Pravda, leden 1968 (XLIX/1-26)

1968-01-14 / No. 12

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN,. ZÁPADOČESKÉ HO KV KSČ Neděle 14. ledna 1968 Ročník 49 — Číslo 12 • Cena • 50 hal. ...a hlavní jsou Povánoční dny v' politickém životě naší země jsou plně ve znamení významného jed­náni ústředního výboru ko­munistické strany. Potvrdily to také plenární schůze krajského a okresních výborů, aktivy funkcionářů a živý zájem veřejnosti o vše, s čím naše strana přichází, je to pochopitelné. Vždyt pokaždé, když strana přišla s novými a průbojnými myšlenkami a jim odpovídajícími závěry, brali svůj pódii na jejich usku­tečňování nejen komunisté, ale 1 další občané naší spo­lečnosti. Právě na to bychom neměli zapomínat při vysvět­lováni usneseni OV KSČ, což tedy, stručně řečeno, zname­ná, umět včas odpovídat na všechny dotazy lidí na praco­vištích, plně se jako komunisté angažovat a usilovat, aby I oni rychle chápali naši politiku. To vše však vyžaduje, aby se především komunisté živě sajimali o současnou politiku a její problémy, aby správně chápali cíle strany v ekonomice, v technickém, společen­ském a kulturním rozvoji celé společnosti. Místem, kde se sjednocují názory komunistů na řešení všech našich sou­časných problémů jsou stranické schůze a shromážděni. Z nich by nikdo neměl odcházet dřív, než sám, někdy 1 za pomoci zkušenějších soudruhů, dostane odpovědi na svá vlastní otázky, na to, co by mohlo zajímat lidi z jeho okolí. A schopnost umět odpovědět je ovšem podmíněna 1 vlastním studiem ma­teriálů vyšších stranic- j^ngST......... stranického tisku, aktiv- 1J[edělni ZAMYŠLENI nim spojením s denními MMSSSI1 l l ' ' i i událostmi doma 1 v za­hraničí. Ale nechci opakovat zásady dobrého propagan­­disty, agitátora. Na stranických schůzích a shromážděních se tedy spor­né otázky objasňují, vysvětluji, diskutuje se o optimálním způsobu splnění toho či onoho úkolu. Každý z vás však dobře ví, že není možné do nekonečna diskutovat — jestli­že se komunisté sjednotí na určitém zásadním rozhodnutí, pak je potřebné udělat vše pro to, aby se nejen ověřilo v praxi, ale aby toto ověření bylo co nejpozitívnější. Po dlsknsi tedy mají nastoupit činy. Tak to i nyní zdůrazňuje náš ústřední výbor a spoléhá na své členy, že tuto výzvu v zájmu naší socialistické společnosti pochopí. Zájmy a cí­le socialismu je nutné vždy obhajovat proti každému zpá­tečnictví, proti strnulosti a byrokratismu, přitom se nene­chat unášet netrpělivostí, naopak, velmi citlivě a moudře zasahovat svým slovem a osobním příkladem všude, kde to situace od komunistů vyžaduje. je nepochybné, že po prosincovém a lednovém plénu CV KSČ bude strana řešit další a další otázky rozvoje vnitrostranické demokracie, posilovat akceschopnost celé strany, vyžadovat také větši odpovědnost od komunistů na všech stupních stranických funkcí, až ke každému členu základní organizace. Odpovědnost za jednotný postup celé strany nemá jenom její ústřední orgán, ale i každý výbor v dílně, závodě, na pracovištích zemědělců, techniků, inte­lektuálů. Právě probfhající výroční schůze by měly tuto zásadu zdůraznit a uplatnit ji ve svém jednání. Připome­nout, že být vedoucí silon naši společnosti neznamená jen „moci do toho mluvit“, ale také, a to především, přičinit se o zdárný chod celého mechanismu národního hospodář­ství. A aby tento rytmus by! plynulý, aby jednotlivá sou­kolí nezadrhávala v nežádoucích výkyvech, předpokládá se n řídící složky dobrá odoorná a ideová připravenost na všech úsecích, jedno podmiňuje druhé — myslím si, že jen „čistá“ odbornost a „čistá“ Ideovost v tomto smyslu je dost málo. Poslední usnesení našeho ústředního výboru opět zdůraz­ňuje odpovědnost každého komunisty za dalši pozitivní vývoj této republiky. Proto také připomíná úkoly XIII. sjezdu, na jejichž uskutečnění závisejí možnosti dalšího zvyšováni životní úrovně. Strana od svého založení až po dnešní dobu se nikdy nezpronevěřila svému hlavnímu cíli: vytvořit lepší život pro všechny pracující, přeměnit myš­lenky socialismu v reálnou skutečnost. Nejinak je tomu i nyní — a hluboce se mýlí každý, kdo by chtěl spekulo­vat. STANISLAV NEDVĚD v ■cíny i V POLEDNE USTÄVÄ RUCH i o rekreačních oblastech na horách. Lyže mají „pohov“ a rekreanti si doplňují kalorie v teplu chat a restaurací. — Snímek z terasy chaty na Pan­cíři. Foto O. Klačanský Na raketovém polygonu Idylické lesní zákoutí. Nej­která prve se na lesní cestě, vyúsťuje na nevelkém pahorku s širokou planinou, mihl hbitý gazík. Hned za ním vyrazili oceloví obrněnci. Z dál­ky to vypadá, jako by na zá­dech silných housenkových ta­hačů ležely veliké, hladké klá­dy dřeva. Jejich olivová bar­va splývá s okolní zelení. Te­prve Zblízka lze rozeznat po­drobnosti. Na pohyblivých od­palovacích zařízeních leží ně­kolikametrové raketové „dout­­n íky“. Hluk skřípajících pásů za­nikl. Jeden nosič raket po druhém vypíná své motory. Z útrob obrněnců vylézají vo­jáci v tankových kombinézách. Následuje krátký povel a je­den ze strojů hbitě šplhá na vrcholek palouku. Ještě chvil­ku a raketa, ležící dosud ne­hybně na hřbetě tahače, oží­vá. Zvolna, majestátně zvedá špičatou hlavu nad vrcholky stromů. Dalekonosná raketová střela a její obsluha se při­pravují к bojovému úkolu. Jen několik vteřin trvá práce obsluhy, kterou nezasvěcený sotva stačí pozo­rovat Připravit raketu tak, aby se její nehybné tělo v přípa­dě nutnosti pouhým stisknutím knoflíku odpoutalo od země a dopravilo bojovou nálož na vzdálený cíl, není maličkost. Ve spoustě citlivých součástek a zařízení se vyznají jenom ši­kovné ruce kvalifikovaných specialistů inženýrskotechnic­­ké služby. Řada profesí je však svěřena kladní služby. i vojákům zá­Pro ně je to veliká čest, ovšem i závazek. Ideálem raketových jedno-tek jsou inženýři a absolventi škol elektrotechnického směru, znalci impulzní a vysokofrek­venční techniky. Skutečnost je však jiná. Vedle vyučeného elektrikáře docela obyčejný traktorista či dřevomodelář, zedník, kovář. I sem přichá­zejí vojáci všech možných po­volání. A ' rakety chtějí své. Romantika, hrdost na přísluš­nost к speciálním útvarům ar­mády brzy vyprchá a zastane jen učení, dřina, námaha a odříkání. Ke slovu přichází matematika, chemie, fyzika. Od vojáků se požaduje zna­lost elektřiny a elektroniky, automatizace, hydrauliky, pneu­­motechniky a spousta dalších technických oborů . . . Vraťme se však na mýti­nu, kde nastalo podob­né ticho, jakého býváme svěd­ky před bouří. Obdivujeme manévrovací schopnosti obr­­něnce, napadá nás, jak velká musí být síla motorů, které jsou schopny vymrštit raketu nad mraky a přenést ji do vzdálenosti mnoha kilometrů. Typ této rakety, vysvětlují důs­tojníci, může udeřit na cíl zce­la nečekaně, aniž by ji ne­přítel předem odhalil. Přitom je to zbraň natolik účinná, že jen jediné odpalovací za­řízen! nahrazuje palebnou sí­lu několika baterií klasického hlavňového dělostřelectva. Vojáci odbíhají к úkrytu. Do chvíle odpálení rakety zůs­távají pouhé vteřiny. Dopadne střela tam, kam určil rozkaz? O tom nerozhoduje pouze obsluha odpalovacího zaříze­ní. Přesnost letu závisí také na topografech, kteří vyměřili palebné postavení, na meteo­­sluřbě, která prověřuje sílu a směr větru, teplotu a vlhkost počasí. Ke všem těmto fakto­rům se musí přihlížet. Jsou tu i různé pomocné jednotky — řidiči, spo­jaři, týlaři . . . „Kdybychom nedokázali navázat a udržet spojení," říká politický pra­covník jednotky, „pak by i ta nejlepší raketa nebyla к niče­mu. Kdybychom nedokázali ra­ketu včas přepravit a připra­vit к boji, pak bychom tu byli zbyteční. Mnoho záleží i na dílenském personálu, na opra­vářích atd." — Pět, čtyři, tři . . . Povely odměřují další ze zbývajících vteřin. Soustřeďu­jeme pozornost, abychom ne­zmeškali okamžik, kdy raketa nadskočí po naváděcí liště a s burácivým hřměním se vyřítí nad vrcholky stromů. Teď cosi hřmotně zasyčelo. Pod raketou vyšlehl oheň, kte­rý okamžitě zaclonil mračno tmavého dýmu. Raketa ještě stojí, ale trvá to jen okamžik. V následující vteřině sebou lehce škubne a prudce vyráží vpřed. Odpoutává se od od­palovacího zařízení, letí jako kometa a zanechává za sebou několik desítek metrů dlouhou ohnivou stopu. Zvedáme hlavy, sledujeme dráhu letu ohnivého tě­lesa. Každým okamžikem se zmenšuje a ztrácí z dohledu. Nejprve se podobá hrotu tuž­ky, potom ohnivé čáře, nako­nec z tlí zbyl jen bod a i ten zmizel za horizontem. Za zbytkem dýmu se zase objevily vysoké stromy. Vzadu zůstal černý pás spálené ze­mě, ožehnuté rozpálenými ja­zyky z raketového motoru. Vo­jáci se už vrátili. Mechanismy pojízdného odpalovacího zaří­zení jsou opět v činnosti, mo­tory burácejí a obrněnec se ztrácí v hloubi lesa. Takový je taktický zákon raketových vojsk. Ani chvíli nezůstat zby­tečně na jednom místě. Do bunkru právě přišla ra­diová zpráva leteckého prů­zkumu: raketa dopadla přesně do místa vyznačeného na ma­pě. Mezi stromy na vzdálené kátě vyrazil oblak bělového dýmu. Cíl byl zasažen, cvičení však pokračuje. Na raketovém polygonu více než kdekoliv jinde platí zákon: Všechno dělat ja­ko ve skutečném boji! Převáž­ná většina raketových útvarů naší armády ovládá i ty nej­složitější úkoly. Za mimořádně vysoké úsilí a za absolutně výtečné výsledky střeleb byly některé z nich vyznamenány Řády rudé hvězdy nebo vy­znamenáním „Za vynikající práci". Útvar, který jsme na­vštívili, je jedním z nich. -rš­ Reportáž ke Dni československého dělostřelectva Před obdobím významných oslav Zkušenosti nezapadnou PLZEŇ (nd) — Včera do­poledne se v zasedací síni KV KSČ sešla rozšířená ko­mise pro přípravy oslav výro­čí v letošním roce. Tajemník KV KSČ soudruh dr. J. Her­­bolt zhodnotil průběh akcí к 50. výročí VŘSR a současně seznámil přítomné s koncep­cí a ideovou náplní oslav 20. výročí Února a 50. výročí vzniku republiky, jakož i dal­ších jubilejních událostí. Po­zitivně hodnotil loňské úsilí stranických organizací a or­gánů při oslavách Říjnové re voluce, které ve svém poli­tickém významu znamenaly další utužení přátelství naše­ho a sovětského lidu, hlubší seznámení s historickým ekonomickým vývojem v So­i větském svazu a byly výra­zem Internacionalismu naší strany. Kladně bylo v tomto směru hodnoceno úsilí Prav dy, která živými články a re­portážemi přibližovala čtená­řům sovětskou současnost, krajového vysílání rozhlaso­vého studia Plzeň, jakož i dalších společenských orga­nizací a institucí. Dobré zku­šeností z loňského roku bu­dou využity 1 letos. Dopis KV KSČ Františku Mirtiovi KLATOVY (vr) — Soudru hu Františku Mirtiovi xe 2e lezné Rudy byl v sobotu 13 ledna 1968 při příležitost, jeho 70. narozenin předán blahopřejný dopis západo českého KV KSČ, v kterém mu krajský výbor poděko val za jeho dlouholetou a obétavou práci ve strané Blahopřejný dopis předal ju bilantovi na OV KSČ v Kla tovech vedoucí oddálen’ krajského výboru KSČ sou drnh RSDr. Richard Orel Dopis okresního výboru stra ny předal vedoucí tajemník OV KSČ soudruh RsDr. Jo sel Mařlk. SLOVO KE DNI Na chodnících číhají fraktury Sanltnt vozy záchranné služby, lékaři a ostatní zdravotnický personál v plzeňských chirurgických ústavech a ambulancích mají o práci postaráno. Zásobárnou dalších a dalštch „zakázek jsou pl­zeňské vozovky a chodníky. Během prvních 12 dnů letošního roku prošlo lejlch rukama 84 občanů, většinou se zlomenými okoněetlnaml nebo otřesem mozku, kteří se stali obětí zledovatělých chodníků zatím co lyžování, bruslení a sáňkováni st vyžá­dalo 31 podobných úrazů. Po některých chodnících je opravdu uměni cho­dit, vyhýbat se hrbolům ledu l místům, podobají cím se zrcadlu. A což potom přechody, ty nově upravené s bílými a černými pásy třeba na tří dě 1. máfe naproti Adrii t jinde! Čtenáři se nás ve svých dopisech ptají.' Kdo v Plzni zmeškal? Pokud se týče vozovek a pře­chodů, pak už odpovědného lze hledat jen a Tech­nické službě Ale co chodníky? Do redakce se do­stavil jeden z čtenářů a předložil nám dopts, ve kterém obyvatelé domu už před třemt léty žá­dali o posyp chodníků. Dodnes ho nemají. J. F. z Plzně píše, že na Mírovém náměstí, v Cechově ulici t jinde sypajl nájemníci chodníky před svý­­mt domy navzdory hygieně popelem z popelnic, soněvadž nic jiného nemají. Čtenářka M. B. nám napsala, že zastavila asi 70letou pani na náměstí ’’epubllky a ptala se jí, lak se jt jde. „Jsem ce­­á zpocená strachem, abych neuvadla,' odpovědě­­a. Dále píše, že když ji bylo 18 let, posílala jí namlnka zametat chodník, aby neplatllt pokutu, "o bylo v Rokycanech. Nešlo by to také v Plzni? „Léky‘ proti zledovatělým chodníkům mohou být -ůzné. Jedno je však jisté, v Pitní se opět zapo­mnělo na bezpečnost občanů. Nebo se vůbec nepo­čítalo a mrazem a sněhem? (kp) Kreslil Ferer % Rozmarýna — hasič Nehořlavé ních porostů bariéry z přiroze­jsou předmětem výzkumů amerických badatelů в Los Angeles. Středem jejich po­zornosti se stalo čtrnáct vybra­ných druhů rostlin, z nicht nej­­odolnější proti poláru jsou břečťan a rozmarýna. (stoč] # Televizor v žaludku „Televizní' přenosy ze zvíře­cích útrob téměř doslova usku­tečňuje ultrazvukový přístroj — vynález australských veterinářů, jeho výchozí signál prochází tě­lem zvířete a nazpět se promí­tá na speciální obrazovce. # Ovoce v dusíku (stoč) Přeprava rychle se kazícího ovoce je vyřešena, tvrdí ovocná­­řl-specialtsté v USA. Poslední pokusy s dopravou ovoce, ulože­ného ve zředěném dusíku na těch nejdelších tratích dopadly prý skvěle. (stoč) SS&RNBJ HUMOR.) hTtT-—r-rm-----------/ Beze slov.

Next