Rudé Právo, červen 1970 (L/128-153)

1970-06-30 / No. 153

Diskuse no zasedání ÚV KSČ ve dnech 25.-26. iervna Soudruh Ján Janík Úvodem hovořil o situaci v brati­slavské městské organizaci strany. Po rekonstrukci předsednictva městské­ho výboru strany i obvodních výborů se zvýšila jejich akceschopnost, roz­hodnost i odpovědnost. Část svého vystoupení věnoval sou­druh janík ideologické činnosti měst­ské organizace v Bratislavě, která v posledních letech, a zejména v ro­ce 1.968 a 1969, byla hluboce podceně­na. Došlo ke značnému organizační­mu a zejména obsahovému rozkladu celé vzdělávací činnosti a ta se na­konec tehdejšímu vedení úplně vy­mkla z rukou. Základní organizace strany byly ponechány samy sobě, ni­kdo je neřídil a městský výbor ztra­til přehled o stavu stranického vzdě­lávání. Tento rozklad byl umocňován i nesprávnými organizačními zásahy do struktury ideologického oddělení. V roce 1968 dokonce přestala praco­vat jak ideologická komise, tak i celý Ideologický aktiv. Rozpadl se lektor­ský sbor, zanikla činnost poradny a studovny marxismu-lentnismu. Na podzim minulého roku jsme proto mu­seli ve vnitrostranické výchově a v celé oblasti ideologické práce začít prakticky znovu. Dobudováváme ideo­logické oddělení, obnovil! jsme čin­nost poradny a studovny marxismu­­leninísmu, děláme opatření pro syste­matickou činnost večerní university marxismu-leninismu Ve snaze co nej­lépe připravit funkcionáře, lektory i komunisty-hospodářské pracovní­ky organizujeme celoměstské semi­náře, na kterých jsou objasňovány nejaktuálnějš! palčivé problémy. Od listopadu bylo takovýchto seminářů sedm, zvláště к otázkám ideologické práce strany, o proletářském interna­cionalismu a socialistickém vlastenec­tví, o boji proti pravicovému oportu­­nismu, o hospodářské politice po led­novém plénu ÜV KSČ, o vedoucí úlo­ze strany v naší společnosti apod. Očast se pohybovala od 300 do 1000 členů strany. Semináře měly velmi příznivý vliv na konsolidaci celkové­ho stranického a hospodářského živo­ta a byly velmi pozitivně hodnoceny. Kromě toho organizujeme besedy a semináře v menším rozsahu v porad­ně a studovně marxismu-leninismu к nejrůznějším otázkám vnitropolitic­kého I mezinárodního charakteru, jichž se zúčastnili funkcionáři při­bližně z 500 organizací strany. Při ob­nově systému politickoideové výchovy byly znova vytvořeny lektorské skupi­ny, počet lektorů doplňujeme a rozši­řujeme, při městském výboru strany pracují různé komise jako významný pomocník voleného orgánu. V novém roce stranického vzdělá­vání připrayujemé kromě vnitrostra­nické výchovy v základních organiza­cích strany tůzné kursy při večerní universitě marxismu-leninismu i v po­radně a studovně, např. pro učitele občanské výchovy a dějepisu, pro pra­covníky televize a rozhlasu, divadel, uměleckých svazů, jiné к otázkám ekonomické či ideologické problema­tiky. Nástup do nového roku stranic­kého vzdělávání byl projednán s ob­vodními výbory strany a na aktivech s funkcionář) základních organizací. Dosavadní poznatky nás opravňují к přesvědčení, že vnitrostranická vý­chova bude zahájena včas a na po­třebné úrovni, že v ní dosáhneme lep­ších výsledků než v minulosti. Soudruh Janík pak ocenil rozvoj pracovní iniciativy v podnicích, závo­dech a organizacích v Bratislavě. Pod heslem Každý socialisticky se rozvíjejí různá dílčí hnutí, zaměřená na rozho­dující problémy v tom kterém podni­ku. Závazky se orientují na zvyšo­vání objemu potřebné a žádané pro­dukce, lepši využívání výrobních ka­pacit, zvyšování kvality výrobků, lep­ší využívání pracovní doby, upevňo­vání pracovní disciplíny, nahrazová­ní nedostatku pracovních, sil indivi­duálními i kolektivními závazky, na úsporu materiálu, energie apod, V závěru svého vystoupení informo­val o stavu pohovorů a dalším postu­pu v bratislavské městské organizaci strany. Polnohospodár, který vydávala škola, Je o této činnosti celá řada doku­mentů. Když už nemohli zveřejňovat protistranické materiály v časopise Polnohospodár, začali vydávat ilegál­ní časopis, ve kterém pokračovali ve štvavé protistranické propagandě. Do­kumentace o práci této organizace a o postojích jednotlivců, členů stra­ny a funkcionářů bylo a je tedy dost. Ale přesto tato organizace nebyla ochotna zpracovat seriózní analýzu a personifikovat zodpovědnost jednot­livých členů a funkcionářů strany. Nakonec byl okresní výbor společně se zdravým jádrem organizace nucen udělat novou analýzu. Ale i poté se značná část funkcionářů snažila zba­vit odpovědnosti za své postoje a vy­mlouvala se, že nedělali nic, co by bylo v rozporu se stanovisky tehdejší­ho ústředního výboru. Převládaly zde kolegiální vztahy s cílem nikoho ne­poškodit a spojovat členství ve stra­ně se zaměstnáním. Museli jsme proto přistoupit к rozpuštění výboru a po­zději i základní organizace s tím, že ze zdravého jádra byla vytvořena nová základní organizace. Podobných organizací máme v kra­ji více. Mnozí organizátoři protistra­­nických akcí se i po předložení do­kumentů vymlouvají a ohánějí prá­vem na omyl a podobně, je hodně příkladů, že se členové strany í celé organizace zaměřují na kritiku smě­rem nahoru, jistěže v mnohém opráv­něně, pokud jde o očistu od nositelů pravicového oportunismu a antisově­­tísmu. Méně kriticky se však dívají na svou vlastní práci a nedělali opa­tření, aby zabezpečili důkladnou očis­tu své základní organizace. Současně v tomto období pravicově orientovaní členové strany vynacházell různé způ­soby a vynacházejí, jak ztěžovat prá­ci pohovorových skupin. Dochází i к vytváření nátlaků na členy skupin. Po dubnových usneseních předsed­nictva ÚV KSÚ se mnohé napravilo. V současné době už většina organiza­cí přešla od všeobecného posuzování práce a chyb organizace 1 jednotlivců ke konkrétním analýzám vlastní prá­ce а к hodnocení postojů jednotli­vých členů strany. Strana se zbavuje přímých organizátorů pravicově opor­­tunistických a protisovětských akcí, ale i rozličných kariéristů a malo­měšťáků. S dosavadním stavem nejsme však spokojení. Pravidelné týdně se schá­zíme s vedoucími tajemníky a hod­notíme situaci v jednotlivých okre­sech. Organizujeme pravidelná setkání s členy pohovorových skupin, kde kromě výměny zkušeností zpřesňuje­me 1 další postup. Důsledněji postupujeme vůči býva­lým členům jiných politických stran, různým kariéristům atd. К pohovorům se vracíme především tam, kde se zejména v prvé etapě projevoval značný liberalismus a kde dělali po­hovory bez jakýchkoli analýz práce stranických organizaci a orgánů. Jsme sl vědomí, že by nebylo únosné období pohovorů prodlužovat, rozhod­né je však nemůžeme urychlovat na úkor kvality. Dovést tento proces do konce vyžaduje od všech poctivě smýšlejících komunistů ještě hodně houževnaté práce. V závěru hovořil soudruh Turzo o plnění realizační směrnice v ekono­mické oblasti a o nutnosti hledat různé formy a metody, kterými by strana uplatňovala svou vedoucí úlo­hu ve společenských organizacích. Soudruh Karel Neubert •V první částí svého diskusního pří­spěvku hovořil soudruh Neubert o zku­šenostech z konsolidace na ekonomic­kém úseku. Druhou část věnoval po­znatkům z probíhající výměny stra­nických legitimací a zvyšování akce­schopnosti stranických organizací. Řekl mj., že základní očista a ob­novení jednoty krajského a okresních výborů strany umožnily také cílevě­domé pojetí přístupu к odhodlání plá­novitě, krok za krokem naplňovat re­alizační směrnici květnového pléna ÚV KSČ z roku 1969. Šlo o to, řešit problémy konsolidace důsledně, cíle­vědomě a s plnou odpovědností. Po­stupně jsme je nastolovali к posuzo­vání v plénech krajského výboru. Při­tom jsme řadili problémy nejen podle stupně důležitosti, ale t podle mož­ností, schopností 1 sil krajské orga­nizace s tím záměrem, áby vytyčené cíle mohly být dováděny do praktic­kého života. Sledovali jsme, aby obsah jednání plén v tomto roce orientoval stranic­ké orgány a organizace, ale 1 komu­nisty ve státních, společenských a hospodářských orgánech nejen na hlavní věcné problémy příslušného resortu a pracoviště, ale zvláště na hlavní politické cíle, Jež vyúsťují v plné obnovení uplatňováni budoucí úlohy strany. Vývoj, průběh 1 výsledky pohovorů ukazují velikou aktivitu a obětavost stranických orgánů a jejich aktivů. Ukazuji však 1 na naše slabiny. I my musíme potvrdit, že rozpad v základních organizacích v důsledku porušování leninských principů je hlubší, než jsme předpokládali. A to Je jedna z hlavních příčin, proč se ne­podařilo očistit důsledně celozávodní výbory a výbory základních organiza­cí především v řídící sféře a v nad­stavbové oblasti. Nebyla provedena důsledná analý­za uplynulého vývoje, která by pro­hloubila proces diferenciace a umož­nila důslednou očistu těchto orgá­nů a výborů základních organizací. A to se samozřejmě promítlo Г do složeni komisí i do závěrů pohovorů. Situaci také nepomáhá pomalost, váhavost a v podstatě oportunistlcké, formální pojetí politicko-odborného hodnocení nomenklaturních kádrů. To má své kořeny v tom, že vedoucí hospodářští pracovnícl-komunlsté ne­byli schopni a často ani ochotní zpra­covat analýzu, hodnocení minulého vývoje v jeho politických i ekonomic­kých důsledcích, že neprovedli osob­ní hodnoceni v jednotlivých oblas­tech hospodářského řízení a často če­kají na názor a stanovisko stranic­kých orgánů, koho vyměnit a koho ponechat ve funkci. Tento postoj, kte­rý je často importován z ministerstev a generálních ředitelství, vyčkáváni a často politická bezzásadovost jsou zdrojem oprávněné kritiky a nedobré­ho současného stavu v řídící sféře. Tento stav — jako produkt nedůsled­né analýzy — nedává pak dostateč­né podněty stranickým orgánům v té­to oblasti, ale napomáhá konzervaci sil, které by měly odejít. Vytváří po­city nejistoty u vedoucích kádrů niž­ších stupňů a současně I pocity po­chybnosti o upřímné snaze rozejít se s těmi, kteří zklamali, neobstáli v mi­nulém období prověrky kádrů. Uvě­domujeme sl, že za této situace je brzděna schopnost zdravých sil vést konsolidační proces, dořešit očistu strany, zformovat své síly a postavit se do čela aktivního pojetí stranické práce. Ve zpoždění a nízké úrovní analýz a z toho vyplývající nedů­sledné očistě hlavně nižších orgánů strany spatřujeme příčiny současného vývoje ve výměně členských legiti­mací, nedůslednost v rozchodu s těmi, kteří do strany nepatří. Naše zkušenosti nás opravňují к tvrzení, že politická linie к výměně členských legitimací daná lednovým plénem je v zásadě správná, žě dopis ústředního výboru jako základní poli­tický dokument, který svým obsahem varuje před liberalismem a smířlivos­tí, má stále svou platnost. Základním problémem tedy zůstává, jak byl do­pis a jeho politický smysl pochopen především stranickým aktivem a pro­sazen do politické praxe, jeho obsah jako nástroj politického boje ješ­tě zvýraznily závěry předsednictva ústředního výboru ze 14. dubna, kte­ré přijaly zdravé síly ve straně jako skutečnou pomoc к rozhodnějšímu nástupu к očistě strany. Tyto závěry urychlují proces diferenciace, podpo­rují formování zdravých sil a odhod­lání účinněji se rozcházet s těmi, kte­ří do strany nepatří. Proto také vyvo­laly zmíněné závěry předsednictva ta­kový rozruch mezí těmi, kteří vědí, že musí ze strany odejít. Na druhé stra­ně tyto závěry podpořily růst akce­schopností zdravých sil. V další Části svého vystoupení uvedl, že nyní bude důležitá péče 0 výchovu nového funkcionářského aktivu a cílevědomý nástup к aktívl­­zacl základních organizací, je naléha­vě nutné, aby do vědomí každého člena strany pronikly základní prin­cipy a povinnosti člena strany, aby uplatňování stanov strany našlo opět svůj plný výraz. Přesvědčujeme se také o tom, že s výměnou členských legitimací ne­skončí boj za vymýcení všech ideo­vých kořenů oportunlsmu ve straně. Hříchy minulosti, kdy pocit třídní od­povědnosti byl řadu let otupován Ideovým odzbrojením ve straně, ne­vyřeší jen výměna legitimací. A proto 1 v naší krajské organizaci zůstane trvale platná leninská zásada soustav­né očisty strany od cizích idejí a je­jich nositelů a na druhé straně její posilování příchodem nových zdra­vých sil z materiální oblasti. S pravicovými oportunlsty a jejích přisluhovačl se organizačně rozchází­me. Jsme si vědomí, že existuje dě­dictví, kterým poznamenali stranu a jímž Je oportunismus v praxí. Ten na­dále zůstává velikým nebezpečím pro stranu. Boj proti němu vidíme v kon­krétním stranickém úkolu pro každé­ho člena strany, v důsledném uplatňo­vání demokratického centralismu a ve vysokém pocitu odpovědnosti stranic­kých orgánů a každého komunisty za tvorbu a realizaci politiky strany. Soudruh Eugen Turzo V souvislosti s plněním realizační směrnice ÚV KSÚ nás ještě čeká dost práce, zejména pokud jde o upevnění jednoty a akceschopnosti strany a prohloubení její vedoucí úlohy. Po­hovory nám znovu ukázaly, že je ješ­tě dost dlouhá cesta od souhlasu s usnesením ÚV KSÚ к jeho aplikaci v konkrétní prácí stranické organi­zace а к jeho rozpracování tak, aby každý člen organizace dostal konkrét­ní úkol, jehož plnění by i někdo kon­troloval. Právě proto, že usnesení lednového pléna ÚV nebylo dostatečně apliková­no na místní podmínky, projevoval se nám 1 při pohovorech hodně alibis­­mus. Soudruzi nevycházeli při hodno­cení práce organizace a postojů Jed­notlivců důsledně ze stanov strany. Proto jim často vyšlo, že oni se ani tak velkých chyb nedopustili. r Mohu uvést příklad — v organizaci na Vy­soké škole zemědělské v Nitře už před srpnem 1968 organizovali ce­lou řadu akcí, které byly v rozpo­ru se stanovami strany a pomáhaly posilovat nacionalistické nálady a pravicově oportunistlcké tendence. V srpnových dnech se ve škole roz­vinula úplná hysterie, v jejímž čele stáli členové strany a navíc 1 uči­telé marxismu-leninismu. Tato školská organizace 1 po listo­padové rezoluci 1 začátkem roku 1969 přes upozorňování okresního výboru nadále prosazovala pravico­vě oportunistlcké tedence. V časopise Soudruh Ladislav Adamec Proces očisty strany bude ve svých důsledcích znamenat, že ze stranic­kých, hospodářských, státních, spole­čenských i jiných orgánů a organiza­cí odejdou členové strany, kteří ne­obstáli v období, kdy strana musela vést nesmiřitelný boj o zachování a prosazení marxlsticko-leninského cha­rakteru. Boj o prosazení správné li­nie povede к tomu, že strana bude muset uplatňovat svou vedoucí úlohu ve společnosti s menším počtem čle­nů při současném ideologickém upev­ňování členských řad a v zabezpeoo-. vání dynamického rozvoje našeho socialistického hospodářství a celé společnosti. Právě zde vzniká základ­ní otázka, podle mého názoru dokon­ce životní otázka, jak se podaří za­plnit velké mezery v kádrech, které vznikají. V řešení tohoto problému vidím dva aspekty. Předně, a to neodkladně, musíme posoudit připravenost stra­nických kádrů, co nejúčelněji je roz­místit, upevnit a dále vychovávat. Při­tom nelze ustupovat a slevovat z vy­tyčených zásad a požadavků. To však lze rozvážnou kádrovou politikou stra­nických orgánů zvládnout. Vážnější problém je však yybudo­­vání stálé zálohy strany, doplňování a omlazování členských řad 1 funk­cionářských kádrů. Zálohu strany mu­síme nutně budovat z příslušníků na­ší mladé generace. Potřebujeme omla­dit naše hnutí, omladit stranu, ale stejně tak omladit a zpružnit náš ří­dící státní a hospodářský aparát. Po­třebujeme tedy mládeži dát perspekti­vy, a to jak společenské, tak i osobní. Přitom, je nutné vzít v úvahu, že máme vcelku zdravou mládež, mládež , s relativně dobrou odbornou přípra-, vou, kt;erá věci posuzuje velmi kon­krétně, bez okrasných řečí, bez frází. Má proto i velké nároky v tom smys­lu, že to, co se slibuje, má se také realizovat. Přitom všichni dobře víme, kolik se v minulých letech naslibova­lo a kolik se z toho udělalo. Když na to mladí lidé mnohdy oprávněně poukazovali, tak jsme často argumen­tovali jejich malými životními zkuše­nostmi, neznalostí toho, jak to bylo, například když jsme my chodili bosí do školy а к večeř! měli suché bram­bory. Doufám, že jsem správně pochopen. Nemíním podceňovat význam správné výchovy mládeže o významu bojů, které musely svádět předcházející ge­nerace, aby socialismus v naší zemí zvítězil a úspěšně se rozvíjel. Naše výchova musí proto mít 1 do bu­doucna revoluční a komunistický cha­rakter, ale nejzákladnější školou je zde především praxe. Soudruh L. Adamec hovořil dále o nedocenění některých rysů mláde­že v politické výchově a kádrové prá­ci a zdůraznil, že »problematika mla­dé generace jako celku a zvláště jako zálohy strany je tedy především poli­tickou problematikou, a to jak bez­prostředně dnes, tak 1 v perspektivě nejbližších deseti letech. Úspěšné ře­šení této problematiky vyžaduje mít a realizovat ucelený systém dobře ko­ordinovaných činností a opatření bez­prostředně i programově spojených s celkovou koncepcí politiky strany. Zpracování koncepce a vyváženého programu však vyžaduje čas. Casvšak pracuje také proti nám. Strana sl ne­může dovolit v tomto směru čekat. Začít se musí Ihned.« Řečník ukázal také na úkoly spo­jené s pátoo pětiletkou a řekl, že »budeme potřebovat obrovskou inicia­tivu, pracovní úsilí a nesmírnou obě­tavost lidí s cílem vytvořit maximum zdrojů pro krytí stále rostoucích po­třeb. I zde očekáváme, že nemalou úlohu sehraje naše mladá generace. Zapojit ji do tohoto úsilí však zna­mená, zamyslet se nad jejími někte­rými problémy a snažit se je řešit.« Soudruh L Adamec v té situaci uká­zal na politické důsledky špatné by­tové situace mladých a vyslovil řadu námětů, jak tuto situaci zlepšit. Mj. řekl: Na mladé lidi, kteří hodlají založit rodinu, doléhá nedobrá situace. Jen malá část mladých Udí může uhradit vysoké náklady spojené s opatřením bytu a jeho zařízení. Tyto okolnosti zvyšují závislost na rodičích a jsou často příCnou 1 rozvratu rodin. Roz­hodně nezískávají mládež к aktivní­mu boji za prosazování marxisticko­­lenínské politiky strany. Velmi nega­tivně ovlivňují 1 řešení populačního problému, který má do budoucna značně nepříznivé vyhlídky. To vše spolu s dalšími okolnostmi vytváří myšlení a postoj mládeže к socialis­tické společnosti, zatím bohužel niko­li ve prospěch strany. Z toho plyne, že Jedním z klíčů к řešení této si­tuace ve prospěch strany, a tím i vy­tváření předpokladů pro budování příští zálohy strany, je neodkladné řešení bytové otázky mladé generace s všemožnou podporou společností, ale také s dostatečnou účastí samot­ných mladých lidí. 7>Vím’e^ žé byty nebudou pro vše­chny, kteří je požadují. Proč tedy ne­­zavázat příslušné orgány, aby už v příští pětiletce vytvořily záměrně prostor pro rozvoj Iniciativy mladých např. tím, že postavíme před mladého člověka perspektivu řešení jeho byto­vého problému a řekneme mu pod­mínky, které přitom musí splnit, a po­žadavky, které od něho očekáváme jako jeho přínos к řešení. Zapojením mladých lidí do řešení tohoto pro­blému můžeme docílit nejen zvýšení pracovní aktivity, probudit zájem 0 politiku strany a její snahu o žá­doucí řešení problému, ale vytvoříme 1 politické předpoklady pro získává­ní mladé generace a její zapojení do aktivního budování socialistické spo­lečností. Vždyf to právě potřebujeme, protože nemáme jinou možnost ře­šení.« Dále se soudruh L. Adamec zabýval výchovou mladých odborníků. Výcho­va pro důležité funkce ve státním a hospodářském aparátě, v politické sféře apod. není záležitostí něko­lika let. jestliže nezačneme ihned účinně zvládat převýchovu mládeže, hrozí nám reálné nebezpečí, že s po­stupným příchodem mladé generace, která nemá bezprostřední třídní zku­šeností a která nebojovala za vítězství socialismu, se budou do politického, hospodářského a řídícího organismu socialistické společnosti postupně do­stávat lidé. kteří neznají a nedovedou uplatňovat správné zásady marxismu a kteří nebudou schopni vést společ­nost. v duchu těchto zásad. Navíc chaos v Jejích myšlení a dezorienta-ce může vést časem к velmi složitým situacím. Naše generace bojovala proti kapi­talismu, proti fašismu, avšak proti čemu starému a přežitému a společ­nosti nepřátelskému má bojovat dneš­ní mladá generace? Ale nejen proti čemu, ale i za co? Jaký cíl má dnešní generace? Kapitalismus nezná, nebo jen teoreticky a povrchně. Socialis­mus zná. ale pokládá jeho vymože­ností za naprostou samozřejmost. Kri-; tizuje některé současné nedostatky, nepořádky, neschopnosti, špatné říze­ní, korupci a byrokracii, přičemž cíl chápe apoliticky, netřídně, příliš ab­straktně a ídeáině a skutečnost někdy zúženě porovnává s povrchním les­kem kapitalistické společnosti, což jí vnucuje 1 buržoazní propaganda. Znamená to tedy umět zabezpečit účast mladých lidí I na politickém rozhodování, získávat je pro naši po­litiku nejen propagandou, ale 1 tim, že je učiníme spoluodpovědnýml za chod výroby a život společnosti, a to lze při troše organizovanosti zajistit. V praktickém životě tc znamená trpě­livé ukazovat konkrétní možnosti vy­užití a růstu, podporovat zdravou ini­ciativu a ctižádostivost. je nutno ovšem začít, a to začít ihned. Přirozeně sklon mládeže ke kritice, její odpor ke všemu přežitému, její romantismus a elán je třeba organi­začně podchytit a zaměřit reálným a praktickým směrem. Musíme umět mládež cílevědomě dovést к poznání — už to tady bylo v referátě soudru­ha Husáka zdůrazněno — že není jen pouhým divákem ve společnosti, ale že je spoluodpovědna za její stav a další vývoj a že má také příležitost tento stav ovlivnit. Musíme počítat s tím, že zatímco starší člověk má tendencí vlče ke vzpomínkám, mladý spíše plánuje, nebof začíná žft. Proto je naší povinností dát mu program a příležitost к účasti na realizaci ta­kového programu.« Soudruh L. Adamec mluví! též o po­dílu mládeže v programu komplexní socialistické racionalizace. »0 význa­mu racionalizace,« řekl, »není tře­ba se přesvědčovat. Ve vládě České socialistické republiky se pokoušíme vypracovat komplexní program a jeho konkrétní realizaci. Není to však zá­ležitost jednoduchá a jen nějaká tech­­nlckoekonomická. je to především zá­važná politická, organizátorská a spo­lečenská otázka. Není právě zde ob­rovská šance pro naší mladou gene­raci, pro její uplatnění a využití? Mám za to. že právě od těchto oblastí bychom tento problém měli začít ře­šit. To lze ihned a všude. Hlavním předpokladem ovšem je tuto činnost organizovat, podporovat a také odměňovat. Na každém praco­višti jsou stovky věcných problémů 1 dostatek rezerv, každé pracoviště má tedy možnost dát mladým lidem příležitost. Jsem přesvědčen, že není třeba če­kat na vypracování náročných analýz a koncepcí, 1 když jsou pro budou­cnost nutné. Ale že lze I s minimální­mi prostředky každé stranické orga­nizace na každém pracovišti začít a důsledně tento problém řešit. Nebude ani na škodu vrátit se к některým osvědčeným zkušenostem, které jsme v minulém období získali.« V úvodu řekl soudruh Mamula mj.: V naší severomoravské krajské orga­nizaci vstoupila očista strany do své závěrečné fáze. V této souvislosti můžeme ústřednímu výboru strany zaručit, že z naší organizace odešli hlavni nositelé, organizátoři a po­mahači pravice. V žádném případě nemohou dále tvořit pravičáckou pá­tou kolonu uvnitř naši krajské stra­nické organizace. Spornější však je výsledek, kterého dosahujeme pří rozchodu s pasivními členy strany, je to proto, že pasivita vyvěrá z nej­různějších příčin. Vedle notoricky neaktivlzovatelných lidí, kteří se stranou nikdy nesrcstll a u nichž z důvodů sociálních a jiných není předpoklad, že by se mohli stát aktivními komunisty, určitě odešla i řada komunistů, jejichž pasivita vyvěrala z dlouhodobého ignorování jejich iniciativy, a to jak v letech před lednem 1968. tak zejména v po­sledních letech krizových. Příčinou pasivity může být dlouhodobé za­nedbání jejich připomínek a kritic­kých návrhů. Jde tedy o pasivitu vyvolanou naší vlastní nesprávnou politickou praxí. Dále soudruh Mamula uvedl, že v krajské organizaci se příznivě zlepší třídní složení strany ve pro­spěch dělnické třídy, že krajská or­ganizace bude vnitřně názorově da­leko jednotnější, že jsou vytvořeny příznivé předpoklady pro aktivizací krajské stranické organizace a vý­chozí předpoklady pro uskutečňování přitažlivé stranické politiky pro širo­ké pracující masy, a tím i pro rege­neraci strany přílivem nových lidí do jejích řad. Hovořil pak o dvou hlavních úko­lech, které je nutno v nejbližších týdnech bezpodmínečně zabezpečit. Za prvé jde o to — řekl — aby­chom mezi lidmi, s nimiž jsme se ve straně organizačně rozešli, do­vedli nadále a velmi přesně dife­rencovat. Abychom s nimi dovedli dále diferencovaně pracovat. Neza­­bezpečíme-li takovýto přístup, exis­tuje reálné nebezpečí, že všechny vyloučené a vyškrtnuté zaženeme do jednoho houfu a postavíme proti so­bě. Není ještě probojováno pochopení, že mezi vyloučenými jsou lidé, kteří porušovali stanovy strany, aniž při­tom měli programový úmysl proti straně bojovat. Ale stejně 1 lidé, kteří se ukázalí v kritických letech jako programoví nepřátelé komunis­tické strany, jako antikomunisté s členskou legitimací v kapse. Tento rozdíl nás nutí Již nyní různým způ­sobem к těmto dvěma kategoriím přistupovat. Druhý základní problém je vytvá­ření a budování dělnického Jádra naší krajské stranické organizace. Pohovory přispěly к tomu, že trend odchodu dělníků byl podstatným způ­sobem změněn, staly se prostředkem upevňování politického sebevědomí dělnlků-komunlstů, jejich vztahu к na­ší komunistické straně. Chápeme vy­tvářeni dělnického jádra Jako proces, který zahrnuje jak zvyšováni počtu dělníků v naši krajské organizaci, tak zejména růst jejich politického uvědomění, prohlubování jejich vě­domého politického vztahu ke straně, jako proces, který bude působit pro­ti tendencím, které po léta před led­nem vytlačovaly dělnické funkcioná­ře ze stranických funkcí. To nám zároveň ukládá dělat ta­kovou politiku, která bude dělnické třídě srozumitelná, bude vycházet z Jejího třídního zájmu a bude pro­váděna prostředky a metodami, které dělnická třída bude chápat, přijme je za své a bude také tuto politiku ob­hajovat a prosazovat. Zahrnuje to přirozeně 1 intenzívni výchovu ko­­munistů-dělníků a celé dělnické tří­dy. Pak se soudruh Mamula zabýval otázkou, jak se projevuje očista stra­ny na aktivitě očištěných základních organizaci. Upozornil přitom, . že překonáváme dlouhodobé, nejenom polednové příčiny stranické pasivity. Uvedl mezi nimi i to, že jsme po dlouhá léta nedostatečně vychováva­li základní funkcionářský aktív a že stranické organizace nebyly po léta důsledně vedeny к tomu, aby řešily politické, problémy v okruhu své místní, závodní nebo jiné působnosti. Na rozhodování základní organi­zace se při našem > dosavadním způ­sobu práce, pěstovaném po dlouhé roky, podílí pouze úzký okruh funk­cionářů výborů. Výsledky jejich prá­ce jsou členské schůzí předkládány pouze ke schválení. Aktivizace zá­kladních organizací předpokládá, že nalezneme takové formy vnitrostra­nické práce, které přitáhnou к pří­pravě a tvorbě politických rozhod­nutí řadové členy strany. Taká jsme se odnaučili agitovat, odnaučili chápat agitaci jako každo­denní působení komunistů mezi bez­partijními občany. Mezi zdroj! pa­sivity bychom určitě také nalezli 1 nedostatky v řídící a organizátoreké práci vyšších stranických orgánů a jejich aparátu. Jsme s! tedy vědomí — pokračoval — že aktivizace krajské organizace nemůžeme dosáhnout pouze očistou strany od pravičáků a části pasiv­ních lidí. Očista neřeš! automaticky ani problém plnění základních člen­ských povinností. Naše výbory se v současné době velmi správně snaží formulovat úko­ly pro budoucí období. Ukazuje se, že přechod od vnitrostranické kam­paně výměny legitimací na širokou politickou arénu vedení bezpartij­ních, zdokonalování vnitrostranické­ho života a formulováni politiky bu­dou velmi obtížné, namáhavé úkoly. Veřejnost posoudí naši vnitrostranic­kou kampaň podle konečného efektu, který přinese. A ten bude především spatřovat v tom, jak naše očištěná komunistická strana bude ve své po­litice řešit problémy, které se bez« prostředně dotýkají celé veřejnosti. Další otázkou je vztah naší strany a dělnické třídy. Pokud jde o dělnlky­­komunlsty, je tento vztah poměrně jednoznačný a stále více se proje­vuje právě v zápase proti pravici, za marxistlcko-lenlnskou čistotu naši strany a Její internacionální charak­ter. Ale nezastírejme si, že část děl­nické třídy je ve svém vztahu к пай straně v současné době dost lho­stejná. To je podle našich názorů nejtěžšl hřích minulosti, který byl na naší straně I dělnické třídě spáchán. Přemýšlíme tedy nad otázkou, jak ve straně 1 v masách při řešení ekono­mických, politických 1 ideových a kulturních problémů pracovat, aby­chom nejen my dělníkům říkali — my jsme vaše strana — ale abý dělnici říkali nám — komunistům — vy jste naše strana. Považujeme pro­to řešení vztahu strany a dělnické třídy za strategický klič к řešení všech dalších politických otázek, kte­ré budeme při budování socialisme řešit. Soudruh Miroslav Mamula Soudruh Vladimír Pirošik V úvodu mluvil soudruh Plrošík o průběhu pohovorů ve Středosloven­­ském kraji a zdůraznil, že vedou к postupnému organizačnímu a Ideo­vému sjednocování členů strany. К zlepšeni dochází 1 ve schůzové činnosti strany. Upouští se, i když ne vždy a všude, od takzvané velké politiky a pozornost se více sou­střeďuje na řešení vlastních problé­mů. Zlepšení je možné pozorovat i v oblasti ideologické a masové, poli­tické práce. Vliv strany se bezesporu zvyšuje. Podíl mají na tom především okresní výbory strany, které zlepšily kontak­ty a celkovou práci s komunisty ve státních I společenských organiza­cích. Víc a intenzivněji se pracuje s komunisty ve volených orgánech. V druhé polovině roku 1.969 jsme započali s přehodnocováním činnosti a postojů v jednotlivých společen­ských organizacích, popravdě řeče­no-s rozdílnou Intenzitou a rozdíl­nými výsledky. К pozitivním změnám dochází i v orgánech mládežnického hnutí. Poměrné složitá je ještě si­tuace v odborovém hnutí. Odbory by ly v našem kraji relativně nejvíc postiženy vlivem pravicového opor­tunismu, stále nedostatečným vlivem všeodborových orgánů na jednotlivé svazy. A proto dost dlouho trvá 1 odstranění chyb polednového období, kdy se v některých závodech 1 vý­borech ROH vytvářely podle smutně známého hesla odbory bez komunis­tů. Kladně můžeme hodnotit proces konsolidace v SÚSP, í když pod vli­vem pravice byla činnost této orga­nizace značně zdiskreditována. Urči­tý, i když ne dost přiměřený pohyb zaznamenáváme 1 v ostatních spo­lečenských organizacích. Na programu — pokračoval sou­druh Pirošik dále — stojí úloha pro­hlubování vedoucí úlohy strany v eko­nomice. Stranické organizace sice zvyšují svůj vliv v kádrové oblasti, v rozvoji socialistického soutěžení na základě výzvy zářijového pléna ÚV, ale neovlivňují dost účinně celkovou politickou situaci v závodech. Dělá­me opatření v tom smyslu, aby po ukončení očisty strany začalo období všeobecné aktivizace celé strany a každého jejího člena, který si za­sloužil členskou legitimaci. V důsledku činnosti pravicově opor­­tunistlckých, revizionistických živlů ve straně 1 ve společnosti se v hos­podářství v našem kraji projevily v minulém období, hlavně však v ro­ce 1968 a začátkem roku 1969, znač­né obtíže v plnění hospodářských úkolů. Tempo růstu výroby se zpo­malilo. Značně poklesla produktivita práce přt vysokém růstu průměrných výdělků. Mezníkem, který tento ne­gativní vývoj zastavil, byla realizační směrnice květnového pléna ÚV, jakož 1 naše vlastní opatření, která jsme udělají už začátkem roku 1969. V souvislostí s přípravou důstojných oslav 25. výročí Slovenského národ­ního povstání vyšly se známou lni-ciativou a výzvou tři horehronské podniky adresovanou všem podnikům v kraji 1 na Slovensku. Organizovat práci tak, aby byl dosažen maximál­ní efekt ve výrobě, Její kvalitě, od­krývat vlastní zdroje a rezervy na pomoc celé společnosti. Výzva našla svou odezvu u více než 200 závodů a podniků v kraji. Rozvoj této iniciativy měl značný po­díl na postupné ekonomické konsoli­daci, což možno dokumentovat vý­vojem plnění plánu výroby v minulém roce. Zatímco v I. pololetí 1969, které bylo ovlivněno 1 pokračující krizovou situací z roku předcházejícího, byl index růstu hrubé výroby v průmyslu jen 102,4 %, v druhém pololetí roku 1969 dosáhl hodnotu 107,6 %. Konsolidace v oblastí ekonomiky našeho kraje dále pokračuje i v tom­to roce. Plán se stává opět tím, čím v socialistickém hospodářství má být. Podniky vyvíjejí všechno úsilí o co nejlepší plnění plánovaných úkolů. Za prvních pět měsíců tohoto roku vzrostla výroba v průmyslových pod­nicích kraje o 8,6 °/o při plnění plánu výroby zboží. Při podstatném zvýšení produktivity práce o 5,6 °/o. Chceme, aby naše podniky se staly opravdo­vou baštou strany a byly 1 spolehli­vou oporou socialismu. V ekonomické oblasti budeme na dále dbát na důsledné pídění náro­dohospodářského plánu, zvyšovat kva­litu výroby, plnit úkoly exportu a tržní fondy. Soudruh Zdeněk V úvodu hovořil o mezinárodních problémech a zdůraznil, že »třídní konfliktnos' ve světě dále narůstá podle známých třídních zákonů. Vel­ký monopolistický kapitál žádá svůj prostor, chce sl ho zajistit, a t když bude mluvit o míru, ve skutečnosti to bude dál velmi ostrý a stále ostřejší boj. Obávám se, že se vrátíme znovu do let třicátých, kdy velký monopo­listický kapitál záměrně podporoval fašismus. Dnes opět zejména všude tam, kde je silná levice, bude podpo­rován nejenom fašismus, ale l různé anarchistické tendence, jen aby so­cialistický tábor byl zeslaben a myš­lenka socialismu kompromitována. A přitom budou к dispozici velké pro­středky, noví lidé, nové zkušenosti. Musíme se na tuto propagandu, která zejména proti nám bude soustředěna, připravit, musíme být ve střehu. Pře­devším musíme zachovat věrnost přá­telství a spojenectví se socialistickými zeměmi. Musíme odmítat nejrňznější revizionístické pokusy, musíme zacho­vat věrnost marxismu-leninismu a roz­víjet marxismus tvůrčím způsobem.« Soudruh Z. Fíerlinger se dále za- Fíerlinger býval některým! vnitrostranickými problémy, zejména výměnou člen­ských legitimací. Potom pokračoval: »Musíme udělat všechno pro upevně­ní našeho přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Souhlasím se sou­druhem Mamulou, musíme dělníkům říci, že nechceme, aby sem přišel zno­vu velký zahtanlční kapitál, abychom museli bojovat nakonec proti druhým socialistickým národům. Dělníci a strana je vlastně totéž. My jsme v tom ohledu velmi mnoho zanedbali. Ovšem dnes to nejsou pou­ze dělníci, to je též inteligence. Pocti­vou inteligenci nesmíme odradit, nýbrž Jí přitahovat, pokud chce s ná­mi spolupracovat. Musíme se tu vy­stříhat zbytečných příkrostí a vzájem­ných osočování, kde к tomu není sku­tečného důvodu Kdybychom se tady dopustili vážnějších ,chyb, jako so­cialistická společnost' bychom na to doplatili, poškodili bychom především naše přátelství se Sovětským svazem, a to by využila reakce na Západě, která se chystá, aby vyvolala v té čí oné formě ještě nějaký širší konflikt.« RUDĚ PRÁVO • *| V úterý 30. června 1970 w Soudružka Věra Jíž na lednovém plénu letošního roku bylo zdůrazněno, že musíme za­měřit velkou pozornost na prácí v zá­vodech, mezi dělníky. O koho se mů­žeme, ale také musíme jako strana opírat? Hlavně o dělnickou třídu. Jak to však vypadá v normálním životě? Může být snad dělnická třída uspo­kojena jen tím. když se na ni obra­címe, aby dělala víc, než je její po­vinností? Na výsledcích, které právě projednáváme na dnešním plénu a které jsme dosáhli za to poslední ob­dobí — a nejsou to výsledky malé — vidíme, že velká většina pracujících i mládeže chápe potřeby naší strany a společností Považuji za velký klad, že v současné době je velmi dobrá pracovní iniciativa u dělníků, rolní­ků, ale 1 mnoha dalších pracujících z řad technické inteligence Jde však o dobré využiti této Iniciativy, kte­rá už dlouho a dlouho nebyla, o to daleko více jí podchytit a nednnustit nerozumně ji prohospodařit. Dělníci musí více cítit, Že se berou jejich při­pomínky vážně a že se odstraňují mnohé nepořádky, na která poukazu- Dočkalová jí. Dělníci, rovněž pro upevnění dů­věry ve strana, by měli co nejrych­leji vidět všude kolem sebe více ko­munistické skromnosti. Hlavně každý funkcionář by měl nějak probrat své svědomí, uvědomit sl, kde on naru­šuje tak závažná Leninova slova o ko­munistické skromností. Jde rovněž o to, aby se dělnicí da­leko více podíleli na provádění děl­nická politiky. Máme cíl dosáhnout, aby naše stra­na měla dělnicko-rolnický charakter. Proto se nesmíme bát vyhledat mla­dé dělníky a pověřit je funkcemi. Prácí mezí dělníky na závodech po­važuji zvlášf v dnešní složité á těžké době za úlohu číslo jedna. Soudružka Dočkalová hovořila ve svém příspěvku o mnoha poznatcích z pohovorů a kritizovala ty komunis­ty. kteří neradi říkají do očí tvrdou pravdu a od práce v pohovorových komisích se odtahují. Měla ! několik kritických připomínek к výsledkům pohovorů v centrálních úřadech.

Next