Rudé Právo, listopad 1973 (LIV/260-285)

1973-11-08 / No. 266

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! R LISTOPAD ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 266 - ROČNÍK 54 (Právo lidu ročník 76) CENA 50 HALÉŘŮ UDEPRAVO ČTVRTEK 1973 JEN ENERGETIKA NA VŠECHNO NESTAČÍ Když se zima zeptá Energetická situace vyžaduje plnou pozornost • Spolupráce se zeměmi RVHP nám pomáhá ® Jde také o 3700 MW • Značné zatížení je v energetických špičkách • Najdou Vítkovičtí následovníky? Elektřina je nesklailovatelná a energetika ji musi v každém okamžiku bě­hem eelého roku, kdy se odběratel rozhodne určité množství odebrat, vyrobit a dodat až na místo. Z tohoto důvodu musí energetika udržovat výrobní zaří­zení, od elektráren počínaje a distribučním rozvodem v obcích konče, v takové pohotovosti, aby svůj úkol mohla plnit. Rychlost zatěžování, velikost přenosů apod. jsou vázány fyzikálními zákonitostmi, které musí být bezpodmínečně respektovány. VYSOKÉ NÁROKY Intenzívní rozvoj národního hospo­dářství po XIV. sjezdu KSČ, výstavba nových závodů, modernizace a inten­zifikace výroby, bytová výstavba a řada dalších faktorů zákonitě vyvo­lávají rostoucí nároky na spotřebu elektrické energie. Usnesením sjezdu byl dán energetice úkol vybudovat v průběhu 5. pětiletého plánu postup­ně nové výrobní kapacity v rozsahu 3700 MW a zabezpečit tak plynulé zá­sobování národního hospodářství a obyvatelstva elektřinou. Úkol o to těž­ší, že jv letech 1967—1968 nebyla za­hájena výstavba nových zdrojů, které by v letošním roce významně posílily výkonovou bilanci. Jak by se situace mohla vyhrotit, je možno vidět na při­kladu USA a jiných západních států, kde v současné době hrozí energetic­ká krize. Československu se nit rozdíl od těchto zemí může opřít o dobrou spo­lupráci zemí RVHP a především SSSR, s kterými je svými energetickými systémy propojeno. Přesto však je tře­ba palivo-energetické situaci věnovat v nejbližšlm zimním období maximál­ní pozornost. ELEKTŘINA MÉRÍ SMĚNN0ST Průběh odběru elektřiny a plynu je během roku, podobně jako u . ostat­ních energií, značně ovlivněn sezón­­ností, jež představuje nižší odběry ve II. а III. čtvrtletí a značný nárůst v I. а IV. čtvrtletí každého roku. Ta­to skutečnost komplikuje v posledních letech situaci v zimních měsících, ze­jména v pásmu tzv. energetických špiček, ráno od 6.U0 hod. do 9.00 hod. a večer od 17.00 hod. do 21.00 hod. 2e tyto rozdíly v zatížení elektrizační soustavy ČSSR nejsou malé, je zřej­mé z odběrových diagramů. Rozdíl letního minima a zimního maxima 1972 představuje 22%, vyjádřeno v technických jednotkách 2030 MW. Rovněž výkyvy denního odběru mezi maximálním zatížením ráno a veěer a minimálním zatížením odpoledne dosahují 24 Уо, což představuje 1900 megawattň, přičemž noční zatížení je ještě podstatně nižší. ’ /Pokračování na str. 2.J Přijetí u soudruha G. Husáka PRAHA 7. listopadu (z) — Generál­ní tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák při­jal ve středu nového velvyslance Ně­mecké demokratické' republiky v ČSSR ■Gerda Königa. VELKOLEPÁ OSLAVA 56. VVROČ! VELKÉ RUNOVÉ socialistické revoluce Prapory Října nad Rudým náměstím Mohutná bojové íoolmiky Sovélské armády • Vérnost duchu idejí Lonina a prolet ářského» iiilmia­ríonaliKniu t Projev ministra obrany SSSIK maršála А. tir«4*ka • Itvouapálhodiuos á manifestace inoskevskveli pracujících • Vystoupení generálního tajemníka í V KSSS |,eouida Krežaéva na slavnostní rei^pei v Kremlu MOSKVA 7. listopadu [Od našich zpravodajů) — bulík)' tisiupaduvý mráz a rubínové hvězdy na věžích. Zvuk ve větru vlajících praporů a ledové kostky dláždění. Poslední vteřiny před úderem kremelského orloje. Moskva se chystá к oslavě 56. výročí Velké říjnové socialis­tické revoluce. Dlouho před desátou hodinou se za­plňují tribuny po obou stranách Le­ninova mauzolea na Rudém náměstí i tribuny po celé protější délce. Svá místa zaujímají představitelé diploma­tického sboru a vojenští atašé akre­ditovaní v Sovětském svazu. Kremel­ská stěna, ozdobená znaky všech sva­zových republik a rudá vlajka Sovět­ského svazu nad Kremlem ... Zaznívá hlas kremelského orloje. S jeho prvním úderem vystupují na ochoz Leninova mauzolea členové po­litického byra OV KŠSS v čele s L. Brežriěvem, N Podgorným a A. Kosy­­glnem a sovětská generalita. Rudé náměstí objíždějí dva otevřené světlé vozy. Ministr národní obrany SSSR maršál Sovětského svazu A. Grečko vykonává přehlídku nastoupených vo­jenských jednotek moskevské posád­­kv v doprovodu velitele přehlídky ge­nerála V. Govorova. Hovoří maršál Д. Grečko Je přesně 10.10 hodin, když Rudým náměstím zní fanfárový signál »Slyš­te všichni!«. Hovoří maršál A. Grečko. Blahopřeje к slavnému 56. výročí Ve­likého října a vzdává hold budovatel­skému úsilí všeho sovětského lidu, ve­deného slavnou avantgardou dělnic­ké třídy, Komunistickou stranou So­větského svazu. Hovoří o bratrských socialistických zemích, které spolu se sovětským lidem upevňují jednotu v úsilí o mír a bezpečnost. O nebez­pečí, jakým je expanzivní politika Izraele, všech sil nepřátelských míru. Proto je třeba dále upevňovat ekono­mickou a vojenskou moc země ... Mohutné hurá a slavnostní dělo­střelecká salva )e odpovědí na slova ■ maršála A. Grečka. Zní sovětská hym­na. A na Rudém náměstí začíná vojen­ská přehlídka na počest 56. výročí Velkého října. Přehlídku už tradičně zahajují mladí bubeníci v černých uniformách. Údery do bubr.ň a jejich 126 kroků za minutu udává rytmus celé přehlídky. Mezi prvními pochodují po dláždění Rudého náměstí posluchači nejslav­nějších sovětských vysokých vojen­ských škol. Posluchači první vojenské akademie v zemi —- Frunzeho — vy­znamenané několika řády. Z jejích řad vyšli všichni velcí sovětští sou­dobí velitelé a vojevůdci. Následuje oddíl posluchačů Lenino­vy vojenskopolitické akademie a posluchačů Džeržinského akademie, jednoho z nejstarších ústavů v ze­mi. Vyrovnané a pevné řady, vpravo hlecf a zrak upřený к ochozu Leni­nova mauzolea, tak přecházejí kolem žáci dalších vysokých vojenských škol, Akademie tankových vojsk mar­šála Malinovského, posluchači Letec­ké akademie J. Gagarina a Žukovské­­ho. Letos poprvé se vojenské přehlíd­ky zúčastňují, posluchači kyjevské Ná­mořní vysoké politické školy, která připravuje politické pracovníky pro baltské a tlchooceánské lodstvo. A potom už zní pevný krok mo­drých baretů výsadkových vojsk, kte­rá se poprvé zformovala v měsících Ve.lké vlastenecké války. Námořní černomořská pěchota a pohraničníci v zelených čapkách. Otcové těch mla­dych chlapců z tohoto náměstí po po­dobné přehlídce v roce 1941 Odcháze­li přímo na frontu в v roce 1945 při­nášeli ke stěnám Kremlu standarty poražené hitlerovské armády. Po pětačtyřicáté pochodují Rudým náměstím leningradští nachimovci. Jde 1 slavná Džeržinského divize, za­ložená v prvních letech sovětské mo­ci, Jejíž posluchači bojovali s Inter­­venty. Jejím velitelem byl také Sem- Jon BudonnyJ. Za Velké vlastenec­ké války se divize vyznamenala při obraně Moskvy. Nastupuje vojenská technika Přesně v 10.35 hodin se plocha Ru­dého náměstí vyprazdňuje. Chvíle na­pětí. Zaznívá těžké dunění motorů vojenské techniky. Její přehlídku za­hajují příslušníci slavné gardové Ta­­ntanské divize, která se . vyzname­nala a vysloužila čestný název v bit­vě o Kavkaz. Prvně s novými stro­ji se přijíždějí ukázat sovětští vý­sadkáři. Lehká vozidla lze přepravit vzduchem na jakékoliv místo. Každoročně defilují před Lenino­vým mauzoleem před nejvyššími před­staviteli strany a vlády také přísluš­níci gardové tankové Kantěmirovské divize. Otcové dnešních kantěmirovcíi osvobodili Kantěmiřovku na Ukrajině a tím otevřeli cestu к osvobození ce­lého Donbasu. Mají těžké tanky, ozna­čené gardovým emblémem. Jako by celou prostorou prolétal elektrický výboj, když se u stěn His­torického muzea objevuje čelo rake­tových vojsk. Nejdříve dalekonosné dělostřelectvo, které může být zasa­zováno v těsném sledu za tanky a pěchotou a které může operovat dn celé taktické hloubky. Jeho předností je mobilnost a rychlost. Jeden oddíl га* * Lj Jtiuní náměs­tím před zraky celé země. Oddíly re­aktivního dělostřelectva a rakety pro­­tivzdušné obrany, zbraň určená к ochraně měst a vojenských uskupe­ní před útokem ze vzduchu. Útvary vybavené nejmodernější technikou. Ohromujícím dojmem působí těžké ta­hače s balistickými střelami námoř­nictva. Vjíždějí vozidla s mezikonti­nentálními raketami, jaké nemají co do síly ve světě obdoby. Pochod moskevských pracujících Po pětačtyřiceti minutách vojenské přehlídky se do Rudého náměstí vlévá proud lidské řeky. Vlajkonoši s rudý­mi prapory. Dívky v modrém a s bí­lými kruhy. Dívky v zeleném a se ze­lenými obilnými klasy v rukách, vzdá­vající hold bohaté žni letošního ro­ku. Náměstí zdraví studentské staveb­ní oddíly v zelených uniformách. Jen na severu jích letos pomáhalo o prázd­ninách na 550 tisíc jako příslušníci 32miliónové armády slavného lenin­ského Komsomolu. Počasí je tohoto roku skoupé. Po celou dobu padá nad Moskvou mokrý sníh s deštěm. Nad městem visí olo­věné šedé mraky. Ale nic nemůže po­kazit náladu svátečního dne. Za pes­trými oddíly sovětského dorostu vstu­puje na Rudé náměstí čelo průvodu moskevských pracujících. Leninský, Sovětský, Krasnopresněnský, Prole­­tářský, Baumanský obvod a za nimi všechny další. Vlče než dvě hodiny bouří tato mohutná lidská řeka v ka­menných březích historického Rudého náměstí. Moskvané zdraví své nejvýšší představitele a demonstrují své veli­ké budovatelské úspěchy v třetím ro­ce deváté sovětské pětiletky. Byl to veliký a úspěšný rok. Jeden z prv­ních už v druhém půlstoletí prvního socialistického stálo v historii lidstva. ZDENĚK KROPÄC, STANISLAV OBORSKY Z OCHOZU LENINOVA MAUZOLEA pNhlítell slavnostní vojenské přehlídce a radostné manifestací Moskvanů ne/vyšSÍ straničtí a státní představitelé Sovětského svazu. Na snímku zleva soudruzi Nikolaj Podgornyj, Leonid Hrežnev a Alexei Kosygin. Na snímku vpravo část průvodu sovětských sportovců. Telefoto ČTK —TASS MOSKVA 7. LISTOPADU 1973 Z ranních ulic se vytratil onen sko­rém věčný hukot motorů a šum pneu­matik, město dostalo nezvyklou po­dobu, ale nebylo klidné. Na Kutuzov­­ském prospektu před kavárnou Krys­tal asi dvě desítky lidí stavěly na pod­vozku velké transparenty, v Gerceno­­vě ulici se formovalo čelo průvodu ze zdejší ulice a radiovůz к tomu hrál revoluční písně, od náměstí Povstání к pomníku Majakovského se vlnil, čer­nal, rudl a také zpíval a křičel a smál se ohromný a široký zástup ... A odevšad zněla hudba. Smělo tova­ry šči v поди a Vláda je svržena a také píseň o neklidném mládí... Někde se písně slévaly a byla : z toho po­divuhodná melodie radosti a optimis­mu. Sel isem ranními moskevskými uli­cemi к Rudému náměstí. Byla zima, pršelo, chvílemi se déšt měnil v ledo­vou krupici, která píchala do obliče­je. Ale nepříjemné, lezavé, mokré po­časí nesetřelo úsměv z tváře Moskvy. U Nikitské brány byla snad tisícovka mladých lidí — a samozřejmě muzika, tanec, ale také fotbal s tenisákem a veselé pokřikování. Vysoký blonďák ' s ušankou frajersky hozenou do týla roztahoval měchy staré harmoniky к prasknutí a hbitými prsty kouzlil na klávesnici písně zrozené Říjnem ... Stanoviště jednoho z komsomolských průvodů. Nedaleko odtud, na vrůčelí žluté­ho domu, byl ohromný obraz Lenina. Ten známý: Vladimír lljič stojí roz­kročen, pravou ruku v kapse, čepici má maličko do čela a zpod jejího lesklého černého štítku vesele hle­dí před sebe. Zdálo se mi, že se dí­vá do ulice, hřmotné, rozjařené, ba­revné, vybuchující smíchem a mladý­mi hlasy. A v jeho veselých očích byl souhlas s tím shonem, který ulici na­plnil, a radost z radosti lidí. Vlastně to byl nejen obraz. Rozjá­saní lidé v ulici jakoby jej proměnili v něco živoucího, blízkého. Byl tu Vladimír lljič, v tomto hřmotném, zpívajícím, roztančeném městě. Vše­chno, co dělal, plánoval, organizoval, všechno, co promýšlel, čemu dal směr, vytvořilo tenhle dobrý a veselý den, tuto skutečnost, radost lidí. Byl blíz­ko, velice blízko každému člověku v dnešní nevlídné a nádherné ráno. Na náměstí před Manéží stály řady raket nejrůznějších vělikostí a typů. Armáda je armáda а и strojů a raket stály hlídky. Tentokrát však nedbaly příliš své povinnosti: chlapci ve vo­jenském se tvářili, jako by neviděli přískoky kluků, kteří si chtěli na ra­kety aspoň sáhnout. A tak se samo­zřejmě tento improvizovaný vojenský tábor raketčíků brzy změnil v eldorá­­do moskevských chlapců, jen ve chví­lích, kdy kluci by ve své zvědavosti . pomalu rakety a tahače rozebrali, za­zněl vojenský povel, určený chlapcům: A nu, smirno, rebjata .. .1 A kluci po­slouchali. Ostatně, důstojníci si je roz­dělili a ukázali jim i to, co laické oči neuvidí. Připadlo mi, že i ty hrozivé rakety k, dnešku přirozeně patři: neublíží, ale chrání smích, zpěv,. veselí, radost a štěstí lidí. V deset hodin zaznělo nad městem hlášení velitele přehlídky generál­­plukovnlka Govorova maršálu Sovět­ského- svazu Grečkovi. A hlučná, roz­jásaná Moskva, rozvlněné lidské mo­ře v ulicích se upnulo к jedinému centru města — к Rudému náměstí... STANISLAV OBORSKY * Z vystoupení L Brežněva »Jsme hrdi, že tento svátek se stal vskutku internacionálním svátkem, svátkem všech pracujících lidí,« řekl generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv na recepci v Kremlu u příle­žitosti 56. výročí Říjnové revoluce. »Myšlenky Velkého října a učen! našeho vůdce a učitele Lenina jsou blízké a srozumitelné pracujícím ce­lého světa. Velký říjen probudil, v li­dových masách obrovskou sílu a ote­vřel před nimi nové historické obzory. Spolu s námi dnes výročí Velkého října široce oslavuji národy bratr­ských. socialistických zemí. Vlna Říjnové revoluce pomohla roz­bít koloniální okovy. Je proto zcela pochopitelná ona vřelá sympatie, s níž se dnes, dívají na kolébku Října národy, které se osvobodily^ od impe­rialistického útlaku. Dnes vyvstává zřetelněji než kdy­koli předtím světodějný, historický, pokrokový smysl a nezvratnost vývo­je, který zahájila Velká říjnová socia­listická revoluce,« • zdůraznil Leonid Brežněv. ( »V tento den demonstrují dělnici, kolchozníci, lidová inteligence, milió­ny sovětských lidí v našich městech a vesnicích věrnost revolučním ideá­lům Října, leninské straně a marxis­­mu-leninismu. Sovětský lid uvítal 56. výročí Říj­nové revoluce vynikajícími pracovní­mi činy. V jeho pracovních úspěších še projevila zásadová, tvůrčí, důsled­ná leninská linie strany, její schop­nost vzbudit v masách pracovní na­dšení, nevídaný rozmach socialistické­ho soutěžení, velký smysl pro spole­čenskou povinnost, politická jednota naší společnosti a nerozborné přátel­ství národů Sovětského svazu. Jdeme s jistotou kupředu, třebaže nás, dějiny nerozmazlují snadnými vítězstvími. Tím cennější jsou pro nás naše dnešní úspěchy.« /Pokračování na sír. 7.) PŘÁTELSKÝ VEČER PRAHA 7. listopadu (ČTK) — U příležitosti 56. výročí Velké říjnové socia­listické revoluce uspořádal ve středu v Praze velvyslanec SSSR v CSSR Vladimir V. Mackevič recepci. Zúčastnili se jí generální tajemník ÚV KSC Gustav Husák, president ČSSR armádní generál Ludvík Svoboda, předsedá vlády CSSR Lubomír Štrougal a další členové předsednictva ÚV KSČ Karel Hoffmann, Alois Indra, Antonín Kapek, josef Kernpný a [osul Korčák, a kandi­dát předsednictva ÚV KSČ Václav Hůla. К výročí Velkého října pMšli so­větskému velvyslanci dále blahopřát předseda ústřední kontrolní a reviz­ní komise KSČ Miloš Jakeš, členové sekretariátu ÚV KSČ Jan Baryi, Jan Fojtík, Miroslav Moc, František Ondřich a Oldřich Švestka. Mezi hosty byli také představitelé Federálního shromáždění ČSSR, mís­topředsedové a ministři federální vlá­dy, zástupci orgánů a složek Národní Irontv, generalita Čs. lidové armády a další představitelé našeho politic­kého, hospodářského, kulturního a vědeckého života. Slavnostnímu večeru byla přítomna také delegace Společnosti sovětsko­­československého přátelství, vedená tajemníkem Tatarského oblastního výboru KSSS a členem předsednictva Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR Murzagitem Valejevem, představitelé hlavního velení spojených ozbroje­ných sil států Varšavské smlouvy v ČSSR, Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR a členové pražského diplomatického sboru. Recepce se uskutečnila v soudruž­­ském a srdečném ovzduší, charakte­rizujícím nerozborné přátelství mezi československým a sovětským lidem. Slavnostní shromáždění pracujících v Bratislavě Projev к 56. výročí Říjnové revoluce přednesl soudruh P. Colotka • Shromáždění pozdravil generální konzul SSSR v Bratislavě M. M. Dějev 9 SSSR - záruka naší bezpečnosti, nezávislosti a rozvoje • Zdravice sovětskému lidu BRATISLAVA 7. listopadu (gč)— Kladením věnců к památníku sovětských vujáků na Slavíně, kteří položili životy za osvobození Bratislavy, a slavnost­ním shromážděním bratislavských pracujících ve velké bale Parku kultury a oddechu vyvrcholily ve středu uslavy 56. výročí Velké říjnové socialistická revuluce v Bratislavě. Na čestná místa v Parku kultury a oddechu zasedli zasloužili členové strany, nositelé státních vyznamenáni, zástupci vzorných kolektivů z brati­slavských závodů i přední vědci, tech­nici a umělci. Přesně o 15. hodině za bouřlivého potlesku přítomných zaujali místa na tribuně představitelé politického, ve­řejného a kulturního života Slovenské socialistické republiky, hlavního měs­ta SSR Bratislavy a Západoslovenské­ho kraje. Slavnostního shromážděni se zúčast­nili členové předsednictva ÚV KSČ — první tajemník ÚV KSS J. Teíiárt a předseda vlády SSR P. Colotka, kan­didát předsednictva ÚV KSČ a tajem­ník ÚV KSS M, llruškovič, člen před­sednictva ÚV KSS a předseda SNR O. Klokoč a další představitelé. Přítomen byl též generální konzul SSSR v Brati­slavě M. M. Dějev a představitel so­větského velení v Bratislavě V. F. Jakimov. Krátce poté, když utichly tóny čes­koslovenské a sovětské státní hymny, zahájil shromáždění člen předsednic­tva ÚV KSS, vedoucí tajemník měst­ského výboru KSS v Bratislavě sou­druh G. Šlapka. Slavnostní projev pak přednesl člen předsednictva ÚV KSČ a předseda vlády SSR soudruh P. Co­lotka. Velký říjen — řekl mimo jiné — byl a zůstává pro mezinárodní komu­nistické a dělnické hnutí, pro pracu­jící masy celého světa zářivým příkla­dem, jak vskutku leninskou, revoluč­ní cestou řešit základní životní otáz­ky dělnické třídy, pracujícího rolnic­tva a inteligence 1 osvobození utlačo­vaných národů. Dnes 1 za oceány všichni vidí ne­jen první traktorové a automobilové závody, nejen Dnéproslroj a Uralmaš, ale i Dubnu a atomové elektrárny, Bajkonur a Novosibirsk, mocný, mo­derní, dynamicky se .rozvíjející prů­mysl, vzestup socialistického zeměděl­ství, grandiózní bytovou výstavbu, rozkvět socialistických měst, úspěchy v kultuře a sportu. Dnes obdivují mi­liónovou armádu vědců a výsledky lPokračování na str. 2.) Ohňostroj nad Prahou /uko každoročně v tento den, po­stávaly hloučky Pražanů už od setmě­ní po celé délce nábřeží, na Kampě, po návrších obrácených к Petřínu, aby se staly svědky tradičního ohňostroje na počest Velkého říjná, letos už še­­stupadesátého. Úderem sedmé hodiny večerní se zvedl obrovský katarakt barev nad kotlinou Seminářské zahrady, na Le­tenské pláni začali dělostřeleb se sal­vou dvaceti ran — a rázem zmizel věčný pražský opar, výniklo ozářené panoráma Pražského hradu a okolních budov. Vojáci, vřesně rozmístěni v Semi­nářské zahradě, odpálili přes 10 000 raket a petard. Úctyhodná práce, vy­počtená na vteřinu do pouhých pěti minut. Převládal rudý a bílý déšt • barvy revoluce a míru. Barvy letošních oslav 56. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. (ČTK) Prodejna sovětského zboží v Praze Čajka, která byla otevřena v roce 1971, sl nemůže stěžovat na nezájem. Navštívilo jt už 500 000 zákazníků, kteří st koupili zboží za 60 miliónů Kčs. Ve středu byla otevřena v Havelské uli­ci č. 27 její pobočka — prodejna sovětských potravinářských specialit. Můžete si zde koupit kaviár, speciální koření južnyl sos, cukrovinky, vína a likéry, ci­garety atd. Foto RP — V. ŽITNÝ DOPIS DNE Od poloviny října probíhají ve všech základních organizacích KSČ veřejné stranické schůze. Hovoří se na nich o výchově mládeže. Jednu ze zdařilých veřejných schůzí měli v malé obci Cvrčovice, okres Kladno. Sál zaplnilo přes sto občanů, dostavili se i soudruzi z OV KSČ a z okresního výboru Národní fronty. Předseda MNV F. Svejkovský hodnotil dobrou prácí mládeže v místním jZD, její účast na brigádách, zapojení do 0 mládeži v obci akcí pořádaných v obci. Svazácí byli pochváleni za výstavbu pěkné klubov­ny, pět z nich obdrželo čestné uznání. V bohaté diskusi se přítomní rozho­vořili o mládeži v obci, navrhovali, jak v budoucnu mladé zapojit do vedení obce, zdůraznili, že je třeba věnovat pozornost stranickému vzdělávání mlá­deže. Ze schůze vzešlo rozhodnutí: Připravit pět svazáků pro přijetí za kan­didáty strany, jrokračovat i nadále úspěšnými besedami Strana hovoří к mládeži, v obci Instalovat tabuli cti mládeže, zapojit postupně do veřej­ných funkcí- 30 % mladých. Na letním, cvičišti bude za pomoci svazáků vy­budován areíl zdraví. Ve Cvrčvvicích vědí, že jak si dnes mládež vychovají, takovou ji zítra budou mít. KAREL HOMOLKA, Brandýsek

Next