Rudé Právo, září 1963 (XLIII-XLIV/241-270)

1963-09-16 / No. 256

Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ DNE 16. ZÁŘÍ 1963 ČÍSLO 256 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 66) CENA 30 HAL. ň. GROMYKO ODLETĚL PO NEW YORKU MOSKVA 15. záři (CTK) — V nedě­li v časných ranních hodinách odle­těla z Moskvy do New Yorku na XVIII. zasedání VS OSN sovětská delegace vedená ministrem zahraničních věcí SSSR Andrejem Gromykem. Týmž letadlem odletěla do New Yorku také ukrajinská delegace, kte­rou vede ministr zahraničních věcí USSR Luka Palamarčuk a běloruská delegace vedená ministrem zahranič­ních věcí BSSR Kuzmou Kiseljovem. Sjezd slavisfů v Sofii PRAHA 15. září (CTK) — 170členná delegace čs. slavistů, vedená akade­mikem B. Havránkem, odcestovala dnes z Prahy do Sofie, kde se ve dnech 17.—23. září sejde V. meziná­rodní sjezd slavistů. Celkem se na sjezdu očekává asi 2000 účastníků z celého světa. Jedná­ní jsou zaměřena k historickým obdo­bím slovanské vzdělanosti i k aktuál­ním problémům slavistiky. Nedělní manifestace míru V Choustníkově Hradišti u Dvora Králové nad Labem — v místě, kde bylo v únoru 1945 ha pochodu smrti do Rakouska ubito 145 politických vězňů z koncentračního tábora Gross- Rossen u Lodže — byla dnes mírová manifestace. K více než 3000 účastní­ků promluvil předseda Čs. ústavu za­hraničního Gríša Spurný. K účastníkům mírové manifestace SČSP v Hradci Králové promluvil ministr vnitř­ního obchodu J. Uher. Desetitisíce obča­nů z Hradecka odeslaly z manifestace rezoluci velvyslanectví SSSR v Praze, v niž vyjadřují jednomyslnou podporu mírových snah sovětské vlády a iidn. V orbě pod ozimy st vedou dobře v Jihomoravském krajt v okrese Brno. Tam také začaly prvé tři osádky pásových traktorů v JZD využívat strojů v nepře­tržitém provozu. — Na snímku: Traktorista V. Mátl se svým synem Rostislavem v JZD Rozvoj v Rajhradicích plní při střídání směn nádrž naftou. (Foto ČTK — Fr. NesvadbaJ Se štafetou nové techniky Kdo Pepíka Režába zná, toho ne­překvapí, když jedním dechem hro­muje a málem skládá funkci a vzápě­tí přijde s nápadem, který víc než jas­ně svědčí, jak mu právě tahle práce přirostla k srdci. Kdepak, ten se od­radit nedá. Zasakruje, bouchne rukou do stolu, navzteká se, to ano. Ale aby přestal šťourat a vrtat do všeho, co se ve fabrice staví do cesty nové tech­nice, aby k tomu nezískával ostatní mladé lidi, aby nepřemýšlel o něja­kém dalším zlepšováku (»Kolik jich mám? Asi tak šedesát — a polovičku realizovaných,«), toho se teda sotva kdo dočká. Proto je právě on v čelákovickém závodě TOS předsedou rady mladých odborníků. Před několika lety dělník strakonické zbrojovky, pak montér plzeňských Leninových závodů a dnes parťák údržbářů v čelákovické slé­várně, snad nejmodernější v celé re­publice. ■ ■ ■ Svazáci v čelákovickém TOS získa­li dobrou zkušenost. Úkolů, které má jejich organizace, je nemálo, ale oni si před rokem řekli: »Jestliže nás má být ve fabrice vidět, tak zabereme pořádně na jednom místě.« A tak se rozhodli »zabrat« za no­vou techniku. Podporu pro svůj úmysl našli n stra­nické organizace i u vedení závodu, ze­jména u technického náměstka ředitele, u soudruha Kužílka. Ten jim také dal první náměty a nápady. Pozvali ho na za­sedání rady mladých odborníků, mezi mladé přemýšlivé dělníky, techniky a inženýry, a tam se od něho dověděli, v čem by závod potřeboval jejich pomoc nejnaléhavěji: v zaváděn! skupinové tech­nologie. A soudruh Kužílek si tehdy vzpomněl, že právě v tomhle mají dobrou zkušenost v Kovosvitu Sezimovo (lstí. Navrhl chlapcům: »Zajeďte tam, poraď­te se, okoukněte, jak to dělají!» Napřed poslali do Sezimova Ostí dopis. Odpověď byla jednoznačná: »Přijeďte, rádi vás uvítáme.« Byl to pro členy rady mladých od­borníků zajímavý a užitečný zájezd. Přece jen se vyplatí vidět, jak si se stejnou nebo podobnou prací umějí poradit »sousedé«. Třebas opracování základových desek na karusely. V Ko­­vo§vitu je nezaškrabávají (jak to znali návštěvníci z Čelákovic), ale křížově hoblují s přesností tří tisícin mili­metru. Anebo ten jejich nápad s úspo­rou bronzu při odlehčování ozube­ných koli Stejně užitečná byla jejich návštěva v AZNP Mladá Boleslav. A teď se čelákovická rada mladých odborníků chystá vyslat své zástupce na Slovensko, do metalurgických zá­vodů v Dubnici nad Váhom. Tam po­jedou jako ke svým; vždyť svazácké organizace obou závodů spolu uza­vřely družbu. Na jednom zasedání rady mladých odborníků přinesl kdosi technický ča­sopis, v němž byl vyobrazen speciál­ní přístroj na měření ozubených kol odvaleni, výrobek jedné zahraniční firmy. »Tohle kdybychom měli,« po­vzdechli si chlapci. Jenže to bylo je­nom přání splnitelné za zahraniční valutu. »A co kdybychom se pokusili udě­lat si ho sami?« Po téhle vyzývavé otázce už chlap­ci z konstrukce nechtěli couvnout. Ostatně musí být tak složitý? Nešlo by sestrojit přístroj, který by nebyl tak náročný na obsluhu, který by mohl používat každý dělník u svého stroje? Pročpak by nešlo? Půjde to — a už to dokonce i jde — i když jen na dokumentaci je zapotřebí dva tisíce hodin práce. Dva tisíce hodin navíc, po skončení směny. Dva tisíce hodin, za něž rada mladých odborníků ne­může nikomu slíbit víc než dobré slovo, uznání, pochvalu. Prvni krůčky už má rada mladých od­borníků v TOS Čelákovice za sebou. [e její zásluhou, že mladí lidé začínají o své práci víc přemýšlet, že hledají cestu, jak a kde co zlepšit, jak uplatnit pokrokové formy výroby. Výrazem toho­to úsilí je i velká tabule u vchodu do závodu, kde jsou zaznamenány všechny podané zlepšovací náměty. Rada mladých odborníků postavila jejich »osud« pod veřejnou kontrolu. Vždy jednou za čtrnáct dní označí na tabuli pohyblivým znaménkem, v jakém stadiu je který zlepšovací námět. Každý autor má tak možnost sledovat, kdy se jeho námětem zabývá konstrukce, kdy plánovači, zá­­sobovači, OTK, kdy nástrojárna, kalku­lace, modelárna. A jestli se pohyb jeho námětu na tabuli zastaví, hned se bez­pečně pozná, za kým je třeba zajít, koho popostrčit. Pepík Režáb sedí v pracovně ná­městka soudruha Kužílka a — podle své nátury — bouří proti tomu, že mladí údržbáři nemohou splnit svůj slib a montovat strojní formovnu, protože prostor pro montáž je zava­len tunami materiálu. »Už kolik tý­dnů se o to hádáme a pořád nic ne­svedeme ...« Soudruh Kužílek si napíše poznám­ku do diáře a pak se usměje: »To víš, nápad a dobrý úmysl — to je teprve začátek. Realizace, ta dá víc námahy, ta se musí vybojovat. Jen si vezmi vaši radu mladých odborníků. Víš, co mi připomíná? Osud jednoho kon­struktéra, kterého jsem dobře znal. Byl zrovna posedlý konstrukcí frézy, která mele dát vyšší výkon. Když ji podle jeho návrhu vyrobili, uletěly z ní při první zkoušce všechny zuby. Trval na tom, aby byl vyroben druhý prototyp. A zuby se zase vylámaly. Někteří lidé si už mysleli, že jde o sa­botáž nebo hloupou tvrdohlavost, když žádal o třetí zkoušku. A vidíš, ta třetí a všechny další se podařily. Pak mu každý klepal uznale na ra­meno.« Chytrému napověz ...! Pepík ví, že tohle náměstkovo vyprávění nebylo míněno jen jako povzbuzení, ale i ja­ko upřímná kritika. Protože ono jde vždycky o to — vydržet. Nepustit šta­fetu nové techniky, se kterou se ro­zeběhli a jejíž trať vede jednou po hladké antukové dráze, podruhé je přinutí zdolat neočekávanou pře­kážku. A tou nemusí být vždy jen ne­pochopení druhých, jan se ra první pohled často zdává, ale třebas i vlast­ní pohodlnost, nedůslednost, málo bo­jovné srdce. Je dobře, že zatím nic z toho svazáky v čelákovické radě mladých odborníků nedokázalo zasta­vit. JAN HAJNÝ Záběr ze stavby teplovodu Zelená louka — Pardubice, který zajistí možnost vytápění nového sídliště — Polábiny. Stavbu provádí pardubický Plynostav. (Foto: M. Mikulécký, Pardubice) V ORBĚ NA URČENÝCH POLÍCH nepřetržily provoz! šikých traktorů Na třicet okresů ještě nesplnilo nákup obilí • Družstva prodají státu brambory navíc Podle informací Ústřední správy nákupu se s plánem nákupu obílí zatím vyrovnalo 74 okresů a šest krajů. Prvenství mezi kraji zaujímá kraj Středo­český, který úkol překročil o více než čtyři procenta; přijaté závazky splnil okres Kolín, Praha-východ, Nymburk, Kladno — plán nákupu tu překročili o ví­ce než pět procent. K úspěšným okresům se dál řadí Banská Bystrica, Písek, Opava, Liberec, Kroměříž, Frýdek-Místek, Karviná. Pro radost nad pěknými výsledky odpovědného vztahu k povinnostem vůči společnosti ovšem nelze zapomí­nat, že ještě na třicet okresů úkol nesplnilo. Mnoho co dohánět mají zejména někteří Jednotlivě hospodařící rolníci, kteří například v kraji Východosloven­ském prodali státu až dosud necelou polovinu plánovaného množství zrna a v kraji Západoslovenském zhruba 60 procent. Zcela mimořádnou a soustavnou pé­či sl v současných dnech žádá seťová orba. Je to zřejmé z připojené tabul­ky. A také z přírůstků, které byly zaznamenány za poslední čtyři dny. Celostátně to bylo jen šest procent z celkového úkolu. Nad tímto průmě­rem se umístily kraje Severočeský, Východoslovenský a Severomoravský. Naproti tomu kraj Středoslovenský ne­dosáhl ani tříprocentního přírůstku. Nejde však o více či méně zdařilou hru čísel, ale o řádnou přípravu dob­rých podmínek pro příští úrodu. Pra­covníci, jimž bylo svěřeno vedení ze­mědělských závodů, národní výbory. Instruktoři a další pracovníci výrob­ních zemědělských správ se nemohou na těžkopádnou organizaci orby klid­ně dívat. Nebývá na škodu poučit se ze zkušeností těch úspěšnějších. Za­tím všude dosáhli nemalého urychleni tempa orby především tím, že získali další traktoristy, že pásové stroje za­čaly pracovat na dvě směny nebo — ještě lépe — přešly na nepřetržitý provoz. PREKROC! NAKUP BRAMBOR Družstevníci v Uhřičíclch na Pře­rovsku se rozhodil plán nákupu bram­bor překročit o 7 procent. V přerov­ském okrese vyhlásila podobné závazky další družstva. Například JZD Henčlov překročí plán nákupu brambor na 105 procent, JZD Družba v Želatovicích na 104 procenta, stejně tak JZD Tovačov a Kojetín. Polkovičtí družstevníci překročí nákup brambor o 3 procenta. Také na Olomoucku se družstva hlá­sí k tomuto hnutí. Nákup brambor už splnila Lužice, družstevnici z Luilna- Luběnic překročili nákup o 2 vagóny. REPAftl NASTUPUJI Jestliže tyto řádky čtou pracovníci Jičínského AgrostroJe, tedy Jistě ne lhostejně; zejména inženýr Vávra a další pracovníci z konstrukce. A oprávněně, neboť to byly »Jejich« stroje, které na řepných polích ve Vojčlcích na východním Slovensku nedávno dobře obstály. Potvrdil by to 1 ředitel Státního statku Zemplínské Teplice František Lašák, který od časného rána chodil za řepným kombajnem. »Dobrý po­mocník,« říká ředitel o předváděném stroji. »Ubere dřiny, sklizeň poběží rychleji, co říkáš, Michale?« Otázka patřila vedoucímu hospodář­ství Dzetkuličovi, který nemeškal s odpovědí: »Stroj pracuje čistě, ne­jsou starosti se skrojky, všechno na­kládá na vleky ...« Konstruktéři Lažák a Žďúrský chvílemi nestačili odpovídat na dotazy, jedni elíté­li vědět, jestli ty ořezávael nože dost vydrží, druhé zajímaly podrobnosti o hydraulickém vyklápění nákladu. Ně­kteří řepaři pozorně prohlíželi jednot­livé bulvy, jestli přece jen nejsou po­škozené. Stroje pracovaly spolehlivě, pole zůstalo čistě. A co je hlavní: řepa se téměř bez dotyku lidských rukou dostává do cukrovaru. Tak pěstitelé cukrovky v zemplln­­ské nížině vyzkoušeli dvoufázovou sklizeň cukrové řepy. Den nové tech­niky ve Vojčlcích ukázal, že i s ře­pou sl budeme vědět rady. Přehled o postupu seťové orby, Jak JI zaznamenal dispečink ministerstva zemědělství, lesního a vodního hos­podářství k 11. září (v procentech): Národní den USA na veletržním výstavišti Rekordní návštěvo no veletrhu v Brně Významní hosté ze zahraničí • Vyvezli jsme již 1000 silničních válců » Šicí stroje do Dánska a Rumunska BRNO 15. září (Od našeho zpravodaje) — Neděle na brněnském veletržním výstavišti byla ve znamení rekordní návštěvy občanů ze všech krajů. Podle předběžného odhadu překročil počet návštěvníků, kteří si jen za neděli pro­hlédli veletržní exponáty, 100 000 osob. Zájem se soustředil především na Pa­vilón národů a expozici zemědělských strojů. Na brněnské hlavní nádraží v so­botu a v neděli přijelo přes tisíc osob­ních vlaků. Z Varšavy a z Berlína by­ly do Brna vypraveny přímé zvláštní rychlíky. Neděle byla na výstavišti také ve znamení Národního dne USA. Spoje­né státy severoamerické jsou na brněnském veletrhu oficiálně zastou­peny podruhé. Vystavují výrobky svých firem na celkové ploše 888 čtverečních metrů. Jsou to expozice devíti významných amerických firem vyrábějících především zemědělské stroje. V Informačním Stánku USA v Pavilónu národů se pak návštěvní­ci setkají s kompletní dílnou a ná­stroji na údržbu zemědělských stro­jů. Představitelé amerických firem se také zajímají o řadu čs. výrobků vy­stavených na veletrhu. Letos máme například dodat do USA jednu z novi­nek čs. expozice — stroj na výrobu netkaných textilií Arachne II. V rámci Národního dne USA na­vštívil ministr zahraničního obchodu ČSSR F. Hamouz oficiální expozicí Spojených států amerických v Paviló­ně národů. »Používám příležitosti Amerického ná­rodního dne na brněnském veletrhu, abych vyjádřil naše diky československé­mu lidu a jeho vládě, že umožnila účast USA na tomto veletrhn,« řekl dnes v roz­hovoru se zpravodajem ČTK ředitel ex­pozice Spojených států Robert }. Blakem. »Naše účast na MVB a návštěva ame­rického ministra obchodu Luthera H. Hodgese jsou důkazem toho, jakon váž­nost brněnskému veletrhu přikládáme. Doufám, že američtí výrobci budou svou účast v Brně stále více rozšiřovat. Československo je důležitým trhem a američtí výrobci chtějí v budoucnu ob­chodovat s Československem ve větší míře, než tomu bylo doposud.« ★ Zástupci našeho podniku zahranič­ního obchodu pokračují na veletrhu v dalším jednání o obchodech se zá­stupci zahraničních firem a podniků pro obchod. Řadu významných ob­chodů již například uzavřeli pracov­níci Strojexportu. Podle těchto kontraktů vyvezeme do SSSR moderní tramvaje, transfor­mátory, trafostanice a další zařízení. O výrobky vystavované Strojexportem Je velký zájem 1 v řadě kapitalistic­kých zemi. Mezí tyto výrobky patří například parní válce čs. výroby, jichž jsme vyvezli již 999 kusů, a ju­bilejní tisící parní válec, který půjde do zahraničí, mohou návštěvníci ve­letrhu spatřit v letošní expozici Stroj­exportu. Na letošním veletrhu se opět proje­vuje obliba ěs. šicích strojů, které pod značkami Lada a Minerva vyváží Kovo do více než 70 zemí světa. Velkou obli­bu si získaly kufříkové šicí stroje L 132. Hned v prvním týdnu veletrhu jich kou­pilo Rumunsko 500 kusů a Dánsko 1000 kusů. Velký zájem je i o naše pneuma­tiky Barum. Podle v Brně uzavřených kontraktů dodáme jich značné množství do Norska. Z našich dovozů je zatím nej­­rozsáhlejšl kontrakt sa Sovětským sva­zem. Také naši zemědělci mají letos mož­nost nakoupit na veletrhu zemědělské stroje, které jim zde prodává Ústřed­ní podnik zemědělské techniky. Jen za první týden veletrhu zde zeměděl­ci a pracovníci státních statků uzavře­li objednávku na stroje za 735 000 Kčs. ★ Rumunský ministr hornictví a energe­tiky inž. Bujor Almašan, vedoucí vládní delegace RLR na zahájení veletrhn v Brně, odletěl dnes dopoledne z Prahy do Maďarské lidové republiky. Za svého pobytu v ČSSR měl rozhovory s čs. vládními činiteli o otázkách vzá­jemných hospodářských styků a navští­vil některé strojírenské závody. Na ruzyňském letišti se s hostem roz­loučili ministr J. Pešek a O. Černík a další představitelé. ★ Dnes přijel na veletrh do Brna ministr zemědělství a družstevnictví Barmského svazn Tin Pe. Hosta přijal ministr zahraničního ob­chodu František Hamouz. V přátelském rozhovoru se oba ministři shodil v ná­zoru, že existuji možnosti dalšího pro­hloubení hospodářských styků mezi obě­ma zeměmi. Odpoledne odcestoval mi­nistr Tin Pe do Vídně. (ČTK) Vojáci v hutích Sto padesát příslušníků železničního vojska přijelo 15 t. m. do Třineckých železáren Velké říjnové socialistické revoluce. Tří měsíce budou pomáhat při rekonstrukci závodní dopravy. Opraví 10 kilometrů železničního svršku, výhybky, lokomotivy a posta­ví 1400 m nových kolejí. (CTK) O ústavu v Chuchelné — bezpečné práci v hutích, dolech — a péči o člověka vůbec VRACEJÍ LIDrŽIVOTU Každé město má svůj ráz. A ne­jen město. 1 městečko, vesnice, osada, i když všude ten »ráz* ne­poznáš tak markantně hned na prv­ní pohled jako třeba vyniká pracov­ní rytmus Ostravy. Havíře s kahan­­cl, Černé, umouněné, jak zrovna vy­­fárali, uvidíš přes den přestupo­vat na tramvaj Jto když se ně­jaká pohotovostní opravářská čí jiná důlní četa přesouvá z jedné šachty na druhou) jen v Ostravě. Lidí v bílých pláštích, lékaře, sestry, pacienty spatříš leckde v ne­mocnici čl léčebném ústavu. A přece se ti v Chuchelné Uší od větši­ny ostatních. Na první pohled vypadá ovšem zdejší zámeček g ..řásnou za­hradou (v Severomoravském kraji,asi 30 km za Ostravou) jako stovky po­dobných, které jsme ze zahálečských sídlišť knížat, hrabat, statkářů a jiné­ho panstva dávno proměnili v dětské ústavy, sanatoria, nemocníce. Na první pohled Jsou tu stejní 1 pa­cienti. Ale všechno opravdu Jen na první a velmi povrchní pohled. Po­zornějším se brzy odkryje nový svět. Svět lidí, kteří zde hledají cestu zpátky do života. Vedou zápas s cho­robou, s následky úrazu, které změ­nily jejich život nejen svým vnějším fyziologickým p;ojevem, ale též tvrdým psychickým nárazem. TI z nejtěžších pacientů se musejí vy­rovnávat s tím, že už nebudou běhat čl chodit jako dříve. Nej těžší Je prá­vě ten vnitřní boj, který tu každý svádí sám se sebou. Nejsou však v tom zápase sami. Mají dobré pomocníky. Jedním z nich je MUDr. Vladimír Knapek, ředitel ústavu, a vlastně jeho zakladatel. Takové rehabilitační ústavy máme v republics jen dva, v Chuchelné a v Kladrubecn. MUDr. Knapek je tu už asi 13 let. Vystřídalo se tu za tu dobu hodně pacientů, lékařů 1 zdravotnic­kého personálu. »Je to takový zapadlý kout, sám se divím, že jsem tu tak dlouho vy­držel, ale chystám se toho nechat...« — hned vzápětí však horuje o dal­ších plánech a vidíš, že ředitel Kna­pek »nevyléčitelně« propadl rehabili­tačnímu směru lékařství. Rehabilitační léčba. Jde o mladý obor v lékařství. Navracet lidem zdraví po úrazech, vracet je zpět do pracovního procesu, to Je především posláním rehabilitačních středisek (stanic) pří ústavech národního zdra­ví. V Severomoravském kraji Jich máme nejvíce v republice, třicet Kdo potřebují nadále soustavnější péči a hlavně všechny těžší případy (po amputacích apod.) se sejdou na týdny a někdy 1 měsíce v Chuchelné — v rehabilitačním ústavu s kapaci­tou asi 90 lůžek. Sejdou se tu lidé, kteří třeba »jen« cvičí otáčení ruky v kloubu, skrčování nohy v koleně po nějaké zlomenině, ale 1 takoví, kteří se tu vlastně znovu rodí, učí se stát, chodit. Je tu dokonalé lékařské vybavení pro koupele, vodoléčbu a Jsou tu 1 dvě tělocvičny. Právě tu připravovali sportovní hry tělesně postižených. »Není to žádná frajeřina nebo samoúčelnost,« vysvět­loval profesor M. Marčík, který se tu stará o léčebný tělocvik, »prospívá to kondici pacientů, chceme Je na­učit, aby sportovali 1 po návratu na pracoviště.« Výsledky soustavné péče (1 pevné vůle lidí ovšem) Jsou překvapující. Na své pracoviště se vrací nejen ha­víř Josef Trnka, který tu doléčoval vy­kloubení ramene, ale 1 zámečník Julius Brej (po amputaci nohy nad kole­nem), železničář Jindřich Vosáhlo a jiní. Podle dosavadního průměru 59 % pacientů se vrací na svá pracoviště, 24 % přechází na Jiné, lehčí úseky a asi 17 % zůstává trvale vyřazeno z pracovního života. Statistika prozrazuje ještě další čís­la. Čtyři milióny korun činí roční náklad na rehabilitační ústav v Chu­chelné. Pobyt v ústavě je samozřejmě bezplatný. Ženatí navíc pobírají dále nezkrácené nemocenské dávky. Ale nejen o postižené úrazy se naše spo­lečnost stará. Miliónové částky připa­dají na hygienická opatření a boj proti úrazům v závodech. A 1 když například v sektoru hutí klesla v le­tech 1961—1962 úrazovost o 32,3 %, počet úrazů v hutích, dolech 1 ostat­ních závodech je stále leště vysoký a neodpovídá vynaloženým nákladům. (Leckde ještě těch částek nevyuží­vají nebo je čerpají na jiné účely.) Například Nové huti byl zkrácen pří­spěvek do podnikového fondu o 640 tisíc korun kromě jiného též proto, že zde ... »nedostatečně zajišťovali bezpečnost práce«. Ve VŽKG zase vy­platili v loňském roce jen na náhra­dách postiženým úrazem 4 871000 korun. Ale Je možno bolest, ztrátu zdraví vyčíslit penězi? Milióny věnované na ochranné pomůcky a další bezpeč­nostní zařízení Jsou potřebné a správ­né. Správná Jsou 1 různá usnesení, vyhlášky, zákony. To všechno však bude málo, jestliže například při opravě troleje — jak se stalo na koksovně ŇHKG — zapomene ne­­dbalec vypnout proud, nikdo se ne­postará o tabulku: — Pozor — pro­vádí se oprava — ...když zkrátka nebudeme důslední od maličkostí, které nevyžadují miliónů, ba ani tisí­ců, ale zato tím větší kázeň, disciplí­nu, ohled na sebe 1 na diuhé. Vida, kam až vedou úvahy nad Chuchelnou. Ale je jich zapotřebí včas ... dříve než nám k nim dá pří­ležitost klid nemocničního pokoje nebo nerušené ticho ve staletém sa­du rehabilitačního ústavu I D. BLAŽEJ Ze zemí * PŘÁTEL HiiiiiiiiiiiiuiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiHiHiiiD Hledání antihmoty Sovětští vědci soudí, že počet antl­­jader, pokud vůbec jsou obsažena v primárním kosmickém záření, ne­převyšuje Jedno promile. K tomuto závěru dospěli po zpra­cováni materiálu získaného při letu druhé kosmické družicové lodi, kte­rá byla vypuštěna v srpnu 1960 a Dy­­la vybavena zařízením pro hledání antihmoty v kosmických paprscích. Výzkum byl prováděn za hranicemi atmosféry ve výšce asi 300 kilometrů. Pokus byl velmi přesný, nicméně se vědcům nepodařilo zaznamenat ani jediné antijádro s vice náboji, to zna­mená prvek. Jehož atomová váha Je vyšší než atomová váha vodíku. V hledání antihmoty, jejíž existen­ce byla předpověděna na počátku XX. století, se pokračuje. Dva měsíce mezi maketou a skutečností V těchto dnech je možno na stavební správě Jugoslávské lidové armády vidět maketu nového sídliště »Vardar«, které bude do dvou měsíců — do konce lis­topadu — jednou z nejmodernějších no­vých čtvrtí nové Skoplje. Doba dvou měsíců mezi maketou a stěhováním patři nepochybně mezi rekordy nejen jugo­slávského, nýbrž i světového stavebnictví. V novém sídlišti připadne na každého obyvatele 10 m2 obytné plochy. Při vý­stavbě nové čtvrti se pochopitelně počí­talo i se seismickými podmínkami — no­vé domy búdon odolně i proti silnému zemětřesení. Doprava uhlí potrubím Nedaleko polské elektrárny Slersza 2 v Krakovském vojvodství se budu­je nový důl »Lech«, Jehož těžba bude založena na hydromechanizaci. Také doprava uhlí z dolu do elektrárny se bude dít pomocí vody. Přímo z pod­zemí povede k elektrárně potrubí dopravující uhlí buď do zásobníků ko­telny, nebo na skládky. Sajanský gigant Třiapůlkrát větší kapacitu než nej­větší americká elektrárna Grand Cou­lee s 1970 000 kW bude mít sajanský energetický gigant na Jeniseji. Le­ningradští odborníci už sestavili pro­jekty prvních turboagregátů pro tuto elektrárnu, jež bude dána do provo­zu v r. 1970. (CTK) Společná cvičení bylo úspěšná Slavnostní přehlídka jednotek bratrských armád v Drážďanech DRAZDANY 15. září (CTK) — Na závěr společného cvičení svazků bratrských armád CSSR, NDR, PLR a SSSR byla v neděli dopoledne uspořádána v Drážďa­nech slavnostní vojenská přehlídka. Úderem 10. hodiny hlásil velitel přehlídky generálmajor Ernst minis­trovi národní obrany NDR armádní­mu generálovi Heinzu Hoffmannovt, že jednotky nastoupily k přehlídce. V krátkém projevu pozdravil generál­major Hoffmann nastoupené Jednotky a blahopřál jim k úspěšnému prove­dení společného cvičení. K přísluš­níkům ozbrojených sil bratrských armád dále promluvil vrchní velitel spojených ozbrojených sil členských států, které podepsaly Varšavskou smlouvu, maršál Sovětského svazu A. A. Grečko. Na tribuně přihlíželi přehlídce prv­ní tajemník OV SED a předseda stát­ní rady a předseda Rady národní obrany NDR Walter Ulbricht, minjs­­třl obrany socialistických zemí a dal­ší hosté. Přehlídka, které se zúčastnily desetitisíce drážďanských obyvatel, vyústila v nadšenou manifestaci bo­jového bratrství vojsk Varšavské smlouvy a mezinárodní solidarity a přátelství mezi obyvateli NDR a účastníky cvičení. Ministr národní obrany NDR ar­mádní generál Heinz Hoffmann ve svém projevu pozdravil účastníky společného cvičeni a blahopřál jim k Jeho úspěšnému závěru. Zdůraznil, že to byly dny, které od každého účastníka vyžadovaly maximální plně­ní vojenských povinností. .Vojáci vě­dí, že čím více potu ztratí v míru při výcviku, tím lépe a spolehlivěji za­jistí vojenskou obranu výstavby so­cialismu. Účastníci cvičeni splnili všechny bo­jové úkoly se vzornou obětavostí, vyso­kým vojenským mistrovstvím, vynikající bojovou morálkou a železnou disciplínou, s iniciativon, odvahou a rozhodnosti. Je­jich činy jsou důležitým přínosem k po­ /Pokračování na str. 3.') Letci pomáhají lodím při cestě tzv. Severní mořskou cestou. Hlášení z paluby letadel a vrtulníků o stavu ledových polí jsou pro lodní kapitány velmi důle­žitá. — Na snímku: Také tentokrát byla spolupráce úspěšná. Vrtulník řízený V. Solovfevem pomohl dopravit do přístavu Pevek zařízení a náklady pro ču­kotské horníky. (Foto ČTK — TASS) — ‘ HéhLoJLi na o&i&cLuávlcu... Provizorní skládka uhlí u výklop­­niku ve Východoslovenských železár­nách Je neoddělitelnou součástí tep­lárny, bez ní není možné dát do pro­vozu ani jeden kotel anebo turjrínu v energetickém centru na naší největ­ší stavbě. Jenže v těchto dnech, i kdy­by měli montéři třeba deset párů ru­kou, nestačí hned na všechno. S tep­lárnou se však spěchá, není čas na rozmýšlení. Kdosi navrhl: »Jděte za soudruhy. V obrovské hale ústředních mechanických dílen Je Udí dost. Mož­ná že pomohou...« Jsou tam sice svářeči, zámečníci a další odborníci, Jenže to jsou všechno opraváři pro hutní agregáty budou­cích provozů železáren. Svého času •převeslovali« všichni z hutní do stroj­ní výroby. Přitom je zajímavé, že jim změna výrobního programu nedělá žádné těžkostí. Obratně zpracovávají těžké ocelové konstrukce pro jednot­livé objekty VSŽ. Nedávno dávali do­hromady výsypky a jeřábové dráhy pro rudný most. Tehdy k nim nečeka­ně přišel inž. Bučko z podniku: »Soudruzi, jde o mimořádně rychlou záležitost — do 10 dnů musíme vyro­bit zařízení pro provizorní skládku uhlí u výklopníku, jinak teplárna ne­dostane včas uhlí, a to by bylo zle. Materiál vám dodají z mostárny...« Pracovníkům střediska č. 7210 ne­bylo třeba dvakrát říkat; udělali vý­­sypky, rošty, pluhy i ostatní zařízení a čekali, kdy kvapem zhotovené zaří­zení odvezou. Jenže montéři nestačili. »Tak to uděláme samt,« řekl vícemé­ně pro sebe vedoucí střediska Jaroslav Domaník. Mistr M. Klobučník i vedou­cí party A. Geněúr byli pro, jenže ně­kteří dělníci__ měli trochu jiný názor: Přišlí na VSŽ jako údržbáři, a ne jako montéři anebo dokonce jako stavba­ří... »To Je pravda, jenže když ještě ob­jekty nejsou hotové, nebudeme se pře­ce nečinně dívat, jak ostatní budují pro nás železárny,« vysvětloval vedou­cí střediska A ták se k montáží ^přl- , dali Břejčák, Székely, Krlžan t ostat­ní údržbáři. Dílo je dnes už hotové, před několika dny chlapi z Jackovy party uložili a svařili potrubí pro od­pad. A všichni mají klidnější svědo­mí. I když mají dost vlastních problé­mů při výrobě ocelových konstrukcí, pomohli při budování teplárny. Při­tom ne ledajak: zakázku vyhotovili a smontovali dřív, než na ni dostáli objednávku. A to se na staveništi VSŽ nestává každý den,,, -bk«

Next