Rudé Právo, září 1963 (XLIII-XLIV/241-270)
1963-09-16 / No. 256
Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ DNE 16. ZÁŘÍ 1963 ČÍSLO 256 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 66) CENA 30 HAL. ň. GROMYKO ODLETĚL PO NEW YORKU MOSKVA 15. záři (CTK) — V neděli v časných ranních hodinách odletěla z Moskvy do New Yorku na XVIII. zasedání VS OSN sovětská delegace vedená ministrem zahraničních věcí SSSR Andrejem Gromykem. Týmž letadlem odletěla do New Yorku také ukrajinská delegace, kterou vede ministr zahraničních věcí USSR Luka Palamarčuk a běloruská delegace vedená ministrem zahraničních věcí BSSR Kuzmou Kiseljovem. Sjezd slavisfů v Sofii PRAHA 15. září (CTK) — 170členná delegace čs. slavistů, vedená akademikem B. Havránkem, odcestovala dnes z Prahy do Sofie, kde se ve dnech 17.—23. září sejde V. mezinárodní sjezd slavistů. Celkem se na sjezdu očekává asi 2000 účastníků z celého světa. Jednání jsou zaměřena k historickým obdobím slovanské vzdělanosti i k aktuálním problémům slavistiky. Nedělní manifestace míru V Choustníkově Hradišti u Dvora Králové nad Labem — v místě, kde bylo v únoru 1945 ha pochodu smrti do Rakouska ubito 145 politických vězňů z koncentračního tábora Gross- Rossen u Lodže — byla dnes mírová manifestace. K více než 3000 účastníků promluvil předseda Čs. ústavu zahraničního Gríša Spurný. K účastníkům mírové manifestace SČSP v Hradci Králové promluvil ministr vnitřního obchodu J. Uher. Desetitisíce občanů z Hradecka odeslaly z manifestace rezoluci velvyslanectví SSSR v Praze, v niž vyjadřují jednomyslnou podporu mírových snah sovětské vlády a iidn. V orbě pod ozimy st vedou dobře v Jihomoravském krajt v okrese Brno. Tam také začaly prvé tři osádky pásových traktorů v JZD využívat strojů v nepřetržitém provozu. — Na snímku: Traktorista V. Mátl se svým synem Rostislavem v JZD Rozvoj v Rajhradicích plní při střídání směn nádrž naftou. (Foto ČTK — Fr. NesvadbaJ Se štafetou nové techniky Kdo Pepíka Režába zná, toho nepřekvapí, když jedním dechem hromuje a málem skládá funkci a vzápětí přijde s nápadem, který víc než jasně svědčí, jak mu právě tahle práce přirostla k srdci. Kdepak, ten se odradit nedá. Zasakruje, bouchne rukou do stolu, navzteká se, to ano. Ale aby přestal šťourat a vrtat do všeho, co se ve fabrice staví do cesty nové technice, aby k tomu nezískával ostatní mladé lidi, aby nepřemýšlel o nějakém dalším zlepšováku (»Kolik jich mám? Asi tak šedesát — a polovičku realizovaných,«), toho se teda sotva kdo dočká. Proto je právě on v čelákovickém závodě TOS předsedou rady mladých odborníků. Před několika lety dělník strakonické zbrojovky, pak montér plzeňských Leninových závodů a dnes parťák údržbářů v čelákovické slévárně, snad nejmodernější v celé republice. ■ ■ ■ Svazáci v čelákovickém TOS získali dobrou zkušenost. Úkolů, které má jejich organizace, je nemálo, ale oni si před rokem řekli: »Jestliže nás má být ve fabrice vidět, tak zabereme pořádně na jednom místě.« A tak se rozhodli »zabrat« za novou techniku. Podporu pro svůj úmysl našli n stranické organizace i u vedení závodu, zejména u technického náměstka ředitele, u soudruha Kužílka. Ten jim také dal první náměty a nápady. Pozvali ho na zasedání rady mladých odborníků, mezi mladé přemýšlivé dělníky, techniky a inženýry, a tam se od něho dověděli, v čem by závod potřeboval jejich pomoc nejnaléhavěji: v zaváděn! skupinové technologie. A soudruh Kužílek si tehdy vzpomněl, že právě v tomhle mají dobrou zkušenost v Kovosvitu Sezimovo (lstí. Navrhl chlapcům: »Zajeďte tam, poraďte se, okoukněte, jak to dělají!» Napřed poslali do Sezimova Ostí dopis. Odpověď byla jednoznačná: »Přijeďte, rádi vás uvítáme.« Byl to pro členy rady mladých odborníků zajímavý a užitečný zájezd. Přece jen se vyplatí vidět, jak si se stejnou nebo podobnou prací umějí poradit »sousedé«. Třebas opracování základových desek na karusely. V Kovo§vitu je nezaškrabávají (jak to znali návštěvníci z Čelákovic), ale křížově hoblují s přesností tří tisícin milimetru. Anebo ten jejich nápad s úsporou bronzu při odlehčování ozubených koli Stejně užitečná byla jejich návštěva v AZNP Mladá Boleslav. A teď se čelákovická rada mladých odborníků chystá vyslat své zástupce na Slovensko, do metalurgických závodů v Dubnici nad Váhom. Tam pojedou jako ke svým; vždyť svazácké organizace obou závodů spolu uzavřely družbu. Na jednom zasedání rady mladých odborníků přinesl kdosi technický časopis, v němž byl vyobrazen speciální přístroj na měření ozubených kol odvaleni, výrobek jedné zahraniční firmy. »Tohle kdybychom měli,« povzdechli si chlapci. Jenže to bylo jenom přání splnitelné za zahraniční valutu. »A co kdybychom se pokusili udělat si ho sami?« Po téhle vyzývavé otázce už chlapci z konstrukce nechtěli couvnout. Ostatně musí být tak složitý? Nešlo by sestrojit přístroj, který by nebyl tak náročný na obsluhu, který by mohl používat každý dělník u svého stroje? Pročpak by nešlo? Půjde to — a už to dokonce i jde — i když jen na dokumentaci je zapotřebí dva tisíce hodin práce. Dva tisíce hodin navíc, po skončení směny. Dva tisíce hodin, za něž rada mladých odborníků nemůže nikomu slíbit víc než dobré slovo, uznání, pochvalu. Prvni krůčky už má rada mladých odborníků v TOS Čelákovice za sebou. [e její zásluhou, že mladí lidé začínají o své práci víc přemýšlet, že hledají cestu, jak a kde co zlepšit, jak uplatnit pokrokové formy výroby. Výrazem tohoto úsilí je i velká tabule u vchodu do závodu, kde jsou zaznamenány všechny podané zlepšovací náměty. Rada mladých odborníků postavila jejich »osud« pod veřejnou kontrolu. Vždy jednou za čtrnáct dní označí na tabuli pohyblivým znaménkem, v jakém stadiu je který zlepšovací námět. Každý autor má tak možnost sledovat, kdy se jeho námětem zabývá konstrukce, kdy plánovači, zásobovači, OTK, kdy nástrojárna, kalkulace, modelárna. A jestli se pohyb jeho námětu na tabuli zastaví, hned se bezpečně pozná, za kým je třeba zajít, koho popostrčit. Pepík Režáb sedí v pracovně náměstka soudruha Kužílka a — podle své nátury — bouří proti tomu, že mladí údržbáři nemohou splnit svůj slib a montovat strojní formovnu, protože prostor pro montáž je zavalen tunami materiálu. »Už kolik týdnů se o to hádáme a pořád nic nesvedeme ...« Soudruh Kužílek si napíše poznámku do diáře a pak se usměje: »To víš, nápad a dobrý úmysl — to je teprve začátek. Realizace, ta dá víc námahy, ta se musí vybojovat. Jen si vezmi vaši radu mladých odborníků. Víš, co mi připomíná? Osud jednoho konstruktéra, kterého jsem dobře znal. Byl zrovna posedlý konstrukcí frézy, která mele dát vyšší výkon. Když ji podle jeho návrhu vyrobili, uletěly z ní při první zkoušce všechny zuby. Trval na tom, aby byl vyroben druhý prototyp. A zuby se zase vylámaly. Někteří lidé si už mysleli, že jde o sabotáž nebo hloupou tvrdohlavost, když žádal o třetí zkoušku. A vidíš, ta třetí a všechny další se podařily. Pak mu každý klepal uznale na rameno.« Chytrému napověz ...! Pepík ví, že tohle náměstkovo vyprávění nebylo míněno jen jako povzbuzení, ale i jako upřímná kritika. Protože ono jde vždycky o to — vydržet. Nepustit štafetu nové techniky, se kterou se rozeběhli a jejíž trať vede jednou po hladké antukové dráze, podruhé je přinutí zdolat neočekávanou překážku. A tou nemusí být vždy jen nepochopení druhých, jan se ra první pohled často zdává, ale třebas i vlastní pohodlnost, nedůslednost, málo bojovné srdce. Je dobře, že zatím nic z toho svazáky v čelákovické radě mladých odborníků nedokázalo zastavit. JAN HAJNÝ Záběr ze stavby teplovodu Zelená louka — Pardubice, který zajistí možnost vytápění nového sídliště — Polábiny. Stavbu provádí pardubický Plynostav. (Foto: M. Mikulécký, Pardubice) V ORBĚ NA URČENÝCH POLÍCH nepřetržily provoz! šikých traktorů Na třicet okresů ještě nesplnilo nákup obilí • Družstva prodají státu brambory navíc Podle informací Ústřední správy nákupu se s plánem nákupu obílí zatím vyrovnalo 74 okresů a šest krajů. Prvenství mezi kraji zaujímá kraj Středočeský, který úkol překročil o více než čtyři procenta; přijaté závazky splnil okres Kolín, Praha-východ, Nymburk, Kladno — plán nákupu tu překročili o více než pět procent. K úspěšným okresům se dál řadí Banská Bystrica, Písek, Opava, Liberec, Kroměříž, Frýdek-Místek, Karviná. Pro radost nad pěknými výsledky odpovědného vztahu k povinnostem vůči společnosti ovšem nelze zapomínat, že ještě na třicet okresů úkol nesplnilo. Mnoho co dohánět mají zejména někteří Jednotlivě hospodařící rolníci, kteří například v kraji Východoslovenském prodali státu až dosud necelou polovinu plánovaného množství zrna a v kraji Západoslovenském zhruba 60 procent. Zcela mimořádnou a soustavnou péči sl v současných dnech žádá seťová orba. Je to zřejmé z připojené tabulky. A také z přírůstků, které byly zaznamenány za poslední čtyři dny. Celostátně to bylo jen šest procent z celkového úkolu. Nad tímto průměrem se umístily kraje Severočeský, Východoslovenský a Severomoravský. Naproti tomu kraj Středoslovenský nedosáhl ani tříprocentního přírůstku. Nejde však o více či méně zdařilou hru čísel, ale o řádnou přípravu dobrých podmínek pro příští úrodu. Pracovníci, jimž bylo svěřeno vedení zemědělských závodů, národní výbory. Instruktoři a další pracovníci výrobních zemědělských správ se nemohou na těžkopádnou organizaci orby klidně dívat. Nebývá na škodu poučit se ze zkušeností těch úspěšnějších. Zatím všude dosáhli nemalého urychleni tempa orby především tím, že získali další traktoristy, že pásové stroje začaly pracovat na dvě směny nebo — ještě lépe — přešly na nepřetržitý provoz. PREKROC! NAKUP BRAMBOR Družstevníci v Uhřičíclch na Přerovsku se rozhodil plán nákupu brambor překročit o 7 procent. V přerovském okrese vyhlásila podobné závazky další družstva. Například JZD Henčlov překročí plán nákupu brambor na 105 procent, JZD Družba v Želatovicích na 104 procenta, stejně tak JZD Tovačov a Kojetín. Polkovičtí družstevníci překročí nákup brambor o 3 procenta. Také na Olomoucku se družstva hlásí k tomuto hnutí. Nákup brambor už splnila Lužice, družstevnici z Luilna- Luběnic překročili nákup o 2 vagóny. REPAftl NASTUPUJI Jestliže tyto řádky čtou pracovníci Jičínského AgrostroJe, tedy Jistě ne lhostejně; zejména inženýr Vávra a další pracovníci z konstrukce. A oprávněně, neboť to byly »Jejich« stroje, které na řepných polích ve Vojčlcích na východním Slovensku nedávno dobře obstály. Potvrdil by to 1 ředitel Státního statku Zemplínské Teplice František Lašák, který od časného rána chodil za řepným kombajnem. »Dobrý pomocník,« říká ředitel o předváděném stroji. »Ubere dřiny, sklizeň poběží rychleji, co říkáš, Michale?« Otázka patřila vedoucímu hospodářství Dzetkuličovi, který nemeškal s odpovědí: »Stroj pracuje čistě, nejsou starosti se skrojky, všechno nakládá na vleky ...« Konstruktéři Lažák a Žďúrský chvílemi nestačili odpovídat na dotazy, jedni elítéli vědět, jestli ty ořezávael nože dost vydrží, druhé zajímaly podrobnosti o hydraulickém vyklápění nákladu. Někteří řepaři pozorně prohlíželi jednotlivé bulvy, jestli přece jen nejsou poškozené. Stroje pracovaly spolehlivě, pole zůstalo čistě. A co je hlavní: řepa se téměř bez dotyku lidských rukou dostává do cukrovaru. Tak pěstitelé cukrovky v zempllnské nížině vyzkoušeli dvoufázovou sklizeň cukrové řepy. Den nové techniky ve Vojčlcích ukázal, že i s řepou sl budeme vědět rady. Přehled o postupu seťové orby, Jak JI zaznamenal dispečink ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství k 11. září (v procentech): Národní den USA na veletržním výstavišti Rekordní návštěvo no veletrhu v Brně Významní hosté ze zahraničí • Vyvezli jsme již 1000 silničních válců » Šicí stroje do Dánska a Rumunska BRNO 15. září (Od našeho zpravodaje) — Neděle na brněnském veletržním výstavišti byla ve znamení rekordní návštěvy občanů ze všech krajů. Podle předběžného odhadu překročil počet návštěvníků, kteří si jen za neděli prohlédli veletržní exponáty, 100 000 osob. Zájem se soustředil především na Pavilón národů a expozici zemědělských strojů. Na brněnské hlavní nádraží v sobotu a v neděli přijelo přes tisíc osobních vlaků. Z Varšavy a z Berlína byly do Brna vypraveny přímé zvláštní rychlíky. Neděle byla na výstavišti také ve znamení Národního dne USA. Spojené státy severoamerické jsou na brněnském veletrhu oficiálně zastoupeny podruhé. Vystavují výrobky svých firem na celkové ploše 888 čtverečních metrů. Jsou to expozice devíti významných amerických firem vyrábějících především zemědělské stroje. V Informačním Stánku USA v Pavilónu národů se pak návštěvníci setkají s kompletní dílnou a nástroji na údržbu zemědělských strojů. Představitelé amerických firem se také zajímají o řadu čs. výrobků vystavených na veletrhu. Letos máme například dodat do USA jednu z novinek čs. expozice — stroj na výrobu netkaných textilií Arachne II. V rámci Národního dne USA navštívil ministr zahraničního obchodu ČSSR F. Hamouz oficiální expozicí Spojených států amerických v Pavilóně národů. »Používám příležitosti Amerického národního dne na brněnském veletrhu, abych vyjádřil naše diky československému lidu a jeho vládě, že umožnila účast USA na tomto veletrhn,« řekl dnes v rozhovoru se zpravodajem ČTK ředitel expozice Spojených států Robert }. Blakem. »Naše účast na MVB a návštěva amerického ministra obchodu Luthera H. Hodgese jsou důkazem toho, jakon vážnost brněnskému veletrhu přikládáme. Doufám, že američtí výrobci budou svou účast v Brně stále více rozšiřovat. Československo je důležitým trhem a američtí výrobci chtějí v budoucnu obchodovat s Československem ve větší míře, než tomu bylo doposud.« ★ Zástupci našeho podniku zahraničního obchodu pokračují na veletrhu v dalším jednání o obchodech se zástupci zahraničních firem a podniků pro obchod. Řadu významných obchodů již například uzavřeli pracovníci Strojexportu. Podle těchto kontraktů vyvezeme do SSSR moderní tramvaje, transformátory, trafostanice a další zařízení. O výrobky vystavované Strojexportem Je velký zájem 1 v řadě kapitalistických zemi. Mezí tyto výrobky patří například parní válce čs. výroby, jichž jsme vyvezli již 999 kusů, a jubilejní tisící parní válec, který půjde do zahraničí, mohou návštěvníci veletrhu spatřit v letošní expozici Strojexportu. Na letošním veletrhu se opět projevuje obliba ěs. šicích strojů, které pod značkami Lada a Minerva vyváží Kovo do více než 70 zemí světa. Velkou oblibu si získaly kufříkové šicí stroje L 132. Hned v prvním týdnu veletrhu jich koupilo Rumunsko 500 kusů a Dánsko 1000 kusů. Velký zájem je i o naše pneumatiky Barum. Podle v Brně uzavřených kontraktů dodáme jich značné množství do Norska. Z našich dovozů je zatím nejrozsáhlejšl kontrakt sa Sovětským svazem. Také naši zemědělci mají letos možnost nakoupit na veletrhu zemědělské stroje, které jim zde prodává Ústřední podnik zemědělské techniky. Jen za první týden veletrhu zde zemědělci a pracovníci státních statků uzavřeli objednávku na stroje za 735 000 Kčs. ★ Rumunský ministr hornictví a energetiky inž. Bujor Almašan, vedoucí vládní delegace RLR na zahájení veletrhn v Brně, odletěl dnes dopoledne z Prahy do Maďarské lidové republiky. Za svého pobytu v ČSSR měl rozhovory s čs. vládními činiteli o otázkách vzájemných hospodářských styků a navštívil některé strojírenské závody. Na ruzyňském letišti se s hostem rozloučili ministr J. Pešek a O. Černík a další představitelé. ★ Dnes přijel na veletrh do Brna ministr zemědělství a družstevnictví Barmského svazn Tin Pe. Hosta přijal ministr zahraničního obchodu František Hamouz. V přátelském rozhovoru se oba ministři shodil v názoru, že existuji možnosti dalšího prohloubení hospodářských styků mezi oběma zeměmi. Odpoledne odcestoval ministr Tin Pe do Vídně. (ČTK) Vojáci v hutích Sto padesát příslušníků železničního vojska přijelo 15 t. m. do Třineckých železáren Velké říjnové socialistické revoluce. Tří měsíce budou pomáhat při rekonstrukci závodní dopravy. Opraví 10 kilometrů železničního svršku, výhybky, lokomotivy a postaví 1400 m nových kolejí. (CTK) O ústavu v Chuchelné — bezpečné práci v hutích, dolech — a péči o člověka vůbec VRACEJÍ LIDrŽIVOTU Každé město má svůj ráz. A nejen město. 1 městečko, vesnice, osada, i když všude ten »ráz* nepoznáš tak markantně hned na první pohled jako třeba vyniká pracovní rytmus Ostravy. Havíře s kahancl, Černé, umouněné, jak zrovna vyfárali, uvidíš přes den přestupovat na tramvaj Jto když se nějaká pohotovostní opravářská čí jiná důlní četa přesouvá z jedné šachty na druhou) jen v Ostravě. Lidí v bílých pláštích, lékaře, sestry, pacienty spatříš leckde v nemocnici čl léčebném ústavu. A přece se ti v Chuchelné Uší od většiny ostatních. Na první pohled vypadá ovšem zdejší zámeček g ..řásnou zahradou (v Severomoravském kraji,asi 30 km za Ostravou) jako stovky podobných, které jsme ze zahálečských sídlišť knížat, hrabat, statkářů a jiného panstva dávno proměnili v dětské ústavy, sanatoria, nemocníce. Na první pohled Jsou tu stejní 1 pacienti. Ale všechno opravdu Jen na první a velmi povrchní pohled. Pozornějším se brzy odkryje nový svět. Svět lidí, kteří zde hledají cestu zpátky do života. Vedou zápas s chorobou, s následky úrazu, které změnily jejich život nejen svým vnějším fyziologickým p;ojevem, ale též tvrdým psychickým nárazem. TI z nejtěžších pacientů se musejí vyrovnávat s tím, že už nebudou běhat čl chodit jako dříve. Nej těžší Je právě ten vnitřní boj, který tu každý svádí sám se sebou. Nejsou však v tom zápase sami. Mají dobré pomocníky. Jedním z nich je MUDr. Vladimír Knapek, ředitel ústavu, a vlastně jeho zakladatel. Takové rehabilitační ústavy máme v republics jen dva, v Chuchelné a v Kladrubecn. MUDr. Knapek je tu už asi 13 let. Vystřídalo se tu za tu dobu hodně pacientů, lékařů 1 zdravotnického personálu. »Je to takový zapadlý kout, sám se divím, že jsem tu tak dlouho vydržel, ale chystám se toho nechat...« — hned vzápětí však horuje o dalších plánech a vidíš, že ředitel Knapek »nevyléčitelně« propadl rehabilitačnímu směru lékařství. Rehabilitační léčba. Jde o mladý obor v lékařství. Navracet lidem zdraví po úrazech, vracet je zpět do pracovního procesu, to Je především posláním rehabilitačních středisek (stanic) pří ústavech národního zdraví. V Severomoravském kraji Jich máme nejvíce v republice, třicet Kdo potřebují nadále soustavnější péči a hlavně všechny těžší případy (po amputacích apod.) se sejdou na týdny a někdy 1 měsíce v Chuchelné — v rehabilitačním ústavu s kapacitou asi 90 lůžek. Sejdou se tu lidé, kteří třeba »jen« cvičí otáčení ruky v kloubu, skrčování nohy v koleně po nějaké zlomenině, ale 1 takoví, kteří se tu vlastně znovu rodí, učí se stát, chodit. Je tu dokonalé lékařské vybavení pro koupele, vodoléčbu a Jsou tu 1 dvě tělocvičny. Právě tu připravovali sportovní hry tělesně postižených. »Není to žádná frajeřina nebo samoúčelnost,« vysvětloval profesor M. Marčík, který se tu stará o léčebný tělocvik, »prospívá to kondici pacientů, chceme Je naučit, aby sportovali 1 po návratu na pracoviště.« Výsledky soustavné péče (1 pevné vůle lidí ovšem) Jsou překvapující. Na své pracoviště se vrací nejen havíř Josef Trnka, který tu doléčoval vykloubení ramene, ale 1 zámečník Julius Brej (po amputaci nohy nad kolenem), železničář Jindřich Vosáhlo a jiní. Podle dosavadního průměru 59 % pacientů se vrací na svá pracoviště, 24 % přechází na Jiné, lehčí úseky a asi 17 % zůstává trvale vyřazeno z pracovního života. Statistika prozrazuje ještě další čísla. Čtyři milióny korun činí roční náklad na rehabilitační ústav v Chuchelné. Pobyt v ústavě je samozřejmě bezplatný. Ženatí navíc pobírají dále nezkrácené nemocenské dávky. Ale nejen o postižené úrazy se naše společnost stará. Miliónové částky připadají na hygienická opatření a boj proti úrazům v závodech. A 1 když například v sektoru hutí klesla v letech 1961—1962 úrazovost o 32,3 %, počet úrazů v hutích, dolech 1 ostatních závodech je stále leště vysoký a neodpovídá vynaloženým nákladům. (Leckde ještě těch částek nevyužívají nebo je čerpají na jiné účely.) Například Nové huti byl zkrácen příspěvek do podnikového fondu o 640 tisíc korun kromě jiného též proto, že zde ... »nedostatečně zajišťovali bezpečnost práce«. Ve VŽKG zase vyplatili v loňském roce jen na náhradách postiženým úrazem 4 871000 korun. Ale Je možno bolest, ztrátu zdraví vyčíslit penězi? Milióny věnované na ochranné pomůcky a další bezpečnostní zařízení Jsou potřebné a správné. Správná Jsou 1 různá usnesení, vyhlášky, zákony. To všechno však bude málo, jestliže například při opravě troleje — jak se stalo na koksovně ŇHKG — zapomene nedbalec vypnout proud, nikdo se nepostará o tabulku: — Pozor — provádí se oprava — ...když zkrátka nebudeme důslední od maličkostí, které nevyžadují miliónů, ba ani tisíců, ale zato tím větší kázeň, disciplínu, ohled na sebe 1 na diuhé. Vida, kam až vedou úvahy nad Chuchelnou. Ale je jich zapotřebí včas ... dříve než nám k nim dá příležitost klid nemocničního pokoje nebo nerušené ticho ve staletém sadu rehabilitačního ústavu I D. BLAŽEJ Ze zemí * PŘÁTEL HiiiiiiiiiiiiuiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiHiiiD Hledání antihmoty Sovětští vědci soudí, že počet antljader, pokud vůbec jsou obsažena v primárním kosmickém záření, nepřevyšuje Jedno promile. K tomuto závěru dospěli po zpracováni materiálu získaného při letu druhé kosmické družicové lodi, která byla vypuštěna v srpnu 1960 a Dyla vybavena zařízením pro hledání antihmoty v kosmických paprscích. Výzkum byl prováděn za hranicemi atmosféry ve výšce asi 300 kilometrů. Pokus byl velmi přesný, nicméně se vědcům nepodařilo zaznamenat ani jediné antijádro s vice náboji, to znamená prvek. Jehož atomová váha Je vyšší než atomová váha vodíku. V hledání antihmoty, jejíž existence byla předpověděna na počátku XX. století, se pokračuje. Dva měsíce mezi maketou a skutečností V těchto dnech je možno na stavební správě Jugoslávské lidové armády vidět maketu nového sídliště »Vardar«, které bude do dvou měsíců — do konce listopadu — jednou z nejmodernějších nových čtvrtí nové Skoplje. Doba dvou měsíců mezi maketou a stěhováním patři nepochybně mezi rekordy nejen jugoslávského, nýbrž i světového stavebnictví. V novém sídlišti připadne na každého obyvatele 10 m2 obytné plochy. Při výstavbě nové čtvrti se pochopitelně počítalo i se seismickými podmínkami — nové domy búdon odolně i proti silnému zemětřesení. Doprava uhlí potrubím Nedaleko polské elektrárny Slersza 2 v Krakovském vojvodství se buduje nový důl »Lech«, Jehož těžba bude založena na hydromechanizaci. Také doprava uhlí z dolu do elektrárny se bude dít pomocí vody. Přímo z podzemí povede k elektrárně potrubí dopravující uhlí buď do zásobníků kotelny, nebo na skládky. Sajanský gigant Třiapůlkrát větší kapacitu než největší americká elektrárna Grand Coulee s 1970 000 kW bude mít sajanský energetický gigant na Jeniseji. Leningradští odborníci už sestavili projekty prvních turboagregátů pro tuto elektrárnu, jež bude dána do provozu v r. 1970. (CTK) Společná cvičení bylo úspěšná Slavnostní přehlídka jednotek bratrských armád v Drážďanech DRAZDANY 15. září (CTK) — Na závěr společného cvičení svazků bratrských armád CSSR, NDR, PLR a SSSR byla v neděli dopoledne uspořádána v Drážďanech slavnostní vojenská přehlídka. Úderem 10. hodiny hlásil velitel přehlídky generálmajor Ernst ministrovi národní obrany NDR armádnímu generálovi Heinzu Hoffmannovt, že jednotky nastoupily k přehlídce. V krátkém projevu pozdravil generálmajor Hoffmann nastoupené Jednotky a blahopřál jim k úspěšnému provedení společného cvičení. K příslušníkům ozbrojených sil bratrských armád dále promluvil vrchní velitel spojených ozbrojených sil členských států, které podepsaly Varšavskou smlouvu, maršál Sovětského svazu A. A. Grečko. Na tribuně přihlíželi přehlídce první tajemník OV SED a předseda státní rady a předseda Rady národní obrany NDR Walter Ulbricht, minjstřl obrany socialistických zemí a další hosté. Přehlídka, které se zúčastnily desetitisíce drážďanských obyvatel, vyústila v nadšenou manifestaci bojového bratrství vojsk Varšavské smlouvy a mezinárodní solidarity a přátelství mezi obyvateli NDR a účastníky cvičení. Ministr národní obrany NDR armádní generál Heinz Hoffmann ve svém projevu pozdravil účastníky společného cvičeni a blahopřál jim k Jeho úspěšnému závěru. Zdůraznil, že to byly dny, které od každého účastníka vyžadovaly maximální plnění vojenských povinností. .Vojáci vědí, že čím více potu ztratí v míru při výcviku, tím lépe a spolehlivěji zajistí vojenskou obranu výstavby socialismu. Účastníci cvičeni splnili všechny bojové úkoly se vzornou obětavostí, vysokým vojenským mistrovstvím, vynikající bojovou morálkou a železnou disciplínou, s iniciativon, odvahou a rozhodnosti. Jejich činy jsou důležitým přínosem k po /Pokračování na str. 3.') Letci pomáhají lodím při cestě tzv. Severní mořskou cestou. Hlášení z paluby letadel a vrtulníků o stavu ledových polí jsou pro lodní kapitány velmi důležitá. — Na snímku: Také tentokrát byla spolupráce úspěšná. Vrtulník řízený V. Solovfevem pomohl dopravit do přístavu Pevek zařízení a náklady pro čukotské horníky. (Foto ČTK — TASS) — ‘ HéhLoJLi na o&i&cLuávlcu... Provizorní skládka uhlí u výklopniku ve Východoslovenských železárnách Je neoddělitelnou součástí teplárny, bez ní není možné dát do provozu ani jeden kotel anebo turjrínu v energetickém centru na naší největší stavbě. Jenže v těchto dnech, i kdyby měli montéři třeba deset párů rukou, nestačí hned na všechno. S teplárnou se však spěchá, není čas na rozmýšlení. Kdosi navrhl: »Jděte za soudruhy. V obrovské hale ústředních mechanických dílen Je Udí dost. Možná že pomohou...« Jsou tam sice svářeči, zámečníci a další odborníci, Jenže to jsou všechno opraváři pro hutní agregáty budoucích provozů železáren. Svého času •převeslovali« všichni z hutní do strojní výroby. Přitom je zajímavé, že jim změna výrobního programu nedělá žádné těžkostí. Obratně zpracovávají těžké ocelové konstrukce pro jednotlivé objekty VSŽ. Nedávno dávali dohromady výsypky a jeřábové dráhy pro rudný most. Tehdy k nim nečekaně přišel inž. Bučko z podniku: »Soudruzi, jde o mimořádně rychlou záležitost — do 10 dnů musíme vyrobit zařízení pro provizorní skládku uhlí u výklopníku, jinak teplárna nedostane včas uhlí, a to by bylo zle. Materiál vám dodají z mostárny...« Pracovníkům střediska č. 7210 nebylo třeba dvakrát říkat; udělali výsypky, rošty, pluhy i ostatní zařízení a čekali, kdy kvapem zhotovené zařízení odvezou. Jenže montéři nestačili. »Tak to uděláme samt,« řekl víceméně pro sebe vedoucí střediska Jaroslav Domaník. Mistr M. Klobučník i vedoucí party A. Geněúr byli pro, jenže někteří dělníci__ měli trochu jiný názor: Přišlí na VSŽ jako údržbáři, a ne jako montéři anebo dokonce jako stavbaří... »To Je pravda, jenže když ještě objekty nejsou hotové, nebudeme se přece nečinně dívat, jak ostatní budují pro nás železárny,« vysvětloval vedoucí střediska A ták se k montáží ^přl- , dali Břejčák, Székely, Krlžan t ostatní údržbáři. Dílo je dnes už hotové, před několika dny chlapi z Jackovy party uložili a svařili potrubí pro odpad. A všichni mají klidnější svědomí. I když mají dost vlastních problémů při výrobě ocelových konstrukcí, pomohli při budování teplárny. Přitom ne ledajak: zakázku vyhotovili a smontovali dřív, než na ni dostáli objednávku. A to se na staveništi VSŽ nestává každý den,,, -bk«