Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-28 / No. 125

slovenští mládežníci před důležitými úkoly Hlavni cíl -upevnění organizace Ustavením SocialistiekéhÓ svazu mládeže skončila významná etapa v konsolidaci mládežnického hnutí na Slovensku. Nová or­ganizace stojí nyní ve svých začátcích před řadou důležitých úkolů. V této souvislosti položil náš bratislavský zpravodaj něko­lik otázek předsedovi ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Slovenska (SZM) Ottovi Moncmanovi: 0 Počáteční rozběh jakákoli nové organizace bývá obvykle spo­jen s různými problémy, těž­kostmi a překážkami. Kterým záležitostem v současném obdo­bí věnujete největší pozornost? Oblasti vnitrosvazové práce. Rozu­míme tím upevňování existujících a výstavbu nových organizací, výchovu funkcionářského aktivu. Navazujeme také na dřívější vztahy к jiným spo­lečenským organizacím — к Svazu čs.-sovětského přátelství. Svazu pro­tifašistických bojovníků a dalším, je­jich zkušenosti a znalosti chceme vy­užívat při výchově mladé generace к internacionalismu а к poznávání slavných tradic našeho revolučního hnutí. Jde nám také o těsné kontak­ty se státními orgány — s předsed­nictvem vlády SSR i jednotlivými re­sortními ministerstvy. Chceme docílit takový stav, aby se také mládežnic­ké orgány mohly vyjadřovat к zákon­ným a dalším opatřením, která se prakticky vždy týkají i mladé gene­race. A pokud jde o poměr Socialis­tického svazu mládeže ke komunis­tické straně, nemusím jistě zdůraz­ňovat, že jde o vztah nejtěsnějšího sepětí. ■ Zatím nebyla publikována čís­la o počtu členů vaší organiza­ce. Socialistický svaz mládeže má své organizace ve všech 38 okresech na Slovensku. Máme nyní 140 000 členů, přičemž za poslední období jsme při­jali 38 000 mladých lidí. Z toho ze dvou třetin jde o mládež pracující v průmyslu a zemědělství. Pro srov­nání bych uvedl, že Československý svaz mládeže měl na Slovensku při­bližně 240 000 členů. S takovou člen­skou základnou počítáme i my v ne­daleké budoucnosti. Pokládám za po­zoruhodné to, že organizace Socia­listického svazu mládeže vznikají i ve velkých, významných závodech a školách, kde předchozí Sdružení dět­ských a mládežnických organizací Slovenska žádnou ze svých organiza­cí nemělo. Mohu uvést například Stro­jírenské a metalurgické závody v Dub­nici, Východoslovenské železárny, »esvéesku« ve Vazovově ulici v Bra­tislavě, kde naše organizace má 380 členů, Handlovské hnědouhelné doly, prakticky celý okres Bratislava-ven­­kov a další. Chci také připomenout, že se nám pro SZM podařilo získat 1 starší soudruhy, kteří mají bohaté zkušenosti, jež uplatní kromě jiné­ho při výchově našich funkcionářů. Těmto otázkám chceme věnovat ma­ximální pozornost, protože o úspě­ších Socialistického svazu mládeže bude ve značné míře rozhodovat úro­veň funkcionářů v základních orga­nizacích, okresních výborech, prostě na všech úrovních. Chceme vychovat takové funkcionáře — na což se v ČSM mnohdy zapomínalo — aby by­li schopni řešit každodenní úkoly. ■ Co se nyní konkrétně děje ve vašich základních organiza­cích? V současné době tam probíhá dis­kuse к závěrům ustavující konferen­ce SZM, získáváme další členy a tam, kde základní organizace dosud ne­jsou, vytváříme podmínky, abychom je založili. Naše základní a okresní organizace vedeme к tomu, aby v okruhu své působnosti podporovaly současnou politiku strany, chápaly ji a získávaly pro ni všechny mladé li­di. Těmto otázkám ideově politické činnosti věnujeme maximální pozor­nost, protože si myslíme, že protiso­­cialistlokých a protisovětských názo­rů bylo nejvíce zaneseno právě mezi mládež. Proto také budeme soustavně rozvíjet neformální styky s mládež­nickými organizacemi v socialistic­kých státech, přičemž chceme překle­nout oficiálnost těchto kontraktů. Chceme v tom dosáhnout takový stav, aby se tyto vztahy dostaly až na úro­veň základních organizací a aby se na takových setkáních řešily konkrét­ní ideově politické, technické, eko­nomické či kulturní problémy. Tako­vou cestou budeme v mladých lidech prohlubovat pocity internacionalismu a příslušnosti к socialistickému tá­boru. Už nyní se dá hovořit o kon­krétních stycích s družebními okre­sy v Sovětském svazu, Polsku, Maďar­sku a NDR. ■ Mládež má ovšem snahu aktiv­ně se prosazovat i v ekonomice. Ano, a my pochopitelně na to ne­zapomínáme. Organizace bude sledo­vat i takový cíl, aby se mladí, schop­ní lidé prosazovali, ovšem bez něja­kých zbytečných »generačních sporů« podezřívání a nevraživosti. Rozhodu­jícími hledisky musí být kvalita člo­věka a kvalita jeho práce. Pokud jde o nejaktuálnější ekonomické ■ úkoly, pomáháme prosazovat hnutí Každý socialistickým způsobem, věnujeme pozornost rozvíjení socialistického soutěžení, dodržování pracovní a tech­nologické disciplíny a otázkám kva­lity výroby. ■ Co zbývá ještě říci? Naše organizace vykročila směle do života a »fandí« nám stovky star­ších lidí ze Svazu protifašistických bojovníků, Svazu žen, Svazu čs.-sovět­­ského přátelství, a co je nejdůleži­tější, máme plnou podporu a porozu­mění stranických organizací a orgá­nů všech stupňů. Chtěl bych ještě ří­ci, že existence Socialistického svazu mládeže Slovenska bude mít určitě vliv i na vznik podobné jednotné mlá­dežnické organizace v českých ze­mích. Tím, že jsme ustavili SZM, do­kázali jsme těm silám, které před dvěma roky rozložily mládežnické hnutí, že jejich představy byly ne­reálné. Domnívám se také, že vzni­kem Socialistického svazu mládeže na Slovensku jsme podpořili zdravé síly v mládežnickém hnutí v ČSR. Tě­šíme se na to, až bude Socialistický svaz mládeže v českých zemích, aby­chom pak ještě lépe mohli společný­mi silami řešit společné úkoly. Rozmlouval O. ZÁBOJNÍK Výtvarník nad svým dílem Foto M. VODĚRA PŘED PRAHEM SOUDNÍ SINĚ Kasafský t Paní Boženě při spatření jejího pra­coviště, jinak mzdové kanceláře praž­ského podniku IPS, poklesla kolena. Celá roztřesená zírala na plechovou skříň, která se na ní Šklebila vyhnu­tými křídly dveří. Paní Božena na­hlédla dovnitř a zaúpěla znova. Třicet tři tisíce korun, které sem včera ulo­žila, byly pryč Nepomohlo hořekování ani sebeproklínání, že je zde nechala volně ležet. Peníze byly nasáčkouané a čekaly na zaměstnance, kteří si je při výplatě nevyzvedli. To je tedy ma­lér, hučelo jí v hlavě, když zvedala telefon, aby požádala pracovníky VB o pomoc. »Prachsakra,« ulevil si nadporučík Hervert, když pokládal telefon. Dnes tedy s manželkou asi do kina nepů­jde. A začal přemýšlet o všech zná­mých esech z rajónu, která by připa­dala v úvahu na tuhle práci. »Nejspí­še má pachatel vztah к tomu podni­ku,« uvažoval. »Musel přece vědět, že včera byla výplata a že zbytek zůstá­vá v kanceláři.« Hlavně byl však zvě­dav, takým způsobem je ta »káča« udělaná. Když vstoupil do místnosti, musel se zasmát: »Tohleto že je kasa? Na takovouhle pokladnu, milá paní, ne­musí být odborník. Úplně stačí obyčej­ný packal! Nemůžete peníze dát do skutečného trezoru?« Na jeho výtku se neozvala odpověď, která by paní Boženu ospravedlňovala. Na místě nezůstala žádná stopa po pachatelích. Zhola nic, a to se těžko začíná. Nadporučík Hervert má však své metody, jak takové zamotané pří­pady rozlousknout. Notýsek, do které­ho seřazuje podezřelé, jej málokdy zklamal. Ani tentokrát. A když uběh­lo od vloupáni jedenáct dní, měl už tři pachatele zajištěné ve vyšetřovací vazbě. Jedenáct dní úporného prově­řování jmen přineslo své ovoce. »Kdyby ten děda udělal alarm, tak jsme je měli hned,« bručel si pro sebe Hervert, »ale co takový stařík zmůže. Sedmdesátka dávno pryč a dělá ještě nočního hlídače. Musil něco tušit, když po půlnoci Dtděl v okně kance­láře světlo. Asi se bál. Proč však to­hle nepředpokládal ten, kdo dědu pro takovouhle práci najímal? Vzal ho zřejmě jen proto, že zde místo hlí­dače je plánované, ale skutečná obra­na socialistického majetku jej ne­zajímá. Prachsakra, jsou to poměry!« »Kasařský triumvirát« zaměstnanců IPS, který tvoří Vladimír z Brna, Pa­vel z llavy a Josef z Jihlavy, řekl při vyšetřování: »Věděli jsme, že se do skříně dostaneme lehce — a tak isme to riskli...« Pořekadlo, že příležitost dělá zloděje, se zase uplatnilo. Ti tři nejsou zkušení kriminálníci, natož ka­saři. Do formátů kasařských es, jako byli Jan Osmerka, Milan First nebo Pudla Bursa, mají daleko. Po pravdě pověděli, jak vše bylo, a do případu se zamotávalo více lidí, kteří o jejich lupu věděli. Do vazby putoval i další výtečník, Pavlův ka­marád — devatenáctiletý Pepíček. Chtěl z toho také něco mít, a proto bez komplexů vzal Pavlovi dva tisíce z odcizené částky. Když Pavel chtěl peníze nazpět, klidně mu odpověděl: »Nedostaneš nic. Jestli chceš, tak za­volej SNB, at tu moji krádež prošet­ří!« »Triumvirát« se jeho Ironie zalekl a raději každý z trojice dal Pepovi ze svého podílu sedm stovek, aby byl zticha. Je vidět, že se chamtivost nevyplá­cí. Pepíček z toho bude mít víc než jenom peníze. Z triumvirátu se stal kvartet, jehož tři členové budou mít brzy svoji soudní premiéru, jen Jih­lavský Josef, který pobyl prozatím v káznici tři roky, se musí spokojil s reprízou. FRANTIŠEK RlHA Automobilka Tatra v Kopřivnici slouží již 120 let rozvoji dopravy zejména těžkotonážními vozidly vhodnými do všech náročných terénů. Od roku 1950 vzrostla výroba vozidel zhruba dvojnásobně. Polovina výrobků Tatry se vyváží do všech kontinentů. Pro potřeby vnitřního i zahraničního trhu, především pro země RVHP, se počítá do r. 1978 s dalším zdvojná­sobením kapacity výroby. Finančně a devizově se bude na rozšíření výroby podílet' především Sovětský svaz. Kopřivnická Tatra splatí úvěr zvýšenými dodávkami nákladních automobilů. Letos odebere SSSR 900 aut a později se počítá s do­dávkami 3 až 4 tisíc automobilů ročně. — Další hotový těžký nákladní automobil Tatra 138 vyjíždí z montážní linky na zkušební jízdu. Foto ČTK — V. SVORČÍK VÝSLEDKY SOUTĚŽE NÁRODNÍCH VÝDORŮ VYHLÁŠENY Čestná uináni n peněžité odměny osmnácti nejlepším Projev předsedy české vlády soudruha J. Korčáka • Nové hodnoty v ceně více než dvě miliardy • Letošní rok slibuje ještě větší úspěchy PRAHA 27. května (Od našeho zpravodaje) — Po ročním zápolení národ­ních výborů o nejlepši umístění v již tradiční soutěži byli ve středu odpo­ledne vyhlášeni ve Valdštejnském paláci vítězové soutěže národních výborů za rok 1968. Slavnostního aktu se zúčastnili členově předsednictva ÜV KSČ soudruzi E. Erban a f. Korčák, tajemník byra GV KSČ L. Kovalčfk, místopřed­sedové české vlády dr. L. Adamec, CSc., a prof. ing. A. Červinka, úřadující místopředseda ústředního výboru NF ČSSR J. Pelnář, ministr vnitra české vlády J. Grösser a další představitelé stranických a českých státních orgánů, předsedové KNV a primátoři — a samozřejmě reprezentanti vyznamenaných obvodů, měst a obcí. Úvodní slovo к slavnostnímu aktu přednesl předseda české vlády sou­druh J. Korčák. Připomněl významné postavení národních výborů a jejich důležitou úlohu v životě naší společ­nosti a poukázal na bohatou a dlou­holetou tradici soutěže NV v České socialistické republice. Socialistická soutěž národních vý­borů nezačínala na začátku uplynu­lého roku právě nejúspěšněji, i na ni negativně působily vlnové politic­ké krize. Po dubnu a zejména po květ­novém plénu ÚV KSČ však nastal obrat к lepšímu i v této oblasti; ná­stup к politické a ekonomické konso­lidaci prospěl také životu národních výborů, zvýšil jejich aktivitu a upev­nil spojení s občany. Mluva čísel to dokazuje přesvědčivě... Podstatnou část soutěže národních výborů tvoří akce Z. V její investič­ní částí národní výbory spolu s obča­ny vytvořily dílo v hodnotě, jejíž výše činí 1 miliardu a 3 milióny korun. Hodnota prací v tzv. neinvestiční části akce Z dosáhla 1 miliardy a 354 miliónů korun. Občané odpracovali 115,9 miliónů brigádnických hodin, skoro celá jedna desetina z tohoto počtu připadá na konto mládeže. Pro ilustraci zaslouží uvést, že díky ob­čanské iniciativě se podařilo dát do provozu např. 649 autobusových če­káren, 791 dětských hřišť, 13 zdravot­ních středisek, 41 mateřských škol apod. Národní výbory díky soutěži mohly vybudovat a upravit další prostory pro zřizování služeb a organizovat pomoc zemědělství. Významným dí­lem soutěž přispěla 1 к rozvoji kul­turně výchovné a společenské činnos­ti ve městech a na vesnicích. Poznatky z průběhu hodnocení sou­těže v prvních měsících tohoto roku, který je rokem jubilejním, slibuji, že výsledky z loňska budou vysoko pře­kročeny. Jen kdyby se podařilo splnit závazky v akci Z, vznikla by hodno­ta vyšší než 3 miliardyl A o splnění závazků není důvod pochybovat — výzva ústředního výboru strany к soutěžení na počest 25. výročí osvo­bození má v národních výborech mi­mořádný ohlas. Po úvodním slově předal předse­da české vlády vítězům soutěže národních výborů v roce 1969 čest­ná uznání a peněžité odměny. Získaly je: tisíc Kčs obvod Praha 5 500 město Sedlčany, okr. Příbram 200 obec Lhota, okr. Mělník 100 město Humpolec, okr. Pelhři­mov 200 obec Dubné, okr. České Budějovice 100 město Tachov 200 obec Borovno, okr. Plzeň-jih 100 obvod Plzeň 3 150 město Most 200 obec Rynoltice, okr. Liberec 100 město Nové Město nad Metují, okr. Náchod 200 obec Kosice, okr. Hradec Králové 100 město Blansko 200 obec Zářiči, okr. Kroměříž 100 obvod Brno VIII-Bohunlce 150 město Fulnek, okr. Nový Jičín 200 obec Ovalno, okr, Bruntál 100 obvod Ostrava-Radvanlce 150 Za čestná uznání a peněžité částky poděkoval jménem vítězů předseda MěstNV Nové Město nad Metují >L. Červený. Nenechte lam děti hrát... Konečně slunce a teplo, co jsme se letos na ně načekalí. Ale už Je to oboje tady а к tomu všechno, со к jaru patří. Jako každoročně. Včetně těch kuliček, kopacích míčů a různých her. Zel, často tam, kde by být neměly. V provozuj v jízdní dráze, jako každoročně. Tedy i letos desítky zmrzačených dětí a další desítky zmařených životů? Přišel к nám do redakce čtenář, starší, ale ne tak starý, že by se musel chvět věkem lako osika. Přesto se chvěl. Bylo to šokem, který utrpěl při strašné podívané. Děli si v ulid hrály na schovávanou a jedno z nich, osmiletý chlapec, se schovalo — za kolo ohromného nákladního automo­bilu. Právě v okamžiku, kdy řidič nastartoval a pomalu se s těžkým vozem rozjížděl. Chlapec našel pod koly smrt. Asi jsme vám zkazili radost z jarního slunce. Ale nevyčítejte nám to. Takové případy se stávají. Je to výstraha. Chtěli bychom ji ukončit vý­zvou: Nenechte tam děti hrát! Nikde, kde jsou ohroženy. Nenechte tam hrát ty své, ani ty ostatní. Vždyt jaro, slunce a zmařené dětské životy к sobě tak nepatříI -jln- Lpiiík a zahraniční studenti První rok zahraničních studen­tů v cizí zemi není lehký, je to rok úmorné práce a boj s těžký­mi úkoly: naučit se česky a na­víc vyjadřovat se v odborných ter­mínech, ze kterých se skládá zkouška na vysokou školu, je to také období aklimatizace fyzické a psychické. Mladý organismus je najednou přesazen do zcela ji­ného světa, do nových podmínek životních, nezvyklého klimatu, do světa neznámých jídel a zvyk­lostí. My, pedagogičtí pracovníci Uni­versity 17. listopadu, všechny ty­to problémy známe a snažíme se je řešit. Hledáme styčné body, hledáme momenty časové i psy­chické, ve kterých se setkávají li­dé celého světa. Proto jsme si řekli letos na jaře: Lenin patřil a patří celému světu a je vzorem mládeži všech světadílů, uspořá­dejme tedy soutěž v české řeči o jeho životě a díle. Připravovali jsme ji pak s velkou zvědavostí a trochu i s rozpaky. Chopí se studenti této možnosti? V prvním kole dostali deset otázek a dali se do práce se zájmem a po hodině odevzdali práce, nad nimiž jsme seděli s údivem, zpřísňujíce kritéria Jo dalšího kola. I tak jsme jich vy­brali 49. Vedle Vietnamců to by­li studenti z Kypru, Portugalské Guineje, Bulharska, Peru, Jordán­ská, Argentiny, Tuniska, Sýrie, Li­banonu — prostě pestrá paleta lidí z nejrůznějších koutů světa. Druhé kolo bylo písemné 1 úst­ní. Jako nejleDŠÍ byli vyhodnoce­ni postgraduant ing. Nguen-van- Hanh z Vietnamu, studentka Melo Papoutsidouová z Kypru a student Lincolrt Pardavé z Peru. Leninovo dílo tak spojuje bra­trským stiskem ruce všech pokro­kových lidí na světě. Je to živý pramen, z kterého čerpáme, kte­rý nás posiluje a sbližuje. K. FEÍČKOVA, Universita 17. listopadu Kdo ničí výstražná osvětleni? Pracuji u podniku, který v praž­ských ulicích provádí výkopy a pokládá kabely elektrického vede­ní. Každý den rozsvěcujeme mno­ho výstražných červených světel, aby občané nespadli do výkopu. Ráno jsou však tato světla rozbita nebo je vůbec nenajdeme. Např. pří noční směně z 10. na 11. dub­na jsme pracovali na výkopu v Kirovově ulici na Smíchově. Parta opilých mužů shodila oplo­cení s výstražným osvětlením a měla z toho náramnou legraci. Když jsem je žádal, aby to dali zase do pořádku, začali mne bít. Zachránili mne spolupracovníci, které jsem přivolal na pomoc. Při­šli i příslušníci VB, ale co se sta­lo s výtržníky potom, již nevím. Chtěl bych tímto upozornit na vážný problém. Vždyť jde o bez­pečnost chodců, motoristů, jde prostě o životy lidí. Náš podnik je m IPISY ČTE pokutován za to, když nejsou vý­stražná osvětleni v pořádku. Ale já si myslím, že škody by měli hra­dit především ti nezodpovědní jed­notlivci, kteří je způsobili, a být také řádně potrestáni. A. ŠLIK, Praha Kolem administ rativy Zastávám ten názor, že к sou­časným problémům nelze hovořit jen povšechně. Každý by měl na svém pracovišti, ve své obci atd., konkrétně ukázat na nedostatky. Proto jsem považoval za správné poukázat i u nás na nadměrný po­čet administrativních pracovníků v MěstNV a Komunálních službách. Se zlou jsem se však potázal. Pod­le plánu prý mají pod stav. To tedy znamená, že za této situace se bude problém administrativy asi těžko řešit. Myslím, že by proto mělo neodkladně dojít ke změnám, к prověření plánu počtu admini­strativních sil na podnicích, úřa­dech, Institucích a tak odbourat opory zákonného nadměrného sta­vu. Pochopitelně, že při snižování administrativního aparátu bude nutné přihlížet zároveň 1 к jeho zkvalitnění, aby byl skutečně od­borně na výši. Práce to nebude snadná, ale pro naši budoucnost nanejvýš žádoucí. K. TANCL, Březová Popelnice — naše svízel Nádoby na popel plní ve městech důležitou ťunkci zdravotní. Kam však s odpadem, když na zdejším sídlišti Struhlovsko u nových by­tových objektů chybějí? Přitom nyní dávají stavební organizace Po­zemní stavby Olomouc a stavební správa Vsetín postupně do užívání čtyři výškové osmipodlažni bloky, každý o 32 bytech. V našem městě provádí odvoz popelu náš podnik — Komunální služby města Hranic. Ačkoli jsme včas objednali potřebný počet po­pelnic, tj. v předepsané lhůtě pro plánování, neobdržel! jsme do dnešního dne od Technomatu z Nedvězí u Olomouce přes něko­likeré písemné, telefonické 1 osob­ní urgence ani jedinou popelnici. Dodavatelem je výrobce Meva v Roudnici nad Labem, který prý nestačí svou výrobní kapacitou pokrýt všechny požadavky. Měli by všichni tl, kteří zavinili tuto popelnicovou kalamitu, sly­šet slova občanů, adresovaná na­šemu podniku. Komunální služby města Hranic na Moravě ж v O NARU ZKUŠENOSTI Z MĚSTSKÉ STRANICKÉ ORGANIZACE V OSTRAVĚ Nedávná »přestávka« ve vnitrostranické výchově a události roku 1968 rušivě zasáhly do vnitrostranického vzdělání i v podmínkách městské stranické organizace v Ostravě. Tím těžším úkolem bylo v roce 1969 obnovit vnitrostranickou výchovu. V rámci působností městského vý­boru KSČ v Ostravě šlo zhruba o pří­pravu stranické výchovy pro 47 ti­síc členů. Bylo ustaveno asi tisíc »zá­kladních studijních skupin« a ve stranických , organizacích vybrali 476 propagandists S výjimkou Nové hutě Klementa Gottwalda a VŽKG, které prováděly přípravu svých propagan­dist samostatně, vyzbrojoval propa­­gandisty ostatních sektorů, působící v rámci městské stranické organizace (dolů, stavebnictví, dopravy, obcho­du, zdravotnictví aj.) městský výbor strany na jednodenních seminářích. ■ CO UKÄZALY SEMINARE PROPAGANDIST!? Ideologické oddělení MV KSČ při­pravilo 11 seminářů. Proti třem celo­státním tématům rozšířila Ostrava stranickou výchovu o další téma, a to »hlavní směry rozvoje socialistické demokracie v současných podmín­kách«. Stalo se tak na základě po­znatků ze stranických organizací 0 tom, které otázky jsou zvlášť živé, aktuální či nejasné a potřebují bliž­ší vysvětlení. »Hodnotíme-li celou práci seminá­ře s přihlédnutím к současným složi­tým problémům a úkolům ve stranic­kých organizacích, pak můžeme být v podstatě spokojeni,« uvádějí sou­druzi Oldřich Vojvoda, člen metodic­ké rady při MV KSČ; a Antonín Hrbá­­ček, pracovník ideologického odděle­ní, kteří na městském výboru strany měli a mají stranické vzdělávání po ideové a organizační stránce na sta­rosti. Z vlastní zkušenosti mohu pak po­tvrdit, že pro propagandisty městské organizace byly přednášky lektorů na seminářích rozhodně přínosem. Lek­toři je uměli přiblížit podmínkám v městské stranické organizací. Semináře v takovém velkém rozsa­hu — jedné lekce se zúčastňovalo přes sto posluchačů — měly ovšem 1 své slabiny a nevýhody, na které v závěrečném hodnocení upozornil člen metodické rady soudruh Vojvo­da. Přednášející neznal blíže úroveň jednotlivých posluchačů, diskuse к té-matům se dostávala obvykle do časo­vé tísně, méně průbojní soudruzi se nedostali ke slovu, těm pohodlnějším pak to umožňovalo být pasivní. ■ METODICKÁ RADA Činnost »hromadného semináře« propagandistů již skončila. Právě na základě uvedených poznatků a zkuše­ností přistupuje nyní městský výbor operativně ke změnám. Místo tří vel­kých seminářů bude v rámci městské stranické organizace pracovat 25 men­ších skupin. To umožní lépe poznat úroveň propagandistů a také je více zapojovat do aktivní přípravy na jed­notlivé přednášky a lekce. К utvoření skupin se sdruží vždy několik vhod­ných stranických organizací. Jednu z prvních vytvoří stranická organiza­ce z Dolu Vítězný únor (koksovny, elektrárny) a ČSD — dílen. Garantem ideologickému oddělení za organizač­ní přípravu bude vždy nejsilnější — nejzkušenější organizace. V uvedeném případě to je CV KSČ Dolu Vítězný únor. Práce v menších skupinách bude ovšem klást další nároky na počet i kvalitu lektorů. Vhodné typy pro lektory navrhnou organizace a měst­ský výbor soudruhy proškolí a při­praví. Dobré podmínky v tomto smě­ru vytváří například skutečnost, že v Ostravě je »po ruce« krajská poli­tická škola. Po obsahové stránce če kají velké úkoly městskou poradnu a studovnu marxismu-leninismu. Zde mají propagandisté z celého města možnost pravidelně — každou středu — získat další poznatky a vědomosti pro svou práci konzultacemi. V konzultační skupině působí kro­mě lektorů též členové metodické ra­dy. A to je další zkušenost Ostrav­ských, která stojí za povšimnutí. Me­todickou radu ustavili v Ostravě při ideologickém oddělení městského vý­boru strany. Tvoří ji vyspělí aktivis­té městského výboru, místopředsedo­vé strany z velkých podniků, komu­­nisté-přední hospodářští pracovníci aj. jedenáctičlenná metodická rada nejen sleduje celý průběh stranické výcho­vy, ale pomáhá metodicky a kon­cepčně řešit jednotlivé problémy, její členové docházejí do organizací, zjiš­ťují stav ve stranické výchově a přl­spívají radami i činy к okamžité ná­pravě. ■ JAK VE STRANICKÝCH ORGANIZACÍCH Prozatím byla řeč většinou o »štábu školení« — stranického vzdělávání. I tady ovšem je kritériem pro práci vedení skutečná situace v základních organizacích. »S probíhajícím díferen­­ciačním procesem v organizacích,« uvádí pracovník ideologického oddě­lení soudruh Hrbáček, »odvolávaly některé ZO KSČ své propagandisty a nevysílaly za ně náhradu. Na druhé straně se to kompenzovalo tím, že v mnoha závodech a podnicích po­stupně ustavovali ideologické komi­se, které ve stranické výchově vyko­návají platnou práci.« Tato slova platí například o ideo logické komisi při .celozávodním vý­boru na Dole Vítězný únor. Po pora­dě s propagandisty určuje tato komi­se, kdo a na jaké téma vypracuje přednášku. Ta se pak projednává v komisi i s kolektivem dvanácti pro-pagandistů. Tím se nejen usnadní práce propagandistům, ale íroveň do­sáhne i jednotného postupu ve stra­nické výchově. Poznatky z hlášení 1 z průzkumu provedeného pracovníky aparátu a aktivisty ukázaly městskému výboru, že i ve složité situaci, v níž probíhá stranický život, vybraly organizace své propagandisty převážně dobře. Leckde by sice byla namístě kriti­ka propagandistů z hlediska jejich propagandistického umění, přednesu, formy vedení přednášek a diskusí. Ne­vyskytly se však případy, že by pro­­pagandisté přednášeli něco jiného či jinak, než bylo a je záměrem a úmyslem ústředního výboru strany. Správné zřejmě též bude rozšířit vý­běr propagandistů v organizacích 0 další soudruhy, jejichž schopnosti nejsou dosud plně využity. 2e však dobrým propagandistou může být 1 komunista v odpovědné pracovní funkci, toho je příkladem MUDr. Bo­humil Štípal, předseda zdravotnické­ho odboru KNV v Ostravě, který I přes své zaneprázdnění v práci I v dalších funkcích, patřil docházkou i aktivi­tou к nejlepším posluchačům měst­ského semináře. ■ NA ADRESU VYŠŠÍCH ORGÄNÜ Městský výbor strany v Ostravě ini­ciativně využívá různých forem, aby umožnil propagandistům dobře zvlá­dat náročná poslání. Jsou to napří­klad relace krajského vysílání Čs. rozhlasu v Ostravě Na pomoc strn­­nické výchově, patří sem články v krajském deníku Nová svoboda i v některých větších závodních časo­pisech, jako v Plamenu míru (NHKG), v závodních novinách VOKD aj. Bez dobrých materiálů je propagandista jako bez ruky. Proto například к té­matu o vedouci úloze strany zpraco­val a vydal teze městský výbor (při­pravil lektor soudruh Teslík). To vše propagandisté kvitují s uznáním. Na druhé straně však oprávněně kritizují, že к některým tématům do­stávají materiály opožděně nebo ne­jsou přehledné téže к dispozici. A to už je bolest, na kterou soudruzi v městské organizaci sami nestačí. Je to bolest velmi stará a Ideologické oddělení ÚV KSČ by se s ní mělo vypořádat, má-li se stranické vzdělá­vání dostat ještě na vyšší úroveň. ■ VÝCHOVA A POHOVORY Leckde v ostravské stranické orga­nizaci měli přednášku O právech a povinnostech členů. Znalost člen­ských práv i povinností je nezbytná pro zdárný průběh pohovorů v rámci výměny členských legitimací, které jsou jistě stěžejním a nesnadným úko­lem. Výborům organizací mohou účin­ně pomoci — a také se to tak v mno­ha organizacích děje — právě zkuše­ní funkcionáři, straničtí propagandis­té, a to jak svou účastí ve skupinách provádějících pohovory, tak svými radami a zkušenostmi při řešení nej­různějších problémů s pohovory sou­visejících. Stranické vzdělávání může tedy při­spět к dobrému průběhu pohovorů. A naopak. Pohovory se máji stát mís­tem, kde se upevní základy stranic­ké výchovy, kde se vytvoří předpo­klady pro její zkvalitnění a příští vět­ší účinnost. Je tu přece výborná pří­ležitost promluvit »do duše« těm sou­druhům, se kterými strana nadále po­čítá, ale jejichž aktivita potřebuje po­řádný štulec! Promluvit si řádně s tě­mi, kteří nám na lekcích vytvářej! zbytečnou absenci, i s těmi, kteří tam sice vysedávají, ale kloudného slova z nich nedostaneš. A v nepo­slední míře, právě při pohovorech, je možno »objevit« řadu talentů pro prá­ci propagandistů, lektorů, organizá­torů stranické výchovy. Po dvouleté přestávce jsme tedy učinili ve stranické výchově opět prv­ní kroky. Někde to byly kroky ještě nesmělé, kostrbaté. Ale byly to kroky vpřed. To v plné míře potvrzují i zku­šenosti ostravských soudruhů. Stranická výchova opál prvořadým úkolem DRAHOMÍR BLAŽEJ RUDĚ PRÁVO » Ve čtvrtek 28. května 1970 JE

Next