Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)
1970-05-28 / No. 125
slovenští mládežníci před důležitými úkoly Hlavni cíl -upevnění organizace Ustavením SocialistiekéhÓ svazu mládeže skončila významná etapa v konsolidaci mládežnického hnutí na Slovensku. Nová organizace stojí nyní ve svých začátcích před řadou důležitých úkolů. V této souvislosti položil náš bratislavský zpravodaj několik otázek předsedovi ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Slovenska (SZM) Ottovi Moncmanovi: 0 Počáteční rozběh jakákoli nové organizace bývá obvykle spojen s různými problémy, těžkostmi a překážkami. Kterým záležitostem v současném období věnujete největší pozornost? Oblasti vnitrosvazové práce. Rozumíme tím upevňování existujících a výstavbu nových organizací, výchovu funkcionářského aktivu. Navazujeme také na dřívější vztahy к jiným společenským organizacím — к Svazu čs.-sovětského přátelství. Svazu protifašistických bojovníků a dalším, jejich zkušenosti a znalosti chceme využívat při výchově mladé generace к internacionalismu а к poznávání slavných tradic našeho revolučního hnutí. Jde nám také o těsné kontakty se státními orgány — s předsednictvem vlády SSR i jednotlivými resortními ministerstvy. Chceme docílit takový stav, aby se také mládežnické orgány mohly vyjadřovat к zákonným a dalším opatřením, která se prakticky vždy týkají i mladé generace. A pokud jde o poměr Socialistického svazu mládeže ke komunistické straně, nemusím jistě zdůrazňovat, že jde o vztah nejtěsnějšího sepětí. ■ Zatím nebyla publikována čísla o počtu členů vaší organizace. Socialistický svaz mládeže má své organizace ve všech 38 okresech na Slovensku. Máme nyní 140 000 členů, přičemž za poslední období jsme přijali 38 000 mladých lidí. Z toho ze dvou třetin jde o mládež pracující v průmyslu a zemědělství. Pro srovnání bych uvedl, že Československý svaz mládeže měl na Slovensku přibližně 240 000 členů. S takovou členskou základnou počítáme i my v nedaleké budoucnosti. Pokládám za pozoruhodné to, že organizace Socialistického svazu mládeže vznikají i ve velkých, významných závodech a školách, kde předchozí Sdružení dětských a mládežnických organizací Slovenska žádnou ze svých organizací nemělo. Mohu uvést například Strojírenské a metalurgické závody v Dubnici, Východoslovenské železárny, »esvéesku« ve Vazovově ulici v Bratislavě, kde naše organizace má 380 členů, Handlovské hnědouhelné doly, prakticky celý okres Bratislava-venkov a další. Chci také připomenout, že se nám pro SZM podařilo získat 1 starší soudruhy, kteří mají bohaté zkušenosti, jež uplatní kromě jiného při výchově našich funkcionářů. Těmto otázkám chceme věnovat maximální pozornost, protože o úspěších Socialistického svazu mládeže bude ve značné míře rozhodovat úroveň funkcionářů v základních organizacích, okresních výborech, prostě na všech úrovních. Chceme vychovat takové funkcionáře — na což se v ČSM mnohdy zapomínalo — aby byli schopni řešit každodenní úkoly. ■ Co se nyní konkrétně děje ve vašich základních organizacích? V současné době tam probíhá diskuse к závěrům ustavující konference SZM, získáváme další členy a tam, kde základní organizace dosud nejsou, vytváříme podmínky, abychom je založili. Naše základní a okresní organizace vedeme к tomu, aby v okruhu své působnosti podporovaly současnou politiku strany, chápaly ji a získávaly pro ni všechny mladé lidi. Těmto otázkám ideově politické činnosti věnujeme maximální pozornost, protože si myslíme, že protisocialistlokých a protisovětských názorů bylo nejvíce zaneseno právě mezi mládež. Proto také budeme soustavně rozvíjet neformální styky s mládežnickými organizacemi v socialistických státech, přičemž chceme překlenout oficiálnost těchto kontraktů. Chceme v tom dosáhnout takový stav, aby se tyto vztahy dostaly až na úroveň základních organizací a aby se na takových setkáních řešily konkrétní ideově politické, technické, ekonomické či kulturní problémy. Takovou cestou budeme v mladých lidech prohlubovat pocity internacionalismu a příslušnosti к socialistickému táboru. Už nyní se dá hovořit o konkrétních stycích s družebními okresy v Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a NDR. ■ Mládež má ovšem snahu aktivně se prosazovat i v ekonomice. Ano, a my pochopitelně na to nezapomínáme. Organizace bude sledovat i takový cíl, aby se mladí, schopní lidé prosazovali, ovšem bez nějakých zbytečných »generačních sporů« podezřívání a nevraživosti. Rozhodujícími hledisky musí být kvalita člověka a kvalita jeho práce. Pokud jde o nejaktuálnější ekonomické ■ úkoly, pomáháme prosazovat hnutí Každý socialistickým způsobem, věnujeme pozornost rozvíjení socialistického soutěžení, dodržování pracovní a technologické disciplíny a otázkám kvality výroby. ■ Co zbývá ještě říci? Naše organizace vykročila směle do života a »fandí« nám stovky starších lidí ze Svazu protifašistických bojovníků, Svazu žen, Svazu čs.-sovětského přátelství, a co je nejdůležitější, máme plnou podporu a porozumění stranických organizací a orgánů všech stupňů. Chtěl bych ještě říci, že existence Socialistického svazu mládeže Slovenska bude mít určitě vliv i na vznik podobné jednotné mládežnické organizace v českých zemích. Tím, že jsme ustavili SZM, dokázali jsme těm silám, které před dvěma roky rozložily mládežnické hnutí, že jejich představy byly nereálné. Domnívám se také, že vznikem Socialistického svazu mládeže na Slovensku jsme podpořili zdravé síly v mládežnickém hnutí v ČSR. Těšíme se na to, až bude Socialistický svaz mládeže v českých zemích, abychom pak ještě lépe mohli společnými silami řešit společné úkoly. Rozmlouval O. ZÁBOJNÍK Výtvarník nad svým dílem Foto M. VODĚRA PŘED PRAHEM SOUDNÍ SINĚ Kasafský t Paní Boženě při spatření jejího pracoviště, jinak mzdové kanceláře pražského podniku IPS, poklesla kolena. Celá roztřesená zírala na plechovou skříň, která se na ní Šklebila vyhnutými křídly dveří. Paní Božena nahlédla dovnitř a zaúpěla znova. Třicet tři tisíce korun, které sem včera uložila, byly pryč Nepomohlo hořekování ani sebeproklínání, že je zde nechala volně ležet. Peníze byly nasáčkouané a čekaly na zaměstnance, kteří si je při výplatě nevyzvedli. To je tedy malér, hučelo jí v hlavě, když zvedala telefon, aby požádala pracovníky VB o pomoc. »Prachsakra,« ulevil si nadporučík Hervert, když pokládal telefon. Dnes tedy s manželkou asi do kina nepůjde. A začal přemýšlet o všech známých esech z rajónu, která by připadala v úvahu na tuhle práci. »Nejspíše má pachatel vztah к tomu podniku,« uvažoval. »Musel přece vědět, že včera byla výplata a že zbytek zůstává v kanceláři.« Hlavně byl však zvědav, takým způsobem je ta »káča« udělaná. Když vstoupil do místnosti, musel se zasmát: »Tohleto že je kasa? Na takovouhle pokladnu, milá paní, nemusí být odborník. Úplně stačí obyčejný packal! Nemůžete peníze dát do skutečného trezoru?« Na jeho výtku se neozvala odpověď, která by paní Boženu ospravedlňovala. Na místě nezůstala žádná stopa po pachatelích. Zhola nic, a to se těžko začíná. Nadporučík Hervert má však své metody, jak takové zamotané případy rozlousknout. Notýsek, do kterého seřazuje podezřelé, jej málokdy zklamal. Ani tentokrát. A když uběhlo od vloupáni jedenáct dní, měl už tři pachatele zajištěné ve vyšetřovací vazbě. Jedenáct dní úporného prověřování jmen přineslo své ovoce. »Kdyby ten děda udělal alarm, tak jsme je měli hned,« bručel si pro sebe Hervert, »ale co takový stařík zmůže. Sedmdesátka dávno pryč a dělá ještě nočního hlídače. Musil něco tušit, když po půlnoci Dtděl v okně kanceláře světlo. Asi se bál. Proč však tohle nepředpokládal ten, kdo dědu pro takovouhle práci najímal? Vzal ho zřejmě jen proto, že zde místo hlídače je plánované, ale skutečná obrana socialistického majetku jej nezajímá. Prachsakra, jsou to poměry!« »Kasařský triumvirát« zaměstnanců IPS, který tvoří Vladimír z Brna, Pavel z llavy a Josef z Jihlavy, řekl při vyšetřování: »Věděli jsme, že se do skříně dostaneme lehce — a tak isme to riskli...« Pořekadlo, že příležitost dělá zloděje, se zase uplatnilo. Ti tři nejsou zkušení kriminálníci, natož kasaři. Do formátů kasařských es, jako byli Jan Osmerka, Milan First nebo Pudla Bursa, mají daleko. Po pravdě pověděli, jak vše bylo, a do případu se zamotávalo více lidí, kteří o jejich lupu věděli. Do vazby putoval i další výtečník, Pavlův kamarád — devatenáctiletý Pepíček. Chtěl z toho také něco mít, a proto bez komplexů vzal Pavlovi dva tisíce z odcizené částky. Když Pavel chtěl peníze nazpět, klidně mu odpověděl: »Nedostaneš nic. Jestli chceš, tak zavolej SNB, at tu moji krádež prošetří!« »Triumvirát« se jeho Ironie zalekl a raději každý z trojice dal Pepovi ze svého podílu sedm stovek, aby byl zticha. Je vidět, že se chamtivost nevyplácí. Pepíček z toho bude mít víc než jenom peníze. Z triumvirátu se stal kvartet, jehož tři členové budou mít brzy svoji soudní premiéru, jen Jihlavský Josef, který pobyl prozatím v káznici tři roky, se musí spokojil s reprízou. FRANTIŠEK RlHA Automobilka Tatra v Kopřivnici slouží již 120 let rozvoji dopravy zejména těžkotonážními vozidly vhodnými do všech náročných terénů. Od roku 1950 vzrostla výroba vozidel zhruba dvojnásobně. Polovina výrobků Tatry se vyváží do všech kontinentů. Pro potřeby vnitřního i zahraničního trhu, především pro země RVHP, se počítá do r. 1978 s dalším zdvojnásobením kapacity výroby. Finančně a devizově se bude na rozšíření výroby podílet' především Sovětský svaz. Kopřivnická Tatra splatí úvěr zvýšenými dodávkami nákladních automobilů. Letos odebere SSSR 900 aut a později se počítá s dodávkami 3 až 4 tisíc automobilů ročně. — Další hotový těžký nákladní automobil Tatra 138 vyjíždí z montážní linky na zkušební jízdu. Foto ČTK — V. SVORČÍK VÝSLEDKY SOUTĚŽE NÁRODNÍCH VÝDORŮ VYHLÁŠENY Čestná uináni n peněžité odměny osmnácti nejlepším Projev předsedy české vlády soudruha J. Korčáka • Nové hodnoty v ceně více než dvě miliardy • Letošní rok slibuje ještě větší úspěchy PRAHA 27. května (Od našeho zpravodaje) — Po ročním zápolení národních výborů o nejlepši umístění v již tradiční soutěži byli ve středu odpoledne vyhlášeni ve Valdštejnském paláci vítězové soutěže národních výborů za rok 1968. Slavnostního aktu se zúčastnili členově předsednictva ÜV KSČ soudruzi E. Erban a f. Korčák, tajemník byra GV KSČ L. Kovalčfk, místopředsedové české vlády dr. L. Adamec, CSc., a prof. ing. A. Červinka, úřadující místopředseda ústředního výboru NF ČSSR J. Pelnář, ministr vnitra české vlády J. Grösser a další představitelé stranických a českých státních orgánů, předsedové KNV a primátoři — a samozřejmě reprezentanti vyznamenaných obvodů, měst a obcí. Úvodní slovo к slavnostnímu aktu přednesl předseda české vlády soudruh J. Korčák. Připomněl významné postavení národních výborů a jejich důležitou úlohu v životě naší společnosti a poukázal na bohatou a dlouholetou tradici soutěže NV v České socialistické republice. Socialistická soutěž národních výborů nezačínala na začátku uplynulého roku právě nejúspěšněji, i na ni negativně působily vlnové politické krize. Po dubnu a zejména po květnovém plénu ÚV KSČ však nastal obrat к lepšímu i v této oblasti; nástup к politické a ekonomické konsolidaci prospěl také životu národních výborů, zvýšil jejich aktivitu a upevnil spojení s občany. Mluva čísel to dokazuje přesvědčivě... Podstatnou část soutěže národních výborů tvoří akce Z. V její investiční částí národní výbory spolu s občany vytvořily dílo v hodnotě, jejíž výše činí 1 miliardu a 3 milióny korun. Hodnota prací v tzv. neinvestiční části akce Z dosáhla 1 miliardy a 354 miliónů korun. Občané odpracovali 115,9 miliónů brigádnických hodin, skoro celá jedna desetina z tohoto počtu připadá na konto mládeže. Pro ilustraci zaslouží uvést, že díky občanské iniciativě se podařilo dát do provozu např. 649 autobusových čekáren, 791 dětských hřišť, 13 zdravotních středisek, 41 mateřských škol apod. Národní výbory díky soutěži mohly vybudovat a upravit další prostory pro zřizování služeb a organizovat pomoc zemědělství. Významným dílem soutěž přispěla 1 к rozvoji kulturně výchovné a společenské činnosti ve městech a na vesnicích. Poznatky z průběhu hodnocení soutěže v prvních měsících tohoto roku, který je rokem jubilejním, slibuji, že výsledky z loňska budou vysoko překročeny. Jen kdyby se podařilo splnit závazky v akci Z, vznikla by hodnota vyšší než 3 miliardyl A o splnění závazků není důvod pochybovat — výzva ústředního výboru strany к soutěžení na počest 25. výročí osvobození má v národních výborech mimořádný ohlas. Po úvodním slově předal předseda české vlády vítězům soutěže národních výborů v roce 1969 čestná uznání a peněžité odměny. Získaly je: tisíc Kčs obvod Praha 5 500 město Sedlčany, okr. Příbram 200 obec Lhota, okr. Mělník 100 město Humpolec, okr. Pelhřimov 200 obec Dubné, okr. České Budějovice 100 město Tachov 200 obec Borovno, okr. Plzeň-jih 100 obvod Plzeň 3 150 město Most 200 obec Rynoltice, okr. Liberec 100 město Nové Město nad Metují, okr. Náchod 200 obec Kosice, okr. Hradec Králové 100 město Blansko 200 obec Zářiči, okr. Kroměříž 100 obvod Brno VIII-Bohunlce 150 město Fulnek, okr. Nový Jičín 200 obec Ovalno, okr, Bruntál 100 obvod Ostrava-Radvanlce 150 Za čestná uznání a peněžité částky poděkoval jménem vítězů předseda MěstNV Nové Město nad Metují >L. Červený. Nenechte lam děti hrát... Konečně slunce a teplo, co jsme se letos na ně načekalí. Ale už Je to oboje tady а к tomu všechno, со к jaru patří. Jako každoročně. Včetně těch kuliček, kopacích míčů a různých her. Zel, často tam, kde by být neměly. V provozuj v jízdní dráze, jako každoročně. Tedy i letos desítky zmrzačených dětí a další desítky zmařených životů? Přišel к nám do redakce čtenář, starší, ale ne tak starý, že by se musel chvět věkem lako osika. Přesto se chvěl. Bylo to šokem, který utrpěl při strašné podívané. Děli si v ulid hrály na schovávanou a jedno z nich, osmiletý chlapec, se schovalo — za kolo ohromného nákladního automobilu. Právě v okamžiku, kdy řidič nastartoval a pomalu se s těžkým vozem rozjížděl. Chlapec našel pod koly smrt. Asi jsme vám zkazili radost z jarního slunce. Ale nevyčítejte nám to. Takové případy se stávají. Je to výstraha. Chtěli bychom ji ukončit výzvou: Nenechte tam děti hrát! Nikde, kde jsou ohroženy. Nenechte tam hrát ty své, ani ty ostatní. Vždyt jaro, slunce a zmařené dětské životy к sobě tak nepatříI -jln- Lpiiík a zahraniční studenti První rok zahraničních studentů v cizí zemi není lehký, je to rok úmorné práce a boj s těžkými úkoly: naučit se česky a navíc vyjadřovat se v odborných termínech, ze kterých se skládá zkouška na vysokou školu, je to také období aklimatizace fyzické a psychické. Mladý organismus je najednou přesazen do zcela jiného světa, do nových podmínek životních, nezvyklého klimatu, do světa neznámých jídel a zvyklostí. My, pedagogičtí pracovníci University 17. listopadu, všechny tyto problémy známe a snažíme se je řešit. Hledáme styčné body, hledáme momenty časové i psychické, ve kterých se setkávají lidé celého světa. Proto jsme si řekli letos na jaře: Lenin patřil a patří celému světu a je vzorem mládeži všech světadílů, uspořádejme tedy soutěž v české řeči o jeho životě a díle. Připravovali jsme ji pak s velkou zvědavostí a trochu i s rozpaky. Chopí se studenti této možnosti? V prvním kole dostali deset otázek a dali se do práce se zájmem a po hodině odevzdali práce, nad nimiž jsme seděli s údivem, zpřísňujíce kritéria Jo dalšího kola. I tak jsme jich vybrali 49. Vedle Vietnamců to byli studenti z Kypru, Portugalské Guineje, Bulharska, Peru, Jordánská, Argentiny, Tuniska, Sýrie, Libanonu — prostě pestrá paleta lidí z nejrůznějších koutů světa. Druhé kolo bylo písemné 1 ústní. Jako nejleDŠÍ byli vyhodnoceni postgraduant ing. Nguen-van- Hanh z Vietnamu, studentka Melo Papoutsidouová z Kypru a student Lincolrt Pardavé z Peru. Leninovo dílo tak spojuje bratrským stiskem ruce všech pokrokových lidí na světě. Je to živý pramen, z kterého čerpáme, který nás posiluje a sbližuje. K. FEÍČKOVA, Universita 17. listopadu Kdo ničí výstražná osvětleni? Pracuji u podniku, který v pražských ulicích provádí výkopy a pokládá kabely elektrického vedení. Každý den rozsvěcujeme mnoho výstražných červených světel, aby občané nespadli do výkopu. Ráno jsou však tato světla rozbita nebo je vůbec nenajdeme. Např. pří noční směně z 10. na 11. dubna jsme pracovali na výkopu v Kirovově ulici na Smíchově. Parta opilých mužů shodila oplocení s výstražným osvětlením a měla z toho náramnou legraci. Když jsem je žádal, aby to dali zase do pořádku, začali mne bít. Zachránili mne spolupracovníci, které jsem přivolal na pomoc. Přišli i příslušníci VB, ale co se stalo s výtržníky potom, již nevím. Chtěl bych tímto upozornit na vážný problém. Vždyť jde o bezpečnost chodců, motoristů, jde prostě o životy lidí. Náš podnik je m IPISY ČTE pokutován za to, když nejsou výstražná osvětleni v pořádku. Ale já si myslím, že škody by měli hradit především ti nezodpovědní jednotlivci, kteří je způsobili, a být také řádně potrestáni. A. ŠLIK, Praha Kolem administ rativy Zastávám ten názor, že к současným problémům nelze hovořit jen povšechně. Každý by měl na svém pracovišti, ve své obci atd., konkrétně ukázat na nedostatky. Proto jsem považoval za správné poukázat i u nás na nadměrný počet administrativních pracovníků v MěstNV a Komunálních službách. Se zlou jsem se však potázal. Podle plánu prý mají pod stav. To tedy znamená, že za této situace se bude problém administrativy asi těžko řešit. Myslím, že by proto mělo neodkladně dojít ke změnám, к prověření plánu počtu administrativních sil na podnicích, úřadech, Institucích a tak odbourat opory zákonného nadměrného stavu. Pochopitelně, že při snižování administrativního aparátu bude nutné přihlížet zároveň 1 к jeho zkvalitnění, aby byl skutečně odborně na výši. Práce to nebude snadná, ale pro naši budoucnost nanejvýš žádoucí. K. TANCL, Březová Popelnice — naše svízel Nádoby na popel plní ve městech důležitou ťunkci zdravotní. Kam však s odpadem, když na zdejším sídlišti Struhlovsko u nových bytových objektů chybějí? Přitom nyní dávají stavební organizace Pozemní stavby Olomouc a stavební správa Vsetín postupně do užívání čtyři výškové osmipodlažni bloky, každý o 32 bytech. V našem městě provádí odvoz popelu náš podnik — Komunální služby města Hranic. Ačkoli jsme včas objednali potřebný počet popelnic, tj. v předepsané lhůtě pro plánování, neobdržel! jsme do dnešního dne od Technomatu z Nedvězí u Olomouce přes několikeré písemné, telefonické 1 osobní urgence ani jedinou popelnici. Dodavatelem je výrobce Meva v Roudnici nad Labem, který prý nestačí svou výrobní kapacitou pokrýt všechny požadavky. Měli by všichni tl, kteří zavinili tuto popelnicovou kalamitu, slyšet slova občanů, adresovaná našemu podniku. Komunální služby města Hranic na Moravě ж v O NARU ZKUŠENOSTI Z MĚSTSKÉ STRANICKÉ ORGANIZACE V OSTRAVĚ Nedávná »přestávka« ve vnitrostranické výchově a události roku 1968 rušivě zasáhly do vnitrostranického vzdělání i v podmínkách městské stranické organizace v Ostravě. Tím těžším úkolem bylo v roce 1969 obnovit vnitrostranickou výchovu. V rámci působností městského výboru KSČ v Ostravě šlo zhruba o přípravu stranické výchovy pro 47 tisíc členů. Bylo ustaveno asi tisíc »základních studijních skupin« a ve stranických , organizacích vybrali 476 propagandists S výjimkou Nové hutě Klementa Gottwalda a VŽKG, které prováděly přípravu svých propagandist samostatně, vyzbrojoval propagandisty ostatních sektorů, působící v rámci městské stranické organizace (dolů, stavebnictví, dopravy, obchodu, zdravotnictví aj.) městský výbor strany na jednodenních seminářích. ■ CO UKÄZALY SEMINARE PROPAGANDIST!? Ideologické oddělení MV KSČ připravilo 11 seminářů. Proti třem celostátním tématům rozšířila Ostrava stranickou výchovu o další téma, a to »hlavní směry rozvoje socialistické demokracie v současných podmínkách«. Stalo se tak na základě poznatků ze stranických organizací 0 tom, které otázky jsou zvlášť živé, aktuální či nejasné a potřebují bližší vysvětlení. »Hodnotíme-li celou práci semináře s přihlédnutím к současným složitým problémům a úkolům ve stranických organizacích, pak můžeme být v podstatě spokojeni,« uvádějí soudruzi Oldřich Vojvoda, člen metodické rady při MV KSČ; a Antonín Hrbáček, pracovník ideologického oddělení, kteří na městském výboru strany měli a mají stranické vzdělávání po ideové a organizační stránce na starosti. Z vlastní zkušenosti mohu pak potvrdit, že pro propagandisty městské organizace byly přednášky lektorů na seminářích rozhodně přínosem. Lektoři je uměli přiblížit podmínkám v městské stranické organizací. Semináře v takovém velkém rozsahu — jedné lekce se zúčastňovalo přes sto posluchačů — měly ovšem 1 své slabiny a nevýhody, na které v závěrečném hodnocení upozornil člen metodické rady soudruh Vojvoda. Přednášející neznal blíže úroveň jednotlivých posluchačů, diskuse к té-matům se dostávala obvykle do časové tísně, méně průbojní soudruzi se nedostali ke slovu, těm pohodlnějším pak to umožňovalo být pasivní. ■ METODICKÁ RADA Činnost »hromadného semináře« propagandistů již skončila. Právě na základě uvedených poznatků a zkušeností přistupuje nyní městský výbor operativně ke změnám. Místo tří velkých seminářů bude v rámci městské stranické organizace pracovat 25 menších skupin. To umožní lépe poznat úroveň propagandistů a také je více zapojovat do aktivní přípravy na jednotlivé přednášky a lekce. К utvoření skupin se sdruží vždy několik vhodných stranických organizací. Jednu z prvních vytvoří stranická organizace z Dolu Vítězný únor (koksovny, elektrárny) a ČSD — dílen. Garantem ideologickému oddělení za organizační přípravu bude vždy nejsilnější — nejzkušenější organizace. V uvedeném případě to je CV KSČ Dolu Vítězný únor. Práce v menších skupinách bude ovšem klást další nároky na počet i kvalitu lektorů. Vhodné typy pro lektory navrhnou organizace a městský výbor soudruhy proškolí a připraví. Dobré podmínky v tomto směru vytváří například skutečnost, že v Ostravě je »po ruce« krajská politická škola. Po obsahové stránce če kají velké úkoly městskou poradnu a studovnu marxismu-leninismu. Zde mají propagandisté z celého města možnost pravidelně — každou středu — získat další poznatky a vědomosti pro svou práci konzultacemi. V konzultační skupině působí kromě lektorů též členové metodické rady. A to je další zkušenost Ostravských, která stojí za povšimnutí. Metodickou radu ustavili v Ostravě při ideologickém oddělení městského výboru strany. Tvoří ji vyspělí aktivisté městského výboru, místopředsedové strany z velkých podniků, komunisté-přední hospodářští pracovníci aj. jedenáctičlenná metodická rada nejen sleduje celý průběh stranické výchovy, ale pomáhá metodicky a koncepčně řešit jednotlivé problémy, její členové docházejí do organizací, zjišťují stav ve stranické výchově a přlspívají radami i činy к okamžité nápravě. ■ JAK VE STRANICKÝCH ORGANIZACÍCH Prozatím byla řeč většinou o »štábu školení« — stranického vzdělávání. I tady ovšem je kritériem pro práci vedení skutečná situace v základních organizacích. »S probíhajícím díferenciačním procesem v organizacích,« uvádí pracovník ideologického oddělení soudruh Hrbáček, »odvolávaly některé ZO KSČ své propagandisty a nevysílaly za ně náhradu. Na druhé straně se to kompenzovalo tím, že v mnoha závodech a podnicích postupně ustavovali ideologické komise, které ve stranické výchově vykonávají platnou práci.« Tato slova platí například o ideo logické komisi při .celozávodním výboru na Dole Vítězný únor. Po poradě s propagandisty určuje tato komise, kdo a na jaké téma vypracuje přednášku. Ta se pak projednává v komisi i s kolektivem dvanácti pro-pagandistů. Tím se nejen usnadní práce propagandistům, ale íroveň dosáhne i jednotného postupu ve stranické výchově. Poznatky z hlášení 1 z průzkumu provedeného pracovníky aparátu a aktivisty ukázaly městskému výboru, že i ve složité situaci, v níž probíhá stranický život, vybraly organizace své propagandisty převážně dobře. Leckde by sice byla namístě kritika propagandistů z hlediska jejich propagandistického umění, přednesu, formy vedení přednášek a diskusí. Nevyskytly se však případy, že by propagandisté přednášeli něco jiného či jinak, než bylo a je záměrem a úmyslem ústředního výboru strany. Správné zřejmě též bude rozšířit výběr propagandistů v organizacích 0 další soudruhy, jejichž schopnosti nejsou dosud plně využity. 2e však dobrým propagandistou může být 1 komunista v odpovědné pracovní funkci, toho je příkladem MUDr. Bohumil Štípal, předseda zdravotnického odboru KNV v Ostravě, který I přes své zaneprázdnění v práci I v dalších funkcích, patřil docházkou i aktivitou к nejlepším posluchačům městského semináře. ■ NA ADRESU VYŠŠÍCH ORGÄNÜ Městský výbor strany v Ostravě iniciativně využívá různých forem, aby umožnil propagandistům dobře zvládat náročná poslání. Jsou to například relace krajského vysílání Čs. rozhlasu v Ostravě Na pomoc strnnické výchově, patří sem články v krajském deníku Nová svoboda i v některých větších závodních časopisech, jako v Plamenu míru (NHKG), v závodních novinách VOKD aj. Bez dobrých materiálů je propagandista jako bez ruky. Proto například к tématu o vedouci úloze strany zpracoval a vydal teze městský výbor (připravil lektor soudruh Teslík). To vše propagandisté kvitují s uznáním. Na druhé straně však oprávněně kritizují, že к některým tématům dostávají materiály opožděně nebo nejsou přehledné téže к dispozici. A to už je bolest, na kterou soudruzi v městské organizaci sami nestačí. Je to bolest velmi stará a Ideologické oddělení ÚV KSČ by se s ní mělo vypořádat, má-li se stranické vzdělávání dostat ještě na vyšší úroveň. ■ VÝCHOVA A POHOVORY Leckde v ostravské stranické organizaci měli přednášku O právech a povinnostech členů. Znalost členských práv i povinností je nezbytná pro zdárný průběh pohovorů v rámci výměny členských legitimací, které jsou jistě stěžejním a nesnadným úkolem. Výborům organizací mohou účinně pomoci — a také se to tak v mnoha organizacích děje — právě zkušení funkcionáři, straničtí propagandisté, a to jak svou účastí ve skupinách provádějících pohovory, tak svými radami a zkušenostmi při řešení nejrůznějších problémů s pohovory souvisejících. Stranické vzdělávání může tedy přispět к dobrému průběhu pohovorů. A naopak. Pohovory se máji stát místem, kde se upevní základy stranické výchovy, kde se vytvoří předpoklady pro její zkvalitnění a příští větší účinnost. Je tu přece výborná příležitost promluvit »do duše« těm soudruhům, se kterými strana nadále počítá, ale jejichž aktivita potřebuje pořádný štulec! Promluvit si řádně s těmi, kteří nám na lekcích vytvářej! zbytečnou absenci, i s těmi, kteří tam sice vysedávají, ale kloudného slova z nich nedostaneš. A v neposlední míře, právě při pohovorech, je možno »objevit« řadu talentů pro práci propagandistů, lektorů, organizátorů stranické výchovy. Po dvouleté přestávce jsme tedy učinili ve stranické výchově opět první kroky. Někde to byly kroky ještě nesmělé, kostrbaté. Ale byly to kroky vpřed. To v plné míře potvrzují i zkušenosti ostravských soudruhů. Stranická výchova opál prvořadým úkolem DRAHOMÍR BLAŽEJ RUDĚ PRÁVO » Ve čtvrtek 28. května 1970 JE