Rudé Právo, červenec 1971 (LI/154-180)

1971-07-01 / No. 154

Prolétán všech zemí, spojte se ! RÜDE PRAVD ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ve Čtvrtek i. července 1971 ČÍSLO 154 — ROČNÍK 51 (Právo lidu ročník 74} CENA 50 HALÉŘŮ Г 0 SLAVNOSTNÍ vyvrcholení celostátního setkaní pionýru President republiky mezi lejmladší generací Cesta za Rudou hvězdou končí, začíná Expedice za prvními pionýry HRADEC NAD MORAVICÍ 30. Června (ře) — Za účasti stranické a vládní delegace, v jejímž fele byl Clen předsednictva OV KSČ a president republiky Ludvík Svoboda, vyvrcholilo ve středu v Hradci nad Moravicí celostátní se­tkání pionýrů. Slavnostního aktu se zúčastnili také vedoucí funkcionáři Se­veromoravského kraje a opavského okresu. Na setkání s představiteli strany a vlády se pionýři, vítězové hry Cesta za rudou hvězdou, velmi těšili. Před slavnostní tribunu nastoupili v pěkně vyžehlených košilích s rudými šátky. Všichni se dívají к obloze, čekají, kdy už se objeví vrtulník. Helikoptéra do­sedla a první u stroje jsou členové pionýrské rady setkání. Přinášejí čle­nům delegace kytice rudých karafiá­­tů. Pionýrka Vokálůvá vítá delegaci i hosta nejmilejšího — presidenta re­publiky Ludvíka Svobodu. Připomíná, že pionýři vědí, jak vřelý vztah má president republiky к mládeži. Mluví za všechny, když říká: »Máme vás upřímně rádi a z celého srdce vás ví­táme na tomto celostátním setkání , a čekáme na vaše slova, soudruhu pre­sidente«. К mikrofonu přistupuje soudruh Svoboda. Po jeho projevu dostávají nejlepší pionýři a pionýrští pracovní­ci vyznamenání. Ze svého shromáždě­ní odesílají pionýři^ dopis Pionýrské organizaci V. I. Lenina v Sovětskénf svazu. Z tribuny pionýrského setkání byl vyhlášen také program nové pio­nýrské činnosti Expedice za prvními pionýry. Následuje slavnostní defilé. Jako první pochodují před tribunou pioný­ři Středočeského kraje. Zelenými ra­tolestmi s rudými stuhami zdraví hos­ty. Druzí defilují pionýři ze Středo­­slovenského kraje. Některé delegace skandují hesla, pionýrská hudba hra­je do pochodu, je to nádherná pře­hlídka radostného zdravého mládí. Poslední jde hostitelský — Severo­moravský kraj. Před tribunou zazní povel: »Zastavit stát, vpravo v bok!« To už si severomoravští pionýři roz­vázali rudé šátky a teď s doprovodným »hurá« zdraví všechny hosty na tri­buně. Ti jim odpovídají srdečným po­tleskem. Závěr defilé tvoří pionýři a žáci všech škol Hradqe nad Moravicí. Všechny členy stranické a vládní delegace si pionýři odvedli do svých rajónů, kde s nimi besedovali. Presi­dent republiky, doprovázen soudru­hem Varholíkenl a funkcionáři Seve­romoravského kraje, si prohlédl tá­bor a jeho vybavení a pak ve velkém jídelním stanu besedoval se zástupci pionýrských delegací celé republiky. Hovořil o svém mládí, přičemž do­dal, že se neuměl narodit, protože kdyby mu bylo dvanáct nebo patnáct let, měl by mnohem radostnější mlá­dí. Připomněl historii našich národů, jejich přátelství se Sovětským sva­zem, který, jak soudruh Svoboda zdů­raznil, v minulosti i v současné době byl a je naším nejvěrnějším přítelem a ochráncem. Položil přitom důraz na to, aby dokumenty, které tato fak­ta dokazují, pionýři dobře studovali. A pak měly slovo dětí. Hovořily o své hře Cesta za rudou hvězdou, co všechno se jim při ní podařilo vy­konat. Z úst dětí bylo slyšet slova dí­ků a lásky naší straně, presidentu re­publiky, kterému přáli hodně zdraví a dlouhá léta. Jemu přinesli také vel­ké množství upomínkových dárečků. Po celou dobu návštěvy pod hra­deckým zámkem byl soudruh Svobo­da obklopen chlapci a děvčaty, kte­ří mu také vytvořili špalír, když Od­cházel к helikoptéře. A pak letícímu stroji ještě dlouho, dlouho mávali. Projev soudruha LUDVÍKA SVOBODY Milí mladí přátelé! Rád bych vám především upřímně poděkoval za milé přivítání a jménem lislřediíího výboru Komunistické stra­ny Československa, vlády republiky, členů naší stranické a vládní delegace i jménem svým z celého srdce pozdra­vil toto vaše shromáždění! Dnes, ráno, než jsme odjeli z Prahy, došla tragická zpráva o tom, že sta­teční sovětští pionýři kosmu — Dob­­rovolskij, Volkov a Pacajev — zahy­nuli při přistání. Padli na poli cti a slávy, v boji za rozvoj vědy, za šťast­nou budoucnost nás všech. Prosím vás, abychom minutou ticha uctili jejich památku. Bude tomu téměř rok, co nás vaši vedoucí soudruzi informovali o pří­pravách na organizování akce Cesta za rudou hvězdou. Velmi jsme to uví­tali a pevně jsme věřili, že pionýři ukáží, co dovedou. Nezklamali jsme se. Soutěž se po­stupně stávala osnovou a základnou činnosti celé Pionýrské organizace. Spojila aktivní tvůrčí činnost, zábavu i 'sport s ideovou výchovou. Podnítila touhu mládeže po vědění. Stmelovala kolektiv a vedla к posilování pocitu odpovědnosti. Vytvářela u dětí radost z práce, z dosažených výsledků. Vy­volávala zdravou soutěživost jak v rámci skupin, tak i celých okresů. Vedla pionýry к poznávání pokro­kových, revolučních tradic svého li­du а к hrdosti na ně, na slavných padesát let práce Komunistické stra­ny Československa. Posilovala styky a spolupráci se sovětskými pionýry, prohlubovala poznání o zemi našich nejlepších přátel. Vychovávala děti к lásce к vlasti, к pocitu odpověd­nosti za její další socialistický vý­voj, za další mezinárodní zápas za mír a pokrok ve světě. Tak je to správné. Chtěl bych zdůraznit, že jsem o va­ší práci informován — jak se říká — z první ruky. Po celou dobu průběhu Cesty za rudou hvězdou jsem dostá­val řadu dopisů od pionýrských ko­lektivů. Pionýři se mi svěřovali, jak plní úkoly soutěže, zejména jak bese­dují s účastníky zápasů proti fašis­mu, se členy prvního československé­ho armádního sboru v Sovětském svazu, s bojovníky Slovenského ná­rodního povstání či Květnového po­vstání českého lidu. Psali mi o svých hlubokých zážitcích z rozhovorů s československými rudoarmejci, účastníky Velké říjnové socialistické revoluce. Za všechny tyto dopisy upřímně dě­kuji. Svědčí o tom, že Cesta za ru­dou hvězdou vás zaujala. Že byla dů­stojným příspěvkem Pionýrské orga­nizace к padesátému výročí založení Komunistické strany Československa. Dosáhnout úspěchu v této soutěži — to je veliká čest. Proto vám, jako nejúspěšnějším kolektivům Cesty za rudou hvězdou, z celého srdce blaho­přeji. Dobře jste pracovali a já jsem přesvědčen, že výsledky vaší práce budou pro vás nejlepším povzbuze­ním do další úspěšné činnosti — do vaší expedice Za prvními pionýry. Jde i o to, abyste vy a všichni pionýři dovedli- získáni: zkušeností a poznatků využít ve své každodenní práci — už nyní, o prázdninách. Abyste ve svém okolí aktivně pomá­hali při každé užitečné akci — at už jde o zkrášlení či ochranu životního prostředí, účast na sběru, pomoc v zemědělství. (Pokračování na str. 2.) Nové formy sledují vzestup výroby Celostátní porada zemědělských tajemníků KV a OV KSC PRAHA 30. června (npj — Ve středu se uskutečnila celostátní porada ze­mědělských tajemníků KV a OV KSČ, které se zúčastnili i zástupci fede­rálního a obou národních ministerstev zemědělství a výživy. Pracovní jednání řídil tajemník ÜV KSS soudruh J. Janík. Hlavní referát přednesl vedoucí od-. dělení zemědělské politiky OV KSČ J. Havelka. Uvedl, že cílem této po­rady je sjednotit se t postupu při uskutečňování závěrů XIV. sjezdu na tomto úseku stranické práce. V další části řekl: »Významnou součástí ze­mědělské politiky, strany v nadcháze­jící nové etapě rozvoje zemědělství bude další koncentrace a specializa­ce rostlinné i živočišné výroby. Hlav­ní cestu v procesu koncentrace a specializace výroby Vilíme v dobro­volná kooperaci mezi zemědělskými podniky, při plném respektování zá­sad vzájemné výhodnoiti a společen­ské efektivnosti. Přitom počítáme s tím, že tento proces bude dlouho­dobějšího charakteru a přesáhne i rá­mec 5. pětiletky.« Poté se zabýval tím, že široká ze­mědělská veřejnost mítala rezoluci XIV. sjezdu strany, kds se stanovila linie dalšího rozvoje zemědělství. V tom je klad, ovšem ne tak už je však chápáno její praktické uskuteč­ňování. Někde stále ještě — a to ne­jen v okresech, krajích, ale i v cen­tru — dobře nechápou, že nejde jen o koncentraci organizme a řízení, o vytváření nových, větších organizač­ních celků, ale především o koncen­traci výrobních sil, ktetá umožní dal­ší vzestup výroby. Z tolio tedy vyplý­vá, že jde o to, nepodřizovat výrobu organizaci a administrativnímu roz­čleňování, nýbrž naopak, organizaci podřídit výrobě. Dále pak prvé zkušenosti ukazují, že v okresech se dosavadní kooperač­ní zařízení zaměřují převážně na ži­vočišnou výrobu. Přitom živočišné pro­dukty vyrábíme z krmiv. A zde na úseku rostlinné výroby jsme dosud udělali málo. Chybějí příklady z budo­vání agrochemických center, z koope­račních sdružení na obdělávání půdy, na sklizeň apod. Další část referátu se zabývala úko­ly, které bude třeba v nejbližším ob­dobí řešit v souvislosti s plněním Směrnic XIV. sjezdu к 5. pětiletému plánu, a vlastní prací strany na ves­nicích. К těmto problémům byla pak diskuse, ve které zemědělští tajemní­ci hovořili o svých praktických zku­šenostech a cílech, které v Okresech a krajích pro ně vyplývají po XIV. sjezdu KSČ. К některým připomínkám, které v diskusi uvedli tajemníci, odpovědě­li zástupci ministerstev. Týkaly se ná­hradních dílů к zemědělské mechani­zaci, výroby mléka, pracovních sil apod. Závěrečné slovo měl tajemník OV KSS soudruh J. Janík. Zdůraznil mj., že v krajích a na okresech bude třeba v těchto dnech soustředit vše­chnu pozornost na blížící se žně. Je ještě dost rezerv uvnitř okresů, které se dají využít a tím také zabránit zbytečným ztrátám na obilí. plnění Působit к důslednému stanov Zasedání ústřední kontrolní a revizní komise KSŮ PRAHA 30. června (z) — Ve středu se konalo v Praze zasedání ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které řídil její předseda M. Jakeš. Vycházejíc z usnesení XIV. sjezdu strany, komise se zabývala plánem své práce na druhé pololetí 1971. Za hlavní úkol považuje působit к důslednému plnění stanov strany a rezoluce к aktuálním otázkám jedno­ty strany v činnosti stranických orgá­nů, organizací a jednotlivých komu­nistů. Těžiště své činnosti spatřuje v kontrole dodržování leninských no­rem výstavby a činnosti strany, prin­cipů demokratického centralismu, vnitrostranické demokracie, rozvíjení kritiky a sebekritiky, kolektivnosti vedení a vyžadováni osobní odpověd­nosti s cilem aktivizace každého čle­na strany při plnění usnesení XIV. sjezdu a usnesení OV KSČ. Vycházejíc z Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu, bude i nadále napo­máhat v boji proti pravicovému opor­­tunismu. Dále komise zaměří svou činnost na kontrolu vývoje složení strany a přijímání kandidátů v duchu usnesení XIV. sjezdu. Bude kontrolo­vat plnění usnesení ÜV KSČ ke kádro­vé a personální práci, které vystupu­je významně do popředí zejména v souvislosti s přípravou voleb do za­stupitelských orgánů. V neposlední řadě bude věnovat po­zornost hospodařeni strany a upevině nl pořádku ve stranické administrati­vě. Zvýší rovněž metodickou pomoc kontrolním a revizním komisím na nižších stupních, směřující к plné aktivizací a rozvinutí práce i podniko­vých, celozávodních, městských a místních kontrolních a revizních ko­misí a skupin pro revizní Činnost v základních organizacích/ strany. Komise projednala zásady práce ělenů ÜKRK a stanovila,'' jejich účast při zabezpečování plánovaných úko­lů. Schválila jednací řúd pléna ÜKRK KSC a zásady činnostj vedení komise. Komise projednala Správu z prověr­ky zaměření a účinnťosti masové poli­tické práce v Severočeském kraji, kte­rá ukázala, že je tífeba věnovat větši pozornost rozvoji i masové politické práce ze strany st/átních orgánů, ná­rodních výborů, Společenských «г8а' nizací a hospodářských pracovníků. Tragický návrat kosmonautů IEJICH HRDINSTVÍ ZŮSTANE NAVŽDY V NAŠÍ PAMĚTI PRAHA/MOSKVA 30. června (ČTK-st) — Ve středu vydala sovětská tisková agentura TASS zprávu o tra­gické smrti posádky kosmické lodi So]uz 11, kosmonautů podplukovníka G. Dobrovolského,^ palubního inže­nýra V. Volkova a inženýra-výzkumníka V. Pacajeva, o smrti, která posádku první orbitální vědecké la­boratoře Saljut zastihla při jejich návratu na Zemi. G. T. DOBROVOLSKIJ V. N. VOLKOV V. I. PACAJEV Posílení čs.-kubánských vztahů Komuniké o návštěvě ministra dr. Raúla Roa Garcíi PRAHA 30. června (ČTKj — Na pozvání ministra zahraničních věcí ing. J. Marka uskutečnil ministr zahraničních věcí Kubánské republiky dr. Raúi Roa García s chotí ve dnech 26,—30. června 1971 oficiální přátelskou návště­vu Československé socialistické republiky. Během svého pobytu v ČSSR byl ministr dr. Raúl Roa García, kterého doprovázel kubánský velvyslanec v ČSSR Ernesto Meléndez Bachs, při­jat generálním tajemníkem ÜV KSČ G. Husákem za přítomnosti člena předsednictva OV KSČ V. Bilaka a ve­doucího oddělení mezinárodní politi­ky OV KSČ P. Auersperga, presiden­tem republiky armádním generálem L. Svobodou, předsedou vlády ČSSR L. Štrougalem za přítomnosti místo­předsedů federální vlády F. Hamou­­ze a ing. J. Zahradníka a ministrem zahraničního obchodu ing. A. Barčá­­kem. Při jednáních mezi ministry zahra­ničních věci si obě strany vyměnily informace o současné politice a hos­podářské situaci ve svých zemích a na nejdůležitějši mezinárodní otázky. Obě strany potvrdily, že budou na­dále vyvíjet veškeré úsilí к odstra­nění ohnisek války a napětí, která existuji vinou imperialismu ve svě­tě. Kubánská strana vyjádřila pod­poru akcím zemí socialistického spo­lečenství zaměřeným na zmírnění na­pětí v Evropě a na svolání konfe­rence o evropské bezpečnosti. (Pokračování na str. 7.) V doprovodu předsedy ÜV SSM J. Varholíka sl prohlédl president republiky celý tábor v Hradci nad ^Moravicí, který téměř týden hostil'pionýry• z'celé-vlasti. TelefótolČTKA-^VÍŠVOkČlK’ Dne 29. června 1971 posádka orbitální vědecké stanice Saljut splnila letový program a dostala příkaz к při­stání. Kosmonauti přenesli materiály vědeckých výzkumů a pa­lubní deníky do dopravní kosmické lodi Sojuz 11. Po přechodu kosmonauti zaujali svá místa v lodi So­juz 11, zkontrolovali palubní systémy a připravili loď к odpojení od stanice Saljut. V 19 hodin 28 minut SEČ se kosmická loď Sojuz 11 odpojila od orbitální stanice Saljut; dále pokračovala v letu obě kosmická zařízení samostatně. Posádka lodi Sojuz 11 hlásila na Zemi, že odpojení proběhlo bez závad a všechny systémy lodi funguji normálně. Po orientaci lodi Sojuz 11 pro sestup na Zemi byl 30. června v 01 hodin 35 minut moskevského času (29. června ve 23.35 SEČ) zapnut brzdicí motor, který praco­val vypočtenou dobu. Po skončeni práce brzdicího mo­toru se přerušilo spojení s posádkou. Všichni jsme je znali. Sledovali jsme jejich hrdinskou práci ve ves­míru, obdivovali jejich optimismus. Seznámili jsme se s jejich* životem v den jejich startu a poznali je i z roz­hovorů a z tiskové konference před tímto letem. Velitel kosmické lodi podplukovník letectva Georgij Dobrovolskij se na­rodil v černomořském přístavu Odě­­se. 1. června mu bylo 43 let. Vzpo­meňme, jak například odpovídal na otázku, v čem je smysl života. »Smysl života je v životě samém. Jenže to hned nepochopíš. Například, když jsem přišel na svět, žádný urči­tý cíl jsem neměl...« Nebo poslyšme, jak G. Dobrovojskij vyprávěl o své cestě к letectvu. »Vyrostl jsem v Oděse. Snil jsem 0 tom, že se stanu námořníkem. V ce­lé Oděse neexistuje ani jeden kluk, který by o námořnickém životě ne­snil. Do námořnické školy jsem však nebyl přijat. Zato jsem se ocitl ve speciální letecké škole. A jakmile jsem byl jejím žákem, o ničem jiném než nebi jsem nechtěl slyšet. Roz­hodl jsem se, že se stanu letcem, a to stíhačem. Byl jsem přesvědčen, že se stanu nejlepšlm stíhacím letcem ...« Stal se nejen výborným letcem, ale 1 kosmonautem. Palubní inženýr orbitální stanice Saljut Vladislav Volkov se narodil v rodině leteckých konstruktérů a stal se jím také. V kosmickém prosto­ru byl již podruhé. Tenkrát na palu­bě Sojuzu 7 obletěl Zemi 80krát. Vě­děli jsme o něm, že patří mezi nejve­selejší kosmonauty. Jeho smysl pro vtip jsme poznali i v průběhu minu­lých čtyřiadvaceti dnů. - Byl výtečným inženýrem a dobrým organizátorem. Dokázal být v pravou chvíli vážný. Například, když hovo­řil o letech do vesmíru. »Každý let do vesmíru je těžká a odpovědná záležitost. Nic lehkého jsem ani neočekával. Musím však zdůraznit, že bez ohledu na to, že ve vesmíru je nám skutečně někdy těž­ko, přesto mě vesmír přitahuje.« A odpověď zvláštnímu zpravodaji Pravdy uzavřel: »Čestně se přiznám, že se nemohu dočkat, až se dostanu na oběžnou dráhu a řeknu: Bud zdráv, vesmíre!« Podle programu byl po aerodynamickém brzděni uve­den do činnosti padákový brzdicí systém a přímo nad zemí motory pro měkké přistání. Let přistávacího mo­dulu skončil měkkým přistáním v určené oblasti. Součas­ně s lodí přistál i vrtulník pátrací skupiny, jejíž členové po otevření poklopu lodi nalezli celou posádku lodi So­juz 11 ve složení: podplukovník G. Dobrovolskij, palubní inženýr V. Volkov a inženýr-výzkumník V. Pacajev — na jejich pracovních místech bez příznaku života. Příčiny smrti posádky se vyšetřují. Obětavá práce letců-kosmonautů Dobrovolského, Volko­va a Pacajeva při zkouškách složité kosmické techniky první orbitální stanice s lidskou posádkou Saljut a do­pravní lodi Sojuz 11 znamená obrovský přínos rozvoji orbitálních letů s lidskou posádkou. Hrdinský čin stateč­ných letců-kosmonautů Georgije Dobrovolského, Vladisla­va Volkova a Viktora Pacajeva zůstane navždy v paměti sovětského lidu. V. Volkov svůj úkol. S úsměvem vstupoval do vesmíru, aby splnil Clověk-optimista. Inženýr-výzkumník Viktor Pacajev byl na rozdíl od Volkova málomluv­­ný, vyrovnaný, velmi zdatný a dobře připravený odborník, schopný řešit všechny úkoly. Na palubě stanice Saljut oslavil své 38. narozeniny. Ta­ké my se na tyto oslavy na palubě dobře pamatujeme, když s úsměvem oznamoval, jaký dostal od svých ko­legů dárek... Pamatujeme na tu roz­marnou chvíli. Víme, že inženýr Pacajev byl mu­žem činu. Všichni tři tvořili kolektiv, který úspěšně splnil všechny úkoly na Saljutu. Sledovali jsme vědecké expe­rimenty, seznamovali se s konstruk­čními prvky první orbitální stanice, ale především nám každý den byla bližší a bližší jeho posádka. A tě­šili jsme se na to, až se vrátí mezi nás na Zemi... Splnili úkol. Byli první, kteříiOte­­vírali cestu к orbitálním vědeckým stanicím, stálým laboratořím na‘oběž­­né dráze kolem Země. Jejich jména budou zapsána» zla­tým písmem v historii kosmonauti­ky, píší světové agentury. Ale v na­ší paměti nezůstanou jen jména, ale také oni jako velcí lidé. PROJEVY SOUSTRASTI LEONIDU ILJIČI BREZnEVOVI, generálnímu tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu,1*’ ALEXEJI NIKOLAJEVIČI KOSYGINOVI,|předsedovi rady ministrů SSSR, NIKOLAJI VIKTOROVlCl PODGORNÉMU, předsedovi presidia Nejvylžítío sovětu SSSR. M o s-k v a Drazí soudruzi, s pocity hlubokého zármutku jsme přijali zprávu o tragické smrti.posádky sovětské kosmické lodi Sojuz 11, hrdinných sovětských kosmonautů,i komu­nistů pplk. Georgije Timofejeviče Dobrovolského, palubního Inženýra,hrdiny Sovětského svazu Vladislava Nikolajeviče Volkova a inženýra-výzkum nika ^Vik­tor a Ivanoviče Pacajeva, kteří zahynuli po splnění grandiózního experimentu s první pilotovanou orbitální vědeckou stanicí na světě. Odvážná průkopnická činnost sovětských kosmonautů jako veškerý;boj.,za poznání nového, za pokrok a lidské štěstí-, je provázena i těžkými afbolest­nými oběťmi. Jména těchto skvělých sovětských lidí zůstanou navždy'v pa­měti nejen sovětského a československého Hidu, ale i všeho lidstva. Jménem ústředního výboru KSČ, vládyfČSSR a všeho našeho lidu ^vyjadřu­jeme vám, drazí soudruzi, ústřednímu, výboru KSSS, Nejvyššimu sovětufSSSR, radě-ministrů SSSR a všemu sovětskému (lidu, jakož i rodinám a nejbližším příbuzným a přátelům kosmonautů hlubokou soustrast. GUSTÄV HUSÁK, generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa, LUDVIK SVOBODA, president Československé socialistické republiky, LUBOMÍR ŠTROUGAL, předseda vlády Československé socialistické republiky Ústřední výbor Komunistické stra­ny Slovenska, Slovenská národní ra­da a vláda:Slovenské,socialistické re­­publiiky zaslaly velvyslanectví$)SS'SR v-Praze к tragické smrti sovětských letců-kosmonautů telegram, v němž vyjadřují svoji hlubokou účast nad touto bolestnou ztrátou. Soustrastný telegram zaslali též předseda Federálního shromáždění prof. D. Hanés, první místopředsedky­ně FS a předsedkyně Sněmovny lidu dr. S. Pennigerová a předseda Sně­movny národů V. Mihálik předsedovi Sovětu svazu Nejvyššího sovětu SSSR A. P. Šitikovovi a předsedkyni Sovětu národností Nejvyššího sovětu SSSR J. S. Nasriddinovové, předseda ÚR ČSROH K. Hoffmann předsedovi Vše­­svazové ústřední rady sovětských: od­borů A. N. Selepinovi a předsedkyně ÜV Slovenského svazu žen E.,,Litvajo­­vá předsedkyni Výboru sovětských žen, první kosmonautce světa Valen­tině Těreškovové-Nikolajevové. Do pražského sídla sovětského vel­vyslanectví došly ve středu desítky smutečních telegramů a dopisů z celé republiky — ze závodů a škol, od stranických, mládežnických a odbo­rových organizací i od jednotlivců. Týž den vykonalo na sovětském , vel­vyslanectví kondolenční návštěvu'59 delegací čs. politických a hospodář­ských orgánů, resortních minister­stev, představitelů vysokého školství, vědy a zástupců pražských podniků. v»Žijí dél ve svém díle Jsou tragédie fei zasahují jako blesk a člověk otřesen tou zvěstí truchlí nad promarněnými životy ... Jsou tragédie, jež jsou nesmírně bo­lestivé, avšak rozum se brání vypoví­dat o marnivosti obětí. Touto tragédií je skon tří sovět­ských kosmonautů — podplukovníka G.fDobrovolského, palubního inženýra VAVolkova a inženýra-výzkumníka V. Pacajeva. Položili životy ve službách lidstva. 29. června 1971 splnili letový pro­gram a dostali příkaz к přistání. Pře­nesli na Zemi cenné vědecké výsled­ky své čtyřiadvacetidenní činnosti ve vesmíru. Víme, že životy nenahradí ani ob­rovský přínos, který vložili tito tři stateční letd-kosmonauti do rozvoje orbitálních letů. Víme však také, že všechen pokrok lidstva byl, je a írnde doprovázen oběťmi; neboť lidský gé­nius byl, je a bude vždy odhodlán ve prospěch pokroku obětovat i tu nej­větší hodnotu, své existence — svůj ži­vot. Činí tak nikoliv s vědomím trp­nostt existují určitá rizika, jež pro­vázejí člověka do neznámých či málo známých oblastí jeho poznání. A v oblastech kosmu je lidský čini­tel nenahraditelný; je dříve či později nenahraditelný jakýmkoliv mechanis­mem, protože je to vždy a vždy člo­věk, který s konečnou platnosti i kva­lifikuje hodnoty svého poznání přímo na místě svého působení... Jsme zarmouceni tragédií, která po­stihla 29. června před půlnocí lidstvo. Jsme však zároveň nesmírně hrdi na velkolepý čin tří sovětských občanů, kteří hledali a s úspěchem nalézali cestu do vesmíru pro celou naši civi­lizaci. Jsme nesmírně'hrdi na tyto tři mu­­že-vědce, kteří patří к naší části svě­ta, jež si vepsala na své prapory vznešené myšlenky komunismu; so­ciální spravedlnosti a veškerého po­kroku. A pro tento pokrok šli do boje ... Chce se říci v přeneseném slova smyslu s Juliem Fučíkem — nechť je­jích jména nejsou nikdy spojována se smutkem ... Jejich život je v jejich díle. JAN LIPAVSKÍ,

Next