Práce, srpen 1987 (XLIII/178-203)
1987-08-01 / No. 178
ri ^ ■+c ■A' Praha ■ Sobota 1. srpna 1987 PRAHA (zda). Většina mladých lidí má v letních měsících prázdniny. Ne všichni ala Jenom odpočívají. Studenty můžeme potkat na letni aktivitě, žáci středních odborných učilišť zase mají dva měsíce volna pouze po prvním ročníku. Ti atarší teč pracují v neirůznějšlch provozech. My jame za vydali za „druháky a třeťáky'1, budoucími mechaniky-opravářl a obráběči kovů do SONP Kladno. ,J>o druhům t třetím ročníku maj chlapel a divčata povinnou dvacettdenní praxí. Jeli hlavní úmysl Je v tom, aby st uvyklí na provoz, seznámili se s lidmi, podmínkami pro prácí," vysvětluje ml zástupce ředitele pro praktické vyučováni SOU SONP Kladno lng. Joseť Hrubý. „V učilišti Jsou všichni pod Jednou střechou, praxe le postaví před samostatnější úkoly a mnozí s nich — hlavně tl stárli — 1 výrazně pomohou výrobě. Maji molnost, kdyl se lim na pracovišti llbl a mistr Je s nimi spokojen, dohodnout se, . le Vy po závěrečných zkouškách zakotvili v dílně natrvalo." Na žáky středních odborných učlllší dohlíží při práci nejen Jejich mistr odborná výchovy, ale 1 mistr v provozu a Instruktoři. Tl jsou samozřejmě vybíráni z nejlepších dělníků. ■ Takových, kteří „umějí" a jsou navíc vzorem 1 po lidské stránce. Ne všude jsou však instruktoři za svou práci odměňováni, jak to určuje směrnice. Jaké zkušenosti majt v SONP? „Instruktoři mají být skutečně odměňováni. Bohulel ne vidy a všude tomu tak Je. To platt t o nás. Nejvíce naších láků máme na praxi v závodě 7 a tam Instruktoři odměňováni nejsou, I kdyl učiliště o to usllule," říká J. Hrubý a ukazuje žádostí odeslané do závodu 7. Jenomže 'na žádosti, kterou čteme, je napsáno slůvko doporučujeme (na víc učiliště nemá ani právo), a tak odpověď je také předem jasná: nemůžeme, nejsou fondy. A doplatí na to tl, kteří se poctivě a vlastně navíc věnují budoucí dělnické generaci. „Molnostl, jak situaci řešit. Je víc," přidává se do rozhovoru mladý mistr odborné výchovy Zdeněk Bečka. „Například v NHKG Ostrava dostává učiliště určitý ,balík' peněz a z né/ pak Jednotlivě Instruktory odměňuje podle toho, Jak st vedou. U nás o to ale není vplký zájem, protole přispívat by musely všechny závody a ten, který má nejměně peněz, má nejvíce Instruktorů a to se ostatním nelibí..." Nabízí se celkem logické řešení odměňovat Instruktory centrálně — prostřednictvím ministerstva Školství, které by poskytovalo prostředky učilištím. Ministerstvo by Je zase mohlo získat z daní, které platt podniky... Řešeni je jistě více. Jedno je však nezbytné — umět s8 postarat o lidi, kteří se věnují mladým. Těm. o kterých se s oblibou říká, že Jsou problémoví. A jak se ne praxi líbí učňům, o které Jde především? . Druháčky Alena Veselá a Iveta Minařlková brousí vrtáky a nože a jsou v dílně spoktíjeny: „Libí se nám tu, protole Je tu dobrý kolektiv, po škole se nám nestýská." Alena ještě dodává: „Pokud Záct středních odborných učtllšt se zdokonaluj ve svých profesích praktickou činnosti přímo na pracovištích. Žákyně středního odborného učiliště spofů Jitka Košíková a Dita Bulantová pracuj u přepálky listovních zásilek pošty Praha 1 pod dohledem vedoucí směny Věry Va Sátkově. Foto Vladimír Moucha mě tu budou po vyučení chtít, určitě sem přtjdu pracovat." To, že je podniku užitečný, sl pochvaluje 1 třeťák Oldřich 2ůček a svěřuje se, že zatímco loni se spíše cfukával, teď už se dostane s chlapy k pořádná práci. Takže zkušenosti z SONP Kladno Jsou vlastně pozitivní, hlavně proto, že žádný z mladých lidi nekoukal otráveně do stropu a všichni se snažili něco naučit. A to se nedá předstírat. Otazník zůstal Jen nad Instruktory. Jenomže otázka, kdy dokážeme zaplatit lidi, kteří sl to zaslouží a které potřebujeme, Je nanejvýš palčivá! závodu sociálních služeb Vodních staveb Praha — především zajišťováním stravování (na stavbě 1 mimo nl) a ubytování. Závodní kuchyně ZK 700 le nq .staveništi v provozu od ledna 1985. „Přlpravuleme denni 1150 obědě ve dvou druzích a několik stovek večeři. vysvětluje veioucf kuchyně Milan Polesný. „Pokrýváme požadavky stavby 1 na přípravu druhých večeří (podávají se ve 23 hodin) a na stravování o sobotách a nedělích." V nepřetržitém provozu le šest kantVn. poslední z nich — „Betonárka" — byla otevřena v květnu, další zahájí provoz v nejbližší době. Čtyři z nich jsou současně 1 výdejnami Jídel, rozsáhlost staveniště to vyžaduje. „Skladba jídelníčku není náhodná, dá nám hodně práce," připomíná mistr kuchař Zdeněk Roubínek, který nyní převzal vedení dokončované centrální kuchyně JETE ve Křtěnově. „První hlavní jídlo je určeno pro pracovníky fyzicky náročných profesi, druhé (tvoři asi třeMůj úmysl promluvit na vídeňské následné schůzce, řekl, je motivován jedinou snahou: podělit se s vámi o názor na stav nejzávažnějších otázek diskutovaných na tomto fóru, vyjádřit v duchu spolupráce některé představy, které by mohly přispět k řešení těchto úkolů. Vycházet přitom — samozřejmě — z dnešní situace, kdy se podařilo zastavit eskalacl mezinárodního napětí a vytvořit podmínky pro Jeho zmirňování. Je to nadějný vývoj. Avšak k tomu, abychom mohli hovořit o stabilním a mírovém světě, zbývá ještě mnoho udělat. Změny k lepšímu, jichž jsme svědky, mají mnoho objektivních a subjektivních faktorů charakteru soclálně-ekonomlckého, vojenskopolltlckého a mezinárodního. Velkou — a odvážím se použit terminu nezastupitelnou — měrou se na nich podílí program přestavby, zdokonalování systémů řízení národního hospodářství, prohlubování demokratizace a další projevy nového dynamlsmu v životě socialistických zemí. Tak hluboké přeměny mohou realizovat jen státy, které počítají • dlouhodobým mírem a a tvořivou prací va prospěch člověka. Smělý postup dvou státníků v Reykjaviku nám otevřel pohled na horizont světa bez Jaderných zbraní. Zdálo se, že jsme se ocitli téměř na dosah k jeho vytvoření. Zel, nestalo se tak. Od té doby se však naštěstí stává dosažení dohody na sovětsko-amerlckých jednátlnu objemu) odpovídá ráctonálnt výživě. Sem patří např. Jídla zeleninová, z ryb a drůbeže, a samozřejmě doplňky z Čerstvé zeleniny a ovoce. Zásobováni Jsme plynule, případné připomínky operAtivpft^éSríróIhise pro'zásobováni 1 innčeskéhn KNV, "výborné spolupracujeme s Jihočeskými drůbežářskými závody Vodňany, které ochotně vycházejí vstříc našim požadavkům. Významné obohaceni nabídky představuji Jídla ve vlastni kalkulaci — speciality našich kuchařů, kterých Jsme zařadili do Jídelničku už vlče než padesát.“ SestadvacetlClenn» kolektiv závodníka. chyné usilule o získáni.-ůeatnéhn-cáaoi- BSP. „Zdravou soutěživost podporuje nejen odpovědnost každého pracovníka za, urClté Jídlo, ale také možnost uplatnit vlastni nápady,“ říká vedoucí kolektivu Jindřich Kabelka. „Náš socialistický závazek, kterým odpovídáme na Iniciativu fVokra&ovánt na 2. stranil Ke státnímu svátku PRAHA (čtk). Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentovi švýcarské konfederace Plerru Anbertovi při příležitosti státního svátku Jeho země. ních o jaderných a kosmických zbraních v 2enevě stále reálnější. Cesta k rýsující se dohodě je vydlážděna zásadními kroky odpovědného přístupu k osudům lidstva. Takovými, jakým je 1 poslední, mimořádně závažný návrh SSSR, vyjadřující ochotu likvidovat jaderné rakety této třídy nejen v Evropě, ale i v Asii, jestliže totéž učiní USA. Československo nemůže lhostejně přihlížet ke snahám o zachování amerických jaderných hlavic na západoněmeckých raketách Pershing 1 A, dotýkajícím se bezprostředně naší bezpečností. Současně jsme přesvědčení, že podpis takovéto vzájemně přijatelné dohody dá Impuls k urychlení procesu odzbrojení v celé Jeho dimenzí. Aktivní roli může a měla by eehrát každá země. I proto jsme společně e NDR tPokračování na 3. straně) Pomoc našich odborů Mosambiku PRAHA (r). Cstřední rada odborů obdržela poděkování za materiální pomoc, která byla poskytnuta partnerské Organizaci mosamblckých pracujících (OTM) z fondu mezinárodní solidarity ROH. Zásilka, jejíž hodnota člňl 500 000 Kčs. obsahovala zemědělské nářadí, zdravotnický materiál, školní potřeby, ošacení a obuv pro dětí. V poděkování se m). uvádí: Tento dar přišel ve chvíli, kdv naše země musí čelit problémům způsobeným vnucenou válkou a příiodnlml kalamitami, a pomůže nám zmenšit naše velké potíže zejména v zemědělství a v poskytnutí základních potřeb pro dětí. Chtěli bychom vyjádřit poděkování a uznání za úsilí čs. pracujících pokusit se zmírnit naše potíže. Dar je dalším výrazem prohloubení tradičně dobrých vztahů, které exlstulí mezt oběma našimi organizacemi. V souvislosti s masakrem v mosamblcké vesnici Omolne zaslala Ústřední rada odborů poselství OTM, ve kterém se praví: Vyjadřujeme hluboké rozhořčeni nad nedávnými kivavýml teroristickými akcemi vnitřní reakce ve vaší zemi, za něž nesou plnou odpovědnost vláda JAR spolu s militaristickými kruhy světového Imperialismu v čele s USA, které vedou proti Mosambiku nevyhlášenou válku. Ubezpečujeme vás svou plnou solidaritou a podporou ve vašem boll za obranu a rozvol vaší země ve prospěch pracujících a stavíme se za okamžité ukončeni všech nepřátelských ak’cl JAR proti Mosambiku a dalším nezávislým sousedním státům. V Temelíně neroste jenom jaderná elektrárna ZÁZEMÍ STAVBY STOLETÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE (|f). Výstavba jaderné elektrárny Temelín je našim největším energetickým dílem. Čtyři tlsícimesawattov^ energetické bloky typu WER se stanou ještě v ciěVždjisátých lgjed^jnsij[ou^ nají energetické soustavy. Sía'staveništi ťěmeVinškeho gigantu nyní pracuje víru ppt tišíc pracovníků různých-organizací, lejlch počet se však v několika příštích letech.... «dyqtoflbL Číslo 178 ■ Ročník XLIII ■ Cena 1 Kčs Na vytváření optimálních podmínek pro jejich náročnou práci se podílí i kolektiv pracovníků provozních Jednotek JETE , JE ODMĚNA ZA VÝCHOVU BUDOUCÍ DĚLNICKÉ GENERACE NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM? OTAZNÍK nad odbornou praxí Projev ministra zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupka ve Vídni PosiNt bezpečnost a Mrv VlDEfl. Na vídeňské následné schůzce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě promluvil včera československý ministr zahraničních věcí B. Chňoupek. Krajina pod Bezdězem s rozlehlou plochou Máchova jezera patři k našim největším rekreačním oblastem. V příjemném prostředí zde prozívají svoji dovolenou t stovky odborářů. I když počasí právě koupání nepřeje, ke zpestření pobytu patří projížďky po hladině Jezera. Foto Vladimír Moucha N ávrh zákona o státním podniku vyvolal v naší veřejnosti — nehledě na letni období a dovolené — skutečně velký ohlas. Není ostatně divu. Budoucí zákon zasahuje tak výrazně do dosavadní filozofie řízeni našeho národního hospodářství, že jinou reakci ani nebylo možné čekat. Názory se přitom i různí. Souhlasné, opatrné, někdy I odmítavé, i v socialistická společnosti reálně existuji různé osobni, dílčf, skupinové, lokální či resortní zájmy, které se vytvořily za léta působeni dosavadního systému řízeni národního hospodářství. Zcela určitě budou mnozí lidé posuzovat všechny připravované změny právě optikou těchto zá:mů. Stranou nelze nechat ani fakt, že řešení, s nimiž návrh nového zákona přichází, nemusí být zdaleka ve všech případech oním společensky žádoucím optlmem. Ostatně proto schváleni zákona předchází veřejná diskuse, aby se společným přemýšlením našla nejlepšf formulace zákona jako celku i jeho jednotlivých ustanoveni. Podle dosavadních zkušenosti se nejvíce ohlasů soustřeďuje do tři hlavních okruhů: za prvé k otázkám samofinancováni, za druhé k organizaci řidiči struktury, vztahu samostatnosti a podřízenosti a způsobu prosazování centrální hospodářské politiky a konečně za třetí k fungováni samosprávy v podnicích, k volbě ředitelů a vztahu mezi samosprávnými orgány a odbory. Zajímavé a současně potěšitelné je, že zatím nejméně nejasností se zdá Diskuse k vzbuzovat princip úplného chozrasčo: tu či samofinancování. Zajímavé je to proto, že právě jeho důsledné prosazeni bude podle všeho nejtěžšfm úkolem ekonomické teorie i praktické hospodářské politiky. Souvisí s tím totiž vyřešeni velmi komplikovaného balíku problémů kolem cen, nákladů, odpisů, měření efektivnosti a mnoha dalších, které jsou nezbytným předpokladem pro skutečné fungování principu samofinancování. Potěšitelný je takový ohlas proto, že ukazuje, jak hluboko do vědomí lidí již proniklo poznání neodkladnostl postavit národní hospodářství jako celek I podniky jako jeho jednotlivé části přísně na zásadu ekonomické racionality. Pokud jde o řídící strukturu ekonomiky, předpokládá návrh nedvojsmyslně dvoustupňové řízení, tvořené resortním orgánem vlády a podnikem. Záleží potom pochopitelně, co bude chápáno jako podnik. Zřejmé však je, že pro některá výrobně hospodářské jednotky — a to spíše trustového typu než koncernového — bude otázka reorganizace velmi aktuální. Jestliže mezi ministerstvem a podnikem nemá být žádný další chozrasčotní stupeň, musela by některá dosavadní generální ředitelství vzniknout z dobrovolného rozhodnutí podniků, které by jehb činnost financovaly. A to by podle všeho dělaly podniky vystavené tlaku chgzrasčotu jen tehdy, pokud by jim to přinášelo nějaký hmatatelný efekt. Že by to byl konečně lék proti všemi uznávané administrativní přebu elosti řízení, který dlouhá léta hledáme? Stěží však lze čekat potlesk od těch, kterých se to bude týkat. V různých podobách se objevují připomínky a dotazy k tomu, jak se bude prosazovat centrální politická a ekonomická vůle společnosti a zda návrh zákona není v tomto směru ústupem. Dosavadní způsob centrálního řízení ekonomiky pomocí soustavy ukazatelů skutečně vytváří dojem, jako by centrum mohlo skoro všemocně rozhodovat bilancemi a ukazateli o hospodářském vývoji na několik let dopředu. Každoroční porovnávání skutečného vývoje ekonomiky s plánem všok ukazu e, že tomu tak nebylo a není. Důkazem je nízká efektivnost reprodukčního procesu, která ovšem není výsledkem neschopnosti řídících pracovníků, techniků a dělníků, ale důsledkem podmínek, ve kterých pracují. Závěry XVII. s’ezdu KSC o potřebě přestavby hospodářského mechanismu jsou v tomto směru jasné. Ne;více diskutovanou částí návrhu zákona je zřejmě princip samosprávy. Neměli bychom při tříbení názorů zapomínat na to, že je logickou součástí logické konstrukce postaveni podniku. Jestliže na jedné straně dostane podnik rozsáhlou ekonomickou samostatnost se všemi vazbami výsledků hospodařeni na finanční a sociální situaci jeho pracovního kolektivu (a tyto dopady nemusejí být vždy jen pozitivní), musí mít pracovní kolektiv možnost chod podniku účinně právě formou samosprávy ovlivňovat. Podobně jako vedení podniku by samospráva měla mit zájem na maxlmalizaol přínosů pro podnik. A jak jlnok — v této souvislosti se hodně diskutuje I o vztahu samosprávy a odborové organizace I o postaveni odborů v nových podmínkách. Diskuse na toto téma se dala očekávat, není ničím neobvyklým. Připomeňme sl jen, že naše samospráva bude samosprávou v leninském pojetí, s uplatňováním vedouc! úlohy Komunistické strany Československa, s úlohou státu jako zakladatele podniku i se svébytnosti odborů jako obhájce zájmů a potřeb pracujfcích, jako školy výchovy pro praxi výstavby socialismu. Důvodová zpráva I návrh zá- IPokračování na 2. straněI 4 zákonu \ V