Rudé Právo, červenec 1974 (LIV/153-179)

1974-07-01 / No. 153

/ PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! PONDĚLÍ 1974 ČERVENEC RUHE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 153 - ROČNÍK 54 (Právo lidu ročník 77) KOMUNIKÉ NA ZÁVÉR NÁVŠTĚVY DELEGACE ÜV SED o PRAHA 29. června (z) — V budově ÜV KSC byly v sobotu zakončeny roz­hovory mezi delegací OV KSČ, vedenou členem předsednictva a tajemníkem ÜV KSČ Josefem Kempným a delegací ÜV SED, kterou vede člen politic­kého byra a tajemník OV SED Werner Krolikowski. Delegace odletěla týž den zpět do vlasti. Na ruzyňském letišti se s členy de­legace rozloučil člen předsednictva a tajemník OV KSČ Josef Kempný, člen ÜV KSČ a vedoucí oddělení OV KSČ Václav Běžel a další pracovníci OV KSČ. Přítomen byl i velvyslanec NDR v ČSSR Gerd König. Na závěr pobytu hostů z NDR bylo přijato toto komuniké: Ve dnech 26.-29. června dlela v ČSSR na pozvání ÜV KSČ delega­ce ÜV SED, vedená členem politické­ho byra a tajemníkem ÜV SED Wer­nerem Krolikowským. Dalšími členy delegace byli zástupce vedoucího od­dělení metalurgie a strojírenství OV SED Siegfried Leíterer a pracovníci ÜV SED Rudolf Jeschk? Horst Tschan­­ter, Rolf Forberger a, Gerhard Dies­­ner. Během celého pobytu doprovázel delegaci ' velvyslanec NDR v ČSSR Gerd König. Soudruh Werner Krolikowski byl přijat generálním tajemníkem OV KSČ Gustávem Husákem a vedl spolu s dalšími členy delegace rozhovory se členem předsednictva a tajemní­kem OV KSČ Josefem Kempným. Jed­nání se z československé strany dále zúčastnili člen OV KSČ a vedoucí od­dělení průmyslu ÜV KSČ Václav Bě­žel, vedoucí ekonomického oddělení ÜV KSČ Vladimír Mička a další pra­covníci OV KSČ. .Delegace SED navštívila. Jihomorav­ ský, Severomoravský a Středočeský kraj, kde se setkala s členem OV KSČ a vedoucím tajemníkem KV KSČ Kar­lem Neubertem, členem ÜV KSČ, ve­doucím tajemníkem KV KSČ Mirosla­vem Mamulou, členem OV KSČ, ve doučím tajemníkem KV' KSČ Václa vem Hájkem a s dalšími představiteli stranických, státních a hospodář­ských orgánů. Na setkáních s vedením a pracují­cími závodů Královopolské strojírny, generálního ředitelství Závodů vše­obecného strojírenství v Brně, v nej­větším čs. závodě na výrobu pneu­matik Rudý říjen v Otrokovicích, v Zá­vodech přesného strojírenství Gott­waldov, v podniku Svit, jakož i v n. p. Tesla Rožnov a AZNP Mladá Boleslav se soudruzi z NDR seznámili s vý­sledky socialistické výstavby v ČSSR, s plněním závěrů XIV. sjezdu a s po­stupem rozpracování úkolů stanove­ných nedávným květnovým plenár­ním zasedáním OV KSČ к otázkám vědeckotechnického rozvoje v ČSSR. Na všech setkáních se delegaci do­stalo vřelého přijetí, které bylo pro­jevem pevného přátelství mezi KSČ a SED, mezi lidem ČSSR a NDR. Vzájemné rozhovory probíhaly v srdečné a soudružské atmosféře. Znovu se potvrdila plná jednota ná­zorů na všechny projednávané otáz­ky. Rozhovory rovněž ocenily význam závěrů nedávného XXVIII. zasedání RVHP v Sofii a přispěly v jejich du­chu к dalšímu prohloubení hospodář­ské spolupráce mezi oběma zeměmi. Blahopřejné telegramy PRAHA 30. června (ČTK) — Před­seda vlády ČSSR Lubomír Strougal zaslal v neděli blahopřejný telegram generálnímu guvernéru Julesu Lége­­rovt Ke státnímu svatKu Kanady. □ Předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal v zastoupení presidenta ČSSR zaslal v neděli blahopřejný te­ legram generálmajoru Mohammedu Siadu Barremu, předsedovi Nejvyšší revoluční rady, ke státnímu svátku Somálské demokratické republiky. Rudému právu odpovídá Štefan Chochol, ministr školství SSR ■ Soudruhu ministře, zanedlouho tomu bude rok, kdy červencové zase­dání ÜV KSČ jednalo o problémech výchovy mladého pokolení. Jak se vám daří uskutečňovat závěry tohoto zasedání v životě škol? Při nástupu do školního roku 1973 až 1974 by­lo naším prvořa­dým úkolem za­bezpečit, aby se všichni učitelé, vychovatelé a školští pracovní­ci důsledně se­známili se závě­ry červencových zasedání OV KSČ a OV KSS a za­čali je od prvního vyučovacího dne uskutečňovat ve své každodenní prá­ci. Vycházeli jsme z toho, že jed­nou z hlavních podmínek zkvalitnění výchovně vyučovacího- procesu je zkvalitnění práce učitele, neustálé zvyšování jeho politické 1 odborné úrovně. Samozřejmě plnění usnesení červencového zasedání si vyžádalo, aby obě národní ministerstva školství přijala řadu dílčích opatření dotýka­jících se obsahu a metodiky vyučo­vání, modernizace vyučovacího pro­cesu, zvyšování efektivnosti práce škol, ověřování některých návrhů na zkvalitnění školské soustavy, obsahu prvého stupně základních devítile­tých škol a učňovského školství. V souladu s loňským červencovým zasedáním ÜV KSČ se posílila peda­gogická a výchovná funkce mateřské školy; na školách I. a II. cyklu se prohloubilo vyučování občanské vý­chovy a dějepisu, jazyka slovenského a ruského; zavedl se nový předmět branná výchova; připravil se návrh zásadních úprav dosavadních učeb­ních plánů gymnasií, ve kterých se posiluje úloha přírodovědních před­mětů; analyzoval se politický a od­borný profil absolventů středních od­borných škol a na těchto školách se rozšířilo nepovinné vyučování ma­ tematiky a fyziky apod. (Pokračování na sír. 2) K. G. Kožanov odcestoval z ČSSR PRAHA 29. června (ČTK) — V so­botu odpoledne odletěl z Prahy do vlasti starší představitel hlavního ve­lení spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy v Československu, generál plukovník Konstantin Grigor­­jevič Kožanov. Na ruzyňském letišti se s nim rozloučili ministr národní obrany ČSSR armádní_ generál Martin Dzúr, náčelník BPS ČSLA generálpo­­ručík Václav Horáček a další členové kolegia ministra národní obrany. Pří­tomni byli dále rada velvyslanectví SSSR v Praze Vasili] Afanasjevič Ni­kitin, zástupce vojenského a letecké­ho přidělence v ČSSR major V. N. Pronin a představitelé hlavního ve­lení spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy v Československu. Obětavá práce nejpřesvědčivějším výrazem vlastenectví Mírové slavnosti na Šumavě ČESKÝ KRUMLOV 29. června (CTK) — Tradiční mírovou slavnost uspořá­daly v sobotu na jihu Cech v pohraničním Českém Krumlově okresní výbor KSC, ONV a okresní výbor Národní fronty v Českém Krumlově ve spolupráci s KV SCSP v Českých Budějovicích. Na slavnostně vyzdobeném náměstí Kle­menta Gottwalda se za pěkného letního počasí shromáždilo 8500 pracujících a obyvatel okresního města i šumavských hraničářů z této oblasti. К účastníkům manifestace promlu­vil člen předsednictva OV KSČ a před­seda FS ČSSR Alois Indra. Řekl mj.,. že za více než pět let, která uplynula od volby soudruha Husáka do čela strany, se výrazně zlepšila vnitropolitická situace. Úspěš­ně se rozvíjí celé naše národní hos­podářství, lidem se žije lépe. S po­těšením zaznamenáváme i další roz­mach vědy, kultury a všeobecné vzdě­lanosti. Na všech pracovištích doka­zují lidé, že přijali a podporují pro­ gram XIV. sjezdu. Politika KSČ a NF nachází takový příznivý ohlas, proto­že neplýtváme silnými slovy a planý­mi sliby, stavíme si sice smělé, ale splnitelné cíle, řídíme se potřebami, zájmy a možnostmi této země a její­ho lidu. V odpoledních hodinách soudruh Indra slavnostně otevřel zkušební pro­voz v obchVatném kanále odpadních vod Jihočeských papíren ve Větřní u Českého Krumlova. Jeho vybudová­ním byl odstraněn staletý problém ochrany životního prostředí v samot­ném okresním městě. □ SUSlCE — Průvodem bezmála 4000 chlapců a děvčat a manifestací pod (Pokračování na sír. 2) PLODNÉ OVZDUŠÍ JEDNÁNÍ SSSR-USA Leonid Brežněv a Richard Nixon přiletěli z Moskvy na Krym ® Podepsána desetiletá Dohoda o podpoře hospodářské, průmyslové a technické spolupráce • V sobotu se v Kremlu jednalo o omezení zkoušek jaderných zbraní a o konferenci o evropské bez­pečnosti a spolupráci • Široký mezinárodní zájem o výsledky rozhovorů MOSKVA 30. června (.CTK—RP) — V sobotu odletěli generální tajemník Ov KSSS Leonid Brežněv a americký president Richard Nixon z Moskvy na Krym. Spolu s nimi odletěli také ministři zahraničí obou zemi A. Gromyko a H. Kissinger s dalšími členy doprovodu. V neděli sovětsko-americké roz­hovory na nejvyšší úrovni pokračovaly. Jednání se týkalo dalšího rozvoje sovětsko-americkýcli vztahů a otázek strategického zbrojení. Sdělili novinářům, že generální ta­jemník ÚV KSSS Leonid Brežněv a president ÜSA Richard Nixon strávili v neděli čtyři hodiny a 25 minut při vzájemné výměně názorů. Z Loho dvě hodiny a 25 minut probíhaly rozho­vory pouze mezí Leonidem Brežně­­vem a Richardem Nixonem. Později se к nim připojili ministři zahranič­ních věcí obou zemí Andrej Gromyko a Henry Kissinger a další představi­telé obou stran. Projednávali otázky omezení strategických zbrani, vše­obecného odzbrojení a také další problémy týkající se vztahů mezi Vý­chodem a Západem. Rozhovory o otázkách omezení strategických zbraní byly podle slov amerického mluvčího R. Zieglera in­tenzivní a obsažné, obě strany vzá­jemně vysvětlily a posoudily své po­zice. Na závěr pobytu amerického presi­denta Nixona v Oreandě uspořádali v neděli večer pro doprovázející no­­„ vináře mluvčí obou delegací — Léo- CENA 50 HALERU nid Zamjatln a Ronald Ziegler — tis­........................... kovou besedu. Mluvčí sovětské delegace L. Zam­­ jatin citoval slova Leonida Brežněva, která řekl jednomu ze zahraničních korespondentů. Rozhovory s presi­dentem Nixonem, řekl L. Brežněv, probíhají normálně. Zbývá ještě po­soudit některé otázky a po presiden­tově návratu z cesty do Minsku bu­dou rozhovory pokračovat. V odpoledních hodinách strávili L. Brežněv a R. Nixon tři hodiny plavbou na jachtě kolem krymského pobřeží. Byla to příjemná projížďka, řekl R. Ziegler. Oba státníci spojili na jachtě příjemné s užitečným. V sobotu jednal americký presi­dent v Kremlu s L. Brežněvem, N. Podgorným a A. Kosyginem zejména o otázkách týkajících se omezení zkoušek jaderných zbraní. Předtím o těchto problémech iednali ministři zahraničí A. Gromyko a H. Kissinger. Oznámil to sovětský mluvčí L. Zam­­jatin novinářům v tiskovém středisku v Moskvě. Jak řekl, bylo rozhodnuto, že v projednávání problémů omezení (Pokračování na str. 5.) Slavnostní zahájení desátého celostátního setkání pionýrů Pionýrské činy pro socialistickou vinši HRADEC NAD MORAVICI 29. června (kmj — Ve stanovém městečku pod zámkem v Hradci nad Moravicí zazněl v sobotu ráno poprvé budíček a ozná­mil více než 1200 pionýrům, instruktorům, vedoucím i malým hostům ze zahraničí nástup do dne slavnostního zahájení jubilejního, desátého, celo­státního setkáni pionýrů. Přijeli ze všech krajů republiky, auy se' spflfcične se svými staršími soudruhy, z nichž mnozí patřili mezi prvni pionýry, ohlédli za pětadvacetiletou prací své organizace a zároveň nastoupili do další celo­státní pionýrské hry na oslavu 30. výročí vyvrcholení národně osvobozenec­kého hoje a osvobození republiky Sovětskou armádou. TOBĚ, STRANO, A SVÉ ZEMI V dopoledních hodinách obyvatelé našeho nejmladšího městečka uvítali ve svém středu představitele severo­moravských stranických a státních orgánů, zástupce hostitelského okre­su Opava 1 města Hradec nad Mora­vicí. Nastoupeni pod prapory své or­ganizace pozorně naslouchali slovům předsedy ústřední rady Pionýrské or­ganizace SSM soudruha J. Kohouta, vedoucího delegace severomoravské- V, ~ 7 Tsoň TfAlIrn « ÚU n v liUU JUOCIU v umu U uuioitu hostů. »Cesta, po níž kráčí naše Pionýrská organizace, je díky pozornému a moudrému vedení KSČ rovnou, pří­mo směřující к cíli,« řekl ve svém vystoupení soudruh J. Kohout. »Je to naše cesta za rudou hvězdou, která je symbolem sociální spravedlností, míru a pokroku — opravdového lid­ského štěstí.« A radost, která vyzařo­vala ze všech tváří, přesvědčivě hovo­řila o šťastném a spokojeném dětství účastníků setkání, kteří v Hradci nad Moravicí zastupují více než 1 200 000 hochů a dívek s rudými šátky. Tobě, strano, a své zemi chceme sloužit činy všemi, zaznívalo z úst malých Moravanů a Slováků, kteří le­tos společně tvoří skupinu Beskydy. Slova, která podobně — jako hlasy dětí od Vltavy, Váhu, Šumavy či oď povstalecké Banské Bystrice — vy­jadřovala poděkování za radostný dnešek a perspektivy šťastné budouc­nosti, o niž se í ony chtějí zasloužit svými pionýrskými činy. Z NÁRODŮ aC jsme různých ... Letos poprvé není slyšet pod hra­deckým zámkem jen česká a sloven­ská řeč. V táboře Hradčany žiji vedle pražských a bratislavských pionýrů malí Kubánci, děti ze Středosloven­­ského a Východočeského kraje uvíta­ly v táboře Banská Bystrica jugosláv­ské děti s rudými hvězdičkami na kapsách. Ve skupině Beskydy naše děti plně využívají svých znalostí ruš­tiny a Jihomoraváci a pionýři ze zá­padního Slovenska ve skupině nesou­cí název rodiště našeho prvního děl­nického presidenta soudruha Klemen­ta Gottwalda — Dědice — se snaží dorozumívat sé svými hosty od Fin­ského zálivu. Není to jednoduché, ale mladí vždy naleznou společnou řeč. Jistě všichni po návratu do svých domovů budou dlouho vzpomínat na své nové přátele, na dny prožité v naší krásné zemi. A ten sobotní byl rozhodně jedním z nejhezčích. OD SRDCE К SRDCI Sotva dozněly tóny slavnostního pochodu po zahájení setkání a čest­ná stráž u pionýrské symboliky pře­vzala rudé prapory skupin, děti za­vedly hosty do svých táborů. Pochlu­bily se výsledky ukončeného školní­ho roku, stovkami tun nasbíraných odpadových surovin, bohatou zájmo­vou činností. Zvidavé otázky nebraly konce, když nositel Řádu práce Lu­mír Sakmar z ostravského Dolu Zá­­rubek vyprávěl o hornické prácí ne­bo když ss od J. Cholevy ze severo­moravského KV KSČ dovídaly o his­torii kraje uhlí a ocele. Jenže co by to bylo za setkáni bez písničky a tance, bez zdravé dětské soutěživosti? Ani hosté nezůstali se­dět. Pionýr Zdeněk Mrázek z Roky­can si změřil síly ve vrhu kouli se soudruhem Sakmarem a tančit mu­seli i opavští hostitelé. Slova písnič­ky šla od srdce к srdci a všechny hodiny setkání měly jedno společné: projevy lásky dětí ke svým starším soudruhům, vděčnost za velkou péči, která je jim věnována. Jen velmi ne­rady se loučily a už se těší na 6. čer­venec, kdy mezi sebou uvítají vzácné hosty — stranickou a vládní dele­gaci. ЯНН8 POLŠTÍ PIONÝŘI zatančili svým mladým přátelům z Jihočeského a Severočeského kraje, s nimiž družné žijí ve společném táboře v Hradci nad Moravicí, polský národní tanec Krakovjak. Foto ČTK — SVORČÍK iiimiiiniiiiiiZ REPORTÉROVA NEDĚLNÍHO ZÁPISNÍKU Na tři dny se starobylá jihomoravská Strážnice pro­měnila v obrovskou kytici květů planoucích nejpodivu­hodnějšími barvami. Byla v nich červeň vlčích máků, hořících v poledním slunci, modř letní oblohy, zeleň všech odstínů, barvy právě zoraného pole a zlatého me­du, zářivá běl a vážná bar­va černá, jak si je po staletí lid bral z přírody do svých krojů. Mohutný průvod krojova­ných účastníků 29. ročníku mezinárodního foklóristické­­ho festivalu Strážnice 1974, který se v sobotu odpoledne vydal na pochod ulicemi města a defiloval na náměs­tí Svobody před tribunou s četnými hosty, mezi nimiž byl 1 ministr kultury ČSR soudruh Milan Klusák se svým náměstkem soudruhem Josefem Švagerou, dokumen­toval opticky etnické rysy jednotlivých oblastí naší ze­mě. Průvod předcházel hlav­ním pořadům na stadiónech strážnického zámeckého areálu, kam se jen v sobotu soustředilo přes 30 000 di­váků a zájemců o lidovou tradicí. »Máte opravdové bohat­ství v lidových krojích, ale I v tancích a starých zvy­cích,« řekli mi s obdivem manželé Risto a Ritva Toi­­ vonenovi z Finska, když na stadiónu Bludník sledovali tance v pořadu Zahrajte mně dokola. »Vaše lidová hudba je velmi podmanivá.« Platí-li obecně, že každá dobrá tradice jě současně velkým závazkem pro bu­doucnost, pak folklórní tra­dice, jejímž každoročním vyústěním je strážnický fes: tival, zavazovaly jeho letoš­ní organizátory dvojnásob­ně. »S tímto vysokým poci­tem odpovědnosti jsme při­stupovali к přípravám na letošní festival,« zdůraznil ředitel sekretariátu festiva­lu dr. Slávek Volavý, za­sloužilý pracovník kultury. »Usilovali jsme v něm o har­monický soulad dávného od­kazu čistého folklóru s vrcholnými ideově politic­kými akcemi letošního ro­ku.« ■ Z těchto základních zámě­rů vyrostla programová kon­cepce letošní Strážnice, kte­rá ši dala za cil prezentovat tradiční lidové umění v těs­né spojitosti s jeho novodo­bějšími projevy. Dominantě letošního roku, oslavám 30. výročí Slovenského národní­ho povstání, byl věnován jeden z hlavním pořadů — Na slávu rodnej zeme. Ve třech programových částech v něm vystoupily soubory, které své tance a písně pod­řídily tématům Národ a !’u­­ dia v ňom, Na slávu piesne a Na slávu rodnej zeme. Soubory Llptov z Ružomher-kn, Partizán ze Slovenské Ettpči, Magura z Kežmarku, Telgart ze Švermova, ale i Vellčka z Velké nad Velič­­kou, Olšava z Uherského Brodu a další vzdaly svými písněmi a tanci hold bratr­ství a přátelství Čechů a Slováků. Jejich vystoupení bylo oslavou tradic a histo­rie obou našich národů a projevem úcty všem, kteří se Slovenského národního po­vstání účastnili. Již zmíněný pořad Zahraj­te mně dokola, pořad taneč­ního folklóru českého a slo­venského lidu, patřil i v ne­děli dopoledne к nejobdivo­vanějším. Chodský tanec Dokolečka, bošácká Sedlác­­ká a jiné tance jednotlivých souborů vzbudily upřímný obdiv. Také soubor Žerotín ze Strážnice zaujal svým strážnickým Danajem. »Snad nejvíce se mi líbily tance souboru Dombrovan z Orlové,« přiznala se Alen­ka Krausová, která přijela do Strážnice na festival z Plzně. »Jsou nesmírně lad­né a plné půvabu, zejména ten lašský starodávný.« »Lidový tanec představuje ve svém celku množství sty­lů, druhů žánrů a forem a nesmírné bohatství nápěvů, rytmů a pohybů. Jednotlivá údobí v historickém vývoji našeho lidu byla spojena s rtejrůznějšími tanečními formami. Do nejstaršlho údobí sahají např.. chorovo­­dy, kola, tance související se zemědělským kalendářem, s vítáním jara, s rodinným životem apod. V podání mnohn českých, moravských a, slovenských lidových sou­borů se potvrdilo, že tanec patří odedávna к projevům 1 našeho národa a ve stráž­nické kyticí ke kvítkům nej­krásnějším. Na stadiónu Zámek vy­stoupily v sobotu I v neděli také zahraniční soubory, aby potvrdily, jaké místo má li­dová tradice v současné kultuře jejich země. Optimis­tickým pobaltským folkló­rem si podmanil diváky sou­bor Jovarase ze Sjauljaji v Litevské SSR, severozápad­ní část Rumunska reprezen­toval soubor Rapsodia ze Za­­lau, řadu starých anglických tanců oživil ve svém pořadu soubor Univesty z Leedsu. Strážnická kytice, která po tři dny zářila barvami desítkám tisíc diváků nejen z Československa, ale i za­hraničním hostům, ani skon­čením mezinárodního folklo­ristického festivalu neuvad­ne. Svoji svěžest si udržuje v desítkách lidových soubo­rů v mnoha oblastech repu­bliky, aby v příštím, jubilej­ním 30. ročníku festivalu po­tvrdila jeho společenskou funkci v souladu s hlavními záměry naší současné kul­turní politiky. JAN BOHÁČ Strážnická kytice iiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Manifestace internacionální družby SVIDNÍK 30. června (šk) — Za účasti stranické a vládni delegace, kterou vedl člen předsednictva OV KSČ a první tajemník ÜV KSS Jozef Lenárt, a za přítomnosti sovětského konzula v Bratislavě M. M. Dějeva vyvrcholily v neděli ve svidnickém amfiteátru jubilejní, dvacáté slavnosti písní o tanců ukrajin­ského obyvatelstva v ČSSR. Po vědecké konferenci o rozvoji ukrajinské kultury v socialistickém Československu pokračovaly v sobotu a v neděli slavnosti písní a tanců vystoupením mládežnických pěvec­kých a tanečních souborů. Položením věnců к památníkům padlých československých a sovět­ských vojáků a slavnostním zasedá­ním pléna ÜV Kulturního svazu ukra­jinských pracujících začal nedělní program. К více než 50 tisícům shromáždě­ných občanů promluvil po srdečném uvítání předsedou OV KSUP Ivanem Prokipčakem první tajemník OV KSS soudruh Jozef Lenárt. »Je ušlechtilé a Je též velmi symbo­lické,« řekl, »že právě zde každoroč­ně pořádáte váš festival, který je vy­jádřením činorodé lásky к našemu socialistickému životu. Je vzpomín­kou na ty, kteří 3de za svobodný dne­šek položili své životy. Je manifestací věrnosti a oddanosti revolučním ideálům boje našeho lidu za národní a sociální svobodu. Je to svátek našich spoluobčanů ukrajinské národnosti, kteří sem zavítali z celé republiky, ale je to též svátek Slo­váků, Čechů, Maďarů, pracujících pod­­dukelského kraje, jež pojí společná práce, společné cíle, společné Ideály. Věrni odkazu Slovenského národní­ho povstání budeme upevňovat naši vlast, Československou socialistickou republiku. Budeme upevňovat druž­ nou jednotu a svornou spolupráci ná­ rodů a národností naší vlasti, neroz­­bornou jednotu Čechů a Slováků, Ukrajinců, Maďarů a Poláků. Budeme upevňovat spojenectví se Sovětským svazem a jeho lidem, jež je pevným základem naší národní a státní exis­tence,« uzavřel svůj projev soudruh J. Lenárt. Po srdečných slovech soudruha J. Lenárta už svidnický amfiteátr patřil nádherným ukrajinským, ale i čes­ kým, slovenským, maďarským a pol­ ským písním a tancům. GOMBASEK (ČTK) — Tancem, zpě­vem a hudbou ožila v sobotu a v ne­děli Gombasecká dolina v rožňav­ském okrese na východním Sloven­sku. Uskutečnil se zde 19. ročník slavností písní a tanců maďarských pracujících v ČSSR, které se konají při příležitosti oslav 3Q. výročí SNP a 25. výročí založení Csemadoku. Na dvoudenních slavnostech byla přítom­na stranická a vládní delegace, kte­rou vedl člen předsednictva ÜV KSČ, předseda vlády SSR P. Colotka. Členy delegace byli náměstek ministra kul­tury SSR J. Mravík a předseda Kul­turního svazu maďarských pracujících v ČSSR Csemádoku j. Lěrincz. К téměř 10 000 účastníkům slav­nosti promluvil v sobotu předseda vlády SSR P. Colotka. Připomněl, že přehlídka nejlepšlch pěveckých a ta­nečních souborů maďarské národnos­ti, tradiční slavnosti, kterými osvěd­čujeme družbu a bratrské soužití a jednotu národů a národností ČSSR, se konají ve znamení 30. výročí Slo­venského národního povstání, Květno­vého povstání českého lidu a 30. vý­ročí osvobození Československa slav­nou Sovětskou armádou. V sobotním a nedělním kulturním pořadu vystoupily pěvecké a taneční soubory Csemadoku ze Slovenska, soubor ukrajinských pracujících, sou­bory z dražebních oblasti MLR a PLR a se svým programem se představil i Československý státní soubor písni a tanců z Prahy, nositel Řádu práce. Budoucnost hlavního město Od I. 7. 1974 má Praha rozlohu 496,4 kmz а I 152 000 obyvatel • Rozšíření území umožňuje cílevědomý rozvoj • Veřejné schůze v připojených obcích 9 Co nejlépe uspokojit zájmy a potřeby dosavadních i nových Pražanů PRAHA 30. června (vh) — V prvním dnu druhého pololetí letošního roku si musíme ve svých zeměpisných atlasech, učebnicích i příručních slovnících opravit údaje o hlavním městě Československa. К 1. 7. 1974 se totiž zákonem České národní rady připojuje к Praze třicet obcí, takže se její rozhloha z 297 km2 rozšíří na 496,4 km2 a počet obyvatel se zvýší na 1152 000 oby­vatel. Dosavadní úprava, s výjimkou obcí připojených v roce 1968, pocházela v zásadě z roku 1920. »Dodnes cítíme pozůstatky průtahů, které až do dvacátých let našeho sto­letí odsouvaly propojení Prahy s na­vazujícími obcemi,« připomíná sou­druh B. Borovička, hlavni architekt Prahy. »Bezmála pět set let se vy­víjela Praha na území, které dnes známe jako její historické jádro. Když pak konečně zvítězil rozum a Praha se dostala za své hradby, ne­bylo už možné v plné míře z obci, které se vyvíjely samostatně, vytvořit jednotné, integrované město. Abychom tuto chybu neopakovali, to sleduje současné rozšíření území hlavního města.« Závislost Prahy na obcích v jejím nejbližším sousedství a naopak je charakteristické pro všechna velko­města a jejich okolí. Velké město jako vír stahuje z okolí pracovní síly, před­stavuje společenské i kulturní stře­disko. Naopak obyvatelé hlavního města v jeho nejbližším okolí stále častěji vyhledávají přístupná místa к oddechu, rekreaci. »Dosavadní správní hranice skuteč­ně neodpovídaly potřebám,« potvrzu­je soudruh J. Pospíšil, první náměstek pražského primátora. »Nebyla to jen brzda jednotného koncipování, plá­nování urbanistického řešení Prahy příštích let. Hranice už ztěžovaly 1 za­jišťování mnoha současných životních potřeb hlavního města i okolních obcí.« (Pokračování na str. 2) DOPIS DNE V těchto dnech opouštějí učebně výchovná zařízení tisíce vyučenců, aby si v praxi ověřili, čemu se naučili a zda obstojí vedle zkušených dělníků. Tyto okamžiky jsou mnohdy rozhodující, zda pracovník zůstane v rodném závodě či odejde, někdy i od své profese. A protože výuka mladého člo­věka není pro závod lacinou záležitostí, je třeba se na přijetí mladých pracovníků dobře připravit. Přichází nová směna je hezké vyučence slavnostně přivítat, seznámit, je s historií i vyhlídkami závodu, připomenout možnost jejich dalšího růstu. Mladí by se měli dozvě­dět i o torn, co závod od nich očekává. A hlavně hned od nástupu jim pomáhat. Ujmout se lednotlivých vyučenců, naučit je klidně řešit problé­my pracovní i osobní. Zásadou však zůstává: Planě neslibovat, a co se pro­jedná, splnit. Pak je záruka, že z mladých vyrostou dobří lidé, spolehliví pracovníci i funkcionáři závodu. FR. NOVÁK Pardubice *11

Next