Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)

1971-01-13 / No. 10

3: R 0 B O J tt. ladna WW I Pokračování ] Se žalobou na pana sená tora /sme u okresního soudu « Bílině nepořídili. Pan sená­tor u soudu „dokázal“ svědky — mezi nimiž byl i správce jeho panství, Malaník z Loun — že důvody k propuštění měl. Kočí prý koně týral, ne­čistil, nenapájel, nekrmil atd., což prý podle pana senátora je hrubé zanedbávání povin­ností a tedy důvod k propuš­tění na hodinu bez výpovědi. Smutné na tom bylo. že k to­muto křivému svědectví se propůjčili kromě správce i ko­čího spoludělníci. Organizovat za takových poměrů stávky zemědělských dělníků a vést je k vítězným koncům nebývalo proto lehké. ZvláStě těžké bylo organizo­vání stávek česáčů chmele, které úspěšně vedl svého ča­su okresní tajemník strany v Lounech soudruh Alois Pě­nička, propuštěný na Kladně a u nás zařazený do zaměst­u náni, ale bez platu. Stravu nás dostával jako kdysi místní chudí, po šňůře, to znamená každý den jinde, a spal na sekretariátě. Organizovaly se i stávky dělníků cihlářských a staveb­k ních. To byly v pohotovosti obraně majitelů cihelen a k ochraně stávkokazů hor­dy četníků, kteří se vší bruta­litou postupovali proti pracu­jícímu lidu. Železničáři v Lounech byli zvláštní kapitolou. V prvých letech založení strany byli z podstatné části organizová­ni u nás a tvořili tak zvanou elitu dělnické třídy. Postupem času, jak se upevňovala moc buržoasie, zvyšovala se jejich persekuce, zvláště při pře­stavbě strany do závodům Na podkladě restrinkčního záko­na byli např. všichni členové strany ze státních dílen CSD do jednoho propuštěni bez ohledu na to, že měli tak zva­nou definitivu a byli v díl­nách zaměstnáni i několik de­setiletí. Když jsme v Lounech vy­psali konkurs na místo škol­níka, bylo mezi žadateli něko­lik lidí s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Ing. Mráz-Marek byl na vlast­ní žádost přijat po absolvová­ní Vysoké školy technické na bezplatnou praxi do městské elektrárny. Chtěl-li se někdo dostat do zaměstnání k zame­tání ulic, musel k tomu mít často dvě až i tři politické le­gitimace a pak z něho byl náš volič. POLICEJNÍM radou Lounský starosta mi svěřil hospodářský referát. Byl jsem proto zmocněn přijímat do zaměstnání dvacet dělníků vždy na jeden týden. Protože jsem se tímto usnesením ne­řídil, vzal mí starosta hospo­dářský referát a přidělil mí policejní. Ve schůzí městské rady si přitom neodpustil po­známku: „jsem opravdu zvě­dav, cc nám s těmi policajty provedeš, jako policejní rada". A provedl jsem. Strana ved­la akce nezaměstnaných za prácí a chléb a byla spolu s akčním výborem nezaměst­naných svolavatelem velkého tábora lidu v Lounech. Okres­ní hejtman tábor zakázal a stáhl na ten den do Loun a ptal jsem se ho, co provedl. Prohlásil, že o ničem neví. Tak jsem jako policejní rada města rozhodl: „My tady v Lounech pro nic nikoho ne­zavíráme. Propusťte ho, pane komisařiI" Za chvíli ml soudruzi hlásí, že doktor je již zase v base. Opět fsem dal příkaz k jeho propuštění. Policejní komisař mě přitom upozornil, že budu mít konflikl s panem okres­ním hejtmanem. Toho jsem však nedbal a milého soudru­ha Dolanského jsem „uklidil“ k sobě do bytu a pak poslal na nádraží. Stalo se, že jeden ozbrojený strážce veřejného pořádku ta­sil šavli. Nevím, či v obraně nebo k útoku. Zadržel jsem mu ruku a v tom okamžiku mě dva jiní pochopové vlekli jako delikventa na strážnici k panu komisaři a hlásili mu, že isem se mísil do úředního výkonu. Komisař je poučil, že jsem policejním radou města. Omluvili se mi a já jsem je poučil, že pořádek a klid ve městě spadá nejen do je­jich poslání, ale i do naší pé­če. Zádně řízení' u okresního hejtmana jsem neměl, neboť hejtman uznal, že jsem jed­nal v mezích své působností. fen starosta nad mým jed­náním na schůzi městské ra­dy lomil rukama a ptal se, co má se mnou dělat. Odpově­děl jsem: „Byl jsi zvědav, co s těmi policajty svedu. Tak ta­dy to máš, zaúřadoval jsem si jako policejní rada královské­ho města Loun a myslím, že správně.“ Když jsem měl chrudinský referát, bylo trnem v očích mé úřadování ve prospěch místních chudých. Nebral prý jsem vůbec ohledu na poklad­nu města, byl prý jsem až pří­liš štědrým ve prospěch míst­ních chudých a vše, co prý jsem nakupoval, tak jen u ob­chodníků organizovaných v na­ší straně. Hájil jsem se tím, že páni referenti přede mnou, příslušníci jiných stran, činili rovněž tak, že nakupovali u obchodníků u nich organi­zovaných, že to kritizováno nebylo, tak že prosím, aby mě panstvo vynechalo, neboť /e/ich kritika mě /en utvrzu­­ie v tom, že jsem jednal správně. PRÜBOJ TERČEM ÚTOKU O usneseních obecního za stupitelslva, městské rady. jakož t jednotlivých komisi /sme pravidelně přinášeli zprávy v Průboji, v němž isme také ostře kritizovali protili dovov spolupráci socialistic kých stran s měšfáckýmt stra nami Podle potřeby jsme svo lávali I veřejné schůze lidu s programem: Poměry a ho­spodářství na lounské radnici. Na schůze jsme veřejně zvali také zástupce měšťáckých stran a zejména stran socia­listických, aby skládali účty ze svých protilidových usne­sení. Takové schůze jsme pořáda­li i v jiných obcích na okrese. Schůze byly velmi úspěšné, ale měly zároveň za následky zvý­šenou persekuci proti straně. Zejména Průboj byl terčem útoků. Ale i tomu jsme se do­vedli bránit. V Průboji jsme sloučili funkce majitele, vyda­vatele a odpovědného redak­tora na jediného soudruha, ponejvíce na moji maličkost. Protože jsem byl nemajetný, musely být peněžité tresty měněny v tresty vězení, z če­hož naši nepřátelé, kromě ne­malého úřadování, naprosto nic neměli. Postup byl takový: Páni podali žalobu na Prů­­boj. K prvnímu líčení jsem se nedostavil, proto bylo odroče­no. Při druhém jsem byl od­souzen k peněžité pokutě a k úhradě soudních útrat. Protože jsem v dané lhůtě ne­zaplatil, byla provedena exe­kuce. Protože byla bezvýsled­­' ná, byl peněžitý trest změněn v trest vězení a byl jsem vy­zván k nastoupení trestu. Pro­tože jsem v dané lhůtě nena­stoupil, byl jsem vyzván k na­stoupení trestu podruhé s po­hrůžkou, že henastoupím-U, budu předveden. Protože jsem nenastoupil, přišli pro mne četníci. Protože jsem byl dů­věrně předem informován, kdy pro mne četníci přijdou, nebyl jsem doma a četníci na mne museli pořádal doslova hon. Až po čase přišli na to, že nejlépe bude, když si na mne počkají před lounskou radnicí a odtud mě doprovodí do věznice. Závěr této persekuce byl, že okresní hejtman dr. Podhai ský a přednosta okresního soudu dr. Zedník po poradě dali svým podřízeným poky­ny, aby všechna hlášení naší trestné činnosti házeli do koše a soukromým žalobcům aby vysvětlili bezúčelnost po­dání žaloby. Tak jsme pány přivedli k ro­zumu. Než bych zaplatil 100 korun pokuty, šel jsem se ra­ději do trestnice třikrát vy­spat. Tam mě museli ještě živit. KONEC hodní četnictvo. Louny byly doslova četníky obklíčeny. nat Hekli /sme si: „Tábor se ko­vzít bude, právo na ulicí r-i nedámeľ Pravda', byl i jeden mrtvý. Probořil se při přechodu , nedostatečně za­mrzlí řeky a utonul, jako re jerem byl na tábor lidu dele­gován soudruh Jaromír Dolan ský, tehdy redaktor Rudého právu. Když byl poprvé za tčen, dal jsem ho předvést BOUŘLIVÁ LETA JAROSLAV SUSMILICH Rozhovor s ředitelem Okresního zemědělského sdruženi v Litoměřicích, soudruhem ing. J. Veselským L itoměřický okres patří do nejproduktivnější zemědělské oblasti na­šeho kraje. Na loňský rok a na vstup do páté pětiletky v zemědělské výrobě jsme se zeptali ředitele OZS v Litomě řicfch soudruha ing. Veselské ho. Soudruhu inženýre, jak jako zemědělský odborník, hodno títe uplynulý rok. Co podle vás hrálo nejdfiležitější roli při splnění a v některých ukazatelích nesplnění loňské ho plánu výroby? Zamýšlím-li se nad uplynu­lým rokem, se snahou o bilan­ci výsledků, cítím povinnost projevit úctu a uznání nad prací družstevních rolníků a pracovníků státních zeměděl­ských podniků, vynaloženou na zajištění výroby v loňském roce. Toto ocenění si pracující v zemědělství zaslouží i přesto, že v některých výrobních od­větvích nebylo dosaženo plá­novaných výsledků, například ve výrobě obilí jsme nedosáhli ani úrovně z předchozího ro­ku. Uplynulý rok byl charak­teristický řadou nepříznivých klimatických vlivů, které měly přímý odraz v docílených vý­sledcích. Máme v živé paměti nepříznivý průběh tuhé dlouhé zimy, která sebou při­a nesla nutnost zaorat nebo při­sít ozimy na 5,5 tisících hek­tarech. Téměř o celý měsíc opožděné jaro s vlivem na po­stup vegetace. Od Června nad­průměrné srážky, průtrže mra- Cen s krupobitím spojené se záplavami, vichřice. To vše ztížilo zemědělskou výrobu. Jen na našem okrese jsme měli Mcľók sílí JABLONEC n. N. fis) - K jab­loneckému výrobnímu družstvu Maják se od Nového roku připo­­|lla také bývalá samostatná jed­notka — družstvo Ideál, sdruže­né výrobny tělovýchovné jedno­ty Liaz v Rýnovlcích a služby pfl MNV v Proseěl nad Nisou. Maják se v nové, rozšířené po­době zabývá především výrobou bižutérie a zpracováním výrob­ků z plastických hmot. V sou- Sasných dnech vedení družstva ještě zalistuje organizační zále­žitosti, vyplývající z jeho rozší­řené činností. přes padesát hektarů spad­lých nejvíce produktivních chmelnic. Zvládnutí toho vše­ho si vyžádalo mimořádné pra covnl úsilí a obětavost. Přes tyto potíže byl splněn nákup obilí, brambor, cukrov­ky z jednoho hektaru bylo sklizeno v průměru 402 q, do státních fondů potravin bylo dodáno zemědělci našeho okre su přes 1287 vagónů masa, té­měř 40 miliónů litrů mléka, na 19 miliónů kusů vajec a mnoho dalších výrobků jako je zelenina a ovoce. Z té velké armády pracov­níků. kteří mají zásluhu na dosažených výsledcích je těž­ko vybrat. Pochvalu sl zaslu­hují opravdu všichni. Soudruhu řediteli jaký bude letošní rok, rok nástupu do pětiletky. V čem vidíte největ­ší úkoly pro zemědělství. Letošní rok nebude snad­nější ba naopak. Je to první rok pětiletky a pětiletý plán předpokládá právě v prvních letech největší meziroční růst úkolů. Cestu pro náš okres jasně vytyčilo listopadové za­sedání OV KSČ v Litoměřicích. Největší úkoly vidím v živo­čišné výrobě. Zde je hlavní tě­žiště úspory pracovních sil, zvýšení produktivity práce a efektivnosti výroby. Neobejde­me se bez rozsáhlých Investic moderních parametrů. Nema­lým problémem bude překoná­ní nedostatku jádrových krmív. Současně půjde o vytváření podmínek v rostlinné výrobě k zvýšení produkce obilí již v letošním roce. Za nejobtížnější úkoly letoš­­■ ního roku považujeme nákup mléka, masa, výrobu obilí a cukrovky. Vedle vlastních opatření očekávám, že země­dělství dostane to co požaduje od ostatních odvětví a to hno­jiva, chemikálie, krmné směsi, stroje a traktory. V čem má zemědělství re­zervy pro zajištění náročných úkolů? Racionalizace práce — to je zdroj plnění úkolů v nejbliž­­ších letech pětiletky. Možnosti extenzívního rozvoje byly v podstatě vyčerpány, přesto existují ve všech závodech re­zervy, jejichž mobilizace mů­že přinést efekt bez nároku na investice. Je to celá oblast organizace práce. Zcela jsme v minulých letech podcenili důležitost socialistické soutě­že a rozvoje pracovní Iniciati­vy vůbec. Nízké je využití me­chanizačních prostředků. Vel­ké možnosti jsou v dalším roz­šiřování nejmodernějšfch tech­­nologií.mechanizace a chemi­zace. Stručně řečeno, v plném rozsahu využít předností a možností, které skýtá právě socialistická zemědělská vel­kovýroba v konkrétních pod­mínkách jednotlivých podniků i v zemědělství jako celku. Zaznamenal: K. HROUZEK Síorl zemědělců Zohrody Čech do pětiletky Chleba v odpadkovém . koši Napadlo mne jednou pozorovat městského zřízence, vyprazdňují­cího odpadové koše. Pravda, není to práce zaviděníhodná po stránce hygienické, ani finanční. A přece je důležitá jako každá jiná, kterou potřebujeme ke svému životu. Ani školníci to nemají lehké. Po jedné schůzi rodičovského sdružení jsem se podíval, co vybírá školník z odpadového koše. A byl jsem překvapen! Byly tam kusy chleba, nikoli suchého, ale silně namazaného máslem, sádlem nebo dokonce t se zbytky salámu. A nedovedl jsem se ubránit pocitu hanby nad tím, jak se hospodaří s potravou, která je pro básníky symbolem života. Vzpomnél fsem sl na válku, kdy kousek chleba, odhozenéha dnes v košt, mohl některým lidem tehdy zachránit třeba i život před smrtí hladem. Pro brambor a kus kůrky dovedli zajatci snášet rány pažbou a to nefhlubší lidské poníženi. Domnívám se. že ten, kdo tak zachází s chlebem, neví dosud, lak těžko se na něj vydělává a co stoji mnohdy potu než zé zrna vy­roste klas. V produkci obili nejsme soběstační. Na našich polích nám nenaroste tolik, co stačíme sníst. A každý metrák žita musíme zaplatit na úkor toho, co bychom ještě potřebovali a co si nemů­žeme vyprodukovat. A proto o každou odhozenou kůrku jsme chudší my všichni. -vin- ČETBA NA POKRAČOVÁNI • PRÚBOJ • ČETBA NA POKRAČOVANÍ • PRÜBOJ • ČETBA NA POKRAČOVANÍ • PRÜBOJ • ČETBA 113 No severu nežije nikdo pod svým jménem. Je tom zastoupeno tolik národů, že by si člověk jméno polárníkovo často ani do smrti nezapamatoval. Každý tam žije pod přezdívkou, která mu nakonec zůstává jako jméno. Já jsem dosud přezdívku neměl. Ale nojedneu jsem viděl, že mně začínají říkat Beareoter - Medvědo­­žrout. Napřed jsem se tomu jenom usmíval, protože jsem si mys­lil, že mi ta přezdívka nezůstane. Ale zůstala. Najednou mně ji­nak neříkali, a to jméno mám dodnes. Nikdo neví, kdo je Welzl, ale každý do dnešního dne ví, kdo je to Beareater. Ale pravda, člověk musí přijímat věci tak, jak jsou. Netrvalo však dlouho, a dostal jsem novou přezdívku, která mi toky zůstala. A ani zde jsem nemohl nic dělat, než klidně ji při­jmout a dokonce se hlásit předchozím* nebo tímto jménem no poště na Aljašce či kdekoli jinde, kde jsem měl co činit s úřady. Povím, jak vznikla. Kolem Arktického oceánu bylo, jak jsem již řekl, na různých místech zlato. Jednoho jara se vrátila část zlatokopů z Nové Si­biře na ostrov Svatého Vavřince a k řece Anadyru. Byli to naši dobři zákazníci, a třebas se ode mne tak vzdálili, udržoval jsem »i je pořád dalekými cestami k nim a zájmem, Jaký jsem jevil o jejich úspěchy i nezdary. Trvalo jim několik měsíců, než tom no Anadyru, celkem uř pře­braném, našli dobré místo. Země byla měkká, nebylo obtíží s roz­­tavováním, a tok dělali velké pokroky den za dnem. Ale když tu zemi rozevřeli, pronikla tam vtxia, o to tak rychle, že bylo marné všechoo primrtvní čerpání. Zlatokopové mwsK próef přeruš*, protože Pemiři néčtof a v ee- 11«

Next