Obrana Lidu, leden-červen 1968 (XXVII/2-26)

1968-01-13 / No. 2

'A Viáeneu památkou Je starý větrný mlýn, který spatříte na návrší metl za­stávkami Borovnlce a Borovničfea. když jedete po železnlřnf trati Stará Paka — Dvůr Králové. Bývalo tu v okolí tako­vých staveb víc, ale dochovala se jedi­ná. PHznfvá poloha ve výši 513 metrů zaručovala častý chod větrných lopa­tek. Dnes už mlýn samozřejmé v provo­zu není — což kdvby se ale kola znovu roztočila pro krásu jedinečné památky, která v Podkrkonoší nemá obdoby? A Poklady na prodej — a nejsou ani tak drahé: v náchodském antikvariátů, který má styky 1 se zahraničím, se ne­dávno prodával cflv ročník Národních novín K. H. Rorov>kého za 200 Kčs; k cennostem tu patřily i všechny Ji­ráskovy splsv, číslované a podepsané. Antikvariátu se podařilo získat 1 Tylovy rukopisy. A Žárovka pomáhá nevidomým. V Pla­ších u Plzně nedávno poprvé vyzkoušeli unikátní telefonickou ústřednu, která se poďte dokumentace naší Teslv vyrábí v Bulharsku a Maďarsku pro země RVHP. Tento typ ústředny bude obslu­hován nevidomými manipulanty {máme jich dnes u nás přes 600), kteří dokáží vnímat silnější světelné signály. Elek­tronický systém dává impulsy žárovce, která při „vyzváněni" začne Intenzívní zářit, pří přepojení světlo zeslábne. Dru há taková ústředna bude zanedlouho v Bratislavě. A Třebechovický betlém má konkuren­ta? Z východních Cech přišla zprava, podle které byl v Olešntci v Orlických horách objeven na půdě tamního domku další betlém. Ukázalo se, že jde o spous­tu dřevěných figurek a hraček, nenatře­­ných, se složitým pohybovým ústrojím. Betlém má mit rozměry 5krát 2 metry a je to nedodělaná práce tamního ama­térského řezbáře, jenž byl — možná. Inspirován proslulým betlémem z blíz­kých Třebechovic. A Budou chleby bílé ... Ve Sládkovi­čove na Slovensku zahajuje provoz nový moderní mlýn, který za 24 hodiny zpra­cuje 240 tun obilí. Je to nejmoderněJSt zařízení toho druhu u nás, ojedinělá je například tlaková pneumatická doprava oblil a mouky. j ak n r n e příští týden Po sněžení a ci­telném zesíleni mra­zů právě o tomto tý­dnu se rýsufi t pro příští týden neméně tvrdé podmínky. Za­tímco právě upro­střed měsíce, tf. krátce po této nedělí, zesílí opět sráž­ková iínnost a se vznikem poruch — patrně více ve středomořské oblasti — se oteplí až k nule a sněhová pokrývka se trochu zvýši pří dalším padání sněhu, jsou, prQ další dny příštího týdne opět větší možnosti vylasňování. S šířením dalších studených vln od severu nebo i severovýchodu sníží se znovu teploty, podobně tako již v tomto týdnu, t pod —200 a výstup denních bude místy len na —5 až —10 Výraznější polevení zimy není zatím o dohledu; konec týdne může však být opět vlče ve znamení sně­­lení a mírného oteplení. 13. 1. — před 80 lety se narodil sloven­ský malíř Ferdiš Duša 15. 1. — Den československého dělo­střelectva 17., l. — před 105 lety se narodil so­větský divadelní režisér a be rec K. S. Stanislavskij — před 75 lety se narodil sochař Karel Kotrba 18. 1. — před 50 lety začala pod vli­vem Velké říjnové socialtsttc­­yé revoluce generální stávka na celém území Rakouska Uherska — před 25 lety protrhla Sovět­ská armáda blokádu Lenin­gradu 18. 1. — před 91 lety se narodil národ nf umělec Fráňa Šrámek bés nik — před 105 lety se narodil sovět­ský spisovatel A. S. Serafimo­vič — před 50 lety vyhlásili dělníci na Kladně a v Brně generální stávku a žádali uzavřeni míru a právo národů na sebaurčení Ultrazvuk je mám dlouhá desetiletí, je starší než rentgen. Když byl obje­ven, nevědělo se dost dlouho, co v s ním, dokud jej Rus Sokolov nevyužil metalurgické defektoskopii. Roku 1912, po katostrofě Titaniku, přišel Angličan Richardson dokonce s návr­hem, využívat ultrazvuku ke zjišťování překážek ve vodě. Ale myšlenka se uja­lo až po letech. Do medicíny zavedli paprsky „fan­tastického chvění" Němci Gohr a We­dekind. Roku 1942 byl ultrazvuk použít k diagnostice v mozkových komorách, o sedm roků později k diagnostice srdce. S očním lékařstvím spojuje ultra zvuk profesor MUDr. Jan V a n ý s e k DrSc. v pětapadesátém roce. Nejdříve na Vojenské lékařské akademii v Hrad­ci, potom zde v Brně. Vanýskovy pníce byly prvé na světě a protože chybé'y k pokusům některé přístroje, dostali se na čelné místo Angličané a Fin. kteří mohli udělat celý výzkum a publikovat • • • A Medvědi na Šumavě? Na šumavského medvěda zbyly už Jen vzpomínky a vy­právěni... zdá se ale, že se tento oby­vatel vrátí do hustých lesů. jednali o tom nedávno na společné schůzce na hoře Třfstollčník ve výši 1.312 m n. m. naši a bavorštf odborníci, kteří se zabý­vají ochranou přírody. Naši sousedé chtějí založit Bavorský národní park a na své šumavské straně znovu usadit losa, zubra, medvěda a rysa. A Ovce a *ýr. Výroba ovčího sýra vznikla na Slovensku před 180 lety. První brynzárnu založil v Detvě r. 1787 Jan Vagač ze Staré Turé, a jeho potomci jl vedli donedávna. Letos po dlouhé době stavy ovci na Slovensku opět stouply nad 500 tisíc, a to je dobrý předpoklad pro další výrobu ve slovenských bryn­­zárnách. A Sanatorium v jeskyni. V poslední době se objevují zprávy o příznivých účin­cích jeskynního prostředí na zdravotní stav lidí, trpících zejména chorobami dýchacích cest. Jedna z takových pro­slavených jeskyní je jeskyně Kluter v NSR o délce 4.5 km, kde se za války schovávali lidé před leteckými nálety. Mnozí z astmatiků pozorovali, že pobyt v jeskyni snižuje jejich potíže. Další výzkumy po válce vedly k tomu, že se tu zřídilo sanatorium, jichž je dnes v Evropě několik. Nedala by se podobně využit některá z četných slovenských jeskyní? V Gombasecké se už dělají po­třebné výzkumy. A Výkupné za nevěstu? jak říkají sta­ré zápisy z roku 1808, platilo kdysi v Holicích zvláštní ustanovení: každý, kdo uzavíral v kostele sňatek, musel městu dát výkupné za nevěstu — vysadit 12 ovocných stromků. Před kostelem dal zástavu — dva zlaté, které dostal zpět, až když splnil uvedenou povinnost. Ško­da, že se tento zvyk neudržel — naše země by tonula v květech a zeleni . . . jej. Potom práce probíhaly současně na pěti místech — ve Finsku, Česko­slovensku, NDR, v Rakousku a USA. V Brně je nyni pá­teří výrkumu tříčlen­ný vědecký tým: profesor Va n ý - sek, MUDr. J. P r e i s o v á DrSc. a laureát státní ce­ny ini. Obraz CSc. Dnes považují mnozí lidé ultra­zvuk za své posled­ní východisko. Za jedinou zbývající naději, za něco s velkým „NEJ" co existuje pouze v Brně . . . Musíme ale cech napsat o vě­tak, jaké ve Ultrazvuk v tomto případě n e I e c I, ale určuje se jím diagnóza. Právě proto se dostal do optamologie. Byla tu nejdříve otázka, jak zjistit nekontrastní tělesa, která v oku rent­gen nezaregistruje. Tehdy se poprvé použilo ozvěnového principu. Cizí těle­so v oku (nikoli pod víčkem) je dnes věc stále ošemetnější. Dříve obstaral mnoho věcí elektromagnet. Jenže teď je to trochu jiné. „Kus pořádného že­leza se už ani u vás“ — když to pro­fesor Vanýsek říká, myslí vojáky — „dneska nenajde. Samá slitina, umě­lé hmoty. A představte si operaci v oku .. Oko je naříznuto elektrickým nožem v tvaru písmene U. strana řezu 3—4 milimetry. Tři uvolněné strany se od­­chlipnou a když je potřeba postoupit hlouběji do oka, otvor se zmenšuje, Má-li se operace zdařit, musí operátor přesně vědět, kde se cizí těleso na­chází. Nepřesnost je přípustná v roz­sahu čtvrt až půl milimetru. V oku ne­lze „zalovit”. Dříve se dělaly dlouhé propočty, aby se zjistilo, kde tělísko leží — a často to nevycházelo. Před­pokládalo se, že oko je hluboké 24 milimetrů. Ultrazvuk však tento údaj zkorigoval — a bylo jasné, proč pro­počty nevycházely. To už ale práce po­kročila tak daleko, že bylo možné celé živé oko proměřit, doslova zmapovat. Princip je celkem prostý. Vychází ze zjištění, že svazek ultrazvukových pa­prsků se chová obdobně jako světlo: úhel odrazu je roven úhlu dopadu. V oku jsou prostory o různých husto­tách (rohovka, čočka), od nichž se pa­prsky různě odrážejí. Obraz oka vzni­ká pak buď v křivkách, z nichž odbor­ník vyčte vše potřebné, anebo odraže­ný paprsek, změněný ve světelný bod, zakreslí na paměťové obrazovce „řez" okem. Přesný obrázek, fotografovatelný. Mimo cizích těles je pak možno zjiš­ťovat nádory v oku, krvácení . . . Při dřívějších diagnostických meto­dách docházelo při vlastním zákroku v každém pátém případě k omylu. Při použití ultrazvuku jen při každém dva­cátém. Ultrazvuk „otevřel" i oči, do nichž lékař vůbec neviděl. V této situaci byli operatéři zcela bezmocni. Vychá­zeli jen z předpokladu — co tam asi může být, z odhadu. Buď to vyšlo, nebo ne. A nedalo se nic dělat. I v těchto případech určuje ultrarvuk druh choroby s poměrně vysokou přes­ností: odchlípená sítnice — operace. Nádor, složité léčení. Ve stu přípa­dech devět omylů. Devět je báječný výsledek v poměru k jiným světovým údajům. To vše je ultrazvuk na oční klinice profesora Vanýska. Vyšetření jednoho oka trvá dvěma specializovaným léka­řům a jednomu fotografovi dvě hodiny. Každému z nich. Citlivá obrazovka přístroje odpraco­vala již dlouhé ho­diny a její životnost není nekonečná . .. Bylo by zapotřebí mít servis, aby léka­ři měli jistotu, ze přístroje nevypovědí službu. Je zatím v jen jedna laboratoř Československu. Pět na světě. A pat­náct miliónů nevi­domých na Zemi. Průzkum v očích na vlnách vysokého chvění (Dokončení ze str. 1.) Na světě je asi 15 miliónů nevidomých. Asi. Statistiky států jsou nepřesné nebo zastaralé. Ani u nás neznáme přes­ně čisto, poslední obstojnější údaje jsou ještě z dob stařič­kého mocnáře. Nevidomost dnes přichází nejčastěji se stá­řím. A slepí se rodi, protože lidé se dopouštěni „mendelov­­ských" omylů. Ve středním věku jsou očni choroby vzácnější. Všichni ti, kteři byli postiženi, věří. Někdy už i jen v zázrak o celkem jim nezáleží na tom, kdo a jak jej udělá. skutečnosti jsou. POZNÁMKA K DNEŠKU Netočí se samy. K tomu, aby kaž­dý den mohlo přilít do státních spo­řitelen 219 tisíc lidi peníze sl vy­brat, uložit nebo vypůjěit, k tomu je zapotřebí celé armády obětavých zaměstnanců. Produktivita práce směřuje ve spořitelnách zřejmě prudce nahoru: splněných úkolů při­bývá, denně se vykonává 294 tisíc hosvodňřských operací, vklady o ro­ce 1967 vzrostly o dalších pět mi­liard - ale už po tři roky nepřibyl ani jeden pracovník, ani leden stroj, který by toto pensum důležité prá­ce usnadnil. Proč vcelku přibývá vkladů? je to jen tím, že roste — byt už v po­volnějším tempu — zaměstnanost a tudíž l výdělky v rodinách? Je to pouze proto, že lidé účelně a rot- Jak se točí koruny vážně používají svých úspor? Bohuš žel, jsou tu I symptomy jevů nepři­­znivých: zřejmé je, že klesá zájem o individuální bytovou výstavbu vzhledem k nedostatku materiálu, k jeho vyšším cenám a malým mož­nostem získat potřebné služby pro dokončování služeb. Udě nenacháze­jí na trhu takové spotřební zboží, které by ie plně uspokojilo a přilá­kalo — a tak raději nespěchají, čekají /jenom na automobily je uloženo přes pět miliard korun). Ze ovšem ve státních spořitelndclf korun přibývá, není špatné, hospo­dárnost a spořivost dává občanům jistotu a společnosti — zvláště pří dlouhodobých úsporách — vhodně prostředky k financování hospodář­ského rozvoje /například k poskyto­váni úvěrů podnikůmJ. A půjček ob­čanům je za 10 let od jejich zrodu tolik, že jejich výhody pocítila prak­ticky každá rodina (bylo 3,4 mtltó* nu doplňkových a účelových půjčekf. Ač jsou tudíž s pohybem peněz ve spořitelnách plné ruce práce, uva­žuje se o dalších službách. Připra­vuje se něco, co už je běžné v řa­dě států západní Evropy, totiž zvý­hodněné dlouhodobé spořeni pro mladé lidi — samozřejmě i s po­sláním zdůraznit smysl hospodár­nosti a spořivosti, vytvářet dobrý vztah notám mladých k penězům a k hod­vůbec, ,k uvědomováni si, že íe nutno pamatovat na „velké dny' života. Tyto pocity namnoze chyběli, a bývají z toho nepříjemné svízele. V Holandsku, například, je pro mladé ve věku 15—21 let zavedeno tzv. prémiové spořeni: ukládá se smluvně dohodnutá částka po dobu 8—9 let, a po úspěšném dokončení spořeni I vybírat je možno jen ve vážných případech, např. při sňat­ku•) představuje prémie 10 % dosa­ženého zůstatku vkladu, samozřejmě navtc k úrokům! Něco takového je ve Finsku, Francii, Švédsku, západ­ním Německu — a nyní se na něco podobného mohou těšit i naši mladí lidé. Ze to je zajímavá zpráva i pro naše vojenské čtenáře, je samozřej­mé. (kj; Vyšetření oka ultrazvukem, nález: oko zdravé. Stejné vyšetření oka, v němí je odchlípena sítnice. prostoru oka se objevuje nová vysoká křivka, která není na zdravém oku. Bude následovat operace. Miroslav Suchánek „Dobrý vedoucí se v pracovní době nehne od stolu!" Kresba: J. ČITA' z Černé kroniky VOJÍNI J. k. a M. S. se vraceli z vy­cházky. Neznámý motocyklista je oba srazil a ujel. Maji otřes mozku a dalál zranéni. VOJENSKÉ VOZIDLO se v Městci Kré lové dosialo na zledovatělé vozovce do smyku a havarovalo. Těžce zraněn byl des. abs. A. M. VOJlN A. Martínek jako velitel stráže porušil strážní pravidla: zjistil, že stráž­ný vojín P si omylem vzal na stano­viště jeho samopal. Odešel za ním, aby samopal vyměnil. Při výměně zacházeli se zbraněmi tak neopatrně, že došlo k výstřelům. Tři výstřely vojína Martín­ka smrtelně zranily. VOJÍN Josef M. se na řádné dovolené ženil. Při svatbě řídil vlastní vozidlo a za Jízdy havaroval. Sobě i spolucestujícím způso­bil těžká zranění. § Je celá řada výrobních odvětví, která nejsou s to ukojit potřeby zákazníků. Touto trapnou problematikou se zabýval pan Karel se slečnou Žofií na milostném dostaveníčku, když pluli po tiché hladi­ně řeky v zapůjčené lodi. Slečna Žofie byla poetickou kadeřnicí a měla bohaté poznatky ohledně lidských tváří: „On vlastně ani neexistuje dokonalý nos," uva­žovala. „To rád slyším," odvětil pan Karel. Dívka zahájila rozbor nosních defektů a nápad­ník tiše vesloval, aby nerušil poučný výklad. Ka­deřnice probrala škálu nosních úchylek a nako­nec vzdychla: „Čumáčky dělají lidem těžké komplexy." „To mě povzbuzuje," podotkl pan Karel. V res­tauraci se pak dohodit na způsobu společného podnikání ve jménu humanity. Slečna Žofie využi­la své profese a jakmile spatřila u stálého zá­kazníka důvěřivý výraz a nosní defekt, zaváděla opatrně hovor na ožehavé téma: Plastická oprava nosu přijde na osm set korun, což při dnešní drahotě znamená luxus. „]e to k zoufání," litovali zákazníci. „Snad bych vám mohla poradit," šeptala ka­deřnice, když nechala uplynout patřičnou pauzu pro zoufalství. Zájemci nadšeně přijímali nabídku slečny Žofie a ke svým adresám přikládali tü­zér. A potom nejpozději do tří dnů přicházel na udanou adresu velice slušný, seriózní mladý muž v dokonalém civilním obleku. Hovořil zdrženlivě, šetrně se dotýkal toho, co všichni nosíme mezi očima a potom předkládal prospekt, kde se pra­vilo: ,froč si necháváte ztrpčovat žtyot nepěkným nosem? Rovnač značky NICE NOSE vám změní úplně výraz tváře. Máte-lt nos křivý, špičatý, tlus­tý, krátký, dlouhý, široký, hákovitý, kachní, bá­­bovkovitý nebo ohrnutý, rovnač NICE NOSE opra­ví, co zavlnila příroda. S novou tváří budete mít dokonalý úspěch ve společnosti i v zaměstnání Rovnač NICE NOSE používáme v noct, snadno jej přizpůsobíme každému tvaru a velikostí. Ospěch a bezbotestnost zaručeny. Právě tak výborný pro pány I dámy, jakož i děti — u nich výsledek zaručen už v několika dnech. Rovnač NICE NOSE diskrétně za 300 Kčs až do domu." Ast dost lidí trpí přes svůj nos, protože jinak by pan Karel nevytnkasoval tolik záloh na do­dávku rovnače NICE NOSE — anglické výroby Posledním zájemcem byl kriminalista zralého věku, stálý zákazník slečny Žofie a majitel kachního nosu. Odevzdal slečně Žofii adresu, tüzér a tře­tí den přijal ve svém bytě velmi seriózního mla­dého muže v civilním oděvu. „Tohle," řekl mladík po odborném posouzení policistova nosu, „tohle nám dá pěknou fušku, ale nevzdávám se předem. Rovnač NICE NOSE ut srovnal jinší pády." Policista upadl do rozpaků, ale mladý mul byl dobrý utěšitel. Zaujal pózu, která umožňovala do­konalé srovnávání a předložil kriminalistovi fo­tografii. Byla to vlastní tvář pana Karla. Jenomže na podobence měl nos ve stavu krajně neuspoko­jivém, kdežto skutečnost dokazovala, jaké zázra­ky dokáže nejlepší britský rovnač NICE NOSE. „Záleží ovšem na pravidelném používání," po­dotkl pan Karel. „Vy, jako skladník, můžete mít rovnač na nose i v době zaměstnání a to mě povzbuzuje k nejlepším vyhlídkám * „Tak fajn" řekl kriminalista, vzal st prospekt, fotografu a pak požádal hosta o občanský prů­kaz. Mladý muž nemohl přt neflepší vůli vyho­vět. Byl vojínem základní služby a měl jenom propustkovou knížku. Protokol nám oznamuje, že jednoho dne našel ve vlaku západoněmecký žur­nál, kde nějaká firma inzerovala rovnače značky NICE NOSE. Vyobrazení přípravku bylo značně podnětné. „Jako vyučený zámečník “ řekl vojín Karel T." chtěl jsem vyrobit určitý počet takových přístro­jů." „A co ta fotografie?" ptal se vyšetřovatel. „To jsem si, prosím, udělal nos z plastelíny a kámoš mně tu vokurku vyfotil." Obžalovaný se háftl čistými úmysly, poněvadž chtěl poskytnout trpícím lidem alespoň nadějí. Třináct set korun na NICE NOSE utratil ve for­mě splátek na moderní oblek, který investoval do podnikání. Krom toho žádal o přeložení do jíně posádky z rodinných důvodů ... O. BROŽEK

Next