Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)
1971-01-13 / No. 10
3: R 0 B O J tt. ladna WW I Pokračování ] Se žalobou na pana sená tora /sme u okresního soudu « Bílině nepořídili. Pan senátor u soudu „dokázal“ svědky — mezi nimiž byl i správce jeho panství, Malaník z Loun — že důvody k propuštění měl. Kočí prý koně týral, nečistil, nenapájel, nekrmil atd., což prý podle pana senátora je hrubé zanedbávání povinností a tedy důvod k propuštění na hodinu bez výpovědi. Smutné na tom bylo. že k tomuto křivému svědectví se propůjčili kromě správce i kočího spoludělníci. Organizovat za takových poměrů stávky zemědělských dělníků a vést je k vítězným koncům nebývalo proto lehké. ZvláStě těžké bylo organizování stávek česáčů chmele, které úspěšně vedl svého času okresní tajemník strany v Lounech soudruh Alois Pěnička, propuštěný na Kladně a u nás zařazený do zaměstu náni, ale bez platu. Stravu nás dostával jako kdysi místní chudí, po šňůře, to znamená každý den jinde, a spal na sekretariátě. Organizovaly se i stávky dělníků cihlářských a stavebk ních. To byly v pohotovosti obraně majitelů cihelen a k ochraně stávkokazů hordy četníků, kteří se vší brutalitou postupovali proti pracujícímu lidu. Železničáři v Lounech byli zvláštní kapitolou. V prvých letech založení strany byli z podstatné části organizováni u nás a tvořili tak zvanou elitu dělnické třídy. Postupem času, jak se upevňovala moc buržoasie, zvyšovala se jejich persekuce, zvláště při přestavbě strany do závodům Na podkladě restrinkčního zákona byli např. všichni členové strany ze státních dílen CSD do jednoho propuštěni bez ohledu na to, že měli tak zvanou definitivu a byli v dílnách zaměstnáni i několik desetiletí. Když jsme v Lounech vypsali konkurs na místo školníka, bylo mezi žadateli několik lidí s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Ing. Mráz-Marek byl na vlastní žádost přijat po absolvování Vysoké školy technické na bezplatnou praxi do městské elektrárny. Chtěl-li se někdo dostat do zaměstnání k zametání ulic, musel k tomu mít často dvě až i tři politické legitimace a pak z něho byl náš volič. POLICEJNÍM radou Lounský starosta mi svěřil hospodářský referát. Byl jsem proto zmocněn přijímat do zaměstnání dvacet dělníků vždy na jeden týden. Protože jsem se tímto usnesením neřídil, vzal mí starosta hospodářský referát a přidělil mí policejní. Ve schůzí městské rady si přitom neodpustil poznámku: „jsem opravdu zvědav, cc nám s těmi policajty provedeš, jako policejní rada". A provedl jsem. Strana vedla akce nezaměstnaných za prácí a chléb a byla spolu s akčním výborem nezaměstnaných svolavatelem velkého tábora lidu v Lounech. Okresní hejtman tábor zakázal a stáhl na ten den do Loun a ptal jsem se ho, co provedl. Prohlásil, že o ničem neví. Tak jsem jako policejní rada města rozhodl: „My tady v Lounech pro nic nikoho nezavíráme. Propusťte ho, pane komisařiI" Za chvíli ml soudruzi hlásí, že doktor je již zase v base. Opět fsem dal příkaz k jeho propuštění. Policejní komisař mě přitom upozornil, že budu mít konflikl s panem okresním hejtmanem. Toho jsem však nedbal a milého soudruha Dolanského jsem „uklidil“ k sobě do bytu a pak poslal na nádraží. Stalo se, že jeden ozbrojený strážce veřejného pořádku tasil šavli. Nevím, či v obraně nebo k útoku. Zadržel jsem mu ruku a v tom okamžiku mě dva jiní pochopové vlekli jako delikventa na strážnici k panu komisaři a hlásili mu, že isem se mísil do úředního výkonu. Komisař je poučil, že jsem policejním radou města. Omluvili se mi a já jsem je poučil, že pořádek a klid ve městě spadá nejen do jejich poslání, ale i do naší péče. Zádně řízení' u okresního hejtmana jsem neměl, neboť hejtman uznal, že jsem jednal v mezích své působností. fen starosta nad mým jednáním na schůzi městské rady lomil rukama a ptal se, co má se mnou dělat. Odpověděl jsem: „Byl jsi zvědav, co s těmi policajty svedu. Tak tady to máš, zaúřadoval jsem si jako policejní rada královského města Loun a myslím, že správně.“ Když jsem měl chrudinský referát, bylo trnem v očích mé úřadování ve prospěch místních chudých. Nebral prý jsem vůbec ohledu na pokladnu města, byl prý jsem až příliš štědrým ve prospěch místních chudých a vše, co prý jsem nakupoval, tak jen u obchodníků organizovaných v naší straně. Hájil jsem se tím, že páni referenti přede mnou, příslušníci jiných stran, činili rovněž tak, že nakupovali u obchodníků u nich organizovaných, že to kritizováno nebylo, tak že prosím, aby mě panstvo vynechalo, neboť /e/ich kritika mě /en utvrzuie v tom, že jsem jednal správně. PRÜBOJ TERČEM ÚTOKU O usneseních obecního za stupitelslva, městské rady. jakož t jednotlivých komisi /sme pravidelně přinášeli zprávy v Průboji, v němž isme také ostře kritizovali protili dovov spolupráci socialistic kých stran s měšfáckýmt stra nami Podle potřeby jsme svo lávali I veřejné schůze lidu s programem: Poměry a hospodářství na lounské radnici. Na schůze jsme veřejně zvali také zástupce měšťáckých stran a zejména stran socialistických, aby skládali účty ze svých protilidových usnesení. Takové schůze jsme pořádali i v jiných obcích na okrese. Schůze byly velmi úspěšné, ale měly zároveň za následky zvýšenou persekuci proti straně. Zejména Průboj byl terčem útoků. Ale i tomu jsme se dovedli bránit. V Průboji jsme sloučili funkce majitele, vydavatele a odpovědného redaktora na jediného soudruha, ponejvíce na moji maličkost. Protože jsem byl nemajetný, musely být peněžité tresty měněny v tresty vězení, z čehož naši nepřátelé, kromě nemalého úřadování, naprosto nic neměli. Postup byl takový: Páni podali žalobu na Průboj. K prvnímu líčení jsem se nedostavil, proto bylo odročeno. Při druhém jsem byl odsouzen k peněžité pokutě a k úhradě soudních útrat. Protože jsem v dané lhůtě nezaplatil, byla provedena exekuce. Protože byla bezvýsled' ná, byl peněžitý trest změněn v trest vězení a byl jsem vyzván k nastoupení trestu. Protože jsem v dané lhůtě nenastoupil, byl jsem vyzván k nastoupení trestu podruhé s pohrůžkou, že henastoupím-U, budu předveden. Protože jsem nenastoupil, přišli pro mne četníci. Protože jsem byl důvěrně předem informován, kdy pro mne četníci přijdou, nebyl jsem doma a četníci na mne museli pořádal doslova hon. Až po čase přišli na to, že nejlépe bude, když si na mne počkají před lounskou radnicí a odtud mě doprovodí do věznice. Závěr této persekuce byl, že okresní hejtman dr. Podhai ský a přednosta okresního soudu dr. Zedník po poradě dali svým podřízeným pokyny, aby všechna hlášení naší trestné činnosti házeli do koše a soukromým žalobcům aby vysvětlili bezúčelnost podání žaloby. Tak jsme pány přivedli k rozumu. Než bych zaplatil 100 korun pokuty, šel jsem se raději do trestnice třikrát vyspat. Tam mě museli ještě živit. KONEC hodní četnictvo. Louny byly doslova četníky obklíčeny. nat Hekli /sme si: „Tábor se kovzít bude, právo na ulicí r-i nedámeľ Pravda', byl i jeden mrtvý. Probořil se při přechodu , nedostatečně zamrzlí řeky a utonul, jako re jerem byl na tábor lidu delegován soudruh Jaromír Dolan ský, tehdy redaktor Rudého právu. Když byl poprvé za tčen, dal jsem ho předvést BOUŘLIVÁ LETA JAROSLAV SUSMILICH Rozhovor s ředitelem Okresního zemědělského sdruženi v Litoměřicích, soudruhem ing. J. Veselským L itoměřický okres patří do nejproduktivnější zemědělské oblasti našeho kraje. Na loňský rok a na vstup do páté pětiletky v zemědělské výrobě jsme se zeptali ředitele OZS v Litomě řicfch soudruha ing. Veselské ho. Soudruhu inženýre, jak jako zemědělský odborník, hodno títe uplynulý rok. Co podle vás hrálo nejdfiležitější roli při splnění a v některých ukazatelích nesplnění loňské ho plánu výroby? Zamýšlím-li se nad uplynulým rokem, se snahou o bilanci výsledků, cítím povinnost projevit úctu a uznání nad prací družstevních rolníků a pracovníků státních zemědělských podniků, vynaloženou na zajištění výroby v loňském roce. Toto ocenění si pracující v zemědělství zaslouží i přesto, že v některých výrobních odvětvích nebylo dosaženo plánovaných výsledků, například ve výrobě obilí jsme nedosáhli ani úrovně z předchozího roku. Uplynulý rok byl charakteristický řadou nepříznivých klimatických vlivů, které měly přímý odraz v docílených výsledcích. Máme v živé paměti nepříznivý průběh tuhé dlouhé zimy, která sebou přia nesla nutnost zaorat nebo přisít ozimy na 5,5 tisících hektarech. Téměř o celý měsíc opožděné jaro s vlivem na postup vegetace. Od Června nadprůměrné srážky, průtrže mra- Cen s krupobitím spojené se záplavami, vichřice. To vše ztížilo zemědělskou výrobu. Jen na našem okrese jsme měli Mcľók sílí JABLONEC n. N. fis) - K jabloneckému výrobnímu družstvu Maják se od Nového roku připo|lla také bývalá samostatná jednotka — družstvo Ideál, sdružené výrobny tělovýchovné jednoty Liaz v Rýnovlcích a služby pfl MNV v Proseěl nad Nisou. Maják se v nové, rozšířené podobě zabývá především výrobou bižutérie a zpracováním výrobků z plastických hmot. V sou- Sasných dnech vedení družstva ještě zalistuje organizační záležitosti, vyplývající z jeho rozšířené činností. přes padesát hektarů spadlých nejvíce produktivních chmelnic. Zvládnutí toho všeho si vyžádalo mimořádné pra covnl úsilí a obětavost. Přes tyto potíže byl splněn nákup obilí, brambor, cukrovky z jednoho hektaru bylo sklizeno v průměru 402 q, do státních fondů potravin bylo dodáno zemědělci našeho okre su přes 1287 vagónů masa, téměř 40 miliónů litrů mléka, na 19 miliónů kusů vajec a mnoho dalších výrobků jako je zelenina a ovoce. Z té velké armády pracovníků. kteří mají zásluhu na dosažených výsledcích je těžko vybrat. Pochvalu sl zasluhují opravdu všichni. Soudruhu řediteli jaký bude letošní rok, rok nástupu do pětiletky. V čem vidíte největší úkoly pro zemědělství. Letošní rok nebude snadnější ba naopak. Je to první rok pětiletky a pětiletý plán předpokládá právě v prvních letech největší meziroční růst úkolů. Cestu pro náš okres jasně vytyčilo listopadové zasedání OV KSČ v Litoměřicích. Největší úkoly vidím v živočišné výrobě. Zde je hlavní těžiště úspory pracovních sil, zvýšení produktivity práce a efektivnosti výroby. Neobejdeme se bez rozsáhlých Investic moderních parametrů. Nemalým problémem bude překonání nedostatku jádrových krmív. Současně půjde o vytváření podmínek v rostlinné výrobě k zvýšení produkce obilí již v letošním roce. Za nejobtížnější úkoly letoš■ ního roku považujeme nákup mléka, masa, výrobu obilí a cukrovky. Vedle vlastních opatření očekávám, že zemědělství dostane to co požaduje od ostatních odvětví a to hnojiva, chemikálie, krmné směsi, stroje a traktory. V čem má zemědělství rezervy pro zajištění náročných úkolů? Racionalizace práce — to je zdroj plnění úkolů v nejbližších letech pětiletky. Možnosti extenzívního rozvoje byly v podstatě vyčerpány, přesto existují ve všech závodech rezervy, jejichž mobilizace může přinést efekt bez nároku na investice. Je to celá oblast organizace práce. Zcela jsme v minulých letech podcenili důležitost socialistické soutěže a rozvoje pracovní Iniciativy vůbec. Nízké je využití mechanizačních prostředků. Velké možnosti jsou v dalším rozšiřování nejmodernějšfch technologií.mechanizace a chemizace. Stručně řečeno, v plném rozsahu využít předností a možností, které skýtá právě socialistická zemědělská velkovýroba v konkrétních podmínkách jednotlivých podniků i v zemědělství jako celku. Zaznamenal: K. HROUZEK Síorl zemědělců Zohrody Čech do pětiletky Chleba v odpadkovém . koši Napadlo mne jednou pozorovat městského zřízence, vyprazdňujícího odpadové koše. Pravda, není to práce zaviděníhodná po stránce hygienické, ani finanční. A přece je důležitá jako každá jiná, kterou potřebujeme ke svému životu. Ani školníci to nemají lehké. Po jedné schůzi rodičovského sdružení jsem se podíval, co vybírá školník z odpadového koše. A byl jsem překvapen! Byly tam kusy chleba, nikoli suchého, ale silně namazaného máslem, sádlem nebo dokonce t se zbytky salámu. A nedovedl jsem se ubránit pocitu hanby nad tím, jak se hospodaří s potravou, která je pro básníky symbolem života. Vzpomnél fsem sl na válku, kdy kousek chleba, odhozenéha dnes v košt, mohl některým lidem tehdy zachránit třeba i život před smrtí hladem. Pro brambor a kus kůrky dovedli zajatci snášet rány pažbou a to nefhlubší lidské poníženi. Domnívám se. že ten, kdo tak zachází s chlebem, neví dosud, lak těžko se na něj vydělává a co stoji mnohdy potu než zé zrna vyroste klas. V produkci obili nejsme soběstační. Na našich polích nám nenaroste tolik, co stačíme sníst. A každý metrák žita musíme zaplatit na úkor toho, co bychom ještě potřebovali a co si nemůžeme vyprodukovat. A proto o každou odhozenou kůrku jsme chudší my všichni. -vin- ČETBA NA POKRAČOVÁNI • PRÚBOJ • ČETBA NA POKRAČOVANÍ • PRÜBOJ • ČETBA NA POKRAČOVANÍ • PRÜBOJ • ČETBA 113 No severu nežije nikdo pod svým jménem. Je tom zastoupeno tolik národů, že by si člověk jméno polárníkovo často ani do smrti nezapamatoval. Každý tam žije pod přezdívkou, která mu nakonec zůstává jako jméno. Já jsem dosud přezdívku neměl. Ale nojedneu jsem viděl, že mně začínají říkat Beareoter - Medvědožrout. Napřed jsem se tomu jenom usmíval, protože jsem si myslil, že mi ta přezdívka nezůstane. Ale zůstala. Najednou mně jinak neříkali, a to jméno mám dodnes. Nikdo neví, kdo je Welzl, ale každý do dnešního dne ví, kdo je to Beareater. Ale pravda, člověk musí přijímat věci tak, jak jsou. Netrvalo však dlouho, a dostal jsem novou přezdívku, která mi toky zůstala. A ani zde jsem nemohl nic dělat, než klidně ji přijmout a dokonce se hlásit předchozím* nebo tímto jménem no poště na Aljašce či kdekoli jinde, kde jsem měl co činit s úřady. Povím, jak vznikla. Kolem Arktického oceánu bylo, jak jsem již řekl, na různých místech zlato. Jednoho jara se vrátila část zlatokopů z Nové Sibiře na ostrov Svatého Vavřince a k řece Anadyru. Byli to naši dobři zákazníci, a třebas se ode mne tak vzdálili, udržoval jsem »i je pořád dalekými cestami k nim a zájmem, Jaký jsem jevil o jejich úspěchy i nezdary. Trvalo jim několik měsíců, než tom no Anadyru, celkem uř přebraném, našli dobré místo. Země byla měkká, nebylo obtíží s roztavováním, a tok dělali velké pokroky den za dnem. Ale když tu zemi rozevřeli, pronikla tam vtxia, o to tak rychle, že bylo marné všechoo primrtvní čerpání. Zlatokopové mwsK próef přeruš*, protože Pemiři néčtof a v ee- 11«