Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)

1971-01-13 / No. 10

V Soíii v plné shodě SOFIA (zpravodajka CTK| — Československá stranická a vlád­ní delegace v Cele s prvním ta­jemníkem ÜV KSC Gustávem Husákem, která je na oTiciální přátelská návšteve v Bulharsku, pokračovala včera v dopoledních hodinách v rozhovorech s bul­harskou stranickou a vládni de­­lepnoí vedenou prvním tajemní­kem ÜV BKS a předsedou rady ministrft RCŔ Todorem Živkovem. Jednání, která se konalo v ovzduší nanrostá otevřenosti a jednoty, znovu potvrdilo obou­stranné odhodlání rozšiřovat a prnh'nbovat tradiční bratrské stvkv mezi oběma komunistic­kém! stranami, zeměmi a jejich národy. (Pokračován! na 2. str.)' PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI ORGÁN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC Středa 13. ledna 1971, roč. 23 (51), čís. 10 PNS 58, cena 50 hal. Železničáři na hlavním tahu přispívají svou prací energetice V DOPRAVĚ MÁ UHLÍ ZELENOU ■ Uhlí z revíru do Trutnova I Nákladní auta pomáhají s odvozem OSTI n. L. (vod.) — K provozu elektráren mají co říci také železničáři, kteří zajišťují dodávku uhli na jejich skládky. Ná­kladní doprava v obvodu provozního oddílu v Csti nad Labem se přes pokles teplot nezabrzdila a vlaky s uhlím i dalšími potřebnými surovinami a výrobky jezdí jak je třeba. Zvláštní pozornost vénujl železničáři přepraví uhlí pro elektrárny, jízdu těchto vlaků velmi pozorné sledují a dávají jim přednost před všemi ostatními nákladními vlaky. Uhelné vlaky mají prostě na zelenou. Jde zejména o vlaky dopra­vující ubil z našeho revíru do elektrárny v Opatovicích, Měl niku a Trutnově, stejně jako o soupravy s uhlím pro tyto elektrárny, které našim kra jem projíždějí ze sokolovského revíru. Všechny tyto vlaky jez­di podle plánu. Také osobní doprava, až na výjimky způsobené běžnými provozními potížemi, už do­držuje jízdní řád. Závady ve vytápění vagónů se objevují jen jednotlivě, v . důsledku běžných poruch. Zjištěné zá­vady se ihned po dojetí do ko­nečné stanice odstraňují. Aby se zlepšilo vytápění souprav nasadili v Děčíně druhou vy­tápěcí lokomotivu. V Ostí nad Labem je rovněž pro případ­nou potřebu zajištěna předtá­­pěcí lokomotiva. Podstatně se snížilo také zpoždění u mezi­národních rychlíků. Proti pů­vodním 6—7 hodinám zpoždě­ní kleslo na 2—3 hodiny. Železničáři mají k dispozic! i dostatek pohotovostních čet, které nasadí, zhorší-lí se po­­ěasí, na odstranění případ­ných závad na trati 1 na za­jištění odvozu vlaků. Elektric­ká trakce, která je na hlavním uhelném tahu, je daleko spo­lehlivější. U parních lokomo­tiv v důsledku mrazů dochází častěji k poruchám. ☆ ☆ -tr 02IN (WK) — Každý den se můžem,e setkat na silnicích s nákladními auty naloženými uhlím, která pomáhají zvlád­nout odvoz paliv z dolů. Mno­ho jich jezdí také z Dolu A. Zápotockého v Ožíně u Ostí n. L. Za 12 hodin se zde vy­střídá až dvě stě nákladních vozů, které přepraví na 1000 tun uhlí. Průmyslové uhlí je nakládáno a Ihned odvá­ženo pro závody Tonaso Neš­­těmice, Chemičku v Ostí nad Labem a Severočeské chemic­ké závody v Lovosicích. Jen do posledního závodu je to 300 tun uhlí denně. Nové stroji v libereckém závodě Textilana, které pomáhají zvýšit výrobu látek, sl vyžaduji také dobře připravenou obslu­hu. Proto se děvčata seznamují důkladně s prací na těchto strojích, aby ým mohla věnovat tu největší péčí. Na snímku zachytil školení textilaček náš fotoreportér f. Plevak. Když kontro'a zaspí Končil se rok 19B7 ■ v natem národním hospodářství se zača­lo hovořit o tak zvaném zvlášt­ním zapojeni. Užitek z toho měl nejen podnik, družstvo či tělo­výchovná jednota, ale také za­městnanec, který zde pracoval. Z vylakturované částky za odve děnou (někdy neodvedenou) prá ci platil pevný odvod. Zbytek šel do jeho vlastni kapsy. Kon­trola provedených prací podol­kem, jenž tyto pracovníky zaměstnával, neexistovala. Ale nepředbíhejme Č. Koloman, (an H. a B Kolo­­man, členové party Ladislava D, dostali do občanských prčkazč razítko Komunálních slu/eb Čes­ký Dub v listopadu 19B7. Byli přijati jako čističi oken ve zvláštním zapojení. (Pokračováni na Z. str.) ZE VČEREJŠÍ pošty ------------------------------------------------­Pro zdraví dětí Při vstupu do lukavecké Skoty hned každého upoutá za­jímavá nástěnka. ]e složena z celé řady přišpendlených čtvr­tek různého formátu. Na fedné z nich je vidět třeba čoudící „Sechezu" a trasu útěku z tojioto zamořeného prostředí do západních Krkonoš — Kořenová, kde dík pochopení před­sedy ZV ROH OSP Litoměřice soudruha Fr. Matika a celého personálu chaty „Říp“, prožily děti z lukavecké a keblické školy tři nádherné týdny. Jsou tam i nápisy: Ža zimu díky ONV — Za iaro MNV Lukavec a Kebltce. Poděkování ONV patří za plnou úhradu veškerých nákladů zimního pobytu v přírodě, fež I s platy vychovatelek činily ast dvacet tisíc korun. A ty druhé díky patří radám obou národních výborů za to, že vyhověly žá­dosti SRPŠ o úhradu dalšího pobytu dětí na zdravém vzdu­chu, ten'okrát v obfektu „Sechezy" v letřichovících. Naše dětí jsou velmi hodné a tak st tuto mimořádnou péči a sí árost lii>ost zaslouží. A fak se ukazuje, jejich život není lhostejný mnoha lidem. FRANTIŠEK PRINCI, ředitel školy Lukavec Zima na řekách STAROSTI SE ZAMRZLOU PLOUCNICI CHOMUTOV (hz) — Od soboty až do pondělka měli pracov­níci Správy povodí Ohře starosti s Ploučniní. Na Děčínsku u obce Františkov vzedmuly kry hladinu Ploučnice až na dva metry. Aby nedošlo k záplavám, byli o pomoc požádáni vojáci, kteří nakupené kry rozstříleli. Rovněž v letošní tuhé zimě prokazuje své služby Nechranic­­ká přehrada, 1 když je její hla­dina zamrzlá. Diky zvláštnímu oteplovaclmu zařízeni nezamrzá v okolí věžového objektu voda. Voda proto nezamrzá ani za pře­hradní hrází v korytu Ohře do délky 25 km. Svůj stateěný zápas o vodu pro elektrárnu Prunéřov dále svádě­jí pracovnici čerpací stanice v Rašovlctch. Zásluhou Jejich prá­ce je do elektrárny udržován žádoucí přítok požadované vody. Na našem obrázku nejsou zachyceny ledové jeskyně kdesi hluboko pod zemí. je to pohled současných dnů na výrobní zařízení Tlakově plynárny v Ožíně, jejíž zaměstnanci účinně čelí mrazům. Nejenže překračují pián, ale jsou rozhodnutí dát v lednu dva milióny kubíků plynu navíc. Přes milión už navíc do plynovodní šitě dali. Foto: J. PLEVÁK Při třinácti pod nulou „Řekni ml, kolik je mrazu,’ volal kamsi vedoucí výroby Dolu 5. květen. Ing Miroslav Kašpar. „Třináct,“ ozvalo se ve sluchátku. „Tak to není nejhorší.“ Třináct pod nulou, v noci bylo o pár stupňů víc. Větve stro­mů jsou obaleny jinovatkou, místo drátů se mezi telegrafními tyčemi napínají zmrzlé bělavé provázky. První zpráva pro včerejší ranní směnu na Dole 5, květen v Tuchomyšli. Manko ve skrývce, které „chytil" důl na začát­ku rr.čsíce, bylo v noci na technologickém celku, kde je za­řazeno rypadlo „káúčko třista es“ zlikvidováno. Manko v těž­bě uhlí dohnali na 5. květnu už v sobotu. Dnes mají asi tisíc tun plus. To ie dobré. Mráz je nespálil. Vedoucí dispečerů Zdeněk Čížek střádá ve svých záznamech údaj po údaji. List ranní směny se plní. Skrývá se v něm ne­smírná obětavost lidí, kteří v pravidelných cyklech smdčji boj 3 nepřízní přírody. Kolektivy předáků Ladislava Canince, Oldři­cha Zeliny a Františka Orta soutěži. Zimu vydrží všichni. Kdo dá víc? Zelinová parta vede, ale obě další směny jí šlapou na paty. leště není konec ledna, fednatřlcátého sí řeknem, kdo byl lepši... Třináct stupňů není moc. Ale nafta mrzne. Stroje a pásovka jsou t ve dnech klidu neustále v pohybu. Obsluhy se střídají. Kolik je toho klidu? Lidé na uhlí i skrývce mají za sebou už několik mimořádných směn. Nahradí I směny, které „vypad­nou“ v důsledku poruchy. Nastupují ochotně a bez řečí. Všechny tří party soutěži o titul brigáda socialistické práce. Mrazivý leden jakoby se jich ptal: tak se ukažte, hrdinové. A tak ukazují, co dovedou... (ab) PŘEDSTAVITELÉ ČS. ROZHLASU V LIBERCI Experimentální studio rozh.asu v provozu Textilana v Ypsiionce LIBEREC (is) — Za účasti ústředního ředitele Českoslo­venského rozhlasu Jána Riško, ředitele Českého rozhlasu dr. Karla Hrabala, zástupce ve­doucího tiskového oddělení ŰV KSČ Laco Šulce a dalších hos­tů byl včera v Liberci zahájen provoz experimentálního stu­dia Čs. rozhlasu. Bude sloužit při výchově zejména mladých nových rozhlasových pracov­níků. Jak řekl v úvodním slově prvním frekventantům ústřed­ní ředitel Čs. rozhlasu Ján Riško, existenci vlastní školy rozhlasu, které nemá ve světě obdoby, sí vynutila situace po­sledních dvou let, kdy řada redaktorů svými politickými postoji zklamala. Před mikro­fonem našeho rozhlasu budou mít nadále právo vystupovat pouze lidé věrní socialismu a ideám KSČ. LIBEREC (hýl — Závod 01 národního podniku Textilana v Liberci zvolil nevšední for­mu náboru mladých lidí do učebního poměru. Zakoupil pondělní odpolední představe­ní oblíbeného studia Ypsilon Naivního divadla v Liberci, které uvedl populární před­náškou o závodě a jeho výro­bě. Žáci a především žákyně devátých tříd libereckých škol, kteří naplnili sál, vy­slechli zajímavé výklady ře­ditele závodu soudruha Jaro­míra Hanuše, pracovníka pro­pagace a mistra odborného výcviku. K.výkladům se potom zcela svérázným způsobem připojili také herci Ypsilonky, ale to už byla vlastně druhá část pondělního odpoledne, část veselá, protože hrála Yp­­silonka. Bulharsko dneška Veim! těžko by se spočítali občané naši republiky, kteří strávili svoji dovolenou v někte­rém z uplynulých roků v Bul­harské lidové republice na plá­žích ve Zlatých piskách, Nese­­baru či jinde. Moře, písek plá­ži, čistý vzduch, teplé sluneční paprsky, památky - takové jsou jejich dojmy z pobytu v Bulhar­sku. Tu tam jsou představy o přá­telském státu poznamenány tím, že v Bulharsku se pěstuje vin­ná réva a růže, jahody a zele­nina. Vyvěrají z poznatků té­to země mezi dvěma světovými válkami. Vyvrací je rozhodně scmotnó výstavba v rekreačních střediscích no břehu moře, ho­tely na nichž se ukazuje tvůrčí rozmach bulharských architektů. Právě jejich díla se stala no­vým odvětvím ná dního hospo­dářství, neboť turistický ruch patři mezi oblasti, kde lidové Bulharsko udělalo veliký krok kupředu. Bez halasných slov a malováni vzdušných zámků vy­rostla pro turisty moderní stře­diska, kde si mohou odpočinout po práci. Ale podívejme se do úplně odlišné oblasti Bulharska - na pracoviště Vědecko výzkumného ústavu rádioelektroniky. Pracov­nici tohoto ústavu máji podíl na rozvoji výroby přístrojů, kte­ré nacházejí stále širší uplatně­ni v zemědělství, průmyslu a dopravě. Patři mezi ně kupří­kladu radiolokačni stanice ur­čené k dobré navigaci lodi. V ústavu se vyvíjejí průmyslo­vé televizní systémy pro kom­plexní řízeni výrobních procesů a dokončuji se tu práce na te­levizoru pro příjem barevného progamu. Ústav přispěl k zave­dení výroby magnetofonů-dikta­fonú pro vybaveni jazykových kabinetů. Vychovává v kursech také obsluhy elektronických vý­početních strojů. A to jsou jen zlomky z činnosti ústavu. Podobných pracovišť je mož­no nalézt v dnešním Bulharsku mnoho. A jsou to nejen vý­zkumná pracoviště, ale přede­vším a zejména nové strojíren­ské továrny, loděnice, chemické závody, samozřeimě potravinář­ské podniky a mnoho dalších. V nich pracují dělníci spřátele­ného státu pro další rozkvět své vlasti. Mění svoji republiku ze zemědělského státu na vyspělou průmyslově zemědělskou zem. Proto toké poslední leta ve vztazích mezi naši republikou a Bulharskou lidovou republikou jsou charakterizována vzrůstem vzájemných obchodních styků. Vždyť Bulharsko zaujímá výz­namné místo * našem zahra­ničním obchodě, právě tak, ja­ko my vyvážíme mnoho výrob­ků do této země. Nejsou to obyčejné obchodní styky. Jde o vzájemnou přátelskou spolu­­lupráci obou zemí, která se ne­ustále prohlubuje. Dokladem to ho je kupříkladu spolupráce naši automobilky LIAZ v Jab­lonci n. N. se strojírenským zá­vodem v Šuměnu. Oba závody se dohodly na spolupráci při výrobě nákladních vozů Škoda. Tato kooperace je významným krokem vpřed v oblasti upevňo­váni vzájemných vztahů. V těchto dnech dli v Bulhar­ské lidové republice naše stra­nická a vládni delegace vede­ná prvním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem G. Husákem. Její návštěva znamená další pro­hloubeni vzájemných vztahů ve spolupráci obou komunistických stran upevnění bratrských svaz­ků a bude mít jistě velký vý­znam i pro další rozvoj národ­ního hospodářství obou zemí, k společnému prospěchu lidu Československa a Bulharska. J. KLENER \

Next