Práce, únor 1971 (XXVII/26-49)
1971-02-26 / No. 48
Pod prapory Února dále Jednotné vpřed Z projevu soudruha A. Kapka Zdravice V. Těreškovové Shromáždili jsme se. abychom ▼ duchu revolučních tradic dčlnické třídy, komunistů a pracujících Prahy a Středočeského kraje vzpomněli výročí jedné z nejvýznamnějších událostí padesátileté revoluční historie strany a novodobých dějin českého a slovenského národa — historického vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948. V únoru 1948 dosáhla Komunistická strana Československa základního cíle, který si vytyčila při svém založení v roce 1921. Po mnichovské zradě a 15. březnu 1939 ztratila buržoazie morální právo vést osudy našich národů. V průběhu národně osvobozeneckého boje, který vyvrcholil slovenským a českým povstáním, prokázala KSČ, že je nejen internacionální, ale í hluboce vlasteneckou stranou. její politika získávala stále větší důvěru a podporu lidových mas. Z vůle dělnické třídy a všech pracujících se stala vedoucí politickou silou našich národů. Vedoucí úloha KSČ byla rozhodující podmínkou nejen pro vítězství pracujících v boji proti kapitalismu, ale i pro budování socialismu. Po únoru 1948 nastoupil lid pod vedením KSČ definitivně cestu budování socialistické společnosti. Dělnická třída vedená KSČ nepodcenila ani možnost obrany revolučních vymožeností ozbrojeným bojem. V průběhu únorových událostí budovala svou Lidovou milici, která spolu s akčními výbory Národní fronty — jež prováděly očistu veřejného života od Apolitických exponentů buržoazie — představovala v únorových událostech prvky revolučního řešení. Také většina příslušníků Sboru národní bezpečnosti stála pevně za zájmy dělnické třídy. Únorové vítězství si nelze představit bez moudrého vedení Klementa Gottwalda a revolučního vystoupení dělnických milicí. Únorem 1948 se Československo upevnilo nejen vnitropoliticky, ale i zahraničně politicky. Vítězství pracujícího lidu definitivně rozhodlo o zahraničně politické orientaci naší země, opřené n přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Československo se politicky i hospodářsky zařadilo do socialistického společenství. Únor 1948 byl vítězstvím socialistické revoluce v průmyslově vyspělé zemi, v zemi s hlubokými dlouhodobými demokratickými tradicemi. Potvrdil mezinárodní platnost marxismu-leninismu. Vyvrátil jednu z hlavních tezí nepřátelské propagandy o tom, že leninská teorie pruletářské revoluce a zkušenosti Komunistické strany Sovětského svazu z budování socialistické společnosti jsou nepřijatelné pro průmyslově vyspělé státy. Československá a zahraniční buržoazie se s únorovým vítězstvím pracujícího lidu nikdy nesmířily. Protikomunistická propaganda usilovala o to, aby zastřela před pracujícími v kapitalistických zemích skutečnost, že pro socialismus se rozhodl československý lid ze své vlastní vůle. Po lednu 1968 zaútočili revizionisté, pravicoví oportunisté a protisocialistické živly znovu proti výsledkům Února. V teorii i v praktické politice usilovali o vymýcení jeho revolučního a internacionálního odkazu. V souvislosti $ 50. výročím založení KSČ proto považujeme za nutné znovu vyzvednout únor 1948 jako jeden z nejvýznamnější :h mezníků v dějinách bojů naší dělnické třídy a pracujícího lidu, jako jedno z největších vítězství KSČ, tvůrčího uplatnění marxismu-leninismu. Vzpomináme-li 23. výročí Února, nelze nevidět podobnost třídně politických bojů let 1945—1948 a politického zápasu, který probíhal v letech 1968—1969. Přesto. že jde o různá historická období, po.1stata< tohoto Hoje je stejná. I v letech 1968 -19*69 ide o základní otázku revoluce — o to, v rukou které třídy bude pnliticKá moc. Skutečnost, že po dvaceti letech byla znovu nastolena otázka politické moci, není náhodná. V únoru organizačně 1948 byla strana ideově a jednotná, měla zkušené, marxisticko-leninské vedení, schopné řešit složité otázky socialistického vývoje společnosti. V roce 1968 byla však strana ideově a organizačně nejednotná a její vedení, až na vvjimky těch soudruhů. kteří stáli pevně na marxistioko-leninských a internacionálních pozicích, 26. února 1971 neobstálo v historické zkoušce vinou těch členů, kteří byli nebo se stali přímými nositeli pravicového oportunismu, revizionisty a zrádci věci dělnické třídy, nebo podlehli pravicově oportunistickým tendencím. Důsledkem byla katastrofálně se zhoršující vnitropolitická i hospodářská situace v naší zemi. Historická vymoženosti února 1948 byly bezprostředně ohroženy a nebylo už vnitřních sil, které by mohly zastavit postup pravicově oportunistických a protisocialistických sil. V této situaci ozbrojená pomoc socialistických zemí Československu byla nejen internacionální povinností, ale objektivní nutností a vyjádřením zákonitostí vývoje socialismu. Lenin nejednou upozorňoval na to, že revoluce, která se nechce brápit proti reakčním silám a všemi prostředky, nemá smysl. Budování obrana socialismu, včetně obrany ozbrojenou silou, tvoří nedílnou jednotu. V době, kdy existuje imperialistický tábor, který všemi prostředky usiluje o likvidaci socialistického zřízení, není možné zříkat se ozbrojeného zásahu proti reakčním silám. Strana bude i nadále věnovat mimořádnou pozornost zvyšování obranyschopnosti země a přispívat k upevňování morálně politické jednoty i obranyschopnosti celého socialistického tábora v čele se Sovětským svazem. V souladu se zájmy dělnické třídy a všeho pracujícího lidu budeme upevriovat socialistický stát jako důležitý nástroj budování a obrany socialistické společnosti, fiž nikdy nedopustíme, aby kdokoliv v naší zemi mohl beztrestné rozvracet socialistické zřízení. Poučeni zkušenostmi budeme jako oko v hlavě střežit přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, které je zárukou naší bezpečnosti a podmínkou dalších úspěchů při budování socialismu v naší zemi. v duchu Gottwaldova hesla: ,,Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!“ 23. výročí Února si připomínáme v době, kdy naše strana připravuje svůj řádný XIV. sjezd. Sjezd uzavře složité a těžké období, kdy byly ohroženy základy socialismu. Současně stanoví zásady další politiky strany, socialistického státu a společenských organizací. Posoudí zásady pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství. Pracovní zaměření sjezdu bude nejlepší oslavou 50. výročí založení strany. Ústřední výbor strany vysoce ocenil skutečnost, že do mnohých našich závodů, JZD se postupné vrací pracovní iniciativa, aktivita a nadšení celých pra coyních kolektivů, jimiž se vyznačovalo poúnorové období počátků výstavby socialismu v naší zemí. Vysoce si vážíme velkého pracovního úsilí na počest XIV. sjezdu strany a 50. výročí jejího založení. Oceňujeme iniciativu pracujících ČKD Praha, Teplotechny, Technometry, ve stavebnictví, na výstavbě metra, Pragovky, AZNP v Mladé Boleslavi, oceláren na Kladně, kladenských havířů, mnoha dalších průmyslových a zemědělských závodů v Praze i ve Středočeském kraji. Obracíme se ke všem pracujícím, ke všem dělníkům, družstevníkům, technikům, našim ženám, ke všem, jimž skutečně záleží na rozvoji našeho hospodářství, aby následovali příkladu našich předních kolektivů a každý na svém pracovišti přispěli k celkovému rozvoji naší ekonomiky v duchu hesla ,Jak budeme pracovat, tak také budeme žít“. Zkušenosti nás učí, že z třídního hlediska musíme posuzovat i vývoj mezinárodních vztahů. Naši nepřátelé se nám snaží dávat lekce o svobodě a suverenitě. Dávají nám je především lidé, kteří jsou placeni z peněz těch imperialistických kruhů, které bezohledně pošlapávají svobodu a suverenitu států a náro dů. jejichž žoldáci vraždí ženy a děti ve Vietnamu, v Kambodži, Laosu a dalších zemích. Znovu ujišťujeme hrdinný lid těchto zemí svou solidaritou a podporou v jejich spravedlivém boji proti imperialismu. Upřímně a s velkým zájmem očěkáváme jednání nadcházejícího XXXV. sjezdu KSSS. Máme velkou radost z úspěchů, kterých sovětský lid dosahuje. Posíláme vřelé soudružské pozdravy sovětskému lidu a přejeme mu další úspěchy v jeho práci, která je povzbuzením pro všechny socialistické země i pokrokové síly celého světa. Věrnost odkazu února 1948 znamená především naplnit činy ta předsevzetí, která si stavíme v souvislosti se XIV. sjezdem strany a 50. výročím jejího za ložení. Ohlédnutí za půlstoletou dějinnou zkušeností v nás upevňuje přesvědčení o správnosti internacionální jednoty KSČ a mezinárodního komunistického hnutí, bratrské spolupráce se socialistickými zeměmi v čele se Sovětským svazem. Čest a sláva všem těm, kteří svou obětavostí a nezištnou prací vytvořili slavnou historii naší strany a naplňují odkaz února 1948. Čest a sláva nezapomenutelnému vůdci naší strany soudruhu Klementu Gottwaldovi. V pevném spojení Komunistické strany Československa s dělnickou třídou a pracujícím lidem, věrni myšlence proletářského internacionalismu, revoluční odkaz Vítězného února nikdy nezradíme! Mám radost, že mohu být v tento významný den v bratrském Československu a spolu s vámi oslavit 23. výročí únorového vítězství československých pracujících. Při oslavách slavného výročí únorového vítězství si dnes připomínáme náš společný boj proti fašismu, vzpomínáme na vojáky čs. armádního sboru, na hrdiny Slovenského národního povstání a Povstání českého lidu. Uctíváme památku tisíců sovětských é československých, vojáků, kteří položili životy za osvobození Československa. 23 let, která uplynula od února 1948, prošly naše národy bok po boku jako bratři. Přátelství mezi Sovětským svazem a Československem, které bylo upevněno krví a vydrželo mnohé zkoušky, se stalo neoddělitelnou součástí života na šich zemí. Sovětský lid dobře zná závažné a složité problémy, které úspěšně řeší Komunistická strana Československa, dělnic ká třída a všichni pracující, aby úplně překonali těžkosti posledních let a mohli ještě rychleji jít vpřed v duchu hesla k komunistické strany: ,,Po leninské cestě dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti“. Nepochybujeme, že důležitým mezníkem na této cestě bude XIV. sjezd a oslavy 50. výročí slavné strany čs. komunistů. Sovětští lidé mají radost ze širokého rozmachu, kterého dosáhlo spojení a spolupráce mezi našimi 'státy v nejrůznějších oblastech. Tato spolupráce odpovídá společným zájmům našich národu a napomáhá upevnění celého socialistického společenství. jako předsedkyně Výboru sovětských žen s radostí zdůrazňuji, že československé ženy spojují se Sovětským svazem pouta pevného přátelství a sympatií. Československé a sovětské ženy značně přispívají k rozvoji ekonomiky a kultury svých zemí, podílejí se na řízení státu a vychovávají mladé pokolení k věrnosti ideálům socialismu. Čs. rada žen a Výbor sovětských žen těsně spolupracují a napomáhají tak a upevnění mezinárodního ženského hnutí sjednocení protiimperialistických sil v boji proti agresi a válce za mír, demokracii a sociální pokrok. Sovětský lid v těchto dnech kráčí vstříc velké události — XXIV. sjezdu KSSS. Návrh směrnic pro pětiletý plán rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971 -1975, který byl předložen k celonárodní diskusi, je rozvinutým * V programem dalšího trvalého růstu národního hospodářství, zvyšování životní úrovně sovětského lidu. Komunistická strana vede sovětský lid k novým metám a jako vždy se podle leninského způsobu radí se všemi komunisty a se vším lidem. Sovětští lidé přijali návrh směrnic s obrovským nadšením. Číslice plánu udivují, vyvolávají tvůrčí iniciativu mas, u každého sovětského člověka budí snahu přispět k řešení úkolů vytyčených v návrhu směrnic a přiblížit tak svou prací vítězství komunismu. Komunistická strana a všechen náš lid vidí svoji největší mezinárodní povinnost v úspěšné výstavbě komunismu, v upevnění hospodářské síly a obranyschopnosti socialistické vlasti. Sovětští lidé s uspokojením konstatují, že jedním ze základních úkolů nové pětiletky je stálý rozvoj spolupráce se socialistickými státy a veškerá pomoc upevnění světové socialistické soustavy. Naším heslem je jednota a semknu tost. Dovolte, abych vás ujistila, že sovětští lidé vynaloží veškeré úsilí, aby se naše socialistický společenství dále upevňovalo v boji proti silám impéria listické reakce, útlaku a agrese, ve jménu lepšího zítřku lidstva. Československá socialistická republika hraje v rodině socialistických států důležitou úlohu. Slavné výročí únorového vítězství čs. pracujících pod vedením KSČ oslavují široce i v Sovětském svazu a v ostatních socialistických státech. Dovolte mi, abych vám a veškerému československému lidu jménem sovětských žen a jménem sovětských kosmonautů blahopřála k významnému výročí v historii vaší země a přála vám další úspěchy v budovatelské práci a v boji za další rozvoj socialistické společnosti. Oslavy v krajích V Bratislavě se sešli pracující a občané města v PKO. Promluvil k nim za účasti představitelů politického a veřejného života a delegace Sovětské armády tajemník ÚV KSS V. Vačok. Mezi brněnské pracující přišla rovněž delegace Centrální skupiny sovětských vojsk. Manifestace se nekonala tentokrát na jednom místě města, ale va všech obvodech. Zakončil ji večer vojenský umělecký soubor z Bratislavy pořadem o internacionální spolupráci armád Varšavské smlouvy s názvem „Sedm barev stuhy“. V Severomoravském kraji oslavovali pracující většinou v závodech, podnicích a v dolech. V Přerově a v Šumperku se sešli příslušníci LM na okresních aktivech. Jedenáct set milicionářů se zúčastní v sobotu na závěr oslav celokrajského aktivu v Domě kultury VŽKG. Pracující podniků zhodnotili na schůzích své výsledky a v řadě případů přijali před blížícím se XIV. sjezdem KSČ nové pracovní závazky. Dějištěm krátkých schůzí v průmyslových závodech bylo také město nesoucí jméno našeho prvního dělnického presidenta — Gottwaldov. Na mítinku přijalo 36 zasloužilých milicionářů vyznamenání. Události před 23 lety si připomněli také pracující a občané Plzně shromáždění včera odpoledne na náměstí. Promluvil k nim vedoucí tajemník KV KSČ dr. J. Šimek, CSc. Na závěr účastníci manifestace odeslali dopis ŰV KSČ, v němž vyjadřují plnou podporu současné politice komunistické strany. Včera proběhly oslavy také ve všech okresních a větších městech Západočeského kraje. Na shromáždění krajských, okresních a městských stranických a státních orgánů v Ostí nad Labem převzal včera kolektiv LM z Dolu „Mír“ v Břežánkách na Tepličku „Rád rudé hvězdy“, jednotka LM z lokomotivního depa ČSD v Ústí n. L. vyznamenání „Za vynikající práci“ a jednotka LM z Dolu Ležáky v Mostě vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. V rámci včerejších oslav únorového vítězství zasedala v Č. Budějovicích KCTR. Bývalý člen Rudých odborů V. Novotný na slavnostní schůzi přijal zlatý odznak za dlouholetou a obětavou práci. Praha vyšla do ulic (Dokončení z 1. strany) Koukala z kapotárny lokomotivky CKÜ: „Tenkrát oe čtyřicátém osmém šlo o všechno, o továrny, o budoucnost pracujících. Dnes je potřeba — po planérň fantazírováni v osmašedesátém — pustit se znovu poctivé do práce. Ano, nikdo nám zadarmo nic nadá, to dělník věděl vždycky a ví to zase. Ani ria dluh se nedá dlouho : žit, i ten se jednou musí splatit. — Kromě celopodnikového a závodního, máme i závazky v dílnách. U nás chybí Čtrnáct lidí, ty musíme nahradit, stačit to i za ně. I na to jsme se zaměřili v závazku." Tomu, kdo se postavil do míst, kde se protínají ulice Žitná a Štěpánská, naskytl se úchvatný pohled. At oko zamířilo v kteroukoli stranu, spatřilo mohutné zástupy, rozlévající se do nedohledna a proudící zvolna (směrem ke Karlovu náměstí, aby pak dalšími ulicemi dosáhly cíle — Staroměstského náměstí. Z nesčetného množství transparentů bylo možno vyčíst, že sí v těchto dvou pražských ulicích dali dostaveníčko dělníci n. p. Elektropřístroje, posluchači fakulty všeobecného lékařství, žáci škol několika pražských obvodů, pracovníci centrálních úřadů, prostě všichni, kdo svou účastí na manifestaci chtěli vzdát hold vítězství pracujícího lidu v únoru roku IMS Nad hlavami Pražanů vlály v chladném, ale slunečném dni stovky československých a rudých vlajek, v průvodu byly neseny portréty soudruhů Klementa Gottwalda a ár. Gustáva Husáka, hesla vyjadřovala smýšlení účastníků 1 manifestace, když hlásala: „Zdravíme 25. únor 1948“, „Únorové vítězství zabezpečilo cestu k socialismu“, „Kupředu, k novým úspěchům“.. Dechovka, která šla hned za čelem průvodu obvodu Prahy 4, vyhrávala k dobré náladě, lidé si družně povídali a paprsky sluníčka se příjemně opíraly do tváře, jako by chtěly také spoluvytvářet to teplé lidské prostředí. Onor má v délntckém Ztžkové stále živé tradice. Ale i když Žižkov již není výlučně dělnickou Čtvrtí, je na pracovníky žižkovských závodů stejné spolehnutí jako před 23 lety. „Na letošní manifestaci je sraz na náměstí Gustava Klimenta“ — vzkaz se šířil - od Tesly ďo nákladového nádraží, mobilizoval i v dalších závodech.' A tak 1 přišel každý, kdo mohl. Přišli i studenti z Vysoké školy ekonomické. Od slavnostně vyzdobené budovy odborů se hnul průvod přesně ve 14,00 hodin. V jeho čele šla vlajková kolona odborových funkcionářů, kteří kromě únorových transparentů nesli heslo „Leninskou cestou k dalšímu rozvoji socialistické společnosti". Účastníci průvodu se teprve řadili do pětistupů, když se nám podařilo zastihnout Jaroslava Jalovce, tajemníka - OV KSČ z Prahy 3, který pochválil Iniciatívu Žižkovských a řekl, že se průvodu za obvod účastní přes 5000 pracujících ze 170 závodů. ★ Staroměstské náměstí — prasvědek bojů českého lidu za národní i so-dální svobodu\ V roce 1422 na něm bouřili Pražané po popravě Jana Želivského* Patnáct let poté vpila půda náměstí krev husitského hejtmana Jana Roháče z Dubě, popraveného t s jeho druhy. V roce 1621 instalovali Habsburkové na Staroměstském rynku šlachtu sedmadvaceti předních účastníků českého stavovského povstání. V roce 1905 bylo náměstí svědkem manifestace za všeobecné volební právo. Dne 14. října 1918 hřmělo ve zdech historického už shromaždiště volání po svobodné socialistické republice. Před třiadvaceti roky okolo Šalounovy monumentální sochy Mistra Jana Husa vřeli Pražané hněvem proti kontrarevolučnímu puči reakce i nadějí v jeho ztroskotání. Tehdy Klement Gottwald z balkónu paláce Golz-Kinských proslovil heslo vpravdě husitské: „Kupředu, zpátky ni krok!lt Včera odpoledne se klenula nad Staroměstským rynkem modrá obloha, klidně po ní plula bílá oblaka. U radnice tribuna, na rudém sukně portréty Klementa Gottwalda a Vladimíra Iljiče Lenino, pod nimi heslo liž vzpomenuté. Před patnáctou hodinou bylo devět tisíc čtverečních metrů náměstí zaplněno již zcela. Pražané se poznovu manifestačné sešli. Jeden z nich, major pražské Požární ochrany, Jaroslav Pelikán nám řekl’ ..Osoěch konsolidačního procesu íe patřný z toho, Že je tu všude kolem nás množství radostných tváří. To dokazuje, že Pražané pochopili poctivou politiku Komunistické strany Československá a naší vlády a že za nt při dnešním únorovém výročí manifestují!“ ★ -k i