Průboj, říjen-prosinec 1968 (XX/268-345)

1968-12-03 / No. 323

'* „Chceme skoncovat s chu. g fovými předsudky předcho­zích generaci,“ prohlásil ■ Raoul Collard, předseda _ „Klubu poživatelů rybího tuku“. Každý člen tohoto ■ nedávno v Bruselu založe­ní ného klubu je povinen jed­nou za měsíc dodat nový * chutný recept na přípravu g omáčky, koktejlu nebo líné­ho jízdla čl nápoje z rybího ® tuku. lak předseda klubu ■ prohlašuje, je rybí tuk „nej­­_ vlče a neprávem opomlje­* nou lahůdkou na světě“. ■ OPICI PAŠERÁCI Policejní orgány SAR „zatkli“ nedávno na llbyj­■ ské hranici 14 opic. Byly _ vycvičeny v pašováni. Sa mostatně přecházely hra­ ■ niei z vaky, plnými tran­zistorových rádii apod. |e­* den starý opičák nesl pta ■ čf klec s několika tisíci ^ žiletek. ■■ NEJLEPŠI MANŽEL aa John Conningham získal v Londýně titul „Nejlepšího ® manžela roku“. Cena byla a dotována librami v hodnotě našich 9000 Kčs. Na otázku, ® co s penězi učiní, odpověděl g šťastný výherce ..Konečně budu moci zažádat o roz­vod“. K olik volna o vánocích? PRAHA (CTK) — Přesun pracovní doby o vánočních a novoročních svátcích schváli­la vláda. Souvislé volno bude ve dnech 23.. 24., 25. a 28. prosince a dále ve dnech 30., 31. prosince a 1. ledna. Pracovními dny jsou sobota 21. prosince a neděle 22. pro­since rovněž tak pátek 27. prosince, sobota 28. prosince a neděle 29. prosince. 28. Pokud na soboty 21. resp. prosince nepřipadá pra­covníkům podle pravidelného rozvrhu jejich pracovní doby pracovní volno, přesouvá se podle informace z minister­stva práce a sociálních věcí obdobně pracovní doba připa­dající na tyto soboty na pon­dělí 23. resp. 30. prosince. Potřeba přesunu pracovní doby je dána především noža­­davkem odstranit nerytmíč­­nost výroby a hospodářského života, jež nastává v souvis­losti se svátky, zejména podmínkách pětidenního pra­v covního týdne. Svátky připa­dající na dny uprostřed týdne, rozbíjejí pracovní týden na krátká období, která pak ne­umožňují plné rozvinutí pra­covní výkonnost! proti nor­málním pracovním týdnům. Tato nerytmičnost výroby sou­časně vyvolává značné potíže mezi navazujícími organizace­mi, zejména v dopravě a zá­sobování. Oprava současně tím, že vy­tváří několikadenní období pracovního volna, umožňuje pracujícím léne využít jěchto delších období volna k odde­chu a rekreaci. Šárka zachránila reputaci MOST (rs) — V sobotu skon­čila pražská striptérka Angelika svoje čtrnáctidenní angažmá v mostecké kavárně Hněvín. Proti všemu očekávání se zachovali ob­čané hornické metropole poměr­ně chladně k módnímu kultu svlékajících se žen. Do kavárny Hnfivín zavítalo denně v průmě­ru 40—50 hostů, z nichž mnozí měli k umění paní Angeliky značné výhrady. Reputaci stripté rek zachránila na poslední chví­li paní Šárka z Teplic, která v splynulém týdnu vystupovala v Hněvínu společně s Angelfkon a navíc sklidila úspěch při je­diném programu v kavárně Ln­­na. Oterř 3- prosince 1968 • r. 20 č 323 PMS 56 • cena 40 hal. debus s rozmisfaváním žáků Každý čtvrtý žák z nižší než deváté třídy LIBEREC (jb) — Letos v červnu ukončilo v Severočeském kraji povinnou školní docházku 20.879 mladistvých, z toho 10.440 chlapců a 10.239 děvčat. Rozmísfovací zařízení při je­jich dalším zařazení nepříznivě ovlivnilo vysoké procento žáků, kteří nedokončili základni devítiletou školu s úplným vzděláním. Téměř dvacet čtyři procenta mládeže nedokončilo devátou třídu, z toho třicet procent chlapců a osmnáct pro­cent dívek. U žáků cikánského původu je procento daleko nejnepříznivější — plných 92 procent vychází z nižších než devátých tříd! přičemž oejvyšší počet je ze šestých a nižších tříd. Nábor žáků do výběrových škol byl celkově překročen díky vysokému procentu dí­vek, přijatých jak do střed­ních všeobecně vzdělávacích škol, tak i odborných a střed­ních škol. Plánovaný počet chlapců zůstal nesplněn i při částečném překročení nábo­ru do odborných škol, vinou zejména malého zájmu o stu­dium na SVVS. Situace se již leta opakuje: nedostatek vhodných učebních míst pro dívky v místě bydliště souvi­sí s tím, že se většina rodičů raději rozhodne pro jejich další studium i s vědomím potíží při rozmísťování absol­ventek po ukončení školy. Nezájem chlapců o další stu­dium, hlavně na SVVS, vyplý­vá z nedostatečného odměňo­vání kvalifikovaných pracov­níků na straně jedné a z možnost! širokého výběru přitažlivých oborů na straně druhé. Navíc jejich absoluto­rium neuzavírá další možnos­ti studia. V náboru do učebních míst bylo dosaženo nejlepších vý­sledků v hospodářství národ­ních výborů, zčásti i v ostat­ních rezortecb ve srovnání s průmyslem. Horší je výsledek náboru chlapců pro závody, jejich nároky jsou oprávně­ně vyšší. Napjatá bilance chlapeckých zdrojů je tady velmi zhoršena kvalitou ab­solventů devítiletek. Ze 3.130 chlapců (oněch třicet pro­cent) s nedokončeným zá­kladním vzděláním bylo s ob­tížemi zařazeno do učebních oborů 2.145. Jednalo se nejen o žáky z osmých, ale i sed­mých- a nižších tříd ZD5 a zvláštních škol. Z toho důvo­du plánovaný počet chlapců do učebních oborů nebyl spl­něn. : t ' i i ‘ (Pokračování a* 2. str.) Třetí v republice ÚSPĚCH SEVEROČECHŮ LIBEREC (fh) — V bratis­lavské restauraci Dukla byly minulý týden v sobotu vyhlá­šeny výsledky III. celostátní soutěže odbornosti v oboru kuchař a číšník. Zúčastnili se |í přední pracovníci veřejné­ho stravování v ČSSR, vítězo­vé krajských soutěží. val V oboru číšník reprezento­Severočeský kraj Pavel Hebelka. učitel učňovské ško­ly obchodní v Liberci s po­mocníci Boženou Hoškovou, učnicí libereckých Restaurací. Podle hodnocení odborné ko­mise obsadil severočeský re­prezentant čestné třetí místo, měl pouze o jeden bod méně než druhý soutěžící. Úspěch Severočechů byl do­vršen předáním pamětní pla­kety řediteli libereckých Res­taurací Jaroslavu Rubášovi za jeho úspěšnou a aktivní práci v organizací komisí této ce­lostátní a velmi náročné sou­těže. PRAHA (ČTK) — Historii po­štovních zrémek OSN, z nichž první byly vydány v roce 1951, shrnuje nová publikace OSN — stošedesátistránková kniha s ti­tulem „Poštovní známky Spoje­ných národů“. Publikace katalo­gizuje všechny poštovní emise OSN do letošního roku a ke každé přináší Ilustrace. Nejde o žádnou předvánoční procházkou Idylickou zasně­ženým lesem, ale o každodenní výkon tvrdé služby. Vždyť les má škodnou nejen ve zvěři, ale 1 v lidech, kteří litují nějaké té koruny a dávají přednost samo­obsluze vánočními stromky. Ob zvláště, když je letos budeme platit podstatně dráž. (jk) Foto L. ÍERNý Ústečtí textiláci stávkovali ÚSTI n. L. (zka) — Včera v pondělí ve 13 hodin zahá-Íili pracovníci závodu Vlnola < Ústí nad Labem hodinovou varovnou protestní stávku pro­ti odkladům nadřízených or­gánů. Vyžadují na nich schvá­leni svého požadavku osamos­tatnění se od ^rodního pod­niku Textilana Liberec, s je­hož úrovni řízení nejsou spo­kojeni. Ke stávce přikročili jako k poslední možnosti do­sáhnout konečného Jednání, které bylo několikrát odlože­no. Současně protestují proti ŰVOS, který k nim nevyslal své zástupce a ministryni spo­třebního průmyslu B. Macha­­čovou-Dostálovou, která rov­něž na včerejší jednání stáv­kového výboru, stranické a odborové organizace a dal­ších zainteresovaných stran nevyslala svého zástupce. Pro vánoční tabuli bylo ve vodách Severočeského kraje let tos vyloveno na 260 metráků ryb. To by však zdaleka ne­uspokojilo potřebu Severočechů, a tak Státní rybářství v Doku šech dovátí do svých sádek další tuny ryb z Třeboně. Podle informací pracovníků Státního rybářství v Doksech bude Máchovo jezero vyloveno teprve v příštím podzimu, kdy je plánována generální oprava jezerní výpustě. (jk) Snímek: b. CERN? Celozávodní výbor Chemičky: NAD ZÁVĚRY Známky OSN LISTOPADOVÉHO PLENA Celozávodní výbor KSČ Spolka pro chemickoo a hutni výrobo n. p. v Ostí nad Labem po pro­studováni všech závěrečných matériám, zejména pak rezolu­ce z listopadového pléna OV, po vysvětlení některých nejasnosti na veřejném aktiva n na aktivn funkcionářů s vedoncfm tajem­níkem KV KSČ s. Kreperátem, zabýval se na svém zasedání vn středo 27. U. 1968 dalším po­stupem a prací strany na závo­dě a k listopadové rezoluci při­jal tento závěr: Listopadové plánom OV KSČ stálo před velmi obtížným úko­lem: na základě dosavadního politického vývoje a s nutným přihlédnutím k názorově dife­rencovaným skupinám nalázl v současné politické skutečnosti nějakou platformo, která by n­­možňovala názorové a akční sjednoceni strany i všech oby­vatel a zároveň jako základní podmínku umožňovala pokračo­vat v pozitivních rysech poled­nové politiky. Schválená rezoluce toto umož­ňuje. Netvrdíme, že je jediným a optimálním řešením v nynlj­­ším politickém prostoru, nato­lik nejsme s to věc v celostát­ním měřítku posoudit, je však podle nás platformou, na které je možno se při dobré vůli sjednotit. Rezoluce na první pohled vy­volává asi různá pocity. V ně­kom pesimismus, v druhém op­timismus, ve třetím možná jen naději. Tyto pocity jsou jistě n mnohých ovlivněny tlm, že by­chom chtěli být dále v politice a ekonomice, že se (až na malé výjimky) neztotožňujeme se vstepem vojsk Varšavské smlou­vy na naše území, že bychom chtěli, aby naše politická rea­lita byla co nefpřfzntvějif. Bu­dou jistě i jiné příčiny našich pocitů. Tyto pocity však nemo­hou být rozhodující pro posou­zeni rezoluce. Za rozhodujíc! považujeme konkrétní přístup jednotlivců, skupin, organizací strany všech kolektivů k ní. Budeme-li a v rezoluci vidět jako rozhodují* cl rozbor dosavadní situace, na který se každý dle své součas­ná příslušnosti k určité názoro­vě diferencované sknpině divá svýma očima a nevidfms-li ja­ko hlavni tn druhou, programo­vou část rezoluce, pak budome stále jenom hodnotit, posuzovat, uznávat ěi neuznávat, kritizo­vat, kategorizovat se, a nehne­me se z místa. jedině správný přf:tnp k re­zoluci vidíme v tom, když na prvou její fást, to je rozbor do­savadního vývoje, se budema dívat jako na potřebnou základ­na pro stanoveni programu. A (Pokračování na 2. str.) Kdo neví, sivěn je lososovi­tá ryba, která u nás zdomác­něla v 90. letech minulého století, kdyi k nám byla do­vezena ze Severní Ameriky. Domovem jsou jí horské poto­ky se studenou vodou. Za sivenem bychom se mohli vypravit na Flájskou přehradu, kde sivěni lijí v po­měrném klidu, poněvadl toto vodní království je pro spor­tovního rybáře „tabu“. Ano, zde se nesmí chytat. Tím spíše vás mohla udivit malá skupinka lidí, která se sem v autě dostávala právě v ten den, kdy se naše země letos poprvé pokryla sněhem. Zlořečili cestářům, poněvadž si sami museli posypávat ces­tu z Litvínova na Fláje a ces­ta jim pak trvala od půl de­sáté do půl druhé, než se do­stali na Klíny. Přijeli za sivenem. K první smůle tohoto dne se přidala ještě jedna daleko horší. Agregát navlhnul a trucoval. Pracovníci Státního rybářství Doksy z pstruží jarmy v Libě­­chově chtěli' chytit několik matečních sivenů, získat pro rozmnožení a pak dodávat rybářům pro ,/očky‘ okolí Liberce, do Krušných hor, kde vody jsou od rašelinišť kyse­lé, což sivěnu vůbec nevadí. Letošní podzim byl poměr­ně teplý, takže se i třeni1 st­­venů poněkud opozdilo a tak tito lidé si hlídají nejvhod­nější termín, aby přistihli ma­teřské sivěny, kterak kladou své jikry rta mělčinách u pří­toků 1 Fláje, zahrabávají je do písku, aby k nim nemohli škůdci a nečistota. Agregát le na chvíli omráčí a za ně­kolik hodin ut jsou daleko odtud, kde jikry mají mnohem lepší možnosti přežít veškerá nebezpečenství. Z dvanácti matečních stvenů, které zde tito lidé chytili minuli) rok, bylo asi 12.000 kusů iiker, z nichž je na Přeplattlově flž hezkých pár tisíc ročních st­venů. Pro ně bude poměrně značný odbyt a snad t export. Tentokrát se to nepodařilo — cesta byla skoro nadarmo, ale řekněte, kolikrát rybář nesedl u řeky nadarmo, než se mu podaří něco chytit? Roztrpčení nad nezdarem se vrátili, aby přijeli znovu, a člověk horlící sportovní ryt bařině, pocítí tak trochu smu­tek nad tím, jak v ranním mrazíku tito lidé třídí své ry­by, kterých ted mají zde v Ltběchově asi na 280.000 roč­ních pstruhů, ruce červené, zkřehlé, reumatické, a přesto by své povolání, jakkoli na ně nadávají, za nic jiného net vyměnili. JOSEF LTNKA. Za sivenem no Ftáie

Next