Rudé Právo, listopad 1946 (XXVII/252-273)

1946-11-01 / No. 252

RUDÉ PRÁVO Ústřední orgán Komunistické strany Československa Letos budou volby do závodních rad Vláda schválila ve své středeční schůzi prováděcí nařízení k dekretu o závodních radách. Nyní už bude tedy možno provést volby do závodních rad a vyrazit tak některým nepřátelům lidové demokracie z rukou další zbraň, které s takovou oblibeu zvláště v poslední době používali. Otočili, řečí i tiskem proti dosavadním závodním radám, že prý nebyly demokraticky zvoleny, a proti Ústřední rodě odběrů, že prý nechce připustit provádění voleb. A zatím to byli oni po případě ty_ pelitické strany, v nichž maii vliv, kdo neustále protahoval projednání prová­­dšcíhe nařízení k dekretu o závodních radách a tak oddaloval volby do nich. Účel jeiich jednání byl jasný: vnášet neklid do závodů a vzbuzovat nedůvěru k zastupitelským orgánům pracujících a k jednotnému odborovému hnutí. Schvá­lená prováděcí nařízení znamená konec jejich demagogii. Nyní jde o to, aby volby byly všude provedeny do konce tohoto roku, aby závody vstoupily do dvouletky konsolidované a s novým, demokraticky zvoleným závodním zastu­pitelstvem, jehož hlavním úkolem bude starat se všemožně o splnění dvouletého plánu. Německé vily českým dětem Osidlovacímu úřadu jíž došly desetitisíce žádostí státních podniků, zemí, okresů, obcí, znárodněného průmyslu a různých veřejnoprávních institucí a korporací o přidělení velkých zkonfiskovaných objektů. Jsou to žádosti o budovy pro potřebu veřejné správy, pro úřady, atd. Stejně žádají i ostatní podniky o přidělení budov pre své potřeby. Nebylo dříve řídkým zjevem, že na příklad poštovní správa platila nájemné z místností poštovního úřadu. Dnes může budovu dostat přidělenou a nájemné, které dříve plynulo do kapsy německému majiteli, ušetřit. Národní výběry žádají o přidělení některých podniků, aby posílily své hospodářství. Velmi četné jsou žádosti národních výborů, které již dříve proměnily vily a přepychová sídla bývalých německých fabrikantů v dětské útulky, jesle nebo zofavovny. Nyní mohou pro tyto účely získat budovy do vlastnictví. Rovněž sociální, zotavovací, zdravotní a kulturní instituce podaly četné přihlášky a bude na ně ve značné míře pamatováno budovami pro plnění jejich úkolů. Bustou tedy v brzké době upraveny v pohraničí majetkoprávní poměry u velkých majetkových podstat, u takových, které nebudou přidělovány jednotlivcům. Pro zkrácené přidělování živnost! a rodinných domků bude vydán zvláštní zákon, jehož návrh byl již vypracován v ministerstvu vnitra. Bude jím zaručen právní nárok úspěšných národních správců a uživatelů rodinných domků na přidělení drobného majetku, který spravují. Lidé čekají na byty - stavby na pracovníky V dvouletém plánu je ve stavebnictví hlavním úkolem opatřit 125.000 bytů, z nichž 75.000 v českých zemích a asi 50.000 na Slovensku. Dvě třetiny těchto bytů mají být v nájemných domech a zbytek v rodinných domcích. Na výstavbu bytů je pamatováno investicemi ve výši 14.000 milionů Kčs. Vedle tohoto hlavního úkalu je udčeno 105200 milionů Kčs na výstavbu a opravy veřejných budov. Budou dokončeny rozestavěné veřejné budovy, dostavěn par­lament a pod. Velká část stavebních investic ie určena na stavbu a opravy škol, nemacnic, rekreačních a lázeňských budov. V dvouletce chceme dát do pořádku také naše silnice, jak státní tak i samosprávní, provedeme zabezpečovací práce na mastech a pod. Budou provedeny nejdůležitější stavby uvnitř obcí. měst a samesprávních celků. Na vodní stavby bude vynaloženo 2350 milionů Kčs, z nichž připadne 1250 milionů na Slovensko. Velké stavební investice hodlají provést téměř všechna průmyslová odvětví, zejména kovoprůmysl, chemie, průmysl výživy, energetika i ostatní. Také v země­dělství budou provedeny velké rekonstrukce podniků, zejména v nově osídlených oblastech a v územích přímo dotčených válkou. Budou vybudována moderně zařízená pastvinářská družstva, zařízení pro chov drůbeže a vepřů. Pamatuje se na výstavbu chladíren a skladišť, abychom mohli čelit náhlému nadbytku země­dělských výrobků na trhu. Náklady na zemědělské stavby budou činit 1540 milienů Kčs. Velmi důležité jsou investice, určené na obnovu a rozšíření dopravní sítě. Částka 4070 milionů Kčs umožní odstranit jen částečně válečné škody. 400 milionů Kčs je určeno na zvýšení dopravní kapacity košicko-bohumínské dráhy. Buda po­­kračaváno ve stavbě rozestavěných železničních tratí a počaty stavby nových. Vystavíme trať Brno—Havlíčkův Brod a druhou kolej na trati Brno—Veselí n. M. Pro říční plavbu se provedou stavby v přístavě v Bratislavě a v Komárně. V rámci dvouletky zmodernisujeme téměř všechna naše letiště. Úkolů je tedy mnoho, mnoho isme také dosud promeškali. Tím spíše musíme na jaře přidat.^ Splnění těchto stavebních úkolů vyžaduje, aby bylo získáno 90.000 pracovníků. To znamená, aby všichni ti, kteří opustili stavebnictví za války, kdy pro ně nebyla práce, se vrátili k svému zaměstnání. C. i. M. Soukup, Praha. Může být jednodušší úloha? A přece ob­sahuje tři varianty, vyvolané černým jezdcem. Na okraj pražského turnaje Mezinárodní turnaj v Praze, od něhož si česká šachová veřejnost tak mnoho slibo­vala, skončil velkým zklamáním po mno­ha stránkách. Byla to hlavně poměrně malá účast zahraničních representantu, zejména zástupců Sovětského svazu, velmi sU1»ý zájem obecenstva a konečně kata­strofální pokles formy československých mistrů, kteří — kromě Foltyse — nepodali ani průměrný výkon. — Na celý turnaj jak© by se přilepila jakási skličující smů­la. Rychle po sobě následovala odřeknutí dr Euweho, dr. Tartakowera a bohužel i nám nejžádoucnějších ruských velmis­trů. Pak ukázala hned prvá kola, že naše publikum jednak velmi citlivě a nemilo­srdně reaguje na jakákoliv selhání, jed­nak, že odlesk současných hospodářských poměrů, nutících každého jednotlivce k revisi svých výdajů — (problém, který dobře znají všichni naši kulturní pracov­níci) — padl tentokráte 1 na čs. šach. Dů­vody těchto prvých dvou skutečností zde nebudeme analysovati, ježto jejich kořeny jdou příliš daleko a přesahují rámec na­šeho článku. Zajímavý a důležitý je však pro nás velmi slabý výkon našich hráčů. Mohli bychom se sice tvářit sportovně a prostě prohlásit, že tentokráte byli cizinci lepší a že to příště napravíme, ale byla by to více méně nic nevysvětlující póza. Abychom se takových nemilých překva­pení vyvarovali v příštích soutěžích, mu­síme se pokusiti nalézti své chyby. Nej­lépe se tak může stát při zpracování tur­najové knihy. Zde jen opustím na chvíli majestátní a tak trochu anonymní plurál a jako jeden z účastníků letmo naznačím svůj — ovšem nutně velmi subjektivní — dojem. Jistě měl na hru, zejména pražských mistrů, částečně vliv i kormutlivý rámec celého turnaje, což bylo ovšem zcela lhostejné zahraničním účastníkům. Jistě hrálo svou roli i určité přehrání některých jednot­livců. Myslím však, že hlavní příčina tkví v našem selhání povahovém a nervovém. Zde nám velmi chybí tvrdá příprava so­větských mistrů. Nikoliv příprava theore­­tická, ta je jistě postačující, ale příprava duševní, jež spočívá hlavně v kázni a se­bekritice. Tak by se odstranilo naše pod­ceňování soupeřů, kteří snad nemají naši velkorysou a hlubší koncepci celé hry, za to však vynikají daleko větší solidností, houževnatostí a vytrvalostí, což, jako jin­de v životě, vede i v šachovém turnaji ke konečným úspěchům. Odstranilo by se u některých našich mladších hráčů nad­měrné a nekritické sebevědomí a snad by se zdařilo zlepšit i nervovou kondici ji­ných, jež má tak veliký vliv na počet hrubých chyb a na ochabnutí při neúspě­ších. — Nuže doufejme, že nám naše dnešní chyby budou dobrou školou zítra. Vítěz turnaje M. Najdorf, si svůj úspěch lně zasloužil svou chytrou, jemnou 1 hou­ževnatou hrou. Patří dnes k nejlepším ša­chistům světa. Sřtoltz a dr. Trifunovíč hráli v dobré formě. Pochvaly si zaslouží sympatický Jihoslovan, který se nedal podlomit dvěma počátečními prohrami! Z dalších dvou hrál náš Foitys. tentokráte ve své bývalé síle a pří trošce štěstí mohl jeho výsledek býti ještě lepší. Pro mla­dého Gligoriče je jeho umístění velikým úspěchem a nadějí do budoucna. Názor­ným příkladem skromné a vytrvalé práoe je výsledek podceňovaného Golombka, který byl ještě navíc po celou dobu tur­naje zatížen zpravodajskou službou. O na­šich bylo vše již řečeno, o jednotlivcích není třeba se zmiňovat. Poslední zahra­niční representant C. Guimard se po ne­šťastné porážce od Gligoriče v prvém kole již nevzpamatoval. Zato však zaznamenal dvě skutečně krásná vítězství s Pachma­­nem a Opočenským, jež našim čtenářům přineseme v příští hlídce. Dnes jen jedno rychlé vítězství dr. Katětova: R OZHLAS Pátek 1. listopadu 1946 8.00 Živá slova. Jos Vopařil: Zastavení nad hroby. — 8.10 Requiem Antonina Dvuřáka. — 10.15 Zábavná hudba. — 13.15 Dechová hudba hradní stráže. — 13.55 Leoš Jaaáček: V mlhách. — 14.10 Orientální pisáé lidové a umělé. — 14.30 Zábavný po­řad. — 15.10 B. Smetana: Dalibor, — 18.00 Ptpulárnl hudba. — 19.00 Rozhlasové novi­ny, — 20.00 Za zapomenutých ope.r (O). — 20.5» Koncert symfonického rozhlasového orchestru. — 23.00 Noční koncert (Suk, Martinů, Ostrčil). PRAHA II: 8.00 Pestrý pořad bez zastáv­ky. — 9.00 Mužikovo kvarteto — 10.45 Po­pulární koneert. — 11.45 Rozhlas pro ženy. — 13.55 Malý koncert v lidovém tónu. — 14.10 Sváteční pořad. — 15.00 F. K. Zeman, Dušičky. - 15.30 Zábavná hudba. - 16.00 Pspulární koncert. — 17.00 »Tovaryš Mar­tin«, rozhlasová hra. — 18.30 Dechová hud­ba hradní stráže. — 19.30 Populární hud­ba. — 20.30 Slovenská hudba. — 21.10 »Uloupený život«, rozhlasová hra J Bene­še. — 23.00 Zpěvy a tance slovanského li­du — Jugoslávie. — 23.80 Z melodie do melodie. Divadla dnes Národní: Rusalka; Psohlavci, 19. — Sta­vovské: Kremelský orloj (prem.); Kruté štěstí. — Velká opera: Carmen; Hoffman­­novy povídky. — činohra 5. května: Ta­báková cesta; Tabáková cesta. — D 47: Výlet pana Broučka do XV. století, 15.30, 19.30; Ulenspiegel. — Vinohrady: Makbeth (Lidové divadlo); Malajský šíp, 15.30, The­seus mořeplavec. — Komoťní: Cí je to dítě? 20; 16; Lakomec, 20. — Realistické: Dnes večer přijde přítel 15.30, 19.30; Farma pcd jilmy. — Disk: Racek; Racek. — Sobota, 2. listopadu 1946 PRAHA I: 10.00 Školský rozhlas. — 11.15 Půlhodinka pro ženy. — 12.45 Dechová hudba. — 13.45 Dr F. Běhounek: Lidé jdou na sever. — 14.30 Dejte nám křídla! (XI). — 14.50 Zpravodajská směs. — 16.15 K so­botnímu oddechu po práci. — 17.00 Zvu­kový týdeník. — 18.00 Služba pohraničí. — 19.00 Rozhlasové noviny. — 20.00 F. K. Zeman: Nej dražší semena — dušičkové pásmo. — 21.00 Smrt — pásmo hudby a poesie — 22.10 Iša Krejčí: Malá smuteční hudba. — 23.00 Noční koncert (J. B. Lul­ly, O. Massiaen, C. Franck). PRAHA II: 10.30 Hudba při práci. — 11.00 Malý zábavný pořad. — 13.45 J. Jez­­dínský: Čo nám získaly veletrhy? — 15.00 Populární koncert. — 16.15 Koncert Armád­ního uměleckého souboru. — 17.00 Vladi­mír Kříž: Odchází člověk. — lö.SID B. Tvrdý: Pod doškovými střechami — směs lidových písní. — 20.10 Zábavný pořad. — 21.15 Důvěrná chvilka hudby. — 22.09 O. Ostrčil: Balada o mrtvém áevci a mladé tanečnici. — 23.00 Ze soboty na neděli — pestré pásmo. a zítra hrají: V+W: Přišel na večeří; Přišel na večeři. — Satiry: Drda, drda; drda, drťte. — Větr­ník: Za železnou oponou; Za železnou oponou. — Nové: Chůdy pana Celestina, 17 a 20; Chůdy pana Celestina 20. — Ko­mická zpěvohra: Polská krev; Ples v ope­ře. — Tylovo: U veselého kamzíka, — Li­dová činohra: Svatba Krečinského. 20. — Spejbl: O fousatém Hurvínkovi, 16.30, Ha­ló, přepínáme, 19.30; O fousatém Hurvín­kovi, 16.30, Haló, přepínáme. 19.30. — Ne­­ní-li uvedeno jinak, začátek v 19.30 hodin. Strana 2 — 1. listopadu 1946RUBĚ PRÁVO Dimitrov promluvil o volbách a o úkolech nového Bulharska Původní interiview Rudému právu Předseda Vlastenecké fronty G. Dimitrov přijal véera zahraniční novi­náře slovanských národů, mezi nimiž i redaktora Rudého práva. Odpově­­dé) jim na nejvýznamnější otázky bulharského politického života. Předseda vlády a pravděpodobně i president budou komunisté Pokud jde o důsledky bulharských voleb, které přinesly 60% většinu ko­munistické straně a téměř 80% vlas­tenecké frontě, bude míti důsledky ve vládě. Dosavadní ministerský předse­da Georgiev ze strany zvěno nebyl Zvolen poslancem. Stejně tak ministr zahraničí Kullšev. Byl to moudrý stát­ník a věrný pracovník, ale nemohou podle parlamentních zvyklostí Bulhar­ska býti více na čelném místě vlády. Dnešní vláda má sice ministra prů­myslu a financí, kteří jsou bezpartijní, ale předsedou příští vlády má být po­slanec nového ústavodárného shro­máždění. O osobě ministerského před­sedy i presidenta republiky rozhodne Be na nejbližší schůzi nově zvoleného Shromáždění, ke které dojde v příš­tím týdnu. Komunistická strana bude míti ministerského předsedu a prav­děpodobně i presidenta republiky. Po­tom o jejich osobě rozhodne ještě komunistická strana. Všichni se mohou účastnit vlády. Vůdcové oposlce si slibovali i v ci­zím tisku vítězství a dokonce byly mezi nimi již spory o místa ve vládě. Ale hádali se o kůži medvěda, který byl ještě živý. Oposice je v dnešním parlamentě pouze malou menšinou, která nedosahuje jedné čtvrtiny hlasů. Komunistická strana by mohla vytvo­řit samovládu jako labouristieká stra­na v Anglii. Lid v zemi by neměl ná­mitek a v zahraničí by nikdo nemohl nic řičí. Strana sice ještě definitivně nerozhodla, ale Dimitrov je názoru, že v politice Vlastenecké fronty bude po­kračováno. ' Strana má novou velkou odpověd­nost před národem. Nynější vláda spo­čívá na velké většině u všech vrstev obyvatelstva, které odpoví nyní silněji v mezinárodni i vnitřní politice Vlas­tenecké fronty. Národ dal důvěru ko­munistům, protože energicky prová­dějí a budou provádět program Vlas­tenecké fronty. Konference velkých spojenců v Jaltě se zavázala, že ná­rodům budou zanechány vlády, které odpovídají přání lidu. Tento požada­vek je v Bulharsku splněn na 100%. V programu Vlastenecké fronty bude nyní především dále eliminovat zbyt­ky velkého kapitálu, zlepšit spoluprá­ci lidové armády s lidem a zejména zlepšit životní podmínky pracujících vrstev. Lid očekává dále od ústavo­dárného shromáždění odhlasování pro­jektu opravdu demokratické ústavy, jejíž návrh lid již přijal. »Propaganda oposlce byla vedena Angličany a Američany.« Dimitrov řekl doslova: »Prohlašuji s veškerou odpovědností, že propagan­da oposice byla vedena anglickými a americkými osobami. Pomáhaly všemi prostředky oposici proti Vlastenecké frontě a vládě. Není to v zájmu zemi, které zastupují. Medvěd udeřil kame­nem mouchu na čele svého pána, aby mu ulehčil, a zatím ho zabil s sebou. Výsledky pro Anglii a Ameriku budou špatné, »medvědi«. Sympatie všech pokrokových sil světa jsou na straně demokratického Bulharska, které svý­mi volbami přineslo příspěvek ke svě­tové demokracii a míru. Bulharské volby byly oceněny v celém slovan­ském světě, v Jugoslávii. Polsku, Čes­koslovensku a zejména v SSSR. Jsou lidé dolarů a liber, lidé trustů a mo­nopolů, kteří jsou ovšem nespokojeni, zuřiví. Neboť,by chtěli politicky a hos-• X podářsky ovládat Bulharsko. Není více možnosti, že by nová vláda byla po­ražena nebo v menšině. Z anglické a americké strany byla dosavadní bulharská vláda kritisová­­na jako vláda menšiny a proto prý ne­mohla býti uznávána. Cifry nyni mlu­ví jasnou řečí.« SSSR a čSR pomáhaly Bulharsku Starý svět a lid se slabými nervy představuji hlavní síly oposice. Část oposičníků jsou však také lidé osob­ně nespokojení. Vláda musí překoná­vat těžké poválečné potíže. Země byla vykradena Němci, kteří odvezli záso­by. Pak následovala 2 léta sucha. Bylo třeba zmobilisovat všechny živé sily a prameny, aby národ byl za­chráněn před hladem. Loni Sovětský svaz pomohl 4 tunami obilí, nyní po­mohlo Československo bramborami a pod. Brambory, řepa a olejnaté rost­liny byly suchem Úplně zničeny. Zá­sobovací potíže jsou značné a jsou po­ciťovány pracujícími v továrně i na poli, i v úřednických vrstvách. Proto mnozí lidé z těchto vrstev hlasovali pro oposici. Samozřejmě jsou ovšem i obtíže ve vládním aparátu, kde jsou ovšem jednak zalezli někteří škůdci, nebo lidé nezkušení nebo někteří ne­stačí na své úlohy. Nespokojenci, kte­ří při zlepšení poměrů, na nichž vlá­da bude všemi prostředky pracovat, se obrátí k Vlastenecké frontě. Nová vláda pod vedením komunistů provede ze všech sil zlepšení životních podmí­nek a zaručí pořádek a klid pro po­kojnou práci národa. Vlastenecká fronta je rozhodnuta vybudovat lido­vou republiku vzornou a dokonalou. Jsme si jisti, uzavřel Dimitrov, že li­dové demokratické Bulharsko dosáhne nejlepších výsledků. V závěru pak soudruh Dimitrov pozdravil českoslo­venskou protifašistickou veřejnost a projevil přání zdaru naší dvouletky a poslal nejlepší bratrské pozdravy Ru­dému právu. Dva Dvouletý hospodářský plán se stal zákonem. Celý český a slovenský ná­rod jej s nadšením přijal a ústy svých představitelů slavnostně slíbil, že jej vyplní. Snad se někomu zdá, že až do konce roku zbývá určitá mezera a že během těchto dvou niěsiců můžeme složit ruce v klín a jenom si říkat, jak se od toho prvního ledna pustíme do práce. To by však byl velký omyl. Práoe pro dvouletý plán začala už ná­rodní směnou 26. a 27. října a nyní jt bude nutno neustále, stupňovat. Především je třeba úplně vypraco­vat celý plán. Vypracován byl dosud jen zákon o dvouletém hospodářském plánu, který stanovil úhrnné úko. ly. Nyní tyto úkoly budou postupně detailovány a rozepsány na jednotlivé podniky, závody a dílny, na jednotli­vé kraje a obce. Kromě toho bude Ústřední plánovací komise pokračovat ve svých pracích na předpokladech pro splnění dvouletky. Je nutno vypra­covat systém jejího financování, sta­novit zásady nové cenové a mzdové politiky, zaměřené na dvouletku, uvést v život různá opatření na podporu ná­rodní mobillsaee práce, pokračovat v pracích na daňové reformě, na re­formě veřejné správy, na reorganisaci hospodářské samosprávy a na mnoha jiných úkolech. Tyto úkoly se týkají jen určitého okruhu odborníků. Ale ny­ní, po vyhlášení dvouletého plánu, če­­kaji velké úkoly na každého pracov­níka v závodech 1 obcích. Je nutno přichystat nejlepší pod­mínky pro nástup do dvouletky. Do­sáhne se toho neustálým zvyšováním výkonu jednotlivců i celých kolekti­vů a zvyšováním výroby. Všude je nut-no zlepšovat organisaci provozu. Vždyť ohromné výsledky sovětského hospodářství spočívají kromě osobních výkonů zejména na dokonalé organisaci jaké u nás jsme ještě z daleka nedo­sáhli. Dobrou organisaci provozu uspoříme nesmírné hodnoty a zvýší­me výrobu, leckdy i s menším vynalo­žením sil. Vedení podniků a závodů se posta­rají, aby všude, kde to je možno, by­ly zavedeny úkolové mzdy nebo pré­mie a aby dosavadní úkoly byly správ­ně propočteny, tak aby podporovaly zvýšené pracovní úsilí. Budou prová­dět přesuny přebytečných zaměstnan­ců z neproduktivních prací do produk­tivních a na lehčí práce přijímat pen­­sisty a osoby se sníženou pracovní sehopností. Postarají se o vytvoření podmínek pro rozsáhlé unyslůiií žen do výroby. Neustále se píše o organi­saci polodenní práce žen. Ale podni­ky to dosud ignorovaly. Nyní je nut­no napravit zameškané a zavést toto zařízení, které se v jiných státech tak osvědčilo. Vdané ženy jeví velký zá­jem o polodenní zaměstnání. Je povin­ností všech podniků, aby jim je v nej­větší míře poskytly. Do konce roku by měly být zřízeny ve všech větších závodech jesle, které by se staraly o děti pracujících žen. Jakmile budou vypracovány výrobní programy pro jednotlivé, závody a je. jich dílny, prvním úkolem vedení zá­vodu bude seznámit s nimi každého zaměstnance a napřed mu ,jjkázat je­ho podíl na celkovém úsilí pracovního kolektivu. Výrobní program by měl být znázorněn graficky, na stěnách každé dílny by měly být rozvěšeny diagra­my, vysvětlující úkoly dílny, závodu, celého podniku, ale i všech ostatních hospodářských odvětví, aby,ha př. kaž­dý hutník měl stále na očích, kolik na něho koncem dvouletky připadne po­travin, obuvi a ostatních spotřebních statků. Je samozřejmé, že závody si přichystají už kupředu denní a týden­ní výrobní programy. Totéž platí 1 ovšem pro zemědělské obce, pro drá­hy, pošty a ostatní obory pracující pro dvouletku. Dalším důležitým úkolem zbývají­cích dvou měsíců je povinnost všech podniků provést revisi svých kalkulací, napravit eventuální chyby a se zvyšu­jící se produktivitou práce a snižují­cími se výrobními náklady provádět snižování cen. Zde je nutno napravit jeden rozšířený omyl. Mnozí vedoucí podniků se domnívají, že pro investice, předvídané pro jejich podniky dvoule­tým plánem, si musí nashromáždit fi­nanční reservy, jimiž by tyto Investice hradili. A činí tak na úkor snižování cen. Zapomínají, že investice dvoulet­ky budou financovány lpvnými úvěry. To se týká ze,jména národpích podni­ků. Jejich úkolem není jako za dřívěj­ších dob hromadit zisky a reservy, nýbrž neustále snižovat ceny a tak zvyšovat svůj obrat a zároveň i život­ní úroveň celého národa á tím i svých zaměstnanců. Všichni se musíme pustit do horeč­ných příprav, abychom do konce roku si udělali čistý stůl a od prvního ledna se mohli včnovat jen produktivní prá­ci, nerušené organisačním! obtížemi, na jejichž překonání mámě plné dva měsíce. Těchto dvou měsíců je však nutno co nejlépe využít. 'v r \rr mesice připrav Vladimír K a i g 1 KULTURA Kulíiiro! práce v závodech a dvouletý plán Ada M o r á v e k Kultura v závodech je dítkem revoluce. V mnohých závodech si s ní ne­věděli rady, protože to bylo něco úplně nového. Chyběla praxe. Muselo se začínat ťheoreticky a poučovat se praktickým prováděním. Tyto potíže při prácí neměly jen závody, ale také kulturní komise ŰRO, která právě tak jako my se musí zamyslit nad zkušenostmi, které za půldruhého roku na­čerpala. Nyní již také víme, že se nedá všude pracovati podle jednoho kul­turního programu. Záleží na místních poměrech, které si své potřeby samy vytvářejí. Tak na př. zakládání závod­ních klubů je někde naprosto bezúčel­né, ačkoliv to mělo býti základním kamenem veškeré další kulturní čin­ností. Takové zkušenosti jsou v závo­dech, kde většina zaměstnanců dojíždí do práce. A jsou ještě jiné zajímavé zkušenosti, důležité pro nové plánová­ní. Škoda, že v některých závodech se muselo jen improvizovat, když míst­ní poměry nedávaly možnost systema­tické práce. Na mnohých rozhodujících místech seděli lidé, kteří nepochopili pravé poslání kultury v závodech a značně ji brzdili. Mnohým se slovo »kultura« krylo se slovem »zábava«. Tam, kde pochopili plný význam kul­turní práce v závodech, mohou se již vykázati uspokojujícími výsledky. Rozhodnutí vlády, aby v národních podnicích byli ustanoveni sociálně-političtí náměstkové podnikového ředi­tele, je dalším krokem vpřed. Tak se i závodní kultuře dostává pevné a ofi­ciální základny. Nebude tedy nyni od­kázána jen na dobrovolnou práci odbo­rářskou, nýbrž i samo vedeni» podniku bude mít na ní zájem. Do dvouletého plánu je nutno vstoupit s jasným pro­gramem. Naše největší znárodněné kovoprů­myslové podniky — Českomoravská- Koben.Daněk, Zbrojovka Brno, Škodo­vy závody — si již vzájemně vyměňují zkušenosti a v nejbližších dnech se společně poradí o praktickém uskuteč­ňování programu, s nímž chtějí vstou­pit do dvouletky. Pojem kultura musí ještě více než kdy jindy krýti se s pojmy v ý­­chova a uvědomování pracu­jících. Poměr k práci a k společnému budování blahobytu bude základním pilířem úspěchu příštích dvou let. Tím směrem musí být také řízena závodní kultura. Jen tak bude mít své opod­statnění a podíl na úspěchu. Mimořádný koncert Přítomnosti přinesl nové skladby Kateeláčovy a Vač­­kářovy. Z nich zaujaly nás zejména první, ve srovnáni s kantátou Neuslupuj­­te a Symfonií pro smyčce a bicí nástroje překvapivě Jednoduché skladby klavírní. Zajímavými harmoniemi působí Tři sklad­by pro violoncello z roku 1S41, a v proti­kladu k jejich chmurné náladě radostné Zpivánky dětem z roku 1946. Ze skladeb Vačkářových zaujala více přepracovaná houslová sonáta umnou tliematickou prací a pregnantními nápady než málo výrazné Zpěvy lásky. Velmi dobrými interprety byli Aša Slavická-Vondrovicová, Jarmila Vavrdová, Dolly Urbánková, Fr. Smetana, Sp. Šerm, dr. R. Vonásek, dr. O. Vondro­­vic a P. Štěpán. MN 9 STAMILIONOVÉ NÁVŠTĚVY V SOVĚTSKÝCH KINECH. Ministr kinematografie SSSR I. G. Bolšakov nedávno prohlásil, že za 9 měsíců to­hoto roku dosáhla sovětská kina re­kordního počtu 443,000.000 návštěv­níků — tedy o 17% více než r. 1945. 9 70 LET SMETANOVY HUBIČ­KY. 6. listopadu, v předvečer 70. výročí premiéry, bude v Nár. di­vadle slavnostní představení této líbezné Smetanovy opery. © FILM O VOLBÁCH V ČESKO­SLOVENSKU DO ANGLIE. Režisér K. Baroch provedl v minulých dnech synchronisaci anglického komentáře ke svému krátkému filmu »Za jed­ním cílem«, který je věnován údobí voleb v naší republice. Film bude po­slán do Anglie, odkud byl vyžádán Společností přátel Československa. © HAROLD MORTLAKE, známý anglický divadelní producent, navštívil Národní divadlo, kde shlédl představení Rusalky, v dopise ředitelství divadla vyslovil přání, aby anglická opera byla na výši opery naší. Zároveň slíbil, že se postará ve své vlasti o propagaci českých oper. Makbeth jako příklad kohokoliv z nás? -jh- Vinohradské divadlo uvede dnes Shakespearova Makbetha. Režisér J. Frei­­ka obsadil obé hlavní role proti vší tradici dvěma mladými herci. V jeho pojetí je Makbeth trapedií mladého člověka, rostou­cího v neklidné době válek k úplnému roz­vratu všech mravních hodnot v zběsilém opilství vidinou moci. Požádali jsme před­stavitele Makbetha O. Krejču a představi­telku Lady Makbeth A. tiěperlíkovou, aby nám řekli několik slov o svých rolích. O. Krejča: »Vím, krvavý je, lstný a rozkošnický a lakomý a zrádný, prchlivý a páchne po všem, co se hříchem zve,« říká o Mak­­bethovi jedna z postav dramatu. A proč nakonec vyhoří a sesuje se tento člověk tak důkladně, že plivá po životě se stej­nou intensitou, s jakou dřív usiloval o jeho dary? Proč potom počíná »už slun­ce býti syt« a svět si přeje »v rozvalinách zřít«? Pro odpověděna tyto otázky, mys­lím, Makbetha uvádíme. Je to thema vel­mi živé a mohlo by splnit svůj úkol ve dvouletce umělecké práce, jejímž hlavním úkolem je jistě široká výstavba hlav a srdcí, myšlení a citu. A osobně? Že bych to chtěl zkoušet aspoň stodvacet dní, ne jen stodvacet hodin. A že je to balvan obrovský a že jej chci zvednout, jak do­vedu nejvýše za daných okolností a za skvělého vedení režiséra. A. Hegerlíková: Hrát Lady Makbeth v této době je dvoj­násob odpovědný úkol. Nastavuje se jí zrcadlo těm lidem — zejména mladým — kteří nepochopili sílu kolektivu a snaží se dosáhnout svého úzkého osobního štěstí na úkor celku stůj co stůj a všemi pro­středky. Podobnou cestou byla vedena mládež nacistická a fašistická — za oku­pace měla být na ni sváděna i mlá­dež naše — a proto může být tragedie Makbetha a jeho ženy příběhem kohokoli z nás. Kdo z nás si neuvědomí, že velká láska se může stát zločinem, je-li naplně­na jen falešnou osobní ctižádostí, je od­souzen k strašnému osamocení a stejnému zániku jako Makbeth a Lady. * Zemřel nakladatel Dr h. c. Jan Laichter V noci na čtvrtek zemřel v Praze po krátké nemoci zasloužilý nakladatel PhDr h. c. Jan Laichter. V mládí kupecký pří­ručí propracoval se houževnatě k literární činnosti a potom k povolání nakladatel­skému. Jako zaměstnanec Ottova naklada­telství se seznámil s T. G. Masarykem. S ním a profesorem Drtinou založil Jan Laichter Naši dobu, kolem níž začalo pak vyrůstat vlastní Laichtrovo nakladatelství. Laichter svými edicemi a časopisy podně­coval k činnosti nejlepší vědecké pracov­níky a vzdělance. Vydával však i krásné písemnictví. Karlova universita ocenila význam Jana Laichtra v českém kultur­ním životě tím, že jej poctila v minulém roce čestným doktorátem filosofie. * • MANIFESTACNÍ výstavu SOVĚTSKÉ FOTOGRAFIE připra­vuje Divadlo D 47 jako svou III. letoš­ní exposici na chodbách. Výstavu za­hájí 5. listopadu soudr. inž. Lub. Lin­hart. Proč bylo přerušeno jednáni o americkou půjčku V druhé části své řeči v zahraničně­politické komisi ÜNS pojednal státní tajemník dr dementis o přerušení jednání o půjčku mezi Českosloven­skem a USA a zastavení dodávek v rámci smlouvy již uzavřené. Pravil, že toto rozhodnutí je aktem nezvyk­lým, zvláště v dějinách vztahů ČSR li spřáteleným státům, za jaké jsme pokládali a nepřestáváme pokládat Spojené státy americké. Poukázal na vývoj, kterým prošlo Československo po této válce, ua důsledky, které z to­hoto vývoje plynou a zdůraznil, že od­lišné názory, které vznikly mezi čes­koslovenskou a americkou delegací v některých otázkách na mírové kon­ferenci v Paříži, jsou přirozenými roz­pory mezi státy, které hájí své potře­by a své životní zájmy. Dr dementis pravil: »Byly případy, kdy jsme ne­mohli hlasovat za některé návrhy, za­stávané spojeneckou delegací SSSR, neboť se nekryly s našimi zájmy. So­větská delegace pokládala tento náš postup za samozřejmý.« Průběh jednání o americkou půjčku V dalším se zabývá dr dementis historií celého jednání o půjčku. Do jednání byla Američany zahrnuta také otázka náhrady za znárodněný a kon­fiskovaný majetek amerických občanů a dále přijetí zásad, kterým se má podle amerického názoru řídit v bu­doucnosti mezinárodní obchod. Bylo úspěšně skončeno jednání o 50 mil. dolarový úvěr na nákup amerických vojenských přebytků. Dále byl defini­tivně dojednán úvěr na nákup bavlny ve výši 20 mil. dolarů a na nákup tabáku ve výši 2 mil. dol. A konečně jednalo se již delší dobu o úvěr 50 mil. dol. ód Exportní a importní ban­ky na nákup strojů a surovin z USA. Dr dementis zdůraznil, že není zá­sadních rozporů mezi československým a americkým stanoviskem k zásadám mezinárodního obchodu a nebylo ani rozporů při formulování konečného textu, v kterém je vyjádřeno kladné československé stanovisko k likvidaci skutečné náhrady za znárodněný a konfiskovaný majetek státních občanů amerických. S naší strany nebylo a není tedy žádných překážek, aby ame­­ricko-československé jednání o uza­vření smlouvy bylo úspěšně skončeno. Dr Clementis vysvětluje americké námitky Dr Clementis odpovídá dál na ty body americké noty, které uvádějí dů­vody k přerušení jednání. Jedním z těchto důvodů byla nota minister­stva zahraničí, která protestuje proti postupu se strany amerických úřadů při nákupu vojenských přebytků, a kde dvakrát se vyskytlo slovo »diskri­minace«. Tato nota byla zaslána za nepřítomnosti ministra zahraničí, stát­ního tajemníka 1 vedoucího národohos­podářské sekce ministerstva zahraničí. Vedoucí národohospodářské sekce se po návratu z dovolené za nemístné použití’Slova diskriminace omluvil. Jako další důvod bylo uvedeno, že jsme sjednali s Kur.r.niskem dohodu o odprodeji čá^ti odkoupeného vojen­ského materiálu, .a,. to za podmínek, které prý nasvědčují tornu, že jsme na tom chtěli vydělat. Smlouva však obsahuje ve skutečnosti pouze usta­novení, že Rutnimiško je povinno pla­tit nám ádministmtivní výlohy do vý­še 7% kupní čěŮyÁa byly v ní též určeny úrokové sazby v případě ne­placení. Smlouva byte uzavřena s pod­­mínkoů, že bude schválena vládou USA a za tímto účelem byl text smlóůvy předložen- americkému velvy­slanectví v Praze. Jestliže tato smlou­va byla podepsána 14čzáří, tedy v den, kdy bylo ministru Masarykovi ozná­meno faktické zastavení nákupu — nemohla být příčinou tohoto zastavení. V memorandu ze dne 28. září, ve kterém bylo též oznámeno přerušení jednání o poskytnutí úvěru od Do­vozní a vývozní banky, uvádí se, že podle vědomí amerického ministerstva zahraničí mohly by být cíle a politika USA při poskytování úvěru v Česko­slovensku nesprávně vykládány a dále poukazuje se na to, že ještě nedošlo k dohodě o náhradě za znárodněný majetek. Dr Clementis uvádí, že Čes­koslovensko hájilo ve všech obchod­ních mezinárodních jednáních jedině své zájmy a přijímá jen takové do­hody, které neporušují jeho suverenitu. Proto i jednání s tJSA nebyjo vyklá­dáno v Československu jinak, nač jako jednání obchodní, které má prohloubit naše obchodní vztahy s USA. Konečně byl také uveden důvod, že hospodářská situace v čSR je lepší než v jiných zemích, které potřebují úvěru naléhavěji. Je pravda, že situace v čSR je dík rozumné hospodářské politice naší vlá­dy lepší než v některých zeniích, není však lepší, než v jiných zemích, kte­rým Amerika úvěr poskytla. Budeme i nadále sledovat vůči USA politiku přátelství Dr Clementis vyslovil pak dík naše­mu tisku, který až ua malé výjimky zachoval v referováni o celém případě kořekthost a žádal, aby i nadále v tom­to věcném postoji pokračoval. V zá­věru řekl: »Naše vláda pohlíží na tuto nevítanou episodu v našich hospodář­ských a tím i politických vztazích k USA jako na zjev přechodný, vy­volaný zčásti nedorozuměním a zčásti určitými objektivními skutečnostmi v mezinárodní situaci. Tak jako dosud bude naše vláda i nadále sledovat vůči Spojeným státům politiku přátelskou, hájíc při tom svoje vlastní zájmy. ■ i f\s Vystoupení sovětských delegátů v OSN vzbudilo hluboký dojem Moskva (TASS). Zvláštní dopi­sovatel »Pravdy« v New Yorku Isakov píše, že reakční část amerického tisku svého času usilovně informovala ve­řejnost růSmými smyšlenkami o Sovět-­­ském svazu. Sovětská zahraniční poli-! tiká byla na stránkách této části tisku pro obyčejného Američana značně po­křivena. Veřejnost byla přesvědčována o tom, že před zahájením valného shromáždění Spojených národů dojde k ostrému konfliktu mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi. Proto je pochopitelné, že mnozí lidé očekávali tuto srážku s obavami a ne-’ klidem. Ale reakce se přepočítala. Vy­stoupení sovětských delegátů vzbudilo u všech hluboký dojem, tím spíše, že se tak dělo, jaksi před veřejností zá­padní polokoule. Sovětští zástupci za­ujali přísné zásadní stanovisko, re­spektující stanovy OSN, zavrhli anti­­demokratické návrhy a snahu o revisi stanov v tom místě, jež se týká jedno­myslného rozhodování mocností v Ra­dě bezpečnosti. Krorňě tohoto projevy sovětských delegátů ukázaly jasně snahu Sovětského svazu, projednati ja­kékoli problémy co neišíře a svobodně a co nejtěsněji spolupracovat!. Celá řada náznaků svědčí o tom, že určité síly by chtěly učinili z OSN ná­stroj na vnucování svá vůle jiným stá­tům. Ať by se věci vývinuly jakkoliv, néni pochyby o tom,-'že první .dny čin. nosti' sovětské delegace zanechaly vi- - ditelnoú stopu ve veřejném míněni. R-r^ící výbor rozhodl ye, čtvrtek na návrh britského delegáta Noéla' Bakéra, aby so­větská resoťuce o odzbrojení byla dána na pořad valného shromáždění OSN. Rozhod­nutí bylo učiněno jednopiyslně. Celé Jed- « nání netrvalo déle něžlí dvě ntjmity a o věci nebylo diskutováno. V těchto dnech odjela do Londýna ma­ďarská obchodní delegace, která má zkou. mat možnosti výiúěny zboží, příp&dně uza­vření obchodní smlouvy inezi oběma státy. V páték se konají v celé Anglii i ve Walesu obecní volby ve více než 360 vo­lebních okresích. Podle čtvrtečních zpráv francouzského tisku bude příští týden utvořena nová špa­nělská republikánská vláda v exilu. Po celém Rumunsku konají se předvoleb­ní mnohatisícové schůze a tábory lidu; v Kluži se takové schůze zúčastnilo 120.000 lidí a promluvil tam; m. j. ministerskýv předseda rumunský Petru Grozá. Ministr Jan Masaryk promluvil ve stře­du večer o poměrech v Československu ha debatní schůzi organisace Mezinárodní forum. Pracovní brigáda polské mládéže, která se zúčastnila prací ha stkvbě železnice mlá­deže Brčko—Banovíca, zaslala jugoslávské mládeži dopis, ve kterém praví, že bratr­ství a jednota, uskutečněné přímým sty­kem jugoslávské a polské mládežě, bu­dou velkou předností pro budoucnost. Jednou » if vy i’ ' větou U • fpW ß GnUwnldův kulturní fond V neděli dne 22. y.áří 194(í bylo uveřejněno provolání předsednictva Ústředního vvboru KSČ. které seznámilo veřejnost s ideovým obsahem a cíly právě založeného Gottwaldo­va kulturního fondu. Padesátileté jubileum soudruha Klementa Gottwalda stane se pří­ležitostí k projevům úcty a vděčnosti, již náš pracující lid měst a venkova chová k jeho osobnosti. Založení Gottwaldova kulturního fondu 1e událostí velkého dosahu v pašem národním životě, neboť úkoly, které si klade, jsou ve­deny snahou o prohloubení a rozšíření zna­lostí vědeckého socialismu mezi naším lidem o zjištění všiech pokrokových prvků v ději­nách českého a síoyenského národa, o dů­sledné využití výsledků tohoto studia k pod­poře rozvoje opravdového nového humanis- i mu. Těmito ryze vědeckými úkoly bude se zabývat především ústav vědeckého socialis­mu. zřízený z prostředků Gottwaldova kul­turního fondu. Tím však zdaleka není vy­čerpán účel fondu. Poskytováním stipendií a umožněním studijních cest bude podpořena činnost vědecká, spisovatelská, básnická a kultnrní. Zvláště se pak bude ořihlížeti k podpoře sebevzdělání mladých dělníků a rolníků, jimž bylo zhusta bráněno v přístu­pu k ne.icennějším produktům lidského du­cha v oboru techniky, vědy a umění. Pro­středky fondu búdon též sloužit k podněco­vání vynalézavosti, organisa čitích a raciona­­lisačních objevů, které jdou ruku v ruce se zvýšením odborného a všeobecného vzdělání. Gottwaldův kulturní fond stane sě živým výrazem toho. jak vysoce si cení náš lid životní práce Klementa Gottwalda a jeho zásluh o dělnické a socialistické finůtí. jeho neúmorné obětavosti a cílevědomé činnosti pro blaho národa a republiky. Další příspěvky na GKF zaslali: Záv. org. železničářů. N. Bohumín. 500 Kčs. Záv. org. Národní banky Praha. 2500 Kčs. Míst, org. KSČ. Vraiié n. Vit. 500 Kčs. Milada Zátková. Bukovnö. 100 Kčs. 10. míst. org.. Praha XII. 950 Kčs., Organisace KSČ. Tlustice. 200 Kčs. Dobrovolní pracovníci Ústř. sekretariátu 1000 Kčs. 27. org. KSČ, i Bohnice. 500 Kčs. Ladislav Kopřiva. Praha XVI, 2000 Kčs. Zaměstnanci hotelu Adria. Praha. 500 Kčs. Míst. org. Krásné Březno 309 Kčs. Josef Jirků.- Praha XVI, 500 Kčs. V. míst. org. Karlovy Vary 1000 Kčs. Záv. org. Státního nakl.. Praha. 500 Kčs. Záv. org. dolu »Zárubek«. M. Ostrava. 10.000 Kčs. KSČ Radvaniee. Ostrava. 3000 Kčs. Místní org. Šluky 10G9 Kčs. 41. míst. org. Praha- Michle' 500 Kčs. Sbírka, záv. ořg. sekreta­­riátu ŰV KSC. I. splátka. 12.650 Kčs. 3. mist. őrs. Praha XI 500 Kčs. Záv. orsr. VDP. Neláhozeves. 1600 Kčs. J. B.. Praha XI. 1000 Kčs. Míst. org. Ruzyň 500 Kčs. 9. ore. Pra­­ha-Hodkovičky 500 Kčs. Otto Klička. ZNV Praha. 2000 Kčs. VF árodnč socialistického posl. Horu známe z jeho projevů ostře na­mířených proti SNB. Doposavad ne­měl poslanec Hora jediné slůvko, po­chvaly pro sbor a Jeho »kritika« se dotýkala všech členů sboru bez roz­dílu. A nyní čteme v S. s., že posl. Hora navštívil výcvikový tábor SNB a že v rozhovoru s jeho příslušníky získal cenné poznatky o životě, vý­cviku a sociálních i finančních poža­davcích členů sboru. ílapadá nás myšlenka, zda poslanec Hora, po získání cenných informací pozmění svůj postoj ke sboru a zda se vůbec neměl přesvědčit rozhovorem s jed­notlivými členy sboru dříve než začal kritisovat, protože bez informování se nemůže bvt konstruktivní kritiky. * ' TT ětšina našich listů přinesla zají­­’ mavý rozhovor s předsedou Sva­zu sovětských spisovatelů Alex. Fadě­­jevem o poslání literatury a o vztahu literatury'k politice; Mezi těmi, kdo o věci pomlčely, býlo na př. Svobod, slovo. Je jasné proč: Fadějev totiž průkazně vyvrátil také tvrzení dr J. Slavíka, který několikrát ‘ vystoupil jako; »obhájce« Zoščenkův a Achma­­tové. O Fadějevově -rozhovoru však také pomlčely Svobodné noviny. A to je u, listu Sdružení, kulturních or­ganisaci zejména , hodné odsouzení. Šv. noviny přispěchaly ovšem vždy velmi pohotově s informacemi o Kul­turním svazu, ochotně uveřejňujíce všechny podnisy členů, které jim se­kretariát Svazu dodal. Případ s.Fadě­­jevovým interyieweřťi je v úzké sou­vislosti s nevšímavostí Sv. novin ke všemu, co ‘ se »riadštranickosti« Sv. novin nehodí. Není , |o tedy snad jen netečnost k infornjóvání vlastních čtenářů, kterou Sv. noviny projevily. V případě Fadějevp^ě'to je už .zřej­mý úmysl vystupovat- jako obránce dr Slavíka.

Next