Rudé Právo, únor 1970 (L/27-50)

1970-02-25 / No. 47

VYZNAMENÁNÍ iříslušníkům LM ŘÁD RUDÉ HVĚZDY KOLEKTIVŮM: — Jednotkám Lidových milici Středočeského kraje; — Jednotce Lidových milicí n. p. Calofrig, závod Šamotka Zliv; — Jednotce Lidových milicí Dolu Pluto, Louka u Mostu: — Jednotce Lidových milicí Čes­koslovenská plavba dunajská, Bratislava; — Jednotce Lidových milicí Tur­­čianské strojárne, Martin; — Jednotce Lidových milicí Slo­venské magnezitové závody v Jelšavě; JEDNOTLIVCŮM: Karlu Blažkovi, Ladislavu Dolgošovi, Miloslavu Džbánkovi, Ladislavu Filipovi, Janu Matlovi, Jaroslavu Pátkovi, Jiřímu Uchytilovi; VYZNAMENÁNI ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU — Jednotce Lidových milicí závo­du ČSD-dílny, Praha 7-Bubny; — Jednotce Lidových milici závo­du Modřanské strojírny, Pra­ha 4; — Jednotkám Lidových milicí okresu Kladno; — Jednotce Lidových milicí závodu 03 LIAZ Liberec-Dolní Hany­­chov; — Jednotce Lidových milici závo­du Zádrev Morkovice; — Štábu okresního velitele Lido­vých milicí v Opavě; — Jednotce Lidových milicí Po­­zeinné stavby Nitra; — Jednotce Lidových milicí Po­­važské strojárne, Považská Bystrica; — Jednotce Lidových milici San­­drik, Dolné Hámre; — Jednotce Lidových milicí Pře­kládkové stanice Čierna nad Tisou. Nedošlí komunisté к výročí V. I. Lenina Pod heslem Nesmrtelný odkaz V. I. Lenina naplníme činy zahájili v pon­dělí v Dělnickém domě kladenští ko­munisté oslavy 100. výročí narození tohoto geniálního vůdce dělnické třídy. Ideologickou konferencí, uspo­řádanou к tomuto významnému vý­ročí, navázali tak na historické tra­dice kladenského proletariátu v boji za uplatnění marxisticko-leninských idejí v práci městských stranických organizací. V prohlášení, přijatém na závěr konference, se plně přihla­šují к aktivní podpoře současného konsolidačního procesu ve straně, к důsledné očistě strany od všech minulých a soudobých revizionistů. (*) Výročí Února v zahraničí Naši přátelé spolu s čs. občany si připomenuli výročí únorového ví­tězství v roce 1948. V Moskvě, v kině velvyslanectví ČSSR, se shromáždili čs. občané na slavnostním večeru, kde byl promít­nut dokumentární film Roky rozhod­nutí. • V Budapešti se uskutečnilo při této příležitosti přátelské setkání členů hlavního velení maďarských dělnických milicí s představiteli na­šeho zastupitelského úřadu. • V čs. kulturním středisku v Sofii byla ote­vřena výstava Cestou ik socialismu, která seznamuje návštěvníky s únoro­vým vítězstvím před 22 lety. • Pod fotografií ze shromáždění na Staro­městském náměstí v únoru 1948 při­nesl záhřebský Vjesnik velký článek věnovaný vítězství čs. pracujících nad reakcí. (RPj Setkání zástupců Lidových milici s představiteli KSČ o stáhl President republiky vyznamenal 23 jednotlivců a oddílů LM PRAHA 24. února — S únorem 1948 je neoddělitelně spjat též vznik Lidových milicí. Proto úvod úterních oslav právem patřil jim. Zástupci Lidových milicí ze všech okresů republiky se dopoledne setkali na Praž­ském hradě 8 představiteli Komunistické strany Československa a státních orgánů. Na 300 příslušníků Lidových milicí — poprvé v nových vycházkových mod­rých uniformách — zaplnilo Španělský sál. Přesně o deváté hodině se jeho prostor rozburácel potleskem a voláním Ať žije KSCl Zdravil tak ve chvíli, kdy vcházeli první tajemník 0V. KSČ soudruh Gustáv Husák a president repub­liky soudruh Ludvík Svoboda, dále členpvé a kandidáti předsednictva ÚV KSČ soudruzi Vasil Bílak, Peter Colotka, Evžen Erban, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Jan Piller, Lubomír Štrougal, Dalibor Ha­nes a Alois Indra. Mezi hosty byli také členové federální a české vlády, Federálního shromáž­děni, představitelé České a Slovenské národní rady, organizací Národní fron­ty a zástupci našich ozbrojených sil. Zdravice na okamžik ztichly; vzápětí zazněly tóny čs. státní hymny. Poté se ujal slova člen předsednictva ÚV KSČ a zástupce hlavního velitele Lido­vých milicí ČSSR soudruh Josef Kempný. (jeho projev přinášíme na str. 3./ Projev soudruha Kempného účastnici shromáždění často přerušovali sou­hlasným potleskem a voláním Ať žije KSČ! — Ať žije SSSR! Příslušníci Lidových milicí 1 hosté potom vyslechli rozkaz hlavního ve­litele LM ČSSR к 22. výročí vítězství pracujícího lidu ČSSR a vzniku Lido­vých milicí, který přečetl zástupce náčelníka hlavního štábu LM v ČSSR František Weis. Soudruh G. Husák pak odevzdal 23 jednotlivcům a kolektivům LM řády a vyznamenání, které jim udělil president republiky. Jménem vyznamenaných poděkoval soudruh Miloslav Džbánek. Ujistil ústřední výbor KSČ, že příslušníci Lidových milicí dají i nadále všechny své síly к podpoře politiky KSČ, ke splnění výrobních a hospodářských úkolů. Přislíbil, že milicionáři splní všechny úkoly vytyčené v bojové a politické přípravě. Milicionáři — jako součást stranického aktivu — pomohou i při upevňování stranických řad. »Spolehněte se na nás, soudruzi!« zakončil svůj krátký projev M. Džbánek, noeitel Rádu rudé hvězdy. Slavnostní část setkání ve Španělském sále zakončila Internacionála, (hf) Proletáři všech zemí, spojte se! Notami nnileotace к 21 výtoči vltěistri pncilidck nad teohcf ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKASIL PRO ROZKVET SOCIALISMU Hlavní projev na Staroměstském náměstí pronesl první tajemník IÍV KSČ soudruh G. Husák • Ovace středa dne os. onqra »701 cisto 07 - ročník so [pržvo iMu гое. 73) | cena so иль, ^r<imnMčni Sovětskému svazu a komunistické struně • Manifestaci byli přítomni téí zástupci Střední skupiny sovětských vojsk • Slavnostní pochod tří proudů ozbrojených sil Prahou V úterý vyvrcholily v Praze oslavy 22. výročí Vítězného února 1948. Významný svátek dělnické třídy a všeho československého pracujícího lidu letos opět dostal důstojný rámec. Způsob, jakým tento výroční den Pražané spolu s dalšími občany republiky osla­vili, nejvýmluvněji hovoří o tom, Že únor 1948 se přes všechny po­kusy nepřátel nepodařilo vymazat z historie našeho revolučního a dělnického hnutí a že i v povědomí lidi žije jako veliké a neza­pomenutelné vítězství Komunistické strany Československa. Večer »na počest« signatářů dopisu 99 PRAHA 24. února (ČTK) — Pří pří­ležitosti 22. výročí únorového vítěz­ství pracujících Československa uspo­řádalo v úterý večer velvyslanectví SSSR v ČSSR přátelské setkání a promítání filmového díla o Leninovi v pražském sídle velvyslanectví. Velvyslanec S. V. ČervoněHko uví­tal na večeru členy předsednictva ÜV KSČ — tajemníka ÚV KSČ V. Bi­­laka, předsedu Ústřední rady ČSROH J. Pillera a vedoucího tajemníka MV KSČ v Praze A. Kapka, dále tajem­níky ÚV KSČ A. Indru a F. Pence, představitele LM a zástupce vysočan­ského závodu Autopraga — autory známého dopisu 99 z roku 1968. Me­zi hosty byli ústřední tajemník ÚV SČSP A. Kroužil, tajemnice ÚV SČSP Z. Kudrnová a další představitelé čs. politického, veřejného a kulturního života. VĚRNI ODKAZU ÚNORA NELITUJME PRAHA 24. února (Ih) — Historické Staroměstské náměstí v Praze zastihl úterní den vy­zdobené rudými a státními vlajkami a pozdravnými nápisy na počest 22. výročí Února. Ta­ké na hlavní tribuně vlají rudé a státní vlajky a do daleka jsou viditelné velké portréty V. I. Lenina a Klementa Gottwalda a výrazné heslo: Kupředu, zpátky ni krok! Prostory náměstí patřily po dlouhé době opět setkání pražského lidu, Lidových milicí, Sboru národní bez­pečnosti a Čs. lidové armády. Manifestaci uspořádaly ÚV KSČ, byro ÚV KSČ, ústřední vý­bor Národní fronty ČSSR a ČSR a městské a středočeské krajské výbory KSČ a Národní fronty. Únorové manifestace se zúčastnili nejvyšši představitelé strany a státu a četní hosté. Davy Pražanů přicházely v hloučcích a skupinách již dlouho před zahájením oslavy. Zanedlouho by­lo náměstí zaplněno až do přilehlých ulic. Odlišné stejnokroje šesti pluků jednotek Lidových milici, SNB a Cs. lidově armády vytvořily barevné obraz­ce před hlavní tribunou. Pracující ze všech částí hlavního města i Středo­českého kraje upřeli pozornost na hlavní tribunu, kam krátce před třetí hodinou přišli představitelé strany, státu a Národní fronty — členové předsed­nictva ŮV KSČ soudruzi V. Bifak, P. Colotka, E. Erbán, G. Husák, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J: Lenárt, J. Piller, L. Suj budu a L. Štrougal, kandi­dáti předsednictva ŮV KSC soudruzi D. Hanes a A. Indra, tajemník ŮV KSC soudruh F. Репс, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ soudruh M. Jakeš a zástupci dalších orgánů. Občané naše představitele srdečně pozdravovali. Čestná mista zaujali představitelé Středočeského kraje a hlavního města Prahy, předsedové stran Národní fronty B. Kučera a A. Pospíšil, ministr národní obrany M. Dzúr, ministr vnitra R. Kaska a členové štábu Lidových milicí. Manifestace se zúčastnili rovněž členové federál­ní a české vlády, představitelé Federálního shro­máždění, České národní rady, orgánů Národní fron­ty, delegace Lidových milici, které byly na dopo­ledním setkání s našimi představiteli na Pražském hradě, předváleční členové strany a další hosté. Občané voláním At žije Sovětský svaz — Ať žije Sovětská armáda uvítali představitele Sovětského svazu, sovětského velvyslance v Praze S. V. Cervo­­něnka. Čestnými hosty byli také diplomatičtí před­stavitelé dalších socialistických států a představi­telé hlavního velení spojených ozbrojených sil stá­tů Varšavské smlouvy a Střední skupiny sovětských vojsk. Halas a ruch na obrovském náměstí utichá, když krátce před zahájením manifestace zaznivá husit­ský chorál Kdož jste boží bojovníci. Doprovází slav­nostní nástup čestné stráže s historickou a bojovou zástavou Lidových milicí před hlavní tribunu. Věž­ní hodiny na Staroměstské radnici odbíjeji 15. ho­dinu, začíná velká manifestace pražského lidu. Ozbrojené jednotky stojí v pozoru, mají к poctě zbraň. Náčelník štábu městského velitele LM v Pra­ze L. Tichý předává hlášení prvnímu tajemníkovi UV KSC a hlavnímu veliteli Lidových milici CSSR G. Husákovi, kterého doprovází vedoucí tajemník městského výboru KSC v Praze A. Kapek. Soudruh Husák se zastavuje před nastoupenými jednotkami a zdraví je slovy »Cest práci, soudruzi«. Blahopře­je potom ozbrojeným silám к 22. výročí vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Odpovědí je mohut­né, trojnásobné hurá .. . Zaznívá státní hymna CSSR ... Manifestaci praž­ského lidu pak zahajuje soudruh A. Kapek, který vítá čestné hosty na tomto shromáždění. Znovu se nesou ze shromážděných zástupů к hlavní tribuně skandované pozdravy na počest KSC, Sovětského svazu, Sovětské armády. Pozdravy a potlesk provázejí začátek projevu prvního tajemníka ŮV KSC soudruha G. Husáka. Jeho vystoupení a všem srozumitelná slova sledují účastníci manifestace se zaujetím a pozorností. Sou­hlas vyjadřují častu potleskem, živým ohlasem. (Projev soudruha G. Husáka přinášíme na str. 2.) Na závěr se celé shromáždění mění v mohutný sbor, klerý zpivá Internacionálu. Slavnostní manifestace končí. Za zvuků husitské­ho chorálu nejprve ndpochudují bujové zástavy. A pak již zazní vojenská povely a jednotky vykročí pevným krokem do pražských ulic. Po trasacn, ku­dy pochodovaly milicionářské útvary v únoru 1948 . . . К tribuně se nahrnuly davy Pražanů, srdečně zdravily představitele strany a státu a máváním a voláním potvrzovaly, že stojí věrně za stranou a socialismem. KUPŘEDU, ZPÍTKY NI KROK! Kdo se díval v úterý kolem poledne z Letně, uvi­děl živé potoky, které se ze všech stran sbíhaly ke Starému Městu, některé s rudými transparenty, děl­nickými prapory a bíločervenomodrýml vlajkami. Na Staroměstském náměstí bylo ještě ticho. První účast­níci mantjestace trpělivě čekali na chodnících. Muži měli převahu, ale přišly i maminky s kočárky, vy­táhlí studenti s těžkými aktovkami. »Máte otce v milici?« zeptala jsem $e jednoho z nich. Podíval se na mne užasle. »Nemám, proč? Vadí to snad?« to už řekl zarputile, jako by byl zvyklý, že dvacetiletého jen každý peskuje a napomíná. »Ne, vůbec ne, myslela jsem jenom, že se jdete na něj podívat, jak bude pochodovat v průvodu.« »Prostě jsem přišel na manifestaci, abych to všechno viděl. Hledám pravdu,« dodal najednou vy­zývavě. Zajímavý rozhovor nám přervala kapela. Jak je ten svět malý! Byla to hornická kapela z mé rodné vesnice, přijela zahrát kladenským milicím. A už se ozval i těžký krok milicionářů, šli ve svých tradičních uniformách, připomínajících dělnické ha­leny, s rudými páskami na levých pažích, před se­­bou zbraň, ale tváře za ní mírumilovné, často zbrázděné vráskami. Pod některými barety še už lesklo stříbro. Rozdávali úsměvy, to když v hustém špalíru našli někoho známého »od nás z fabriky«. Vojáci šli svižně, takovým parádním krokem, pluk SNB byl jako vystřižený ze žurnálu, ale Staroměst­ské patřilo především Lidovým milicím ... »Buďte jednotní a rozhodní a vaše pravda zvítě­zí,« řekl zde tenkrát na táboru lidu 21. února 1948 Klement Gottwald. Množí, kteří sem letos opět přišli, si na jeho slova dobře pamatují. Říkám si, revoluční hesla přežívají dobu, ve které vzňikla. Není náhodou, že letošní manifestace na Staroměstském náměstí se konala pod známým Gottwaldovým heslem: »Kupředu, zpátky ni krok!« Odkaz Února v nás žtje stále, musíme jej stále na­plňovat novými činy. Shromáždění na Staroměst­ském náměstí potvrdilo, že je nás mnoho, kterým je to jasné, že je nás stále víc ... -11-dují lidé na chodnících, kde by ani jablko nepro­padlo. Celetná ulice, vyzdobená vlajkami, zdraví po­chodující jednotky. U Prašné brány se proud zatáčí к Můstku. Muži v modrých uniformách, které zdobí rudá páska s písmeny LM, se na asfaltu doširoka rozkročí, pevně sevřou samopaly. Ozývá se po­tlesk ... Před Dětským domem sleduje defilé starší člověk menší postavy. Soudruh Josef Holeček z Libně, nyní už důchodce. Ale ještě před několika lety se čile oháněl »fankou« a zednickou lžicí na stav­bách v celém okolí. Prožil všechny únory v hlav­ním městě. I ten první, před 22 lety. Stál tehdy v mrazu na Staroměstském náměstí a naslouchal slovům soudruha Gottwalda. A spolu s tisíci účast­níků této manifestace soudruh Holeček přísahal, že bude věrně střežit odkaz února 1948. O zábradlí na Můstku se opírá šedovlasý muž. Neúnavně mává. »Hoši, dobře pochodujete! Jako tenkrát,« volá nadšeně. Je to známý dlouholetý funkcionář strany soudruh Antonín Černý. Tehdy, v osmačtyřicátém roce, měl za úkol dát pokyny velkým závodům. Telefonoval soudruhům, ale ti ho ani nenechali domluvit. — Hlásili jako vojáci; »Vši­chni komunisté v pohotovostí. Telefonní ústředna obsazena! Obsluha tovární sirény je rovněž v na­šich rukou!« Soudruh* Černý mává, dokud nezmizí poslední modrá uniforma v ohybu, Národní třídy. Dechovky vesele vyhrávají do kroku. Ve vzduchu je opravdu jaro! (pro) □ □ Smíchovští milicionáři měli sraz_ v Matoušově uli­ci, kde na ně čekalo devět autobusů. »Nalodili« se do nich a zamířili к Staroměstskému rynku. Mezi ostřílenými muži z Motorletu, ZPÄ Košíře, Naftových motorů a odjinud bylo i sedm nováčků z ČKD Tatra, kteří teprve v pondělí obdrželi uni­formy a výstroj. Před třetí už Smíchováci stáli v sevřených útva­rech u radnice, vyhrávaly jim muziky, aby lip ubí­hal čas, a jejich modré barety se slévaly v hladinu obklopenou černí »civilistů« až к okrají náměstí. A když projevy skončily, vyšel jejich proud Pa­řížskou ulicí. Šli pěkně — zpříma, hrdě, zdraveni z chodníků. Tuhle a támhle se otvírala okna, za útvarem se vykláněly zvědavé hlavy. Pochodující srovnávají krok podle rytmu hudby, milicionářky se usmívají, spousta lidí se hrne po chodnících a doprovází jednotku. Vlhký asfalt tlu­mí kroky: levá, levá ... U filosofické fakulty stojí skupina studentů, cosi si mezi sebou šeptají — 1 od nich vyletí ono mno­hoznačné »nechávají se vidět«. Zřejmě jim poně­kud vyrazil dech závěr průvodu, kde jde sto, mož­ná že sto padesát chlapců a děvčat, a skandují vstříc studentům »Ať žije Sovětský svaz«, »Druž­ba, družba«, »Ať žije KSČ«. Z jejich transparentů se vemlouvá heslo »Už nikdy Antiúnor«. A také »Lenin je s námi«. Průvod míří к Národnímu divadlu. Karel Mrázek z fosfátovny ČKD vzpomíná, jak tehdy v osmačty­­řlcátém také šel na Staroměstské náměstí a po projevu Klementa Gottwalda í tenkrát jeho jed­notka procházela pražskými ulicemi. I dnes je nutné ukázat, že dělnická třída nesložila zbraně, jak si to někteří v uplynulých letech přáli. Mi­licionáři často pomohli — třeba v loňských srp­nových dnech — a jsou stále připraveni kdykoli »se nechat vidět«. (hk) □ □ Jednotka příslušníků VB, stojící uprostřed vyzdo­beného Staroměstského náměstí, je složena převáž­ně z mladých chlapců, kteří teprve nedávno oblékli stejnokroj VB. V jejich čele však stojí ostřílení muži, kteří' v těchto dnech slaví i své jubileum — 25 let služ­by v SNB. Velitel major Šíma vzpomíná, jak tomu bylo před pětadvaceti léty: »Byli jsme právě tak staří jako drtivá většina těch, kteří zde s námi stojí nyní. К bezpečnostním složkám jsme nastupovali na vý­zvu strany a nikdy jsme se neptali „co za to“. Bylo potřeba — šli jsme. Před Únorem začaly politické střety nás mladých-komunistů se starými četníky a policajty — národními socialisty. Kdo byl aktivním komunistou, byl rychle odeslán do Pohraničního útvaru SNB.« »A právě pohraniční útvary byly v Únoru oporou strany a sehrály prvořadou úlohu,« dodává podplukovnlk Pražák. »Velmi dobře si pa­matuji, jak jsme památného dne v Únoru stáli na hranicích poblíže Karlových Var a střežili je jako oko v hlavě, protože na druhé straně hranice se formovaly jednotky americké armády к zásahu v naší republice.« »Konečně jsme se dočkali 1 my mladí,« hovoří rotný Felix, »žehrali jsme v minulosti, že mladá generace nemá možnosti ukázat takovou oddanost republice, jakou ukázali naši otcové a starší kama­rádi ve službě. Připadám si stejně jako oni v Úno­ru. Tehdy 1 dnes o něco jde. Oni nám socialistické zřízení vybojovali a na nás je, abychom ho všemi silami upevnili.« Rotný Vojta ho doplňuje: »Nastoupil jsem к SNB proto, že vím, jaká je zde těžká práce. Protože nej­těžší je v Praze, rozhodl jsem se jít sloužit sem, i když jsem z Chebu. Tady jsem víc potřeba.« К ně­mu se přidává rotný Kryštof: »Je to hezký pocit stát takto v řadě s těmi, kteří zde stáli v únoru 1948. Člověk snáze pochopí, kde je jeho místo a Jaká Je síla dělnické třídy.« A pak už pochoduji svou trasou. Lidé na chodní­cích Dlouhé a Revoluční třídy skandují: »Ať žije SNB!« A chlapci jím na oplátku zpívají tu jejich: » ... v našich řadách síla aby provždy byla — hoj — vyhrajem!« (fř) ШЕ PRÁVO Foto E. UHER a VL. ZlTNÝ TŘEMI PROUDY - JEDNÍM KROKEM Zazněly povely, modré a zelené uniformy se dá­vají na slavnostní pochod Prahou, která tone v mlžném, jakoby předjarním oparu! »Nás s Rudou armádou nikdo nerozdrtí!« zpí­vají si milicionáři do kroku a několik chlapců v černých baretech tankistů zcela nevojensky má­vá občanům, kterých se shromáždilo na Staroměst­ském náměstí nepočítané. Důstojníci se tváří, jako když prohřešek proti kázeňskému řádu nevidí. Vždyť je dneska svátek! »Ať žije KSČ!« — »Se Sovětským svazem ne věč­né časvl« — »Družba, družba, družba!« — skan­ tiЩ

Next