Práce, březen 1983 (XXXIX/50-76)
1983-03-01 / No. 50
PRACE O E N I K REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ Praha ■ Oterý 1. března 1983 Číslo 50 ■ Ročník XXXIX. ■ Cena 50 hal. Q této pětiletce sestavuji v podnicích již po třetí roční plány kádrového, personálního a sociálního rozvoje. Proti komplexním programům péče o pracovníky z období 6. pětiletky má tato nová forma sociálního plánováni tu přednost, že |e organickou součásti hospodářského plánu s přesnými vazbami na finanční a .hmotné podnikové zdroje, na řldícf práci vedeni organizace. Záměry z plánů sociálního rozvoje se převádějí do kolektivních smluv, které v minulých dnech schvalovaly členské schůze a konference odborářů, jako závazná směrnice. Jaké jsou dosavadní poznatky? Kladně je možno hodnotit přípravu na plánovací období. Analýzy v podnicích ukázaly ve většině z nich nutnost zabývat se řešením situace na rizikových pracovištích, zdravotním stavem pracovníků, zabezpečením preventivní lékařské péče a povolenými výjimkami ze zákazu zvedáni nadlimitních břemen ženami. Zároveň zhodnotily úroveň zotavovacích kapacit v rekreačních zařízeních a lázních, využíváni a kvalitu závodního stravováni. Na všechny situace musely podniky reagovat a to byl základní předpoklad dobré přípravy plánu sociálního roz voje. Již méně se podařilo vtělit tyto poznatky do ročních sociálních plánů. Především se dosud nepo-K plánování sociálního rozvoje dařilo zpracovat pětiletý plán sociálního rozvoje, neboť v hospodářském plánováni není rovněž dopracován. Plánovací mechanika tak více než dříve negativně ovlivňuje sestavováni so ciálních plánů, a to i roč nich, vznikají časové potfže. plán se potom sestaví jen v tabulkách, bez snahy dodržet zásadu projednáváni s pracu|te(mi a jejich schvalování na členských schůzích ROH, jak je uloženo v Metodických pokynech federálního ministerstva práce a sociálních věci a ŰRO. Nezbývá čas ani na posouzeni dlouhodobých programů a cílů, jejich rozpracováni do jednotlivých ročních plánů, aby byla zabezpečena jejich reálnost. V sociálním plánováni však nejde a nemůže jit jenom o naplněni finančních a hmotných plánovacích limitů. Daleko důležitější je získat pracující pro přijatou koncepci sociálního rozvoje, dát |im prostor pro osobni účast na plánování a výstavbě sociálních, zotavovacích, zdravotních a jiných zařízení, na podnikové družstevní bytové výstavbě a na akci „Odboráři svým závodům a republice". Vždyť široká pracovní Iniciativa znásobuje hodnotu plánovaných nových a renovovaných sociálnfch zařízeni. Zvlášť citelně se tyto nedostatky pro|evujf v podnicích a závodech řízených národními výbory. Složitější systém jejich plánováni sociálního rozvoje nebyl ve většině krajů dosud uspokojivě zvládnut. V národních výborech, kde se prolíná úloha představitele státního zařízeni v plánováni územního sociálního rozvoje s hospodářskou funkci v komunálním hospodářství, musí se rovněž |ako v každé hospodářské jednotce plánovat kádrový, personální i sociální rozvoj pracovních kolektivů. Obě tyto činnosti nemůže nadřízený národní výbor zaměňovat nebo slučovat, jak se v loňském roce často stávalo. Důsledkem bylo zanedbání sociálního rozvoje pracovních kolektivů v jimi řízených závodech. Zlepšení nepřijde samo o sobě. Zkušenosti potvrzu|f, že odborové orgány všech stupňů musí Iniciativněji vstupovat do příprav plánu sociálního rozvoje se znalosti Metodických pokynů a také směrnic ClRO k tomu vydaných, s před stihem musí napříště vyžadovat respektováni svých práv a povinnosti v přípravě sociálních plánů a kolektivních smluv. Jde o novou a náročnou práci v systému plánováni, na kterou nemáme ani v ROH, ani v hospodářských orgánech dosud dostatečný počet kvalifikovaných kádrů a za pochodu se učíme. Ale právě v současných ekonomických podmínkách, kdy se vyžaduje maximální pozornost otázkám výroby, hospodárnosti a kvality práce, musí sociální program plně pokrývat nezbytné podmínky pro klidnou a nerušenou pracovní pohodu, životni podmínky a oddech po práci. Musí prostě více ovlivňovat socialistický způsob života pracujících, šetřit na sociálním rozvo|i za .každou cenu by bylo v rozporu s cíli socialistické společnosti. Člen předsednictva ÜV KSČ, předseda ORO Karel Hofjmann zavítal včera do Výzkumného ústavu výpočetní techniky v Zilině. Na snímku předvádí pracovnice vývoje ing. Milada Česneková kancelářský mikropočítač. Foto ČTK — Vladimír Gabčo v I Soustrast G. Husáka a L. Štrougala PRAHA (čtk) — Generální tajemník ŰV KSČ, prezident ČSSR a předseda ÚV NF ČSSR Gustáv Husák vyjádřil ústřednímu výboru Strany slovenské obrody hlubo-kou soustrast k úmrtí Jejího čestného předsedy, člena předsednictva OV NF ČSSR a SSR Jozefa Mjartana. Hlubokou účast vyjádřil též rodině zesnulého. Hlubokou soustrast v souvislostí s úmrtím Jozefa Mjartana vyjádřil OV Strany slovenské obrody a rodině zesnulého rovněž předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Svoláno jarní zasedání FS PRAHA (čtk) — Prezident Českos ovenské socialistické republiky Gustáv Husák oznámil svým dopisem předsednictvu Federálního shromáždění ČSSR, že podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci svolává dnem 1. března 1983 Federální shromážděni Československé socialistické republiky k Jarnímu zasedání. Přátelská návštěva PRAHA (čtk) — Na oficiální přátelskou návštěvu Vietnamské socialistické republiky, Kambodžské lidové republiky a Laoské lidově demokratické republiky odletěla včera z Prahy delegace Federálního shromáždění ČSSR, vedená členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou FS CSSR Aloisem Indrou. Návštěva se uskutečňuje na pozváni předsedů parlamentů těchto zemi. Cestou se včera delegace Federálního shromáždění ČSSR zastavila v Taškentu. e © • K. Hoffmann ve Středoslovenském kraji VEDU DO PRAXE Na dvoudenní pracovní návštěvu Stredoslovenského kraje přibyl včera člen předsednictva OV KSČ a předseda ORO Karel Hoffmann. První den pobytu věnoval návštěvě Výzkumného ústavu výpočetní techniky v Zilině. Členové vedení jej seznámili s celkovou strukturou vědeckovýzkumné činnosti a 8 úkoly, které jejich organizaoe řeší. jako hlavní řešitel koordinace systému malých elektronických počítačů se zaměřuje na výzkum a vývoj minipočítačové a mikropočítačové techniky. K. Hoffmann se v besedě zajímal o zavádění výzkumu do výroby, o realizaci programu výzkum — vývoj — výroba, o podmínky k vědeckovýzkumné činnosti 1 o její problémy. Pozornost věnoval rovněž pracovní Iniciativě členů řešitelských týmů a sociálnímu programu. Ředitel ústavu lng. Rudolf Hronec, CSc., v besedě uvedl, že soustředěni výzkumné, vývojové a výrobní základny ústavu vytváří dobrou základnu pro specializaci a výrobní kooperaci ČSSR s ostatními zeměmi RVHP, stejně jako vhodnou základnu pro export čs. výpočetní techniky. V letech 1981—1982 bylo exportováno 27 systémů SM 4-20 a clo konce sedmé pětiletky se jich vyveze do zemi RVHP celkem 145 s celkovým ekonomickým přínosem kolem osmi miliard korun. Na dosažených pracovních výsledcích se významnou měrou podílí deset kolektivů BSP, jejichž členové pracují v řešitelských týmech. Místopředseda Z V ROH Anton Krško uvedl, že společně s vědeckovýzkumnými úkoly v ústavu řeší některé problémy v sociální oblastí. Jde zejména o nedostatek míst pro děti zaměstnanců v předškolních zařízeních, spokojeni nejdou s úrovní závodního stravování, na němž se podílí jen 30 procent pracovníků ústavu, zlepšit bude třeba podmínky k -uplatňování závodní rekreace. Z besedy jednoznačně vyplynulo, ža členové ústavu usilují o to, aby realizovaná technika našla co nejšlršl uplatněni. Po skončeni besedy si K. Hoffmann prohlédl zařízeni ústavu a seznámil se s provozem některých mikropočítačů. Reagoval zároveň na některé problémy, které z Jednáni vyplynuly. Odpoledne pak navštívil Dům techniky ČSVTS v Žilině, seznámil se s jeho zařízením a s celkovou koncepci jeho činnosti. NAĎA RAJDÜSOVÄ Izrael na pranýři Americký právník F. LamB uvedl v Mezinárodní komisi pro vyšetření izraelských zločinů, zasedajíc! v Ze-’ nevě, že obyvatele Libanonu dosud ohrožuji tisíce bomb a náloži amerlcké výroby. Izrael dlouho popíral používáni některých zvláště nelidských druhů zbraní. Charakter zranění a výpovědí libanonských představitelů však používáni těchto zbrani potvrzuji. F. Lamb poukázal na plnou a jasnou odpovědnost Tel Avlvu za krvavý masakr v táborech Sabra a Šatila a poskytl údaje dokazující, že Izraelští vojáci Jednali s vědomím a ve spoluprác! s vrchním velením Izraelské armády. (čtk) KÁZEŇ PŘINÁŠÍ ÚSPORY Při hledání rezerv a možnosti úspor paliv a energie se v závodech na Havlič kobrodsku zaměřuji především tam, kde je největší spotřeba. Neopomíjej! však ani možnosti zdánlivě malých úspor. Ve Sklárnách Bohemia ve Světlé nad Sázavqu, které jsou proslulé broušeným sklem a kalíškovinami, sníží letos spotřebu — podie výsledků společenské prověrky — proti limitu o 2,6 procenta. Cesta k tomu vede především zvýšenou pracovní a technologickou kázni u elektrických pásových peci v provozech ve Světlé l v Josefodole, maximální vytížeností zakládání do pásových pecí při procesu „vystárnutí" skla a snižováním technologických odpadů. Účelnější organizací práce využijí lépe pracovní dobu v leštírně josefodciského provozu. Spotřebu plynu sníží dokonalejší organizací při odstavování pecí, což by přineslo úsporu 11,5730 TJ. V Bohemii rozšířili hospodárnostnl prémie, které se zatím vztahovaly Jen na spotřebu mazutu, 1 na plyn a elektřinu. Pracovnici, kteří rozhodujícím způsobem ovlivní spotřebu, dostanou pět procent z dosažených úspor. „Posvítili" si na elektřinu Ve Východočeských závodech dřevařských ze Ždfrci nad Doubravou podali pracující 26 zlepšovacích návrhů na úsporu energií, z nich bylo 23 přijato a 20 realizováno — jejich přinos představuje hodnotu 216 b33 Kčs. Jsou v ní zahrnuty tři tisíce litrů benzínu, dvacet tisíc litrů nafty a zhruba tří tisíce kilogramů topných olejů. Plněním závazků pracující zvýší letos rozsah úspor na 311 500 korun. V provoze Křížová uspoří 870 tun uhlí úpravami v kotelně, kde budou spalovat napříště' jen dřevní odpady. Ve Ždtrci si pozvali na pomoc techniku — hlídače zapínáni a vypínání světel na základě zařízeni fotobuněk a úprav stykačů. Elektřina tak bude vlastně „hlídat“ sama sebe. V dalších provozech se připravuji na spalování kůry a chtějí tak ročně ušetřit 12 tisíc litrů nafty. Podněty z ČSAD V ČSAD Chotěboř zabudovali již do třiceti autobusů teplovodní topeni, které u každého denně šetří deset litrů nafty. Postupně takto vy všechny zbývající autobusy, což se úsporu 15 tisíc litrů nafty za rok. V tomto dopravním závodě 507 nahrazují rotační svářecí agregáty polovodičovými a předpokládají roční úsporu 2500 kWh, dvojnásobnou úsporu chtějí docílit speciálním elektroZe včerejšího uvítáni manželů Vančurových doma. Na snímku místopředsedkyně ONV Prahy 6 Ludmila Budíková vitá nové občánky a jejich rodiče v novém bydlišti. Foto Vladimír Moucha r íckým ovládáními mechanického umývání vozů. Neopovrhuj! však ani zdánlivě „malými" úsporami, jako Je předěláni vrat u opraven, aby teplo neunikalo. Upravili rovněž grafikon j:zd pro rozvoz výrobků mléčného průmyslu tak, aby si na trasách nemuseli zbytečně zajíždět — od toho si slibuji zisk 10 000 litrů nafty za rok. počítají také s instalací slunečníQjrikolektorů. S STANISLAV VODINSKÝ rvní pražská čtyřčata, která se narodila 25. ledna na I. gynekologicko-poroclnické klinice v Praze, udělala včera první krůček do života. Nebyl samozřejmě ještě samostatný, neboť dvě z nich nesl tatínek, po jednom maminka a jejich sedmiletý bráška Matěj. Všichni Jsme se na chvíli, kdy půjdou domů, těšili, ukončený pobyt v nemocnici znamenal, že je s nimi vše v pořádku. „Jak se určuje ta pravá hodina H?“ zeptal jsem se primáře Aleše Pokorného. „Rozhodl celkový zdravotní slav děti. Váha při tom sice nebyla rozhodující, ale musím říci, že všechny děti na váze přibývaly dobře. Při narození vážily od 1690 do 2390 gramů, nyní mají od 2460 do 3150 gramů. Je třeba vzít v. úvahu, že každé dítě po narozeni ztrácí pět až deset procent váhy. Ovšem tento úbytek se většinou do čtrnácti dnů srovná.“ Narození čtyřčat nebývá každodenní událostí. Za posledních 30 let se narodila v Československu desetkrát, zatímco dvojčata již takovou vzácností nejsou. Každoročně se jich v ČSSR rodí v průměru přes 2000 párů. A proto není dlvu, že pražská čtyřčata byla — a to již před svým narozením — středem velkého zájmu. Ten odborný znamenal prakticky jejich úspěšný vstup do života, ten lidský provázel 311etou maminku Lornu Vančurovou každý den jejího pobytu na klinice. Když jsem s ni několik dni po porodu hovořil, měla velkou radost, že jí lidé napsali, že jí nabízeli pomoc, že měli obavy o zdraví jejích dětí i ji samotné. Měla však také již starostl jako každá maminka a manželkariak—sa-gfijdeme do malého bytu? Zvládne vše zařídit manželi_ Uteklo to. postaral se nejen on, ale 1 naše socialistická společnost. NoVÝ byt v domku v šestém p~ražském ob-vQdé má tři pokolé a kuchvn. Za-~ .nedlouho se zvětši o další dvě místnosti. Obvodní podnik bytového hospodářství přiložil opravdu ruku k dílu. Součástí domácnosti manželů Van-čurovVch se na jeden rok stanou 1 dvě zdravoiní sestry, které se budou u děti střídat. + Místopředsedkyně ONV v Praze 6 Ludmila Budíková, která včera maminku s dětmi přišla před jejich nové bydliště přivítat, řekla: „Je to přece normální a správné, že pomůžeme.“ její slova mi potvrdili 1 noví sousedé sedmičlenné rodiny. Například Yvonna Čáslavská, dětská sestra z Motola, dodala: „Vyjdu jim vždycky vstříc, ráda jim kdykoliv pomohu.“ Potěšitelné je, že přátelskou pomoc nabízeli 1 další. LADISLAV DRAGULA První krůčky do života f