Rudé Právo, květen 1971 (LI/102-127)

1971-05-01 / No. 102

If žije svátek mezinárodni solidarity pracujících! Proletáři všech zemi, spojte se ! RÜDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU 1. KVĚTNA 1971 CISLO 102 — ROČNÍK 51 (Právo lidu ročník 74) CENA 1 Kčs lubilejní uděleni státních vyznamenáni předním pracovnikám a kolektivum Společnost oceňuje poctivou práci PRAHA 30. dubna (ji) - Španělský sál se v pátek už podvacáté stal dějištěm slavnost­ního udílení vysokých státních vyznamenání předním pracovníkům republiky. Krátce po desáté hodině uvítali hosté Praž­ského hradu představitele našeho politické­ho, hospodářského a kulturního života. V čest­ném předsednictvu zasedli členové a kandi­dáti předsednictva ÚV KSČ soudruzi Vasil Bifak, Peter Colotka, Evžen Erban, Gustáv Husák, Alois Indra, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Ludvík Svoboda, Lubomír Strougal, Dalibor Hanes, Karel Hoffmann, Václav Hůla, Miloš Jakeš, představitelé stran Národní fronty Antonin Pospíšil a dr. Bohuslav Kučera, představitelé Federálního shromáždění, ČNR a SNR a čle­nové federálních a národních vlád. Mezi hosty bylí rovněž tajemnici a členové sekretariátu ÜV KSČ, členové pražského diplomatického sboru a za­hraničních delegací, které přijely do Československa na oslavy 1. máje, a další hosté. Když dozněla čs. státní hymna, ujal se slova předseda Ústřední rady ÚSROH Karel Hoffmann. Připomněl mj., že před 20 lety ve Španělském sále poprvé převzali naši údernici a někteří nejlepší pracovníci vysoká státní vyznamenáni jako projev úcty naší společnosti za jejich příkladné pracovní výkony. Jména úderníků vstoupila do povědomí našich národů jako vzor nového, socialistického vzta­hu к práci, v němž se zároveň formo­valy i nové kvality morálky. Hlavní projev přednesl předseda fe­derální vlády dr. Lubomír Strougal (jeho projev otiskujeme dále v plném znění). Poté president republiky armádní generál Ludvík Svoboda spolu s prv­ním lajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem předali čestný titul hrdina socialistické práce akademiku Karolu Siškovi, dále Řád rudé zástavy gene­­rálporučíku ing. Martinu Korbeíovi a genmjr. Juraji Laiovi, devíti umělcům čestné tituly národní umělec a kromě toho časopisu Svět socialismu Rád práce. Řád Klementa Gottwalda za budová­ní socialistické vlasti a Řád práce politickým a veřejným pracovníkům předali rovněž první tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák spolu s presidentem republiky Ludvíkem Svobodou. Předseda vlády ČSSR dr. Lubomír Strougal pak spolu se soudruhy Hu­sákem a Svobodou předali státní ceny Klementa Gottwalda. Scházíme se opět, jak se to u nás stalo již zvyklostí a dobrou tradicí, abychom ocenili záslužnou práci jed­notlivců a kolektivů pracujících na nejrůznějších úsecích našeho spole­čenského á hospodářského života. Dnešní naše setkání Je však o to významnější, že se koná v období, kdy se celá naše země připravuje oslavit 50. výročí založení Komunis­tické strany Československa. Té stra­ny, která Jako Jediná od svého vzni­ku důsledně a neúnavně bojovala za osvobození lidské práce, za sociální Dalším vyznamenaným odevzdali Rád práce předseda vlády ČSR Josef Korčák a resortní ministři federálních a národních vlád. Jménem vyznamenaných poděkoval za ocenění jejich práce vysokými stát­ními poctami hrdina socialistické prá­ce akademik Karol Šiška. »Z celého srdce chceme pracovat pro naši spo­lečnost,« řekl, »obětavě odevzdávat své zkušenosti a aktivně se podílet na politickém a veřejném životě. Teď, když jsme našli východisko z krize pokrok, za důstojnost člověka. Vy­jadřovala vůli dělnické třídy a touhu miliónů prostých lidí po šťastnějším a od vykořisťování osvobozeném ži­votě. Inspirovala a vedla pracující lid do boje proti světu kapitálu, proti světu, který činí člověka osamělým a izolovaným, proti světu, který zne­užívá lidské práce a ducha. Inspiro­vala a vedla Je do boje proti fašismu, za národní osvobození. Vedla a orga­nizovala pracující v období výstavby socialismu. Tento padesátiletý zápas naší strany byl korunován významný-a stojíme na prahu páté pětiletky, chceme se cílevědomě podílet na rea­lizaci záměrů naší strany a vlády, udělat vše, aby se naše společnost vyrovnala se svými úkoly.« Všem vyznamenaným v závěru po­přál další úspěchy v práci, v politic­kém, veřejném i osobním životě před­seda Ústřední rady ČSROH Karel Hoff­mann. Písní práce slavnost ve Španělském sále skončila. ŠTR OUGALA mi ús-pěchy, které může neviděl pou­ze ten, komu jsou trnem v oku. Strana plnila a plní své poslání a čestně obstála před novodobými ději­nami obou našich národů. Z toho ta­ké pramení její morálně politická autorita — autorita osvědčené vůd­­kyně dělnické třídy a všech pracu­jících. Jsme hrdl na výsledky, Jichž jsme pod Jejím vedením dosáhli, tak Jako jsme hrdl na všechny, kteří se o ně svou prací, strádáním 1 osobními oběťmi zasloužili. Poděkování ústředního výboru naší strany, presidenta republiky a vlády adresujeme při této příležitostí všem těm soudružkám a soudruhům — za­sloužilým členům strany — kteří při­spěli svým aktivním podílem к vítěz­ství Idejí komunistické strany v naší vlasti. Současně vyjadřujeme náš dík a uznání desetitisícům funkcionářů stra­ny, Revolučního odborového hnutí, národních výborů, právě jubilujícího Svazu čs.-sovětského přátelství 1 ostat­ních organizací Národní fronty za jejich obětavou a nezištnou práci ve prospěch naší společné věci — dal­šího rozkvětu naší socialistické re­publiky. Úsilí komunistické strany vydává dnes své plody 1 v takové oblasti, Jakou je nazírání a postoje širokých vrstev lidu к práci. Podle slov Le­nina jde o záležitost nepoměrně těž­ší; než Je úkol svrhnout buržoazii, neboť změny v postojích к práci ne­lze vyřešit Jednorázovým náporem. Výsledky, Jichž Jsme v průběhu so­cialistické výstavby dosáhli, by byly nemyslitelné, kdyby nebylo této zá­kladní změny. Nedosáhli bychom Jich, kdybychom se nebyli mohli opřít o pracovní obětavost a nezříd­ka i pracovní hrdinství širokých vrstev našeho lidu. (Pokračování na str. 2.) Projev předsedy vlády ČSSR LUBOMÍRA Slavnostní akt udělení státních vy­znamenání předním pracovníkům a kolektivům ve Španělskům sále Praž­ského hradu. Foto V. ŽITNÝ Premiéra hry A. Zápotockého Vstanou noví bojovníci Slavnostní představení vND PRAHA 30. dubna (ČTK) — V předvečer 1. máje uvedlo Národnf divadlo к 50. výročí založení KSČ pro nejlepší pracovníky vyznamenané v pátek na Pražském hradě vysokými státními poctami v první premiéře slavnostní představení hry Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Zúčastnili se ho rovněž členové předsednictva ÜV KSČ soudruzi V. Biíak, E. Erban, A. Kapek, J. Kemp­­ný, kandidát předsednictva ÚV KSČ a předseda ÜR ČSROH K. Hoffmann, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ M. Jakeš a další předsta­vitelé. Premiéry se zúčastnila také soudružka Marie Zápotocká s dcerou. Slavný román A. Zápotockého nově zdramatizoval V. Vejražka, upravil a režíroval žasl. umělec M. Stehlík. Po­stavu Ladislava Budečského vytvořil J. Mixe, Kolmistra a jeho ženu národ­ní umělec S. Neumann a národní umělkyně J. Šejbalová, strážmistra Sefla národní umělec J. Marvan. Činohra Národního divadla se zá­měrně v tomto roce vrátila к insce­naci Bojovníků s přáním, aby slouži­la jako připomínka zdravých nezniči­telných kořenů velké lidské Ideje so­cialismu a čistých zdrojů našeho sou­dobého života a také jako výzva к no­vému úsilí o české socialistické dra­ma v Národním divadle. »... První máj, den velkého odboje, velké vzpoury proti prokletému řádu kapitalistickému, není buržoazní idylou, Jak buržoazie se svými přlsluhovači pokouší se z něho udělatl, zastírat! pomocí Jeho i třídní protivy, falšovati Jeho význam...« □ »Velcí klamači proletariátu — buržoazie a Její sociálně patriotlčtí přlsluhovači 1 tento den proletariátu, Jehož význam Je veskrze revoluční, rádi by udělali dnem protí­­revolučním, ohlupujíce a klamajíce dělnictvo 1 tento den, zasvěcený velkému zápasu za uskutečnění konečného cíle, Marxova komunismu!« □ »První máj revoluční Je dnem velkého poučení. I proletariat československý v dnech prosincových poučil se, že v Jeho velkém boji za republiku socia­listickou byli proti němu všichni, zde neplatila žádná krásná fráze o huma­nitě, všechen kapitalistický svět, od špiček společností až po věrné služebníky kapitalismu, pravičácké živly, získané za přízeň vlády, vše tvořilo Jedinou kapitalistickou frontu proti třídně uvědomělému proletariátu, který konečně chtSl nikoliv krásná slova, ale činy, skutečné socialistické činy.« □ »Nechceme toho máje bílého, růžového, zeleného atd., První má] Je rudý a rudým zůstane!« Z fivodníku slavnostního čísla RUDĚHO PRAVA 1. májo 1921. V Kresba: Soňa Zábrodská-Stmůnková IVAN SKÁLA Májový sonef Dříve než se smekne ranní mlha s hor, dřív než sejde rosa s bezového listí, než pekařům oschne těsto na kopisti, zazní naše písně, zazní jako chór. Rudá se zlatou a jarní kytice nad hlavami dětí, dělníků a matek, radost vybuchující jak milióny zátek naplní dnes, Praho, tvoje ulice. Ten, kdo nad dílem se sklání celý rok, pracující člověk, který je tu pánem, se zdviženým čelem kráčí dnešním ránem. Znovu celá země srovnává svůj krok, aby každý mohl zpříma pohledětl dětem do oči a dětem našich dětí. M a celé zeměkouli vykročili lidé do májového pochodu. Na Jejich praporech ]e ve všech jazycích vyšita společné: Proletáři všech zemi, spojte se! Nad zeměmi ve třech světadílech jsou již vztyče­ny zástavy socialismu. Potvrzují, že myšlenky komunismu se staly ve­doucími idejemi našeho věku, že dělnické hnutí je neochvějně rozhodnuto dosáhnout svých cílů, pro­tože buržoazie nikdy nemohla a nebude moci na sebe vzít vedoucí úlohu v internacionálním sjed­nocení národů pro své kořistnické, třídní zá­jmy. Tuto misi může vyplnit a také plní pouze proletariát, kte­rý bojuje na celém světě za stejné zá­jmy, proti stejnému nepříteli. Jedině děl­nická třída je schop­na nastolit opravdové bratrství mezi národy, Marx připomínal, že mezi dělníky růz­ných zemí musí být bratrský svazek, který je bude povzbuzovat v boji za osvobození. Přezíra­vý vztah к tomuto svazku »se trestá společnou porážkou«. Krok pracujících Československa je znovu vy­rovnán s nejpřednějšími šiky májových průvodů celého světa. Je pevný a jistý, zná cestu a cíl. Po­siluje jej společná zkušenost padesátiletého revo­lučního boje Komunistické strany Československa, zkušenost cesty, na niž bylo utrpěni a oběti, ne­úspěchy, zoufalství i porážky, vždy však pevná a nezlomná vůle, jež přibližovala vítězství. V předvečer založení Komunistické strany Čes­koslovenska napsal soudruh Zápotocký slova, jež neztratila ani za půl století na poutavosti a hloubce pravdy: »Velká zářivá idea osvobození dělnické třídy nezklame a klamat nemůže, komunisté, zříce ces­tu před sebou jasně, nemohou být podvedeni. Mo­hou se i zde vyskytnout falešní ukazatelé, kte­ří společnou dráhu nastoupíce, najednou v půlce cesty odhalí své ledvi a budou к nepravým cestám radit. Mohou se někteří i zrady dopustit a do nástrahy a tenat nepřátel dělnické třídy chtít vlákat. Může se různými machinacemi podařit po­stup tohoto předvoje na chvfli zdržet a zastavit, ale nemůže se podařit tento předvoj na bludiště nepravých cest zavést a od cíle odvrátit.« Solidarita a internacionalismus, opravd-iv třídního bratrství byly nedávno podrobeny zkouš­ce nejkrajnější a obstály v ni. Českoslovenští ko­munisté nezapomenou na internacionální pomoc, kterou poskytl Sovětský svaz a další socialistic­ké země v okamžiku, než mohl zdánlivě »pokojný« kontrarevoluční převrat přerůst v ozbrojený. Vážíme si soudruhů žijících v kapitalistických zemích, kteří se ocitli v křížově palbě reakce za to, že jsou solidární se sovětskými a českosloven­skými komunisty. Neustoupili tlaku, důstojně a obětavě bojuji. Naše podpora patří národům zemí, jejichž krev prolévají kati imperialismu, těm, které ještě nezlo­mily okovy vykořisťováni a útlaku. Principy marxismu-leninismu nám pomohly do­spět к poučení, jež umožňuje masám pracujících chápat obsah a příčiny knntrarevolučního vývoje a činit z toho nezbytné závěry. Hlavni tendence soudobého rozvoje — růst a upevňování sii bojujících proti imperialismu, za mír, demokracii a socialismus — vyžaduje upev­ňování semknutosti avantgardy těchto sil — ko­munistického hnutí. To znamená upevňováni jeho každého jednotlivého oddílu. V tom také spatřuje­me my svoji povinnost a odpověnnost nejen za vý­voj vlastni země, ale i odpovědnost, již cítí česko­slovenští komunisté vůči nejpokrnkovějším silám celého světa. Československé První máje posledních tří let zů­stanou záložkami vrytými hluboko do paměti a zkušenosti pracujících naši země. Máj osmašedesátého roku, do jehož průvodu se vetřeli ti, kteři odhalili své ledví a radili к ne­pravým cestám. Máj devětašedesátého roku, který se v hlavním městě slavil jen v soukromí závodů a podniků, aby se nepřeměnil ve zbytečnou srážku, ale byl již ve znamení porážky pravice, která v ni stále ještě nechtěla uvěřit. Máj sedmdesátého roku ve znamení nezadržitel­ného přesunn sil a veřejného mínění, v ovzduší bojového odhodlání, pevné důvěry ve vlastní pravdu/ Vlajky dnešní má­jové demonstrace drží znovu pevné pa­že Vrátili jsme Ideá­lům socialismu jejich pravé hodnoty. Inspirují nás zku­šeností a zobecnění, jež shrnul XXIV. sjezd KSSS, nezlom­ná jednota strany so­větských komunistů a sovětského lidu, znalost jeho potřeb a tužeb, která se odrážejí ve velkole­pém programu devátá pětiletky. Leninova strana demonstruje velikost a nepřemožitelnost ideově teoretických a organizátorských sil. Vykonaná práce nám umožňnje věnovat se sou­časnosti a zítřkům, nejen na ně myslet, ale začít je vytvářet. V duchu odkazu bojovníků, kteří před padesáti lety založili komunistickou stranu, ge­neraci statečných, kteří půlstoletí bojovali a ne­poskvrnili její ani svoji čest. Náš máj je předznamenán kvalitativně novým rozmachem pracovní iniciativy na počest XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, přiná­ší projevy důvěry v politiku strany, Jež je pravdi­vá, realistická, přináší zdravá ovoca a z<skává rostoucí podporu. Práce, kterou lidé v této zemi vykonali, velké mezinárodni třídní bratrství, si zaslouží velkého svátku. VLAI КY V PEVNÝCH PAŽÍCH POZDRAVY slavnému svátku ■ OSTRAVA — Brigáda socialis­tické práce předáků J. Fojtů, J. Si­monů a E. Pastuszka se rozhodla 1 letošní májové svátky pozdravit po havířsku. Od 1. dubna začali v rubání vybaveném sovětskou posuvnou vý­ztuži OMKTM zápas o dosažení nej­­vyššího čs. výkonu v těžbě uhlí. Do­savadní rekord z roku 1967 byl 104 tuny uhlí na havíře za směnu. Celo­­měsíční pracovní úsilí havířů bylo nakonec korunováno nebývalým úspě­chem. Za měsíc vytěžili 34 237 tun kvalitního uhlí při průměrném vý­konu přes 124 tun na havíře za směnu, tedy více než šest vagónů. (km) ■ PRAHA — V předvečer 1. máje se otevřely brány všech větších zá­vodů ČKD Praha, aby se veřejnosti — zejména pak rodinným příslušní­kům zaměstnanců — umožnilo sezná­mení s pracovišti, výrobky a tím vším, co patří к největšímu pražské­mu strojírenskému podniku. Den ote­vřených dveří, uspořádaný Jako sou­část květnových oslav, je zaměřen 1 к 100. výročí vzniku ČKD. V někte­rých závodech — například v Loko­motivce Sokolovo — mají proto zří­zenu výstavku o historii 1 perspekti­vách svého oboru. Jinde —- například v ČKD Kompresory — zas připravili pro návštěvníky bohatý kulturní pro­gram. (vh) ■ BRNO — Jubilejní byt к 1. máji byl v pátek odpoledne slavnostně předán Brnu. Je to pětadvacetitisící byt, který ve městě vybudovali zaměstnanci brněnských Pozemních staveb. Byt Je v domě na Poznaňské ulici 22. Během páté pětiletky má být odevzdáno občanům Brna 16 800 bytů, což Je mnohem více než v před­chozích dvou pětiletkách. (svo) ■ OSTÍ NAD LABEM — Také ve všech městech a obcích na severu Čech vykročí do prvomájového prů­vodu slavnostně oděnými ulicemi. Technické služby v Liberci dokonči­ly úpravu trasy Závodu míru a vy­sadily květy na ploše 800 m2. V Ja­blonci se zaměřili především na úpra­vu náměstí Rudé armády, kde bude při dnešních oslavách 'Odhalena so­cha rudoarmejce. V děčínském okrese budou prvomájové manifestace uspo­řádány na 12 místech. (lc) Telegramy do Nizozemí o Rakousko PRAHA 30. dubna (ČTK) — Presi­dent republiky Ludvík Svoboda zaslal blahopřejný telegram královně Julia­­ně ike státnímu svátku Nizozemského království. Blahopřejný telegram zaslal také dr. h. c. Franci Jonášovi к jeho zno­vuzvolení spolkovým presidentem Ra­kouské republiky.

Next