Práce, červen 1982 (XXXVIII/128-153)

1982-06-01 / No. 128

PRÁCE DENlK REVOLUCnIHO ODBOROVÉHO HNUTÍ E Praha ■ Cltery 1. cervna 1982 Roőník XXXVIII. ■ Certa 50 hal. red vice ne? rokem konstatoval XVI. sjezd KSC, ?e v uplynulych letech probfhal obrat k Intenzifikaci a vétéí vykonnosti národnfho hospodör­­stvi pomalu a mdlo dúsledné a ze se nedafi plné uskuteőfiovat záméry ve zvysovánl efektivnosti. ' Nedávny X. véeodborovy sjezd v této souvislostl opétovné zdüraznil spolu­­odpovédnost odboréFú za realizaci hospodárské politiky KSC. Vzdyt prvoradym úkolem ROH je ziskdvat procujicí ke splnéni hlavnich ekonomickych úkolü. A ruku v ruce s tim jde péée o pracujicf, o uspokojovénl |ejlch potfeb a ob­­hajóba jejlch zűkonnych prdv a zájmú. Mámé co zlepéovat — v zabezpeöováni kvalltativniho rozvoje véech odvétvf ekonomlky, prosazovánf védeckotechnic­­kého pokroku ve vyrobé, v rűstu produktivity práce a dosahovónf vysoké efek­tivnosti spoleőenské vyroby a kvality veskeré práce. Méli bychom se napFfklad vfc zabyvat zvyéením sménnosti v naéich vyrobních podnicich a zévodech. PFedevéím tam, kde ve tfeti — a öasto u? i ve druhé — sméné zahálejl drahé, vykonné stroje a zaFízení. Vídyt zvyéenl sménnosti — tedy intenzlvnéjéí vyufitl exlstujících základnlch prostFedkú — je jednfm z nej vyznamnéjSIch kllöü k intenzifikaci a vyééí efektivnosti naSÍ ekonomikyl Prdvé plné|él vyufltí veékerého öosu, ktery mdme k dispozicl — tedy ne poli­tisch osmi, ale radéji Sestnácti öl jesté vice hodin za kaídy pracovnf den — mű­ié vyznamnő napomoci k realizaci mno­­hych naléhavych úkolú, k pfekonání disproporcí a problémű. Lze rychleji ve vyrobé realizovat védeckotechnické po­­znatky, prufnéjl reagovat na méníci se pozadavky zdkaznfkü a svétové v^vojové trendy v daném oboru, zkrátit prúbézné doby vfroby a snffit objem zâsob I v nich vdzanych finanönfch prostFedkű, urychlené Instalovat a vyufivat novou tech­­niku ... Prosté — pFínosű takovéto intenzlfikace |e mnoho. ZvySenl sménnosti by se zdkonité mélo projevit v rűstu efektivnosti zdvodu, podniku a tedy i v rűstu efektivnosti celospoleöenské, co? je jeden z hlavnich úkolú XVI. sjezdu KSÖ i X. vseodborového sjezdu. Jak veiké jsou rezervy ve sménnosti — to Ize dokumentovat nékolika zpú­­soby. NapFíklad uvádéním koeficientu sménnosti, ktery v mnoha odvétvích — vyjimkou jsou krómé horníkű a ,zen v textilkách snad jen chemické o hutni provozy s nepfetrzitou technologil — md hodnotu 1,1 a? 1,3. Bohuzel, také u strojarú, kde zFejmé nejvyraznéjl vystupujl do popfedi problémy s inovacf, vődeckotechnickSm rozvojem, plynulejsím prizpűsobovdnim vyroby poptdvce, se zdsobami a dodacimi Ihűtami. Ale názornéji ne? koeficient sménnosti charakterlzuje naSe pfetrvdvajícf ne­­dobré hospodareni s öasem ndsledujíci porovndnf: z roőnfho kalenddfniho fon­­du — 365 dnf po 24 hodindch — ve vySi 8760 hodin vyuiiváme pri jednosmén­­ném provozu produktivné néco prés dva tisfce hodin. Pfi plné dvousménném provozu pfes ötyFI tisíce a veékery zbyvajfcf öas — pFes padesát procent roC- nlho öasového fondu — ty drahé stroje a zafízenf ve vyrobnfch haldch sice mdme, ale stojl bez u?itku. Mú?eme țl dovolit takovyto pFepych? Cislo 128 REIERVY JSOU VE SMÉNNOSTI Strojexport rozvíjí internacionální soutézení Sovétstí naftari jsou Kontrola závazku no procovisti • Spolupráce je vzornó Pfed rokem podepsali pracovníci podniku zahraniéniho obchodu Strojexport se zástupci sovétského podniku zahraniéniho obchodu Sojuzvnééstrojimport jeden z vyznamnych internaclonálnfch socialistickych závazkú. Vycházel ze zá­­vérű XXVI. sjezdu KSSS a XVI. sjezdu KSC, které uloíily vénovat mimorád­­nou pozornost urychlenému rozvoji paiivové a energetické základny. V Sovétskéin svazu odkryvajt nová naleziétö ropy v oblastech s obtíiny­­mi kllmatickymi podmlnkaml. Pro naftare je zde potfeba zabezpeCit vée­­chno, co v takovjch podmínkách k 2i­­votu a práci potfebují, zejména dobré bydlení. Jak k plnéni tohoto nelehké­­ho úkolú napomáhá internacionální socialistlcké soutééeni, jsme se do­­vedéli od vedoucího jednoho z ob­­chodnfch referátü Strojexportu Ja­roslava Jonáée. V Surgutu bylo jen tricet stupnű pod nulou „Do Sovétského svazu dodáváme obytné buftky, ze kterych se sestavujl komplexy rüznych velikostí, vybavené potfebnym soctálnlm zafízenim. V ex­■ lPokracování na 3. strané) spokojew Koncernovt) podntk Skoda Plzefí se vyznamné podílí na vy­robé a dodávkách rozhoduiících zarlzení pro jader né elek­­trárny s reaktory WER a pfi vystavbé téchto elektráren v élensktjch zemtch RVHP Foto CTK — Jiff Vlach KE STÁTNÍMU SVÁTKU PRAHA (Ctk) — Prezident CSSR Gustáv Husák zaslal blahopfejny te­legram prezidentovi Tuniské republi­­ky Habíbu Burgibovi pfi pfílezitosti státního svátku jeho zemé. Pfi stejné pfilegitostl blahopfál pfedseda vlády CSSR Lubomír Strou­­gal predsedovi vlády Tuniské republi­­lsy Muhammadu Mzalimu. Rovné? minístr zahraniCních véd CSSR Bohuslav Chftoupek blahopfál ministrovi zahraniCních véd Tuniské republíky Kaídu Sibsímu. ZASEDALO PREZlPlUM NEJVYSSlHO SOVÉTU SSSR ZAJ ISTIT STABILNÍ ZASOBOVÁNÍ MOSKVA (Ctk) — V Moskvé se vöera konalo za pfedsednictvl generálnlho tajemnika CV KSSS, predsedy prezldia NejvyéélljO sovétu SSSR L. Bre?neva~za­­gedánf prezldia NejvySSiho sovétu SSSR. 0 úkolech sovétű lidovych poslancfl pH plnéní zévérú kvétnového zasedâni OV KSSS hovofil L. Brei név.' Rekl, ?e potravinovy program schváleny zasedáním ŰV KSSS spoju­­je v jeden celek zemédélstvi a vsech­­na odvétvl, která mu poskytují slué­­by. Jejlch úkolem je zajistit stabil­­ní zásobovánl sovétskych Ildi vysoce kvalitníml potravinami. K dosaéení tohoto clle Jsou mobilizovány veiké prostfedky, mnohatlsícové pracovnl kolektlvy, hospodáfétí pracovníci, védci a daléi odbornícl. , Je pfirozené, ?e zasedání OV stra­­ny vénovalo zvlástní pozornost úko­­lűm komunistü a stranickych organi­zed. Uskutecfiovánl hospodáfské Strategie rozvoje spoleénosti predpo­­kládá véak úöast vsech Clánkü sovét­a Jedním z krouikü Ostfedního domu a pionprú a mládele Júlia Fuőíka ț v Praze, jehoi hlavním vychov- J nijm cílem Je vzbudit u déü zdfem ^ o vijtvarné uméní a tvúrél práci, Je ^ krouiek mladych sochafü. Práci ^ s keramlckym materiálem vede ex­­* térni vedoucV Stépán Kotrba. A Foto CTK — Jifí Sourek ského politického systému. Na prv­­ním místö mez! nimi je stát a jeho orgány, pfedevSím samozfejmé sové­­ty. Lze bez nadsázky Fiel, 2e na nich JPokráCovánt na 2. strané) Spolu s vice ne? 2000 obyvateli hraniöáfského Chebska se ho zúöast­­nili mlstopfedseda ŰV NF CSR Milo­­slav Vácik, delegace Cs. mírového vyboru v cele s jeho pFedsedou a őlenem pfedsednictva Svétové rady míru akademikem Bedfichem Svest­­kou, feditel Informaöního ústfedl OSN v Pyaze Oldficli Fábián a daléi hosté. Z obou sousedních státö — NDR a NSR — pfijely na shromá?déni po- Cetné delegace mirovych a protifa­­éistlckych organízacl. Zcela zaplné-PRAHA (ötk) — Mezinárodní kon­­ference ministrü kultury socialistic­­kych zemf byla vöera zahájena v Cer­­nfnském paláéi v Praze. Oöastni se jf delegace BLR, KLDR, Kubánské re­­publiky, Laoské lidové demokratická republíky, MLR, MoLR, NDR, PLR, RSR, SSSR VSR a CSSR. V úvodu konference, která má pro­­jedhat otázky spolupráce v oblastl kultury socialistickych zemí, vystou­­pil s pozdravnym projevem mfsto­­pfedseda vlády CSSR Matej LúCan. Uvedl mj., 2e tafo pracovni setkání mají svou tradicl a sehrávají vyznam­ná hala je uvftala pfátelskym po­­tleskem. Hlavní projev na mírovém shro­­máédéní pfednesl mlstopfedseda OV NF CSR Miloslav Vácik. V úvodu vystoupent uvedl, 2e shro­­máédénl sí klade za dl znovu aktiv­­né prispőt k boji za mír, za respek­­tování nejzákladnéjéího lidského prá­­va na klidny 2ivot, protl válce v ja­­kékoliv podobő a pfedevéim protl ja­­derné hrozbé. Po hlavním projevu se ujall slova IPokraSování na 3. strané/ nou úlohu pfi upevfíovánl pfátelstvl a koordinovaného postupu socialistic­kych zemí v éirokych mezinárodnlch souvislostech. ■ Pfedseda vlády CSSR Lubomír Strougal pfijal vöera v Hrzánském paláci v Praze vedoucl delegaci, kte­ré se úöastnl mezinárodní knnferen­­ce ministrú kultury socialistickych zemí. Űvodem seznámil hosty s úsiltm CSSR o véestranny rozvoj kultury, na kterou spoleCnost vynakládá vei­ké prostfedky. Zdüraznil, 2e velmi nároCnő úkoly vytyöil pro tuto ob­last XVI. sjezd KSC a 2e jsou vytvá­­feny potfebné pfedpoklady pro daléi zvyéováni úrovné a üöinnostl kultu­ry doma i jejl popularizacl v zahra­­niöl. Jménem úöastntkü setkání podéko­­val pfedsedovi federálnl vlády Lu­­bomiru Strougalovi za pflznivé pod­­minky pro konání konference a za srdeCné pfijetí ministr kultury SSSR Pjotr DémiCev. Rozhovory o snízení strategickych zbraní MOSKVA (Ctk) — Sovétsky svaz a Spojené státy se dohodly zahájlt ofl­­ciálnl rozhovory o omezenl a snííenl strategickych zbranl 29. Cervna 1982 v Zenevé. Sovétskou delegaci povede V. Kar­pov a delegaci USA E. Rowny. Pri jeti u predsedy vlády CSSR L Strougaía KONFERENCE MINISTRÜ KULTURY Z CHEBU: JSME PRO MÍR CHEB (Ctk) — Oryvkem Nezvolovy poémy „Zpév mim“ zahájil vöera za­­sloufiiy umélec Jósét Vétrovec ve sportovnl hala v Chebu veiké shromáédénl organizováné pod heglem „Za mir a éivot, proti jaderné válce“. V Praze zahájeno védecké sympozium 0 REV0LUCN0STI DNESKA PRAHA (ötk) — Védecké synípozium k teoretickym aspektúm XVI. sjezdu KSC zaöalo vöera v Praze. Jednánl, které usporádal Ostav marxismu-leninis­­mu OV KSÖ, se zúöastnili tajemník OV KSC Jósét Havlln, vedoucl oddélenl 0V KSC Jan Majcharölk a Lubomír Procházka, mlstopfedseda vlády CSSR Ka­rol Laco a daléi predstavitelé naéeho politického a vefejného üivota. chodem od extenzlvního k intenzfv­­nfmu rozvoji spoleénosti, teoretícky­­mi problémy zdokonalovánl politic­­kého systému a rozvoje socialistlcké demokracíe, formováním soclalistic­­kého spolecenského védoml a pro­­blematikou vedoucl úlohy KSC v souj Casnych podmínkách. Redltel Ostavu marxismu-leninismu OV KSC akade­­mik Zdenék Snítil v úvodu zdüraznil pracovnl Charakter jednánl, potfebu tvűrCI vymény názorü a zásadovö stranicky pfístup k problémüm. Tajemník 0V KSC Josef Havlín z povéfení ŰV KSC ocenil, 2e Ostav marxismu-leninismu OV KSC spolu s Ostavem marxismu-leninismu OV KSS a Vysokou ékolou politickou OV KSC se v souladu s potrebamí dal­­éího rozvoje socialistické spoleönosti zabyvajf stále sytematiCtéji klICovy­­mi otázkami pfisplvajícími k düsled­­néjélmu naplfíování programú KSC. /Pokraöooání na 3. strané) OCastnícl sympozla se zabyvají me­­zinárodné politickymi otázkami reali­­zace závérű XVI. sjezdu KSC, pre­ Btahoprání P. Kocímu PRAHA (Ctk) — Generálni tajem­ník OV KSC a prezident CSSR Gustáv Husák zaslal blahopfejny dopis^ ná­­rodnlmu úrnőid Pfemyslu KoCImu k 65. narozeninám. Ocenil v ném jeho dosavadnl umé­­leckou, pedagogickou a kulturné po­litickou Cinnost, v ni? prokazuje vel­­kou odpovédnost umélce-komunisty za rozvoj naéí socialistlcké kultury i célé spoleénosti. ■ Blahopfejny dopis národnimu umél­­ci Pfemyslu KoCímu zaslal k jeho 2i­­votnlmu jubileu rovné? pfedseda vlá­­dv CSSR Lubomír Strougal. neénímu mladému M Clovéku, ktery na vlastni kű?l nikdy nepocftil kapitallsticky karabáC, mú?e jeho vyprá­­vénl moéná pflpomlnat — pohádku... Pohádku, vnf? sedmihlavého draka ovéem a nahradila blda a strádánl véemocného Carodéje bohaty, nelidsky tvrdy ma­­jítel továrny Cl dolu. Ale Frantléek Müller moc dobfe vl, 2e tak se skuteCné tehdy 2ilo. Vy­­rústal v chudé rodiné v Li­­buéíné a táta, poctívy chlap, komunista, stééf vydélával na chléb a byl pro své názory nejednou pronásledován. Také ma­­minka byla ölenkou stra­­ny a právő toto prostre­­dí zformovalo Charakter Frantléka a nauöllo ho za kaédé sltuace vystupovat protl nespravedlnostl, na obranu pravdy. V roce 1947 i on (v té dobé ]12 délník v kladen­­ské PoldovceJ vstoupil de KSC a o rok pozdéji u? spolu s ostatnlmi proéíval únorové událostl v Praze. „Nikdy na tuto velkou it­­vot ni Skolu nezapomenu," fíká Frantléek Müller. „Clovék póznál lidi, vldél, le ne vSichnt mají stejné rovnou pátef." Psal se rok 1963 a Fran­tléek oblékl stejnokro] pff­­sluéníka Lidovych miliői. V matefském závodé byl v?dy v popredi pracovnl aktivity, umél chlapyvdil­­né správné vyburcovat k jeété vyéélmu vykonu. „Vsechny stranické, odbo­­rové t vefejné funkce, at jll v zaméstnání nebo v místé bydliSté, jsem se pokaldő snaltl plntt tak, abych se pfedevSím Já mohi kdykollv ohlédnout zpét a nemusel se nad od­­vedenou prací éervenat." Toto veiké ?ivotni krédó mu züstalo a? dodnes, kdy u? je technlckohospodáf­­skym pracovníkem v Poldi SONP. „Víte, ze vSeho nej­­víc st pfeji mír, Stastny livot nás vSech, oproStény od válek őt rasovțjch dis­­kriminací. Mir je to nej­­cennéjSÍ, co őlovék má, a jen za tohoto pfedpokla­­du si műle plánovat i pra covní a livotnl Cispéchy A proto by k zachováni míru mél pfispét opravdu kaldp z nás — osobním pfikladem, poctivou, an­­galovanou prací," Flká Frantléek Müller, ktery nikdy nezapomnél, jak té?ké bylo jeho détstvt. MILOSLAV HAJS Vzdy scistym stítem LIDÉ NASÍ DOBY E 6535 tun öerného uhlí.i = Rekord havira BlLINA (ötk) — Dva rekordnl = vykony zaznamenall v tomto mé­­= síci havífi v koncernovém podniku H Doly Julia Fuöíka v Bfliné na Tep­­§ licku. V pfedveöer 37. vyroöl = osvobozenl Ceskoslovenska Sovét- I skou armádou vytvofili v tézbé = uhll za 24 hodin nejvyéél denn! Ș vykon v historii podniku, kdyí na­­= rubali 33 239 tun paliva. Poslednf = kvétnovou sobotu dosáhli v osml- i hodinové sméné rekordnfho vyko- S nu v odklizu uhelného nadloéi. I Skryli, pfemistili a zaloéili do vy- E sypek 48 234 m3 zeminy. ! ■ = ZACLÉR — Pokus o pfekonání = závodového rekordu ukonöila vö8- E ra úspééné BSP Svazarmu hlavnf- Ș ho pfedáka Jaroslava Ondráöka = z Dolli Jan Sverma v Zacléfi. Pű- E vodnl vykon 16,46 tuny za sménu = na havlfe kolektiv zvyéil na 16,88 ^ tuny. Tfináctiölenná brigáda naru­­g bala za 31 pracovnfch dnü v kom- 1 plexné mechanizovaném porubu A V •4r

Next