Práce, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-23 / No. 45

Názor egyptské vlády na poslední izraelské komuniké: **** Jasné odmítnutí rezoluce RB AMERICKO-IZRAELSKÁ AKCE V BRUSELU KÁHIRA — Izraelské komuniké, uveřejněné po nedělní schůzi vlády, zna­mená „jasné a kategorické odmítnutí“ návrhu zvláštního zmocněnce OSN pro Strední východ dr. Gunnara jarringa, který žádal, aby se Izrael zavázal, že stáhne svá vojska z okupovaných arabských území podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z 22. listopadu 1967. Prohlásil to oficiální mluvčí SAR po ne­dělní schůzi egyptské vlády. „Izraelské komuniké,“ dodal egypt­ský mluvčí, „znovu ukazuje záměr Izraele pokračovat v expanzivní poli­tice, což je porušením rezoluce Rady bezpečnosti a Charty OSN.“ Dodal, že odpovědnost nyní spočí­vá na Radě bezpečnosti OSN, která se má podle egyptského názoru vy­jádřit na základě zprávy, kterou jí předloží generální tajemník OSN U Thant. Ministr zahraničních věcí SAR M. Rijád si pozval včera diplomatické zástupce.čtyř velmocí v Káhiře a in­formoval je, že SAR trvá na úplném Izraelském odchodu z okupovaných arabských území. Žádal, aby čtyři vel­moci v tomto směru dostály své od­povědnosti. TEL-AVIV — Izrael brání mírové do­hodě s arabskými zeměmi, protože si klade jako podmínku pro mír územní anexi, prohlásil včera generální tajem­ník KS Izraele Meir Vilner. Zdůraznil, že se izraelská vláda vyhýbá odpovědi na otázky dr. |arringa a ignoruje listo­padovou rezoluci o Středním východě, o niž se larringova mise opírá. BRUSEL — Sovětského velvyslan­ Bezvládí' v Pákistánu RAvALPINDÍ — PákistánSký presi­dent Jahjá Chán v pondělí rozpustil vládu republiky á svolal k naléhavé poradě pákistánské' vojenské guver­néry, za situace charakterizované rostoucím napětím mezi hlavními po­litickými stranami východní a západ­ní části této rozdělené země. ce v Belgii Fjodora Moločkova při­jal v pondělí v Bruselu belgický mi­nistr zahraničních věcí Pierre Har­­mel k rozhovoru o otázce sionistic­kého kongresu, který začíná v úterý v belgickém hlavním městě. Sovětský velvyslanec zdůraznil, žá svolání tohoto sjezdu je hrubým pro­­vokačním manévrem sionistického hnutí proti Sovětskému svazu. Belgické ministerstvo zahraničí vy­dalo o rozhovoru obou představitelů oficiální komuniké. Podle jeho znění - informoval Harmel sovětského velvy­slance, že konference židovských ob­cí je soukromou záležitostí, k níž se Belgie odmítá oficiálně vyslovit. Jak vysvítá z programu takzva­né „Světové konference na ochranu sovětských židů,“ který už dostali novináři, všechny hlavní řečníky vy­slaly sionistické organizace USA a Izraele. „Dokonce i nezasvěceným je jasné, že sionistická »konference« v Bruselu je společnou americko­­-izraelskou akcí,“ konstatuje v této souvislosti bruselský zpravodaj Prav­dy. ' Ös. premiér no návštěvě v MLR ’(Dokončení z 1.. strany} nání. Účastní se ho z maďarské stra­ny předseda vlády Jenő Eock, první náměstek ministra zahraničí Frigyes Púja, velvyslanec MLR v Praze József Vincze, vedoucí Informačního úřadu vlády Péter Várkonyi, místopředseda celostátního plánovacího úřadu József Drecin a vedoucí odboru ministerstva zahraničí László Perczel. Z čs. strany předseda federální vlády dr. L. Štrou­­gal, první náměstek ministra zahraničí K, Kůrka, čs, velvyslanec v Budapešti ing. F. Dvorský, náměstek předsedy Státní plánovací komise ing. Karol Új­házi, vedoucí odboru zahraničních vě­ci a protokolu předsednictva federální vlády ing. Vr. Vík a pracovník sekre­tariátu předsednictva vlády dr. Jan Kolár. Další rozvíjeni vzájemných čs.-ma­ďarských vztahů ve všech oblastech, zvláště pokud jde o rozvoj spolupráce, kooperace a specializace na úseku průmyslu, zemědělství a vědeckotech­nické činnosti, je možné a žádoucí, konstatovali předsedové maďarské a čs. vlády. Při hodnocení mezinárod­ních otázek týkajících se obou zemí byla konstatována naprostá shoda ná­zorů. Předsedu čs. federální vlády přijal včera odpoledne ve svém úřadě před­seda presidia MLR Pál Losonczi. V přípitku na slavnostní vpčeři uspořádané na počest čs. premiéra a jeho manželky předseda maďarské vlády vysoce ocenil význam návštěvy dr. L. Štrougala a její přínos pro roz­voj přátelské spolupráce a posílení jednoty socialistických zemí, Dr. L, Štrougal v přípitku poděko­val za srdečné a soudružské přijeti a tlumočil maďarským hostitelům po­zdrav soudruhů Husáka, Svobody a dalších vedoucích představitelů naší strany a vlády. PRACE 23. února 1971 MlSTALO SE... DELEGACE čs. odborníků z oblasti ba­revné televize, vedená náměstkem čs. ministra pro technický a Investiční roz­voj doc. Ing. Ladislavem Říhou jedná v Moskvě o pomoc Sovětského svazu při rozvoji barevné televize v Českoslo­vensku. O ROZŠÍRENÍ DOSAVADNÍ SPOLUPRÁ CE při výrobě nákladních automobilů a možnostech kooperace při výrobě osob­ních aut jednají od včerejška v Sofii představitelé ministerstva strojírenství ČSSR a bulharského ministerstva strojí­renství. KOMISE OSN PRO LIDSKÁ PRÁVA za­čala jednat v pondělí v Ženevě. Hlavní pozornost zaměřuje na rasovou diskrimi­naci v Jihoafrické republice. BRITSKÝ MINISTR zahraničních věci Alec Dougias-Home přiletěl včera večer lig třídenní neoficiální návštěvu do Bon­nu, kde se sešel se svým západonšmec­­kýtn kolegou W. Scheelem. VELVYSLANCEM SSSR V NSR byl Jme­nován V. Falin. Dosavadní velvyslanec v Bonnu S. Carapktn přešel na Jinou funkci. GIANCARLO PAJETTA, člen politického byra Italské komunistické strany, přijel v neděli do Sofie na pozvání ŰV BKS. ŠÉF VOJENSKÉHO REŽIMU V UGANDE generál Idi Amin převzal funkcí presi­denta republiky, oznámil ugandský roz­hlas. IRÁCKÁ VLÁDA PODEPSALA včera no­vou dohodu s naftovými společnostmi, které těží v Iráku. Podle této dohody bu­de Irácká vláda dostávat 55 procent ze zisku z vývozu nafty z oblasti. Basry v jižním Iráku místo dosavadních 50 pro­cent. SDRUŽENI POKROKOVÝCH ZÁPADONÉ­­MECKÝCH INTELEKTUÄLÜ, tzv. „Fränki­scher Kreis“, vyzvalo bonnský parla­ment, aby urychleně ratifikoval smlouvy, které uzavřela NSR se SSSR a Polskem. PANAMA NEPRIPUSTI, aby nový prů­plav spojující Atlantický oceán s Ti­chým byl hlouben pomocí atomových vý­buchů, prohlásil v neděli šéf panamské­ho vojenského režimu generál Torrijos. SOUČASNÝ TEROR V GUATEMALE od sužují četné odborářské a společenské organizace v Latinské Americe. Latinsko­americká konfederace křesťanských od­borů rozhodla vyhlásit na 1. března v celé Latinské Americe protestní pěti­minutovou stávku. PRÉ« STO NOVÝCH MÉST se objevilo v minulé pětiletce na stránkách atlasu SSSR. Vyrostla hlavně' poblíž velkých ložisek surovin a v oblastech s vysokou produkcí zemědělských plodin NAPĚTÍ v indii roste DILLl — Politické napětí v Indii, vyvolané blížícími se všeobecnými volbami, dosahuje na počátku posled­ního předvolebního týdne vrcholu. Doposud v žádných volbách do Sněmovny lidu a do zákonodárných shromáždění států nebylo soupeření politických stran tak intenzívní a ne­používalo se tak násilných forem po­litického boje jako v předvečer pá­tých všeobecných voleb. Čím více dosavadní kampaň potvr­zuje popularitu ministerské předsed­kyně Indíry Gándhíové mezí indický­mi národy, tím zoufaleji se aliance pravicových stran a jejich spojenci z řad statkářů, monopolistů, knížat a náboženských tmářů uchylují !k za­strašování voličů i k fyzickému ná­silí proti kandidátům vládnoucího kongresu a levicových stran. Přímo tragická situace je v Západ­ním Bengálsku, kde už od loňského roku se vraždy politických oponentů stávají téměř všední záležitostí. Je­nom v lednu padlo v Bengálsku za oběť politickému teroru téměř 100 lidí. V sobotu 20. února byl na rušné kalkatské ulici'zavražděn předseda pokrokového bloku Hemanta Kumar Bos. Před deseti dny byl v Kalkatě spáchán nezdařený pumový atentát na známého představitele Komunistic­ké strany Indie Bbuoeše Guntu. DOSUD NEJVĚTŠÍ OFENZÍVA VLASTENCŮ senátor: Cesto k míru nevede přes Laos VIENTIANE/SAIGON — Vlastenecké síly v jižním Laosu zahájily dosud největší ofenzívu proti pozicím sai­gonských jednotek, musel včera při­znat vojenský mluvčí v Saigonu. ci­tovaný americkou tiskovou agentu­rou AP. Ofenzíva vlastenců pokračuje v ne­zmenšené míře už pátý den. Za dva týdny laoské operace se saigonským jednotkám za všestranné podpory Američanů podařilo postoupit jen 28 km od jihovietnamsko-laoských hra­nic. Vlastenecké sily v Laosu postupují na strategicky důležitou základnu Longcheng a soustřeďují se k obklí- Půistoletí socialistického plánování MOSKVA — V Kremelském sjezdovém paláci bylo včera oslaveno 50. výročí existence státního plánovacího výboru SSSR (GOSPLAN). Slavnostního shromáž­děni se zúčastnili soudruzi L. Brežněv, A. Kosygin, N. Podgornyj a další vedoucí činitelé. Byly přítomny delegace pláno­vacích organizací z Bulharska. Českoslo­venska, Jugoslávie, Maďarska, Mongol­ska, XDR, Polska a Rumunska. Náměstek předsedy rady ministrů SSSR a předseda Gosplanu N. Bajbakov zhod­notil nedávno dokončenou koordinaci plánů rozvoje národního hospodářství členských zemí RVHP na léta 1971—75. Řekl, že rozvoj mezinárodni specializace a výrobní kooperace, přesvědčivě po­tvrzuje, jak plydné a životaschopné je socialistické plánování. Po projevil N. Bajbakova účastnici shromážděni vřele přivítali místopředse­du vlády ČSSR V. Hůlu, který ve svém projevu charakterizoval 50 let vědeckého plánováni národního hospodářství v SSSR jako důležitý mezník světové historie. čení královského sídelního města Luangprabangu. Oznámil to včera mluvčí laoského ministerstva obrany. WASHINGTON — Senátor George McGovern obvinil presidenta Nixona, že klame Američany, pokud jde o in­vazi v Laosu a snaží se stále v Indo­­číně dosáhnout vojenského vítězství. McGovern, který Je prvním americ­kým politikem, jenž oznámil, že se bude ucházet o kandidaturu demokra­tické strany na úřad presidenta ve volbách v roce 1972, ostře kritizoval politiku americké vlády v jihovýchod­ní Asii. Řekl', . že nynější Nixonovy akce by ve skutečnosti ponechaly americká vojska v této části světa na neurčito. Mají-li se americké oddíly z Jižního Vietnamu stáhnout, „pak cesta nevede přes Kambodžu a Laos“. Senátor znovu vyzýval Nixonovu vládu, aby jasně prohlásila, že Spo­jené státy mají v úmyslu odejít z ji­hovýchodní Asie, Mcgovern hovořil v neděli v televizním interview ame­rické sítě NBC v pořadu „setkání s tiskem“. Agresi USA v jihovýchodní Asii roz­hodně odsoudili američtí studenti, kteří se zúčastnili třídenní mimořád­né celonárodní protiválečné konferen­ce ve Washingtonu. Více než 2000 delegátů studentské mládeže z 250 vysokých škol v 38 stá­tech USA projednalo plány aktivizace hoje za ukončení války v Indočíně. Masová protiválečná demonstrace se má konat 24. dubna ve Washingtonu a San Františku. Další stávky v Anglii ? LONDÝN — Britské železnice jsou ohroženy stávkou a jestliže jejich ře­ditelství' nepřijme požadayek železni­čářů, kteří žádají 25procentní zvýšení mezd, - vstoupí zřejmě v příštích dvou týdnech do stávky. To by mělo zá­porný vliv na národní hospodářství, zvláště kdyby ještě trvala stávka poš­tovních zaměstnanců. Konzervativní vláda chce zrušit do­tace, které dávala železnicím v březnu bude asi všeobecně zvýšeno a jízdné, které postihne zejména za­městnance, kteří do práce dojíždějí a na jejichž jízdenky stát doplácel.. Jízdné se má zvýšit o 12—25 procent, O stávce britských poštovních za­městnanců se včera znovu jednalo v parlamentě, ale zatím nejsou žád­né náznaky, že stávkp brzy, skončí. HELSINKY — Už třetí týden stáv­kuje 70 000 finských kovodělníků, kte­ří žádají zvýšit mzdy a zlepšit pra­covní podmínky. ĎSSR-MADARSKO í Náměty k širší spolupráci „Obě naše země jsou hluboce zain­teresovány na všestranném prohlubo­vání vzájemné spolupráce, na uplat­ňování kvalitativně vyšších forem me­zinárodní socialistické dělby práce, na využívání všech předností socialistic­kého zřízení. Boj maďarských komu­nistů měl po dlouhá desetiletí sym­patie a podporu našich pracujících, neboť naše státy néjen spolu souse­dí, ale mají mnohé společné demo­kratické revoluční tradice i socialis­tické cíle.“ Tato slova, jimiž va svém posorně sle­dovaném projevu na X. sjezdu MSDS charakterizoval soudruh Husák současný stav ěeskoslovansko-maďarských vztahů, nebyla míněna jen jako obecné prohlá­šeni, ala jako programový výhled, který následující měsíce umožní krok za kro­kem také naplňovat konkrétními činy. To ja cílem nadcházející návštěvy před­sedy čs. vlády dr. L. Štrougala v Madar­aké lidové republice. V celém mezinárodním komunistickém hnutí vzbuzuje pozornost a respekt způ­sob, jímž maďarská strana dokázala rychle zlikvidovat následky kontrarevo- Iuce a dosáhla nynějšího vysokého stup­ně stmeleni socialistické společnosti. Na druhé straně je znám vřelý maďarský zájem o politický vývoj v Českosloven­sku, snaha přispět svými zkušenostmi k překonáni tragických následků roku 1968 i mimořádná pozornost, kterou obě naše země věnují otázkám evropské bez­pečnosti. To také zřejmě budou hlavni politické problémy, o nichž sl při této příležitosti vymění názory vedoucí česko­slovenští a maďarští představitelé. Zvláštní místo v programu návštěvy ěs. premiéra budou zaujímat otázky ěs. maďarské hospodářské spolupráce. V této pětiletce jsou pro ni zvlášť přízni­vé předpoklady. Na začátku roku byla totiž schválena dohoda o vzájemné ko­ordinaci hospodářských plánů do roku 1975 a z ní vycházejíc! dlouhodobá ob­chodní dohoda. Dokumenty ve své sou­vislosti vyjadřují takový typ zahraničně obchodních vztahů, který využívá speci­fických přednosti socialistické hospodář­ské soustavy a který je mezi kapitalis­tickými státy nemyslitelný. T další předpoklady hospodářské spo­lupráce jsou velmi dobré, jak Českoslo­vensko, tak i Maďarsko patří k oněm socialistickým zemím, pro něž má zahra­niční obchod zvlášť velký význam a jme­novitě v Maďarsku pódii zahraničního obchodu v národním hospodářství v po­sledních letech výrazně vzrůstá. Z hle­diska ěs. putřeb je důležité i to, že bě­hem poslední pětiletky se MLR změnila ze země, která dovážela obilí, v jeho vývozce a že maďarské zemědělství jako celek zaznamenala v této době největší přírůstek za celé poválečné období. Pro­to můžeme počítat s tím, že Maďarská lidová republika dodá v letech 1972 až 1975 Československu nejméně 100 000 tun pšenice, podstatné pinožstvi masa a ostatních zemědělských výrobků výmě­nou za naše průmyslové, především stro­jírenské zboží. Určitý nepříznivý faktor ve vzájemném obchodě, který předsta­voval československý dluh Maďarsku, se přitom podařilo v průběhu minulého roku podstatně snížit. Vedle rozšířené obchodní výměny vzbu- Zúje pozornost i několik velkých prů­myslových projektů, o jejichž společné realizaci se právě jedná. Především tu je otázka arabské nafty. Podstatnou část potřeb evropských socialistických zemí sice kryje Sovětský svaz. Z řady důvodů by bylo však pro některé socialistické země potřebné a výhodné dovážet zbytek nutného množství z arabských zemí. K dopravě arabské nafty by přitom měl sloužit naftovod z jugoslávské Adrie přes Maďarsko do Československa, o je­hož výstavbě se v současné době uva­žuje. ‘Mezi další velké čs.-maďarské pro­jekty, o něž mají obě země zájem, patři výstavba nově mezinárodni linky vyso­kého napětí, rozšíření kooperace v che­mii, kooperace ve výrubě osobních aut, která bý navázala na už osvědčenou spolupráci ve výrobě nákladnícb aut a autobusů, aj. Program návštěvy předsedy naší fede­rální vlády v Maďarské lidnvé republice bude tedy bohatý a především nadmíru pracovní, (vev) Tři jthovietnamští vojáci po bitvě, v nít jihovietnamské jednotky ztratily znač­nou část laoského území, které v prvních dnech intervence obsadily. Snímek UPI-ČTK E jodle jihoafrické vlády zname­ná apartheid „oddělený vývoj ras, v němž Afričané žijí ve vlastních územích, vzdálených od ob­lastí osídlených bílými obyvateli, kte­rá si sami spravují“. V praxi zna­mená tento systém nejkrutější druh rasové diskriminace, jenž v současné době na světě vůbec existuje. Politika rasové segregace, odděle­ní ras, byla v jižní Africe praktiko­vána dlouho jako zvyk. Nynější tři a půl miliónu bělochů se nikde ne­cítilo silnými natolik, aby udrželo svou nadvládu nad šestnácti milió­ny barevného obyvatelstva jinak než tímto způsobem. Když v roce 1948 zde přišla k moci • Nacionalistická strana, vydala postupně řadu zákonů, díky nímž se z nelidských zvyklostí stalo nelidské právo a respekt k ně­mu je vynucován pomocí všech sank­cí, které má stát k dispozici. Základem této politiky je přiděleni každého občana do určité rasové skupi­ny. na jehož základě se rozhodne o tom kde a jak smí tento člověk žít. jaký druh práce smí vykonávat, jaký druh vzdělání mu bude umožněn, jaká bude mít poli­tická práva, koho si smí vybrat za man­želského partnera, s kým smí navazovat sexuSlní vztahy i jaké bude mít kulturní a rekreační možností pří trůvení volného času. Práva, jimž normálně říkáme občanská, má v Jihoafrické republice jedině Evro­pan — a to jen v tom případě, že se ne­provinil hlásáním myšlenky rovností ras. Nepřehledné množství zákonů reguluje život každého jednotlivce do koleji vlád­ních představ. Například dodatek k zá­konu o nemravnosti z r. 1950 zakazuje sexuální vztahy mezi Evropany a „Ne­­evropauy“ pod trestem až pěti let vězení. Podle zákona o potlačování komunis­mu je možno komukoli zakázat návště­vu jakéhokoli shromážděni, zakázat mu přijímat jakéhokoli hosta atd. Africké rodiny žijí na farmáGh patřících Evropa­nům způsobem „nepříliš odlišným od otroctví“, jak konstatovala zvláštní zprá­va Komise pro lidská práva, vydaná OSN v roce 1968. Teror, jehož pomocí se ten­to systém udržuje, vede k tomu. že v ústřední věznici v Pretorii se průměrně každý třetí den popravuje jeden člověk a téměř polovina všech známých poprav ve světě připadá na konto jihoafrické re­publiky, jak v nedávné studijní zprávě • křesťanství ve společnosti založené na apartheidu konstatoval P. Randall. Tento stručný, i když jistě nenový výčet skutečností charakterizující ji­hoafrický režim, je nutno si znovu uvědomit, abychom pochopili, proč úmysl britské vlády obnovit dodávky zbraní do Jihoafrické republiky vy­volává už řadu měsíců tolik odporu a protestů. Konzervativci jsou proto takě nuceni konečné rozhodnutí ne­ustále odkládat. Původně to měl být první výraznější zahraničně politický čin nové britské vlády; pak byla ce­lá věc uložena k ledu na několik měsíců s ohledem pa konferenci ze­mí Commonwealthui a na této konfe­renci byla vytvořena za účelem pro­zkoumání celé otázky studijní, sku­pina, která se celou záležitostí bude zabývat zřejmě několik dalších mě­síců. Britská vláda má však .možnost, vyhlásit své rozhodnutí bez ohledu na cokoli, tedy 1 na zefně Common­­wealthu, nemluvě už, o třech rezolu­cích Rady bezpečnosti z. minulých let, které prodej zbraní Jihoafrické republice rovněž odsoudily a zaká­zaly. Očividná podpora nejrasistíčtějšiho režimu světa je ovšem i pro britskou konzervativní vládu věci -natolik ris­kantní a problematickou, že premiér Heath až dosud váhá ve snaze najít co nejlepší talíř, na němž by ošidné sousto mohlo být naservírováno. Ar­gumenty, jimiž se pokouší tento ob­chod ospravedlnit, lze rozdělit do dvou skupin: na vojenské a na mo­rální. Především prý musí Británie JAR vyzbrojovať proto, že sovětské ponorky pronikají v poslední době i do oblastí kolem mysu Dobré haděje a za druhé se musí Britové chovat jako gentlemani a dodržet takzvanou sfmmonstownskou dohodu, v níž se prý k těmto dodávkám zavázali. Pokud jde o první argument, který mi­mochodem nezapôsobil ani na země Commonwealthti. dovádějí ho protivníci do absurdnosti Um, že kladou Heathovi otázku, zdali by byl ochoten hledat pro­ti Sovětskému svazu spojence v Jiho­africké republice a spolu s ní rozvíjet námořnf akce kolem mysu Dobré naděje. Podobně chatrným argumentem je i simmonstownská dohoda, podle niž Bri­tánie předala v roce 1955 )AR svou né mořní základnu u Kapského Města, jejíž vydržování už přestávalo být pro Britá­nii únosné. Z rozboru příslušných doku­mentů totiž nevyplývá, že by se Británie zavázala k něčemu víc než k pouhé jed­norázové dodávce zbraní před šestnácti lety. Kromě toho argument nutnosti plnit právni závazky vůči režimu, který sám denně pošlapává nejen závazky formálně právní, ale i obecně lidské, je přinejmen­ším podezřelé. Navíc se simmonstownská dohoda tak, jak ji Heathova vláda Inter­pretuje. octla v rozporu i s rozhodnutími Organizace spojených národů a Rady bez­pečnosti. Konzervativcům tedy zbývá posled­ní argument: nedodáme-ll JAR poža­a dované zbraně my, udělají to jiní — nám unikne výnosný obchod. V tomto bodě mají zřejmě pravdu — alespoň prozatím. Poukazu|e se v této souvislosti na Francii, která je patrně největším dodavatelem zbraní do Afriky, na Belgii, jejíž po­mocí udržují své koloniální panství Portugalci, i na NSR. Nicméně odpor proti tomuto zhoubnému Importu ne­ustále vzrůstá — především mezí af­rickými státy samými, nepočítáme-li už oněch 50 900 občanů, kteří se po depsali pod protestní rezoluce přímo v Británií. Britské rozhodnutí pro zbrojní dodávky může tento odpor jen posílit. A pozice protiimperialis­­tických sil je už ve světě natolik sil­ná, že I bývalé Imperiálni velmoci iako ie Británie musí pečlivě zvažo­vat, Je-li pro ni otevřená podpora bě­lošského rasismu ještě vůbec únos­ná — I když by přinesla krátkodobý finanční zisk V. VEVERKOVA Zbraní pio apartheid

Next