Práce, srpen 1987 (XLIII/178-203)

1987-08-01 / No. 178

r­i ^ ■+c ■A' Praha ■ Sobota 1. srpna 1987 PRAHA (zda). Většina mladých lidí má v letních měsících prázdniny. Ne všichni ala Jenom odpočívají. Studenty můžeme potkat na letni aktivitě, žáci středních odborných učilišť zase mají dva měsíce volna pouze po prvním roč­níku. Ti atarší teč pracují v neirůznějšlch provozech. My jame za vydali za „druháky a třeťáky'1, budoucími mechaniky-opravářl a obráběči kovů do SONP Kladno. ,J>o druhům t třetím ročníku maj chlap­­el a divčata povinnou dvacettdenní pra­xí. Jeli hlavní úmysl Je v tom, aby st uvyklí na provoz, seznámili se s lidmi, podmínkami pro prácí," vysvětluje ml zá­stupce ředitele pro praktické vyučováni SOU SONP Kladno lng. Joseť Hrubý. „V učilišti Jsou všichni pod Jednou stře­chou, praxe le postaví před samostatněj­ší úkoly a mnozí s nich — hlavně tl stár­li — 1 výrazně pomohou výrobě. Maji molnost, kdyl se lim na pracovišti llbl a mistr Je s nimi spokojen, dohodnout se, . le Vy po závěrečných zkouškách zakot­vili v dílně natrvalo." Na žáky středních odborných učlllší dohlíží při práci nejen Jejich mistr od­borná výchovy, ale 1 mistr v provozu a Instruktoři. Tl jsou samozřejmě vybíráni z nejlepších dělníků. ■ Takových, kteří „umějí" a jsou navíc vzorem 1 po lidské stránce. Ne všude jsou však instruktoři za svou práci odměňováni, jak to určuje směrnice. Jaké zkušenosti majt v SONP? „Instruktoři mají být skutečně odměňo­váni. Bohulel ne vidy a všude tomu tak Je. To platt t o nás. Nejvíce naších láků máme na praxi v závodě 7 a tam Instruk­toři odměňováni nejsou, I kdyl učiliště o to usllule," říká J. Hrubý a ukazuje žá­dostí odeslané do závodu 7. Jenomže 'na žádosti, kterou čteme, je napsáno slůvko doporučujeme (na víc učiliště nemá ani právo), a tak odpověď je také předem jasná: nemůžeme, nejsou fondy. A doplatí na to tl, kteří se pocti­vě a vlastně navíc věnují budoucí děl­nické generaci. „Molnostl, jak situaci řešit. Je víc," při­dává se do rozhovoru mladý mistr od­borné výchovy Zdeněk Bečka. „Například v NHKG Ostrava dostává učiliště určitý ,balík' peněz a z né/ pak Jednotlivě In­struktory odměňuje podle toho, Jak st vedou. U nás o to ale není vplký zájem, protole přispívat by musely všechny zá­vody a ten, který má nejměně peněz, má nejvíce Instruktorů a to se ostatním nelibí..." Nabízí se celkem logické řešení od­měňovat Instruktory centrálně — pro­střednictvím ministerstva Školství, které by poskytovalo prostředky učilištím. Mi­nisterstvo by Je zase mohlo získat z da­ní, které platt podniky... Řešeni je jistě více. Jedno je však nezbytné — umět s8 postarat o lidi, kteří se věnují mladým. Těm. o kterých se s oblibou říká, že Jsou problémoví. A jak se ne praxi líbí učňům, o které Jde především? . Druháčky Alena Veselá a Iveta Minařl­­ková brousí vrtáky a nože a jsou v díl­ně spoktíjeny: „Libí se nám tu, protole Je tu dobrý kolektiv, po škole se nám nestýská." Alena ještě dodává: „Pokud Záct středních odborných učtllšt se zdo­konaluj ve svých profesích praktickou činnosti přímo na pracovištích. Žákyně středního odborného učiliště spofů Jitka Košíková a Dita Bulantová pracuj u pře­­pálky listovních zásilek pošty Praha 1 pod dohledem vedoucí směny Věry Va Sátkově. Foto Vladimír Moucha mě tu budou po vyučení chtít, určitě sem přtjdu pracovat." To, že je podniku užitečný, sl pochvalu­je 1 třeťák Oldřich 2ůček a svěřuje se, že zatímco loni se spíše cfukával, teď už se dostane s chlapy k pořádná práci. Takže zkušenosti z SONP Kladno Jsou vlastně pozitivní, hlavně proto, že žádný z mladých lidi nekoukal otráveně do stro­pu a všichni se snažili něco naučit. A to se nedá předstírat. Otazník zůstal Jen nad Instruktory. Jenomže otázka, kdy do­kážeme zaplatit lidi, kteří sl to zaslouží a které potřebujeme, Je nanejvýš palčivá! závodu sociálních služeb Vodních staveb Praha — především zajišťováním stravo­vání (na stavbě 1 mimo nl) a ubytování. Závodní kuchyně ZK 700 le nq .stave­ništi v provozu od ledna 1985. „Přlpra­­vuleme denni 1150 obědě ve dvou druzích a několik stovek večeři. vysvětluje ve­­ioucf kuchyně Milan Polesný. „Pokrývá­me požadavky stavby 1 na přípravu dru­hých večeří (podávají se ve 23 hodin) a na stravování o sobotách a nedělích." V nepřetržitém provozu le šest kantVn. poslední z nich — „Betonárka" — byla otevřena v květnu, další zahájí provoz v nejbližší době. Čtyři z nich jsou sou­časně 1 výdejnami Jídel, rozsáhlost sta­veniště to vyžaduje. „Skladba jídelníčku není náhodná, dá nám hodně práce," připomíná mistr ku­chař Zdeněk Roubínek, který nyní pře­vzal vedení dokončované centrální ku­chyně JETE ve Křtěnově. „První hlavní jídlo je určeno pro pracovníky fyzicky náročných profesi, druhé (tvoři asi tře­Můj úmysl promluvit na vídeňské ná­sledné schůzce, řekl, je motivován jedi­nou snahou: podělit se s vámi o názor na stav nejzávažnějších otázek diskutova­ných na tomto fóru, vyjádřit v duchu spolupráce některé představy, které by mohly přispět k řešení těchto úkolů. Vy­cházet přitom — samozřejmě — z dnešní situace, kdy se podařilo zastavit eskala­­cl mezinárodního napětí a vytvořit pod­mínky pro Jeho zmirňování. Je to na­dějný vývoj. Avšak k tomu, abychom mohli hovořit o stabilním a mírovém svě­tě, zbývá ještě mnoho udělat. Změny k lepšímu, jichž jsme svědky, mají mnoho objektivních a subjektivních faktorů charakteru soclálně-ekonomlc­­kého, vojenskopolltlckého a mezinárod­ního. Velkou — a odvážím se použit termi­nu nezastupitelnou — měrou se na nich po­dílí program přestavby, zdokonalování sy­stémů řízení národního hospodářství, pro­hlubování demokratizace a další projevy nového dynamlsmu v životě socialistic­kých zemí. Tak hluboké přeměny mohou realizovat jen státy, které počítají • dlou­hodobým mírem a a tvořivou prací va prospěch člověka. Smělý postup dvou státníků v Reykjavi­ku nám otevřel pohled na horizont svě­ta bez Jaderných zbraní. Zdálo se, že jsme se ocitli téměř na dosah k jeho vy­tvoření. Zel, nestalo se tak. Od té doby se však naštěstí stává dosaže­ní dohody na sovětsko-amerlckých jedná­tlnu objemu) odpovídá ráctonálnt výži­vě. Sem patří např. Jídla zeleninová, z ryb a drůbeže, a samozřejmě doplňky z Čerstvé zeleniny a ovoce. Zásobováni Jsme plynule, případné připomínky ope­­rAtivpft^éSríróIhise pro'zásobováni 1 inn­­českéhn KNV, "výborné spolupracujeme s Jihočeskými drůbežářskými závody Vod­­ňany, které ochotně vycházejí vstříc na­šim požadavkům. Významné obohaceni nabídky představuji Jídla ve vlastni kal­kulaci — speciality našich kuchařů, kte­rých Jsme zařadili do Jídelničku už vlče než padesát.“ SestadvacetlClenn» kolektiv závodníka. chyné usilule o získáni.-ůeatnéhn-cáaoi- BSP. „Zdravou soutěživost podporuje ne­jen odpovědnost každého pracovníka za, urClté Jídlo, ale také možnost uplatnit vlastni nápady,“ říká vedoucí kolektivu Jindřich Kabelka. „Náš socialistický zá­vazek, kterým odpovídáme na Iniciativu fVokra&ovánt na 2. stranil Ke státnímu svátku PRAHA (čtk). Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram pre­zidentovi švýcarské konfederace Plerru Anbertovi při příležitosti státního svát­ku Jeho země. ních o jaderných a kosmických zbraních v 2enevě stále reálnější. Cesta k rý­sující se dohodě je vydlážděna zásad­ními kroky odpovědného přístupu k osu­dům lidstva. Takovými, jakým je 1 po­slední, mimořádně závažný návrh SSSR, vyjadřující ochotu likvidovat jaderné ra­kety této třídy nejen v Evropě, ale i v Asii, jestliže totéž učiní USA. Československo nemůže lhostejně při­hlížet ke snahám o zachování amerických jaderných hlavic na západoněmeckých raketách Pershing 1 A, dotýkajícím se bez­prostředně naší bezpečností. Současně jsme přesvědčení, že podpis takovéto vzájemně přijatelné dohody dá Impuls k urychlení procesu odzbrojení v celé Jeho dimenzí. Aktivní roli může a měla by eehrát každá země. I proto jsme společně e NDR tPokračování na 3. straně) Pomoc našich odborů Mosambiku PRAHA (r). Cstřední rada odborů ob­držela poděkování za materiální pomoc, která byla poskytnuta partnerské Organi­zaci mosamblckých pracujících (OTM) z fondu mezinárodní solidarity ROH. Zá­silka, jejíž hodnota člňl 500 000 Kčs. ob­sahovala zemědělské nářadí, zdravotnic­ký materiál, školní potřeby, ošacení a obuv pro dětí. V poděkování se m). uvá­dí: Tento dar přišel ve chvíli, kdv naše země musí čelit problémům způsobeným vnucenou válkou a příiodnlml kalami­tami, a pomůže nám zmenšit naše velké potíže zejména v zemědělství a v po­skytnutí základních potřeb pro dětí. Chtěli bychom vyjádřit poděkování a uznání za úsilí čs. pracujících pokusit se zmírnit naše potíže. Dar je dalším výrazem prohloubení tradičně dobrých vztahů, které exlstulí mezt oběma naši­mi organizacemi. V souvislosti s masakrem v mosamblc­­ké vesnici Omolne zaslala Ústřední rada odborů poselství OTM, ve kterém se pra­ví: Vyjadřujeme hluboké rozhořčeni nad nedávnými kivavýml teroristickými ak­cemi vnitřní reakce ve vaší zemi, za něž nesou plnou odpovědnost vláda JAR spo­lu s militaristickými kruhy světového Imperialismu v čele s USA, které vedou proti Mosambiku nevyhlášenou válku. Ubezpečujeme vás svou plnou solidari­tou a podporou ve vašem boll za obra­nu a rozvol vaší země ve prospěch pra­cujících a stavíme se za okamžité ukon­čeni všech nepřátelských ak’cl JAR pro­ti Mosambiku a dalším nezávislým sou­sedním státům. V Temelíně neroste jenom jaderná elektrárna ZÁZEMÍ STAVBY STOLETÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE (|f). Výstavba jaderné elektrárny Temelín je našim největším energetickým dílem. Čtyři tlsícimesawattov^ energetické bloky typu WER se stanou ještě v ciěVždjisátých lgjed^jnsij[ou^ nají energetické sousta­vy. Sía'staveništi ťěmeVinškeho gigantu nyní pracuje víru ppt tišíc pra­covníků různých-organizací, lejlch počet se však v několika příštích letech.... «dyqtoflbL Číslo 178 ■ Ročník XLIII ■ Cena 1 Kčs Na vytváření optimálních podmínek pro jejich náročnou práci se podílí i kolek­tiv pracovníků provozních Jednotek JETE , JE ODMĚNA ZA VÝCHOVU BUDOUCÍ DĚLNICKÉ GENERACE NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM? OTAZNÍK nad odbornou praxí Projev ministra zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupka ve Vídni PosiNt bezpečnost a Mrv VlDEfl. Na vídeňské následné schůzce Konference o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě promluvil včera československý ministr zahraničních věcí B. Chňoupek. Krajina pod Bezdězem s rozlehlou plochou Máchova jezera patři k našim největším rekreačním oblastem. V příjem­ném prostředí zde prozívají svoji dovolenou t stovky odborářů. I když počasí právě koupání nepřeje, ke zpestření pobytu patří projížďky po hladině Jezera. Foto Vladimír Moucha N ávrh zákona o státním podniku vyvolal v naší veřejnosti — nehledě na letni období a do­volené — skutečně velký ohlas. Není ostatně divu. Budoucí zákon zasahuje tak výrazně do dosavadní filozofie ří­zeni našeho národního hospodářství, že jinou reakci ani nebylo možné če­kat. Názory se přitom i různí. Sou­hlasné, opatrné, někdy I odmítavé, i v socialistická společnosti reálně existuji různé osobni, dílčf, skupinové, lokální či resortní zájmy, které se vy­tvořily za léta působeni dosavadního systému řízeni národního hospodářství. Zcela určitě budou mnozí lidé posuzo­vat všechny připravované změny prá­vě optikou těchto zá:mů. Stranou ne­lze nechat ani fakt, že řešení, s nimiž návrh nového zákona přichází, nemusí být zdaleka ve všech případech oním společensky žádoucím optlmem. Ostat­ně proto schváleni zákona předchází veřejná diskuse, aby se společným přemýšlením našla nejlepšf formulace zákona jako celku i jeho jednotlivých ustanoveni. Podle dosavadních zkušenosti se nejvíce ohlasů soustřeďuje do tři hlav­ních okruhů: za prvé k otázkám samo­financováni, za druhé k organizaci ři­diči struktury, vztahu samostatnosti a podřízenosti a způsobu prosazování centrální hospodářské politiky a ko­nečně za třetí k fungováni samosprávy v podnicích, k volbě ředitelů a vztahu mezi samosprávnými orgány a odbory. Zajímavé a současně potěšitelné je, že zatím nejméně nejasností se zdá Diskuse k vzbuzovat princip úplného chozrasčo: tu či samofinancování. Zajímavé je to proto, že právě jeho důsledné pro­sazeni bude podle všeho nejtěžšfm úkolem ekonomické teorie i praktické hospodářské politiky. Souvisí s tím to­tiž vyřešeni velmi komplikovaného ba­líku problémů kolem cen, nákladů, od­pisů, měření efektivnosti a mnoha dal­ších, které jsou nezbytným předpokla­dem pro skutečné fungování principu samofinancování. Potěšitelný je takový ohlas proto, že ukazuje, jak hluboko do vědomí lidí již proniklo poznání ne­odkladnostl postavit národní hospo­dářství jako celek I podniky jako jeho jednotlivé části přísně na zásadu ekonomické racionality. Pokud jde o řídící strukturu ekono­miky, předpokládá návrh nedvojsmysl­ně dvoustupňové řízení, tvořené re­sortním orgánem vlády a podnikem. Záleží potom pochopitelně, co bude chápáno jako podnik. Zřejmé však je, že pro některá výrobně hospodářské jednotky — a to spíše trustového ty­pu než koncernového — bude otázka reorganizace velmi aktuální. Jestliže mezi ministerstvem a podnikem nemá být žádný další chozrasčotní stupeň, musela by některá dosavadní gene­rální ředitelství vzniknout z dobrovol­ného rozhodnutí podniků, které by jehb činnost financovaly. A to by podle všeho dělaly podniky vystavené tla­ku chgzrasčotu jen tehdy, pokud by jim to přinášelo nějaký hmatatelný efekt. Že by to byl konečně lék proti všemi uznávané administrativní pře­­bu elosti řízení, který dlouhá léta hle­dáme? Stěží však lze čekat potlesk od těch, kterých se to bude týkat. V různých podobách se objevují při­pomínky a dotazy k tomu, jak se bude prosazovat centrální politická a eko­nomická vůle společnosti a zda návrh zákona není v tomto směru ústupem. Dosavadní způsob centrálního řízení ekonomiky pomocí soustavy ukazatelů skutečně vytváří dojem, jako by cen­trum mohlo skoro všemocně rozhodo­vat bilancemi a ukazateli o hospodář­ském vývoji na několik let dopředu. Každoroční porovnávání skutečného vývoje ekonomiky s plánem všok uka­­zu e, že tomu tak nebylo a není. Dů­kazem je nízká efektivnost reprodukč­ního procesu, která ovšem není výsled­kem neschopnosti řídících pracovní­ků, techniků a dělníků, ale důsledkem podmínek, ve kterých pracují. Závěry XVII. s’ezdu KSC o potřebě přestavby hospodářského mechanismu jsou v tom­­to směru jasné. Ne;více diskutovanou částí návrhu zákona je zřejmě princip samosprávy. Neměli bychom při tříbení názorů za­pomínat na to, že je logickou součástí logické konstrukce postaveni podniku. Jestliže na jedné straně dostane pod­nik rozsáhlou ekonomickou samostat­nost se všemi vazbami výsledků hos­podařeni na finanční a sociální situa­ci jeho pracovního kolektivu (a tyto dopady nemusejí být vždy jen pozitiv­ní), musí mít pracovní kolektiv mož­nost chod podniku účinně právě for­mou samosprávy ovlivňovat. Podobně jako vedení podniku by samospráva měla mit zájem na maxlmalizaol pří­nosů pro podnik. A jak jlnok — v této souvislosti se hodně diskutuje I o vztahu samo­správy a odborové organizace I o po­staveni odborů v nových podmínkách. Diskuse na toto téma se dala očeká­vat, není ničím neobvyklým. Připo­meňme sl jen, že naše samospráva bude samosprávou v leninském poje­tí, s uplatňováním vedouc! úlohy Ko­munistické strany Československa, s úlohou státu jako zakladatele pod­niku i se svébytnosti odborů jako ob­hájce zájmů a potřeb pracujfcích, jako školy výchovy pro praxi výstavby so­cialismu. Důvodová zpráva I návrh zá- IPokračování na 2. straněI 4 zákonu \ V

Next