Rudé Právo, srpen 1970 (L/181-206)

1970-08-08 / No. 187

R Prolétán všech zemí, spojte se! UBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU DNE 8. SŘPNA 1970 ČÍSLO 187 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73} CENA 1,— Kčs Mezi Sjednocenou arabskou republikou a Izraelem klid zbrani WASHINGTON/KÄHIRA 7. srpna (RP — CTKJ — Sjednocená arab­ská republika a Izrael vyslovily souhlas s úplným vzájemným zasta­vením palby. Dohody o příměří, která vstoupila v platnost v pátek ve 23.00 hodin středoevropského času, bylo dosaženo po intenzivních jed­náních ve Washingtonu a v newyorském sídle OSN. Informoval o ní americký ministr zahraničních věcí William Rogers. Generální tajemník OSN oznámil, že obnovuje poslání svého zvláštního zmocněnce pro Střední východ dr. Gunnara Jarringa. Švédský diplomat již de facto intenzívně jedná se zú­častněnými stranami s cílem dosáh­ Dohoda o příměří vstoupila v platnost v patek ve 23.00 hodin našeho času nout míru mezi Izraelem a arabskými státy. Cílem těchto rozhovorů je dosáh­nout dohody o spravedlivém a trva­lém míru, který by spočíval na re­spektování státní suverenity SAR, jor­dánská a Izraele, jakož ! jejich úzern-ní celistvosti a politické nezávislosti a na odsunu Izraelských vojsk z oku­povaných arabských území. К usnadnění Jarringovy mise bylo s účinností od 7. srpna vyhlášeno pří­měří, jež potrvá nejméně do 5. listo­padu. Podle zpráv z Káhiry se také nyní intenzívně jedná o způsobu kontroly zastavení palby. V OSN se prý kromě dozoru nad příměřím diskutuje i o roz­sahu příměří. Poté, co bylo v pátek vy­hlášeno v oblasti Suezského průplavu mezi SAR a Izraelem, má být v nej­­bližší době rozšířeno i na izraelsko­­jordánskou demarkační linii. Vedoucí činitelé izraelské Nové le­vice vyjádřili ve čtvrtek na tiskové konferenci v Tel Avivu podporu tzv. Rogersovu plánu. Označili jej ža prv­ní krok, který může vést к řešení (Pokračováni na str. 7.) BLAHOPŘÁNI FEDERÁLNÍ VLÁDY ZÁPADOSLOVENSKÉMU KV KSS Žňový maratón V Západočeském kraji s měsíčním zpožděním ■ Zkouška organizá­­torského umu ■ Svítkovská výzva urychluje sklizeň ■ Pomáhají naši i sovětští vojáci PRAHA 7. srpna (CTK, van) — Federální vláda zaslala v pátek západosloven­skému krajskému výboru Komunistické strany Slovenska v Bratislavě к splnění plánu nákupu obilí a řepky (ve středu ohlásilo západní Slovensko, že se vy­rovnalo se svým úkolem) blahopřání, v němž se mj. praví: Vážení soudruzi, vláda ČSSR přijala s povděkem zprávu, že Západosloven­ský kraj — jako první v naší vlasti — dne 5. srpna splnil letošní plán ná­kupu obilí na 100,07 proč. a plán ná­kupu řepky na 104,3 proč. К tomuto významnému úspěchu, jehož bylo do­saženo za ztížených klimatizačních podmínek, vláda blahopřeje a oce­ňuje Jej Jako významný přínos konso­lidačnímu procesu. □ Na Státním statku Křimice u Plzně, hospodářství Chotíkov, a v některých dalších zemědělských závodech na území Západočeského kraje začala sklizeň Ječmene. Letošní žně v Zápa­dočeském kraji se stanou velkou zkouškou organizátorského umu. V kraji mezi Krušnými horami a Šu­mavou nastupují totiž zemědělci na sklizeň obilovin zhruba o měsíc po­zději proti jiným letům. Bude záležet na plném využití mechanizace, pří­hodném počasí a na nasazení co nej­většího počtu pracovníků. Podle odhadu očekávají západní Če­chy sklizeň 478 000 tun zrnin, ale vzhledem к předpokládaným nižším výnosům to bude znamenat ztrátu asi 58 000 tun zrna. Nestálé počasí posledních dnů i po­zdější nástup db žní se ve Východo­českém kraji flrojevuje í v nákupu obilí. Zatímco letos se vykoupilo do, pátku jen 817 vagónů obilí, tj. 5,1 %, loni to bylo čtyřikrát více. Daleko vpředu před ostatními okresy jsou Pardubice, kde příznivě působí sou­těžní výzva JZD Družba ve Svítkově к urychlení sklizně a nákupu na po­čest 50. výročí založení KSČ. Jako traktoristé, údržbáři nebo me-chanizátoři vypomáhá při žních v Se­veromoravském kraji i 75 příslušníků Čs. lidové armády. Desítky sovětských a čs. vojáků pomáhají denně při žních i družstev­níkům v košickém okrese. V JZD Drienovec pracuje už od 28. července skupina, sovětských vojáků z rožňav­ské posádky. ■Ivt I • v v všichni pro zne Svazarm odpovídá na výzvu ÚV NF PRAHA 7. srpna (CTK) — 0V sva­­zarmu ČSR se obrací ke všem základ­ním organizacím, klubům, autoško­lám i jednotlivým členům Svazu s vý­zvou, aby se aktivně zapojili a přispě­li к úspěšnému průběhu letošních žňových prací a uskladnění obilí. Vyzývá jednotlivé aerokluby Svazar­­mu, aby pomohly při uskladňování obilí v místech, kde je nedostatek vhodných prostorů, a podle příkladu Aeroklubu Tábor uvolnily část han­gárových prostorů к dosušení a ulo­žení obilí. Od jednotlivých automoto­­klubů a autoškol Svazarmu očekává, že údržbárny, opravárny a svépomoc­né dílny nabídnou zemědělským zá­vodům pro opravu techniky a vozový park pro svoz obilí a že radiokluby Svazarmu podle potřeby zabezpečí spojovací službu. V závěru Ov Svazarmu ČSR vyzývá všechny své členy, aby konkrétními činy podpořili výzvu ÚV KSČ a OV NF ČSR a účinně napomohli dokončit letošní žňové práce. S významnou československou účasti Vypuštěn »Inleikosmas 3 Let družice řídí sovětští a naši odborníci MOSKVA/PRAHA 7. srpna (CTK) — Podle programu spolupráce socialistic­kých zemí ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely byla v pátek vypuštěna v Sovětském svazu umělá družice Země Interkosmos 3. Má zkoumat radiační prostředí v prostoru kolem Země, souvislost dynamických procesů v radiačních pásech Země se sluneční aktivitou a charakter a spektrum nízkofrek­venčního elektromagnetického vlnění v horní ionosféře. Aparatura pro výzkum struktury a časových variací nabitých částic (pro­tonů, elektronů, alfa-částic), kterou je družice vybavena, vyvinuli a se­strojili v Československé socialistické republice za účasti sovětských odbor­níků. Aparaturu pro registraci a ana­lýzu spektra nízkofrekvenčních elek­tromagnetických vln a signálů ve frekvenčním rozsahu od 0,7 do 12 kHz vyvinuli a sestrojili společně sovětští a českoslovenští odborníci. Tříkompo­­nentní magnetometr pro měření mag­netického pole Země a určení polohy družice byl vyvinut a sestrojen v So­větském svazu. Při přípravě družice к vypuštěni se odborníci z Českoslo­venska podíleli na montáži a zkouš­kách vědecké aparatury. Let družice řídí operativní skupina odborníků ze SSSR a ČSSR. Vědecká aparatura družice funguje normálně. Vědecké informace z družice Inter­­kosmos 3 přijímají pozemní stanice v Československu, v Německé demo­kratické republice a Sovětském sva­zu. Vědecké organizace v SSSR a ČSSR začaly zpracovávat docházející informace. íi i VÝCVIKU DELFÍNU Šijících v akváriu na newyorském Coney Islandu je tento snímek. Zachytil půvabnou a trpělivou cvičitelku těchto nadprůměrně inteligentních zvířat Jerry Wetmoreovou, která pečuje o tři deljíní samičky, jejichž výkony odměňuje kusem ryby. Foto ČTK — UPI « Dovolená řece patří nás к nejoblíbenějším. UHER V Moskvě skončilo sovětsko-xápadonť^mecfeé jednáni Smlouva SSSR-MSR parafováni Závěrečné komuniké hovoří o »oboustranném uspokojení« MOSKVA 7. srpna — V Moskvě byla v pátek v 9 hodin ráno našeho času parafována smlouva mezi Sovětským svazem a Německou spolkovou republi­kou, pojednávající o principech vztahů mezi oběma zeměmi. Parafovali ji (předběžně stvrdili) sovětský ministr zahraničních věcí A. Gromyko a mi­nistr zahraničních věcí NSR W. Scheel. Text smlouvy má být zveřejněn až po jejím podepsání, které se plánuje na druhou polovinu příštího týdne. Stalo se tak na závěr jednání, kte­ré probíhalo za zvýšené pozornosti světové veřejnosti v ’Moskvě od 27. července. »V rozhovorech,« praví se v krátkém závěrečném komuniké, kte­ré SSSR a NSR v pátek vydaly, »byly projednány otázky dalšího vývoje, vztahů mezi oběma státy. К oboustran­nému uspokojení byl jako výsledek rozhovorů vypracován a v pátek para­fován text smlouvy mezi Německou spolkovou republikou a Sovětským svazem. Ministři si vyměnili názory na některé mezinárodní otázky zají­mající obě země.« Jestliže si při této příležitosti při­pomeneme, jak po válce západoně­­mecký militaristický kurs zostřoval vztahy NSR se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi, ne­lze výsledky moskevských rozhovorů ' mezi A. Gromykem a W. Scheelem — i když nechceme vzhledem ke zná­mému charakteru bonnské politiky tento fakt přeceňovat — hodnotit ji­nak než pozitivně, jako jeden z kro­ků к potenciálnímu snížení napětí v Evropě, o což po celé poválečné čtvrtstoletí socialistické země usilo­valy a usilují. Západoněmecký ministr zahranič­ních věcí W. Scheel po skončení ofi­ciálního aktu konstatoval, že jednání bylo vedeno s velkou vážností, s tak­tem a důkladností. Dohoda, к níž jsme dospěli, směřuje do budoucna. Má otevřít novou stránku, ve vztazích mezi Sovětsk m svazrm á Německou spolkovou republiko Současně se snažíme zlepšit vzta­­•hy mezi východní a západní Evro­pou. Ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Gromyko prohlásil, že jedná­ní »přineslo výsledky, které kladně hodnotí obě strany«. »Sovětská vláda je přesvědčena, že tyto výsledky odpovídají jak zájmům lepšího rozvoje a rozšíření spoluprá­ce mezi našimi zeměmi, tak i zájmům dalšího zmírnění napětí v Evropě, a konečně evropské bezpečnosti,« kon­statoval A. Gromyko. Brzy po parafování smlouvy ministr Scheel odletěl do Bonnu. Na letiště jej doprovodil jeho partner v jedná­ních ministr A. Gromyiko. Parafovanou smlouvu mezi SSSR a NSR komentovaly v pátek také tisko­vé služby stran vládní koalice sociál­ních a svobodných demokratů (SPD/ FDP). Zdůrazňují, že smlouva přispě­je také к normalizaci vztahů mezi Spolkovou republikou a ostatními so­cialistickými státy. Strany západoněmecké klerikální opozice (CDU/CSU) zatím ke smlouvě nezaujaly žádné stanovisko. Má ho tlumočit v pondělí bývalý kancléř Kiesinger. (meh) O ohlasu parafováni smlouvy v Bon­nu píše náš zpravodaj na str. 7. No Rysy po stopách V. I. Lenino TATRANSKÁ STRBA 7. srpna (CTK) — Čtrnáct dělobuchových výstřelů v pátek ráno v půl páté a znovu v pět hodin se rozlehlo v oblasti Štrbského plesa я Mlynické doliny. Byl to povel к zahájení mezinárodního výstupu mládeže na Rysy. První větší skupina turistů přišla na trasu kolem páté. Vzápětí za ní pokračovali další mládežníci. Mezi účastníky čtyřhodinového výstupu ne­chyběli ani oficiální hosté: předseda ÚV SSMS O. Moncman a všichni čle­nové delegací politických a veřejných organizací i hosté ze zahraničí, kteří ve čtvrtek odpoledne byli přítomni oficiálnímu zahájení 14. ročníku vý­stupu na Rysy. Krásné slunečné počasí a dobrá vi­ditelnost poskytly všem účastníkům této tradiční akce nádherný pohled na tatranské štíty tak, jak je viděl V. I. Lenin, když před 57 lety vystou­pil na Rysy. V 11 hodin promluvil к účastníkům předseda OV SSMS O. Moncman. Při­pomněl, že letošní výstup na Rysy je symbolem vděčnosti a úcty mládeže к velkému mysliteli a politikovi V. I. Leninovi. Potom odhalil pamětní des­ku s jeho portrétem a nápisem »K sté­mu výročí V. I. Lenina Socialistický svaz mládeže Slovenska«. A E. Erben na Karlovarsku KARLOVY VARY 7. srpna (CTK) “ Člen předsednictva ÚV KSČ a předse­da České národní rady Evžen Erban navštívil v pátek karlovarský okres. Dopoledne se setkal s vedoucím ta­jemníkem OV KSČ ing. J. Gonem. Při jednání byla zvláštní pozornost věno­vána problémům pohraničí a zeměděl­ství 1 otázkám dalšího rozvoje lázeň­ství. Bylo dohodnuto, že příslušné or­gány ČNR budou v nejbllžší době za­interesovány na řešení stabilizace pracovních sil v pohraničí. Odpoledne zavítal E. Erban na Státní statek v Kolové, jehož zaměstnanci hospoda­ří v nadmořské výšce 600—680 m na 4500 ha zemědělské půdy. V otevře­né besedě s vedoucími hospodářský­mi pracovníky a představiteli ZO KSČ a ZV ROH statku se soudruh Erban zajímal o problémy zemědělské výro­by s přihlédnutím ke specifickým pro­blémům pohraničí. C BOMBA a MÍR KAREL DOUDĚRA elý svět vzpomněl dvacáté páté výročí dne, kdy první atomová puma zni­čila Hirošimu. Nebylo to jen připomenutí strašlivé tragédie tohoto japon­ského města, bylo to i varování pro dnešek a budoucnost. Byla to výzva к boji proti hrozbě atomové války. Ve shonu denních starostí a radostí tak mnozí už zapomínají na nebezpečí, které hrozí celému lidskému pokolení z existence atomových a vodíkových zbraní, sto a tisíckrát ničivějších než ta, jejíž výbuch v Hirošimě si vyžádal okamžitou či pozvolnou smrt tří set tisíců lidí. Výročí hirošimské tragédie to nyní znovu připomnělo. Jediná termonukleární puma má dnes ničivější sílu než všechny výbušniny svržené na Německo za druhé světové války. A již menší část atomových a vodíkových pum, které dnes tvoří arzenál ja­derných mocností, by stačila к tomu, aby byl zcela zničen tentn náš svět. Mnozí se utěšují, že právě proto, že je znám sebevražedný charakter ato­mová války, nebude tato válka nikdy vedena. Jiní zastávají teorii, podle níž pravděpodobnost použití jaderných zbraní nepřichází aspoň pro nejbližší dvě tři desetiletí v úvahu. Nejsou však ve své víře zcela utvrzeni. Pravda, po čtvrt století žije svět ve stavu, kterému někteří dali jméno »ato­mový mír«. Skutečného míru bylo ve světě v tomto období pramálo. Za oněch dvacet pět let bylo ve světě téměř třiceti! J válečných konfliktů a z více než devíti tisíc dnů, které uplynuly od konce druhé světové války, bylo sotva 200 dní, kdy v celém světě vládl klid zbraní. Lze z toho, že v žádné z těchto válek nebylo použito jaderné zbraně, vyvozovat, že tomu tak bude i v bu­doucnu? Většina těchto konfliktů byla plodem agresivní politiky amerického imperia­lismu, který byl na nich buď pří­mo, nebo nepřímo účasten. Ale ani v těch válečných konfliktech, kte­ré se přes masív­ní nasazení vo­jenské síly USA staly spíše de­monstrací slabos- *S ti než síly ame­rického imperialismu, jako ternu bylo ve válce v Koreji a , v současná válce v Indočíně, Spojené státy nepoužily atomové zbraně. Nebylo to však proto, že by se američtí vojenští stratégové zdráhali této vražedné zbraně použít. Není žádným tajemstvím, že v závěrečné fázi korejské války generál McArthur a další američtí vojenští i političtí činitelé naléhali, aby se proti »rudým« použilo i těchto zbraní. V té době USA sice již neměly monopol na atomové zbraně, ale stále ještě v nich měly značnou převahu. Američtí poli­tikové však věděli, že kdyby v Koreji použili i jen jednu jedinou atomovou bombu, obrátilo by to proti nim veřejné mínění celéhn světa, a navíc si ne­byli jisti, zda atomové zbraně by také nebylo použito proti Američanům. Zkušenost, kterou z korejské války vyvozuje americký teoretik atomové války Herman Kahn v knize Přemýšlení o nemyslitelném, je výmluvná: »Poučili jsme se, že můžeme být zastrašeni jako každý jiný ... I Američany může do­nutit к umírněnosti dostatečně velká hrozba před útokem nebo po něm.« Zapamatujme si dobře tato sloval Dokazují, že »odstrašující síla« v rukou protiimperialistických sil je nejúčinnější způsob boje proti hrozbě atomové války, pokud nebude dosaženo dohody o všeobecném jaderném odzbrojení. Téměř od prvních dnů po svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki se rozvinul boj za zákaz atomových zbraní, boj vedený na diplomatickém parketu i na ulicích měst. Už v červnu 194B předložil Sovětský svaz v OSN návrh smlouvy, kterou by se státy zavázaly nepoužít atomových zbraní a za­kázat jejich výrobu. V dalších letech, kdy už byl sám vlastníkem jaderných zbraní, Sovětský svaz tento návrh několikrát opakoval. Spojené státy v do­mnění, že budou moci jaderných zbraní používat jako prostředku hrubého nátlaku vůči národům celého světa, přijetí takové dohody tehdy i v pozděj­ších letech zamezily. Dnes, kdy místo jedné či dvou existuje pět atomových mocností, kdy existují ohromné zásoby jaderných náloží a jejich nosičů, je cesta к atomovému odzbrojení nesporně obtížnější, než byla v době, kdy jaderné zbraně byly na počátku svého vývoje. Bude к němu možno dospět jen krok za krokem a každý z těchto kroků bude si nutno úporně na imperia­lismu vynutit. Prozatím jsme dospěli do fůze, kdy se jedná o možnostech omezení ja­derného zbrojení. Toto jednání je důkazem, že ve Washingtonu jsou nuceni vyvodit z vojenské síly Sovětského svazu politické důsledky. Není jistě náhodou, že právě v době, kdy sovětský náskok v raketové tech­nice byl očividný, se začala úspěšněji prosazovat politika mírového soužití. Ne proto, že se v té době v Bílém domě ujal vlády ). F. Kennedy, ale spiše proto, že ve Washingtonu si na základě nepopiratelných faktů realisticky uvědomili, že jaderné zbraně znamenají pro americký imperialismus nebez­pečný bumerang, že orientace na jaderný konflikt se Sovětským svazem je pro Spojené státy sebevražedná. Jadernou válku nelze odstranit pouhým toužením po míru. А к mírovému soužití nelze dojít tak, jak hlásali v roce 1988 někteří »obroditelé« naší zahraniční politiky — přibližováním se ke kapitalistickému Západu při sou­časném uvolňováni svazků se socialistickými zeměmi. Naopak. To by byla nejspolehlivější cesta, jak také v Evropě otevřít cestu к nové válce. Což nemáme v novodobých dějinách dostatek příkladů, že války vznikají tehdy, kdy se agresivní síly domnívají, že poměr sil se mění v jejich pro­spěch? A nepočítali imperialisté v roce 1988 s tím, že vývoj v Československu povede к rozložení jednoty socialistických zemí, což by zvýhodnilo pozice imperialismu? V srpnu 1968 jim tato naděje zhasla. Současná sovětsko-americká jednání o omezení jaderného zbrojení ve Vídni, stejně jako pozitivní výsledek moskevských jednání o uzavření smlouvy mezi SSSR a NSR, lepšící se vyhlídky na uskutečnění evropské konference o bez­pečnosti, to vše svědčí o upevnění mírových pozic. Ono čtvrtstoletí, které uplynulo od tragédie Hirošimy, je také pro nás po­učením: Nejúčinnější forma boje proti atomové zbrani je všestranný boj proti imperialismu. A nejúčinnější formou protiimperialistického boje v na­šich podmínkách je posilováni jednoty socialistické soustavy a jejího hospo­dářského a obranného potenciálu. HORNÍCI К 50. VÝROČÍ ZALOŽENÍ KSC Tisíce tun uhlí к svátku MOST 7. srpna (lc) — V severočeském hnědouhelném revíru jsou přípravy na letošní Den horníků ve znamení socialistického soutěžení o předstih na skrývce nadloží, aby bylo zabezpečeno potřebné množství odkrytých zásob uhlí na příští rok, a o vysoké denhí těžby paliva pro naše národní hospodářství. S velkou obětavosti se havíři pus­tili do odstraňování následků silných bouří s průtržemi mračen, které revír postihly Letošní oslavy Dne horníků začnou v revíru 11. září slavnostním zase­dáním rozšířeného revírního -výboru ROH, stranických orgánů a oborové­ho ředitelství, na kterém zhodnotí výsledky uplynulého hornického ro­ku a výsledky socialistického soutěže­ní, organizovaného к 25. výročí osvo­bození ČSSR Sovětskou armádou. Vlastní oslavy proběhnou letos v se­veročeském revíru v sobotu a v ne­děli, 12. a 13. září. Důlní podniky připravují slavnostní schůze, na nichž budou projednány hospodářské vý­sledky za 8 měsíců letošního roku a budou vyhlášeny nové závazky na po­čest 50. výročí založení KSC. Napří­klad havíři n. p. Doly Klementa Gott­walda v Břežánkách si v závazku na počest 25. výročí osvobození repu­bliky uložili vytěžit v prvním polo­letí letošního roku navíc 50 500 tun uhlí. Tento závazek překročili o 10 tisíc tun. V novém závazku, který bude vyhlášen ke Dni horníků, dají havíři slovo, že celkem v letošním roce vytěží navíc 125 tisíc tun paliva. Podobné nové závazky připravují ve všech národních podnicích severočes­kého hnědouhelného revíru. Úsilí ha­vířů směřuje к tomu, aby letos vytě­žili nejenom 53 miliónů tun uhlí, jak 0 tom hovoří protokol, který uzavřel SHR s českou vládou, ale bylo toto množství překročeno o 600—800 tisíc tun. Bude to dar severočeských haví­řů straně a republice a pozdraví jím rok 50. výročí založení KSC. HEPORTAŽ Z TĚCHTO »VI Lidé se v těchto horkých dnech do­slova hrnou к vodě. Do areálu ban­­skobystrického koupaliště na Štiav­­ničkách přijde denně i přes šest tisíc osob. A jsou mezi nimi všelijací: sluš­ní, ale i takoví, kteří nerespektují dobré rady ani výstražná upozornění. Ještě štěstí, že oči zkušeného plavčí­ka a jeho četných pomocníků vše­chno vidí... Statná, opálená postava Jána Šim­­číka neprozrazuje, že je mu už 67 let. Z terasy dřevěného domku na úbočí má blízký bazén i jezero jako na dla­ni. Bývalý námořník pozorně sleduje dalekohledem hladinu vody, čluny, dovádějící skupinky rekreantů i osa­mělé plavce. Plavčík Ján Simčík se od mládí do­slova upsal vodě. I mořské. Patnáct let brázdil Středozemní moře jako námořník. Zná dobře Marseille, Cher­bourg, Casablanku a další přístavy. I Dunaj od Lince až po jeho ústí do Černého moře. Ani dnes nechodí na houby, nehrabe se v zahrádce, ale léto tráví u vody. A je třeba říci, že užitečně. Pomáhali mu v tom jeho dva synové, kteří na záchranných člunech bdí nad bezpečností lidí ve vodě. A nejen oni ... Náš rozhovor ' ješlě ani nezačal, když přiběhl asi desetiletý chlapec a oznámil: »Strýčku, ten opilý člověk ie už zase v bazénu ...« Plavčík po hladil chlapcovu rozcuchanou hlavu a odpověděl: »Vím, Jožko, i já ho po zoruji.« Potom zkoumal jezero dale kohledem. Zejména ta místa, kde jc hloubka přes čtyři metry. »Vidíte ten vor stojící na vodě?« ukazuje směrem dolů. »Právě se na něj šplhá unavený plavec. Před několika dny jsem jej se svými syny upevnil к pevným slou­pům. Slouží jako odpočíváme a jsem rád, že jej lidé využívají. Ono přepla­vat bez oddechu asi 150 metrů, to každý nedokáže.« V polovině cesty proto přijde vhod stabilní ostrůvek, aby si plavec od­dechl. V těch místech se totiž lidé dost často začali topit. Zejména slab­ší plavci, kteří najednou s hrůzou zjistili, žé jsou vyčerpáni... »Lidé často přecení své síly. A mů­že to končit 1 tragicky. Nejvíce sta­rostí nám nadělají opilí plavci. I ten s těmi bujnými černými vlasy, co prá­vě skáče do vody. Marně jsem ho upo­zorňoval. Prý abych se nebál, že umí plavat. Uvidíme... Nejhorší ale je, když někomu selže srdce anebo do­stane křeče. Měli jsme: tu asi 201eté děvče, plavalo jako delfín. Najednou srdeční mrtvice a skončilo to s ním tragicky. Ale letos jsme chválabohu ještě nic podobného nezažili, i když skoro každý den musíme někoho za­chraňovat. A věříte, že I v místech, kde nesahá voda ani po kotníky? Takto jsem před nedávném našel asi tříleté děvčátko. Lidí plno kolem, ale nikdo je nezahlédl. Kdybych je zpo­zoroval o minutu později, už mohla bý tragédie. To víte, rodiče na břehu besedují nebo si pospí a myslí si: Copak se v takové trošce vody může něco přihodit? — Jenže čert nikdy nespí.« Plavčíka občas zahlédnete, Jak sl vykračuje podél betonové zdi bazé­nu, v rukou dlouhou tyč s lankem a na jeho konci se zmítá ve vodě bu­doucí plavec. Toho dne se zaučoval pětiletý Dubko Obročník. Plavčík trpě­livě radí: »Narovnej se. Rukama t no­hama pracuj tak, jak jsem ti před chvílí ukazoval.« A chlapec se snaží. Když přejdou těch 20—40 metrů, připevňuje plavčík do »opasku na udici« dalšího zájemce. A není jich málo. Každé léto naučí Šimčík pla­vat kolem 40 dětí. Po dvou třech dnech, nejdéle však po týdnu cvičení, je pouští směle i do hloubky. Samo­zřejmě, že je stále sleduje. Ale »vý­učné« od nikoho nepožaduje. »Nedělám to pro peníze. Mám ra­dost z toho, když dítě naučím plavat, je to jakási prevence i v můj pro­spěch. Vychovávám si tak i vděčné pomocníky. Mám neustále po ruce ko­lem dvaceti aktivistů,, kteří mi po­máhají hlídat. S dětmi jě radost pra­covat. Od nich se dozvím o všem, co se ve vodě děje.« Slunko už dávno zašlo kamsi za masív kremnických lesů. Areál kou­paliště je už tichý. Plavčík se svými syny upevňuje čluny v malém přísta­višti, do chaloupky na stráni uklízejí vesla, pohovky a ledacos jiného, co patří к záchranným akcím. Když už je všechno na svém místě, plavčík jako obyčejně hodnotí prošlý den: »Dnes jsme měli trochu rušněji, Plavčík nemá klidný den... ale dopadlo to dobře. Ty Košičany jsem varoval, ale zbytečně. Jeden z nich plaval dobře, ale druhý se pořádně napil...« Poznámka patři dvěma neukázněným studentům, kteří sí přes upozornění sedit na zadní část lehkého člunu, ten se převrhl a zá­­chranci měli dost dramatický poplach. O podobných příbězích by Ján Šim­čík mohl vyprávět celé hodiny a urči­tě by na Jejich popis nestačily ’ani celé noviny. JÄN BARTÖK ližuí Čechy se rozloučily s J. Trojaaem ČESKÉ BUDĚJOVICE 7. srpna (čý) — Ve smuteční síni českobudějovické­ho krematoria se včera konal pohřeb­ní akt tragicky zesnulého RSDr. Ja­roslava Trojana, člena ÚV KSC a mís­topředsedy Sněmovny lidu. Za ÚV KSČ a Federální shromáždění ČSSR 1 jihočeský KV KSČ se se zesnulým rozloučil B. Laštovička, poslanec FS. Zdůraznil ryzost, čestnost a pracovi­tost J. Trojana, opravdového komunis­ty, který stál vždy pevně na pozicích marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. J. Trojan byl velkým a upřímným přítelem sovětského lidu a zastáncem pevného spojenectví se Sovětským svazem. Když se u nás v nedávné mi­nulosti zvedla vlna nacionalismu, byl v roce 1968 tlakem pravicových opor­­tunistických sil odvolán z funkce ve­doucího tajemníka JKV KSČ v Českých Budějovicích. Skláníme se, řekl B. Laštovička, před životním dílem Jaro­slava Trojana, který dokázal nejen pochopit vítězné učení marxismu-le­ninismu, ale podle něj se řídit a po­máhat budovat ještě šťastnější život našeho pracujícího lidu.

Next