Práce, červenec 1968 (XXIV/180-210)

1968-07-01 / No. 180

Praha ■ Pondělí 1. července 1968 Číslo 180 ■ Ročník XXIV ■ Cena 40 hal. Výročí tragédie českého MalinaZatec uvilal presidenta republky ŽATEC — President republiky Ludvik Svoboda navštívil na pozvání okresního výboru SPB lounský okres. V Žatci se zúčastnil shromáždění pořádaného u příležitosti 25. výročí tra­gédie, která se odehrála v Českém Malině na Ukrajině v SSSR. Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce ho bouř­livým potleskem uvítalo 20 000 občanu. Po přehlídce čestné jednotky místní posádky pro­nesl president republiky hlavní projev. Řekl mj.: Scházíme se, abychom vzpo­mněli událostí jedné z nejhrůznějších poslední války. Před 25 lety, 13. července 1943, do­padla na pokojné obyvatele Českého Malina na Volyni krutá rána. Toho dne hitlerov­ci obklíčili českou vesnici na sovětské Ukrajině, zavraždili a za živa upálili 569 jejích oby­vatel, mezi nimi 161 žen a 105 dětí volyňských Čechů. Vykrad­li, co se dalo, a prázdné dom­ky proměnili ve spáleniště. Stejně hrůzně se zachovali v sousedním ukrajinském Ma­lině. Občané města Zátce a celé­ho okolí pochopili smysl Čes­kého Malina a vybudovali pa­mátník, který zůstane i budou­cím generacím živým svědec­tvím a výstrahou. Z tragedie českého Malina, Lidíc 1 Ležáků vyplývá pro nás historické poučení. Už nikdy nesmíme dopustit, aby se opakoval Mnichov a aby fašismus mohl znovu ohrozit (Pokračováni na 2. straně/ závěr Československého derby v chuchli: kůň Sebestyén s jezdcem Pintérem ide do dle těsně před Novelou s jezdcem Krus­­nytczkym. Podrobnosti najdete na 4. straně. Snímek K. Wojnar 'ftissme-tz 2 lHr af/ C iýl-sfsyxj, ) ČTYŘI BALÓNY SE SEŠLY včera odpoledne na Letenské pláni v Praze. Kilometrové lano ohraničilo před ttsíct diváků prostran­ství startu vzdušných„plavidel" z ČSSR, NSR, Rakouska a Nizo­zemí. Největší z nich byla „Praga 1968", balón o průměru 16 metrů, který pojme 2200 m3 svítiplynu. Balóny soutěiily o přesnost při­stání na křiiouatce benešovské a velkopopovické silnice u Štiřína. Snímky K. Schmidt Pokrok se zfelehš prosazuje Z PRŮBĚHU MIMOŘÁDNÝCH KONFERENCÍ KSC OSTRAVA (jnj — Jediný hlas dostal kandidát účasti na krajskou konferenci, vedoucí tajemník OV KSČ v Olomouci M. Čapka. Olomoučtí komunisté navrhují, aby volby do OV KSČ byly nejen tajné, ale také pří­mé, aby členové OV nebyli vo­leni delegáty sjezdu, ale přímo v ZO KSČ. Doporučují také, aby v čele volených orgánů, počí­naje závody, byli volení nepla­cení předsedové. V Karviné prošel jako kandi­dát na XIV. sjezd Drahomír Kolder, ale teprve po velké dis­kusi (hlasy proti němu se ozý­valy i na jiných okresních kon­ferencích). Opožděná rezignace 10 členů pléna OV KSČ včetně vedoucího tajemníka, a 264 při­pomínky od 345 delegátů ke kandidátce na krajskou konfe­renci í k plénu OV KSČ cha­rakterizovalo konferenci v No­vém Jičíně. V neprospěch kan-didátů, kteří dosud nedali znát, že se distancují od deformací, rozhodla konference v Přerově. V Opavě, Šumperku i ve Vsetí­ně byl celkový průběh pozna­menán důsledností v přípravě XIV. sjezdu. Reakce na „2000 slov“ tu lze charakterizovat názorem inž. Knébla na vse­tínské konferenci. Článek je třeba seriózně rozebrat, oddě­lit dobré od nedobrého, a tak jak bylo nevhodné těsně před konferencí jej vydat, je ne­vhodná i reagence na něj. ■ Po šestnáctihodinovém jedná­ní mimořádné okresní konfe­rence KSČ v Hradci Králo­vé zvolilo včera 595 delegátů v tajných volbách delegáty na krajskou konferenci, návrhy delegátů na XIV. sjezd, typy do ÜV KSČ a potvrdilo ve funkci dosavadní členy OV KSČ. Jednání vyjádřilo snahu a odpovědnost většiny delegátů, aby na krajskou konferenci a sjezd byli ■ voleni ti soudruzi, kteří budou schopni přispět na těchto jednáních k obnově strany. To našlo svůj odraz v řadě připomínek jednotlivců i skupin delegátů k. předběž­ným návrhům. V průběhu jed­nání padly kritické, ale 1 po­zitivní názory na práci OV KSČ a jeho vedoucích funkcionářů. Jednání o procedurálních otáz­kách ukázalo, že se demokra­cii ještě stále učíme. V diskusi vystoupil předseda NS a Člen předsednictva OV KSČ Josef Smrkovský. Blahopřání státníků PRAHA — President republi­ky Ludvík Svoboda zaslal ge­nerálnímu guvernérovi Kanady Rolandu Michenerovi blaho­přejný telegram při příležitosti kanadského státního svátku. Zároveň zaslal somálskému presidentu Ali Abdirascid Sher­­markovi blahopřejný telegram ke státnímu svátku Somálské republiky. Ministr zahraničních věcí prof. dr. Jiří Hájek, DrSc., za­slal blahopřejný telegram ke státnímu svatku Burundi mi­nistru zahraničních věcí Nta­­warushiru Lazaremu. Vojska před odjezdem VELITELSKOŠTÁBNÍ CVIČENÍ SKONČILO ' PRAHA — Podle sdělení od­borného mluvčího velitelsko­­štábnlho cvičení generálmajora PhDr. Josefa Čeplckého skonči­lo včera v odpoledních hodi­nách, v souladu s plánem, pro cvičící velitele, štáby a znač­kovaná vojska velitelskoštábní cvičení, vedené hlavním velite­lem spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy mar­šálem Ivanem Ignaťjevem Ja­­kubovským. Vedoucí funkcionáři ředitel­ství cvičení se rozjíždějí k cvi­čícím štábům, aby ocenili vy­konanou práci a pobesedovali o zkušenostech. Soustřeďují se rozhodujíc! podklady pro rozbor cvičení. Termín rozboru bude stanoven po konzultaci s představiteli vlády a ústředního výboru KSČ, s jejichž účastí se na rozboru počítá. Otvary, které na cvičení plnily úlohu značkovaných vojsk, spojovací a zabezpečo­vací Jednotky se připravují k přesunům do míst své trva­lé dislokace. O výsledcích cvičení bude veřejnost v možném rozsahu informována po tiskové kon­ferenci, s níž se počítá na 2. nebo 3. července. MINISTR J. HÁJEK V MOSKVĚ Dnes podpis smlouvy MOSKVA — Ministr zahra­ničních věcí ČSSR prof. dr. Jiří Hájek přiletěl v neděli od­poledne do Moskvy. Na letišti ho uvítal první náměstek mi­nistra zahraničních věcí SSSR V. Kuzněcov. Uvítání byl pří­tomen rovněž velvyslanec ČSSR v SSSR Vladimír Koucký. Minls‘r Hájek podepíše v pondělí jménem vlády ČSSR smlouvu o nerozšiřování jader­ných zbraní. Smlouva bude v pondělí 1. července vystave­na k podpisu také ve Washing­tonu a v Londýně. Českoslo­vensko tak bude mezi prvními zeměmi, jež smlouvu podepíší. K podpisu smlouvy přijíždí do Moskvy i další ministři za­hraničních věcí socialistických zemí. Zatím není známo, zda bude mít ministr Hájek rozho­vor s ministrem zahraničních věcí SSSR Andrejem Gromy­­kem nebo s některým ze svých dalších kolegů. Ministr Hájek odletí z Mosk­vy v úterý přímo do Bukureš- Wehner o Mnichovu BONN — Západoněmecký ministr pro celoněmecké otáz­ky a místopředseda sociálně demokratické strany Herbert Wehner se v neděli v rozhla­sovém projevu vyslovil mj. k Mnichovské dohodě a zdůraz­nil, že tato dohoda je neplat­ná. Demokratické síly v NSR znají zničující důsledky oné Mnichovské dohody — pokra­čoval Wehner — která tak podstatně přispěla k vyvoláni druhé světové války. Tyto síly odsuzují onu politiku, která rozpoutala tuto válku a chtějí ušetřit vlastní lid a sousední národy, aby byly znovu zavle­čeny do takového dobrodruž­ství. ti, kde bude mít jednání s ru­munským ministrem zahranič­ních věcí Corneliem Maneskem, který v Moskvě přítomen ne­bude, jelikož Rumunsko smlou­vu zatím nepodepíše. NEJMENSI pro nešířeni SAN MARINO — Vláda nej­starší a nejmenší republiky na světě oznámila, že podepíše smlouvu o nešíření nukleár­ních zbraní. V prohlášení se říká, že podpisem smlouvy chce San Marino potvrdit svou snahu, aby ve světě zavládla spravedlnost a trvalý mír. Ne­utrální San Marino nevedlo válku již přes 1000 lets JAPONSKO ASI PODEPÍŠE TOKIO. — Z kruhů blízkých japonskému ministerstvu za­hraničních věcí se proslýchá, že také Japonsko pravděpodob­ně podepíše smlouvu. Nejenom Praha, ale celý fila­telistický svět, žije v znamení největší výstavy poštovních známek v dějinách „PRAGA 68“. Mezi mnohými poštovními správami, které přivezly na výstavu svoje největší exponá­ty známek, je italská poštovní správa. Její expozice upoutává nejenom odborníky filatelisty, ale pavilón Les a lov v Parku kultury a oddechu Julia Fu­číka přitahuje 1 „neodborníky“. Italské ministerstvo pošt a ko­munikací poprvé v historii vy­stavuje v cizině kompletně vy­bavený poštovní úřad, exponát z muzea pošt a telekomunikací v Římě. Již vůně květů při vstupu do pavilónu navozuje romantic­kou náladu. Najednou jste v Římě na ulici Via delľOrso kolem roku 1860. Slečny na poště v krojích z minulého století, se zářivým úsměvem a nenapodobitelným šarmem, ra­zítkují pamětní archy. Razítka, která se v té době používala na italských kruhovitý tvar, poštách, neměla ale podkovy. Podaná psaní musela být orá­­žena tak, aby podkova byla přesně nad hlavou panovníků četných vévodství nebo knížec­tví, kteří byli zobrazeni na známce. Razítka i telegraf jsou původní. Návštěvníky asi bude nejvíc překvapovat, že tyto exponáty, 1 když jsou úctyhodně staré, perfektně fungují. Ovzdu­ší minulého století dokresluje nábytek, který ve svém po­štovním úřadě používal „Ge­nerale delle Poste a cavalli del Ducato di Parma“. Vedle pošty. Jak to bylo zvy kem, stará zájezdová hospoda Koňský postroj, sláma, to vše chno pavilónu dodává atmosfé ru starých romantických časů Chybějí jenom koníčci a nevě řili byste, že jsou to jenom vzácné a s láskou uchovávané památky. Stálý proud návštěvníků do­kazuje, že romantika láká a přitahuje I dnes v době ra­ket • atómu. (ma) JENOM ROMANTIKA? NA SNÍMKU ČÁST ULICE VIA A ZÁJEZDOVÁ HOSPODA/ DELUORSO (POŠTOVNÍ 0ŘAD Snímek J. Olmer Alexander Dubček i Volím vis všechny V GOTTWALDOVĚ ÚDOLÍ PO 30 LETECH • DESETITISÍCE BRŇANÚ NA SLAVNOSTI MÍRU A DRUŽBY LlšEft (st) — V Gottwaldově údolí v Brně-Lišni bylo včera od časných ranních hodin velmi rušno. Desetitisíce obyvatel z Brna i okolí se zde sešly na slavnosti míru a družby, pořádané SČSP k 30. výročí významné manifestace, na níž komunisté burcovali lid do boje proti fašistickému nebezpečí. Dopoledne patřilo kulturním pořadům. V odpoledních hodi­nách uvítali účastníci slavnosti ve svém středu prvního ta­jemníka ŰV KSČ Alexandra Dubčeka a velvyslance Sovět­ského svazu červoněnka. A. Dubček promluvil ke shro­mážděným občanům. V úvodu vzpomněl A. Dubček naší národní osudové zkoušky — Mnichova a všeho, co po něm následovalo. Z těchto zku­šeností jsme vyvodili závěry, které jsou trvale platné. V prvních poválečných doku­mentech Národní fronty byla vyjádřena myšlenka, kterou chceme dnes skutečně naplnit: ČSSR má právo říci své slovo k problémům evropské součas­nosti a ještě jsme zdaleka ne­vyčerpali možnosti aktivní dip­lomacie. Hovořil i o uplynulých dvaceti letech: za tu dobu se uskutečnilo velké dílo přeměny sociální struktury, základ pro tvorbu vyspělé socialistické a skutečně demokratické spo­lečnosti. Odkryli jsme deforma­ce, ukázali jsme a ještě ukáže­me jejich nositele. Jsme odhod­láni poctivě rozebrat příčiny, které k deformacím vedly, a vy­vodit z nich patřičné závěry. Dnes vycházíme z toho, že re­publika patří všem a že posta­vení KSČ je založeno na tom, jak bude umět vyjadřovat zájmy naprosté většiny obyva­telů. U nás není jiná alternativa socialismu než marxistický pro­gram socialistického rozvoje. Proto obhajujeme vedoucí úlo­hu naší strany ve společnosti. Víme, že to není automaticky (Pokračování na 2. straně) Už se zatřepetaly... Postavit si poprvé svůj vlast­ní stanový dům nebo uvařit první tábornícké jídlo s jehli­čím — to bude dnes pro tisíce pionýrů a skautů velký životní zážitek. Včera zaměnili školní brašnu za batoh, tornu či chlebník a ode dneška se stá­vají jejich domovem údolí hor a řek. Ve Východočeském kra­ji prožije letos prázdniny v 70 pionýrských táborech ROH 24 500 dětí, další tisíce dnes zahajuje svůj letní jich od­dech v táborech pionýrských domů a putováním do zahra­ničí. Na východě Čech se po devatenácti letech dnes popr­vé zatřepetá státní vlajka 1 nad 21 skautskými tábory Ji­ráskovy oblasti Junáka. Během prázdnin se v nich vystřídá na tisíc, dětí. Tábořit budou Krkonoších, Orlických a Jizer­v ských horách a pod Kralic­kým Sněžníkem. (knj NEJLEPS1 DOVOLENA je - sa­mozřejmě o zahranld. Ale je to tak docela pravda? Jana Staňko­vá. členka baletu Státní opery ve Vídni, uvatuje trochu jinak. Ta st přijede odpočinout domů. ni­koli k moři, ale na naše krásné řeky__ Snímek Robert Vyhlídka Již zítra najdete začátek našeho nového románu na po­kračováni DENÍK ZLOČINU Je to román C. Berti­na předního belgické­ho spisovatele a dra­matika, nositele řady světových cen, mezi ji­nými Grand Prix Italia. NEZAPOMEŇTE SI ZAJISTIT PRACÍ I NA DOVOLENOU!

Next