Rudé Právo, říjen 1962 (XLIII/271-301)

1962-10-18 / No. 288

Proletáři všech zemí, spojte se! RME PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Čtvrtek dne i8. října 1962 ČÍSLO 288 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 66) CENA 30 HAL. První rýpadlo s bezkomorovým kolesem z NDR bylo nasazeno na odkliz zemin v nejtěžších podmínkách v prvním fezu na povrchovém Dole Medard l z n. p. Pohraniční strdi ve Svatavě v sokolovském revíru. Místo dřívějších deseti skluzových ploch má ienom jednu. To-příznivě ovlivňuje provoz, nebot zemina se tolik nelepí a lépe se odsypůvá. — Na snímku: Rýpadlo SCHRS 315 z NDR nasypává zeminu do elektrického důlního vlaku. (Foto čilí — Bambule) NEJVYŠŠÍ ČAS UKONČIT SKLIZEŇ Brambory především do nákupních skladů Co ukazuje přehled o nákupu • Sobecké zájmy poškozují společnost Stále, Ještě nepostupuje nákup brambor tím tempem, Jak bychom si přáli. Již proto, že sklizeň se v mnohých místech blíži k závěru a některé zemědělské závody za­pomínají na své povinnosti vůěi společnosti. Vina není Velmi často chybí účinná politicko­­organizátorská práce Dokladem toho je, že i když je sklizeno přes % ploch brambor, nakoupeno je dosud něco přes polovinu z celkového úkolu. Jsou ř takové zemědělské závody, kde se nejdříve starají o rozdělení naturállí, o družstevní fondy a pak teprve dá­vají zbytek brambor na nákup. Například v JZD Veselí nad Lužnicí na okrese Tábor dali na nákupní úkol 30 vagónů brambor zatím jen 10. Druž­stvo už ale začalo vydávat pro záhumen­­ková hospodářství až po 20 centech »na­turálních« brambor. Podobné případy jsou však také v dalších krajích. Také v Severomo­ravském kraji si letos v nákupu bram­bor nevedou nejlépe. Funkcionáři JZD Jilešovice, Jiskra-Háj, Kobeřice a 01- dřišov na okrese Opava prvé brambory krechtuj! a uskladňují do skjepů a »prý«, až co zTtude, dají na nákupní smlouvu. Tato družstva mají značný podíl na tom, že právě okres Opava, i když má sklizeny brambory na 65 % ploch, zatím plní nákup jen ze 42,8 %. 'A' V tomto okrese by si měli vzít ze­mědělci příkíad z jZD Stibořice, které od počátku klade povinnosti ke společ­nosti na prvé místo. Družstvo již splnilo plánovaný úkol 61 vagónů brambor a na­víc již prodalo státu další 3 vagóny. Odpovědnost za pomalý okresních a místních ná­­neposlední řadě také z nákupních Špatný příklad dávají i z Výzkumné­ho ústavu pro chov školu v Rapotíně, okres Šumperk. Tam totiž nedodrželi plánovanou plochu zasázených bram­bor o 15 hektarů a nyní se na to vy­mlouvají. Prý nebudou moci dát 20 až 30 vagónů. Právem by se měly řídící orgány v okrese zeptat vedoucích pra­covníků tohoto ústavu, kde je jejich odpovědnost ke společnosti! Měli by si vzít příklad z jiných zemědělských závodů na svém okrese. JZD Loučná dá navíc tři vagóny a Státní statek Hanušovice splní uzavřený závazek na počest XII. sjezdu KSC Dá společnosti dokonce 30 vagónů brambor nad svůj úkol. Nákup brambor v Jihočeském kraji k 16. X. 1982 Tabulku Jihočeského kraje uvádíme proto, že jde o jednoho z největších pro­ducentů brambor a na včasném splnění nákupních úkolů tohoto kraje je ve znač­né míře závislé i zásobování pracujících bramborami. ovšem jenom na zemědělcích, nákup mají také pracovníci rodních výborů a podniků. Okresy Brambory Dennf přírůstek 0. Budějovice 29,5 0,6 Český Krumlov 74,6 5,0 Jindřichův Hradec 49,6 3,4 Pelhřimov 36,7 3,0 Písek 44,4 2,6 Prachatice 68,2 2,3 Strakonice 47,4 2,8 Tábor 33,1 2,7 Celkem kraj 42,8 2,8 VÝKONNÝ VÝBOR ICSU ZAHÁJIL JEDNANÍ o nových celosvětových vědeckých programech PRAHA 17. října (Od našeho zpravodaje) — Ve středu započalo v pražském hotelu International jednání výkonného výboru Mezinárudní rady vědeckých unií (ICSU), která je největší mezinárodní vědeckou organi­zací v oboru přírodních věd. Prostřednictvím národních akademií věd, ná­rodních rad pro vědecký výzkum či mezinárodních unií, sdružujících ba­datele z jednotlivých oblastí přírodovědy, je členem ICSU téměř 80 států. ‘‘Zasedání zahájil předseda ČSAV akademik F. Šorm. Vřele uvítal shro­mážděné přední vědce z mnoha zemí, vysoce ocenil práci ICSU, která sou­stavně pečuje o rozvoj vědy ve světo­vém měřítku. Zdůraznil velký význam vědy, která je dnes motorem, jenž může pohánět hospodářský pokrok. Naším společným cílem musí být, aby tento pokrok směřoval k objevům no­vých vědeckých hodnot, ke štěstí všech národů, k míru. Jenom za mírového soužití bude možno uskutečnit velké vědecké programy, které sl Meziná­rodní rada vědeckých unií vytyčuje. Poté krátce promluvil předseda pražského zasedání výkonného výboru ICSU, známý anglický biochemik sir Rudolph Peters. Hovořil o velké odpo­vědnosti této organizace za uskuteč­nění nového jevu v mezinárodním vědeckém životě, jakým jsou velké ce­losvětové výzkumné programy. Jed­ním z nich byl např. Mezinárodní geo­fyzikální rok. V závěru řečník zdůraz­nil, že je pro shromážděné vědce ra­dostné sejít se a pracovat v zemí, která má tak starou kulturu a velké kulturní tradice. Na pořadu jednáni je pět nových celo­světových vědeckých programů: biolo­gický program, komplexní průzkum In­dického oceánu, hydrologický program, »Rok klidného Slunce« a studium vrch­ních vrstev zemské kůry. vw.wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwv V ČESKÝCH LODĚNICÍCH V PRAZE-LIBNI . uvádějí v život připomínky z diskuse Plnou podporu nové technice • Úzká spolupráce dělníků s techniky • Plán exportu splní do 8. 12. J PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Výrobky libeň­ských loďařů — sací bagry, čerpací stanice, koreč­­ková bagry a ostatní druhy technických plavidel — znají daleko za hranicemi. Technické požadavky na ně však neustále stoupají. Proto se v závodě v dis­kusi k dokumentu O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti nejvíce hovořilo o nové technice a otázkách s ní úzce souvisejících, jako jsou například novátorské metody, zvyšování kvali­fikace apod. Pracující vznesli desítky připomínek. Mnohé z nich již v závodě uskutečnili a národní hos­podářství tím obohatili o cenné hodnoty. Předseda eelozávodního výboru stra­ny soudruh V. Nykl říká: »Při organi­zování diskuse jsme Vycházeli z jedné zásady: umožnit, aby se k dokumentu vyjádřilo co nejvíce pracujících. Po jeho projednání ve stranických skupi­nách jsme svolali veřejné stranické skupiny, na nichž vedle členů strany vystoupily desítky nestraníků. Po­tom se konaly v pěti základních orga­nizacích veřejné schůze. Z rozpravy na schůzích vyplynul mj. i socialis tický závazek — exportní úkoly letoš­ního roku splníme do 8. prosince! Ne­ní u nás pracovníka, který by se na tomto závazku nepodílel!« Plně využíyat nové techniky Veřejná stranická schůze ve sva­­řovně byla rušná. Velkou pozornost vyvolaly příspěvky nečlena stfbny zá­mečníka J. Uhlíře a dalších. Kritizo­vali, že není využívána náležitě nová technika. »Víme všichni dobře, že značné procento prací v závodě dělá sváření,« prohlásili. »A zatím v dílně již delší dobu zahálejí apará’y na svá­řeni pod ochrannou clonou kysličníku uhličitého. Proč se s nimi nepracuje? Bráni.v -tom konzervatismus, pohodl­nost! Co bych si lámal hlavu s uče­ním nové, i když mnohem progresiv­nější metody, když mi léta už stačí dosavadní způsob! — Tobě snad stačí, ale závodu' nikoliv!« Dnes se už přístroje v koutě nepova­­luji. Svářeči Drbohlav a Sknpik se s ni­mi naučili za- pomoct techniků inž. j. Vi­ty a Háby dobře zacházet a práce |im jde od ruky. je připraven 1 seznam pra­cí, které budou touto metodou prová­děny. V Českých loděnicích v Praze-Libni připravují také zavodění automalické lin­ky na svařování plechů z jedné strany. K obsluze se zaškoluje jeden z nejlep­ších svářečů v loděnici, ). Nádvorník. •Diskuse potvrdila, že novou techni­ku mohou správně využívat jen lidé plně kvalifikovaní, stoiící na výši sou­časných úkolů. V popředí snahy stra­nické organizace stoji především ma­sová účast továrního kqlektivu za aktivní pomoci techniků na snižováni pracnosti; zavádění technickoorgani­­začních opatření atd. Proto celozá­­vodní výbor strany zaměřil svou po­zornost také tímto směrem. Do podnikové technické školy se při­hlásilo několik desítek poslucbačů přede­vším z řad dělníků. Projektant I. Slad­kovský, konstruktéři inž. L. Adamus a R. Laube, F. Křípeě a další v rámci činnosti pobočky Čs. vědeckotechnické společ­nosti se zavázali pomáhat tříčlenným skupinkám žáků. Pravidelně se s nimi scházejí a prooírají učební látku.' Někte­ří technici těsně spolupracuji *s brigáda­mi socialistické práce a kolektivy soutě­žícími o tento titul. Pomáhají jim řešit technické problémy, s nimiž se ve své práci setkají. Například v brigádě socia­listické práce soudruha |. Kašpárka se zabývají návrhem na nový způsob sváře­ní plechů pro lodni nástavby. Uspoří se jim materiál a podstatně sníží pracnost. Plánování na výši úkolů Hodně připomínek v diskusi se tý­kalo operativního plánování. Pracují­cí poukazovali především na nepruž­nost, špatnou evidenci o nedostateč­nou kontrolu. 1 v tomto směru se si­tuace zlepšila. Mnohem důsledněji se projednávají měsígnl a čtvrtletní plá­ny, hlavně pak jejich koordinace v rámci jednotlivých provozů a dílen. Plány se stavějí na daných podmín­kách vyplývajících z technické při­pravenosti, zásobovací situace 1 kapa­citních možností. Např. rozpisy vý­robních plánů rozšířili o měsíční koordinační plány na jednotlivá pla­vidla a dílny, o rozpisy plánu koope­race, prohloubení plánování subdodá­vek a zpracovávají se podklady pro plánování montážních podniků. Vedeni reorganizovalo II. provoz tak, že vyčleněním střediska elektromontáže se utvořil III. provoz s několika výrob­ními středisky. Tím se o mnoho prohlou­bila plánovací a ekonomická činnost. Diskusní příspěvky pod neustálou kontrolou Realizování, připomínek a námětů z diskuse stojí v současné době v po­předí pozornosti všech složek na zá­vodě. Aby ani jediná nezapadla, o to pečUjí i zvláštní komise ustavené při každé základní organizaci. Jsou v nich nejenom komunisté — nejlepší dělní-’ ci a technici, ale ke spolupráci byli přizváni i mnozí bezpartijní. Komise slouží výboru jako poradní orgán v řešeni technických otázek. Diskus­ní příspěvky se stávají nedílnou Sou­částí pracovních plánů hospodářských vedoucích, kteří r nich vycházejí v další činnosti svěřeného úseku. Ja­ko příklad lze uvést základní orga­nizaci v obchodně technickém úseku. Přesně eviduje padesát připomínek. Každému diskutujícímu se již dostalo nebo dostane podrobné informace, jak s jeho námětem bylo naloženo. (pro) Nový typ sovětské rakety úspěšně vyzkoušen Po 12 000 km letu dopad na místo určení • První zkušební oblast uvolněna pro dopravu MOSKVA 17. října (CTK) — Agen­tura TASS vydala zprávu o úspěšných zkouškách nového typu sovětských raket, v níž se praví: V Sovětském svazu byl 16. a 17. říj­na úspěšně vyzkoušen nový typ ně­kolikastupňové nosné rakety pro umě­lá kosmická tělesa. Rakety dopadly ve střední části Tichého oceánu. Dél­ka letu byla více než 12 000 km. Let raket a funkce všech stupňů byly v souladu se stanoveným pro­gramem. Makety předposledních stupňů nos­ných raket dosáhly vodní hladiny v bezprostřední blízkosti stanoveného místa dopadu. .Protože zkoušky byly'úspěšné, je agentura zmocněna prohlásit, že od 18. října t. r. je první vymezená ob­last dočasně, až do zvláštního upo­zornění, uvolněna pro plavbu lodí a lety letadel. DRUŽICE »KOSMOS 10« NA OBĚŽNÉ DRÁZE • počáteční doba oběhá 90,2 minuty; • maximálni vzdálenost od povrchu Ze­mě (apogeum) 380 km; • minimální vzdálenost od povrchu Země (perigeum) 210 km; • úhel sklenu oběžné dráhy k rovině rovníku 65 stupňů. Na palubě družice je vědecká apa­ratura určená pro další výzkum kos­mického prostoru podle programu, který oznámil TASS 16. března, dále rozhlasová vysílačka vysílající na frekvenci 19 995 megahertzů, rádiový systém pro přesné měření parametrů oběžné dráhy a radiotelemetrický sy­stém pro vysílání údajů o činnosti přístrojů, a vědecké aparatury na Zemi. Zařízení umělé družice funguje nor­málně. Koordinační a výpočtové středisko zpracovává docházející informace. MOSKVA 17. října (CTK) — V So­větském svazu byla ve středu vypuš­těna další umělá družice Země, »Kos­mos 10«. Družice byla vypuštěna na oběžnou dráhu s parametry :> MÍSTO DVOU TÝDNU — ZA NĚKOLIK HODIN V I. cechu" Východočeských che­mických závodů Synthesia Semtín za­městnanci zjistili silně poškozené axiální ložisko u páté kyzové pece. Ložisko bylo nutno urychleně vymě­nit, jinak hrozilo zborcení hřídele o váze 20 tun a vážné narušení plně­ni plánu. Až dosud se vadná ložiska vyměňovala pouze o generálních opra­vách pecí. Při starém způsobu opra­vy byla pec vyřazena na 15 dnů z pro­vozu. Tak dlouho totiž trvá zchlad­nutí a opětné zapálení pece. jde tu o velmi obtížnou práci v prašném a horkém prostředí. Mechanik odděleni M. Jirák, mistr údržby J. Procházka, svářeč J. Bekera a parta údržbářů L. Klusoně se roz­hodli k obětavému činu — k výměně ložiska u horké pece. Za pomoci transportních čet j. Matějky a j. Kuře se skutečně podařilo nejen staré lo­žisko odstranit bez poškozeni spodni části hřídele, ale i montáž nového lo­žiska. Celá oprava trvala pouze ně­kolik hodin. Všichni se při tomto výkonu jakse­patří zapotili, ale výsledek stojí za to: zkrácením opravy se zamezilo výpa­du 400 tun monohydrátu kyseliny si­rové. ( Od dep. ) '!/VWWWW///'AWWWVWW///AřW.' DVANÁCTÁ KOKSOVÁ BATERIE ZAPÁLENA TŘINEC 17. října (Od dop.) — Stav­baři a montéři na výstavbě nové kojt­­sovny v Třineckých železárnách VRSR dosáhli dalšího úspěchu. Zatímco 11. koksová baterie Již dává od neděle koks, předali ve středu k zapálení a vysoušení 12. koksovou baterií. Tím překonaly čety hutních montá­ží VZKG, Teplotechny Ostrava a dal­ších podniků svůj závazek vyhlášený na počest XII. sjezdu KSČ o Jeden den. METODY VĚDECKÉHO ŘÍZENI AŽ NA PRACOVIŠTĚ Spojenectví matematiků a hutníků Pravděpodobně nevíte, že jediný výpočet vsázky pro kyslíkový konvertor zahrnuje stovky instrukcí. Ty zase v řeči čísel vyplní desítky složitých rovnic. I nejšikovnější matematik se is nimi potýká několik dní! Ale najednou se obje­ví počtář, který předloží rozluštění za dvě minuly. Propočet přesně stanoví, že do konvertoru přijde tolik a tolik surového železa, šrotu, vápna, okují, legujících. přísad i všeho ostatního, co tam patří. Rychle vyřešit tolik ne­známých veličin dokáže nový pomocník matematiků — výkonný počítací stroj, jakému nestačí sebelepší počtář. Lidé mu dovedně připraví program a za vte­řinu zpracuje tisíc i více údajů. Na náš výpočet zatím nespólehla žádná osádka oceláren. Zrodil se v klidu výzkumného pracoviště, stejně však podle poža­davků výroby. Počítač a souprava děrnoštítkových strojů — to Je provoz výpočtového střediska pražského Výzkumného ústavu hutnictví železa. Středisko zkoumá základní metody pro rozbor výrobních procesů, kontrolu a řízení hutních provozů. Hutnická kuchyně se rychle mění. Velikosti výrobních agregátů, provo­zu i celých kombinátů se neustále zvětšují, narůstají výrobní rychlosti a zvyšují se nároky na jakost výrobků. Mnohem složitější Je také organizace výroby. Co dělat pro přesnější řízení? Hlásí se nový pracovník — moderní matematické metody. Byli jsme udiveni rychlostí, s jakou počítač vyluštil nej­vhodnější vsázku do kyslíkového konver­toru. A proto počítač uvítají i u vysokých pecí a na jiných místech hutních závodů. Odborníci tvrdí, že na celý výrobní pro­ces vysokých pecí působ! okolo šesti set různých vlivů, od hodnoty a skladby su­rovin, až po chad pecí, teplotu vzduchu a mnoho jiného. Matematický výpočet dovede najit z daných veličin nejlepší, optimální složení a jejich vzájemnou vaz­bu. To není již jen pouhá teorie, ale také ověřená praxe výpočetního střediska. Ur­čení vsázky pro kyslíkové konvertory poslouží již pro řfzéní provazu ocelář­ských pecí ve Východoslovenských žele­zárnách. Konvertory tohoto druhu budou poprvé v takovém rozsahu v normálním provozu. Pražské střediska vypracuje pro tento podnik návrh vhodného jednodu­chého počítače, který složf ze součásti a dílů již vyráběných přístrojů. Vědecké řízeni nenf něco odtažitého od každodenní výroby. Na důkaz další příklad. SONP Kladno měly zájem na důkladnějším osvětlení závislostí mezi chemickým složením ušlechtilé oceli a žádanými mechanickými vlastnostmi, jako je pružnost, tažnost, houževnatost. Tyto vztahy podmiňuji do značné míry kva­litu oceli. Lepši kvalita speciální oceli v rukou konstruktérů snfžf například vá­hu strojů a konstrukci. Není žádnou taj­nosti, že řada výrobků našeho strojíren­ství je o dvacet až třicet procent těžší než některé cizí výrobky s přibližně stej­nými technickými ukazateli. kladenské hutníky zajímala nejen závislost obsahu uhlíku a pevnosti ušlechtilé oceli, ale také v jakém po­měru ovlivňují tuto pevnost sífa, man­gan a další přísady. Matematikové převedli měření u několika set taveb do číslicového kódu a předložili po­čítacímu stroji. Propočty odhalily nej­vhodnější kombinace chemických prv­ků pro nejlepší jakostní hodnoty. Zno­vu matematika přímo zasáhla do vý­roby. Organizace práce v číslech Prvé kroky ma'ematického popisu a hodnoceni výroby dokazují užiteč­nost těchto metod. Jeden z pracovní­ků střediska, inž. M. Knotek, nám uká­zal další knihu. Nic než čísla, pomys­líš si neuctivě. Za nimi však je další kus dobré práce. Tentokrát v organi­zaci práce hned u několika závodů v Chomutově, Vítkovicích, Kunčicích a jinde, které vyráoějí bezešvé trubky. »Představte si pro názornost pět různých válcovacích trati na výrobu bezešvých trubek''— říká odborník M. Knotek. — »Trubek potřebujeme mnoho druhů, různých velikostí I ja­kostí. Jak je rozdělit ne podle zájmu závodu, ale podle potřeb společnosti, to znamená podle nejlepšího vytíže­ni jednotlivých tratí? Na jednáni lidi mají vliti různé okolnosti, přístroj je však objektivní.« Výpočty na číslicovém počítači proká­zaly, že správným vytížením dosavadních tratí můžeme zvýšit kapacita této výro­by o dvě až osm procent. Plánovači po­užijí těchto podkladů již r příštím roce. Podobné metody využijí hutní odborníci později i při rozboru optimálního rozdě­lení výroby drátů, plechů a jiných hut­ních výrobků. K hovoru se připojil tnž. J. Sefc. K vý­kladu má po ruce takzvaný matematic­ký model, [sou to jakási pravidla sou­hry hutního provazu, tentokrát odtévár­­ny jednoho našeho velkého ostravského závodu. Htavnf požadavek je na první pohled jednoduchý — odlévárna must zpracovat všechnu ocel vyrobenou v ocelárně. Přes­né měření, časově studie, technologické rozbory a mnoho jiných závislostí je ukryta v číselných údajích, jako napří­klad doba vyhříváni pánvi, doprava jeřá­by, až po děje u licích plošin. Stovky mož­ností a skutečností, které je třeba sklou­bit v plynulý pracovní rytmus. Tento úkol řeší metoda řídícího systému, kdy jed­notlivá měření a údaje se zpracuji na počítacím stroji. Výpočtové centrum s ma­lou obsluhou odborníků je schopna řídit práci jednotlivých agregátů tak, aby by­la dodržena technologie zpracováni a všechna zařízeni byla využila co nejlé­pe. »Různé výpočtové přístroje nejsou již ve velkých závodech novinkou. Mů­žeme je však daleka lépe využit než do­sud — mini inž. |. Sete. — Malé a vhod né počítače budou v brzké době nezbyt­nými pomocníky.« Dosavadní matematické rozbory a výpočty pražského střediska slouží již dnes praxi našich největších hutních závodů. O možnostech použití mate­matických metod se přesvědčili přímo v ústavě hutní technici a pracovníci výzkumu z Koš’c, Kladna, Ostravy i odjinud ve čtyřech zvláštních kur­sech Další podobná setkání se připra vu jí. Kdo by pochyb )val, že stále těs­nější spojenectví matematiky a huti bude jen ku prospěchu národního hos­podářství. LUMlR HRUDKA Univerzální počítač má výbornou »pamět«. Uchová v ní tisíce potřebných údajů a Informací. — Na snímku: Pracovníci výpočtového střediska kontrolují funkcí pdmětové jednotky. r 0 vysokou kombajnovou těžbu Na Dole Suchá Stonava, přestože e to nový důlní nodnik, sé začalo uhlí dobývat postaru — pouze sbíječkami. Kombajnová těžba tu vůbec nebyla v plánu a přece už zde dva kolektivy těží uhlí kombajny a dosahují pěkných výkonů — až 700 tun na jeden kom­bajn denně. »Pro příští rife i další léta chceme uplatnit zásado,« řekli nám soudruzi ře­ditel |. Kupka a předseda CV KSČ inž. Spunar, »že nebudeme vůbec uvažovat o jiném způsobu dobýváni uhli než kom­bajny. Nebudeme hledat překážky pro na­sazení kombajnu, jak tomu v revíru často bylo, ale budeme se ná věc dívat opačně: co udělat pro to, abychom v tom 51 onom rubáni mohli dosáhnout kombajnem co nejvyššfch výkonů.« Kolem dalšího rozvoje mechanizace těžby na tomto novém dole se také hodně hovořilo v předsjezdové disku­si. Lidé sl tu uvědomují, že kombajny mají značný podíl na tom, žc Důl Su­chá Stonava v letošním roce vytěžil navíc přes 46 tisíc tun uhlí a že tyto stroje Jim přinášej! podstatné ulehče­ní práce, (ře) 1* í 0 První sibiřské plynovody, j ■ Berezovsko-igrimská skupina nale­­% zišť přírodního plynu je jednou z nej- J větších na Sibiři. Odtud, z osady Igri­­j! mu, bude zahájena stavba prvního >- sibiřského plynovodu. Více než polo- J vina úseku Igrim—Serov povede hlu­­í bokou, těžko prostupnou tajgou. Se­* věrní Ural dostane první berezovský >. plyn v roce 1964. Stavba pomůže řešit >- důležitý hospodářský problém zásobo* vání průmyslového Uralů levným pa­­>- livem. Další stavbou bude nejsever­­nější plynovod na světě na trase Taás >- —Turnus—Jakutsk—Besťak. Je to prv- 5 • ní trasa v zemi věčně zmrzlé půdy. v Potrubí nebude položeno do země, »- ale postaveno na speciálních podpě- J rách. Plyn nalezený nedaleko ústí * Viljuje zásobí především hlavní město *; Jakutska. V generálním plánu se po­jí- čítá, že plyn odtud povede až-, na Dálný východ. I 9 900 nových měst í Na mapě Sovětského svazu se po í Velké říjnové socialistické revoluci í dbjevilo 900 jmen nových měst. První >■ kapitolu letopisu výstavby měst za­­>■ hajují v letech první pětiletky Mag­­nitogorsk, Novokuzněck, Karagan­­>-da... K nejnovějším patří »díaman­­$ tový« Mirnyj v Jakutsku, Temirtau — 5- »kazašská magnitka«, Tujmazy — J středisko baškirské ropy, Rustaůi, >- Sumgait — chemie a kov Kavkazu, * Jangler — »bílé zlato« Uzbekistánu, l. Nurek — energetika Tádžikistánu, >■ Rubcovsk — traktory AI taje, Bratsk Ji— energetický gigant na Angaře atd. * Nyní je v SSSR 4700 měst. Z toho má 27 více než půl miliónu a 7 již přes >-milión obyvatel. 0 Ztracený kanál v taj ze s­>■ V sovětských učebnicích zeměpisu se o kanálu, který spojuje sibiřské ve­­>- letoky Ob a Jenisej, už nedočteme. 1 Avšak před 60 lety tu proplouvaly, ji - z jednoho vodního systému do dru­­hého lodi o výtlaku až 400 tun. Když ,! bylp vybudována sibiřská magistrála, >■ kanál upadl v zapomnění. Byl znovu j! několikrát použit až v letech Vlasté­­>• necké války. Hydrotechnikům se v mi­­nulém století podařilo najít nejvhod­­>• nější a nejkratší vzdálenost vodních systémů Obu a Jeniseje. Kanál Je ne­­j. velký, spojuje jiorní tok řek Kasu a >• Keti. Nyní v Leningradě vypracovávají l'. projekt velké sibiřské vodní cesty, >■ která povede po staré trase. >: ® Leningrad se rozrůstá ^ Do 20 let bude v Leningradě posta­­a! veno 1 260 000 nových moderních by- 3 ■ tů. Už dnes kryjí místní stavební kom­­>! bináty celých 50 procent objemu vý­­s - stavby průmyslovými metodami a v příštích třech letech tento podíl ODLEVACl TŘETÍ OCELÁRNY Třineckých železáren Velké říjnové socialistické Ocel z těchto ingotů se dá při pozdějším válcování plně využít téměř beze ztrát. — Na snímku: Ódlévaěl mistra J. Szurmana ve třetí ocelárně pří odlévání ocele do kokil. Ocel v první levé kokile je již uklidněna. (Foto CTK — Svorčlk V.) || STRUČNĚ ZE SVĚTA ^ H FRANCOUZSKA KOMUNISTICKÁ STRANA ODPOVĚDĚLA na dopis Sjed­nocené socialistické strany (PSU) o referendu. Zdůrazňuje ochotu pro­jednat s PSU všechny možnosti sjed­nocení demokratických sil Francie v boji za zamítavý výsledek de Gaul lo­va plebiscitu. Komunistická strana vy­jadřuje v odpovědi potěšeni nad tim, že v programu PSU jsou některé dů­ležité body shodné s programem FKS. ■ SOVETSKO-CESKÖSLOVENSKA KO­MISE pro koordinaci činnosti cite miků obou zemí v oboru vysokomoie­­kulárních sloučenin přijala rozhodnu­tí o dalším rozšířeni spolupráce v ro­ce 1963. Schválila též plán vědecké spolupráce mezi Akademií věd SSSR a vědeckými ústavy ČSSR. ■ NA PŘÁTELSKOU NÁVŠTĚVU DO NDR vypluly pod vlajkou baltického námořnictva SSSR sovětské torpédo­borce »Spravedlivý« a »Světlý«. Tato návštěva je oplátkou návštěvy vojen­ských lodi NDR v Leningradě letos v srpnu. ■ POSLANEC JEDNOTNÉ SOCIALIS­TICKÉ STRANY ISLANDU Olgeirsson se v parlamentu otázal, zda je prav­da, že na vojenskou základnu v Kefla­­víku byly dopraveny nové americké letouny F 112, které mohou nést ja­derné zbraně. Islandský ministr zahra­ničních věcí Gudmundsson prohlásil, že tyto letouny byly skutečná na Is­land dopraveny. Jaderné zbraně však prý na Islandu nejsou. Zkoušejí využít sulfitových výpalků k hašení koksu Odpad z paoíren znečišťuje naše ře­ky. V případě Vratimovských papíren jde především o sulfitové výpalky. Tím eunnější je návrh, se kterým přišli pracovníci Výzkumného a zkušebního ústavu NHKG. Doporučují využit těch­to výpal ků k hašení koksu. Realizovat své návrhy začali v září, a to v koksovně Trojice. Pro hašení koksu přidáv?’t k normální vodě sul­fitové výpalky v noměru 4:1. Dosavad­ní zkoušky probíhají úspěšně. Po zpra­cování získaných výsledků a přísluš­ných laboratorních zkouškách řeknou výzkumníci kor.ečné slovo, zda bude možné tímto způsobem likvidovat sul« fitové výpalky, -db­

Next