Rudé Právo, červenec 1976 (LVI/155-181)

1976-07-01 / No. 155

BERLÍNSKÁ KONFERENCE 29 BRATRSKÝCH STRAN SKONČILA PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! 1976 orgán ústředního výboru komunistické strany Československa ČÍSLO I55 — ROČNÍK 56 (Právo lidu ifčník 79) CENA 50 HALÉŘŮ Učinil i Eviopy světadíl trvalého míru Konference přijalo dokument Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě • V rozpravě vystoupili vedoucí všech delegací • Srdečné poděkování ústřednímu výboru SED za vzornou organizaci tohoto významného mezinárodního setkání BERLIN 30. června (Od našich zprwodajů) — Konference 29 evropských komunistických a dělnických stran skončila ve středu své dvoudenní jednání přijetím závažného kolektivního dokumentu nazvaného Za mír, bezpečnost, spolupráci a spole­čenský pokrok v Evropě. Je v něm vyjádřen realistický a kon­struktivní akční program nové etapy boje pokrokových sil za přeměnu Evropy ve světadíl trvalého míru. Tím byl program to­hoto setkání, které lze bezpochyby ozncčit za nejvýznamnější událost současné Evropy po loňské schůzce představitelů 35 stá­tů v Helsinkách, splněn. Hiavní dokument berlínské konfe­rence je výsledkem rozsáhlé výměny názorů evropských komunistických a dělnických stran na okruh otázek vyjádřených v názvu dokumentu. Představuje pět části, preambuli a čtyři kapitoly. V prvé kapitole vyty­čuje konference konkrétní úkoly po­krokových mírumilovných sil Evropy v . boji za prohloubeni procesu uvol­nění mezinárodního napětí a za vše­obecné odzbrojení. V druhé kapitole še hovoří o společných akcích v zá­jmu Vymýcení fašismu z života Evro­py, v zájmu uhájení demokracie a ná­rodní nezávislostí.' Třetí kapitola po­jednává o otázkách spolupráce a lep­šího vzájemného porozumění mezi národy. V závěrečné kapitole shrnuje konference své solidární postoje š děl­­nickou třídou, národně osvobozenec­kým hnutím a bojujícími národy ze­mí všech kontinentů. Současně for­muluje akční program boje za mír, bezpečnost, spolupráci, národní ne­závislost a společenský pokrok v ce­lém. světě. V V V delegaci byli dále člen předsed­nictva a tajemník Ov KSČ Vasil Bifak, člen sekretariátu a tajemník ÚV KSČ Jan Fojtík a člen ÜV KSČ, vedoucí oddělení OV KSČ Antonín Vavruš. Příslušníci SSM předali členům de­legace KSČ při návratu kytice ru­dých květů. S československými soudruhy se před odjezdem na letiště v Schöne­­feldu rozloučil soudruh Erich Hone­­cker, generální tajemník ÚV SED, na Výzva к dialogu Jak bylo zdůrazněno už v samotné rozpravě konference, komunisté si ne­­přisvojují monopol na rozpracování akčního programu mírumilovných sil v, Evropě a kdekoliv jinde ve světě. Naopak, vycházejí z toho, že boj za mír a bezpečnost národů je úkolem všech oddílů dělnického hnutí, všech těch společenských sil, které jsou opravdově zainteresovány na trvalém míru, na vyloučení světové války z ži­vota lidstva. Komunisté už samotnou, humanis­tickou podstaiou švého linutí jsou objektivně avantgardou tohoto boje a v berlínském dokumentu vyzývají к dialogu а к společným akcím kaž­dého, kdo se cítí neoddělitelnou sou­částí boje za mír a společenský po­krok. Přeměna Evripy ve světadíl trvalé­ho míru, jak se praví v závěru doku­mentu, bude potie přesvědčení účast­níků berlínské konference nejlepším uctěním památky všech těch mnoha letiště doprovázeli naši delegaci čle­nové politického byra ÚV SED. PRAHA — Delegaci KSČ vedenou generálním tajemníkem ÚV KSČ sou­druhem G. Husákem na ruzyňském letišti přivítali členové předsednictva OV KSČ Václav Hůla, Karel Hoffmann, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Lubomír Štrougal, kandidát předsednictva ÚV KSČ Jan Baryi, dá­le členové'sekretariátu ÚV KSČ Jo­sef Havlín a Oldřich Švestka. Přivítání byl rovněž přítomen vel­vyslanec NDR v ČSSR Gerd König. miliónů lidí, kteří vítězství míru v druhé světové válce vykoupili svý­mi životy. Konstruktivní, soudružský duch V rozpravě к tomuto dokumentu se za dva dny konterence vystřídali ve­doucí všech 29 delegací: Ve středu na šestém zasedání, kte­ré řídil G. Marchais, generální tajem­ník Francouzské komunistické stra­ny, přednesli své projevy J. Brož Tito, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, L. Werner, předseda Levicové strany — komunistů Švédská, a E. Honecker, generální tajemník ÚV SED. Na sedmém zasedání, které řídil H. Florakis, první tajemník ÚV KS Řec­ka, promluvil E. Berllnguer, generál­ní tajemník Italské komunistické stra­ny, D. Urbany, předseda. Komunistic­ké strany Lucemburska, a A. Cunhal, generální tajemník Portugalské KS. Na osmém zasedání pod předsed­nictvím G. McLennana, generálního tajemníka Komunistické strany Velké Británie, uzavřeli seznam řečníků George Marchais, generální tajemník Francouzské komunistické strany, M. G. Knutsen, předseda Komunistické strany Norska, E. Gasperoni, předse­da Sanmarinské komunistické strany, a J. Kádár, první tajemník OV Ma­ďarské socialistické dělnické strany. Rozpravu charakterizoval konstruk­tivní, soudružský internacionální duch, umožňující všestrannou výmě­nu názorů na dokument vypracovaný redakční komisí pro přípravu kon­ference. Pro atmosféru, která po ce­lou dobu přípravy i průběhu konfe­rence, převládala, byl příznačný trpě­livý, střízlivý přístup, respektování rovnoprávnosti a nezávislosti všech zúčastněných stran. Událost historického významu Konference současně nemohla ne­odrazit i tu skutečnost, že komunis­tické a dělnické strany Evropy pra­cují v rozdílných sociálních a poli­tických podmínkách. Každá z nich řeší mnohdy velmi složité problémy -svých zemí a na přístupy к tomuto řešení, na metody a formy práce těch­to stran mají svůj vliv i rozdílné pří1 činy objektivního i subjektivního rá­zu. Rozprava však současně jedno­značně ukázala, že v základních a hlavních otázkách jsou cíle a zájmy národních oddílů tohoto mohutného mezinárodního hnutí totožné. Těmito prvořadými otázkami, na něž konfe­rence soustředila pozornost přede­vším, jsou boj za mir, bezpečnost a společenský pokrok evropských ná­rodů. Oprávněně dostalo berlínské setká­ní nejvyšší uznání od svých účastní­ků. Delegát strany AKEL je označil za událost historického významu, dele­gát strany irských komunistů za his­torickou manifestaci komunistické jednoty. Závěrečný dokument charak­terizovali účastníci konference jako všestranný program součinnosti ko­munistických a dělnických stran (Pokračování na str. 1.) cí delegace Komunistické strany VeT ké Británie soudruh Gordon McLen­nan, vedoucí delegace Komunistické strany Řecka soudruh Charilaos Flo­rakis, vedoucí delegace Komunistické strany Irska soudruh Micheál 0’Rior­­dan. Na závěr své práce se konference usnesla schválit a uveřejnit závěreč­ný dokument Za mír, bezpečnost, spo­lupráci a společenský pokrok v Evro-pě. Konference se konala ve věcném a soudružském ovzduší. Zástupci komunistických a dělnic­kých stran, které se konference zú­častnily, vyjádřili přesvědčení, že uskutečnění velkých cílů, jež byly na tomto setkání stanoveny, odpovídá zájmům všech národů a bude význam ným příspěvkem věci míru, národní nezávislosti, demokracie a socialismu na celém kontinentu. NM delegace KSČ do vlasti BERLIN 30. června fOd našich zpravodajů] — Ve středu navečer odletěla delegace KSČ, kterou na konferenci evropských komunistických a dělnických stran vedl generální tajemník 0V KSČ Gustáv Husák, z Berlína zpět do Prahy. ................................................................................................................................................. Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě — dokument konference evropských komu­nistických o dělnických strun v Berlině uve­řejňujeme v plném znění no 3. n 4. straně našeho listu .........................................nu......................................................... тштт e ze závěrečného dne jednání BERLIN 30. června fČTK) — O druhém dnu konference evropských komu­nistických a dělnických stran bylo vydáno toto komuniké pro tisk: Dne 30. června skončila konferen­ce evropských komunistických a děl­nických stran svou práci. V průběhu druhého- dne konference vystoupili zástupci těchto komunistických a dělnických stran: soudruh Josip Brož Tito, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, soudruh Lars Werner, předseda Le­vicové strany — komunistů Švédská, soudruh Erich Honecker, generál­ní tajemník OV Jednotné socialistic­ké strany Německa, soudruh Enrico Berlinguer, gene­rální tajemník Italské komunistické strany, soudruh Dominique Urbany, předse­da Komunistické strany Lucemburska, soudruh Alvaro Cunhal, generální tajemník Portugalské komunistické strany, soudruh Georges Marchais, generál­ní tajemník Francouzské komunistic­ké strany, soudruh Martin Gunnar Knutsen, předseda Komunistické strany Norska, soudruh Ermenegildo Gasperoni, předseda Sanmarinské komunistické strany, soudruh János Kádár, první tajem­ník OV Maďarské socialistické dělnic­ké strany. Čtyřem zasedáním druhého dne konference předsedali: vedoucí dele­gace Francouzské komunistické stra­ny soudruh Georges Marchais, vedou­ O brovský ínězinárodní ohlas, který v celém světě měl projev generálního tajemníka UV KSSS soudruha Leonida Xljiče Brežněva na kon­ferenci komunistických a dělnických stran Evropy, svědčí o tom, jaké nesmírné autoritě se v celém mezinárodním komunistickém a dělnic­kém linutí, v celém pokrokovém lidstvu těší Komunistická strana Sovětského svazu, strana Lenina. Hluboká analýza současných podmínek, v nichž pracuje evropské komunistické hnutí, bilance úspěchu sovětských komunistů a všeho sovětského lidu, hloubka rozboru naléhavých otázek, to vše vyvolalo nesmírnou pozornost ve­řejnosti a sdělovacích prostředků doslova na všech kontinentech. Před devíti lety se v Karlových Varech sešli představitelé bratrských stran Evropy, aby spo­lečně vypracovali platformu boje za mír a bez­pečnost v Evropě, aby jednali o společných pro­blémech komunistického hnuti. Je důkazem síly a jednoty mezinárodního komunistického hnuti, dokladem jeho vlivu na chod mezinárodních událostí, že bylo možné nyní na konferenci v Berlině konstatovat, že tento program byl v podstatě uskutečněn. Situace se změnila v prospěch socialismu, míru a pokroku, zvýšila se přitažlivost idejí marxismu-leninismu a stále yíce lidi v Evropě a celém světě si uvědomuje, in Sovětský svaz a další socialistické země, me­zinárodní komunistické a dělnické hnutí jsou ono« silou, která má rozhodující vliv na pozi­tivní změny, к nimž v mezinárodni situaci došlu. Lecnid Iljič Brežněv v projevu na konferenci zdůraznil, že v současných podmínkách roste význam jednoty mezinárodního komunistického linutí, význam internacionální solidarity a proie tářského internacionalismu, který je mocnou a osvědčeno« zbraní dělnické třídy v boji proti kapitalismu, za vítězství myšlenek socialismu a komunismu na celém světě. Již zakladatelé vě­deckého socialismu zdůvodnili, že proti mezi­národni součinnosti vykořisťovatelských tříd musí stát jednotně mezinárodní dělnická třída spojená idejem: proletářského internacionalis­mu. V podmínkách, kdy ve světě existuje mohut­né mezinárodní komunistické hnutí, kdy v jed­notlivých zemích bgjují komunistické strany za zájmy dělnické třídy, za socialismus, a v době, kdy se stupňuji útoky mezinárodní reakce proti jednotě komunistického hnutí, je svrchovaně nutné, aby jednotlivé oddily revolučního hnutí postupovaly společně. »Někdy ovšem slýcháme otázky: je proleíář­­ský internacionalismus stále ještě aktuální, ne­zastaral? Leckdo vyjadřuje i obavy: Nezname­nají snad výzvy к upevnění internacionálních pout mezi komunisty snahu obnovit nějaké orga­nizační centrum? Jsou to podivné obavy. Pokud je známo, nikdo nikde neprosazuje myšlenku vytvoření takového centra. Pokud jde o prule­­tářský internacionalismus, to znamená solidaritu dělnické třídy a komunistů všech zemí v boji za společné cíle, o jejich solidarita s bojem národů za národní osvobození a společenský pokrok, 0 dobrovolnou spolupráci bratrských stran při přisném dodržování rovnoprávnosti a nezávis­losti každé z nich, máme za to, že taková sou­­družská solidarita, jejímž praporečníkem jsou už přes sto let komunisté, si svůj velký význam za­chovává v plné míře i dnes. Tato solidarita byla a zůstává mocnou a osvědčenou zbraní komu­nistických stran i celého dělnického hnuti,« zdůraznil na konferenci generální tajemník ÜV KSSS soudruh Brežněv. Vyjádřil tím zkušenosti celého mezinárodního komunistického hnutí 1 zkušenosti naší komunistické strany, která po­važovala princip proletářského internacionalis­mu za jeden z nejdůležitějších ve své činnosti. Každá z komunistických stran se aktivně po­dílí na společném řešení naléhavých úkolů, kte­ V DUCHU PMLEIÁHfflO INTEBHACIONALIŠMU ré vyvstávají před komunistickým a dělnickým hnutím, a také aktivně přispívá do společné po­kladnice marxisticko-Ieninské teorie, jež vyrůs­tá ze souhrnu revolučních zkušeností a revo­lučního myšlení všech zemí. Zkušenost každé bratrské strany kromě specifických rysů spoje­ných s národními zvláštnostmi nutně obsahuje i společné rysy, které jsou typické pro meziná­rodní komunistické hnutí v celku. Neobyčejně významné jsou proto i konferen­ce a setkání představitelů bratrských stran. Každá z nich se výrazně zapisuje do dějin re­volučního hnutí a je nesporné, že stejně jako před devíti léty karlovarská konference bude také berlínská konference událostí, která aktiv­ně ovlivní boj evropských komunistických a děl­nických stran za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok. Projev soudruha Brežněva nebyl jen bilancí úspěchů, kterých dosáhli komunisté v boji za miř, ale rovněž platformou, která formuluje aktuální a bezprostřední úkoly v úsilí o to, aby se pro­ces uvolnění napětí v Evropě stal trvalým a ne­zvratným. Z tribuny konference zazněly návrhy adresované vládám kapitalistických zemí, jejichž realizace by znamenala další výrazný krok na cestě přeměny Evropy v kontinent míru. Jsou to návrhy, aby byly přerušeny závody ve zbrojení, aby se upustilo od výroby nových ničivých dru­hů zbraní, aby byly staženy lodě a ponorky s nukleárními zbraněmi ze Středozemního moře a uzavřena smlouva o úplném o všeobecném zá­kazu zkoušfek atomových zbrani. Soudruh Brež­­něv také znovu zdůraznil, že Sovětský svaz je připraven dohodnout se o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě a o omezeni strategických útočných zbraní. Jestliže to dosud nebylo možné, pak tomu bylo proto, že reakčni síly v kapitalistických zemích probíhající jedná­ní torpédovaly a zaváděly je do slepé uličky svými požadavky, které jsou v rozporu se samou podstatou uvolňování napětí. S neobyčejnou pozorností vyslechl celý svět slova soudruha L. I. Brežněva »mír se stal pro Evropu a Evropany vpravdě životní nutností. Proto my, komunisté, nositelé nejhumánnějšího a nejoptimističtějšího světového názoru, soudí­me, že dnes je více než kdykoliv předtím důle­žité proklestit cestu к uvolnění ve vojenské oblasti a zastavit horečné zbrojení.« jsou to slova, která vyjadřují touhu všech mírumilovných lidí v Evropě a na celém světě po životě v míru a bezpečnosti. XV. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil, jaký mimořádný význam pro mírový a pokrokový vývoj v Evropě má všestranný roz­voj socialistických zemí a upevňování jejich jed­noty, jejich společné a koordinované postupy na hospodářském, politickém a ideologickém poli, společné úsilí v mezinárodní politice. Sjezd také vysoce ocenil boj, který vedou bratrské strany v kapitalistických zemích proti vykořisťování, za společenský pokrok, mír a demokracii. Ve sjezdových dokumentech byl vysoce vyzvednut princip proletářského internacionalismu, mezi­národní solidarity komunistického a dělnického hnutí, nutnost boje proto antisovětismu, kterým se třídní nepřátelé pokoušejí oslabovat jednotu revolučních, pokrokových sil. V duchu myšlenek vyjádřených XV. sjezdem KSČ zdůraznil na konferenci v Berlíně soudruh Gustáv Husák: »Sovětský svaz si svým důsledným internacionálním přístupem získal obrovskou autoritu a uznání pokrokového lidstva. Veškerý svůj mohutný materiální a duchovní potenciál dává do služeb hoje za mír a sociální pokrok. Antisovětismus je zbraní trvale užívanou nepří­­telein proti celému našemu hnutí, proti každé komunistické straně. Proto českoslovenští ko­munisté a naše národy považuji boj proti anti­­sovětisinu za svůj úkol, za věc své cti, obrany idejí a výstavby socialismu vyvěrající z hlubo­kého vnitřního přesvědčení.« Široký mezinárodní ohlas, který má celá kon­ference, projev soudruha Leonida lijíce Brežně­va a projevy dalších soudruhů, to, jak se vítaji a oceňují mobilizující myšlenky, jež na konfe­renci zazněly, ta vše jednoznačně potvrzuje, že zraky všeho pokrokového lidstva v těchto dnech hleděly к Berlínu, к místu, kde představitelé bratrských stran z evropských zemí jednali n míru, bezpečnosti, spolupráci a společenském pokroku v Evropě. Je to nový, přesvědčivý dů­kaz váhy, kterou má v dnešním světě meziná­rodni komunistické hnutí. Významná etapa Soudruh G. Husák o výsledcích berlínského setkání BÉkLiN 30. června (RP) — Po skončení konference evropských komunistic­kých a dělnických stran v Berlíně poskytl soudruh Gustáv Husák zvláštním zpravodajům Rudého práva, Pravdy a ČTK interview. Na otázku, jak hodnotí výsledky jednání konference evropských ko­munistických a dělnických stran, sou­druh Husák mj. uvedl: »Velmi dů­ležité je, že se 29, evropských ko­­íiTunistických '<* dělnických stran se­šlo, že se dohodly na dokumentu o společných cílech, na spolupráci mezi sebou i dalšími demokratickými a pokrokovými silami. Jednání konfe­rence i dokument, který byl na závěr přijat, jsou velmi účinným krokem" к dalšímu rozvoji komunistického a dělnického hnutí. Kromě oficiálního jednání se uskutečnilo množství in­dividuálních setkání, která dokreslují pozitivní dojmy a výsledky konferen­ce.« Když odpovídal na otázku, jak je možno hodnotit podíl delegace naší strany na přípravě a uskutečněni to­hoto významného sněmování evrop­ských komunistických a dělnických stran, generální tajemník ÚV KSČ řekl, že naše strana od počátku pod­porovala myšlenku evropské konfe­rence a velmi aktivně se zúčastnila práce redakční komise, která tuto konferenci připravovala. V celé své práci Komunistická strana Českoslo­venska myšlenku jednoty komunistic­kého hnutí, proletářského interna­cionalismu a myšlenku spolupráce s ostatními pokrokovými a demokra­tickými silami nejenom hlásá, ale ve své praktické práci prosazuje. Stručně řečeno — naše strana byla velmi aktivním článkem v celé pří­pravě i v průběhu dvoudenní kon­ference, kterou jsme dnes skončili. Na otázku, jak lze charakterizovat perspektivy dalšího boje za Evropu trvalého míru z hlediska konference v, Helsinkách a nyní v Berlíně, sou­druh Husák uvedl: Myšlenky, které byly výsledkem jednání v Helsinkách, přirozeně mají spojitost s konferencí evropských ko­munistických a dělnických stran. Zá­roveň je zde i určitý rozdíl. V Hel­sinkách byly zastoupeny státy s roz­dílným společenským zřízením. Zde, v Berlíně, se Sešli představitelé ko­munistických a dělnických stran, kte­ré se hlásí к jednotnému světovému názoru — marxismu-leninismu — a které v souladu s podstatou svého učení, svých cílů, boje za zájmy děl­nické . třídy a pracujících prosazují myšlenky míru, bezpečnosti, spoluprá­ce a společenského pokroku. Konference evropských komunistic­kých a dělnických stran je dalším vý­znamným posunem v pozitivním vý­voji к uvolňování napětí, ke spolu­práci evropských států, pokrokových a demokratických hnutí. Ve všech vy­stoupeních a projevech na konferen­ci zazníval tento moment prohlubo­vání spolupráce evropských států a národů, všech progresivních sil. Komunistické a dělnické hnutí v Ev­ropě, řekl na závěr soudruh Husák, představuje takovou sílu, že jeho hlas, jeho váha výrazně přispějí ke společnému úsilí těchto sil zabezpečit šťastný mírový život národů Evropy. Považují proto konferenci za velmi významnou etapu v zápase, aby v Ev­ropě už nebylo válek, aby lidťj žili šťastněji a spokojeněji. Bloliomisé telegramy PRAHA 30. června (ČTK) — Prezi­dent Československé socialistické re­publiky Gustáv Husák zaslal předse­dovi nejvyšší revoluční rady Somál­ské demokratické republiky generál­majoru Mobammedu Siadoví Barremu blahopřejný telegram u příležitostí státního svátku jeho země. PRAHA — Prezident republiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný te­legram generálnímu guvernérovi Ka­nady Julesu Légerovi u příležitostí státního svátku jeho země. PRAHA — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Portugalské republiky ge­nerálu, Antóniu dos Santosu Ramalhu Eanesovi při, příležitosti jeho zvolení do této funkce. Zasedání RVHP svoláno do Berlína PRAHA 30. června [ČTK] — V Ber­líně bude 7. červenpe 1976 zahájeno 30. zasedání Rady vzájemné hospo­dářské pomoci. Zasedání se uskuteční na úrovni předsedů vlád členských států RVHP,

Next