Rovnost, duben-červen 1968 (LXXXIII/79-163)
1968-04-02 / No. 79
Telegraficky BE|RÜT: Tři mrtvi a desítky zraněných (son kromě svoleni dalších 33 s 99 poolanců libanonského parlamentu — výsledkem včerejší drnhé libanonské volební neděle. + MOSKVA: Na šestldennl oficiální návštěvu Iránu odletěl v pondělí z Moskvy sovětský ministerský předseda Alexej Kosygin. ’-tr TOKIO: Indonéský president generál Suharto skončil v pondělí pětidenní státní návštěvu Japonska a odletěl do Kambodže. VARSAVA: 250 obytných a hospodářských staveni zničil velký požár ve vesnici Nledzlělska v okrese Zamosc v jižním Polsku. Příčina není dosud zjištěna a neuvádí se ani počet oběti. TOKIO: Střední a jižní Japonsko postihlo v pondělí zemětřesení označované agenturou AP za nejsllnějšl za posledních pět let (pátý stupeň). Otřesy vyvolaly až třlmetrové přílivové vlny a sesuvy půdy. ZA NEOBYČEJNÝCH PODMÍNEK — v jedoucím autobusu — uspotůdall ve čtvrtek představitelé Komunistické strany Némecka v Bonnu tiskovou konferencí o dalším kroku za legalizaci své strany. Předseda KS Německa Max Retmann zaslal předsedům poslaneckých frakcí bonnského parlamentu dopis, v némi ládá svobodnou diskusi o novém programu KSN, zrušení zatykačů na komunisty a obnovení legality KSN. Tisková konference západoněmeckých komunistů byla svolána do fedné bonnské restaurace, ale její nájemce — nepochybné na základě úředního nátlaku — krátce před zahálením odmítl dát místnost k dispozici. Na snímku záběr, z nezvyklé tiskové konference. Telefoto CTK — Zentralbild Nad Vietnamskou demokratickou republikou klid? /Dokončení ze sir. 1) V televizním a rozhlasovém pro 5evu, vysílaném všemi americkým stanicemi, vyzval Johnson obi předsedy ženevské konference, So větský svaz a Velkou Británii, ab; »učinily všechno možné« k obno venl míru v Jihovýchodní Asii Johnsonův zplnomocněnec Averel Harrlman a velvyslanec v Moskvi Llewellyn Thompson byli pověřen připojit se k mírovým Jednáním Jakmile bude dosaženo dohody < uspořádáni konference. President Johnson nepřipojil žád né nové podmínky ke svým dři vějšlm prohlášením, ale dal Jasni najevo, že neuznává žádné důvod; k oddalování rozhovorů. Zárovei varoval vládu VDR, aby se »ne přepočítala« při hodnocení míro vého tlaku, kterému Je ve voleb «Um roce veřejně vystaven. Situaci ve Vietnamu vylíčil pře sldent v tom smyslu, že nedávní ofenzíva Národní fronty osvoboze ni nedosáhla svých základních cl lů. Zejména nevyvolala všeobecni povstání. Zdržel se však trlumfál nich předpovědi o »vítězství bu< u konferenčního stolu nebo ni bitevním poli« a naopak mluvil < »tragických ztrátácji« na oboi 0_ stranách a o situaci, která 1 » nl zemi hojnosti« — ve Spojenýcl ,a státech — volá po uskrovněni, o- Johnsonovo prohlášeni o odstou >y penl bylo největším prekvapeniu o- na závěr televizního a rozhlaso II. vého projevu o Vietnamu. V pů 11 vodním textu, který byl rozdává: ;ě novinářům v Bílém domě hodím nl před Johnsonovým vystoupením n, nebyla ani zmínka o presidentovi o úmyslu odstoupit na konci svéhi současného období, to je v lední d- 1969. ‘1- Johnson naznačil, že chce svů íě mírový návrh zdůraznit tlm, ži ly odstoupl z volební kampaně, ab; :ň se mohl do konce svého volebníhi e- období plně věnovat povlnnosten o- presldentského úřadu. b" Ihned po skončeni Johnsonov: televizního projevu se shromažďo e- valy před Bílým domem hloučk iá lidí, především mládeže, kter, e- vyjadřovala radost nad Jeho roz :í- hodnutlm. íé • »Nedefinovaná« oblast iď ia Včera ráno zastavily americk o bombardéry a válečné lodi bon u bardov&ni a ostřelováni VDR a výb V jímkou demilitarizovaného pásma a blíže nedefinované oblasti v ja ho blízkosti. Nálety na oblast severně od demilitarizovaného pás„ u mi však pokračovaly. President Johnson nařídil sice omezeni bombardováni a ostřelováni oblasti 1 Hai-phong—Hanoj, ale nijak neo- j mezil nálety na oblast iežicl na »sever od demilitarizovaného pásli “**• 3 _ i • Kennedy—Johnson , Senátor Robert Kennedy oznáj mil včera ráno v New Yorku, že bude pokračovat ve své volební j presldentské kampani na základě j mírového programu pro Vietnam a urovnáni společenských a rasových rozporů ve Spojených stáa těch. Rozhodnuti presidenta John" sona vzdát se kandidatury na dalř šl termín označil za »službu vlasa ti« a řekl, že se chce sejit s ‘ Johnsonem co možná nejdříve. Presidentovy návrhy na zahájeni mírových rozhovorů o Vietnamu, doprovázené snížením tempa g válečných operaci a částečným zastavením bombardováni Vietnamské demokratické republiky, uvítal Kennedy Jako nadějný nový krok, který najde souhlas americké veřejnosti. Mobilizace v Jižním Vietnamu iký SAIGON (ČTK) — Jihovtetnam- musí Užni Vietnam zmobilizovat president Nguyenvan-Thleu prohlásil v pondělí ráno, že v jižním Vietnamu bude vyhlášena všeobecná mobilizace. Je to první konkrétní reakce Jlhovletnamského režimu na Johnsonův televizní projev o vietnamské válce. Thleu prohlásil, že boj proti komunistické agresi v Jižním Vietnamu Je nyní v rozhodující etapě. Proto INDONÉSKÝ TISK přináší v pondělí zprávy o zvoleni generála ludvíka Svobody novým československým presidentem na prvních stránkách. Všechny deníky zdůrazňuji popularitu nového presidenta mezi československým lidem, demokratický způsob volby a Jeho pověst Jako přítele Sovětského svazu. MEXICKÉ LISTY uveřejnily v neděli na čelných místech zprávu o zvoleni Ludvíka Svobody československým presidentem a otiskly fotografie z přehlídky čestné roty a snímky rozhovorů nového presi- ŘlCNl FLOTILA v Postuplml Je již denta s prvním tajemníkem ÜV opět připravena k zaháleni sezó- KSČ Alexandrem Dubčekem. List ny. Tisíce jezer a řek v těsné El Dia charakterizuje presidenta blízkosti Berlína patří k nejvy- Jako představitele československé- hledávanějším rekreačním oblasho vlastenectví. tem NDR. Foto: Lubomír Sellnger musí jižní viemam zmoDiuzovo všechny síly a nesmí váhat. Jižní Vietnam zvýši stav armád a milice o 135.000 mužů. Moblll zovánl budou nejen muži od 1 do 45 let, ale také ženy. 2 • ROVNOST • 2. dubna 1968 y * Belgický problém BRUSEL (ČTK) — Nedělní bel'* gleké volby potvrdily, že ve vnltro' politickém životě v Belgii hraje stále prvořadou úlohu jazyková „ otázka. Téměř výhradně na tom; to poli se odehrávala předvolebj nl kampaň a ve volebních vý- I sledcích se plně obráží skuteč' nost, že v belgické politice bude s národnostní otázka stále nejobtlžnějl řešitelným problémem. r Pro kravičkuV DILL! (AFP) — Zabiti posvátné , "NÄSE REPORTÁŽ" SELINGER: Zde na druhé •traně knihy o procesu se spikleneckým centrem čtu nedaleko vašeho jména 1 Jména obhájců. Jak tito obhájci vystupovali, jaká to byla obhajoba? ANTL: Ani Jednoho z obhájců Jsem předtím neznal, byli to advokáti z Cech, Já jsem — Jak už víte — sloužil na Slovensku. Bylo mně Jich lito. Prostě, Kolajovi, když se asi dvakrát zmýlil a předložil dokumenty, které nesouvisely s příslušnou stránkou výpovědi. Vyhrožovali mu, že jestliže se toho Ještě jednou dopustí, budou mu obviněni odejmuti a výslech povede Jiný prokurátor ... MALENDOVA: Neměl Jste okamžiky, kdy jste sl přál od toho všeho odejit? MALENDOVA: Dosud Jsme mluvili o prokurátorech, obhájcích, vyšetřovatelích, obviněných. Nyní k soudcům. Jak Jste sám uvedl, byli jste s nimi ve společné místnosti — při procesu. 2ádný z nich se nepozastavil nad tlm, že tak Inteligentní lidé Jako byli Slánský, dementis a další, plynně mluvili v nejstrašnějšlch frázích, takovým »slu- W W ZPOVĚĎ PROKURÁTORA S JUDr Františkem Antlem hovoří redaktoři Jarmila Málendovd a Lubomír Selinger VII. Denně nás hodnotili... byli to lidé, kteří nevěděli, co sl mohou dovolit a co ne. ANTL: Bezpochyby. Nejvíc ze žebnlm vyšetřovacím« slovníkem, všeho ml vadilo jednáni vedou- Jako lidé naprosto negramotní? Chodili za mnou, ptali se, Jaké cích pracovníků STB, kteří měli ANTL: Myslím, že se nad tím otázky mohou klást a Jaké ne. proces na starosti. tehdy nikdo nepozastavil. Před Ne, jejich dotazy mi nevadily. — I dnes trvá Ješté takové atmosféra, obhájce neví, co sl může dovolit a co ne. Pořád cítí nadřazenost prokuratury a soudu. Nechce se mnohdy znelíbit. Odpovídá tomu článek předbědy advokátního sdruženi dr. Hrazdíry v Rudém právu. V mnohém se s nim ztotožňuji. Je otázkou, kdo z prokurátorů a soudců tyto skutečnosti dovede uznat. MALENDOVA: Znovu se musím vrátit k procesu. Učinil Jste sl představu o tom, z jakého centra obviněni tzv. protistátní skupiny Slánského vzešlo? Kdo byl na špičce? ANTL: Neprozradím nic zvláštního. Už před několika lety se mluvilo o tom, že soudní poradci ze Sovětského svazu, kteří měli něco společného s tímto procesem, měli být potrestáni. Mělo dokonce dojit k uloženi absolutních trestů. Nechci dělat advokáta Státní bezpečnosti. Domnívám se, že by nebylo správné svalovat vlnu jen na STB. Byla někým řízena. Vím, že v procesu existovali sovětští poj radel. Denně Jsme se s nimi stýkali — pravidelně. Každý večer ve dnech hlavního líčeni hodnotili naše vystupováni. SEL1NGER: Nač se zaměřovala tato hodnocení? ANTL: Hodnotili vystupováni účastníků procesu. Uvedu přiklad. Je to Ironie, a bude možní hovořit proti mně. Ale snad ni druhé straně bude svědčit o tom, jak člověk tehdy všemu věřil. První večer po výslechi mých obviněných mne poradci upozornili, že prý Je to dobré! hovořím prý však příliš rychle V tom přesvědčeni a víře Jsem Jim odpověděl, že se nemohu dočkat, až ti lidé budou po zá sluze potrestáni. Divíte se, možná, proč vám to říkám. Jistě bych nemusel... Poradci však dovedli být 1 tvrdl. Vzpomínám, se chovali vůči prokurátoři SELINGER: V té době Jste asi námi vypovídali vysocí funkcloneuvažoval o tom, co by se nářl. Ani mně nepřipadlo na stalo, kdybyste odmítl pokračo- mysl, že by se doznávali k věvat ve výkonu funkce prokurá- cem, které neprovedli, tora. Ale bezpochyby Jste o tom ^ přemýšlel v době následné. Co by se podle vašeho názoru — Poprvé v našem rozhovoru sta|0? jsme narazili na sknteěnost, ta ANTL: Už v Ruzyni, když Jsem proces a Rudolfem Slánským a studoval spisy, Jsem asi po 10 ostatními členy »spikleneckého dnech uvažoval o odchodu. Zna- centra« byl »řízen« odjinud. Doktor Anti mluví o soudních poradcích, kteří denně »hodnotili představeni«. Ano, tito lidé řádili také v Sovětském svazu, i jiných socialistických zemích. To, co se dělo v Československo, odehrávala se v jisté obdobě_l jinde. Vlnici byli tvrdá potrestáni, doktor Anti připomíná uděleni absolutních trestů. Zůstávalo však vždy jen u »výkonu příkazů v zájmu celku?« Nevkládali vykonavatelé do vedeni tohoto i jiných procesů vlastni iniciativu? — Docent Richard Slánský (bratr Rudolfa Slánského), uvádí ve svém rozhovoru s redaktorem Mladé fronty: »... denně mne zkoušel vyšetřujíc! orgán, vyžadoval doslovná odříkání textu a nepřipustil ani přehozeni slova. Nakonec přišel 1 předseda soudu a po něm prokurátor, kteří se vlastním přezkoušením znovu přesvědčovali, zda to znám nazpaměť. Teprve potom byl stanoven termín hlavního líčeni.« Doktor Anti — pokud je nám známo — v tomto líčeni nevystupoval. Byl to však jiný prokurátor, pro něhož patrně již neplatila zásada, že nesmi obviněné vidět před zahájením hlavního líčeni. Jak je vidět vyšetřovací i soudní praxe se tehdy chle měnila — podle okolistl a potřeb. — Je možno se tedy obhajovat jen zásahy zvenčí? menalo by to však Izolaci — po tu dobu, než proces začne, při nejmenšlm. Člověk neví, co by následovalo. Byl bych však jistě nahrazen Jiným — okamžitě. Sobě bych ublížil. Snad to někdo označ! za zbabělost, za egolsmus, za slabost. Rozpor tehdy u mne nesouvisel s vírou čl nevírou ve vlnu obviněných, ale s metodami, které Jsem u STB poznal. Neměl jsem je rád, ani oni mne. Docházelo mezi námi k rozporům, na každém kroku nás sledovali, prověřovali. (Zítra — Poslední slovo a závěrečná řeč) ^ Pravidla pro demonstrace Vedeni Cambrldgské university zavedla v pondělí nová pravidla pro účast studentů na demonstracích. Byla přijata proto, ža sa studenti zúčastnili řady demonstraci, mezi Jiným také demonstrací proti válce ve Vietnamu. Podstatně so omezuje právo na demonstrace uvnitř university a každý student, který připravuje demonstraci, nebo se Ji hodlá zúčastnit, musí písemně a týden předem vyrozumět vedeni university. V případě, že na demonstraci mají být rozdávány letáky, je třeba přiložit vzor letáku. Jde-Ii o demonstrace mimo universitu! stanov! nová pravidlo, že studenti musí žádat policii o sonhlas. (t) krávy zavdalo v neděli v prů- fis. VELVYSLANECTVÍ V NAIROBI PROTESTUJE myslovém městě Tlnsukija (východní Indie) podnět k prudkým srážkám mezí demonstranty a policií. Bitky mezi demonstranty a polici! trvaly plných pět hodin. NAIROBI (ČTK) — Transmisní povězen z Keni a vyzván, aby do Asi sto osob bylo raněno, z toho technik odbočky ČTK v Nairobi 24 hodin opustil zemi. Vicepresl- 40 policistů. JIH Forejt byl v neděli večer vy- dent a ministr vnitra Daniel Arap Mol označil Jeho přítomnost v zemi »v rozporu s národními, zájmy«. Další důvody vypovězeni dokument neuvádí. ra Cs. velvyslanectví v Nairobi včeproti vypovězeni protestovalo. První tajemník velvyslanectví ing. Václav Albert na keňském ministerstvu zahraničí označil vypovězení čs. novináře za akt, za nimž stoji sily, které se snaží o narušeni vztahů mezi Keňou a ČSSR. Vypovězen z Keni Kral ťremysi se tea vymrštit na tuzau. Postavil se na podlahu a popošel vrávoravě ke krbu. Smrkové dřevo hořelo jasným plamenem, král do něho zíral vypoulenýma očima. Chtěl jas, světlo, žár ohně, a nikoli mrtvé, černé dřevo. Když se hledí ; do plamene, není obraz tak hrozivý. Bylo to v listopadu jako dnes, na tomto černém loži, Přemysl se uvolnil z Luitgardlných paží, mladá vévodkyně ležela g přivřenýma očima, toužila po milostném doznění. Zapud, Přemysle, Richenzu, žadonila, vž«,’ť jsem Má Luitgarda, budu ti sloužit, budu tvou otrokyni, můj krě«ný a statečný Přemysle, přinesla jsem ti přece své mládí, Přemysle! Za zástěnou stály připraveny umývačky hradních schodů, dvě ropuchy: Janina a Paulina. Přistoupily na Přemyslův pokyn k lůžku, jedna uchopila Luitgardiny ruce a lehla jí na stehna, druhá přitlačila vévodkyni polštář na ústa. Díval se na výjev zhnuseně, ať už je po ošklivém divadle, nebo jinak probodne čarodějnice mečem. Lutgardě se podařilo osvobodit obličej zkřivený smrtelnou hrůzou, vévodkyně Přemysla spatřila, uvědomila si, že manžel stoji opodál a že nehne prstem pro její záchranu. Pusť mne, Přemysle, žebrala, proboha pusť mě, udělám Richenze místo, všechno věno jí tu nechám, odejdu z hradu jen v jediné košili, jenom mě nech pro Ježíše Krista naživul Zaklel na bábu hrubě, vyděšená Paulina přitiskla podušku podruhé na vévodkyninu tvář. Zavřel oči, chvěl se jako list. Když nastalo ticho, přistoupil k lůžku. Ropuchy stály s popelavými obličeji. Hodil Jim štítivé míšek s penězi. Ani ne za měsíc odevzdal umývačky katovi. ★ Král svěřil podkomořský úřad v Kališi Secu-ívojl Zazpmbovl, »ynovl Janka Zaremby. Na nové místo na kališský tirád odoil s podkomořím také panoši Vladimír Žeglic s Bronislavem Tarnovským, neboť se stali zbrojnoši. A to byla čekací doba, po které mohli být pasováni na rytíře. Bronislav Tarnovský vyčíhal dobu, kdy malá Rlchenza dlela sama v pokoji. Nad hradem se honily studené, podzimní mraky, z kterých se spouštěl občas déšť. .V krbech se už musilo zatápět. Rlchenza seděla blízko ohně s hlavou skloněnou nad vyšíváním. Tarnovský rozhrnul závěs a stanul před dívkou. Měl posmutnělý hlas. »Zítra ráno odjíždím, princezno.« Zvedla hlavu, viděl souměrný obličej se spanilými rty, sladké oči, nad nimi na čele nevlídnou rýhu. »Lekla Jsem se,« řekla, »přišels Jako duch.« Nikdy už tuto andělskou krásu neuvidím, uvědomil si Bronislav. Když Ji spatřím i později, nebude mi náležet, nikdy nebudu moci lámat dřevce pod zástavou této nadpozemské bytosti. Jsem chudý šlechtic a ona Je královská dcera. Richenza hleděla na Bronislava Tarnovského lhostejně. Ani si nevzpomene na okamžiky, které jsme trávili na tomto hradě při hrách, říkal si králův zbrojnoš lítostivě. Ani ss nezeptá, kam odejdu a proč odejdu. »Zítra, princezno, odjíždím,« opakoval. Dívala se na něho nepřítomně a čemusi se usmívala, pokračován1 zítra kufíostty NAVRU, aby byla v Marktoberndor ju IN SR I nazvána jedna ulice po Ludwig van Beethovenovi — neprošel. Ctihodní otcové tohoto města zdůvodnili své rozhodnutí: ‘Strážcům pořádku se bude lépe psát »Mozartova« než Ludwig van Beethovenova«, budou-ll muset v této oblastí zakročit...« VICE NEZ TŘICET PROCENT cestujících na tndonéských železnicích jezdí rna černo*. Oznámil to brigádní generál Sentot Iskandardlnata, který dále upozornil, le deflctt železniční dopravy dosáhl do března 1968 astronomické výše 4 239 451 000 rupií. Většinu neplatících pasažérů tvoří příslušnicí ozbrojeních sil, kteří jen zcela výjimečně mají platnou jízdenku a přtčlfíují se tak značnou měrou o pasiva železniční pokladny. Aby se tento deficit snížil, prohlásil generál Iskandardlnata, bude třeba přlkročtt nejen k důslednější kontrole »černých pasažérů«, ale í k dalšímu zvýšení cen jízdenek. (i) z deníkuVB • BÉHEM SOBOTY A NEDELE došlo v Jlhomoravlkém kraji k 44 dopravním nehodám, tři osoby byly usmrceny a 38 zraněno. • NA STATNÍ SILNICI JIHLAVA— BRNO v úseku Veselka, náhle vstoupil do jízdní dráhy osobnímu autu 681etý Rudolf S. Byl sražen na vozovku a vážnému zraněni při převozu do nemocnice podlehl. • BÉHEM BŘEZNA bylo v Jihomoravském kraji při 439 dopravních nehodách usmrceno dvanáct osob. I když se počet nehod oproti loňskému roku zvýšil 106, o čtyři oběti na životech o je letos méně. Jak si to představují? Na obydli předsedy MNV v obci Lobodice v okrese Přerov, zaútočila v sobotu v noci skupina asi deseti mladíků, posilněných alkoholem. Boucháním na okna jej vzbudili a pak vyvolali před dům. Když vyšel, házeli po něm kamení a láhve od vlna. Povalili ho také na zem a škrtili. Jak včera ČTK sdělila krajská prokuratura v Ostravě, útok provázeli výkřiky: »Dacane, budeme s tebou účtovat«. Na dveře mu pak pověsili papír s nápisem »Podej okamžitě demisi. Čekáme odpověď — případ Přecechtěl«. Iniciátorem útoku na předsedu MNV v Lobodlclch byl podle sděleni prokuratúry 19Ietý František Přecechtěl z téže obce. Den předtím se odpovídal před komis! pro ochranu veřejného pořádku za to, že v podnapilém stavu jezdil na kole v autobusové čekárně. Zaplatil pokutu 100 Kčs. Se skupinou společníků pak zorganizoval odvetu. Společně s Františkem Orlem a Aloisem Studničkou je nyní stihán pro trestný čin útoku na veřejného činitele. Další okol/11 nosti případu se vyšetřuji. (rgj