Práce, březen 1983 (XXXIX/50-76)

1983-03-01 / No. 50

PRACE O E N I K REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ Praha ■ Oterý 1. března 1983 Číslo 50 ■ Ročník XXXIX. ■ Cena 50 hal. Q této pětiletce sestavuji v podnicích již po třetí roční plány kádrového, personálního a sociálního rozvoje. Proti komplexním programům péče o pracovníky z období 6. pětiletky má tato nová forma sociálního plá­nováni tu přednost, že |e organickou součásti hospodářského plánu s přesný­mi vazbami na finanční a .hmotné podnikové zdroje, na řldícf práci vedeni organizace. Záměry z plánů sociálního rozvoje se převádějí do kolektivních smluv, které v minulých dnech schvalovaly členské schůze a konference odborářů, jako závazná směrnice. Jaké jsou dosavadní poznatky? Kladně je možno hodnotit přípravu na plánovací období. Analýzy v podnicích ukázaly ve většině z nich nutnost zabývat se řešením situace na rizikových pracovištích, zdravotním stavem pracovníků, zabezpečením preventivní lékařské péče a povolenými výjimkami ze zákazu zvedáni nadlimitních břemen ženami. Zároveň zhod­notily úroveň zotavovacích kapacit v rekreačních zařízeních a lázních, vy­užíváni a kvalitu závodního stravováni. Na všechny situace musely podniky reagovat a to byl základní předpoklad dobré přípravy plánu sociálního roz voje. Již méně se podařilo vtělit tyto poznatky do ročních sociálních plánů. Především se dosud nepo-K plánování sociálního rozvoje dařilo zpracovat pětiletý plán sociálního rozvoje, ne­boť v hospodářském pláno­váni není rovněž dopraco­ván. Plánovací mechanika tak více než dříve negativně ovlivňuje sestavováni so ciálních plánů, a to i roč nich, vznikají časové potfže. plán se potom sestaví jen v tabulkách, bez snahy dodr­žet zásadu projednáváni s pracu|te(mi a jejich schvalování na členských schů­zích ROH, jak je uloženo v Metodických pokynech federálního ministerstva práce a sociálních věci a ŰRO. Nezbývá čas ani na posouzeni dlouhodobých programů a cílů, jejich rozpracováni do jednotlivých ročních plánů, aby byla zabezpečena jejich reálnost. V sociálním plánováni však nejde a nemůže jit jenom o naplněni finančních a hmotných plánovacích limitů. Daleko důležitější je získat pracující pro při­jatou koncepci sociálního rozvoje, dát |im prostor pro osobni účast na plá­nování a výstavbě sociálních, zotavovacích, zdravotních a jiných zařízení, na podnikové družstevní bytové výstavbě a na akci „Odboráři svým závodům a republice". Vždyť široká pracovní Iniciativa znásobuje hodnotu plánova­ných nových a renovovaných sociálnfch zařízeni. Zvlášť citelně se tyto nedostatky pro|evujf v podnicích a závodech říze­ných národními výbory. Složitější systém jejich plánováni sociálního rozvoje nebyl ve většině krajů dosud uspokojivě zvládnut. V národních výborech, kde se prolíná úloha představitele státního zařízeni v plánováni územního sociál­ního rozvoje s hospodářskou funkci v komunálním hospodářství, musí se rovněž |ako v každé hospodářské jednotce plánovat kádrový, personální i so­ciální rozvoj pracovních kolektivů. Obě tyto činnosti nemůže nadřízený ná­rodní výbor zaměňovat nebo slučovat, jak se v loňském roce často stávalo. Důsledkem bylo zanedbání sociálního rozvoje pracovních kolektivů v jimi řízených závodech. Zlepšení nepřijde samo o sobě. Zkušenosti potvrzu|f, že odborové orgány všech stupňů musí Iniciativněji vstupovat do příprav plánu sociálního rozvoje se znalosti Metodických pokynů a také směrnic ClRO k tomu vydaných, s před stihem musí napříště vyžadovat respektováni svých práv a povinnosti v pří­pravě sociálních plánů a kolektivních smluv. Jde o novou a náročnou práci v systému plánováni, na kterou nemáme ani v ROH, ani v hospodářských orgánech dosud dostatečný počet kvalifikovaných kádrů a za pochodu se učí­me. Ale právě v současných ekonomických podmínkách, kdy se vyžaduje ma­ximální pozornost otázkám výroby, hospodárnosti a kvality práce, musí so­ciální program plně pokrývat nezbytné podmínky pro klidnou a nerušenou pra­covní pohodu, životni podmínky a oddech po práci. Musí prostě více ovlivňo­vat socialistický způsob života pracujících, šetřit na sociálním rozvo|i za .každou cenu by bylo v rozporu s cíli socialistické společnosti. Člen předsednictva ÜV KSČ, předseda ORO Karel Hofjmann zavítal včera do Výzkumného ústavu výpočetní techniky v Zilině. Na snímku předvádí pracovnice vývoje ing. Milada Česneková kancelářský mikropočítač. Foto ČTK — Vladimír Gabčo v I Soustrast G. Husáka a L. Štrougala PRAHA (čtk) — Generální tajem­ník ŰV KSČ, prezident ČSSR a před­seda ÚV NF ČSSR Gustáv Husák vy­jádřil ústřednímu výboru Strany slovenské obrody hlubo-kou soustrast k úmrtí Jejího čestného předsedy, člena předsednictva OV NF ČSSR a SSR Jozefa Mjartana. Hlubokou účast vyjádřil též rodině zesnulého. Hlubokou soustrast v souvislostí s úmrtím Jozefa Mjartana vyjádřil OV Strany slovenské obrody a rodině zesnulého rovněž předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal. Svoláno jarní zasedání FS PRAHA (čtk) — Prezident Česko­­s ovenské socialistické republiky Gustáv Husák oznámil svým dopisem předsednictvu Federálního shromáž­dění ČSSR, že podle článku 61 ústav­ního zákona o československé fede­raci svolává dnem 1. března 1983 Fe­derální shromážděni Československé socialistické republiky k Jarnímu za­sedání. Přátelská návštěva PRAHA (čtk) — Na oficiální přá­telskou návštěvu Vietnamské socialis­tické republiky, Kambodžské lidové re­publiky a Laoské lidově demokratic­ké republiky odletěla včera z Prahy delegace Federálního shromáždění ČSSR, vedená členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou FS CSSR Aloisem Indrou. Návštěva se uskutečňuje na pozváni předsedů parlamentů těchto zemi. Cestou se včera delegace Federál­ního shromáždění ČSSR zastavila v Taškentu. e © • K. Hoffmann ve Středoslovenském kraji VEDU DO PRAXE Na dvoudenní pracovní návštěvu Stredoslovenského kraje přibyl včera člen předsednictva OV KSČ a předseda ORO Karel Hoffmann. První den pobytu věnoval návštěvě Výzkumného ústavu výpočetní techniky v Zilině. Členové vedení jej seznámili s celkovou strukturou vědeckovýzkumné čin­nosti a 8 úkoly, které jejich organizaoe řeší. jako hlavní řešitel koordinace systému malých elektronických počítačů se zaměřuje na výzkum a vývoj minipočítačové a mikropočítačové techniky. K. Hoffmann se v besedě zajímal o zavádění výzkumu do výroby, o re­alizaci programu výzkum — vývoj — výroba, o podmínky k vědeckový­zkumné činnosti 1 o její problémy. Pozornost věnoval rovněž pracovní Iniciativě členů řešitelských týmů a sociálnímu programu. Ředitel ústavu lng. Rudolf Hronec, CSc., v besedě uvedl, že soustředěni výzkumné, vý­vojové a výrobní základny ústavu vy­tváří dobrou základnu pro specializa­ci a výrobní kooperaci ČSSR s ostat­ními zeměmi RVHP, stejně jako vhod­nou základnu pro export čs. výpočet­ní techniky. V letech 1981—1982 bylo exportováno 27 systémů SM 4-20 a clo konce sedmé pětiletky se jich vy­veze do zemi RVHP celkem 145 s cel­kovým ekonomickým přínosem kolem osmi miliard korun. Na dosažených pracovních výsled­cích se významnou měrou podílí de­set kolektivů BSP, jejichž členové pra­cují v řešitelských týmech. Místopřed­seda Z V ROH Anton Krško uvedl, že společně s vědeckovýzkumnými úko­ly v ústavu řeší některé problémy v so­ciální oblastí. Jde zejména o nedo­statek míst pro děti zaměstnanců v předškolních zařízeních, spokojeni nejdou s úrovní závodního stravová­ní, na němž se podílí jen 30 procent pracovníků ústavu, zlepšit bude třeba podmínky k -uplatňování závodní re­kreace. Z besedy jednoznačně vyplynulo, ža členové ústavu usilují o to, aby reali­zovaná technika našla co nejšlršl uplatněni. Po skončeni besedy si K. Hoffmann prohlédl zařízeni ústavu a seznámil se s provozem některých mikropočítačů. Reagoval zároveň na některé problé­my, které z Jednáni vyplynuly. Odpoledne pak navštívil Dům tech­niky ČSVTS v Žilině, seznámil se s je­ho zařízením a s celkovou koncepci jeho činnosti. NAĎA RAJDÜSOVÄ Izrael na pranýři Americký právník F. LamB uvedl v Mezinárodní komisi pro vyšetření izraelských zločinů, zasedajíc! v Ze-’ nevě, že obyvatele Libanonu dosud ohrožuji tisíce bomb a náloži amerlc­­ké výroby. Izrael dlouho popíral po­užíváni některých zvláště nelidských druhů zbraní. Charakter zranění a vý­­povědí libanonských představitelů však používáni těchto zbrani potvrzuji. F. Lamb poukázal na plnou a jasnou odpovědnost Tel Avlvu za krvavý ma­sakr v táborech Sabra a Šatila a po­skytl údaje dokazující, že Izraelští vojáci Jednali s vědomím a ve spolu­prác! s vrchním velením Izraelské ar­mády. (čtk) KÁZEŇ PŘINÁŠÍ ÚSPORY Při hledání rezerv a možnosti úspor paliv a energie se v závodech na Havlič­ kobrodsku zaměřuji především tam, kde je největší spotřeba. Neopomíjej! však ani možnosti zdánlivě malých úspor. Ve Sklárnách Bohemia ve Světlé nad Sázavqu, které jsou proslulé brou­šeným sklem a kalíškovinami, sníží letos spotřebu — podie výsledků spo­lečenské prověrky — proti limitu o 2,6 procenta. Cesta k tomu vede především zvýšenou pracovní a tech­nologickou kázni u elektrických pá­sových peci v provozech ve Světlé l v Josefodole, maximální vytížeností zakládání do pásových pecí při pro­cesu „vystárnutí" skla a snižováním technologických odpadů. Účelnější or­ganizací práce využijí lépe pracovní dobu v leštírně josefodciského pro­vozu. Spotřebu plynu sníží dokonalej­ší organizací při odstavování pecí, což by přineslo úsporu 11,5730 TJ. V Bohemii rozšířili hospodárnostnl prémie, které se zatím vztahovaly Jen na spotřebu mazutu, 1 na plyn a elek­třinu. Pracovnici, kteří rozhodujícím způsobem ovlivní spotřebu, dostanou pět procent z dosažených úspor. „Posvítili" si na elektřinu Ve Východočeských závodech dře­vařských ze Ždfrci nad Doubravou po­dali pracující 26 zlepšovacích návrhů na úsporu energií, z nich bylo 23 při­jato a 20 realizováno — jejich přinos představuje hodnotu 216 b33 Kčs. Jsou v ní zahrnuty tři tisíce litrů benzínu, dvacet tisíc litrů nafty a zhruba tří tisíce kilogramů topných olejů. Plně­ním závazků pracující zvýší letos roz­sah úspor na 311 500 korun. V pro­voze Křížová uspoří 870 tun uhlí úpra­vami v kotelně, kde budou spalovat napříště' jen dřevní odpady. Ve Ždtrci si pozvali na pomoc tech­niku — hlídače zapínáni a vypínání světel na základě zařízeni fotobuněk a úprav stykačů. Elektřina tak bude vlastně „hlídat“ sama sebe. V dalších provozech se připravuji na spalování kůry a chtějí tak ročně ušetřit 12 ti­síc litrů nafty. Podněty z ČSAD V ČSAD Chotěboř zabudovali již do třiceti autobusů teplovodní topeni, které u každého denně šetří deset litrů nafty. Postupně takto vy všechny zbývající autobusy, což se úsporu 15 tisíc litrů nafty za rok. V tomto dopravním závodě 507 na­hrazují rotační svářecí agregáty polo­vodičovými a předpokládají roční úsporu 2500 kWh, dvojnásobnou úspo­ru chtějí docílit speciálním elektro­Ze včerejšího uvítáni manželů Van­čurových doma. Na snímku místo­předsedkyně ONV Prahy 6 Ludmi­la Budíková vitá nové občánky a jejich rodiče v novém bydlišti. Foto Vladimír Moucha r íckým ovládáními mechanického umý­vání vozů. Neopovrhuj! však ani zdán­livě „malými" úsporami, jako Je pře­děláni vrat u opraven, aby teplo neunikalo. Upravili rovněž grafikon j:zd pro rozvoz výrobků mléčného průmyslu tak, aby si na trasách ne­museli zbytečně zajíždět — od toho si slibuji zisk 10 000 litrů nafty za rok. počítají také s instalací sluneč­­níQjrikolektorů. S STANISLAV VODINSKÝ rvní pražská čtyřčata, která se narodila 25. ledna na I. gyne­­kologicko-poroclnické klinice v Praze, udělala včera první krůček do života. Nebyl samozřejmě ještě sa­mostatný, neboť dvě z nich nesl tatí­nek, po jednom maminka a jejich sed­miletý bráška Matěj. Všichni Jsme se na chvíli, kdy půjdou domů, těšili, ukončený pobyt v nemocnici zname­nal, že je s nimi vše v pořádku. „Jak se určuje ta pravá hodina H?“ zeptal jsem se primáře Aleše Pokor­ného. „Rozhodl celkový zdravotní slav děti. Váha při tom sice nebyla roz­hodující, ale musím říci, že všechny děti na váze přibývaly dobře. Při na­rození vážily od 1690 do 2390 gramů, nyní mají od 2460 do 3150 gramů. Je třeba vzít v. úvahu, že každé dítě po narozeni ztrácí pět až deset procent váhy. Ovšem tento úbytek se větši­nou do čtrnácti dnů srovná.“ Narození čtyřčat nebývá každoden­ní událostí. Za posledních 30 let se narodila v Československu desetkrát, zatímco dvojčata již takovou vzác­ností nejsou. Každoročně se jich v ČSSR rodí v průměru přes 2000 pá­rů. A proto není dlvu, že pražská čtyř­čata byla — a to již před svým na­rozením — středem velkého zájmu. Ten odborný znamenal prakticky je­jich úspěšný vstup do života, ten lid­ský provázel 311etou maminku Lornu Vančurovou každý den jejího pobytu na klinice. Když jsem s ni několik dni po porodu hovořil, měla velkou radost, že jí lidé napsali, že jí nabízeli pomoc, že měli obavy o zdraví jejích dětí i ji samotné. Měla však také již sta­rostl jako každá maminka a manžel­­kariak—sa-gfijdeme do malého by­tu? Zvládne vše zařídit manželi­­_ Uteklo to. postaral se nejen on, ale 1 naše socialistická společnost. NoVÝ byt v domku v šestém p~ražském ob­­-vQdé má tři pokolé a kuchvn. Za-~ .nedlouho se zvětši o další dvě míst­nosti. Obvodní podnik bytového hos­podářství přiložil opravdu ruku k dí­lu. Součástí domácnosti manželů Van-čurovVch se na jeden rok stanou 1 dvě zdravoiní sestry, které se budou u děti střídat. + Místopředsedkyně ONV v Praze 6 Ludmila Budíková, která včera ma­minku s dětmi přišla před jejich no­vé bydliště přivítat, řekla: „Je to pře­ce normální a správné, že pomůže­me.“ její slova mi potvrdili 1 noví sousedé sedmičlenné rodiny. Napří­klad Yvonna Čáslavská, dětská sestra z Motola, dodala: „Vyjdu jim vždycky vstříc, ráda jim kdykoliv pomohu.“ Potěšitelné je, že přátelskou pomoc nabízeli 1 další. LADISLAV DRAGULA První krůčky do života f

Next