Rovnost, říjen-prosinec 1968 (LXXXIII/256-331)

1968-10-01 / No. 256

'+ ZÁPADNÍ BERLIN: Skupiny mi­­moparlamentnf opozice v západním Berlíně uspořádaly sbírku ve pro­spěch vietnamských vlastenců. Za výsledek sbírky, 10 000 marek, byly údajně nakoupeny ruční zbraně belgické výroby pro NFO. -A- AMMÁN: Jordánské a Izraelské jednotky se v neděli večer po 35 minut ostřelovaly nedaleko Husaj­nové (dřívějšího Allenbyho) mostu. ~tr DILLl: V říjnu odjíždí do Mosk­vy Indická delegace k jednání o cenách a časovém plánu dodávek Indických železničních vagónů do Sovětského svazu. -Á- BRUSEL: Komise EHS oznámila v Bruselu zahájení rozhovorů jugoslávskou delegací na 15. říjen. s Bude jednat o uzavření .obchodní dohody a těsnějších hospodář­ských stycích Jugoslávie se zápa­doevropským společenstvím. + PAŘÍŽ: Dne 1. října vstupují ve Francií v platnost vládní rozhod­nutí o zvýšení jízdného na želez­nících a telefonních sazeb: cestu­jící budou platit průměrně o 4,75 procenta více než dosud. -A- BONN: Na 600 řeckých dělníků demonstrovalo v hlavním městě NSR Bonnu společně se dvěma sty kolínskými příslušníky organi­zace »Demokracie proti pravicové­mu radikalismu« proti současné­mu referendu o nové řecké ústavě. LAGOS: Podle zpráv ze směro­datných pramenů v Lagosu před­ložila britská vláda Nigérii návrh na tajné mírové rozhovory o ob­čanské válce s Blafrou. Významné blaferské osobnosti, nakloněné uzavření míru, mají být pozvány do Londýna. ~tr BONN: Vláda NDR musí nyní ukázat, zda má zájem o jednání, čí o přípravu jednání o hospodář­ských vztazích mezi oběma němec­kými státy. Řekl to v interview rozhlasové stanici Deutschland­funk západoněmecký ministr pro celoněmecké otázky H. VVehner. NEW YORK TIMES (USA): Jako krok ku svobodě Je referendum v Řecku pouhou fraškou, protože poslední článek nové ústavy od­kládá stranou na neurčito zá­kladní svobody zaručené předchá­zejícími 12 články. Jako krok k parlamentní vládě je referendum podvodem, protože vojenská jun­ta nechce vyhlásit ani přibližné datum všeobecných voleb na zá­kladě ústavy. DAILY TELEGRAPH (V. Britá­nie): President de Gaulle svým vystupováním vůči Kleslngerovi ještě předstihl svůj vlastní a bez­příkladný standard drzosti. Roz­hovory s Kiesingerem zahájil vý­strahou nezmiňovat se o nepří­jemné otázce vstupu Velké Britá­nie do společného trhu, a dále řekl, že Francie by tento trh opustila v případě pokusu obe­jít jí. BĚHEM NA TRATI o délce 5000 metrů dosáhl o neděli 78letý lékař z Německé demokratické republi­ku z Budišína v Pad’Brückenau v Bavorsku titulu nejrychlejSího dě­dečka na světě. Hans Schnabel absolvoval trat za 31 minut a 21 vteřin. i PRl 1EDNOM z mnoha volebních projevů byl demokratický kandi­dát na úřad presidenta H. Humph­rey vypískán. Během jeho řeči za­zněly písně proti vietnamské válce. KURÍOSTY FILM NEPROŠEL BONN (Č) — Asi 80 mladých demonstrantů — členů Interna­cionály odpůrců vojenské služby — si v neděli večer vynutilo v Brémách v NSR staženi americké­ho filmu »Zelení ďáblové« z pro­gramu. Transparenty a letáky pro­testovali proti filmu opěvujícímu válku ve Vietnamu a zablokovali vchod a pokladnu kina. Vedoucí kina požádal policii o pomoc. Po trojnásobné marné výzvě k mlá­deži došlo k rvačce. Vedoucí, kte­rý při obdobné demonstraci v so­botu se ještě zdráhal stáhnout film z programu, se po inciden­tech v neděli vzdal. j Československo stole středem zájmu Berlín umírněnější — Varšava kritická Situaci, která se vytvořila ko­lem událostí v Československu, využívá Bonn jako začátek široce založ, né operace na revizi Atlan­tického paktu v některých bodech. Píše o tom v moskevské Pravdě V. NUchajlo/. hlavním cílem Bon ni je zvýšení úlohy NSR v pak­tu, přiirmž se snaží vytlačit jiné, nředevším Angličany, a stát se zástupcem USA v západní Evropě. Takovým postavením se vojensko­­politické kruhy NSR snaží získat nové možnosti vlivu na konečná roihodnutí Spojených států. Zřejmě v souvislosti s buda­pešťským zasedáním přípravné ko­mise mezinárodní norady komu­nistických a dělnických stran za­stavil v pondělí tisk NDR pole­mickou kampaíí proti Českoslo­vensku. již od patku mizely ostré krltl iké články a formulace ze stránek berlínských novin a na­hradily je materiály k 30. výročí mnichovského diktátu. Ještě v n~­dálí se také v těchto materiálech víceméně podtrhoval podíl zápa­­doněmeckého Imperialismu na po­lednovém vývoji v ČSSR. V pon­­dělnících chyběly 1 tyto narážky. Vedle denního zpravodajství o ud Hostech v ČSSR pod titulem »Československo vstupuje do dru­hé etapy normaliza:e« uveřejňuje pondělní vvdání polského armád­ního deníku korespondenci plukov­níka W. Zielir.ského. jejich titu­lek »Divné cesty obrody« 1 obsah je vlastně kritikou dosavadního vývoje v ČSSR. Např. zatímco zpravodajství PAR informuje oso­­botním vystoupení G. Husáka, v němž krosně |iného vyvrátil hlasy o tom. že někdo mel odejít z ve­deni strany, Zielinski naproti to­mu soudí, že »jedním ze základ­ních a záspdních cílů obrody a normalizace musí být nyní očiště­ní strany od reakčních, revizio­­ntstíckých často dokonce nepřá­telských živlů«. FIAT kontroluje CITROEN Gigantický italský automo­bilový koncern Fiat získal kontrolu nad francouzským závodem Citroen, který má okolo 50 000 zaměstnanců. Ře­ditel Citroenu Peirre Bercot prohlásil, že společnost se ne­dostane pod kontrolu Fiatu, ale informované kruhy tvrdí, že s 30 procejjfty akcií Citroe­nu může Fiat vykonávat sku­tečnou nadvládu. Zároveň bylo konstatováno, že" podle dnešních zákonů nemůže ani francouzská vláda ani sám generál de Gaulle zasáhnout do této záležitosti. Celá doho­da mezi Citroenem a Fiatem byla podepsána v Itálii a pro­dej akcií provedly švýcarské banky, na něž podle agentu­ry Reuter nemá francouzská vláda žádný zákonný vliv. Francouzská odborová ústřed­na CGT svolala na dnešek mimořádnou schůzi, na níž bude jednat o těchto nových skutečnostech. i “'•’"""’I BUDOVA olympijské vesnice »Ml­­J guela Hidaigoa« s pomníkem me­­xlckého národního hrdiny Mtgue­­la Hidaigoa v popředí. Telefoto: CTK — Zentralbild Po srdci hlava ? BONN — Ředitel neurochirurgic­­ké kliniky západoněmecké univer­sity ve Würzburgu prof. J. Gerlach zaulal v Mnichově stanovisko k otázce transplantace mozku. Řekl, že za dnešního stavu vědy zůsta ne transplantace lidského mozku patrně vždy jen. utopií. Nicméně již dnes není nemožné transplan­tovat na tělo člověka cizí hlavu. Takto transplantovaná hlava bude moci ovšem převzít pouze řídící funkce pro smysly v oblastí hla­vy, kdežto reakce v oblastí ostatního těla vyvolat nedokáže. Politika sily na obzoru WASHINGTON — Spojené státy chtějí dosáhnout nad Sovětským svazem čtyřnásobné nukleární pře váhy. Prohlásil to v televizním projevu americký ministr obrany -Clark Clifford, který řekl, že by se s Moskvou z pozice síly jedna Ir» .vinnnham lono» PH f f n r H Y/Ctíš li současně vyjádřil naději, že se mezi SSSR a USA uskuteční jed­nání o omezení strategických no­sičů nukleárních zbraní. — V te­levizním vystoupení se bývalý americký velvyslanec v OSN Ball zasazoval o rychlé přezkoumáni obranných sil NATO a zdůrazňo­val, že Spojené státy musí orien­tovat svoje vojenské síly v Evropě na nově předsunuté vojenské síly Sovětského svazu v Českosloven sku. Lippmann pro Nixona Waller Lippmann, nestor amerických politických komentátorů, napsal, že schvaloje Nixonovu kandidaturo na presidentský úřad. V pravidelném 14dcnním komentáři pro týdeník Newsweek vysvět­luje 791etý komentátor své stanovisko takto: »Zdá se mi, že bude lepši, i když zrovna ne nejideálnější, kdyby vyhodili voliči ze sedla demokratickou stranu, která stála Spojené státy již tolik,« Lippmann soudí, že Nixon se oproti minulosti skutečně změnil a píše, že »nový Nixon je vyzrálejší a umírněnější«. Lippmann sou­časně tvrdl, že podle jeho názoru demokratická strana si potře­buje v klidu odpočinout a přeskupit síly po dlouhém období, kdy v rukou držela tybc. JOSEF RUDOLF Valentovu adresu v Praze jsem si zjistil a napsal jsem mu, co by mně mohl sdělil o Standovi. Musel ho znát dobře z Avionu, vzdáleného od redakce Lidových novin na České ulici jen několik desítek metrů Z Valentdiva dopisu ze dne 16. 3. 1968 cituji: A ted od různých krásných i bolestných vzpomínek ke škaredým, to jest k »ba ronu« Standovi. Pamatuji se na něho mot dobře. Abych děl pravdu, nikdy jsem s ním nemluvil. Setkával jsem se s ním ní schodech Avionu, také uvnitř kavárny me zi šachisty. Slyšel jsem mnoho o jeho zá hadné činnosti. Ačkoliv mne mohl zná Jen od vidění, zdravil mě, i když jsem mi nebyl nikdy představen. Standovo zdra vení jsem chápal jako zřejmou snahu ve třít se do mé společnosti. Jako hochštap lera jsem ho nevzal nikdy na vědomost Byla to postava jako vystřižená z íilmt o mezinárodních sňatkových podvodnících Veřejně se říkalo, že Stand je homose xuál. Včera jsem byl na procházce si svým přítelem redaktorem Janátkou Seri fern (bývalým redaktorem Lidových novin propagátorem moravského boxu v třicá tých letech, pozn. aut). Ptal jsem se neví-li něco zajímavého o Standovi. Ah 1 když si jeho figuru dobře pamatoval věděl jenom to, co já, ani s ním nikd; nemluvil. Škoda, že Ti v této věci nemohl prospět. Reportáž o Standovi bude roz hodně zajímavá a čtivá. Mnoho zdaru vi »štanclovštině« Ti přeje Eda. Vrchní číšník Alan dostatečně naznačil jaké částky Stand získával za okupaci ze židovského majetku. Také »daňový pří pad« továrníka H. ukázal, jak Stand umě kořistit. Mnoho takových případů zůstali naprosto utajeno. Snad se najdou lidé kteří řeknou: Ten Stand byl čiman. Ne bot málokdo by dovedl fabrikantům pouš tět žilou jako on. To je ovšem věc názori a morálky. Snad by se dalo aspoň něco tc lerovat, kdyby byl »nábožný« baron pa jnatoval na charitativní účely. Přesvědčil jsme se však, že chudinu nenáviděl (vi lekce, jak se má jíst šunka ze stříbrň mísy). BARONŮV TRESTNÍ REJSTŘÍK Rád bych zdůraznil svůj prvořadý zé jem, aby reportáž Případ »baron Stand« byla podepřena fakty. Proto jsem hledal především žijící svědky. Také úřední zá známy. Trochu mě zamrzelo, že některé dopisy redakce Rovnosti zůstaly u pří­slušných úřadů nepovšimnuty. Do takových a jiných úvah zazvonil můj telefon. Ozval se prokurátor dr, Chmelař. Řekl stručně: »Prijcfte ke mně. Budete mít radost. Stre­fili jsme se do černého.« »Došlo, prosím, něco o Standovi z Pra­hy?« »Ano, dalo jim to asi hodně hledání. Ale kdo hledá, najde. Máte to tu pohro­madě. Můžete si to opsat.« Konečně další závažný, opěrný a vysoce informativní bod. Byl to výpis ž trestního rejstříku. Pádný dokument s úředním pun cem. Pomohl mně rehabilitovat se v myš lení některých lidí. Poněkud mě znervóz nill prohlašováním, že Stand byl sice dob rodruh, ale že mu nelze imputovat nějaké zvláštní nectnosti, ba dokonce soudn tresty. Pro klid jejich a také své duše do voluji sl proto citovat celý úřední doklad získaný prostřednictvím prokurátora dr Chmelaře: Pokračování zítra 2 • ROVNOST • 1. října 1963 r Antonio de Oliveira Salazar se svými čtyřiceti lety panová­ní nepatří jen k nejtrvalejším diktátorům v dějinách Evropy, ale také k nejsebevědomějším. Byl sl tak Jist svou osobností, že nejenže neurčil svého ná­sledníka, nýbrž také odstranil NIC netrvá věčně každého politika, když se sna­žil stát se oblíbeným. »Bůh a já ...« Salazar se narodil v r. 1889, osm dní po narození jiného diktátora — Adolfa Hitlera, a měl se stát knězem. V devate­nácti odešel z kláštera, ale bi­gotní zůstal po celý život. Později dal pověsit svůj obraz ve všech školách vedle obra­zu Kristova a do školních knih nařídil vytisknout: »Děkujeme Bohu v nebi a Salazarovi na zemi.« Nevadilo mu ovšem, že ještě dnes 40 procent Portu­galců Jsou analfabeti a že ne­existuje ani jedna bezplatná základní škola v zemi. Na rozdíl od jiných diktáto­rů se dostat k moci nekrva­vým způsobem. Když se v ro­ce 1928 po vojenském puči do­stali k mocí v Portugalsku ge­nerálové Gomes da Costa a je­ho nástupce Carmona, povola­li za ministra financí mladého profesora ekonomie dr. Sala­­zara z university Coimbra. No­vý mlííistť předepsal všem ostatním šéfům ministerstev a generálům úsporná opatření a tak se za pět dní úřadování musel vrátit zase na universi­tu. Ale za dva roky ho opět zavolali, neboť finanční ka­tastrofa v zemi byla neodvrat­ná. Jako ministr financí kon­troloval celou zemi a o čtyři léta později se stal předsedou vlády. Vyslovoval se vždy pro politiku síly. Je pravda, že se mu podařilo stabilizovat mě­nu, ale za jakých předpokladů a obětí: Využil druhé světové války, bezpříkladně vykořisťo­val africké kolonie, silně ome­zil státní výdaje. Nikde v Ev­ropě nežijí ještě dnes země­dělci tak bídně jako v Portu­galsku. , Bez přátel Pro dr. Salazara je příznač­né, že se neoženil, že neměl skutečné přátele, že nikdy ne­pořádal tiskové konference a nikdy neopustil iberský polo­ostrov. Nikdy také nebyl v portugalských koloniích Africe, je historickou grotes­v kou, že zatímco velmoci Velká Británie a Francie se vzdaly afrických kolonii, malé Portu­galsko nevydalo ani píď půdy a od roku 1981 vede proti osvobozeneckému hnutí v Gui­nei, Angole a Mosambiku krvavou Válku. Na nl měla státní pokladna, aby platila 150 000 vojákům, aby 45 proč. ze státního rozpočtu šlo na vo­jenské výdaje. Jak dál Salazar je již delší dobu v bezvědomí. V nejistotě je i Portugalsko. Ujme se vlády v zemi opět vojenská moc? Mlu­vilo se 1 o tom, že by mohl vládnout král a jako o ucha­zeči se hovořilo o Dorn Duarte Nunovi. Bude to však zřejmě profesor Caetano z právnické fakulty, snad právě proto, že dlouhá léta byl bez úřadu a vlivu. Podle zahraničních pramenů (vd)J Dr. Salazar V Podvod - fiasko=refeiendum ATÉNY (č) —■ Podle oznámení řeckého ministerstva vnitra byly v pondělí ráno v 8 hodin pro­zatímní výsledky nedělního refe renda o nové ústavě tyto: 4 000 954 voličů (93,9 proč.) se vyslovilo pro schválení ústavy, 242 187 (5.68 proč.) hlasovalo proti. voličů Sou­časně bylo odevzdáno 14 855 ne­platných hlasů. Celkem bylo za­psáno do volebního seznamu 5 551 292 voličů. Řecká vojenská vláda předloži­la od dubna 1967, kdy se dostala nezákonně k moci, již celkem čtyři návrhy nové ústavy. Tyto návrhy však vždy byly podrobeny kritickým připomínkám a vráceny k přepracování. Ani tento posled­ní návrh, velkou většinou Řeků v neděli schválený, však zdaleka ne­znamená návrat k demokratické­mu režimu. Dvanáct nejvýznamněj- Ších článků řecké ústavy, jež řeší otázky občanských svobod, svo-hodu tisku a|M nevstupuje schvá­lením nové ústavy v platnost bude uvedeno v život — podle a řecké vojenské vlády — »až k to­mu budou vytvořeny vhodné pod­mínky«. Současně nová řecká ústa­va široce oklešťuje moc řeckého monarchy, tč. v exilu, a pravo­moc parlamentu. Nevídané deště BĚLEHRAD (č) — Nevídané deště často provázené krupobitím zasáhly v pondělí ráno oblast ju­goslávského přístavu Rijeka. Za necelých šest hodin napadlo přes 140 litrů vody na jeden čtvereční metr, což je množství vody, které v Rijece napadne za jjden měsíc. Proudy vod, které s sebou nesly zeminu a kamení, se slévaly v řeky, jež v nižších částech města zatopily mnoho obchodů a sklepů. V mnohých ulicích vyrvaly ka­menné kostky a někde i asfalt. Obří letadlo WASHINGTON (Č) — Z americ­kého závodu Boeing v Everettu (stát Washington) vyjelo včera na letištní plochu obří dopravní velkoletadlo typu Boeing 747, be­zesporu největší na světě. Do le­tadla, jež stojí 20 miliónů dolarů, se vejde 490 cestujících, i když většina ze 158 dosud objednaných strojů bude upravena pro 366 ces­tujících. Trup letadla by svou dél­kou zabral dvě třetiny fotbalové­ho hřiště, svými křídly velkole­tadlo téměř dosahuje postranních čar fotbalového hřiště. Letadlo má čtyři vysoce výkonné reaktivní motory, jež vyvinou rychlost 1000 km za hodinu Letadlo zkrátí zá­oceánské lety o 90 minut. PŘED TŘICETI LETT V sobotu 1. října přináší již i náš tisk první zprávy o výsledku mnichovských porad a o rozhod­nutí čs. vlády, která přijala ver­dikt z Mnichova. Pokusy předsta­vitelů KSC a některých dalších pokrokových politiků i lidových mas zvrátit rozhodnutí o přijetí potupné- )- iDitulace již neměly na­ději na úspěch. Hitler začal ob­sazovat první okupační pásmo. S těžkým srdcem opouštěli naší vo­jáci bez jediného výstřelu po­hraniční opevnění, jež až do při­jetí mnichovského diktátu udatně bránili. Veřejnost se dovídá I další smutnou zprávu, že čs. vláda by­la n-cena vzhledem k současné situaci vyhovět i polskému ulti mátu z 30- září, v němž beckov­ské Polsko žádalo splnění svých územních požadavků. Polská voj­ska také 1. října začala požadova­né oblasti obsazovat. Jednání úpravě hranic byla zahájena i s o horthyovským Maďarskem. Česko­slovensko zrazené svými západní­mi spojenci, přestalo ve svých hranicích z r. 1918 existovat, aniž se dočkalo 20. výročí svého trvání. Odstoupením pohraničních území Německu, Polsku a Maďarsku ztratilo přes 40.000 km2 a kolem pěti miliónů obyvatel. Hitler -již při provádění okupace odstoupených území hrubě naru­i a šoval dohody přijaté v Mnichově připravoval se na úplné zni­­. cení ČSR, Náš lid se však*s mní­­, chovským diktátem a jeho důsled­ky nikdy nesmířil. KSC v prohlá­šení 1- mnichovskému diktátu, kte­ré stranický tisk uveřejnil 1. řfj- 1 na, vyzývala k dalšímu boji o re­­• publiku a demokracii. (js)

Next