Rudé Právo, březen 1970 (L/51-75)

1970-03-31 / No. 75

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ÚTERÝ DNE 31. BŘEZNA 1970 ČÍSLO 75 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. UlÁNBÁTAR SE ROZLOUČIL S ČESKOSLOVENSKÝMI HOSTY President Svoboda: ГмЬ||С||NoР1ГСЬП iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Щр Щ0HU IW V I ■ ИШЩу a Mongolsko si dobře rozumějí Před odletem podepsáno společné komuniké Shromáždění na závěr presidentovy návštěvy ★ Surhebáíarův řád hlavě našeho státu ★ Prohlídka závodu postaveného v mou­­golsko-československé spolupráci ★ Vzpomínka na B. Š moral л ULANBÄTAR 29. března (Dálnopisem od našeho zvláštního zpravodaje) — Mongolsko a Československo jsou země se značně odlišnou historií, kulturními tradicemi, ekonomikou, strukturou obyvatelstva i geografickou tvářností. Přes­to si výborně rozumíme. Potvrdilo se to také v průběhu nynější ěs. návštěvy v Mongolsku, prohlásil to na závěr svého třídenního pobytu v Mongolské lidové republice president Ludvík Svoboda. President vystupoval v sobotu v Ulánbátaru na shromáždění mon­­golsko-československého přátelství. Při této příležitosti hodnotil dosavad­ní vývoj vzájemných vztahů i besed, které měl s hostiteli. Konstatoval, že názory ot>ou stran jak na současnost, tak na budoucnost jsou shodné. Po­kud jde o vzájemnou součinnost, řekl, že její možností nejsou zdaleka vy­čerpány. Mongolsko-českoslovensiká spolupráce bude nadále pevným člán­kem jednoty a spolupráce celého svě­tového socialistického společenství. Československý státník uznale oce-nil hospodářské a sociální proměny kdysi čistě pastevecké země, která se nyní přetváří v zemědělsko-průmyslo­­vý stát. Význam tohoto díla — řekl president doslova — daleko přesahuje hranice Mongolská. Vývoj Mongolská je názorným potvrzením Leninovy teze, že i země hospodářsky zaostalé mohou za pomoci dělnické třídy vy­spělých zemí přejít к výstavbě socia­lismu, aniž by prošly kapitalistické vývojové stadium. Během svého projevu soudruh L. Svoboda také připomněl, že nepřá­telé socialismu se pokoušejí ukazo­vat socialismus jako uniformitu a po­pření tradic a národních zvláštností, a konstatoval, že čs.-mongolské vzta­hy podobná tvrzení plně vyvracejí. Máme každý rád svou vlast a historii, a přece patříme do rodiny socialistic­kých zemí. Soudruh president dále připomněl Bohumíra Šmerala, který v Mongol­sku před léty vyprávěl naši pověst o třech prutech Svatoplukových, a aplikoval ji na jednotu a sílu socia­listických zemí: »Naši zahraniční ne­přátelé dělají všechno možné, aby rozdělili socialistické země. Proti spo­lečenství těchto zemí, pevně se opí­rajících o mohutný Sovětský svaz, nedokázali nic ani včera á nedokáží ani dnes, ani v budoucnu-« Předseda presidia Velkého lidového churalu Džamšrangín Sambú, další hlavní řečník sobotního shromáždění, upozornil z této tribuny na »vážnou situaci vytvářející se v jihovýchodní Asii — zvláště v Laosu a Kambodži«. Řekl, že Mongolsku, ležícímu upro­střed Asie, není lhostejný osud míru a bezpečnosti na tomto kontinentu. Vyslovil se pro vytvoření regionál­ních systémů kolektivní bezpečnosti — jak v Evropě, tak v Asii — jako hrází proti imperialistické agresi. »Když mluvíme o boji s imperialis­mem a o upevnění míru,« připomněl dále Sambú, »nemůžeme se nedo­(Pokračování na str. 3.) MIMOHÁBA Ě SMĚNY HAVfftfj Tisíce tun černého zlota novic Proud uhlí ze severočeského hnědouhelného revíru se ani o velikonocích nezastavil. V sobotu nastoupili horníci do práce — jako každý týden — na nepřetržitých provozech povrchových dolů a na většině hlubinných šachet. V neděli se těžilo na povrchových dolech. Za oba dny se narubalo přes 273 tisíc tun uhlí. Okol byl překročen o více než 13 tisíc tun. Zvlášf úspěšně si vedli havíři z nej­většího podniku SHR — nár. podniku Doly V. I. Lenina v Komořanech. V neděli sami vytěžili přes 60 tisíc tun uhlí a splnili svůj denní úkol na 111,9 °/o. Od začátku měsíce do pon­dělního rána se vytěžilo v revíru již 4 413 643 tun uhlí,, takže státní plán na měsíc březen byl překročen. Vše­chny elektrárny jsou dostatečně zá­sobeny topivem. I velikonoční pondělí, na které ne­byla plánována těžba ani na nepře­tržitých provozech, bylo ve znamení mimořádných směn. V pondělí ráno se však úsilí havířů setkalo s pře­kážkou: vázl odvoz plných vlaků uhlí, což dó značné míry kompliko­valo plynulost těžby. (lc) Dalších 7300 tun uhlí narubali za sobotu havíři a technici Ostravsko­­karvlnských dolů. Od začátku března má tento náš největší kamenťmhélný revír na svém kontě 46 000 tun uhlí vytěženého nad plán. Od začátku ro­ku dal OKR celkem již přes 240 000 tun navíc. O velikonočním pondělí se praco­valo na dolech v sokolovském revíru. Na mimořádné ranní směně vytěžili horníci nad plán 8934 tun uhlí. Je to jejich příspěvek ke zlepšení palivové bilance v národním hospodářství. (ČTK) Zemětřesení v Turecku ANKARA 30. března (ČTK) — Ve­liké ztráty na životech, mnoho raně­ných a na tisíc zbořených nebo po­škozených domů si vyžádalo v noci na neděli zemětřesení v západním Turecku. Jak oznamují agentury, by­la nejvíce postižena provincie Kilta­­hya a město Gediz o 10 000 obyvate­lích, které leží asi 200 km jižně od Istanbulu. Odhaduje se, že otřesy půdy dosáhly 9—10 stupňů. »Osvojovat si marxismus-leninismus, zvyšovat svou ideovou úroveň, přispívat aktivně к výeliově člověka komunistické spo­lečnosti; rozhodně bojovat proti všem projevům buržoazní ideologie, proti zbytkům soukromovlastnické psychologie, ná­boženským předsudkům a jiným přežitkům minulosti. Osvojovat si a dodržovat zásady komunistické morálky, být oddaný komunismu, rozvíjel nové vztahy ve společnosti вш zá­kladě kolektivismu, vzájemné soudrnžské pomoci a spoluprá­ce, být příkladem v osobním životě, poměřeni к rodině a péčí o výchovu dětí, být skromný, pravdivý a čestný vůči straně a lidu.« Z dopisu ÜV KSC všem základním organizacím a členům strany к výměně členských legitimací v roce 1970. SITUACE NA VNITRNÍM TRHU SE LEPŠI Vyplní iniciativa existující mezery? Plus a minus z přípravy plánu na letošní rok W Ve stavebnictví stále ještě zamračeno •' Jednání o vývozu a dovozu pokračují • Požadavky na investice jsou stále vyšší než možnosti • Protokoly podepsány, ale co s rozpory? • Otok na rezervy je nezbytný Protokoly к plánu 1970 mezi ministerstvy a výrobně hospodářskými jednot­kami byly již uzavřeny, podepsány a plán byl rovněž rozepsán až na jednotlivé podniky. Probíhá tedy již etapa realizace úkolů piáno, a tím i naplňování usnesení lednového pléna. Podnílcy českého ministerstva prů­myslu zvyšují proti plánu výrobu zbo­ží o 700 miliónů Kčs a dodávky do tržních fondů o 600 miliónů Kčs. Vni­třnímu trhu chtějí dodat navíc (proti roku 1969) skoro za 2,5 mld Kčs zbo­ží v maloobchodních cenách. Podstat­ná část z toho připadá na strojíren­ství zejména zvýšením dodávek osob­ních automobilů za více než 800 mi­liónů Kčs a na spotřební průmysl ze­jména zvýšením dodávek textilu a ná­bytku. Hodnotový objem dodávek podniků ministerstva průmyslu pro vnitřní trh je vyšší proti loňsku o 6,4 %, avšak tempo je zpomaleno, neboť v roce 1969 byly tyto dodávky proti roku 1968 o 17,1 % vyšší. A co stavební podniky Podniky ministerstva stavebnictví, vyrábějící stavební hmoty, rovněž v předepsaných protokolech zabezpe­čují závazné úkoly a limity plánu až na objem výroby cementu. Nicméně respektují dodávky pro vnitřní obchod ČSR ve výši 930 000 000 tun cementu, 750 miliónů cihelných jednotek, 720 tisíc m2 keramických obkládaček a 350 000 m2 keramických dlaždic. Po­dobně jsou respektovány úkoly v do­dávkách českých podniků pro vnitřní trh Slovenska. Stačí to všechno? Přes tyto celkově příznivé hodno­tové objemy dodávek pro tržní fondy nelze mluvit o zabezpečení potřeb ob­chodu. Je nutno především vidět, že cílem letošního státního plánu ani ne­­lPokračování na str. 2) Předseda presidia Velkého lidového churalu MLR soudruh D. Sambú. odevzdává presidentu CSSR soudruhu Ludvíku Svobodovi nejvyšší mongolské vyznamenáni — Suchebátarův řád. Telefoto Moncame IJUlO SE HLÁSÍ... Svátky jara — velikonoce — jsou za námi, ale vláda zimy pořád ještě nekončí. Letos byla dlouhá a nikte­rak příjemná. Naši veřejnost proto právem zajímá, jaký byl její dopad v zemědělství. A na to jsme se ze­ptali vedoucího odboru rostlinné vý­roby na ministerstvu zemědělství a výživy ČSR soudruha J. Skolila. В ZAČALY UŽ JARNÍ PRAČE? »Vlivem teplého a slunečného po­časí v minulém týdnu se značně urychlilo vysycháni půdy a v níži­nách se Již začalo s některými pra­cemi na polích. Dodělávají se po­slední zbytky nedokončené podzimní orby, přihnojují se porosty obilovin (ozimy). To je asi tak vše, co se nyní na polích ve většině oblastí děje.« В DOCHÁZÍ VLIVEM DLOUHÉ ZIMY KE ZPOŽDĚNÍ U JARNÍCH PRACÍ? »Pokud by se zlepšilo počasí, ne­musela by mit zima podstatný vliv na průběh Jarních prací. Přesto však zde к částečnému opoždění dochází. Nej­více potíží a starostí dělá pozdní pří­chod jara našim bramborářům. A to proto, že nakličená sadba Je už při­ lllllllllllllllllllllllllllltlllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllillllil ROZHOVOR tentokrát na Mety llllltlIllilllllllllllllllllllllllllllHllllllllllltlIlllllllllllllinilllllil pravena a pozdější výsadba by zna­menala, že by se rané brambory z domácí produkce dostaly na náš trh později než loni.« В A JAK JE TOMU U JINÝCH PLO­DIN? »Také „březnové“ cukrovky bude letos málo. Jinak zasít jařiny s ohle­dem na vybavenost zemědělských podniků mechanizací je možno bě­hem jednoho týdne až deseti dnů. V každém případě však bude duben pro naše zemědělce nejkritičtější, a to z těch důvodů, že do čtyř týdnů se soustředí spousta práce na polích. Bude záležet na dobré práci lidi i strojů, aby se během dubna zvládly práce, na které v minulosti bývalo období šesti neděl. To se zatím po­chopitelně týká jen nížin, protože ve vyšších oblastech ještě leží znač­né vrstvy sněhu a o jarních pracích se zde nedá mluvit. Navíc se nám také opozdi jarní práce i na jižní Mo­ravě, kde v této době dochází к zá­plavám polí a luk v povodí řek Mo­ravy a Dyje.« В ZLEPŠILO SE NĚCO NA OSEKU POTŘEB PRO ZEMĚDĚLSTVÍ? »Prozatím se toho mnoho neděje, alespoň o tom nic nevíme. Přesto však je tu naděje, že průmyslové podniky, které dodávají zemědělcům například hnojivá, techniku, náhrad­ní díly apod., učiní vše, aby včas (během dubna) splnily jarní poža­davky našeho zemědělství.« В MATE UŽ PŘEHLED O PŘEZIMO­VANÍ OZIMO? »Prozatím nemůžeme říci jasné sta­novisko. Teprve v polovině dubna budeme mít přehled o tom, jak vy­padá celková situace v přezimování ozimů atd. Určitě pak bude naší po­vinností s tím seznámit veřejnost. Už proto, aby se za pomoci ostatních odvětví národního hospodářství udě­lala taková účinná opatření, která by zabezpečila letošní potřebnou a hlav­ně plánovanou výrobu rostlinných produktů.« Rozmlouval MILAN PAVLÍK V Hačavě měli tentokrát hned dva dobré důvody к uspořádání pořádné zábavy; krátce po svátcích odchází několik mládenců z obce na vojnu, a tak se velikonoční zábava spojila s rekrutskou. Z dřevěnice národního výbo-, ru, kde je největší místnost 2 celé obce, se ozývala vese­lá hudba od nedělního večera až do pondělního rána. Ale ani potom vesnice neztlchla. Sotva se rozednilo, ozval se výskot na dolním konci obce. Začala tradiční oblévačka, každoroční součást zdejších velikonoc. »Chcete-li v Hačavě něco vidět, musíte si přivstat,« ra­dil mi dr. Markuš z Národo­pisného ústavu Slovenské akademie věd. I tak jsem má­lem přijel pozdě. Z cest po východním Slovensku je můj moskvič zvyklý na ledacos, ale to, co dnes spojuje Hača­­vu se světem, připomíná spíš koryto bystřiny než silnici. Proto mi cesta trvala déle, než jsem předpokládal. Voda se valí úzkým skalním kaňo­nem, překonávajícím nejro­mantičtější představy, dolů do nížiny. Kolem Košic už ze sněhu, který napadl v neděli, nezbylo téměř nic. Tady na-M ládenci, oblečení ještě v tmavých večerních ob­lecích, tak ják byli tancovat, postupují svědomitě od domu к domu. Pečlivě vedou v evi­denci zejména mladá děvčata. Nezapomenou však »okoupat« i vdané ženy. V Hačavě, ztracené upro­střed kamenitého Slovenské­ho krasu, není dost půdy, aby uživila všechny obyvate­le. Většina mužských jezdí proto na celý týden mimo dě­dinu za prací. Takhle póhro­rých východoslovenských měs­tech pokládají v Hačavě za zneuctěni zvyků, jaképak je to koupáni! »Škoda, že jsou letos veli­konoce tak brzo,« lituje Miku­láš Hodermarský, kterého ji­nak můžete vidět mezi stav­baři v Praze na Pankráci. »Když je taková zima, musí­me brát ohledy...« V kuchy­ni u předsedy MNV Petra Gá­­bora, odkud před chvilkou chlapci odešli, visí pod níz­kým stropem na šňůře celá dámská garderoba. Na dceři, 171eté studentce, nezůstala su­chá ani nitka. Hospodyně utí­rá na podlaze obrovskou lou­ži. Jak to tedy vypadá, když se »nemusí brát ohledy na zimu«? »Vidíte tam to koryto?« ukazují od Zvirinských na za­mrzlý žlab sloužící к napáje­ní dobytka. »Teprve když v něm děvče okoupou, je to to správné velikonoční okou­­pání! Žel, je zamrzlé!« Nejméně 20členná skupina mládenců s výskotem obléhá dům Juraje Pastora. Ne a ne se dostat к tamním dvěma děvčatům. Po chvilce se hluk pomalu ztrácí kdesi v kopci, u ňejvzdálenějšich chaloupek. Jožka Hodermarský vytáhl ce­lou partu za tou svou, za Alžbětou Bokorovou. Hovoří se o svatbě. Možná, že letos naposledy ji ještě mohou okoupat jako svobodnou. A to si přece nikdo nenechá ujít, t když je to hezký kus cesty. M ezi domy na návsi se ob­jevují i starší, zřejmě že­natí muži. Ani ti nevynechá­vají stavení. Na svátečně pro­střeném stole je čeká pohárek vína, pálenky, v košíku šun­ka, velikonoční pečivo. Po­mlázka, tak jak ji známe v českých obcích, zdobená vejce apod., to zde není zvy­kem. Ale uctít musejí každé­ho, kdo v tenhle den přijde. Na přetřes přicházejí i vážné záležitosti: kdy konečně po­vede do vsi taková cesta, aby po ní mohl jezdit autobus, jak to bude s prací v ne­daleko budované cementárně. O slovo se hlásí ženy: »Má­te štěstí, že je pondělí! Kdy­byste přijeli zítra — vyhrožu­jí hostům s úsměvem — ne­ušli byste voděl« V úterý je totiž v Hačavě zase den žen — a muži se na rozdíl od žen před vodou nesmějí scho­vávat. Jinak by byli terčem posměchu. »Však peřina i matrace za ten týden, než se vrátíš, uschne,« plánuje před svým mužem paní Gáborová. Její manžel je totiž nejen předse­dou MNV, ale i lesním dělní­kem v Revúci. Odtud se vra­cí jen na neděli. »Ve tři ráno ho probudím tímto vědrem a nebudu litovat, že bude mokrá peřina a louže na podlaze!« Všichni se smějí. Zábava je v plném proudu. Ale to úter­ní probuzení mužům z Hača­­vy nezávidím! V. HAVLÍČEK Z reportérova velikonočního zápisníku hoře jsou všaik ještě pořádné madě se sejdou málokdy, jen závěje. Od čertovy skály, kde o svátcích. Místo proutěné po­je konečná autobusu, jsou do mlázky oblíbené v českých kopce ještě dobré tři kilomet- krajích má hlavní slovo věd­ry ostrého stoupání. V zimě ro čisté, pramenité vody, stu­­tuhle cestu snad projede jen děné doslova jako led. Ko­­pásový traktor ... línskou používanou v někte- Žádná neunikla vědru vody 0 taJcoj/jou pojnĚÁ&lcu SNĚHOVÁ V МНВ HK • METBOVÉ ZAVĚJE • NEBEZPEĚf LAVIN Zima, jak se zdá, zabouchla za tebou pořádně dveře. Po několika dnech slunné pohody překvapila na velikonoce sněhovým přívalem. O této neoče­kávané úrodě napsali naši zpravodajové a další informace dodala agentura CTK. Sněhová vichřice zuřila v sobotu ráno v podhůří Krušných hor na Kar­lovarsku. Nárazový vítr dosahoval v poryvech rychlosti téměř 80 km v hodině. Povalil ploty, strhával i kry­tiny ze střech. □ Čerstvý sníh pokryl v neděli vo­zovky ve vyšších polohách Jihomo­ravského kraje. Za silného větru se místy tvořily závčje. Na Jihlavsku nasadili silničáři к uvolnění asi 150 kilometrů vozovek dva šípové a 12 tažených pluhů. Také v okrese Žďár nad Sázavou museli řidiči věnovat zvýšenou pozornost jízdě na zasně­žených silnicích. Za sobotu a neděli napadlo na úze­mí severních Čech až 40 cm sněhu. O takovou pomlázku silničáři ani že­lezničáři nestáli. Sněhové bouře a silný vítr navály místy až dvoumet­rové závěje. V horských oblastech ochromil sníh provoz na silnicích, a proto muselo být nasazeno 10 fréz a 50 motorových pluhů. Nejsvízel­nější situace vznikla ve Šluknovském výběžku a v Krušných horách na Teplicku a Chomutovsku, kde v ne­děli dopoledne nebyly sjízdné někte­ré úseky silnic. Na železnici se nej­více o letošních velikonocích zapo­tili v obvodu ČSD Chomutov. Tady vyhlásili druhý stupeň zimních opa­tření. Na Liberecku, Českolipsku a Rumbursku měli pro sněhový pří­val první nedělní ranní vlaky i přes 50 minut zpoždění. (lc) □ Pracovníci závodu Silnice v Trut­nově jsou v neustálém spojení se službou na letišti Vrchlabí, odkud získávají informace o počasí. Proto je sněhová vánice ze soboty na ne­děli nepřekvapila; ještě v noci vyra­zili na nejvíce ohrožené úseky, kde se v prudkém větru tvořily vysoké závěje. Mezi prvními nastoupil L. Pro­kop, který se šípovým pluhem pra­coval až do večera. Část velikonoc strávili v boji se sněhovým přívalem silničáři na Hav­­líčkobrodsku a v oblasti Orlických hor, kde se o sjízdnost silnic sta­rali po celou neděli J. Novotný, J. Barvínek a další. Klidnější svátky měli členové krkonošské Horské služby, i když také oni byli v ne­ustálé pohotovostí. V Krkonoších bě­hem svátků napadlo místy až půl metru sněhu, který na staré zledo­vatělé vrstvě tvoří převěje. Místy hrozí nebezpečí lavin. (рас) □ Sněhová bouře v noci ze soboty na neděli způsobila v jižních Čechách řadu poruch na rozvodné síti a pře­rušení dodávky proudu- Čety Jihočes­kých energetických závodů intenzív­ně odstraňují téměř havarijní stav.. □ ŽILINA — V Malé Fatře na srázech severní stěny Velkého Rozsutce spad­la 29. března asi o 11. hodině lavina. Její délka je 390 metrů. Při pádu strhla dva horolezce. Je však možné, že ji sami horolezci uvol­nili. Měli v plánu přechod hřebe­nem Velkého Rozsutce, ale z nezná­mých důvodů šli žlabem. Na laviništi zůstal po pás zasypaný a těžce zra­něný J. Krba z Krbové, jeho přítel M. Jelínek z Bystřice pod Hostýnem byl nalezen mrtvý asi hodinu po nastou­pení zachránců. Byl zjištěn v lavině pomocí sondy asi jeden metr pod sněhem. Záchranné práce trvaly dlouho do noci a- zúčastnilo se jich 14 turistů­­lyžařů a 28 členů Horské služby z Malé Fatry. Poslové jara — jak se v Praze říká rackům — letos přilétli jako obyčejně včas, ale jaro se někde zapomnělo. Lépe řečeno jarní počasí. Do Prahy vsak přesto přijelo mnoho turistů a na jejich značkách aut, zvláště před Pražským hradem, bylo možné přečíst, že к nám přijeli prožít velikonoční svátky lidé téměř ze všech zemí Evropy. Slunečné počasí se několikrát změnilo v hustou chumelenici, a tak se příslušníci čestné Hradní stráže co chvíli proměnili ve sněhuláky. Ovšem na kráse Zlaté uličky a vlastně’ celé Prahy to nic neubralo. Foto E. UHER

Next