Rudé Právo, srpen 1946 (XXVI/176-201)
1946-08-02 / No. 176
Ilf. vydání RUBE PRAVD ÚSTŘEDNÍ ORGAN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Stovky protestů же vSech krajů ministra spravedlnosti Protesty proti rozsudku národního soudu Národ žádá obnovu procesu a přiměřené tresty pro vlastizrádce Protest Národní fronty českobudějovického kraje Zpráva o neslýchané nízkých trestech vyvolala mezi občanstvem vlnu rozhořčení a odporu, která se přenesla Ha všechna pracoviště. 1. srpna konaly se ve všech závodech protestní schůze. Výbor krajské organisace Svazu národní revoluce odeslal ministru spravedlnosti P. Drtinoví, členu SNR, protestní resoluci. V ní se praví: »Rozsudek národního soudu je urážkou všech bojovníků za osvobozeni našeho národa. Lidé, kteří se tak nízkým způsobem prohřešili a sloužili úhlavním nepřátelům svobody a pokroku, zasluhují před dějinami největšího trestu. Rozsudek národního soudu není soudem českého národa, který s ním nemůže souhlasit!. Nesouhlasí s ním tím spíše Svaz národní revoluce, jehož jste Vy, pane ministře, předním funkcionářem.« Státní filmové továrny Barrandov a Hostivař Závodní rady a závodní odborové organisace státních filmových továren v Barrandově, Hostivaři a Radlicích poslaly kabinetu ministra spravedlnosti protestní připiš, v němž se praví: »Dějiny našeho národa byly pošpiněny hrstkou zrádcovských kolaborantů, kteří nesou plnou zodpovědnost za utrpení našeho národa a za duševní mrzačení našeho lidu v době okupace. Byla-li vina bývalých členů tak zvané protektorátní vlády, kteří jsou představiteli zrádcovství a kolaborace na vlastním lidu, kvalifikována národním soudem vyhlášeným rozsudkem, prohlašujeme, že v zájmu pracujícího lidu a budoucnosti našeho národa svědomí naše nedovoluje před dějinami smířiti se s tímto rozsudkem. Žádáme obnovu celého řízení a zdůrazňujeme, že jsme odhodláni vynutiti si průchod spravedlnosti. Západní Čechy protestují Krajská odborová rada v Plzni dostala během čtvrtka řadu resoluci průmyslových závodů na Plzeňsku, ve 'kterých se zračí nespokojenost pracujícího lidu západních Cech s mírným rozsudkem nad bývalou protektorátní vládou a v nichž se žádá obnovení trestního líčení před národním soudem. Protest železničářů Také železničáři dopravního úřadu Praha-Zižkov, nákladové nádraží, poslali důrazný protest ministru spravedlnosti proti mírnému rozsudku národního soudu. .Obzvláště pak protestují proti rozsudku nad tak zvaným ministrem železnic Kamenickým. který, jak se praví doslova: »pro své osobní dobro a vlastní obohacení dal v době, kdy železničáři byli vysíleni prací a jejich rodiny co nejvíce strádaly finančně i nedostatkem potravin, překládati železničáře do říše, z nichž mnohý se již vůbec nevrátil, a ostatní se vrátili s podlomeným zdravím. Žádáme o obnovení celého procesu a vyneseni spravedlivého rozsudku, při čemž by každý z velezrádců byl potrestán podle zásluhy.« Protest pražských elektrikářů Závodní organisace elektrických podniků, ’vozovna Strašnice, ve svém protestu praví: »Rozsudek je přímou urážkou čtvrt milionu padlých vlastenců a výsměchem celému bojujícímu národu. Žádáme přísnou revisi celého procesu a za spáchané činy takové tresty. které by odpovídaly zradě lidí tak vysokého postavení a veliké odpovědnosti. Protest osazenstva továrny Waldes Ministr spravedlnosti dostal od závodní rady a závodní odborové skupiny jménem osazenstva továrny Waldes protest, v němž se múno jiné praví: »Tento nečekaný a veškeré spravedlnosti se vymykající nízký trest otřásl celým osazenstvem továrny. V duchu si připomínáme celé ty hekatomby utrpení a ponížení, kterými byl náš národ vláčen po celou dobu okupace za kolaborace protektorátní vlády. Očekáváme, pane ministře, že učiníte vše, aby tento rozsudek byl změněn!« Protest žen-družstevnic a hospodyň Ženy-družstevnice a hospodyně z Prahy VI poslaly ministru spravedlnosti protest s množstvím podpisů. Píší: »Ve jménu těch, kdož trpěli a umírali v koncentračních táborech, ve jménu dětí, které nevinně trpěly, není možné, abychom klidně přihlížely к tomu. že největší vinníci za utrpení národa nedojdou spravedlivého trestu. V zájmu příštího života, ve kterém chceme se svými dětmi klidně žít, je třeba, aby všichni, kteří jsou postaveni na nejvyšší místa, byli za činy odpovědni. Žádáme o zrušení rozsudku a nahrazení novým, v němž budou spravedlivě odsouzeni za spáchané zločiny.« Organisace KSČ Zbrojovky Brno poslala ministru spravedlnosti tento protest: Národní soud rozsudkem nad tak zvanou protektorátní vládou neprojevil vůli národa, který velikými oběťmi za okupace, zahraničního odboje, revoluce i budování projevil touhu žiti zdravým politickým životem. Rozsudkem, nepřiměřeným politickým zločinům ministrů zrádců jsou ohroženy základy politické morálky národa. Rozsudek jest nedůstojný národa Husova, Havlíčkova a Masarykova. Po strašných zkušenostech okupace nechceme již, aby se v budoucnu mohli objeviti v čele národa mužové, kteří beze strachu zradí národ v kritické chvíli. Protestujeme proto jménem deseti tisíc komunistů Zbrojovky Brno, národního podniku, proti rozsudku a žádáme obnovení procesu a spravedlivé a tvrdé potrestání zrádců. Množství dalších protestů Další protestní resoluce proti mírnému rozsudku a pro revisi procesu zaslaly: závodní rada fy Srb a Štys, záv. rada fy Holan, záv. rada Zemědělských noyin, závodní rada a záv. org. KSČ Pražské- obecní plynárny, osazenstvo Rudého Letova v Letňanech, závodní rada a odb. org. fy inž. Čáp, záv. rada automobilové správy ČSD Smíchov, záv. rada fy Odkolek, závodní rada fy Walter, Košíře, záv. rada stavebního úřadu Praha, záv. rada Dopravních podniků hlav. měs. Prahy, záv. r. a org. KSČ fy Havlík, závodní rada a odb. org. Pražské akc. tiskárny, záv. rada Požárního sboru v Praze, záv. odb. org. Spalovny ve Vysočanech, záv. org. fy Telefunken, záv. org. Chemické a hutní ve Vysočanech, záv. rada fy Sana, Hloubě iín, záv. rada a odb. org. Svazu české mládeže, záv. r., odb. org. a org. KSČ nakladatelství »Svoboda«, místní org. KSČ, Kbely. 42. místní org. Horní Michle, závodní rada činohry Divadla 5. května a mnoho a mnoho jiných Jak jsme jtž psali včera, dochází od vyhlášeni rozsudku nad bývalou protektorátní vládou do naší redakce neustále množství protestů a opisy resoluci, posílaných osazenstvy závodů, závodními radami a politickými organísacemi podniků, úřadů a ústavů, četných institucí i z řad občanstva, adresované ministru spravedlnosti. Jejich společným tónem jest spontánní rozhořčení a hněv národa nad nízkou výměrou trestu pro největší zrádce našeho národa. Všechny protesty volají po obnovení procesu a po nejpřísnějším potrestání všech členů bývalé Krejčího vlády. Hlasy pro revisi rozsudku V množství protestů, peticí a resoluci proti nízké výměře trestů protektorátním arcizrádcům objevuje se napořád požadavek revise procesu a rozsudku. Národní soud byl zřízen v revoluci, aby splnil vůli lidu, žádajícího nejpřísnější potrestání. Rozsudek, jímž se protektorátním ministrům udělily ty nejhiírnějši tresty — je v rozporu s vůlí našeho lidu, jak ostatně dokazuje živelná protestní odezva. Národní soud svým mírným rozsudkem vůli lidu dostatečně nevyjádřil — a proto je plně pochopitelný požadavek revise rozsudku, jak to je spontánně žádáno v peticích závodních osazenstev a organisací. j ) ^ ГШЧ* j * 'V'^ i * -v rfl 1 • 1 iso tvan v tvar 1 ukovi Proti vůli národa jel zachraňovat Němce Bratislava 1. srpna. Při zahájení včerejšího přelíčení s dr. V. Tukou, konstatoval předseda národního soudu, že všechny body obžaloby byly již probrány а к dokreslení bídného charakteru zrádce zbývá jen přečtení některých dokumentů. Ihned bylo započato s výslechem svědků a jako první byl před národní soud přiveden bývalý president »slovenského štátu« Josef Tiso. Předseda dr Daxner se Tisa tázal, jaký rozhovor měl v Piešťanech s Tukou. Tiso odpověděl, že mu Tuba vyprávěl o svém setkáni s Göringem. Na otázku, zda byl Tuka do Berlína vyslán a zda měl písemné vládní pověření, Tiso odpovídá, že o takovém pověření nic neví. A tu došlo к dramatickému sporu obou bývalých nejvyšších představitelů slovenské vlády. Na výzvu předsedovu říká dr Tuka Tisoví do očí, že vládni pověření měl, a to v tom smyslu, aby jel do Berlina э Janem Farkašem a jinými slovenskými činiteli к předběžným hospodářským vyjednáváním. Dr Tiso popírá, že by o takovém písemném pověření věděl, tím méně, že by ho byl podepsal. Tuka pak se vymlouvá, že na pověřeni byl podpis, avšak že se už nepamatuje ěí. »Vite o jiných cestách dr Tuky před 14. březnem a o jeho vyjednávání v cizině?« táže se Tisy předseda soudu. .»Vím jen o jedné cestě do Vídně,« odpovídá Tiso. Á nyní se svědek Tiso dostává do choulostivé situace, když má odpovědět na dotaz, zda znal ještě před podepsánír text ochranné smlouvy, kterou Německo slíbilo Slovensku. Tiso praví, že neznal a pak líčí, jak se v doprovodu Němců dostal do Vidně; kde tehdý dlel Hitler po své návštěvě Prahy a Brna, Bylo to bud’ 16. nebo 17. března. Tisa doprovázeli, jak sám praví, Tuka, Mach a Ďurčanský. Hitler přijal tyto zrádce slovenského národa za přítomnosti Ribbentropa a generála Keitela. Hitler se tehdy rozhovořil o ochraně Slovenska a v souvislosti s tím naznačil i nutnost ochranného pásma. Předseda s- nato tázal svědka Tisa, jak to, že když Tukoví před 14. březnem nevěnoval svou důvěru, že jej ihned po 14. březnu jmenoval ministrem. Tiso to vysvětluje tím, že vládní kandidátku po 14. břéznu sestavoval sněm a že nechtěl prý ovlivňovat jeho rozhodnutí. V patek 2. srpna 1946 • číslo 176 • Cena KÍS 1.50 »Po této válce budeme muset u nás doma jít proti všem, kteří jakkoli fašistické ideje praktikovali. Bude třeba zářit především s potrestáním vinníků této války. Je to otázka absolutně zásadní. Na tom musíme trvat: ti, kteří zradili v jakékoliv formě, musí být potrestáni: fašisté, zrádci, kolaboranti, nevím, kolik jich bude — ale musí být potrestáni. To budu žádat, neustanu у tom, pokud budu mít vliv a moc. To je s hlediska naší historie fundamentální věc, neboť to, co se stalo, nesmí se opakovat. Kdybychom na tom netrvali, objevilo by se nám to později na našem národním těle .jako vřed a bude nás to rozežírat. Je to problém mravní a základní.« President republiky dr. E. Beneš к vojákům na záp. fronte. - Ve jménu čestného národa - Zdeněk Nejedlý Náš národ byl vždy zvláště citlivý, přímý a nesmlouvavý, nejen v případech zrady, ale i jakéhokoliv smlouvání neb sloužení nepříteli. A bylo to více než přirozené и národa, který tisíc let stál ve stálém boji o svou existenci, ve stálém boji s nepřítelem, jenž neopomněl jedné příležitosti, jíž by byl mohl nás poškodit, ničit. Jen tak při nejpřísnějším zachování národní morálky v otázce odporu proti tomuto nepříteli mohl se náš národ zachovat, zachránit samu svou existenci. Proto také národní zradou rozumělo se и nás vždy především sloužení Němcům, jako nejhoršímu, nás nejvíce a stále nejvíce ohrožujícímu nepříteli. Jak pak hluboko vnikl tento odpor proti zrádcům v náš národ, nejlépe dokazuje ten fakt. že náš lid, jako si věrně zachoval a zachovává památku národních hrdinů, tak si zachoval a dodnes stíhá potupou, nenávistí a kletbou ty. kdo se spojili s nepřítelem a zradili národ. Skoro 700 let uplynulo od zrady Miloty z Dědic, ale dosud jeho jméno nebylo zapomenuto a stalo se přímo symbolem, názvem národního zrádce. Nebylo proto nikdy dost velikého trestu, kterým náš národ stihal zrádce i v době, kdy sám bezmocný neměl fysické moci, jiby ztrestal zrádce tělesně. I tu stihal zrádce trestem, nad nějž neměl v té chvíli většího — strašným prokletím. A měl-li fysickou moc, pak neúprostě bil zrádce, jak největší příklad toho dal národu »boží bojovník« Žižka, hrozný nepříteli, ale ještě hroznější domácím zrádcům. Proto také náš lid nikdy nepřipouštěl a nepřipustí žádné paktování s nepřítelem ani pod záminkou, že tím slouží národu. To by bylo otvíralo dokořán cestu oportunismu a takovému porušování národní morálky, jež by ohrožovalo existenci národa hůře ještě nežli otevřená zrada. Naším národním hrdinou je Hus, je Žižka, je Havlíček, jsou tisíce těch. kteří otevřeně tváří v tvář a v boji se postaviii proti nepříteli a tak národ vždy i soudil a soudí i dnes podle této národní morálky a běda tomu, kdo se proti ní provinil. Tak také soudili jsme my všichni, hodní jména Čechů doma i za hranicemi, chování lidí v této válce v době okupace. Jen se sesílenou ještě přísností, neboť teď slepý viděl, že nejde o tu neb onu politiku, ale přímo o ničení národa. Sloužení nepříteli bylo proto v této době zradou stonásobně větší než kdykoliv jindy. Tak také zněl soud národa, takový byl i očekáván trest, A ty statisíce mrtvých a mučených v německých táborech samy stačily, aby vynesly rozsudek, nad nějž nemohlo by být přísnějšího. Jest proto přímo krvavou urážkou samé morálky národa hledat a nalézt pro zrádce jakoukoliv omluvu. A je to novým hříchem na cti národa, neboť leží-li na nás stále ještě před světem hanba mnichovské kapitulace, tím tíže dolehne na nás hanba této morální a ničím neomluvitelné kapitulace. Stojíme před soudem dějin, iak jsme dávno nestáli a běda tomu, kdo bude nalezen lehkým. To nebudou jen ti, kteří páchají zradu, ale i ti, kteří ji omlouvají a pardonují. Ano, ti na prvním místě. Víme, že to není národ, že to jsou jednotlivci. Tím energičtěji však proto nutno se proti tomu vzepřít. Ve jménu dobrého, čestného národa. Pán a zrádný přisluhovač Moravskoslezský ZNV zdraví soudruha Gottwalda Předseda vlády soudruh Gottwald obdržel z předsednictva moravskoslezského zemského národního výboru tento telegram: Panu předsedovi vlády československé republiky v Praze. Moravskoslezský zemský národní výbor zdraví Vás ze své dnešní ustavující schůze a připojuje se к provádění Vámi ohlášeného hospodářského programu. Zemský národní výbor se vynasnaží, aby hospodářský plán na poli samosprávy byl uskutečněn. Prosíme Vás, abyste nás v tomto úsilí podporoval, aby se nám podařilo v brzké době zhojit rány, které zemé Moravskoslezská válkou utrpěla.