Práce, listopad 1986 (XLII/258-282)

1986-11-01 / No. 258

Najvyšší sovětský představitel přivítal poselství XI. světového odborového sjezdu DELEGACE SOF U M. G0RBAÜ0VA Přijetí se zúčastnili S. Gáspár, I. Zakaríja, R. Vei ga Menéndez, K. Hoffmann, I. Gupta, H. Krasuc­­ki, S. Šalajev, H. Tisch U Tisková konference se sovětskými a zahraničními novináři MOSKVA (čtk). Generální tajemník ÜV KSSS MICHAIL GORBACOV se vče­ra v budově ústředního výboru KSSS setkal s delegací Světové odborové fe­derace (SOF), kteron tvořili předseda SOF, předseda Celostátní rady maďar­ských odborů SÁNDOR GAŠPAR, generální tajemník SOF IBRAHIM ZAKARlJA a místopředsedové SOF — generální tajemník Ústředny kubánských pracují­cích ROBERTO VEIGA, MENENDEZ, předseda Ústřední rady odborů CSSR KA­REL HOFFMANN, generální tajemník Všeindického odborového kongresu IN­­DRAD2IT GUPTA, generální tajemník francouzské Všeobecné konfederace prá­ce HENRI KRASUCKI, předseda Všesvazové ústřední rady odborů SSSR STE­PAN SaLAJEV a předseda Svobodného německého odborového svazu HARRY TISCR S. Gáspár předal M. Gorbačovovl po­selství XI. světového odborového sjezdu, který se konal v září v Berlíně. Poselství Je adresováno také prezidentu USA Ro­­ngldu Reaganovi a generálnímu tajem­níku OSN Javíeru Pérezovl da Cuellar. Oěastníci setkání hovořili s M. Gorba­­ěovem o svých dojmech z berlínského sjezdu. Hodnotili ho Jako nový faktor v odborovém hnutí a Jeho program Jako výchozí bod pro velmi důležitou práci odpovídající dnešním požadavkům. Na zá­kladě zkušeností svých zemí a zkušenos­tí z mezinárodního odborového hnutí vy­jádřili své názory na odpovědnost mezi­národní dělnické třídy a také SOF za uchování míru a na nové úkoly a problé­my, s kterými se v nynější etapě odbory potýkají. Hovořili rovněž o tom, do Jaké míry se nyní sblížily problémy odzbroje­ní a rozvoje s obranou bezprostředních zájmů pracujících a s plány zdokonalo­vání socialistické Společnosti. Zazněly zajímavé myšlenky o způso­bech zvyšováni autority, samostatnosti a úlohy odborů ve světovém 1 v národním měřítku, o jejich možnostech při řešení aktuálních problémů. Všichni se shodli, že zahraniční poli­tika SSSR, zejména Jeho program likvida­ce jaderných zbraní, který dostal tak dů­raznou konkrétní podoba na schůzce v Reykjaviku, otevírá nové perspektivy boje za přežití lidstva a klade na dělnic­kou třídu a její odbory Ještě větší odpo­vědnost. Očastnícl schůzky upozornili, Ze dyna­mika zahraniční politiky SSSR, který brá­ní všelidské hodnoty, především mír na Zemi, a hluboká přestavba socialistické společnosti významně zvýšily zájem děl­nické třídy a všech pracujících na světě o socialistické myšlenky, o socialismus. M. Gorbačov při převzetí poselství bla­hopřál odborovým představitelům k úspě­chu sjezdu, upozornil na Jeho význam a souhlasil s tím, že realizace Jeho doku­mentů vyžaduje usilovnou práci novým stylem s přihlédnutím k veškerým zvlášt­nostem a závažnosti doby. Poselství tlumočí vůli dělnické třídy, která vyjadřuje zájmy celého lidstva. Jeho obsah a to. že dokument Jednomysl­ně schválili 1 představitelé odborů, ktB- ré nejsou členy SOF, potvrzuje, že nové myšlení se stále více šíří a zapouští ko­řeny ve vědomí lidových mas. M. Gorbačov charakterizoval základ, z něhož vychází sovětská zahraniční po­litika. Je to sama podstata socialistické společnosti, pochopení reálnosti Jaderné­ho ohrožení lidstva a přesvědčení, že při veškeré své rozporuplnosti a mnohotvár­nosti Je dnešní svět navzájem spjatý ce­lek, který má společné problémy, Jež nut­ně vyžadují vzájemně přijatelná řešení. A který systém Je lepší, to Již posoudí historie a vývoj 'mírového soutěžení. To Je dialektika, ná níž Je postavena zahraničněpolitická koncepce XXVII. sjezdu KSSS. Umožňuje optimistický po­hled do budoucnosti a prokazuje Jistotu socialismu ve vlastní síly a ve svou prav­du. M. Gorbačov informoval účastníky se­tkáni o širokém spektru přeměn zaháje­ných v sovětské společnosti — od aktivi­­zace lidského faktora, přes demokrati­zaci a silnou sociální politiku až po mo­dernizaci hospodářského mechanismu a řízení ekonomiky. V tom všem patří vý­znamná úloha pracovním kolektivům a odborům. Hovořil o konkrétních opatře­ních ke zvýšeni autority a samostatnosti sovětských odborů, k posílení jejich funk­ce při obraně zájmů pracujících a jejích akceschopnosti při soclálně-ekonomlcké a duchovni přestavbě a rovněž ve vztazích s hospodářskými pracovníky, administra­tivou a státními orgány. Také oživení činnosti sovětských odborů svědč! o hlu­bokých přeměnách celé společnosti o výrazném prohloubeni socialistické de­a mokracie. Odbory mají velkou úlohu a odpověd­nost za to, aby převod ekonomiky na mo­derní vědeckotechnickou základnu — na rozdíl od toho, co se děje na Západě — prospíval pracujícímu člověku a neměl negativní vliv na Jeho zájmy. Zvýšeni úlohy odborů má rovněž ohromný mezinárodni význam, zejména v době, kdy proti nim konzervativní si­ly rozpoutaly nebývalý útok. (Pokračování na 3. straně) Ze včerejšího setkání Michaila Gorbačova s vedoucími představiteli Světo­vě odborové jederace, kteří mu předali mírové poselství XI. světového od­borového sjezdu ______Telefoto CTK Poselství XI. světového odborového sjezdu XI. světový odborový sjezd se konal v hlavním městě NDR Berlíně ve dnech 16. až 22. září 1986, tedy v rozhodujícím a krajně nebezpečném období našich dějin. Otázka Je, jak se budou vyvíjet události ve světě, zda převládne lidský rozum a zvítězí realis­mus ve Jménu zájmu pracujících, nebo zda se bude svět přibližovat k jaderné katastrofě a k záhubě lidstva. Nelze se smířit ani s takovou situaci, kdy se na horečné zbrojení vynakládají obrovské hmotné a intelektuální zdroje. Pobuřuje nás, že na vojenské účely jde ročně asi bilién dolarů, což je více než činí celkový důchod zemí, v nichž žije více než polovina obyvatelstva světa. Sjezd je přesvědčen, že hlavní překážkou vyváženého a všestranného rozvoje svě­tové ekonomiky je dnes horečné zbrojení, zejména Jaderné, které přímo ohrožuje bez­pečnost naší planety I sám život na Zemi. Právem se poukazuje na to, že nedokáže-li lidstvo zastavit horečné zbrojení, pak toto zbrojení pro ně bude záhubou. Výzknmy odborníků nasvědčují, že zastavení horečného zbrojení by pomohlo od­stranit hromadnou nezaměstnanost. Vzhledem k závratnému růstu nezaměstnanosti a neúplné zaměstnanosti, kterým trpí mnohé země, je třeba vzít tuto možnost na vě­domí. Světové odborová hnutí důsledně nslluje o mezinárodni dohody, které by přispěly k zastaveni horečného zbrojení. Na druhém zvláštním zasedán! Valného shromážděni OSN v roce 1962 byl předložen konkrétní návrh, aby byla uzavřena dohoda o dese­tiprocentním snížení výdajů na zbrojení. Kdyby tehdy byl tento návrh přijat, lidstvo by získalo značné prostředky na rentabilní investice a mohlo by rozvíjet mezinárodní hospodářskou spolupráci a zvýšit pomoc rozvojovým zemím a miliónům lidí, kteří dnes nemají prostředky na důstojnou existenci. XI. světový odborový sjezd rozhodně nesouhlasí s dalším stupňováním horečného zbrojení a trvá na tom, aby vesmír zůstal bez jaderných zbraní, jak požaduje většina členských států OSN. K zachování bezpečnosti ve světě není zapotřebí strategie „hvězdných válek“, nýbrž strategie vytvářeni pracovních příležitostí, strategie boje proti chudobě a, jak požaduji mírové ally na celém světě, strategie všeobecné mezi­národní bezpečnosti založené na přátelství a spolupráci mezi všemi zeměmi a národy. XI. světový odborový sjezd podporuje všechny návrhy jednotlivých zemi nebo sku­pin zemí, které přispívali k programu odzbrojení. Proto sjezd vitá sovětské morato­rium na zkoušky jaderných zbraní a vyzývá USA a ostatní jaderné mocnosti, aby to­hoto příkladu následovaly. Sovětské návrhy na likvidaci jaderných zbraní do roku 2000 odpovídají tužbám všech pracujících a národů. Sjezd tyto Iniciativy, jejichž cí­lem je zastavit horečné zbrojeni a dosáhnout odzbrojení, plně podporuje. Vítá rovněž návrhy osmé konference šéfů států a vlád nezúčastněných zemí, která se konala v Harare začátkem září 1986, návrhy zemí dilllské šestky obsažené v jejich mexické deklaraci a další odzbrojovací iniciativy různých politických sil a masových orga­nizací. Sjezd, na němž je zastoupeno 432 odborových organizací ze 147 zemi, jménem 296 miliénů organizovaných pracujících všech kontinentů soudí, že OSN a všichni její členové, především USA a SSSR, musejí neprodleně podniknout kroky k uzavření me­zinárodních dohod o zastavení horečného zbrojení a všech jaderných zkoušek, o likvi­daci Jaderné výzbroje I cstatních zbraní hromadného ničení, o převedení prostředků, které se uvolní díky odzbrojovacím opatřením, na nrychlení sociálně-ekonomického rozvoje. Ve všech zemích musejí být vojenské podniky převedeny na mírovou vý­robu. Sjezd znovu vyjadřuje přesvědčení, že strategie míru a odzbrojení je dnes rozhodu­jící součástí strategie mezinárodního vývoje v zájmu lepšího života všeho lidstva. XI. světový odborový sjezd vás vybízí, abyste věnoval těmto naléhavým mezinárod­ním problémům pozornost a abyste přihlížel k nadějím a tužbám pracujících celého světa, kteří otevřeně a na všech úrovních vyjadřují svůj odpor proti horečnému zbrojení. ■ Podobné poselství zaslal XI. světový odborový sjezd také prezidentovi USA Ronaldu Reaganovi a generálnímu tajemníkovi OSN Javteru Pérezovl de Cuellar. + + Praha ■ Sobota 1. listopadu 1986 Číslo 258 ■ Ročník XLII B Cena 1 Kčs Blahopřání do Alžírska PRAHA (čtk). Generální tajemník ÜV KSC a prezident CSSR GUSTAV HU­­SÄX zaslal prezidenta Alžírské demokratické a lidové republiky a generální­mu tajemníkovi ústředního výboru strany Fronta národního osvobození §AD­­LIMU BENDZEDlDOVI blahopřejný telegram ke státnímu svátku ADLR — 32. výročí alžírské revoluce. Připomíná se v něm, že československý lid s pocity hluboké solidarity sledoval a podporoval boj alžírského lidu za nezá­vislost proti francouzským kolonlzéto­­rům. S upřímnými sympatiemi, uvádí se déle v telegramu, sledujeme dnes oběta­vé ústil alžírských pracujících o splněni náročných úkolú, které vytyčila strana Fronta národního osvobozeni v oblasti rozvoje a modernizace národního hospo­dářství, v kulturní a sociální oblasti. Vy­soce se rovněž oceňuje zahraniční politi­ka Alžírská, které v mezinárodních sty­cích aktivně vystupuje za mír, bezpeč­nost a spolupráci mezi národy. S potěšením se konstatuje, že vztahy mezí oběma stranami a státy mají pevné základy, dlouholetou tradici a Jsou zalo­ženy na vzájemné úctě, důvěře a porozu­měni. V závěru telegramu se vyjadřuje uspokojení nad průběhem a výsledky ne­dávného setkáni najvyšších představitelů obou zemi u příležitosti návštěvy soudru­ha Gustáva Husáka v Alžírsku, které ne­pochybně přispějí k dalšímu rozvoji a prohloubení spolupráce mezi CSSR a ADLR ve všech oblastech. Rovněž předseda vlády CSSR Lubomír Strougal blahopřál při této příležitosti předsedovi vlády Alžírské demokratické a lidové republiky Abdalovi Hamldovl Brahlmfmu. Blahopřejný telegram ke státnímu svát­ku ADLR zaslal také ministr zahranič­ních věcí CSSR Bohuslav Chňoupek mi­nistrovi zahraničních věcí Alžírské demo­kratické a lidové republiky Ahmadovi Tilibovi Ibráhímímu. Z výročních členských schůzí a konferencí ZO ROH Pozornost práci komisí Poradními a výkonnými orgány závodního výboru ROH jsou jeho komise; zpravidla jich bývá jedenáct a jsou barometrem odborové činnosti. Podle po­třeby a v souladu s příslušnými ustanoveními přenáší závodní^ výbor ROH na komise některé své pravomoci, vyplývající ze součinnosti a spolurozhodování s hospodářským vedením. Ko­mise při ZV ROH mimo jiné upozorňují na liknavé zabezpečo­vání pracovních úkolů, nedostatečnou péči o pracující, odhalují mezery v organizaci práce. Požadují zjednání nápravy, případně samy v rámci vymezené pravomoci napravují zjištěné nedostat- j« ky. Jejích práci je proto i na výročních členských schůzích juejFraóóěĚŇ a konferencích ZO ROH věnována mimořádná pozornost, jak o tom svědčf příspěvky našich zpravodajů. Na komise bylo spolehnutí V CKD, závod Slavla v Napafedllch se mohli ve zprávě na výroěnl členské schů­zi ROH pochlubit bohatou a pestrou čin­nosti Jedenácti komisí, které byly sku­tečnou oporou a svou aktivitou přispí­valy k plnění úkolů celé organizace. Zvlášť cenné je, že dobře pracovala ko­mise výrobně ekonomická vedená Aloisem Kovaříkem a že jejího Jednáni se pravi­delně zúčastňovala referentka pro so­cialistickou soutěž. Dva její členové mě­li dokonce stoprocentní účast. Jádro čin­nosti komise spočívalo v evidenci a vy­řizováni připomínek pracujících. Závod­nímu výboru ROH se tak dostávaly pra­videlně návrhy na opatřeni. Členové té­to komise se zúčastňovali každoročních obhajob a prověrek činností kolektivů brigád socialistické práce, pravidelně pro­jednávali plněni kolektivní smlouvy a plé­nu aktivity a aktivně se podíleli 1 na jejich tvorbě. Pravidelně se seznamovali s pl­něním hospodářského plánu závodu. Svou činnost směroval! 1 k agltačnímu středisku v závodě, kterému předávali nejen návrhy plánu propagace, ale zú­častňovali se 1 schůzi. (ra) Postihují léčební nekázeň Zhodnocením práce Jednotlivých komi­sí na výroční konferenci ZÖ ROH základ­ního závodu Elitex v Chrastavě věnoval ve zprávě předseda ZV ROH Antonín Simon značnou pozornost. Absolutorium (Pokračování na 2. straně) Pomoc ROH salvodorskému lidu PRAHA (uz). Ničivé zemětřesení, které zasáhlo Salvador, způsobilo velké ztrá­ty. Jednotná odborová federace Salvado­ru, patřící do SOF, požádala proto jejím prostřednictvím o pomoc její členské organizace. Přímo na místě dohlížejí zá­stupci Ligy společnosti Červeného kříže, aby se zásilky dostávaly do správných rukou. Cs. Revoluční odborové hnutí proto využívá prostřednictví CSCK, čle­na Mezinárodního červeného kříže, Jako spolehlivé cesty, Jak doručit salvador­­skému Hdu svůj příspěvek. Z Fondu me­zinárodni solidarity ROH bylo na konto CSČK predisponováno téměř půl miliónu korun, za něž se nakoupilo šest tun po­travin. Fond solidarity tak Je znovu — po loěských humanitárních akcích ve prospěch obětí zemětřesení v Mexiku a Kolumbií a sucha v Etiopií — využí­ván ve své najkonkrétnejší podobě. Dnes tedy startuje z Ruzyně pravidelné linka OK 754 Praha—Londýn s tolik potřebný­mi potravinami pro Salvador. Zásilka — dar ěs. odborářů — s nálepkami čer­veného kříže v bílém polí, bude na mís­tě v pondělí. programI Dne 30. října 1986 podepsali v Budapešti generální tajemník ÜV KSC a pre­zident CSSR GUSTAV HUSÁK a generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany JÄNOS KADAR Program dlouhodobé hospodářské a vědecko­technické spolupráce mezi ČSSR a MLR do roku 2000. Program navazuje na pozitivní zkuše­nosti a výsledky rozvoje vzájemné hos­podářské a vědeckotechnické spolupráce v duchu Smlouvy o přátelství, spoluprá­ci a vzájemné pomoci mezi CSSR a MLR, uzavřené v roce 1947 a prodloužené v ro­ce 1966. Program stanovi základní cíle a hlavní směry rozvoje hospodářské a vě­deckotechnické spolupráce do roku 2000 s přístupem, aby spolupráce účinně při­spívala k intenzivnímu rozvoji ekonomi­ky CSSR a MLR, k modernizaci Je|lch vý­robních potenciálů, urychlení průniku vědeckotechnického pokroku do spole­čenské praxe a k zvyšování životní úrov­ně lidu. Ve vědeckotechnickém rozvoji v suu­­lado s hlavními záměry ekonomického a sociálního rozvoja obou států a i vaz­bami na hlavní směry Komplexního pro­gramu vědeckotechnického pokroku člen­ských států RVHP do roku 2000 bndon organizace a- podniky CSSR a MLR spo­lupracovat v oblasti výzkumu, vývoje a širokého uplatnění mikroelektroniky a výpočetní techniky, zavádění komplexních číslicově řízených automatizovaných sy­stémů, pružných výrobních systémů, průmyslových robotů a manipulátorů s cílem pronikavého zvýšení produkti­vity práce, technické úrovně a kvality produkce a zvýšení ekonomické efektiv­nosti výroby. Dále bude společná vý­zkumná a vývojová činnost zaměřena na zavádění výroby nových materiálů, mo­­dernlcb výrobních postupů v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a ostatních od­větvích národního hospodářství, na dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR a MLR do roku 2000 urychlený rozvoj Jaderné energetiky, na vývoj výrobních postupů a zařízení k ra­cionálnějšímu využití tradičních energe­tických zdro|ů, na rnzvnj biotechnologii a jejich aplikaci v zemědělské výrobě, v potravinářském a chemickém průmys­lu, na racionální využití odpadů a dru­hotných surovin v zájmu ochrany a tvor­by zdravého životního prostředí. V Jednotlivých odvětvích národního hospodářství bude spolupráce zaměře­na na uplatňováni výsledků vědecko­technického rozvoje, na efektivní využí­vání stávajících a nových výrobních ka­pacit mimo jiné I cestou účelné specia­lizace a kooperace výroby a využitím dalších rezerv socialistické mezinárodní dělby práce. V zájmu spolehlivého nspokojovánl po­třeby obou ekonomik palivy a energií búdon předmětem spolupráce otázky vý­stavby dolů, mechanizace a automatiza­ce dobývání nhlí a důlní bezpečnosti, modernizace technologií povrchová těž­by nhlí, racionalizace renovací e údržby velkostrojů; technické a technologické problémy průzkumných vrtů k vyhledá­vání ložisek ropy a zemního plynu. Pro­hloubí se spolupráce při projektování a výstavbě jaderných elektráren, při racio­nalizaci a provozu údržby výrobních energetických zařízení a přenosových sí­tí. Ve strojírenství se bude rozšiřovat a rozvíjet spolupráce při vývoji n výrobě nových strojů a zařízení, aplikací prů­myslových robotů a manipulátorů; na zá­kladě specializace a kooperace se bude rozvíjet výroba hydraulických prvků a uzlů, dopravních prostředků, zeměděl­ských a potravinářských stroiů, strojů a technologických zařízeni pro energetiko, metalurgii, stavebnictví, chemický prů­mysl, textilní a oděvní průmysl a ostat­ní odvětví národního hospodářství. V elektrotechnice bndon CSSR a MLR společným úsilím "rychlovat moderni­zaci výroby rotačních elektrických stro­jů, nízko- a vysokonapčfových přístrojů, zařízení spojů a Informačních služeb, výpočetní techniky, měřicí a regulační techniky, automatizovaných řídicích sy­stémů; budou rozvíjet výrobu úsporných elektrických spotřebičů pro domácnost a rozšiřovat jejích vzájemnou výmčnn; roz­šiřovat sortiment a rozsah výmčny rá­diových a televizních přijímačů. V zájmu dokonalejšiho zhodnocení su­rovin a etektivnlho využívání výrobních kapacit chemického a farmaceutického průmyslu obou států bude vzájemná spo­lupráce prohloubáním specializace a kooperace výroby sloužit k plnějšíma za­bezpečování potřeb obou států v pro­středcích pro ochrano rostlin a dalších chemických a biochemických výrobcích používaných v zemědělství, v plastických hmotách, gumárenských výrobcích, che­mických vláknech, léčivech pro humánní a veterinární účely a dalších speciál­ních chemických výrobcích, např. v cho­(Pokračováni na 3. straně)

Next