Rudé Právo, únor 1966 (XLVI/31-58)

1966-02-14 / No. 44

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ14. ÜNORA 1966 CISLO 44 — ROČNÍK 46 (Právo lidu roč. 09) CENA 30 HAL. ČSSR v Montrealu sklářskou velmocí EXPONÁTY jsou již ve výrobě • TŘIKRÁT TOLIK JAKO v BRUSELU Obdobně jako na bruselské Světové výstavě bude československé sklo patřit mezi nejvýraznější expozice vý­tvarného umění. Má pro to všechny předpoklady. Když vycházíme z toho, že smyslem celé naší účastí na Světo­vé výstavě mimo jiné bude ukázat ČSSR jako zemi bohatých kulturních tradic, pak sklo, v jehož výrobě patří­me do světové špičky, má к tomu do­­pomoci především. Podle koncepce naší účasti v Mon­trealu budou sklářské exponáty na výstavě Instalovány tak, aby vytvo­řily Dřeš ukázky vývoje impozantní přehlídku naší současné výtvarné sklářské tvorby. V porovnáni s Bruse­lem bude naše sklářská montrealská expozice asi třikrát větši. Budou zde ukázky rytého, broušeného, malova­ného a hutnického skla, figurky atd. Skleněná jablonecká bižutérie bude mít na výstavě své misto v oddělení médy. Své vlastní expozice budou mít I odborné sklářské školy. -Ic­ -----Co vás bude zaiimaf MATE DOST MÁLO ZÁSOB? Vlivu nové soustavy řízení na vý­voj zásob je věnován komentář M. Stefka na 2. straně JE DOSUD AMERIKA REPUBLIKOU? O »absolutním pánu« v Bílém do­mě hovoří úvaha našeho zpravo­daje ve Washingtonu Jiřího Hoch­­mana na 3. straně SPORTOVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ dnes čtěte na 3. a 4. straně Washington pomáhá Smithovu režimu ZANZIBAR 13. února (ČTK) — Přestože většina zemí světa vyhlási­la bojkot rhodeského zboží, nepřestá­vají USA vyvážet do Jižní Rhodesie chromovou rudu. Podle slov zanzibar­­skéhn listu Samachar obchodují s Již­ní Rhodesií dvě velké americké spo­lečnosti »Union Carbid and Carbon Corporation« a »Vanadium Corpora­tion of America«. Státní department, který má právo zakázat obchod s Již­ní Rhodesií, nijak s uplatněním to­hoto práva nespěchá. Poslanci FDP chtějí navštívit SSSR Zatímco zástupci CDU/CSU a sociál­ně demokratické strany v radě star­ších bonnského Spolkového sněmu stojí na stanovisku, že cesta západo­­německé poslanecké delegace do Moskvy by »v této době nebyla poli­ticky únosná«, prohlásil vedoucí po­slanecké frakce liberální svobodné demokratické stranv (FDP), že ně­kteří poslanci FDP hodlají ještě v tomto roce uskutečnit informativní cestu do Sovětského svazu. dk TELEGRAMY ZE SVÍTÁ MADRID — Ve Španělsku se pohře­šuje těžké dopravní letadlo USA typu C 124 s osmičlennou posádkou. Letělo ze základny Morún v blízkosti Sevilly na vojenské letiště San favier. Le­tadlo bylo nasazeno к pátrání po americké atomové pumě, která 17. ledna v blízkosti letiště San javier spadla do moře. Po pohřešovaném le­tadle bylo zahájeno letecké i pozemní pátrání. HAMMAGUIR — Vypuštění třetí francouzské družice Země »D-la« bylo během posledních 48 hodin několi­krát odloženo pro technické závady. Nyní se předpokládá, že nejdříve může být družice vypuštěna 18. úno­ra. Bylo to oznámeno na francouzské odpalovací základně v Hammaguiru, v alžírské Sahaře, odkud má být dru­žice vypuštěna. PAŘÍŽ — »Skutečná velikost Fran­cie není v atomové bombě, nýbrž ve školství,« prohlásil Frangois Mitter­rand, nedávný kandidát levice v pre­­sidentských volbách, na shromáždění v Saint-Gironsu v departementu Arie­­ge. »Dali jsme se do boje za opravdo­vou demokracii v naší zemi, do boje proti režimu osobní moci a musíme v něm vytrvat a zvítězit.« VARŠAVA — V návrhu nového pol­ského trestního práva, který je před­mětem jednání komise polského Sej­mu, se doporučuje zrušit trest doži­votního vězení a stanovit jako nej­­vyšší trest na svobodě 25 let vězení Trest smrti má být zachován. Dopo­ručuje se rovněž zpřísnit trest reci­divistům a v určitých případech tres­tat mladistvé provinilce jako dospělé. (Zprávy ČTK) Skončilo setkání mladých horníků Dopis solidarity s bojem vietnamského lidu OSTRAVA (Od našeho zpravodaje) — V kulturním domě Dolu Hlubina v Ostra­vě skončilo v neděli setkání mladých horníků ze všech uhelných revírů v re­publice. Na závěr dvoudenního setkání byl odeslán dopis presidentu republiky A. Novotnému, v němž se mladí horníci hlásí к úkolům před XIII. sjezdem strany а к jejich zabezpečení. V dopise adresovaném velvyslanectví Vietnam­ské demokratické republiky odsuzují agresi USA proti lidu této asijské země a slibují vietnamským horníkům, že je budou v jejich spravedlivém boji ještě více podporovat. V závěrečné rezoluci se doporučuje svolat příští celostátní setkání mla­dých horníků v r. 1967 v některém dalším uhelném revíru, kde se budou mladí lidé nejvíce podílet na plnění vytčených zásad: rentabilita, kvalita a hospodárnost. Tam také obdrží zá­stupci nejlepšího revíru standartu ÜV ČSM a ministerstva hornictví, kterou nyní, pří setkání v Ostravě, jako první získali mladí horníci ostravsko-karvín-­­ského revíru. V rezoluci se mj. dopo­ručuje zkušebně zavést v některých důlních podnicích funkci mladých asi­stentů, kteří by vedle starších zkuše­ných vyrůstali ve vysoce kvalifikova­né odborníky pro nejodpovědnější místa na šachtě. -ře­ Za den 33 náletů proti VDR Americké university protestují ■ Sankce USA proti obchodním lodím Británie, Řecka a Kypru SAIGON 13. února (ČTK) i— Severoameričtí vzdušní piráti provedli v sobotu 33 náletů na území Vietnamské demokratické republiky. Letadla bombardovala pozemní cíle v oblasti jižně od Hanoje v blízkosti měst Thanh-hoa, Vinh a Dong-hoi. Těžké bombardéry typu В 52 zaúto­čily v neděli ráno na cíle v oblasti »D«, vzdálené asi 75 kilometrů sever­ně od Saigonu. V neděli byla posílena americká letecká základna v Blen-hoa o dalších 16 stíhacích bombardérů ty­pu Super Sabre F 100. je to již třetí dodávka během šestí dnů. V neděli došlo к bojům mezi jed­notkami Národní fronty osvobození a americkými vojáky v provincii Binh­­dinh, ve vzdálenosti 50 kilometrů se­verovýchodně od Saigonu, kde ame­rická vojska vedou nejrozsáhlejší vo-jenskou operací »White Wing« (bílé křídlo). V bojích bylo údajně zabito 34 příslušníků jednotek NFO a čtyři další zajati. WASHINGTON —■ President Johnson schválit sankce proti lodím ze zemí dostávajících pomoc z USA, které udr­žují obchodní spojení s Vietnamskou demokratickou republikou. Sankce za­čali 25. lednem 1966. Dosud bylo těmito opatřeními postiženo 5 lodí — tři britské, jedna řecká a jedna ky­perská. (Pokračování na str. 3.] Jak bude reagovat lidský organismus? Umělá vzduchová bublina na dno Žermanické přehrady ORLOVÄ—LAZY (Od našeho zpra­vodaje) — Záchranáři-potápěči hlavní báůské záchranné služby OKR připravuji zajímavý pokus: chtějí celý týden žít na dně pře­hrady pod přetlakem vzduchu, aby si ověřili některé důležité poznat­­ky. Jak známo, dobývání uhlí hluboko pod zemí v různých přírodních pod­mínkách přináší bezpočet překvape­ní. Některá jsou zajímavá pro geolo­gy, jiná nebezpečná pro horníky. Umět jim čelit, nevydávat v nebez­pečí lidské životy a zabraňovat ško­dám je hlavním posláním báňských záchranářů, jejíchž odborná činnost se v poslední době rozšířila 1 na zá­chranné práce pod vodou v případě zatopení důlních děl. Protože jsou tyto práce maximálně obtížné (pracuje se převážně v kal­ných vodách za úplné tmy aj.j, získá­vají báňští potápěči intenzívně další poznatky. V současné době hledají např. odpověď na otázku: jak bude reagovat člověk na dlouhodobý pobyt v tzv. vzduchové bublině, kde je vyšší tlak vzduchu než normálně. I takové případy se v hornické činnosti stá­vají. ýoda zatopí určitý úsek a při tom ve vyvýšeném místě nechá »vzdu­chovou bublinu«, kde se lidé mohou zachránit. Pokus se má konat asi v hloubce deseti metrů, tj. za přetla­ku Jedné atmosféry, ve válcovité ná­době podobné cisterně kolmo Dosta­vené. Bude vysoká 5 metrů a průměr tři a půl metru. Potápěči určení к dlouhodobé zkoušce by měli být v kabině týden. Celá akce bude dělána za úzké spo­lupráce s lékaři. Široká veřejnost se o činnosti potápěčů pod vodou dozví z přítúých televizních přenosů. -ře- Z reportérova nedělního zápisníku Nedělní tichou Ital­skou ulici vykra­čuje procházkovým tempem otec s dcerkou do Riegrových sadů. Bez povšimnutí minou dům s modrou tabul­kou: Provozní vagóno­vé byro společného parku nákladních vozů Praha. Nic nedbají, že právě tady je železni­čářské centrum, které řídí mezinárodní pře­pravu na pěkném kusu Evropy. V mezinárodním dis­pečinku je v neděli stejně živo jako ve všední den. Pohyb va­gónů pronásleduje věč­ný koloběh, ocelové ko­lejnice neosiří ve dne ani v noci. Stojíme před železniční mapou Evropy, kterou hustě za­drátovaly ocelové spoj­nice. Prst vedoucího dispečerského oddělení Jánoše Késo opíše velký kruh: »Společný vozový park vytvořilo sedm so­cialistických států, So­větský svaz, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, NDR a ČSSR. A hlavně mezi nimi se přelévá — podle potře­by jednotlivých želez­nic — na sto tisíc ná­kladních vozů. Pro nás je to všechno jediná oblast, státy jsou jako nějaké provozní oblas­ti.« Vagóny se snadno rozpoznají. Mimo stát­ní znak mají písmena OPW, zkratku ruského názvu Spojený park va­gónů. János Késo, jak napo vídá jméno, je z Ma darska. Také další dis pečerský tým je mezi národní. Střídají se pra videlně pracovníci ze všech sedmi zemí. Dnes »sedí« na severním okruhu — stará se o NDR, ČSSR, SSSR. Polsko — náš dispečer [. Paulíček, robustní chlapík s dobrou nála­dou i přes nedělní služ­bu. U druhého stolu je jeho kolega z jižního okruhu —má zbývající země: Maďarsko, Bul­harsko, Rumunsko — tentokráte Horst Wend­­rich, specialista z NDR. Drnčí telefony, přímé línky vedou do všech hlavních měst železnič­ního spojenectví. Ráno volá Sofie, Varšava, pak Budapešť, ozývají se Pod znakem OPW další dispečinky. Na tis­kopisy přibývají čísla, čísla. Kolem desáté ho­diny — dnes to klape, pochválil si jeden z dis­pečerů — je skoro vše­chno pohromadě, kolik kdo převzal vagónů od svých sousedů, kolik bylo »zetek«, krytých vozů, kolik uhláků. Pomalu se rýsuje, co a jak kde jezdí... Ana­lyzátor B. Kulovič roz­šifruje v souhrnu, kde mají vozů nadbytek ne­bo zase nedostatek. Kaž­dý den se tak ukáže, jak, železnice hospoda­ří. Mezinárodní spoje­nectví železnic má nesporné výhody. I západní země mají po­dobnou a mnohem starší organizaci Europ. Že vždycky leccos ne­klape, jak by mělo, to už není vina systému, ale nedostatků v práci té či oné železnice. Kolem poledne už je na stole vedoucího od­dělení celkový sumář za uplynulých 24 hodin. Každému státu slouží společně dohodnutý po­čet vozů, když má na­víc, platí, když předrží vagóny, platí. A ne prá­vě malé částky. Cíl je jednoduchý 1 složitý zá­roveň — co nejlépe vy­užít vagónů, zrychlit mezinárodní přepravu. Tady se už nehledí na vlastnickou značku. Naše vagóny jezdí v Bulharsku, maďarské třeba u nás, sovětské v NDR. Starší dispečer E. Ko­­cepup hned vypracoval příkaz, regulační úkol na příští den, který po­putuje do všech zemí a uvede trochu jiným směrem do pohybu ti­síce vozů. Uhláky se budou hý­bat z jihu na sever. Dálnopisy a telefony sdělují v patřičné od­borné formě — Bulhar­sko pošle do Rumunska na tisíc vagónů, ru­munské železnice sí nechají přes polovinu a další pošlou na smě­ry do SSSR a Maďar­ska. Od našich maďar­ských sousedů dostane asi půl stovky vagónů ČSD. Těžko se neodborník vyzná v tomto koloto­či. János Késíi uklid­ňuje: »Slabší sezóna. Všechno se vlastně vy­rovnává mezi sousedy. Takhle kdyby to klapa­lo každý den!« Odpoledne se už dispečerský rytmus zvolňuje. Do Prahy přilétají další hlášení o mezinárodních spo­jích rychlíků, náklad­ních vlaků, o hranič­ních přechodech ... Ale to už je další kapitola činnosti železničářské­ho centra sedmi států. LUMlR HRUDKA ŘASY, bílkovinné krmtvo příštích let, jsou středem výzkumů, na celém světě. U nás se jimi zabývá specializované pracoviště Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Před několika dny zde uvedli do provozu nové zařízení — trubi­cový kultivátor řas. Využitím světla zářivkových trubic se uskutečňuje fotosyntéza mnohem rychleji než při denním světle. Dosahuje se tím kratší vegetační doby a zrychlují se výzkumné práce. Zařízení vyrobili jako jediné и nás tře­boňští výzkumníci. Foto V. ŽITNÝ KOMBINAT VE VŘESOVÉ: Do zkušebního provozu zbývají jen ty dny Plán se plní, ale termín je ohrožen • Všechny síly к včasnému odevzdání kapacit do pro­vozu • 160 lidí zaškoleno pro teplárnu • Větší péči lidem, nedopustit maření hodnot Naše druhá největší stavba repub­liky, Kombinát pro využití hnědého uhlí ve Vřesové na Sokolovsku, prošla loni prvním špičkovým rokem svého budování. Plán investiční výstavby byl splněn na 102,5 °/o. Znamená to, že se proinvestovalo přes 322 miliónů Kčs. Letos ukládá státní pián Vřesové prostavět 314 miliónů Kčs. Je to dru­hý rok výstavbové špičky. Na každý pracovní den připadá zhruba ve sta­vebních pracích, v dodávkách a mon­táži technologie jeden milión korun. Z hlavních staveb byla loni uvedena do provozu úpravna uhlí, letos to má být briketárna a první kotel teplár­­ny. Na stavbě se zatím plní plán, spo­kojenost by mohla vládnout na všech stranách. Ale přicházejí varovné sig­nály, že termín pro uvedení teplár­ny do zkušebního provozu, 1. duben, je na vážkách. Ohrožení termínu vy­plynulo i z jednání spotečné únorové schůze celostaveništního výboru KSÖ a staveništní odborové rady. Gene­rální dodavatel technologie. První br­něnská, poukazuje na objektivní pří­činy. I ve zprávě investora se říká, že termín ohrozily Závody průmyslo­vé automatizace a Energetické závo­dy, pokud jde o rozvodny vlastní spo­třeby, elekročást a tepelný velín. A tak brněnští začali mluvit o dalším termínu 1. 6. a o »ještě dalším« ter­mínu — 1. srpnu. Nemůžeme si dovolit měnit vládní termín podle svého, při­pomněl na schůzi inž. Petr z podniku Škoda. Správně bylo v rozpravě řeče­no, že pokud nemá dodavatelská or­ganizace jistotu v reálnost termínu, je povinna nejvyšší orgány prostřed­nictvím resortu včas informovat, ale to nikoho nezbavuje odpovědnosti všemi silami za dodržení stanovené­ho termínu bojovat. Neškodí připo­menout údaj uvedený zástupcem in­vestora inž. Kellerern: Splnění termí­nů na teplárně a briketárně podmi­ňuje již letošní dodávky z Vřesové národnímu hospodářství, které lze vy­jádřit v tuhých palivech 130 000 tu­nami briket a v elekrické energií 110 milióny kilowatthodin. Nelze ta­ké přehlížet,, že vřesovští již mají v jiných energetických závodech za­školeno к uvedení teplárny do provo­zu 1. dubna přes 160 lidí, z toho 27 techniků. Nevidět jen objekty, především lidi Zvláště zde na Vřesové, kde se nahromadili pracovníci z desítek pod­niků, nerozhoduje o vývoji stavby jen mluva ukazatelů nebo ta či ona do­dávka, ale hlavně lidé, kteří v zimním období nebo při oblevě pracují v těž­kých podmínkách. Jestliže se množí hlasy, že ve Vřesové by byla na mís­tě lepší péče o pracovníky, pak to není jistě jen fráze nebo slovo do větru. Zástupci z jednotlivých pod­niků např. poukazují, jaké mají těž­kosti s náborem lidí pro stavbu, když jim nemohou nabídnout společné uby-tování v obvodu staveniště, ale např. v Rotavě vzdálené přes 15 km. Není také tajemstvím, jak se při­pomnělo 1 na zmíněné schůzi, že na Vřesovou přicházejí technologické do­dávky, které často i rok a déle čekají pod širým nebem na montáž. Je otáz­ka, komu tyto dodávky poslouží a zvláště co z nich bude, až přijde čas jejich zamontování. Kdo bude hradit potom ztráty ze zrezivělých čerpadel, zničených ložisek a z dalšího zaří­zení, na které se dnes nenajde aspoň plachta к přikrytí — zeptal se jeden ze škodováků a v tomto mínění není osamocen. Lidé jsou hrdi na svou stavbu, Její uspokojivé plnění jistě těší, ale ne­smí nikoho ukolébat. Každá z hlav­ních vřesovských staveb stojí stami­lióny, které jdou ze společné kapsy. A tím více tyto velké náklady by ne­měly dovolovat hazardovat s iniciati­vou lidí a jimi vytvořenými hodno­tami. I. VÁNÉ К Plzeňské kamióny na silnících Evropy Trasy mezi Severním a Adriatickým mořem Na Jízdních příkazech řidičů dálkové nákladní přepravy dopravního zá­vodu ČSAD Plzeň-sever jsou často jména, která lákají nejednoho našeho turistu — Rotterdam, Hamburk, Antverpy, Terst... Dvojice řidičů se leckdy loučí se svými rodinami na deset i více dnů, to když vezou náklady do Moskvy nebo někam za Charkov. Po evropských dálnicích ujedou za den také až 500—550 km, za rok absolvuje dvojíce řidičů kolem 100 000 km. Roční plán stanoví letos řidičům dálkové přepravy 13 miliónů tunoki­­lometrů. Dopravní závod má к tomu účelu 12 kamiónovýcb souprav Škoda 706 RT s desetitunovými vleky a tři návěsné vozy. Plzeňští řidiči kromě do socialistických zemí jezdí do Itá­lie, Holandska, Belgie, Lucemburska, NSR a Dánska. Přepravovaný náklad je velmi různorodý —■ jednou jsou to suroviny, jindy stroje, velmi často sklo, chmel, cukr. Nazpátek do vlasti se vracejí s plnými náklady surovin a výrobků, které do evropských pří­stavů přivezou zaoceánské lodě — s kakaem, podzemnicí olejnou, rýží, dále s mědí apod. Pobočka dálkové přepravy se nyní vytváří i v ČSAD Sokolov, kde začali řidiči vozit do NSR brikety ze soko­lovského revíru a láhve ze sklárny v Novém Sedle. (-van-) Střelba v Santa Domingu SANTO DOMINGO 13. února (ČTK) — V hlavním městě Dominikánské re­publiky Santo Domingu byl v sobotu vážně postřelen příslušník výsadko­vých jednotek USA začleněných do »meziamerlckých sil«. Střelba ve měs­tě zesílila zejména v sobotu večer. Současné napětí vyvolala policie, kte­rá zahájila palbu do účastníků stu­dentské demonstrace. Podle neoficiál­ní bilance posledních čtyř dnů zahy­nulo ve městě celkem 16 osob. Incident na hranicích Izraele a Sýrie TEL AVIV 13. února (ČTK) V ne­děli ráno došlo к vážnému ozbroje­nému incidentu na izraelsko-syrských hranicích v oblasti Hule. Oznámil to izraelský mluvčí, který uvedl, že na obou stranách zasáhly tanky a mino­mety. Je to dosud nejvážnější incident, ke kterému došlo po řadě měsíců na linii příměří mezi Sýrií a Izraelem. USA zvyšují stav ozbrojených sil WASHINGTON 13. února (ČTK) — Spojené státy zvyšují úměrně s rozši­řováním války ve Vietnamu početní stav svých ozbrojených sil. Pentagon oznámil 13. února, že к 1. lednu 1966 sloužilo v ozbrojených silách USA 2 847 000 osob — což je o 200 tisíc více než v lednu roku 1965. Nyní se každý měsíc povolává do armády asi 40 tisíc mladých Američa­nů. Pentagon počítá s tím, že к 1. červnu letošního roku se početní stav ozbrojených sil zvýší o dalších 150 tisíc osob. Sukarno proti uznání Malajsie DJAKARTA 13. února (ČTK) Pre­sident Sukarno prohlásil v neděli, že Indonésie bude pokračovat v kon­frontaci s Malajsií i v případě, že Fi­lipíny Malajsii uznají. Na veřejném shromáždění na sportovním stadió­nu v Djakartě Sukarno řekl, že uzná­ní Malajsie Filipínami by bylo poru­šením dohody z roku 1963 mezi Ma­lajskem, Indonésií a Filipínami. President Sukarno dále vyzval fi­lipínskou vládu, aby nevysílala vojen­ské jednotky do Vietnamu. Poukázal při tom na dohodu s bývalým filipín­ským presidentem Macapagalem, že všechny asijské problémy mají být řešeny samotnými Asljci. □ Djakartský rozhlas oznámil, že mi­nistr zahraničí Subandrio povolal do Djakarty indonéského velvyslance v Pekingu. Subandrio řekl, že velvy­slanec má předložit zprávu o »nepřá­telském postoji Čínské lidové repub­liky«. Záplavy v Polsku VARŠAVA 13. února (Zpravodaj RP a ČTK) — Speciální jednotky polské armády a tisíce civilních občanů se snaží zvládnout nebezpečnou situaci, která "p vytvořila »-»<» ní i/icin u města Wyszogrady asi 60 km západ­ně od Varšavy. Utvořila se zde ledová zácpa, která zvýšila hladinu vody v řece o 6 metrů více, než bylo zaznamenáno při velké povodni v roce 1924. Voda dosahuje vrchní úrovně ochranných náspů a sa­há к vozovce na silničním mostě přes Vislu ve Wyszogradu. Mnoho vesnic a osad kolem řeky je odříznuto od svě­ta a jejich obyvatelé, kteří se uchýlil! na půdy, jsou evakuováni. Do akce byly zapojeny vojenské vrtulníky, které se snaží bombardová­ním ze vzduchu uvolnit ledovou zácpu, je nebezpečí, že stoupající voda se přelije nebo protrhne ochranné hráze, které jsou narychlo upevňovány. Ne­bezpečí je tím větší, že na jihu Polska, kde pramení většina řek, je veiká obleva a na ostatním území řeky za­mrzají. * V Ničivá síla bomby ztracené u Almerie ■ Dvanáctihodinová schůze španělské vlády Americký týdeník Time tvrdí, že po Madridu kolují vtipy čerpající ná­mět z jaderného incidentu, který se udál и Almerie na španělském pobřeží. (17. ledna se tam, jak zná­mo, zřítilo americké letadlo В 52 s nukleárními bombami na palubě.} Říká se prý, že pobřeží bude pře­jmenováno na »Pobřeží bum« ane­bo žě zemědělci kolem Almerie už nebudou pěstovat rajská jablíčka, ale (atomové) hřiby... Existuje humor různého druhu, včetně černého nebo šibeničního. Do­volujeme si přesto vážně zapochybo­vat, že by se zrovna v těchto dnech Španělé smáli, až by se za břicha popadali. Mnohé docházející zprávy, na rozdíl od tvrzení týdeníku Time, tlumočí hluboké znepokojení obyva­tel Almerie i dalších částí Španěl­ska. Ostatně muselo se už něco dít, když se schůze Frankovy vlády, pro­jednávající incident, protáhla na dva­náct hodin a když vyústila v zákaz létat nad Španělskem s atomovou ná­loží. Přes veškeré utajování nadále pro­nikají zprávy o tom, jak ve čtvrtém týdnu probíhá pátrání po poslední ze čtyř Ztracených bomb. Ted už je prý její vytažení z mořského dna otáz­kou několika hodin. Možná. I když aie bombu odvezou, otázky vyvolané katastrofou bezpečně zůstávají. Jaké to vůbec byly bomby, které spadly na španělské území nebo těs­ně u pobřeží? Podle týdeníku Time ze 4. února (v témže článku, kde se hovoří o žertech) šlo dokonce o ter­mojaderné, multimegatunové bomby. Dosaďme si za slovo »multi-« pouze číslici »2«, nejzákladnější mi­nimum. Vyjde nám, že každá ze spad­lých bomb by měla 2 megatuny, tj. 2000 kiloton. Pro srovnání bomba svržená na Hirošimu měla ničivou sílu 20 kiloton. To znamená, že u Al­merie, v pokojném přímořském kraji, kde se pěstuje zelenina a kde se po­pásá dobytek, padaly bomby, z nichž se každá svou ničivou silou rovnala nejméně 100 bombám, jaké dopadly na města Hirošimu a Nagasaki. (Bomby mohly být ještě o mnohem větší ničivé síle. Časopis Le Nouvel Observateur z 9. února v souvislosti s případem píše dokonce o »dvaceti megatunách pod hladinou moře«.) Ča­sopis Time předkládá skromný od­had, uvádí-li, že by každá bomba v případě exploze mohla »smést měs­to z povrchu«. Lidé ze španělského pobřeží muse­li míi zvláštní pocit, když večer co večer uléhali ke spánku s vědomím, že někde blízko nich vězí spadlá ter­mojaderná bomba. Američané jim po­řád říkali: nebojte se, nic se nedě­je. jak si ale vysvětlit, že samy USA poslaly do oblasti nehody na 2000 vojáků, včetně speciálně vybavených oddílů v bílých ochranných oblecích, s maskami, že rolníci byli vykazová­ni ze svých polí, že z míst, o nichž se předpokládalo, že jsou zamořena radioaktivním zářením, byla Američa­ny odvážena dokonce i půda? Nedo­šlo při havárii letadla třeba к výbu­chu roznětky jedné vodíkové bomby, o němž referoval londýnský Dally Te­legraph? Podle názoru pařížského listu Mon­de z 11. února z nasazení speciálně vybavených jednotek lze vyvozovat, že jedna z bomb dopadla na skálu a vzniklou trhlinou proniklo značné množství radioaktivního záření. Špa­nělský architekt R. Puig byl prý záře­ním zasažen, v době havárie dlel ne­daleko místa, kde jaderné zbraně spadly. O zasažení svědčí způsob' je-ho léčení i skutečnost, že jeho oděv byl spálen. V týdnech, které uplynuly od 17. ledna, se nahromadila řada otázek. Americká úřední místa poukazují soustavně na elektronkové a jiné »zámky«, zabraňující údajně spoleh­livě explozi atomové bomby USA bez příkazu Bílého domu. Nikdo ale ne­může popřít, že může vyvstat řada nepředvídatelných okolností, které »zámky« zcela znehodnotí. Konec konců nebyl v loňském roce napří­klad New York zbaven v rozporu se všemi předpoklady po řadu hodin elektrického proudu a nebyl život ve městě zcela ochromen? Nebo jiná možnost: co kdyby ztra­cená bomba dopadla kamsi na moř­ské dno a kdyby se vůbec nenašla? Londýnské Times upozorňují na ne­bezpečí, které by vyplynulo z koro­ze nebo z Jakéhokoli mechanického narušení pláště bomby. Následovalo by radioaktivní zamoření okolí. I ryb, plovoucích různými směry... »Tentokrát nehoda skončila šťast­ně,« prohlásil na úterní schůzí že­nevského výboru 18 zémí pro odzbro­jení vedoucí sovětské delegace S. Carapkin, »ale kdo zaručí, že někte­rá z bomb nebude explodovat při nehodě příští?« Vskutku, incident u Almerie ukazuje, s jakým nebez­pečím si Spojené státy zahrávají, když pokračují ve vysílání strategických letadel na »atomovou hlídku« do nej­různějších částí světa, a jaké riziko na sebe přejímají země, které tako­vé »hlídky« nad svým územím po­volují. Do popředí se znovu posunu­je nutnost spoutat co nejdříve ato­mové exploze, ať by к nim došlo z jakýchkoliv příčin. Americký týdeník Time by měl pramálo času i příležitosti referovat o vtipech, kdyby některá z příštích atomových nehod skončila podstatně jinak nežli ta u Almerie. PŘEMYSL TVAROH 100 bomb, jaké spadly na Hirošimu a Nagasaki Příslušníci amerického letectva při hledání ztracené bomby bezprostředně и španělského břehu.

Next