Rudé Právo, únor 1971 (LI/26-49)
1971-02-23 / No. 45
S3 LET SOVĚTSKÝCH OZBROJENÝCH SI L V dějinách sovětského státu jsou významné události, s nimiž jsou nerozlučně spojeny statečnost, sláva a síla sovětského lidu. Jedním z těchto historických dat je 23. únor — Den Sovětské armády a vojenského námořnictva. Zrod sovětskýčh ozbrojených sil před 53 léty Je nerozlučné spjat se Jménem Vladimíra Iljiče Lenina, s ním Je spojena jejich hrdinská historie. [emu náleží dějinná zásluha za vytvoření voienského programu prole, tářské revoluce I učení o obraně socialistické vlasti. V. I. Lenin vždy učil, že každá revoluce mňže dosáhnout svých cflQ Jen tehdy, dovede-li se ubránit. Aby bylo možno čelit náporu reakčních sil imperialismu a ubránit rer voluční vymoženosti, bylo nutné v nejkratší době vytvořit vojenskou organizaci nového typu, armádu dělníků a rolníků, která byla schopna klást rozhodný odpor interventům a bělogvardějcům. Armáda, se tvořila za krajně složité situace, doslova pod přímou palbou nepřítele. V, zemi vládl zmatek a hlad, nebylo dostatek velitelských kádrů, chyběly -vojenské zkušenosti. »Chopili Jsme se takové věci,« řekl na sjezdu strany V. 1. Lenin, »které se v takové šíři neodvážil nikdo na světě«. Vybudovat za tak těžkých podmínek masovou, dobře organizovanou a regulérní armádu bylo bezesporu historickým činem. V čele ozbrojeného boje s bělogvardějci a Interventy v letech občanské války'stál.'V. I. Lenin. Byl v nejužším spojení se všemi frontami a stále ovládal probíhající události. Velel bezprostředně Rudé armádě, byl největším stratégem revoluce a současně i největším vojevůdcem v historii bojů za osvobození pracujících. Rozhodující Dodmínkou našeho vítězství nad spojenými silami mezinárodního imperialismu a domácí kontrarevoluce bylo moudré leninské vedení a gigantická organizátorská činnost strany. Revoluční Rusko čestně obstálo v první kruté zkoušce pří střetnutí s třídním nepřítelem. Po vítězném skončení občanské válkv přistoupili pracující naší země pod vedením komunistické strany к budování socialistické společnosti. V krátké době bylo obnoveno národní hospodářství a základní problémy země byly vyřešeny dříve než za dobu tří pětiletek. Uskutečnila se kolektivizace zemědělství a rozvoj vědy a kultury zaznamenal vynikající úspěchy. Při řešení těchto úkolů usku. tečnovala komunistická strana současně i nezbytná opatření, směřující к posílení obranyschopnosti země a upevnění ozbrojených sil. Léta výstavby socialismu znamenala rovněž vytvoření mohutného obranného průmyslu, což umožnilo vybavení armády i námořnictva nejnovějšími druhy zbraní a techniky. Sovětští vojáci si při výcviku, na cvičeních a manévrech tříbili své vojenské mistrovství a ostražitě sledovali intriky imperialistických agresorů. V době socialistické výstavby se nepřátelé sovětského státu nejednou pokusili prolomit pevnost našich hranic, ale narazili vždy na rozhodný odpor. Tak tomu -bylo například r. 1929, kdy byli poraženi čínští imperialisté, i při událostech u Jezera Chasan a na řece Chalchin-Gol, kde naše Jednotky rozdrtily Japonské samuraje. Rudá armáda uštědřila tvrdou lekci i bílým Finům v roce 1940. Ze všech válek, (které naše země prožila, byla však nejtěžší Velká vlastenecká válka proti hitlerovskému Německu. Celkem 1418 dní a nocí trvaly kruté boje, ve kterých se naplno projevily pozoruhodné vlastnosti sovětských lidí — statečnost a odvaha, nezměrná oddanost vlasti, komunistické straně a věrnost idejím komunismu. Situace, za které válka začala, byla pro nás nepříznivá. Hitlerovské Ně. mecko Již v předválečných letech vybudovalo obrovskou válečnou mašinérii, mohutný arzenál bojové techniky a výzbroje. Podílela se na ní nejen ekonomika vlastního Německa, ale' takřka celé západní a střední Evropy. Fašistická armáda byla již dříve mobilizována a soustředěna do pohraničních oblastí. Měla za sebou zkušenosti z bojových akcí na Západě, měla převahu jak cfo do počtu, tak I co do výzbroje. Proti Sovětskému svazu bylo nasazeno 190 divizí s 5,5 miliónu mužů. К výzbroji těchto vojsk náleželo mj. 50 tisíc děl a minometů, 3700 tanků a 4950 letadel. To také v podstatě zapříčinilo první úspěchy hitlerovců. Věrolomným přepadením se Sovětský svaz dostal do situace, kdy mu hrozilo smrtelné nebezpečí. Bez ohledu na všechny nepříznivé okolnosti náš lid, vojáci sovětských ozbrojených sil, nejenom vydrželi, ale již v prvních bojích zasadili nepříteli takové rány, Jaké nezakusil nikde na západních bojištích. Všechen sovětský lid povstal pod vedením komunistické strany na obranu socialistické vlasti. Brzy byla země přeměněna v Jediný vojenský tábor. Sovětští vojáci vlastní hrudí bránili každou píď země. Neobyčejnou odvahu a statečnost projevili obránci Brestské pevnosti měst-hrdinů Moskvy, Leningradu, Oděsy, Sevastopolu, Stalingradu i Kyjeva. Již počáteční období války ukázalo, že plány hitlerovců jsou odsouzeny к zániku. V prosincových dnech roku 1941 utrpěly fašistické hordy v bitvě u Moskvy první velkou porážku. Historické vítězství u Moskvy bylo počátkem obratu v průběhu celé druhé světové války, překazilo plány »bleskové« války a navždy rozdrtilo mýtus »nepřemožitelnosti« hitlerovské . armády. Počátkem února 1943 skončila naprostým triumfem sovětského vojenského umění grandiózní stalingradská ■bitva, trvající šest a půl měsíce. V létě téhož roku byla rozdrcena fašistická vojska u Kurska a tím byl utvrzen definitivní obrat ve válce. Ofenzíva sovětských ozbrojených sil v letech 1944—1945 sehrála rozhodující úlohu nejen při očistění celého území naší země od nepřátelských vojsk, ale také pfr osvobozování národů Albánie, Bulharska, Maďarska, Norska, Polska, Rakouska, Rumunska, Československa a Jugoslávie z fašistické nadvlády. Společně s Rudou armádou bojovali bok po boku vojáci slavného československého armádní"ho sboru pod vedením L. Svobody, nynějšího presidenta Československé socialistické republiky, i partyzáni na Slovensku, kde Jedním z organizátorů odboje byl soudruh G. Husák. Sovětský lid nikdy nezapomene na to, že v naší zemi spí věčným spánkem spolu s padlými sovětskými vojáky i stateční vojáci bratrského Československa — hrdinové SSSR Otakar Jaroš, Jan Nálepka a mnozí jejich další spolubojovníci. Porážka fašistického Německa, která začala u Moskvy a na březích Volhy, skončila v Berlíně na březích Sprévy, u Labe a také ve zlaté Praze. Hitlerovské Německo utrpělo zdrcujíc! porážku a 8. května 1945 kapitulovalo. Po několika měsících vyhlásila sovětská vláda, věrna svým spojeneckým závazkům a spravedlivému boji za zájmy vlasti, válku militaristickému Japonsku. Ozbrojené síly SSSR v krátké době rozdrtily hlavní síly Japonska — téměř miliónovou kvantunskou armádu. Druhá světová válka skončila naprostou porážkou zemí fašistické koalice. V boji s hitlerismem dosáhla naše země nejenom vojenského, ale I ekonomického á morálně politického vftězství. Velká vlastenecká válka nebyla jenom těžkou zkouškou, byla i školou odvahy. Sovětský lid pod vedením leninské strany uskutečnil nesmrtelný čin ve Jménu socia. Itsmu. Ušlechtilé cíle války daly impuls к nevídanému masovému a vskutku celonárodnímu hrdinství. Přes 11600 obránců vlasti bylo vyznamenáno nejvyšším a nejčestnějším titulem hrdina Sovětského svazu. Za bojové činy a hrdinné skutky bylo vyznamenáno přes sedm miliónů občanů řády a medailemi. O vítězství nad hitlerovským Německem a Jeho spojenci se zasloužily četné národy Sovětského svazu a Evropy. Zdůraznil to ve svém projevu maršál Sovětského svazu ministr národní obrany SSSR A. A. Grečko: »Historické vítězství nad fašistickým Německem ve druhé světové válce by'o dosaženo společným úsilím mnohých zemí a národů.« Byl to však především sovětský lid Generálporučík S. M. ZOLOTOV, člen vojenská rady a náčelník politické správy Střední skupiny sovětských vojsk a Jeho ozbrojené síly, kdo měl rozhodující podíl na vítězném zakončení války, kdo na sebe vzal hlavní tíži boje. Sovětsko-německá fronta byla hlavní frontou druhé světové války. Právě zde se soustředily hlavní síly fašistického wehrmachtu — přes 75 procent Jeho divizí. »Zničení úderných sil světového imperialismu — německého fašismu a Japonského militarismu, uskutečnění osvobozenecké role Sovětské armády« — jak se zdůrazňuje v tezích ÚV KSSS ke stému výročí narození V. I. Lenina — »přispěly v rozhodující míře к úspěchu národně demokratických revolucí v celé řadě zemí Evropy a Asie.« Po druhé světové válce se vytvořila světová socialistická soustava států. Mohutný vzestup národně osvobozeneckého hnutí způsobil porážku koloniálního systému imperialismu. Třídní bo] proletariátu v kapitalistických zemích nabyl nového, vyššího stupně. Při hodnocení výsledků minulé války si nyní sovětský lid znovu s hrdostí uvědófnuje, že společenský socialistický systém, jeho hospodářské 1 organizační možnosti, marxistickoleninská ideologie byly hlavními zdroji Jeho vítězství ve Velké vlastenecké válce. Vítězství umožnilo našemu lidu pokračovat ve velkém díle výstavby komunistické společnosti, které bylo přerváno nepřátelským vpádem. V poválečných letech dosáhl Sovětský svaz značného rozmachu v národním hospodářství, v růstu materiální a kulturní úrovně sovětských lidí. Průmyslová výroba stoupla ve srovnání s rokem 1913 Jedenadevadesátkrát. Náš průmysl vyrábí nyní za čtyři dny tolik, kolik se za carského Ruska vyrobile za celý rok. Vysoké tempo zaznamenal i rozvoj elektrotechniky, chemie, naftové chemie, výroba strojů a zejmáaa přístrojů a radioelektronika — odvětví, na nichž závisí další techfllrký pokrok celého národního hospodářství. Jasným ukazatelem nových pozoruhodných úspěchů, talentu a umění našich vědců a konstruktérů, Inženýrů a dělníků — úspěchů, které hraničí až s fantazií — Jsou lety automatických stanic Luna 16 a Luna 17. Úspěchy sovětského lidu v rozvoji ekonomiky, vědy a techniky umožnily realizaci dalekosáhlých opatření v oblasti výstavby ozbrojených sil. Výsledkem Je kvalitativní přestavba celkového obranného systému země, několikanásobný vzrůst bojeschopnosti armády a námořnictva. V posledních letech došlo к velkému rozvoji raketového vojska strategického určení, vyzbrojeného zbraněmi, pro které "prakticky neexistují nedosažitelné objekty. Nové bojové kvality, vysokou (johyblivost a manévrovací schopnost získala i pozemní vojska. К vážným změnám došlo I u vojsk protivzdušné obrany státu. Téměř veškeré bojové letectvo vo. jenských vzdušných sil tvoří nosiče raket a nadzvuková letadla. Neustále roste bojová síla 1 našeho válečného námořnictva, do Jehož výzbroje nyní náleží prvotřídní válečné lodě a pononky-noslči raket. Moc a síla ozbrojených sil SSSR netkví však jenom v účinných zbra-nich a nejmodernější bojové technice. Je především v lidech, kteří techniku a zbraně ovládají, kteří jsou ideově pevní, zocelení, bezvýhradně oddaní vlasti, straně a lidu, kteří mají vysoké morální a bojové vlastnosti a Jsou připraveni splnit každý úkol při obraně státních zájmů Sovětského svazu. Komunistická strana vychovává příslušníky ozbrojených sil v duchu sovětského vlastenectví a socialistického internacionalismu. Vojáci sovětských ozbrojených sil žijí myšlenkami a zájmy, Jež jsou společné všemu sovětskému lidu. V jubilejním roce 1970 se ve všech Jednotkách a útvarech široce rozvinulo socialistické soutěžení na počest stého výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina a 25. výročí vítězství nad fašistickým Německem. Vojáci své závazky úspěšně splnili. Vzrostl počet výtečných Jednotek a jednotlivců v bojové a politické přípravě i počet třídních specialistů. V současné době podle příkladu příslušníků Proskurovsko-berlínského pluku G. I. Kotovského, vyznamenaného Leninovým řádem, Řádem rudého praporu a Řádem Kutuzova, přijali příslušníci svazků a útvarů Střední skupiny vojsk nové, vyšší závazky, aby důstojně přivítali XXIV. sjezd komunistické strany, který bude zahájen dne 30. března 1971. Vysokých ukazatelů v bojové a politické přípravě dosáhli příslušníci útvarů a jednotek, kterým velí důstojníci Ščerbakov, Basov, Salajev, Pankratov, Krlvickij a dalšL, Každým dnem sílí a rozvíjí se bojové přátelství sovětských ozbrojených sil a Československé lidové armády, která se společně se svým lidem připravuje na slavné 50. výročí vzniku Komunistické strany Československa. Toto přátelství se zrodilo za těžkých bojů v době války s fašismem. V každodenním bojovém výcviku se upevňují pracovní svazky velitelů, politických pracovníků, štábů i vojáků. Již tradičně dochází ke společným pracovním setkáním velitelů a politických pracovníků na různých úrovních. Na přátelských setkáních se vyměňují cenné tvůrčí názory a kladné zkušenosti z výcviku a výchovy vojsk. Velká pozornost se věnuje i vzájemným a co nejširším Informacím a konzultacím. Konají se společná shromáždění a semináře. Nejpevněji se utužuje bojové přátelství příslušníků Střední skupiny vojsk a vojáků ČSLA na společných taktických cvičeních, při nichž se procvičují společné akce bratrských armád, prověřuje se bojová síla moderních zbraní a techniky a prohlubuje se bratrství ozbrojených sil států Varšavské smlouvy. Cvičení jsou nejlepší školou pro předávání nejosvědčenějších zkušeností. Největší společné cvičení vojáků Střední skupiny vpjsk a ČSLA proběhlo v srpnu 1970 pod názvem Taran. Jeho cílem bylo další zvýšení přípravy a zdokonalení společných akcí vojsk dvou bratrských armád. Společné cvičení ukázalo vzrůstající bojové mistrovství vojáků Střední skupiny vojsk a ČSLA, jejich pevné morálně psychologické vlastnosti a fyzickou zdatnost. Jednotlivých etap společného cvičení se zúčastnili a vysoce Je ocenili první tajemník ÚV KSČ soudruh G. Husák, president ČSSR soudruh L. Svoboda, předseda vlády ČSSR soudruh L. Štrougal i další straničtí, státní a vojenští představitelé Československa. Ve svém projevu к účastníkům cvičení president ČSSR armádní generál L. Svoboda řekl: »Svým bojovým mistrovstvím nejlepším způsobem rozvíjejte slavné bojové tradice, které vytvořili ve Velké vlastenecké válce vaši otcové a starší bratři... Slavné bojové tradice Sovětské armády rozvíjíte zejména tím, že plníte v naší z?mi svoji internacionální povinnost při obraně socialismu. V nových podmínkách tak uskutečňujete linii Sovětské armády, která před pětadvaceti lety přinesla svobodu i národům Československa ... Spolupráce a vzájemné akce vojsk Československé lidové armády a Střední skupiny vojsk Sovětské armády přinášejí stále konkrétnější a přesvědčivější výsledky při plnění úkolů, které před vámi stojí.« Po blahopřání našim vojákům vyjádřil soudruh Svoboda přesvědčení, že budou i nadále společně s příslušníky ČSLA zajišťovat bezpečnost západních hranic socialistického společenství. Sovětští vojáci zůstanou vždy věrni své internacionální povinnosti. Jsou pevně přesvědčeni o tom, ž| obrana spcialismu je nejvyšší internacionální povinností všech národů a armád socialistických zemí. Sovětští vojáci jsou věrni odkazu nesmrtelného Lenina, který vyzýval к upevnění jednoty vojenských sil zemí socialismu, jež je nezbytnou podmínkou úspěšného boje proti sjednocené frontě imperialistických velmocí. Reálným uskutečněním Leninových myšlenek je Varšavská smlouva, spolehlivý štít světového socialistického společenství. V jedné řadě se svými bratry ve zbrani, vojáky armád států, jež jsou členy Varšavské smlouvy, bděle stojí ozbrojené síly Sovětského svazu včetně vojáků Střední skupiny vojsk. Jsou připraveni dát kdykoli pádnou odpověď každému agresorovi. Při oslavách 53. výročí ozbrojených sil SSSR, před blížícím se XXIV. sjezdem KSSS, i/jištují sovětští vojáci svůj lid, svou komunistickou stranu, že budou i nadále plnit odkaz V. I. Lenina o ochraně socialistické vlasti. Těsně spojeni s leninskou stranou, jsou si hluboce vědomi své odpovědnosti za obranu vlasti i celého socialistického společenství. Společně s vojáky armád bratrských socialistických zemí, které spojuje v pevný bojový svazek Varšavská smlouva, jsou vždy na stráži a připraveni odrazit každého agresora, který by se osmělil narušit mírovou práci našich národů. Plníme vojenský odkaz V. I. Lenina ÚRYVKEM ZE VZPOMÍNEK GUSTY FUČÍKOVÉ' Tlakoměr hospodářské situace v celém světě hrozivě klesal, láká moc bude s to ho zastavit a kdy, to nikdo nevěděl, ani největší hospodářské kapacity. Když np jaře 1932 těžaři chtěli zastavit těžbu uhlí na Dole Humboldt v severních Cechách, horníci se vzbouřili. Nic jiného jim nezbývalo: bud zemřít hlady, nebo se bouřit a získat, tak naději na prád. Zastavili práci. Stávka se rychle jako oheň šířila na 35 dolů v severočeském revíru. Bylo to něco nevídaného, ta jednota horníků odborově i politicky organizovaných v nejrůznějších odborových organizacích a politických stranách. Sekretáři odborů i stran (kromě komunistickéI volali na své členy hot a oni poslechli komunisty, kteří na ně volali: Do houfu! Na Mostecko, ústředí stávkového území, přijeli zástupci Rudých odborů, KSČ i publicisté z komunistického tisku. Mezi nimi nechyběl ani lula. Vždyt jel mezi své hornické kamarády. Vystřídalo se tu tehdy hodně komunistických redoktorů. Rozjeli se t na Kladensko a na Ostravsko. Ale nejvěrnějším severočeskému uhelnému revíru, nejvěrnějším severočeským horníkům od počátku al do konce stávky zůstal juta. Cítil se tam jako voják na frontě. Kaldý bojovník na frontě je více svůj, jistější mezi kamarády nei mezí neznámý-' mi. Zná vlastnosti svých pfátel, silné stránky t slabiny jednotlivců, ví prostě, kdo je kdo, stejně tak jako to vědí oni o něm. Nikde a nikdy nepoznáš člověka tak zevrubně a za tak krátkou dobu, jako když se octne v nejvyšší krizi, v nejvyšším nebezpečí. Nic před tebou nezatají, svěřuje se, ukazuje se z dobré i ze špatné strany, svěřuje se se svými starostmi, pochybnostmi, s nejskrytějšími myšlenkami a podle svého charakteru jedná — statečně, či zbaběle. lula přijel na sever, právě když vznikla »černá lavina« havířů, kdy všechno osazenstvo Dolu Humboldt dostalo výpověď a celý důl měl být zavřen. Co očekávalo nezaměstnané horníky, jaké perspektivy měli před sebou po propuštění z práce v těch letech těžké hospodářské krize? Nikde sebemenší vyhlídka na zaměstnání na jiném dole, nikde žádná naděje na jakoukoliv prád. Ocitli se v holé bezbřehé pouští, která jim mohla nabídnout jen smrt hladem a vysílením. Ten hrozný pocit prázdna, beznaděje, opuštěnosti, který zachvátil 400 horníků Dolu Humboldt a potom, kdy všechny odborové organizace — kromě Rudých odborů — fim naléhavě doporučovaly, aby přijali »výhodné řešení«, tf. 14denňí výpověď, a dál ui nebylo zhola nic, tádná perspektiva, jedině smrt hladem, fe všechny do jednoho najednou stmelil, vytvořil z nich černou lavinu, která se začata valit od postileného dolu к dalším, к pátému, desátému, třicátému a s každým dolem, и něhot se na okamžik za-stavila, nabývala na objemu a valila se dál, stále dál, až zavalila všechny doly v severních Cechách a vstřebala do sebe 17 000 horníků. Mikrosoučástí té černé laviny se stal t Jula. Kam se valila ona, tam směřoval i on. Očastnil se všech akcí, které severočeští horníci podnikali, které podnikala strana a Rudé odbory. V Rudém právu, v Rudém večerníku líčil telegrafickou stručností a v Tvorbě i obsáhlými reportážemi boj horníků, jejich solidaritu. S horníky stával na stávkových hlídkách, přemlouval společně s nimi a přesvědčoval každého stávkokaze, na něhož stávková hlídka narazila, aby nevrážel nůž do hornických, a to znamená i do vlastních zad, aby se zařadil do fronty bojovníků za práci a chleba. Byl jako hodinové kyvad lo. Pohyboval se ve směru Praha—sever—Praha a zase zpět. Absolvoval schůze stávkového vedení, diskuse horníků s komunistickými a sociálně demokratickými i národně socialistickými českými i německými funkcionáři. V těch vzrušených dnech nevydržel sedět za redakčním stolem a sestavovat zprávy z docházejících materiálů. Musel být uprostřed té dramatické velké bitvy na život a na smrt. Ve vlaku ze severu do Prahy myslel na to, jak z nepřeberného množství poznatků, zážitků, ~tnformací sestavit - stručnou zprávu pro Rudé právo a Rudý večerník, tak, aby to nebyl len suchý záznam, který čtenář lhostejně přelétne, aniž pohne brvou, ale aby ho zaujal, chytl, aby ho přiměl zamyslit se. Byla to namáhavá, vyčerpávající činnost, téměř beze spánku. A. třebaže ze stávkového území přijížděli další a další redaktoři komunistického tisku — Borin, Bareš, Cekotová, Kurt Konrad, ukazovalo se, že to vše na ten gigantický boj horníků je málo, že to nestačí, jula sem přivezl proletářské spisovatele Gézu Včeličku, Vaška Káňu, byl iniciátorem akce, aby pokrokoví spisovatelé navštívili bojující horníky. Rudé právo uveřejnilo (31. 3. 1932/ naléhavou výzvu к pracující veřejnosti, aby podpořila stávkující horníky. Podepsali ji Zdeněk Nejedlý, S. K. Neumann. Vítězslav Nezval, Ivan Seka nina, Karel Teige, ředitel dělnického družstva Včela soudruh Zmrhal. Sbírka zanedlouho vynesla 300 000 korun. Nelze nevzpomenout. jak Osvobozené divadlo vě novalo na stávkující horníky výtěžek jednoho svého před stavení — více než 8000 korun. Mezi severočeské horníky přijeli (5. 4. 1932/ básník Vítězslav Nezval a spisovatelé Vladislav Vančura a Karel Nový. □ Kniha G. Fučíkové Život s J. Fučíkem vyjde ještě letos v nakladatelství Svoboda. Život si. Fučíkem připomínáme si dnes jeho 68. nedožité narozeniny 1 toiskusní příspěvek Bylo to na výroční členské schůzí uliční organizace KSČ v Praze. Diskuse, jakou soudruzi dlouho nepamatují. Živá, věcná, konkrétní. Jeden z příspěvků se týkal tohoto případu: Mladé děvče, sotva vyšlé ze školy, si chtělo v roce 1968 zařídit život po svém. V naší socialistické republice se mu nelíbilo. Zato život v kapitalistických zemích lákal. Jak tam se mladí , mají — slyšelo na různých mítincích tehdejší doby, vidělo v kinech, četlo v literatuře. Nezkušené mládí se rozhodlo. Dívka opustila rodiče, a protože tehdy »všechno šlo«, odjela do západního Německa. Nečekali na ni, jak si představovala, s otevřenou náručí. Pobyt ve vysněném kapitalistickém státě skončil v nemocnicí, porodem a smrtí děvčete. Zemřelo proto, že nemělo peníze na zaplacení krve, kterou nutně pro záchranu svého života potřebovalo. V sále, kde schůze probíhala, bylo nejprve ticho. Až za chvíli začala rušná debata. O takových věcech by se mělo psát! Naše mládež by o nich mě.la__vědět, aby na konkrétních připadech mohla srovnávat život v socialistickém státě a život v kapitalismu. U nás se každému, kdo to potřebuje, dostane lékařského ošetření i té životadárné tekutiny, krve, zdarma. A tam? Máš peníze — budeš žít, nemáš — musíš zemřít. A vůbec, kdo za to může, kdo naši mládež v osmašedesátém krmil různými řečmi o přednostech kapitalistického zřízení, o jeho »demokracii a humanitě«, kdo před ní zesměšňoval socialistický společenský řád, naše přátele nejvěrnější, Sovětský svaz a druhé socialistické země, kdo v ní rozdmýchával jiskřičky nenávisti a zhanoboval vše, co dělnická třída od února 1948 vybudovala? Došlo na Poučení. Ano, byli to ti, o kterých se tam hovoří. Mají na svědomí hodně. I životy mladých lidí, kteří ve své naivitě, pramenící z nezkušenosti, jim uvěřili a podlehli jejich řečem. -dv- 5«!» u. ж»«»«* <***. «она POAVi) ж Kifft V If „jyrefcöllfjf övj тШ(1и «»fff ШвРЯ ufl I f |КюШ im! г*** **«, Senerální stávka a krveprolití na шш'мшгшм» «ov, > - im »*x> «*<ле> *лчв^»; <*У ей» --- VXbci .«*> Stum •• o.- fwcr« M> «fett** »7# Rudé právo z 15. dubna 1932, kde soudruh Fučík referuje o událostech na severu. а*/я5$мм W «Ь»: * {«> Informovali jsme se za Vás POPLATEK ZA SPOLEČNOU TELEVIZNÍ ANTÉNU »Domovní správa na mně žádá, abych platila 3 Kčs měsíční poplatek za užívání společné televizní antény. Já ale televizor nemám. Musím platit?« M. J. Most a další čtenáři Zařízení společné televizní antény včetně příslušných rozvodů, a zásuvek v bytech je trvalou součástí zařízení bytu stejně tak, jako např. vodovod, kanalizace, rozvod elektřiny apod. Uživatel platí úhradu za toto vybavení nikoliv za užívání. Úhrada za vybavení bytu zařízením společné televizní antény byla stanovena vo výši 3 Kčs měsíčně. Tato sazba byla schválena usnesením býv. Státního cenového výboru č. 35/ 1964 s tím, že ji bu-dou platit všichni uživatelé bytů, kteří bydlí v bytech vybavených tímto zařízením. Z těchto důvodů není možno vybírání úhrady vázat na podmínku, zda uživatel bytu má nebo nemá televizní přijímač. Náklady na toto zařízení (opravy, údržba apod.) musí bytová organizace hradit, i když někteří uživatelé bytů zařízení nepoužívají. Kromě toho Jde rovněž o společnou rozhlasovou anténu, nikoli tedy jen o televizní. PLYNOVÉ TOPENÍ »Zavedli jsme si plynové topení, ale slyšeli jsme, že vlhko z plynu leptá komíny. Dá se tomu nějak zabránit?« RODINA 0., Kroměříž Při topení tuhými palivy odchází’ do komína také značné teplo, které ohřívá i komín. U topidel na plyn nebo kapalná paliva jsou teploty odcházející do komína minimální. Na‘víc zplodiny obsahují i značné množství vodních par, které se v komíně skutečně srážejí, a jak říkají kominíci, komín »pláče«. Lze tomu těžko zabránit, Jedině vyměnit topldtq zapojené do komína za systém např. WAW, které je vyústěno přímo ven. Záleží ovšem také na tom, jaký je tah komína. V každém případě je nutné poradit se s odborníkem. ZNEHODNOCOVÁNÍ BANKOVEK »Můžete mi sdělit, jak se znehodnocují bankovky — pokud se stahuji z oběhu?« D. ŠEDIVÁ, Miletín Stání banka československá, která pečuje o oběh čs. peněz, soustřeďuje pomocí sítě svých poboček v každém okrese do svých pokladen veškeré hotovostí, které se navracejí z oběhu buď jako tržby maloobchodu a služeb, nebo jako odvody pbšt a spořitelen, popř. i jiných peněžních ústavů. Přijaté bankovky a státovky jsou při počítání tříděny na peníze upotřebitelné, které jsou opět podle potřeb národního hospodářství vydávány do oběhu, a na peníze dalšího oběhu již neschopné (značně opotřebované, pošpiněné, natržené, popsané apod.). Peníze dalšího oběhu již neschopné jsou komisionálně proráženy speciálním prorážečem a adjustované ve svazcích po 1000 kusech zasílány do hlavní pokladny v Praze (na Slovensku v Bratislavě), kde jsou po přepočtení odváženy do zvláštního drtícího zařízení Státní banky čs., v němž jsou za' přísného komisionálního dohledu dokonale zničeny na drť, která se používá na výrobu, lepenky. Každý měsíc se vyřadí celostátně asi 5 tun papírových peněz, ročně na 1 obyvatele CSSR 5 kusů. Vyřazené peníze jsou plynule nahrazovány penězi novými. ZPŮSOB VYMÁHÁNÍ ŠKODY »Bylo mi odcizeno motorové vozidlo a pachatel s ním havaroval, Zaplatí mi škodu pojišťovna z povinného ručení, když nemám havarijní pojištění, nebo ji musím sama vymáhat na pachateli?« V. B., Žďár nad Sázavou Z pojištění odpovědnosti za škody, způsobené provozem motorových vozidel (povinné ručení), hradí pojišťovna za osoby odpovědné za provoz pojištěného vozidla (zpravidla provozovatel a řidič) jen škody, způsobené provozem tohoto vozidla jiným osobám (vyjma osobám blízkým). Nehradí tedy škody, které vzniknou na pojištěném vozidle (např. tím, že vozidlo je odcizeno a poškozeno). Je proto třeba, aby v takovém případě majitel motorového vozidla uplatnil nároky na náhradu škody proti tomu, kdo vozidlo poškodil, nejlépe hned v trestním řízení. Výši škody .musí věrohodně doložit. Pouze tehdy, má-11 vlastník vozidla havarijní pojištění, pojišťovna škodu na vozidle uhradí a s pachatelem krádeže se suma vyrovná. PÉČE 0 SLUŽEBNÍ PSY »Mimo svou službu se starám o služebního psa. Mám nárok na nějakou odměnu?« A. K., Praha Tyto otázky řeší vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, zveřejněná ve sbírce zákonů č. 103/1968, § 9. Členům závodních stráží a hlídačům, kteří v mimopracovní době pečují o krmení a výcvik služebních psů, je možno poskytnout zvláštní odměnu až do výše 80 Kčs měsíčně. Výši odměny určí vedoucí organizace podle náročnosti práce, počtu svěřených j)sů apod. BEZÚROČNÉ PŮJČKY »Chtěli bychom přestavět rodinný domek, ale podnik nám nechce poskytnout bezúročnou půjčku, protože prý domek není náš. Jak to vlastně je?« M. P., Frýdek-Místek Bezúročné podmíněně nenávratné půjčky na přestavbu rodinného domku poskytují organizace svým pracovníkům nebo národní výbory ve výši a za podmínek uvedených ve vyhlášce č. 137/1968 Sb. Podle této vyhlášky pak mohou organizace poskytnout svým pracovníkům bezúročnou půjčku na přestavbu domku, kterou se získá další nový byt v jejich rodinném domku. To znamená, že jako podmínka pro poskytnutí půjčky se stanoví osobní vlastnictví, resp. spoluvlastnictví k rodinnému domku. Podle shora uvedené vyhlášky může být organizací poskytnuta bezúročná podmíněně nenávratná půjčka nejvýše 25 tisíc Kčs. Návratnou půjčku je možné získat od spořitelny za zvýhodněnou úrokovou sazbu 2,7 °/o. Případně od podniku další půjčku (návratnou) z fondu kulturních a sociálních potřeb. PŘÍPLATEK ZA CIZÍ ŘEČ »Pracuji jako prodavačka a chtěla bych vědět, zda mám nárok na příplatek za němčinu, kterou perfektng ovládám. Když jsem se o příplatek hlásila, bylo mi řečena, že musím mít státnici.« N. H., Č. Budějovice Podle platného mzdového předpisu je pro nárok na příplatek za používání cizí řeči nutný předpoklad, že znalost cizí řeči se od pracovníka vyžaduje, pracovník il používá a její znalost prokáže zkouškou. Jestliže je od vás znalost cizí řeči požadována, postačí ve vašem případě, složíte-11 zkoušku v Institutu obchodní výchovy nebo v jazykové škole. Po složeni zkoušky vám může být přiznán příplatek ve výši až. 40 Kčs měsíčně. U prodavačů se zpravidla státní zkouška nepožaduje. MÍSTO PRO SPOLUZAVAZADLO »Vzal jsem si do vlaku jako spoluzavazadln stromek, vysoký 19U cm, svázaný motouzem. Uložil jsem jej nad sedadlo, ale když přišla průvodčí, musel jsem za něj zaplatit poplatek 4 Kčs.« M. S., okr. Břeclav Podle Železničního přepravního řádu, platného od 1. července 1964, má cestující právo vzít s sebou do vozu bezplatně jako ruční zavazadlo předměty snadno přenosné, nebrání-li tomu právní předpisy nebo opatření orgánů státní správy a nemohou-li tyto předměty poškodit nebo znečistit cestující, vozy nebo jejich zařízení. Pro ruční zavazadla přísluší cestujícímu pouze prostor nad místem a pod místem, které zaujímá. Tak vysoký stromek nebylo možné umístit ani nad místem, ani pod místem, které jste zaujímal a byl jste povinen podat Jej k přepravě jako cestovní zavazadlo. CO DO ŠROTU? »Když jsem byl naposledy ve sběrně šrotu, tak mne překvapilo, jaké ještě pěkné součástky sem vozí z některých závodů. Zajímalo by mne, kdo v závodě rozhoduje o tom, co má přijít do šrotu.« J. K., Pardubice Materiál určený do šrotu musí být schválen komisí příslušného národního podniku, sepsán o tom řádný pro-tokol a podepsán zodpovědnými pracovníky dodavatelského závodu. ZMÉNĚNÁ PRACOVNÍ SCHOPNOST »Je mi 62 let, pobírám poloviční invalidní důchod a ještě pracuji jako osoba se sníženou pracovní schopností. Může mi závod nařídit, abych pracovala i o volnou sobotu? Jsem unavená, potřebuji odpočinek.« Š. V., Jaroměř Podle ustanovení § 74, ödst. 1, písm. c) zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, je zaměstnavatel povinen upravit občanům se změněnou pracovní schopností pracovní dobu, Jestliže to vyžaduje Jejich zdravotní stav. Kromě toho projednává závodní výbor ROH podle čl. 4 přílohy k zákoníku práce (o postavení závodních výborů základních organizací ROH) s vedením organizace mimo jiné i opatření k vytváření příznivých podmínek pro zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopnosti a důchodců. Doporučujeme vám proto, abyste se s poukazem na výše uvedená ustanovení obrátila na vedení závodu a závodní výbor ROH a žádala o uspokojivé řešení vašeho případu. RUDĚ PRÁVO • V úterý 23. února 1971