Rudé Právo, listopad 1970 (LI/260-284)

1970-11-21 / No. 277

Sovětské vyznamenáni 20 čs. občanům PRAHA 20. listopadu (ČTK) — К 25. výročí čs. uranového průmyslu a 25. výročí sovětsko-československé spolupráce v této oblasti vyzname­nalo presidium Nejvyššího sovětu SSSR výnosem z 13. listopadu 1970 za zásluhy o rozvoj uranového prů­myslu skupinu dělníků, Inženýrů a techniků — občanů ČSSR — sovětský­mi řády. Řádem rudého praporu prá­ce a čestnými odznaky bylo vyzna­menáno 20 osob.' Vyznamenání jím v pátek odevzdal na sovětském velvyslanectví v Praze velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Čer­­voněnko. Proletáři všech zemí\ spojte se ! RVDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU 21. LISTOPADU 1970 ČÍSLO 277 — ROČNÍK 51 (Právo lidu ročník 73) CENA 1,— Kčs DNY SOVĚTSKÉ KULTURY POKRAČUJÍ Moskevští»akademici« na Vinohradech PRAHA 20. listopadu (ČTK) — Vinohradské divadlo v Praze hostí od pátku jednoho z nejpovolanějších interpretů sovětského činoherního umění — Státní akademické malé divadlo z Moskvy, které letos slaví 147. narozeniny. Repertoár malého divadla tvoří spo­lu s tradiční ruskou klasikou i sou­časná sovětská hra. Jednu z ukázek soudobé sovětské dramatické tvorby bylo i páteční představení osvědče­ného autora gruzínského původu G. Mdivaniho Tvůj strýc Míša. V retro­spektivním pohledu sleduje životní osudy prostého člověka od bouřlivého roku 1917 až po dnešek. Hlavní role vytvořili V. Chochrjakov a V.’ Solo­­min. Před zdvižením opony uvítal so-větský soubor na scéně Vinohradské­ho divadla jeho ředitel a člen umě­lecké rady ministerstva kultury ČSR Z. Mika. Čestná místa v hledišti zaujali rada­­vyslanec velvyslanectví SSSR v ČSSR S. I. Prasolov se členy velvyslanectví, zástupci ministerstva kultury ČSR, představitelé Národní fronty, zejmé­na SČSP, a přední pražští divadelníci. □ Slavnostní koncert sovětských uměl­ců na závěr Dnů sovětské kultury v ČSSR bude Československá televize vysílat v neděli z Bratislavy. Od 19.30 hodin vystoupí v bohatém pořadu sólisté leningradského divad­la S. M. Kirova, mimo jiné 1 zaslou­žilá umělkyně Ukrajinské SSR V. P.e­­ka a laureát mnoha zahraničních sou­­těží N. Ogranič. Dále vystoupí umělci Státního souboru písní a tanců Gru­­zínské SSR. □ BRATISLAVA — Na otázku redak­­torky ČTK, jak sl představuje v bu­doucnosti kulturní spolupráci mezi Sovětským svazem a Československem a o jakých formách spolupráce se nyní uvažuje, odpověděl vedoucí so­větské delegace, náměstek ministryně kultury V. I. Popov: »Na Dny sovět­ské kultury se díváme jako na Jednu z akcí promyšleného perspektivního plánu. Nejde jen o výměnu sólistů, divadelních a tanečních těles. Per­spektivu další spolupráce vidíme v rozličných aspektech společensko­­kulturního života, například 1 v pří­mé výměně odborníků, přímé spolu­práci různých organizací, jako jsou divadla, filmová studia, vědeckový­zkumné a kulturní instituce atd. Dru­hou možnost vidíme ve zlepšování vztahů mezi tvůrčími svazy.« OSN nadále bez ČLR Prostá většina nestačila NEW YORK 20. listopadu (ČTK) — Valné shromáždění OSN zabránilo na další rok Čínské lidové republice navrátit se do OSN. Při hlasování v pátek byl schválen návrh rezoluce 19 zemí v čele se Spojenými státy, aby pro »přijati« Číny byla nezbytná dvoutřetinová většina hlasů. Tento požadavek byl schválen 66 proti 52 se sedmi abstencemi. Vzápětí hlasovalo VS OSN o albán­­sko-alžírském návrhu rezoluce, žáda­jící okamžité obnovení zákonných práv ČLR v OSN a zároveň vyloučení Tchaj-wanu z této organizace. Rezolu­ce byla schválena poprvé v historii OSN prostou většinou, a to 51 hlasy proti 49 při 25 abstencích. Protože však nebylo dosaženo dvoutřetinové většiny hlasů, návrh rezoluce byl za­mítnut. < Pražská porada RVHP skončila PRAHA 20. listopadu (zj — V pátek v Praze skončila porada vedoucích delegací členských států Rady vzá­jemné hospodářské pomoci ve stálé komisi RVHP pro strojírenství. Jedná­ní se soustředilo na propracování smluvních vztahů v oblasti speciali­zace a kooperace ve výrobě strojů pro sklářský a keramický průmysl, jednání řídil předseda stálé komise RVHP pro strojírenství , K. Poláček. Dosáhlo se pozitivních výsledků, což významně přispělo к sjednocení ná­zorů na obsah jednotlivých částí ná­vrhu mnohostranné smlouvy o spe­cializaci i kooperaci ve výrobě sklář­ských a keramických strojů. O výsled­cích porady budou informováni stálí představitelé členských států RVHP a přijaté závěry budou předloženy к projednání stálé komisi RVHP pro strojírenství. Atentátník znovu dopaden .. ZAPADNI BERLIN 20. listopadu (ČTK) — Atentátník Ekkerhard Weil, který postřelil sovětského vojáka držícího stráž u sovětského památní­ku v britském sektoru západního Berlína a při převozu, к výslechu uprchl, byl ve čtvrtek dopaden. Podle údajů západoberlínské poli­cie ho poznal vrchní strážmistr v zá­­padoberlínském okrese Frohnau. Strážmistr byl právě na cestě domů, když spatřil Weila. Vyskočil z vozu a uprchlíka zadržel. DALŠÍ STOPY KOL V MOŘI DESTO Lunochod zapnul drahou tychlost PRAHA/MOSKVA 20. listopadu (St) — V pátek 20. listopadu v časných ran­ních hodinách pokračovalo sovětské měsíční vozidlo Lunochod 1 ve vědec­kém výzkumu a zkouškách vlastni konstrukce v Moři dešťů. V době od dvou hodin do šesti hodin 25 minut našeho času, kdy s ním řídící středisko navázalo spojení a řídilo jeho činnost, ujel Lunochod dalších 82 metrů po měsíčním po­vrchu. Při této jízdě zapnulo řídící středisko druhou rychlost měsíčního vo zidla. Lunochod se pohyboval téměř celou minutu dvakrát větší rychlostí než při předešlých pokusech. Po skončení této etapy experimentu bylo mě­síční vozidlo vzdáleno 125 metrů od přistávacího stupně Luny 17. záření. Na tomto úseku své cesty po měsíč­ním povrchu setkal se Lunochod s dosti hlubokým kráterem. Informa­ce, které vozidlo předává neustále na (Pokračování na str. 7.) ření mimogalaktického rentgenového Vědecký a výzkumný program Lu­nochodu byl obdobný jako v předchá­zejících etapách. Rentgenovým spek­trometrem zkoumal chemické složení povrchové vrstvy měsíční půdy. Další přístroje zjišťovaly údaje o mechanic­kých vlastnostech měsíčního povrchu, činnost podvozku Lunochodu při jíz­dě, a jeho telemetrický systém pře­dával Informace do pozemního stře­diska. Měsíční vozidlo vyslalo další pano­ramatické snímky měsíční krajiny, s detaily nejbližšího jeho okolí a čás­tí vlastních přístrojů. V průběhu všech spojení dodal Lunochod již cel­kem 14 velmi kvalitních panorama­tických snímků měsíčního povrchu, což je víc než dodaly dvě automatic­ké stanice Luna 9 a Luna 13. Byly rovněž v činnosti přístroje pro mě­ V Kolomně (SSSR) zhotovili soustruh, na kterém se soustruhuje Šestimetrové zrcadlo pro obří teleskop Zelenčucké observatoře. Na snímku je záběr z opra­covávání obřího skleněného odlitku. Snímek V. JAKOBSON JLi POSLEDNÍ POCTA VOJEVŮDCI MOSKVA 20. listopadu (ČTK) — Leonid Brežněv, Alexe] Kosygin, Ni­kolaj Podgornyj a další sovětští ve­doucí představitelé stáli v pátek čest­nou stráž u rakve maršála SSSR An­dreje Jeremenka, který zemřel ve čtvrtek ve věku 79 let po těžké ne­mocí. Rakev se zesnulým je vystavena v moskevském Ústředním domě So­větské armády, kam přicházejí tisíce lidí vzdát poslední poctu vynikajícímu vojevůdci. Čestná stráž u rakve maršála Jere­menka se střídala každé tři minuty. U rakve stáli vysocí vojenští hodno­stáři v čele s ministrem obrany A. Grečkem, vysloužilci druhé světové války, staří komunisté a jeremenkovi spolubojovníci. S maršálem se přišli rozloučit vo­jenští atašé, akreditovaní při zastupi­telských úřadech v Moskvě. V 18 hodin moskevského času byl přístup do sálu uzavřen a u rakve zůstali pouze blízcí příbuzní. Maršál Jeremenko bude pohřben dnes v sobotu na Rudém náměstí u kremelské zdi. □ OSTRAVA (db) — Zpráva o úmrtí maršála A. I. jeremenka velmi zarmou­tila pracující města Ostravy, jejímž je soudruh Jeremenko čestným občanem. Ve vstupní hale nové radnice byly vystaveny v pátek kondolenční archy. Občané města uhlí a železa nezapo­menou na sovětského maršála, pod Jehož velením osvobodila vojska Rudé armády 30. dubna 1945 Ostravu. Na pohřeb odjela v pátek v noci do Moskvy početná delegace severo­moravského KV KSČ v čele se svým vedoucím tajemníkem a členem ÚV KSČ M. Mamulou. □ PRAHA (ČTK) — Federální výbor čs. svazu protifašistických bojovníků zaslal v pátek velvyslanci SSSR v Pra­ze S. V. Červoněnkovi a sovětskému Výboru bývalých účastníků války v Mosikvě projev hluboké soustrasti к úmrtí maršála А. I. Jeremenka. Blahopřání do Libanonu PRAHA 20. listopadu (ČTK) — Pre­sident ČSSR Ludvík Svoboda zaslal v pátek presidentu Sulajmánu Fran­­žlemu blahopřání ke státnímu svátku Libanonské republiky. dny9 na které nelze zapomenout ipoleční zájem o společné dílo PRAHA 20. listopadu (jk) — Ne náhodou se zejména v těchto dnech objevuje v redakční poště hodně dopisů, v nichž čteme: »Naše přátelství je věčné.« Vyslovují je svorně jak naši, tak sovětští občané ve svých vzpomínkách na bo­jovou minulost, ale i současnost. Naši i sovětští lidé jsou si blízcí. Je to přátel­ství mnohaleté. V Měsíci čs.-snvětského přátelství jsme nejeo svědky, ale též čtenáři prožitků, které jednotlivec musí svěřit i ostatním. Vyplývá z nich spo­lečný zájem o to, aby se dařila práce na společném díle^ aby se uskutečňovaly společné cíle 4, ' . Soudruh R. Petmoušek z Raspenavy nám před několika týdny napsal, s ja­kou radostí hostili letos P. N. Černy­­ševa z Voroněže, s nímž pojí Raspe­­navské přátelství už od r. 1945. A ted je před námi dopis Pavla Nikolaje­­viče Černyševa, vojáka Velké vlaste­necké váiky z let 1941—1945, který prostřednictvím redakce RP zdraví náš lid a komunistickou stranu u pří­ležitosti VŘSR. Píše: »Drazí čeští přá­telé, vaše strana, komunisté i bezpar­tijní obstáli, vydrželi nápor nepřátel lidu, kteří zahodili prapor internacio­nály. Jsem voják, prošel jsem bojo­vou cestou od Moskvy až do vaší ze­mě, do města Raspenavy, a dodnes si dopisuji в obyvateli tohoto měs­ta. Soudruzi z Raspenavy mne pozva­li na návštěvu a byl jsem zde od 16. do 28. srpna. Umožnili mi seznámit se s vašimi podniky, s vaším životem. Na oplátku budou zas soudruzi z Ras­penavy pozváni к nám na Nový rok.« »Nadcházel rok 1944. Fašismus byl v agónii, a proto ještě krutější,« uvá­dí Vsevolod Nagajčuk, Černovcy, USSR: V té době Jsem byl v Česko­slovensku. Podařilo se mi uprchnout z fašistického otroctví. Mé zdraví by-lo velmi clhatrné. Dobře se pamatuji, jak mne nemocného našel na půdě mlýna mladý chlapec a přivedl do­mů. Tak Jsem se seznámil s rodinou vlastence Augustina Matějky. Nehledě na velké nebezpečí, tito dobří lidé mne vzali к sobě, starali se o mne a postavili ný nohy. Později jsem se dozvěděl, že spoleříně s ostatními obyvateli Suchovršic zachránili mno­ho sovětských občanů, kteří utekli z hitlerovských koncentračních tábo­rů. S jedním z nich, partyzánem Vla­dimírem Azimem, jsme se později se­známili. Nyní pracuje v Bělorusku, jeho situace byla ještě horší. Jeho a ještě jednoho soudruha vzala к so­bě jiná česká rodina, která žila ne­­í Pokračování na str. 2./ Hluboké účast s jihovietnomským lidem PRAHA 20. listopadu (ČTK) — Před­seda vlády CSSR dr. L. Štrougal za­slal v pátek předsedovi prozatímní revoluční vlády Jihovíetnamské repu­bliky Huynh-tan-Phatovl telegram, v němž se praví: Se zármutkem a upřímnými city hluboké účasti přijímají vláda ČSSR a všechen čs. lid zprávy o záplavách které si nelítostně vyžadují další lidské životy a násobí škody vaší vál­kou tolik zdrásané země. Vědomi sl příkladného hrdinství a statečnosti vietnamského lidu, jsme přesvědčeni, že vzdor této přírodní katastrofě, vzdor všem snahám Imperialistických agresorů a Jejich loutek zneužít i této situace к dosažení svých cílů neustoupí vietnamští vlastenci aml o krok a dosáhnou dalších vítězství ve svém spravedlivém boji, jenž razí cestu ke světlé budoucnosti Vietna­mu. L Brežněv na sjezd HSDS MOSKVA 20. listopadu (CTK) — Delegace KSSS, vedená generálním ta­jemníkem ÚV KSSS Leonidem Brežně­­vem, odjela v pátek do Budapešti na 10. sjezd Maďarské socialistické dělnické strany. Konference spřátelených armád PRAHA 20. listopadu (ČTK) — Ve dnech 17.—20. listotpadu se konala v Praze první vojenskovědecká kon­ference vedoucích pracovníků týlů Bulharské lidové armády, Madarské lidové armády, Národní lidové armá­dy NDR, Polské lidová armády, ozbrojených sil RSR, ozbrojených sil SSSR a Čs. lidové armády. Konferenci řídil hlavní velitel spo­jených ozbrojených sil maršál SSSR L I. Jakubovskl). Konference se zúčastnili ministr národní obrany CSSR generálplukov­­níik Ing. M. Dzúr, náčelník štábu spo­jených ozbrojených sil armádní ge­nerál S. M. Stěmenko, náčelník gene­rálního štábu CSLA generálporučík ing. K. Rusov a náčelník Hlavní po­litické správy CSLA generálmajor dr. V. Horáček. Konference probíhala na vysoké vědecké úrovni v duchu vzájemného porozumění. PRO RP DÁLNOPISUJE AGENTURA APN ЖЕ SOVĚTSKÉHO SVAZU miiitiiiiiiiitnmiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiui První krok к měsíční observatoři Akademik Vasilij Fesenkov o perspektivách astronomie К dalšímu výzkumu vesmíru je nutná možnost pří­mého pozorováni planet; přesunout se za hranice zemské atmosféry do kosmického prostoru. Dostane­­me-li se nad zemský povrch pouhých 30 km, kde se jen velmi málo projevuje rozptyl světla, můžeme bezprostředně pozorovat sluneční koronu ve vzdále­nosti několik slunečních poloměrů, registrovat cha­rakteristickou bouřkovou strukturu, »mraky« plazmy, které doléhají na Zemi a jiné planety. Z mimozemské astronomické observatoře bude zřejmě možné dost lehce sledovat prašný mrak kolem Země, který ji obklopuje jako magnetické pole z okolního mezi­planetárního prostoru. VÝZKUM MIMOGALAKTICKÝCH ZÁŘENÍ Pro astronomy je zvlášť důležité pozorování záře­ní z vesmíru v celém spektrálním rozsahu bez ja­kýchkoliv rušení zemskou atmosférou. Například hlavní čáry záření vodíku, nejrozšířenějšího prvku ve vesmíru, se nalézají ve vzdálené ultrafialové ob­lasti spektra, které je nedostupné pozorovateli na Zemi. Teprve z vesmíru, za hranicemi atmosféry, bylo možné zjistit kolem Země vodíkovou koronu, která je zřejmě neustále doplňována z dolních vrstev ovzduší disociací vodních par. Nedávno bylo při pozorování z vesmíru zjištěno v jednotlivých částech kotouče našeho dejnního zdroje světla — Slunce — záření v rentgenové částí spektra související s krátkodobými výbuchy. Pod­stata tohoto záření nám není dosud zcela jasná. Výzkum těchto a podobných procesů má 2« úkol podstatně zpřesnit naše představy o původu Slunce a ostatních hvězd. V současné době byl rentgenový teleskop určený ke zkoumání mimogalaktického zá­ření instalován na sovětské stanici Lunochod 1. POZOROVÁNI VZDÁLENÝCH PLANET Velký význam pro rozvoj kosmogonle má nedáv­no zjištěný široký vodíkový obal obklopující nepe­riodickou ikometu Kosakova 1969. Tento vodíkový obal, který zřejmě pod vlivem slunečního záření vyzařuje z jádra komety, se podařilo zkoumat v dél­­oe přibližně milión kilometrů. Zjištění skutečná podstaty komet bude velmi důležité pro konečné řešení problému souvisejícího s původem meteoritů, asteroidů a planet a zřejmě také pro řešení pro­blému původu života á jeho rozšíření ve vesmíru. Výzkumy uskutečněné pomoc! automatických sta­nic vedly к zásadním změnám názoru na podstatu Měsíce a planet. Například pří obletu Marsu auto­matickou stanicí se zjistilo obrovské množství krá­terů na této planetě; experimenty e automatickými stanicemi také značně zpřesnily naše představy o. podstatě Měsíce a Venuše. Sovětské automatické stanice Veněra 4 a později Veněra 5 a Veněra 6 potvrdily závěry získané dří­ve na základě pozemního pozorování, zejména o vy­soké teplotě povrchu Venuše. Zjistily také nové vel­mi zajímavé údaje o jejím vývoji. Ještě větší význam bude mít přímá poaorovénf nejhmotnější planety — Jupitera — kterou obklo­puje mnoho neprobádaných tajemství- Není známa například, co znamená jeho obrovské »rudá skvrna«, která svou velikostí přesahuje území Austrálie a která má vlastní dobu oběhu. Má tato planeta tvrdý povrch? V čem je příčina neobvykle silných elek­trických výbojů v její atmosféře a vůbec jakého původu je tato planeta? IDEÁLNÍ ASTRONOMICKÁ ZÁKLADNA V rozvoji astronomie měl vždy velkou úlohu Mě­síc. Oblety Měsíce automatickými stanicemi a jeho návštěva kosmonauty a automatickými stanicemi od­halily velmi mnoho neobvyklých jevů. Měsíc je nej- . vhodnějším místem pro vybudování trvalé kosmické observatoře, tím spíše, že pří mimořádně malé te­pelné vodivosti měsíčního povrchu lze najít již v malé hloubce jeho povrchu spolehlivý úkryt před velikými výkyvy teploty v měsíčním dni a noci a před kosmickým zářením. Na měsíční observatoři, kde nebudou existovat žádné poruchy v důsledku atmosférického proudě­ní, bude možné plně využívat maximálně možného zvětšení dalekohledů. Ale nejhlavnější bude to, že z Měsíce jsou možná pozorování v celém rozsahu spektra a navíc na docela tmavém pozadí nebe. Na této observatoři bude možné získat mnoho cenných údajů o vzniku planet naší galaxie a celého vesmíru. Ve spolupráci s pozemními observatořemi budou podrobně zkoumány takové podivuhodné nedávno objevené objekty, jako jsou pulsary, neutronové hvězdy, kvasary, a bude možné začít hledat Jiné civilizace. Automatický samohybný přístroj Luno­chod 1 mámeni první krok na této cestě. É Pro velkou část protikomunistické a protičeskosiovenské propagandy na Západě začala u nás srpnem 1968 znovu padesátá léta. Pravice, rozhod­nutá jít už na vše, chtěla předloni zmást lidi tvrzením, že došlu к masové vlně zatýkání a deportací. Než se mohla valná část veřejnosti zorientovat, chrlily rotačky a vysílačky legendy o zmizelých spisovatelích a intelektuálech, jejichž počet dosahoval podle líčení tisíců, jediné východisko, jak odvrátit »ohro­žení národa« spatřovala pravice v tom, když se celý národ postaví na kontra­­revoluční pozice, ztotožní se s hazardéry a dobrodruhy, aby je zachránil a aby oni mohli svalit svůj krach na všechen lid. Pozoruhodná je přitom okolnost, že mezi stovkami výmyslů o údajně zatče­ných se neobjevil jediný případ líčení, že byl »ohrožen« třeba prostý pracu­jící. Vždy šlo údajně jen o představitele »elity«, intelektuály. A všichni do jednoho — i ten, který vzkazoval, že »unikl zatčení« a je ukryt u »dobrých vlastenců«, se pak objevili. Buď v Praze, když jejich hra na ilegalitu jim hro­zila zesměšněním, nebo kdesi v západní Evropě, v táboře ideového protivníka, к němuž přeběhli. Beze slova vysvětlení, proč takovou paniku vyvolali, bez jediné omluvy za to, že vědomě šířili lži. Legenda o návratu »padesátých let« v Československu, vypočítaná na zaostalost v názorech a myšlení (před kte­rou nechrání, jak známo, ani vzdělání, vysoškolský diplom či akademický titul), se s jednotvárnou setrvačností neustále vrací. Strašák vykonstruova­ ných politických procesů je jedním z pokusů pra­vice zmást lidi a zabrá­nit Jim v prohlédnutí. Objevil se znovu po loňském dubnovém za­sedání ústředního MIROSLAV MOC boru strany, když byl prvním tajemníkem zvo­len soudruh Husák, po loňských srpnových pro­vokacích politického podsvětí, při nichž byli někteří výtržnici zadrženi. Zno­vu se jím pak živila část propagandy při loňském zářijovém zasedání ústřed­ního výboru KSČ, když byli vyloučeni představitelé pravicového oportunismu, a nesčíslněkrát letos, při očistě strany. * Když к předpovídaným vykonstruovaným procesům stále nedocházelo, vy­myslelo si několik dobrodruhů vlastni plán. Jeho podlost spočívala ve snaze nějaký proces vyvolat, vynutit si na státních orgánech soud. Zplodili jakýsi pamflet, který začali rozšiřovat — ale příliš opatrně přitom spočítali, kolik mohou dostat (aby to nebylo mnoho), a promyslili íormu, jakou to pro­vést. Když se začala celá záležitost vyšetřovat, chodili po hospodách a chlubili se, že už mají připravenou »celu v Ruzyni«. Buržoazní tisk otiskl srdceryvné dopisy jednoho z nich o strašlivém politickém procesu, který se chystá. Novináři ze západní Evropy žádali už o akreditaci v Praze. A pak se najednou hlouček směšných spiklenců začal rozpadat, jeden pomlouval druhé­ho, distancoval se, ten, který dodatečně přišel к rozumu, prohlašoval, že nale­těl na provokaci, že s tím nechce mít nic společného, protože není nepřítel. Vidina mučednické slávy se rozplynula dřív, než čekali. A byla tn vidina veli­ce lákavá: vidina diskreditace státu a komunistické strany, vidina, že z lidí, které nikdo nejen ve světě, ale ani doma nezná, se stanou symboly, které spo­jí na společném protestu Aragona ss Sartrem, buržoazní i pokrokové vědce, antikomunisty s komunisty. A budiž dodáno, že mezi nimi byli i lidé, kteří ko­lem procesů padesátých let hráli dost nečistou úlohu. Směšná je věc jen zčásti, ukazuje ale současně nebezpečnost této hry. Vykonstruované politické procesy nepotřebuje komunistická strana, ale kontrarevoluce pro své cíle. Neštítí se ničeho, aby si je vynutila nebo zkoušela, jak daleko může jít, aby napínala trpělivost a vytvářela si předem ovzduší pro případy, kdy stíháme trestnou činnost a porušování platných zá­konů. Paradoxem těchto hrdinů, kteří rozšiřuji pohádky o nezákonnosti v Česko­slovensku, přitom je, že se jí sami neustále dovolávají, běhají po soudech jak hádavé drbny a podávají žaloby třeba proli tomu, že byli označeni za pravicové oportunisty. Jeden z atamanů obrodného procesu například žaloval Rudé právo ne za fakta, která o něm uveřejnilo, ale za to, že napsalo, že byl v roce 1936 mladým medikem, a žádal »veřejnou tiskovou opravu«, že byl v té době už lékařem. Literáti se statisícovými konty za knihy vydané v letech, o nichž prohlašují, že byly »dobou temna«, kteří v roce 1968 požadovali, aby byl výslovně od­souzen dosavadní politický systém, publikují dnes své dvojsmyslné politické báchorky, zahalené do obrazů o fyzikálních zákonech — na Západě. Chtějí čekat na »čas otázek«. To dodávají s náznakem výhružnosti. Ptát se jich Sa­mých, jak je možné, se oni se stali téměř milionáři v letech, kdy, jak sami tvrdí, se »mrhalo tvůrčími silami«, považují za nepřípustné. To je jen jedna z metod a tváři pravice těchto měsíců. Ví, že ztrácí po­zice, že otevřenými výzvami к transformaci socialistického zřízení, к »re­vidováni základních principů výstavby strany«, jako to bylo například za­psáno v materiálech připravených pro vysočanské shromážděni, nebo dokonce nabádáním к »rozrušení ideologického svorníku« nikoho nezíská, protože roz­hodující většina lidí už prohlédla, a pravice ví, že v rozhodujícím článku — uvnitř komunistické strany — nemá už naději. Egoismus a maloměšťác­ká omezenost exponentů pravice, kteří se ještě včera kryli frází o nut­nosti »kultivace lidských sil«, se projevuje nejvýrazněji v tom, že místo někdejšího kontrarevolučního požadavku »radikálních strukturálních politic­kých změn« usilují dnes o vyvoláni permanentnnsti neklidu a nejistoty. Pozorují, že úměrně s tím, jak obnovujeme, upevňujeme a rozšiřujeme jistoty celé společnosti, jistoty socialistické, leninské, revoluční, zaehvaoujo je samé nejistota. Když se jim nepodařilo udržet krizi v politické oblasti, když selhaly všech­ny jejich předpovědi . i v oblasti ekonomické, vrhají se do oblasti ideová, snažíce se vrátit tam, odkud vyšli, aby čekali na příležitost. Té se jim však už nedostane, protože zknšenosi s nimi, s jejich programy a činnosti je tak rozsáhlá a komplexní a objektivní logika světového vývoje, v němž se so­cialismus stává stále více určujíci silou, je tak neúprosná, že tuto naději neposkytne. Niaše vůle odstranit chyby totiž není deklarativní, ale vytváří soustavu záruk, aby se nemohly opakovat. Práce za posledního půldruhéha roku to potvrzuje. Skutečnost, že krizi řešíme a překonáváme důsledně politickými metoda­mi a cestami, že jsme projevovali a projevujeme maximum humánní velkory­sosti, hy neměla být nikým brána na lehkou váhu. Nechť si to nikdo nevykládá jako projev slabosti a nesnaží se svon drzosti pokoušet trpělivost a narušovat proces konsolidace. vý-DRZOST HORNÍCI A DOPRAVÄCI ODPOVÍDAJÍ NA VÝZVU VLÄDY Milión tun uhlí nad státní plán SOKOLOV 20. listopadu (van) — V nočni směně za čtvrtka na pátek vytě­žili horníci hnědouhelného sokolovského revíru miliůntou tunu uhli a lignitu nad státní plán. К tomuto významnému úspěchu dopomohla sokolovským horníkům široce rozvinutá socialistická soutěž na počest 25. výročí osvobo­zeni Sovětskou armádou a závazky uzavřené к 50. výročí založeni KSČ. Vysoké oceněni si zaslouží nejen к vykládce a provedou řadu dalších opatření dílen, aby byl státní plán přepravy v obvodu jejich provozního oddílu splněn již do 23. prosince. Současně vyzývají všechny přepravce, aby rytmickým plněním nakládky i ve dnech pracovního volna a lepším vy­těžováním vagónů přispěli ke splněni jejich závazku. □ OSTRAVA (ře) — Havíři a technici Dolu ČSM ve Stonavě už v úterý to­hoto týdne mohli s hrdostí oznámit, že splnili také zpevněný závazek da­ný na počest 50. výročí KSČ. Vytěžil! letos nad plán už 50 000 tun kvalitní­ho koksovatelného uhlí. V této souvislosti jsme se zeptali ředitele Dolu ing. R. Raäky, jakou od­pověď dá jejich důl na poslední vý­zvu vlády ČSR к dalšímu zvýšeni těž­by uhlí. »My vytěžíme do ikonce ro­ku,« odpověděl bez váhání, »ještě nej­méně 11 tisíc tun uhlí nad plén.« A nebudou to slova do větru, protože Důl CSM v těchto dnech patři mezi ty šachty OKR, které nejvíce překra­čují plán. Na tom mají největší podíl především kolektivy vedené předáky Papalou a Hlisnikovským. hornické kolektivy, ale i železničáři jihozápadní dráhy, kteří po celý rok přisunovali do revíru potřebné želez­niční vagóny. Páteční výsledek je zárukou, že ce­­looborový závazek revíru — vytěžit letos nad státní plán 1050 000 tun hnědého uhlí a lignitu — bude nejen splněn, ale že se již vytvářejí podmín­ky pro jeho překročeni. Pracující sokolovského revíru spo­lečně se železničáři tím nejlépe od­pověděli na výzvu české vlády к ma­ximálnímu překračováni těžby a úko­lů v přepravě uhli. □ ÚSTI NAD LABEM (lc) — Na vý­zvu vlády ČSR к maximálnímu pře­kračování těžeb uhlí a závazků orga­nizovaných na počest 50. výročí zalo­ženi KSČ odpověděli v pátek dispeče­ři provozního oddílu ČSD v Ústí nad Labem. Podle uzavřeného závazku podpoří úsilí havířů severočeského re­víru o vysoké těžby uhlí v celém zim­ním období tím, že zabezpečí ve spo­lupráci s dalšími pracovníky provoz­ního oddílu lepší využití lokomotiv, urychlí rozvoz a přístavbu zátěže Významné obchodní smlouvy Každý čtvrtý pár obuvi pro SSSR # Výměna zboží s Rakouskem ZBRASLAV 20. listopadu (Sý) — V reprezentačních místnostech zbraslav­ského zámko podepsal v pátek večer za čs. podnik zahraničního obchodn Exico jeho generální ředitel ing. J. Petrák a za sovětskou firmu Raznoexport její předseda A. A. Malinin kontrakt o vývozu naši obuvi do SSSR v příl­­tím roce v objemu 28 150 000 párů. Sovětský svaz vyrábí v současné době 675 mil. párů obuvi, takže do­voz od nás představuje jen 4 % so­větské spotřeby obuvi. Pro nás to však znamená, že do SSSR vyvážíme každý čtvrtý pár. Export do SSSR je pro náš obuvnický průmysl velmi vý­znamný, neboť mu umožňuje na zá­kladě dlouholetých smluv plánovat reálně daleko dopředu a vyrábět vel­ké série při vysoké efektivnosti. Náš vývoz obuvi do SSSR se datuje od r. 1947, kdy byi podepsán první kontrakt na 1,5 mil. párů. V r. 1958 náš export překročil 11 mil. párů, v r. 1967 dosáhl 21 mil. párů; výhle­dově se plánuje, že v posledním roce páté pětiletky vyvezeme do SSSR Již 36 mil. párů. Vzhledem к tomu, že naše současná produkce činí 110 mií. párů, je pro náš vývoz obuvi důleži­tou zahraničně obchodní položkou. □ VÍDEŇ (ČTK) — V pátek byl ve Vídni podepsán protokol o výměně zboží mezi Československou socialis­tickou republikou a Rakouskou re­publikou na rok 1971. Uzavřený protokol vytváří pro obě strany možnosti dalšího růstu výmě­ny zboží. Byla dohodnuta další libe­ralizace československého vývozu do Rakouska. Obě strany se rovněž shodly, ře od 1. ledna 1972 přejdou na platební styk ve volně směnitelných měnách.

Next