Rudé Právo, červenec 1976 (LVI/155-181)
1976-07-01 / No. 155
BERLÍNSKÁ KONFERENCE 29 BRATRSKÝCH STRAN SKONČILA PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! 1976 orgán ústředního výboru komunistické strany Československa ČÍSLO I55 — ROČNÍK 56 (Právo lidu ifčník 79) CENA 50 HALÉŘŮ Učinil i Eviopy světadíl trvalého míru Konference přijalo dokument Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě • V rozpravě vystoupili vedoucí všech delegací • Srdečné poděkování ústřednímu výboru SED za vzornou organizaci tohoto významného mezinárodního setkání BERLIN 30. června (Od našich zprwodajů) — Konference 29 evropských komunistických a dělnických stran skončila ve středu své dvoudenní jednání přijetím závažného kolektivního dokumentu nazvaného Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě. Je v něm vyjádřen realistický a konstruktivní akční program nové etapy boje pokrokových sil za přeměnu Evropy ve světadíl trvalého míru. Tím byl program tohoto setkání, které lze bezpochyby ozncčit za nejvýznamnější událost současné Evropy po loňské schůzce představitelů 35 států v Helsinkách, splněn. Hiavní dokument berlínské konference je výsledkem rozsáhlé výměny názorů evropských komunistických a dělnických stran na okruh otázek vyjádřených v názvu dokumentu. Představuje pět části, preambuli a čtyři kapitoly. V prvé kapitole vytyčuje konference konkrétní úkoly pokrokových mírumilovných sil Evropy v . boji za prohloubeni procesu uvolnění mezinárodního napětí a za všeobecné odzbrojení. V druhé kapitole še hovoří o společných akcích v zájmu Vymýcení fašismu z života Evropy, v zájmu uhájení demokracie a národní nezávislostí.' Třetí kapitola pojednává o otázkách spolupráce a lepšího vzájemného porozumění mezi národy. V závěrečné kapitole shrnuje konference své solidární postoje š dělnickou třídou, národně osvobozeneckým hnutím a bojujícími národy zemí všech kontinentů. Současně formuluje akční program boje za mír, bezpečnost, spolupráci, národní nezávislost a společenský pokrok v celém. světě. V V V delegaci byli dále člen předsednictva a tajemník Ov KSČ Vasil Bifak, člen sekretariátu a tajemník ÚV KSČ Jan Fojtík a člen ÜV KSČ, vedoucí oddělení OV KSČ Antonín Vavruš. Příslušníci SSM předali členům delegace KSČ při návratu kytice rudých květů. S československými soudruhy se před odjezdem na letiště v Schönefeldu rozloučil soudruh Erich Honecker, generální tajemník ÚV SED, na Výzva к dialogu Jak bylo zdůrazněno už v samotné rozpravě konference, komunisté si nepřisvojují monopol na rozpracování akčního programu mírumilovných sil v, Evropě a kdekoliv jinde ve světě. Naopak, vycházejí z toho, že boj za mír a bezpečnost národů je úkolem všech oddílů dělnického hnutí, všech těch společenských sil, které jsou opravdově zainteresovány na trvalém míru, na vyloučení světové války z života lidstva. Komunisté už samotnou, humanistickou podstaiou švého linutí jsou objektivně avantgardou tohoto boje a v berlínském dokumentu vyzývají к dialogu а к společným akcím každého, kdo se cítí neoddělitelnou součástí boje za mír a společenský pokrok. Přeměna Evripy ve světadíl trvalého míru, jak se praví v závěru dokumentu, bude potie přesvědčení účastníků berlínské konference nejlepším uctěním památky všech těch mnoha letiště doprovázeli naši delegaci členové politického byra ÚV SED. PRAHA — Delegaci KSČ vedenou generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem G. Husákem na ruzyňském letišti přivítali členové předsednictva OV KSČ Václav Hůla, Karel Hoffmann, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Lubomír Štrougal, kandidát předsednictva ÚV KSČ Jan Baryi, dále členové'sekretariátu ÚV KSČ Josef Havlín a Oldřich Švestka. Přivítání byl rovněž přítomen velvyslanec NDR v ČSSR Gerd König. miliónů lidí, kteří vítězství míru v druhé světové válce vykoupili svými životy. Konstruktivní, soudružský duch V rozpravě к tomuto dokumentu se za dva dny konterence vystřídali vedoucí všech 29 delegací: Ve středu na šestém zasedání, které řídil G. Marchais, generální tajemník Francouzské komunistické strany, přednesli své projevy J. Brož Tito, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, L. Werner, předseda Levicové strany — komunistů Švédská, a E. Honecker, generální tajemník ÚV SED. Na sedmém zasedání, které řídil H. Florakis, první tajemník ÚV KS Řecka, promluvil E. Berllnguer, generální tajemník Italské komunistické strany, D. Urbany, předseda. Komunistické strany Lucemburska, a A. Cunhal, generální tajemník Portugalské KS. Na osmém zasedání pod předsednictvím G. McLennana, generálního tajemníka Komunistické strany Velké Británie, uzavřeli seznam řečníků George Marchais, generální tajemník Francouzské komunistické strany, M. G. Knutsen, předseda Komunistické strany Norska, E. Gasperoni, předseda Sanmarinské komunistické strany, a J. Kádár, první tajemník OV Maďarské socialistické dělnické strany. Rozpravu charakterizoval konstruktivní, soudružský internacionální duch, umožňující všestrannou výměnu názorů na dokument vypracovaný redakční komisí pro přípravu konference. Pro atmosféru, která po celou dobu přípravy i průběhu konference, převládala, byl příznačný trpělivý, střízlivý přístup, respektování rovnoprávnosti a nezávislosti všech zúčastněných stran. Událost historického významu Konference současně nemohla neodrazit i tu skutečnost, že komunistické a dělnické strany Evropy pracují v rozdílných sociálních a politických podmínkách. Každá z nich řeší mnohdy velmi složité problémy -svých zemí a na přístupy к tomuto řešení, na metody a formy práce těchto stran mají svůj vliv i rozdílné pří1 činy objektivního i subjektivního rázu. Rozprava však současně jednoznačně ukázala, že v základních a hlavních otázkách jsou cíle a zájmy národních oddílů tohoto mohutného mezinárodního hnutí totožné. Těmito prvořadými otázkami, na něž konference soustředila pozornost především, jsou boj za mir, bezpečnost a společenský pokrok evropských národů. Oprávněně dostalo berlínské setkání nejvyšší uznání od svých účastníků. Delegát strany AKEL je označil za událost historického významu, delegát strany irských komunistů za historickou manifestaci komunistické jednoty. Závěrečný dokument charakterizovali účastníci konference jako všestranný program součinnosti komunistických a dělnických stran (Pokračování na str. 1.) cí delegace Komunistické strany VeT ké Británie soudruh Gordon McLennan, vedoucí delegace Komunistické strany Řecka soudruh Charilaos Florakis, vedoucí delegace Komunistické strany Irska soudruh Micheál 0’Riordan. Na závěr své práce se konference usnesla schválit a uveřejnit závěrečný dokument Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evro-pě. Konference se konala ve věcném a soudružském ovzduší. Zástupci komunistických a dělnických stran, které se konference zúčastnily, vyjádřili přesvědčení, že uskutečnění velkých cílů, jež byly na tomto setkání stanoveny, odpovídá zájmům všech národů a bude význam ným příspěvkem věci míru, národní nezávislosti, demokracie a socialismu na celém kontinentu. NM delegace KSČ do vlasti BERLIN 30. června fOd našich zpravodajů] — Ve středu navečer odletěla delegace KSČ, kterou na konferenci evropských komunistických a dělnických stran vedl generální tajemník 0V KSČ Gustáv Husák, z Berlína zpět do Prahy. ................................................................................................................................................. Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě — dokument konference evropských komunistických o dělnických strun v Berlině uveřejňujeme v plném znění no 3. n 4. straně našeho listu .........................................nu......................................................... тштт e ze závěrečného dne jednání BERLIN 30. června fČTK) — O druhém dnu konference evropských komunistických a dělnických stran bylo vydáno toto komuniké pro tisk: Dne 30. června skončila konference evropských komunistických a dělnických stran svou práci. V průběhu druhého- dne konference vystoupili zástupci těchto komunistických a dělnických stran: soudruh Josip Brož Tito, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, soudruh Lars Werner, předseda Levicové strany — komunistů Švédská, soudruh Erich Honecker, generální tajemník OV Jednotné socialistické strany Německa, soudruh Enrico Berlinguer, generální tajemník Italské komunistické strany, soudruh Dominique Urbany, předseda Komunistické strany Lucemburska, soudruh Alvaro Cunhal, generální tajemník Portugalské komunistické strany, soudruh Georges Marchais, generální tajemník Francouzské komunistické strany, soudruh Martin Gunnar Knutsen, předseda Komunistické strany Norska, soudruh Ermenegildo Gasperoni, předseda Sanmarinské komunistické strany, soudruh János Kádár, první tajemník OV Maďarské socialistické dělnické strany. Čtyřem zasedáním druhého dne konference předsedali: vedoucí delegace Francouzské komunistické strany soudruh Georges Marchais, vedou O brovský ínězinárodní ohlas, který v celém světě měl projev generálního tajemníka UV KSSS soudruha Leonida Xljiče Brežněva na konferenci komunistických a dělnických stran Evropy, svědčí o tom, jaké nesmírné autoritě se v celém mezinárodním komunistickém a dělnickém linutí, v celém pokrokovém lidstvu těší Komunistická strana Sovětského svazu, strana Lenina. Hluboká analýza současných podmínek, v nichž pracuje evropské komunistické hnutí, bilance úspěchu sovětských komunistů a všeho sovětského lidu, hloubka rozboru naléhavých otázek, to vše vyvolalo nesmírnou pozornost veřejnosti a sdělovacích prostředků doslova na všech kontinentech. Před devíti lety se v Karlových Varech sešli představitelé bratrských stran Evropy, aby společně vypracovali platformu boje za mír a bezpečnost v Evropě, aby jednali o společných problémech komunistického hnuti. Je důkazem síly a jednoty mezinárodního komunistického hnuti, dokladem jeho vlivu na chod mezinárodních událostí, že bylo možné nyní na konferenci v Berlině konstatovat, že tento program byl v podstatě uskutečněn. Situace se změnila v prospěch socialismu, míru a pokroku, zvýšila se přitažlivost idejí marxismu-leninismu a stále yíce lidi v Evropě a celém světě si uvědomuje, in Sovětský svaz a další socialistické země, mezinárodní komunistické a dělnické hnutí jsou ono« silou, která má rozhodující vliv na pozitivní změny, к nimž v mezinárodni situaci došlu. Lecnid Iljič Brežněv v projevu na konferenci zdůraznil, že v současných podmínkách roste význam jednoty mezinárodního komunistického linutí, význam internacionální solidarity a proie tářského internacionalismu, který je mocnou a osvědčeno« zbraní dělnické třídy v boji proti kapitalismu, za vítězství myšlenek socialismu a komunismu na celém světě. Již zakladatelé vědeckého socialismu zdůvodnili, že proti mezinárodni součinnosti vykořisťovatelských tříd musí stát jednotně mezinárodní dělnická třída spojená idejem: proletářského internacionalismu. V podmínkách, kdy ve světě existuje mohutné mezinárodní komunistické hnutí, kdy v jednotlivých zemích bgjují komunistické strany za zájmy dělnické třídy, za socialismus, a v době, kdy se stupňuji útoky mezinárodní reakce proti jednotě komunistického hnutí, je svrchovaně nutné, aby jednotlivé oddily revolučního hnutí postupovaly společně. »Někdy ovšem slýcháme otázky: je proleíářský internacionalismus stále ještě aktuální, nezastaral? Leckdo vyjadřuje i obavy: Neznamenají snad výzvy к upevnění internacionálních pout mezi komunisty snahu obnovit nějaké organizační centrum? Jsou to podivné obavy. Pokud je známo, nikdo nikde neprosazuje myšlenku vytvoření takového centra. Pokud jde o pruletářský internacionalismus, to znamená solidaritu dělnické třídy a komunistů všech zemí v boji za společné cíle, o jejich solidarita s bojem národů za národní osvobození a společenský pokrok, 0 dobrovolnou spolupráci bratrských stran při přisném dodržování rovnoprávnosti a nezávislosti každé z nich, máme za to, že taková soudružská solidarita, jejímž praporečníkem jsou už přes sto let komunisté, si svůj velký význam zachovává v plné míře i dnes. Tato solidarita byla a zůstává mocnou a osvědčenou zbraní komunistických stran i celého dělnického hnuti,« zdůraznil na konferenci generální tajemník ÜV KSSS soudruh Brežněv. Vyjádřil tím zkušenosti celého mezinárodního komunistického hnutí 1 zkušenosti naší komunistické strany, která považovala princip proletářského internacionalismu za jeden z nejdůležitějších ve své činnosti. Každá z komunistických stran se aktivně podílí na společném řešení naléhavých úkolů, kte V DUCHU PMLEIÁHfflO INTEBHACIONALIŠMU ré vyvstávají před komunistickým a dělnickým hnutím, a také aktivně přispívá do společné pokladnice marxisticko-Ieninské teorie, jež vyrůstá ze souhrnu revolučních zkušeností a revolučního myšlení všech zemí. Zkušenost každé bratrské strany kromě specifických rysů spojených s národními zvláštnostmi nutně obsahuje i společné rysy, které jsou typické pro mezinárodní komunistické hnutí v celku. Neobyčejně významné jsou proto i konference a setkání představitelů bratrských stran. Každá z nich se výrazně zapisuje do dějin revolučního hnutí a je nesporné, že stejně jako před devíti léty karlovarská konference bude také berlínská konference událostí, která aktivně ovlivní boj evropských komunistických a dělnických stran za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok. Projev soudruha Brežněva nebyl jen bilancí úspěchů, kterých dosáhli komunisté v boji za miř, ale rovněž platformou, která formuluje aktuální a bezprostřední úkoly v úsilí o to, aby se proces uvolnění napětí v Evropě stal trvalým a nezvratným. Z tribuny konference zazněly návrhy adresované vládám kapitalistických zemí, jejichž realizace by znamenala další výrazný krok na cestě přeměny Evropy v kontinent míru. Jsou to návrhy, aby byly přerušeny závody ve zbrojení, aby se upustilo od výroby nových ničivých druhů zbraní, aby byly staženy lodě a ponorky s nukleárními zbraněmi ze Středozemního moře a uzavřena smlouva o úplném o všeobecném zákazu zkoušfek atomových zbrani. Soudruh Brežněv také znovu zdůraznil, že Sovětský svaz je připraven dohodnout se o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě a o omezeni strategických útočných zbraní. Jestliže to dosud nebylo možné, pak tomu bylo proto, že reakčni síly v kapitalistických zemích probíhající jednání torpédovaly a zaváděly je do slepé uličky svými požadavky, které jsou v rozporu se samou podstatou uvolňování napětí. S neobyčejnou pozorností vyslechl celý svět slova soudruha L. I. Brežněva »mír se stal pro Evropu a Evropany vpravdě životní nutností. Proto my, komunisté, nositelé nejhumánnějšího a nejoptimističtějšího světového názoru, soudíme, že dnes je více než kdykoliv předtím důležité proklestit cestu к uvolnění ve vojenské oblasti a zastavit horečné zbrojení.« jsou to slova, která vyjadřují touhu všech mírumilovných lidí v Evropě a na celém světě po životě v míru a bezpečnosti. XV. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil, jaký mimořádný význam pro mírový a pokrokový vývoj v Evropě má všestranný rozvoj socialistických zemí a upevňování jejich jednoty, jejich společné a koordinované postupy na hospodářském, politickém a ideologickém poli, společné úsilí v mezinárodní politice. Sjezd také vysoce ocenil boj, který vedou bratrské strany v kapitalistických zemích proti vykořisťování, za společenský pokrok, mír a demokracii. Ve sjezdových dokumentech byl vysoce vyzvednut princip proletářského internacionalismu, mezinárodní solidarity komunistického a dělnického hnutí, nutnost boje proto antisovětismu, kterým se třídní nepřátelé pokoušejí oslabovat jednotu revolučních, pokrokových sil. V duchu myšlenek vyjádřených XV. sjezdem KSČ zdůraznil na konferenci v Berlíně soudruh Gustáv Husák: »Sovětský svaz si svým důsledným internacionálním přístupem získal obrovskou autoritu a uznání pokrokového lidstva. Veškerý svůj mohutný materiální a duchovní potenciál dává do služeb hoje za mír a sociální pokrok. Antisovětismus je zbraní trvale užívanou nepřítelein proti celému našemu hnutí, proti každé komunistické straně. Proto českoslovenští komunisté a naše národy považuji boj proti antisovětisinu za svůj úkol, za věc své cti, obrany idejí a výstavby socialismu vyvěrající z hlubokého vnitřního přesvědčení.« Široký mezinárodní ohlas, který má celá konference, projev soudruha Leonida lijíce Brežněva a projevy dalších soudruhů, to, jak se vítaji a oceňují mobilizující myšlenky, jež na konferenci zazněly, ta vše jednoznačně potvrzuje, že zraky všeho pokrokového lidstva v těchto dnech hleděly к Berlínu, к místu, kde představitelé bratrských stran z evropských zemí jednali n míru, bezpečnosti, spolupráci a společenském pokroku v Evropě. Je to nový, přesvědčivý důkaz váhy, kterou má v dnešním světě mezinárodni komunistické hnutí. Významná etapa Soudruh G. Husák o výsledcích berlínského setkání BÉkLiN 30. června (RP) — Po skončení konference evropských komunistických a dělnických stran v Berlíně poskytl soudruh Gustáv Husák zvláštním zpravodajům Rudého práva, Pravdy a ČTK interview. Na otázku, jak hodnotí výsledky jednání konference evropských komunistických a dělnických stran, soudruh Husák mj. uvedl: »Velmi důležité je, že se 29, evropských koíiTunistických '<* dělnických stran sešlo, že se dohodly na dokumentu o společných cílech, na spolupráci mezi sebou i dalšími demokratickými a pokrokovými silami. Jednání konference i dokument, který byl na závěr přijat, jsou velmi účinným krokem" к dalšímu rozvoji komunistického a dělnického hnutí. Kromě oficiálního jednání se uskutečnilo množství individuálních setkání, která dokreslují pozitivní dojmy a výsledky konference.« Když odpovídal na otázku, jak je možno hodnotit podíl delegace naší strany na přípravě a uskutečněni tohoto významného sněmování evropských komunistických a dělnických stran, generální tajemník ÚV KSČ řekl, že naše strana od počátku podporovala myšlenku evropské konference a velmi aktivně se zúčastnila práce redakční komise, která tuto konferenci připravovala. V celé své práci Komunistická strana Československa myšlenku jednoty komunistického hnutí, proletářského internacionalismu a myšlenku spolupráce s ostatními pokrokovými a demokratickými silami nejenom hlásá, ale ve své praktické práci prosazuje. Stručně řečeno — naše strana byla velmi aktivním článkem v celé přípravě i v průběhu dvoudenní konference, kterou jsme dnes skončili. Na otázku, jak lze charakterizovat perspektivy dalšího boje za Evropu trvalého míru z hlediska konference v, Helsinkách a nyní v Berlíně, soudruh Husák uvedl: Myšlenky, které byly výsledkem jednání v Helsinkách, přirozeně mají spojitost s konferencí evropských komunistických a dělnických stran. Zároveň je zde i určitý rozdíl. V Helsinkách byly zastoupeny státy s rozdílným společenským zřízením. Zde, v Berlíně, se Sešli představitelé komunistických a dělnických stran, které se hlásí к jednotnému světovému názoru — marxismu-leninismu — a které v souladu s podstatou svého učení, svých cílů, boje za zájmy dělnické . třídy a pracujících prosazují myšlenky míru, bezpečnosti, spolupráce a společenského pokroku. Konference evropských komunistických a dělnických stran je dalším významným posunem v pozitivním vývoji к uvolňování napětí, ke spolupráci evropských států, pokrokových a demokratických hnutí. Ve všech vystoupeních a projevech na konferenci zazníval tento moment prohlubování spolupráce evropských států a národů, všech progresivních sil. Komunistické a dělnické hnutí v Evropě, řekl na závěr soudruh Husák, představuje takovou sílu, že jeho hlas, jeho váha výrazně přispějí ke společnému úsilí těchto sil zabezpečit šťastný mírový život národů Evropy. Považují proto konferenci za velmi významnou etapu v zápase, aby v Evropě už nebylo válek, aby lidťj žili šťastněji a spokojeněji. Bloliomisé telegramy PRAHA 30. června (ČTK) — Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal předsedovi nejvyšší revoluční rady Somálské demokratické republiky generálmajoru Mobammedu Siadoví Barremu blahopřejný telegram u příležitostí státního svátku jeho země. PRAHA — Prezident republiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram generálnímu guvernérovi Kanady Julesu Légerovi u příležitostí státního svátku jeho země. PRAHA — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Portugalské republiky generálu, Antóniu dos Santosu Ramalhu Eanesovi při, příležitosti jeho zvolení do této funkce. Zasedání RVHP svoláno do Berlína PRAHA 30. června [ČTK] — V Berlíně bude 7. červenpe 1976 zahájeno 30. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zasedání se uskuteční na úrovni předsedů vlád členských států RVHP,