Rudé Právo, únor 1971 (LI/26-49)

1971-02-26 / No. 48

KOMENTUJEME Měli jsme každý dost času možností promyslet smysl udá­lostí posledních let a pochopit, jaké hrozbě byla naše země vy­stavena. Doba vynesla na denní světlo dokumenty, které pravico­vé síly chtěly navěky skrýt, pro­tože Je usvěděují z falešné hry o osud republiky. Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjez­du KSČ uzavřelo tuto etapu, zhod­notilo fakta o tzv. polednovém vývoji u nás a vyvodilo závěr, na němž historie nebude nic měnit: V roce 1968 se domácí rozvrat­­níci za součinnosti zahraniční re­akce pokusili o takový zvrat po­litických a hospodářských poměrů v Československu, který nemohl vyústit jinam než v obnovu kapi­talismu. Socialismus u nás ohru­­zila kunlrarevoluce. Naše redakce dostala už mnoho dopisů od někdejších obdivovatelů »Socialismu s lidskou tváří«, kte­ří si v konfrontaci se zveřejňova­nými dokumenty o činnosti kon­­trarevoluce postupně uvědomova­li, čemu vlastně tleskali a koho podporovali. Nedělají pokání před oltářem Všeinohuuclhu, našli však v sobě tolik cti i udvahy, aby při­znali vlastní vinu a odpovědnost za nebezpečný vývoj v republice. A chtějí se vřadit mezi ty obča­ny, kteří důsledně uskutečňuji současnou politiku strany. Lidí, kterým spadly šupiny z očí, je stále víc. Víme však i tu, že existu|í ruz­­vratnickě skupiny, které nadále vedou své pravičácké, antisocia­­listické tažení. Používají nejrůz­nějších způsobů boje — od roz­šiřování pověstí a pomluv, které mají zneklidňovat veřejnost, až po zneužívání svého postavení к otravování studní. Nezřídka jsou schopni sáhnout i к nejhrubším formám rozvratnické činnosti. Tito lidé měli také dost .času a možností pochopit přinejmenším to, že byli definitivně poraženi, je už čas říci nahlas, že pokra­­čují-li ve svém boji proti socia­lismu, pokračují v konträre­­v o 1 и č n í činnosti a jsou na po­zicích nepřátel tohoto státu. A mu­sí tedy nést i všechna rizika, kte­rá z toho vyplývají. Nemůžeme se zříci zápasu s ni­mi. Komunisté jsou odpovědni pracujícím lidem za vytváření dobrých podmínek pro další roz­voj státu. А к těmto podmínkám Nahlas zcela přirozeně patří překazit ja­koukoli snahu o jeho rozvrat. V tom nemůžeme být shovívaví. Pozitivní politika strany a její vý­sledky dokazují každému nezauja­tému člověku, kdo tuto repnbliku poctivě a obětavě buduje. Chce-li ji někdu buurat, musí si uvědo­mit. že Gottwaldovu heslo »Re­publiku si rozvracet nedáme!« platí v plné míře i po třiadvaceti letech. Nejsme stoupenci procesů, ne­máme v oblibě ani administrativ­ní řešení věcí; soudruh Husák 0 tom v Pardubicích znovu mlu­vil. Náš zápas s pravicí a anti­­socialistickými silami po dubnu 1969 byl především politickým zá­pasem. Prosincové zasedání OV KSČ i probíhající výroční člen­ské schůze stranických organizací ukazují, že politické metody jsou 1 nadále hlavními metodami kon­solidačního úsilí, jsou však lidé, kteří tuto linii strany pukládají za naši slabost. A v domnění, že tato »slabost« jim skýtá beztrest­nost, soustavně porušují zákony 1 ústavu republiky, je to možné nadále trpět? Copak u nás mohou existovat privilegované skupinky lidi, vymykajících se zákonům jen proto, že samy sebe posvětily? Cstava a zákony platí pro každé­ho, a tím spíše není možné trpět protiústavní a protizákonnou roz­­vratnickou činnost kontrarevulu­­cionářů. Kdykoli napíšeme podobná slo­va, na Západě se rozkřičí o »ná­vratu do padesátých let«; budsi, křičeli po únoru 1948 a křičeli ostatně vždycky, když lidová moc zasáhla proti jejich spojencům a služebníkům uvnitř země. V kaž­dém civilizovaném státě však ob­čané musejí dodržovat zákony přijaté ústavními orgány, a u nás je porušují nikoli čestní nracující lidé, ale spolu se zloději, pod­vodníky a dalšími kriminálníky také ti, kdo stále ještě usilují o likvidaci politické moci dělnic­ké třídy. To jsou skutečné proti­demokratické živly v republice. Musíme z jejich rozvratného úsilí vyvozovat důsledky. STANISLAV OBORSKÝ 1* O Z N A M К A Malé věci — velké možnosti U nás, u stanice tramvaje, je několik slepých vývěsních skříněk. Tuhle se u nich začali zastavovat lidé. Nechtěl jsem věřit svým očím. Skříňky byly opět — bůhví po kolika letech — vyzdobeny. A vkusně. К výročí strany, ke Dni Sovětské armády. Zdá se, že tolik opovrhovaná popelka — názorná agitace na plakátovacích plochách, nástěnkách, ve vývěsních skříňkách a na bleskovkách — zdaleka nepatří do výslužby a že může vykonat ještě mnoho dobrého. Ze může účinně doplňovat ostatní prostředky masové politické práce. Zvláště v menších mís­tech, kde plakátovací plochy či vývěsní tabule byly a jsou důležitými středisky informací pro místní občany. Stejně tak na pracovištích, kde se nabízejí mož­nosti oceňovat úspěchy při plnění ůkolů, zavádění nových pracovních metod, při kritice nešvarů. Vhodná pomoc propagandlstům přišla v pravý čas. OV KSČ s ministerstvem kultury ČSR opět vydávají časopis Názorná agitace a lednové vydání přináší velké dvoubarevné materiály к výročím v roce 1971, к hlavním úkolům nové pětiletky, monotematické montáže o životě našich přátel 1 naší nové generace. Mělo by se stát ctí každého funkcionáře národních výborů a společenských organizací, aby v roce 50. výročí založení Komunistické strany Československa malé formy názorné agitace znovu ožily. Není to nic složitého ani nákladného. Trochu času a dobré vůle se jistě najde všude. A velké možnosti se stanou užitečnou skutečností. (Pe) ...........................................................и...............................................и..... Třetí téma stranického vzdělávání PROHLOUBENÍ VEDOUCÍ ÚLOHY STRANY V EKONOMICE uveřejní Rudé právo jako přílohu ve středu 3. března 1971. ...................................................................lim............................................... Dálnopisem • Poštou • Telefonem • NA POČEST SOVĚTSKÉ DELEGACE, která v Praze jedná o plánu kulturní, školské a vědecké spolupráce na letoš­ní rok, uspořádal ve čtvrtek ministr za­hraničních věci CSSR lng. j. Marko přá­telský večer v pražském Černínském paláci. Večera se zúčastnili sovětsky vel­vyslanec v CSSR S. V. Cervoněnko, čle­nové čs. delegace na jednání, zástupci ÜV KSC a OV Národní fronty CSSR a další představitelé. • SILNÉ ELEKTRICKÉ VÝBOJE dopro­vázené hřměním a poměrně hustým sně­žením překvapily ve čtvrtek v podvečer Bratislavu. Domněnky, že jsou předzvěstí jara, vyvrací Informace meteorologů, kte­ří tento nezvyklý přírodní úkaz odůvod­ňují přílivem chladného vzduchu ze Skan­dinávie, kde naměřili ve čtvrtek ve 13.00 hod. teploty v rozpét! minus 10 až minus 20 stupňů Celsia. Při přechodu fronty zaznamenali bouřku 1 v Hurbanově. PREDPOVED POČASÍ V PATEK bude převážně velká oblač­nost se sněhovými přeháňkami, nejnižsí teploty minus 3 až minus 7 st., nejvyšší denní minus 1 až plus 2 st., čerstvý, na horách silný vítr západních směrů. V SOBOTU a v NEDĚLI bude zpočátkut polojasno až oblačno, ojedinělé sněho­vé přeháňky, později přibývání oblač­ností od severovýchodu, a zvláště na se­verovýchodě sněžení. Noční teploty mi­nus 6 až minus 9 st., v místech se sou­vislou sněhovou pokrývkou až minus 13 st., denní teploty minus 4 st. až nula. V sobotu vychází slunce v 6.49 hod. a zapadá v 17.38 hod., měsíc vychází v 7.22 hod a zapadá ve 20.54 hod. • CELOSTÁTNÍ AKTIV předsedů okres­ních komisí ruštiny při okresních vý­borech SČSP se ve čtvrtek uskutečnil v Praze. Učitelé ruštiny chtějí přispět svými pracovními závazky a kvalitním plněním pedagogických úkolů к oslavám 50. výročí založení KSC а XIV. sjezdu strany. • К ZÁVĚREČNÉ KOREKTUŘE SVE PRÄCE o cestě československého rolnic­tva к socialismu Rozorané meze přijely do Bratislavy V. V. Marjlnová a G. P. Mu­­rašková. Sovětské hlstorlčky budou hosty Ústavu dějin KSS. Jejich dílo, které vy­chází ve vydavatelství Praivda, je syste­matickou prací o kolektivizaci v CSSR od jejich počátků do plného dovršení. (Zprávy CTK) CO PRINA5I ZITREJSI haló sobota Masopuste, masopuste ... — fotoreportáž z lidové slavnosti na Chodsku. str. 1 Lidé kolem knih — vesele i vážně к Měsíci knihy str. 3 ... a znali jen kámen — s výpravou našich vědců do Austrá­lie str. 4 Cesta za rudou hvězdou — čtvrtý pokyn pro pionýry na stráň ce Kosmíka str. 5 Když padá listí... — detektivní příběh str. 6 Povídky, články odborníků, móda, humor str. 7—16 2 « RUDĚ PRÄVO V pátek 26. února 1971 Čs. hutě mají nadále klíčový význam Delegace hutníků u soudruha Gustáva Husáka PRAHA 25. února (štk) — V den 23. výr učí únorového vítězství pracujícího lidu Československa přijal první tajemník CV KSČ Gustáv Husák delegaci hutníků, kterou vedl generální ředitel Hutnictví železa Karel Kodeš. jednání se zúčastnil také ministr hutnictví a strojírenství ing. J. Si­mon. Informoval mj. o tom, že naše hutě vyrobily loni přes 10,5 miliónu tun oceli a také ve všech ostatních výrobcích překročily plán. Loňský rok skončil pro hutnictví vůbec úspěš­ně. Poprvé pracující překonali ve vý­robě zboží hranicí 40 miliard korun. Proti roku 1969 zvýšili výrobu zboží 0 2 miliardy 326 miliónů korun, což představuje růst o 6,1 °/o. Do státní­ho rozpočtu hutníci odvedu loni 5 mi­liard korun. Zvýšili vývoz do socia­listických i kapitalistických zemí. Delegace soudruha Husáka ujistila jménem všech pracujících v hutích, že může počítat s jejich plnou pod­porou při konsolidačním procesu. Při­nesla také závazky deseti podniků resortu, které představují úspory na nákladech a překročení výrobních úkolů proti rozpisu plánu na letošní rok o více než 120 miliónů korun. Čísla letošního plánu jsou proti loň­sku vyšší, a protože pracující v hu­tích chtějí plán nejen splnit, ale 1 překročit, budou jim závazky, uzavřené na počest 50. výročí zalo­žení KSČ а XIV. sjezdu strany, vy­datnou pomoct. Tak například v NHKG v Ostravě počítají se zvýšením výroby oceli proti plánu o 10 000 tun a válcované­ho materiálu o 40 000 tun. Ve VZKG Ostrava chtějí zvýšit výrobu oceli proti plánu o 4000 tun a válcované­ho materiálu o 10 460 tun. Nechybě­jí ani závazky na zkrácení terminů oprav, například u Hutních montáží v Ostravě. Generální opravu vysoké pece IV VŽKG skončí к 21. květnu místo к 1. 7. 1971. Hodnotné závazky jsou í z Třineckých železáren, Vál­coven plechu ve Frýdku-Mlstku, Že­lezáren v Králově Dvoře a z dalších závodů. První tajemník ÚV KSČ soudruh Husák poděkoval zástupcům pracu­jících v hutích za jejich dosavadní práci a řekl mj., že hutnictví je zá­kladem našeho vyspělého prům/slu a že je mu třeba, podobně jako hornic­tví, vrátit opět jeho význam. Rrvní tajemník ÜV KSC soudruh G. Husák přijal delegaci hutníků. Foto E. UHER Představitelé bratrskýcti měst i kindly Prospěšná výměna delegací PRAHA 25. února (vh) — Delegace hlavních měst socialistických zemí, kte ré jsou v Praze při příležitosti 23. výročí Února, přijal ve čtvrtek člen přeci sednictva a tajemník ÚV KSÚ A. Indra. Přijetí se zúčastnil pražský přímá-tor dr. Z. Zuska, vedoucí odd. stát­ních orgánů na ÚV KSČ V. Vedra a další představitelé veřejného života. Soudruh Indra zdůraznil přínos vý­měny delegací bratrských zemí. V le­tošním roce a v průběhu této pěti­letky — uvedl dále — chceme odči­nit chyby minulosti, poškozující na­še hlavní město. Vynasnažíme se v tomto období vyřešit alespoň jeho nejpalčlvější problémy. Po srdečné besedě vedoucí moskevské delegace V. P. Isajev 1 vrchní starosta Velké­ho Berlína tlumočili A. Indrovi po­zdravy ústředních stranických orgá­nů svých zemí a vyjádřili dík za po­zvání a možnost seznámení s prací pražského stranického aktivu i celé­ho města. К přátelské a srdečné besedě přijal tajemník Ov KSC A. Indra delegaci před stavitelů hlavních měst evropských socialistických zemí. Foto E. UHER Telegramy do Mu PRAHA 25. února (ČTK) — Presi­dent republiky Ludvík Svoboda za­slal blahopřejný telegram kuvajtské­­mu emírovi Sabahu Sálimu Sabahovi ke státnímu svátku jeho země. Při této příležitosti zaslal také předseda vlády ČSSR Lubomír Štrcu­­gal blahopřejný telegram předsedovi kuvajtské vlády Džábiru Ahmadu Sa« báhovi. VYSOKA ŠKOLA POLITICKÁ ÚV KSC: Vědecká diskuse к odkazu Únoru PRAHA 25. února (lt) — Ve čtvrtek *e konalo rozšířené zasedání vědecké rady Vysoké školy politické ÚV KSC. Předmětem jednání byla vědecká diskuse к odkazu února 1948 a jeho místo v dějinách naší strany. S hlavním refe­rátem vystoupil Z. Snttil, vedoucí katedry dějin CSSR a KSC. Podrobil kritice revlzionlstidké zkresleni revolučního a internacionál­ního obsahu Února. Sledoval klíčové body politického vývoje naší strany a společnosti, zejména od národně demokratické revoluce к únoru 194R. Prof. Oliva se věnoval rozboru po­jmů, jež tvoří jádro leninské koncepce přerůstání buržoazně demokratické revoluce v socialistickou a aplikací této koncepce na československý vý­voj po roce 1945. F. Pecka, vedoucí katedry teorie a praxe výstavby ‘stra­ny provedl kritické srovnání gottwal­­dovského a dubčekovského chápání úlohy strany v boji proti buržoazii a při výstavbě socialismu. Doc. J. Ko­vařík, vedoucí katedry státu a práva, obrátil pozornost na kritiku českoslo­venského revlzionismu ve výkladu otázek státu, práva, diktatury prole­­tarlátu, a jak se záporně odrazil v ně­kterých dokumentech naší strany. M. Špaček z katedry marxistické filoso­fie rozebral revizionistické pokusy zbavit marxistickou filosofii Ideologic­kého obsahu a odtrhnout ji od děl­nické třídy. Prof. V. Král, ředitel Ceskosioven­­sko-sovětského institutu, zkoumal ve svém příspěvku souvislosti mezi dě­jinami československého revizionismu a vývojem třídně sociální struktury naší strany a společnosti. Osvětlil, jak je třeba chápat leninskou zásadu hes­la Čelem к masám a jak bylo zne­užito v letech 1968—1989. Prof. J. Kabrhel, vedoucí katedry zemědělské politiky KSČ, provedl nástin praktic­kého uplatněni leninského učení revo­lučního svazku dělníků a rolníků na československý vývoj v letech 1945 až 1948. Prof. J. Janda z katedry národo­hospodářské politiky KSČ rozebral zá­kladní body hospodářské politiky na­ši strany od února 1948. Diskusi uzavřel rektor školy prof, ing. V. Kvěš. Novinářská soutěž к jubileu strany PRAHA 25. února (ČTK) - Ve čtvr­tek byla vyhlášena novinářská soutěž u příležitosti výstavy 50 let KSČ. Sou­těž vyhlašují generální komisař vý­stavy, akademický malíř J. Kilián, předseda Českého úřadu pro tisk a informace V. Neubauer a Svaz čes­kých novinářů pro redaktory deníků a časopisů, rozhlasu a televize, okres­ních novin a závodních časopisů. Do soutěže se přijímají všechny novinářské žánry a fotografie. Soutěž je rozdělena do následujících kate­gorií: I. ústřední a krajské deníky, II. ústřední a krajské časopisy, III. rozhlas a televize, IV. okresní novi­ny a závodní časopisy. Soutěž je vy­hlášena dnem 25. února 1971. Závě­rečný termín pro odeslání soutěžních prací je 15. červenec 1971. Práce zasílejte na adresu: Svaz českých novinářů, Praha 1, Pařížská 9. s označením Soutěž výstavy 50 let KSČ. V tradicích Února jednotně vpřed - za další rozvoj socialismu IPokračování ze str. 1.) Ant vlastní dětí mi často nevěří,-když jim vyprávím ... « »len jestli se na to Staroměstské dostanu,« připojil se soudruh Josef Vejvoda, který letos oslaví půl století členství ve straně. »Bylo by to po­prvé, co bych vynechal!« Za hudbou a skupinkou vlajkonošů šel předseda celozávodniho výboru strany Emil Mertl. Chvíli pomáhal nést transparent, aby si kdosi mohl vykouřit cigaretu, chvíli se s kýmsi dohadoval o nějaké záleiitosti. I v téhle chvílích se zkrátka znovu ukázalo, že komunisté jsou zvykli ře­šit věci často doslova »za pocho­du« ... »Průvod jsme organizovali my ko­munisté. Ale zdaleka nejdeme sami,« řekl mi, když měl konečně chvilku volnou. »Máme v závodě tři Sta čle­nů — a podívej, kolik nás jde!« »Pro mnohé to po událostech mi­nulých let nebylo lehké rozhodnutí« — potvrzují mi soudruzi, kteří se ko­lem nás shluklt při krátké zastávce v Karlině. »Viš, něco jiného je anga­žovat se v závodě a něco jiného je přihlásit se к svým názorům, к pod­poře politiky strany takhle na ulici, veřejně ... « Uplynulá léta skutečně mnohé zkomplikovala, leckdy se až příliš po­malu rozplétalo zauzlené klubko, na­stupovalo na správnou cestu. Každý se však jednou musí rozhodnout... »Nikoho jsme do průvodu nenutili,« dodává soudruh Mertl. »Proč také! I bez průvodu se přece dobře známe, víme, na koho se strana může spo­lehnout. A jsme rádi, že právě ti, kterým věříme, jdou i dnes s námi!« Třetí hodina, na kterou byl stano­ven začátek manifestace, zastihla prů­vod Prahy 9 — revoluční bašty stra­ny — teprve kousek od naší redakce. Na poříčí. Staroměstské bylo ještě kus cesty. Všechny ulice však byly za­plněny, bylo možné postupovat jen pomalu, krok za krokem. Někdo mezitím vytáhl »tranzlsto­­rák«. Ozval se hlasatel, po něm mlú­­vili soudruzi Hájek a Kapek. Mani­festace začala dříu, než pracující z CKD došli na Staroměstské náměs­tí. Projít takový lán cesty pěšky, po tvrdém dláždění — a pak se tam včas nedostat zaplněnými ulicemi — to určitě není právě důvod к jásotu. Ale přece se nikdo příliš nehněval. Vždyt je to současně důkaz, že nejdou sa­mi, že spolu s nimi manifestovalo svou věrnost politice strany, odkazu Onora víc lidí než kdy jindy, (vh) Stále živá věc Umlkly tóny Internacionály zpíva­né mnoha tisíci hlasy; pražská mani­festace na Staroměstském náměstí skončila, avšak lidé se ještě neroz­­cházejí. Historickým prostranstvím znovu burácí voláni: »Ať žije Sovět­ský svazi — Ať žije KSČ!« Sluneční paprsky ozařují vlajky na balkóně paláce Kínských ... Z tohoto místa promluvil v únoru 1948 soudruh Klement Gottwald ke statisícovému shromáždění. Jménem Komunistické strany Československa tehdy předložil návrh na rozhodné ře­šení hluboké krize: Nepřipustit ná­vrat reakčních , ministrů do vlády a doplnit ji komunisty a pokrokovými představiteli ostatních politických stran a všenárodních organizaci.. Dá­le vyzval к vytvoření akčních výborů Národní fronty. Odtud zazněla jeho slova: »Buďte jednotní a rozhodni a vaše pravda zvítězí. Ať žije vláda Ná­rodní fronty, oproštěná od rozvratní­­ků a zpátečníků!« Dnes stejně tak jako před třiadva­ceti lety je Staroměstské náměstí za­plněno' do posledního místečka; staro­bylé domy odrážejí mnohanásobnou ozvěnou volání; »Af žije KSČ!« Pražané mávají představitelům stra­ny a vlády na hlavní tribuně. Někdo z davu vykřikl: »Ať žije Valentina!« A okolí se přidalo. Neboť vzácným hostem letošní manifestace na počest Února je předsedkyně Výboru sovět­ských žen, první kosmonautka světa Valentina Vladimirovna Nikolajevová- Těreškovová. V pěkné bílé beraničce rozdává úsměvné pozdravy na vše­chny strany. Potom v doprovodu sou­družky Gusty Fučíkové sestupuje z tribuny. Avšak její »ústup« byl včas zpozorován: v rukou mnohých účast­níků se objevují lístky a pera. A tak hned na náměstí je zahájena spon­tánní podpisová akce, jejímž hlavním aktérem je první kosmonautka světa. (Kdo by si nepřál získat takový pod­pis.) A mohla by podepisovat do no; ci, kdyby se jí zcela mateřsky ne­­zastala soudružka Fučíková. »Soudru­zi, pošlete nám to na výbor žen a soudružka Těreškovová se vám pode­­píše v klidu a teiple.« Staroměstské se vyprázdnilo, všed­ní život vstoupil mezi kamenné do­my. U pamětní mramorové desky na paláci Kinských se seskupilo několik chodců. Převládala modrá barva uni­forem Lidových milicí, čtou záznam o slavném vítězství dělnické třídy, všeho pracujícího lidu nad reakcí. Pak jeden z milicionářů, mladý vyso­ký chlapec, řekl: »Táta mi o té ma­nifestaci v osmačtyřicátém hodně vy­právěl. Sel na ni pěštky až z Vyso­čan. Tehdy byla pořádná zima, mrzli jen praštělo, ale jablko by tady ne­propadlo. Gottwaldova slova všechny zahřála, takže zimu ani nepocítili. Tenkrát bylo v sázce doslova všech­no, ale komunisté tuto velikou a roz­hodnou bitvu vyhráli! Únor je vlastně stále živá věc!« (pro) Sil »3EN TAK« Z a minutu tři — ale přitom Cě­­letná ulice byla ještě plná Udí a od Poříčí přicházely další průvody. Náhle jako by zkameněly: stáli jsme tiše jeden vedly druhého a posloucha­li hymnu. Sotva dozněla, vlili jsme se na ná­městí jako poslední vlna. Bylo zde letos hodně těsno a plno mladých tváři. »To jste dostaly účast na manifesta­ci za domácí úkol?« zeptala jsem se rozesmátých studentek z ekonomické školy. »Ne, některá děvčata se sice dobrovolně přihlásila, ale my jsme tu jen lak.« »Se Svazem socialistické mládeže?« »Ne, prostě jen tak. Tentokrát to vypadá jako o 1. máji, jen tl muzi­kanti by měli častěji hrát.« Zmlkly, zaujal je projev Valentiny Těreškovové: »Mluví krásnou ruštinou a má takový zvonivý, příjemný hlas.« »fen tak« se přišel na manifestaci podívat i jed,en starší taxikář. »Na mém jménu nezáleží,« mávl rukou a růzhovořil se: '»fá sice komunista nejsem, ale na Staroměstské chodí­vám rád. Letošní tábor je mnohem lepší, loňský,0nor byl ještě, jak bych to řekl, jako zakřiknutý. Ovšem na ten osmačtyřteátý, na ten nikdy ne­zapomenu, to bylo tenkrát nadšení! Gottwald dovedl promluvit lidem do srdce, srozumitelně, jak já říkám hustě, žádhé fráze. Uteklo těch třia­dvacet let jako voda. Sice se udělalo za tu dobu pro lidí dost, ale mohlo se udělat i víc. Tuhle kritiku musíte vy komunisté snést. Nu, ale už se to lepší, to rád přiznávám, i když jsem dost velký škarohlíd.« . .. Když manifestace skončila, lidé jako by se nechtěli rozejít. Postávali, rozhlíželi se po známých, hloučky se spojovaly a znovu rozdvojovaly. »lak se máš a co děláš — že se někdy ne­ozvete — přijďte na návštěvu — už jsi dostudoval a co syn a jak dcera?« U podloubí nabízeli pionýři afric­kým studentům své památníky, lovili autogramy. »Musíme к tribuně, než nám Valentina ujede...,« vzpomněl si jeden. Rozběhli se nejkratším smě rem v pevné důvěře, že proklouznou i mezí milicionáři, mají přece domu také takové kluky, pochopí jisté ten spěch. Letošní únorová manifestace oprav du připomínala tak trochu 1. máj, svou početností i optimismem, spon­tánností. (li) Šli isme o jdeme společnou cestou Z projevu V. Těreškovové na Staroměstském náměstí Drazí soudruzi! Mám radost, že mohu být v tento významný den v bratrském Českoslo­vensku a spolu s vámi oslavit 23. vý­ročí únorového vítězství českosloven­ských pracujících. -Rozdrceni fašismu mělo rozhodující vliv na další historický vývoj Česko­slovenska. Únorové vítězství definitiv­ně rozhodlo o socialistické budouc­nosti vaší země a trvale začlenilo Československo do světového socialis­tického tábora, který se v těch letech tvořil. Při oslavách slavného výročí úno­rového vítězství si dnes připomínáme náš společný boj proti fašismu, vzpo­mínáme na vojáky československého armádního sboru, na hrdiny Sloven­ského národního povstání a povstání českého lidu Uctíváme památku tisí­ců sovětských a československých vo­jáků, kteří položili životy za osvoboze­ní Československa. 23 let, která cíplynula od února 1948, prošly naše národy bok po boku jako bratři. Přátelství mezi Sovětským svazem a Československem, které by­lo upevněno krví a vydrželo mnohé zkoušky, se stalo neoddělitelnou sou­částí života našich zemí. Když vaše země v únoru 1948 vstou­pila poo vedením Komunistické stra­ny Československa na cestu výstavby socialismu, dosáhla významných úspě­chů. Únorové vítězství českosloven­ských pracujících má také velký me­zinárodní význam. Sovětský lid dobře zná závažné a složité problémy, které úspěšně řeší Komunistická strana Československa, dělnická třída a všichni pracující, aby úplně překonali těžkosti posledních let a mohli ještě rychleji jít vpřed v duchu hesla komunistické strany: »Leninskou cestou к dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti.« Nepochybu­jeme, že důležitou etapou na této cestě bude XIV. sjezd a oslavy 50. vý­ročí slavné strany československých komunistů. Sovětští lidé mají radost ze široké­ho rozmachu, kterého dosáhlo spojení a spolupráce mezi našimi státy v nej­různějších oblastech. Tato spolupráce odpovídá společným zájmům našich národů a napomáhá upevnění celého socialistického společenství. Jako předsedkyně Výboru sovět­ských žen s radosti zdůrazňuji, že československé ženy spojují se Sovět­ským 6vazem pouta pevného přátel* siví a sympatii. Drazí soudruzi! Sovětský lid v těchto dnech kráčí vstříc velké události — XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svi­­zu. Návrh směrnic pro pětiletý iplán rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975, který byl předlo­žen к celonárodní diskusi, je rozvi­nutým programem dalšího trvalého růstu národního hospodářství, zvyšo­vání životní úrovně sovětského lidu. Číslice plánu udivují, vyvolávají tvůr­čí iniciativu mas, u každého sovět­ského člověka budí snahu přispět к řešení úkolů vytyčených v návrhu směrnic a přiblížit tak svou prací ví­tězství komunismu. Komunistická strana a všechen náš lid vidí svojí největší mezinárodní povinnost v úspěšné výstavbě komu­nismu, v upevnění hospodářské síly a obranyschopnosti socialistické vlas­tí. Sovětští lidé s uspokojením kon­statují, že jedním ze základních úko'ů nové pětiletky je stálý rozvoj spo­lupráce se socialistickými státy a veškerá pomoc upevnění světové so­cialistické soustavy. Naším heslem je Jednota a sem­­knutost. Dovolte, abych vás ujistila, že sovětší lidé vynaloží veškeré úsilí, aby se naše socialistické společenství dále upevňovalo v boji proti silám imperialistické reakce, útlaku a agre­se, ve jménu leipšího zítřku lidstva. Československá socialistická repu­blika hraje v rodině socialistickými států důležitou úlohu. Slavné výročí únorového vítězství československých pracujících pod vedením Komunistic­ké strany Československa oslavují ši­roce i v Sovětském svazu a v ostat­ních socialistických státech. Dovolte mi, abych vám a veškeré­mu československému lidu jménem sovětských žen a jménem sovětských kosmonautů blahopřála к významné­mu výročí v historii vaší země a přá­la vám další úspěchy v budovatelské práci a v boji za další rozvoj socia­listické společnosti. Ať žije bratrské nerozborné přátel­ství mezi národy Sovětského svazu e Československa! Ať žije Komunistická strana Česko­slovenska! Ať žije jednota všech sil bojují­cích za mír a demokracii a socia­lismus! OSLAVY V CELE REPUBLICE IPokračování ze str. 1.) lidu, který sl přál trvale žít v bratr­ské spolupráci, přátelství a spoje­nectví se Sovětským svazem. Histo­rie potvrdila, že náš lid se rozhodl správně. Socialismus prokázal jasně své přednosti před kapitalismem. A náš lid bude vymoženosti socialis­mu chránit. Proto buržoazní propa­ganda nemá naději na úspěch. Stra­na po očištění od pravicových opor­­tunistů jde leninskou cestou za další rozvoj naší země, která je pevnou součástí světové socialistické sou­stavy. Účastníci manifestace schválili do­pis ústřednímu výboru KSČ. Zdůraz­ňují v něm, že bratislavští komunisté vynaloží všechny síly pro to, aby městská organizace v hlavním městě Slovenska vytvořila všechny předpo­klady pro další úspěšný socialistický rozvoj země. Internacionálou mani­festace bratislavských pracujících skončila. -oz- 0CENÉNÍ NOSITELŮ TRADIC ÚSTI NAD LABEM — Oslavy 23. vý­ročí Února vyvrcholily slavnostním shromážděním krajských, okresních a městských stranických a státních or­gánů, společenských organizací a pří­slušníků Lidových milicí, ve velkém sále Odborového domu pracujících v Ústí nad Labem. Účastnící shro­máždění srdečně uvítali delegaci So­větské armády. V hlavním projevu hovořil tajemník KV KSČ soudruh J. Hajn o padesátiletých bojích KSČ za vítězství socialismu v naší zemi a o významu února 1948 pro součas­nost i budoucnost ČSSR. Na shromáždění byli vyznamenáni zasloužilí milicionáři a jednotky LM. Jednotka z Dolu Mír v Břežánkách převzala Rád rudé hvězdy, jednotka Dolu Ležáky v Mostě vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a milicionáři z lokomotivního depa v Ústí nad La­bem vyznamenání Za vynikající práci. V kulturním progratnu pak vystoupil lOOčlenný soubor Střední skupiny so­větských vojsk. -ic- ZBRANĚPR0 MILICI BRNO — Oslavy výročí února 1948 začaly v brněnské Zbrojovce ve čtvr­tek dopoledne. Na jednotlivých pra­covištích se konaly desetlminutovky. Mezi zbrojováky zavítal kolem poled­ne sovětský vicekonzul v Brně sou­druh Bakin, odpoledne se závodní jednotka Lidové milice zúčastnila slavnostního čepobití v ulicích Brna. Pamětníci oněch historických udá­lostí v roce 1948 měli co odpovídat na zvědavé otázky, jak to vlastně před 23 lety v únoru vypadalo přímo v podniku. Jméno Zbrojovky je totiž s únorovým vítězstvím nerozlučně spjato. Delegace zbrojováků přijela jako jedna z prvních v pátek 20. úno­ra 1948 za soudruhem Gottwaldem do Prahy, aby jej ujistila, že celý zá­vod stojí jednotně za vládou lidu. A byla to brněnská Zbrojovka, která vyzbrojila Lidové milice v Praze i v jiných městech. Zbraně do Prahy odeslali členové Lidqvé milice ve Zbrojovce, kteří také téměř 14 dní ve dne и noci hlídali svůj závod. V historických dnech února 1948 stáli pracující Zbrojovky za Komu­nistickou stranou Československa, tak jako za ní stojí dodnes. (ru) ZA ZÁSLUHY GOTTWALDOV — Po položení věn­ců u pomníku Klementa Gottwalda v Gottwaldově převzalo na ’Odpoled­ním aktivu v kulturním domě Družba 36 zasloužilých milicionářů z okresu čestná vyznamenání a odznaky za­sloužilých a vzorných milicionářů. Dalších více než 130 milicionářů ob­drželo vyznamenání v podnicích. (ČTK) NEDOVOLÍME narušovat NAŠE VZTAHY S SSSR PLZEŇ — V několika proudech při­šli plzeňští pracující na náměstí Re­publiky v doprovodu hudeb. Největší počet připochodovai ze Závodů V. I. Lenina. V průvodech byla hesla, při­pomínající jednotu strany a lidu jako odkaz února 1948. Desetitisíce mani­­festantů, obklopující dva prapory Li­dových milicí a kombinovaný prapor příslušníků armády, Pohraniční strá­že a SNB, pozdravily ve svém středu P. M. Janšina, konzula SSSR se sídlem v K. Varech. Hlavní projev přednesl vedoucí tajemník západočeského KV KSČ soudruh J. Simek. Zdůraznil ži­votaschopnost politického kursu na­stoupeného v dubnu 1969 i to, že pracující it západní hranice naší vlas­ti již nikdy nedovolí, aby kdokoli na­rušoval naše vztahy se Sovětským svazem. Účastníci manifestace schvá­lili dopis ústřednímu výboru KSČ, v němž jej ujišťují plnou podporou při realizaci politické linie strany. (van) VÝCHODOSLOVENŠTÍ UMĚLCI К 50. VÝROČÍ KSČ KOSICE — V košické sportovní ha­lo přivítali příslušníci Lidových mili­cí a občané krajského města dele­gaci východoslovenského KV KSS v čele s vedoucím tajemníkem KV KSS soudruhem J. Pirčem, zástupce sovětských vojsk a delegaci dělnické stráže ze sousední Maďarské lidové republiky. Po projevu soudruha J. Pir­­če bylo vyznamenáno sedmnáct za­sloužilých příslušníků Lidových mili­cí, z nichž Stanislav Kožuch z Po­­pradu dostal Rád rudé hvězdy a An­na Bordašová z Košic vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Účastnící košické manifestace odeslali pozdravné dopl­­■У ú-střednímu výboru KSČ a KSS. Oslavy uzavřela premiéra inscena­ce inspirovaná dějinami KSČ nazvaná Všem, všem, všem. Její nastudování je jedním z darů východoslovenských umělců к 50. výročí vznik-u KSČ. -ro-

Next