Rudé Právo, únor 1979 (LIX/27-50)

1979-02-01 / No. 27

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! ČTVRTEK RÜBE PRÁVO ČÍSLO 27 — ROČNÍK 59 (Práv« lidu ročník 82) Aktivní přístup Intenzita stranické práce v uskutečňováni sjezdových závěrů a v plněni dalších usnesení se trvale zvyšuje. Uplatňují se v ní účinnější metody, formy a prostředky pro dosahování nových, náročnějších cílů. Tento­krát je to v podmínkách, jež jsou mnohem složitější než před rokem; ze­jména nepřízeň počasí ovlivnila hospodářské výsledky prvního měsíce tohoto roku — a tím ještě zvýraznila naléhavost efektivnějších postupů při zabezpe­čování plánovaných úkolů. Prvním krokem к tomu je odhalování rezerv, těchto potenciálních zdrojů dalšího rozvoje, přímo v práci komunistů. Základní organizace strany к tomu přistoupily dvěma směry, jež mají v mno­hém shodné rysy. Jedním ze společných jmenovatelů právě konaných člen­ských schůzí a zahájených příprav na výměnu členských legitimací KSC je snaha o zvýšení akceschopnosti, realizační důslednosti každého stranického kolektivu — organizace, výboru a stranické skupiny — i každého člena a kan­didáta. Předpokladem к tomu jsou analýzy jednotlivých úseků stranické práce, posouzení úrovně iniciativy jednotlivců a upřímnosti jejich osobních postojů к poslání, které má komunistická strana v socialistické společnosti. Zkušenosti komunistů z Poldi SONP Kladno, z Východoslovenských železáren Košice i odjinud shodně potvrzují, že úsilí vynaložené na odkrytí skutečných příčin nedostatků a problémů bezpečně vede к určení účinných cest к ná­pravě. Není pochyb o tom, že v základních organizacích je úroveň řízení závislá nejen na kolektivnosti rozhodování, ale také na schopnostech a umění funk­cionářů cílevědomě organizovat plnění vytyčených úkolů. Jestliže zaváhají, jsou-li v tom či onom nedůslední, připustí-li benevolentnost v realizaci při­jatých usnesení u jednotlivců, neuplatňují-li v každodenní praxi zásadová měřítka obsažená ve stanovách a v dalších stranických doku­mentech na každého bez jaké­hokoli rozdílu, může se to pro­jevit i v nižší akceschopnosti stranické organizace. Proto se členské schůze zabývají hodno­cením činnosti každého člena strany bez výjimky a posuzují jeho činnost z hlediska zvýšení akceschopnosti celé stranické organizace a jejího působení v masách. К podstatnému zefektivnění práce stranických funkcionářů, které je na­prosto nezbytné pro dosahování vyšší akceschopnosti členských řad působí­cích na vytváření žádoucích ekonomických, výchovných, kulturních a dal­ších hodnot ve prospěch socialistické společnosti, též významně přispěje průběh výměny členských legitimací KSC. Dříve však, než výbory ZO KSČ zahájí soudružsky otevřené rozhovory s jednotlivými členy podle zásad sta­novených 12. zasedáním ústředního výboru, provedou nejen další hlubokou analýzu své činnosti, ale také se seznámí se stanoviskem okresního nebo obvodního výboru к celkové práci základní organizace, výboru a jeho členů. Na toto stanovisko netřeba čekat, netřeba otálet se zlepšováním slabých míst. Jedině v nepřetržitém růstu vnitřní síly a akceschopností strany, ve zdoko­nalování metod a stylu její řídící práce jsou východiska našeho dalšího úspěš­ného postupu. Členské schůze i přípravy na výměnu členských legitimací KSC ukazují, že ne všude již proniká analytická činnost až na skutečné kořeny závad, že tu a tam vázne realizace oprávněných připomínek ze stranických skupin, že se leckde neřeší porušování stranické disciplíny s patřičnou důrazností. že к »rozlousknutí« ožehavějších vztahových záležitostí a sporů, byť značně rozrušujících pracovní ovzduší, chybí dostatek odhodlání, že pro dosažení některých důležitých záměrů nejsou v potřebné sevřenosti vytvářeny politické, organizační a kádrové předpoklady — takže leninský styl stranické práce ještě nemá v ZO KSC tu úroveň, kterou by již mohl mít. Nedostatky jsou i v uplatňování práva stranické kontroly hospodářského vedení závodů a v kontrolní činnosti — zejména při plnění usnesení — vůbec. Současné období je třeba chápat jako proces intenzivního úsilí za zlepšení oné oblasti stranické práce, v níž mají základní organizace a jejich funkcio­nářský aktiv rozhodující úlohu realizátorů takřka všech politických projektů. V uplynulých letech sice »... vzrostla schopnost strany úspěšně plnit základní úkoly dalšího rozvoje socialismu v nových, podstatně náročnějších podmín­kách, sjednocovat a vést pracující v zápase za všestranný rozvoj naší socia­listické vlasti, za stále šťastnější, materiálně i kulturně bohatší život lidu«, jak konstatovalo nedávné zasedání ústředního výboru, avšak zároveň při­pomnělo, že »... i v příštích letech bude nutno v zájmu dosažení cílů vy­tyčených XV. sjezdem KSC řešit nemálo náročných úkolů, složitých problémů a překonávat řadu překážek«. Proto je třeba orientovat všechny síly strany na úspěšné zvládnutí součas­ných úkolů další výstavby rozvinuté socialistické společnosti, zkvalitňovat čin­nost všech organizací, upevňovat jejich ideovou a akční jednotu, zvyšovat efek­tivnost stranické práce a především dbát na růst realizační síly stranických orgánů a základních organizací. Každá základní organizace je však tak akceschopná, jak jsou Iniciativní a aktivní její členové. Oni — v čele s výbory ZO KSČ — proměňují politickou linii v konkrétní činy na pracovištích, v bydlištích, ve svých domovech, ve společenských organizacích i v národních výborech; všude. Na nich velmi záleží. KVAPNÁ EVAKUACE AMERIČANU Z ÍRÁNU Hodiny plné napětí Demonstrace síly armády v Teheránu • Chomejní odložil návrat na čtvrtek • Hrozí nebezpečí občanské války • Sílící vření v ozbrojených silách TEHERAN 31. ledna (zr—ČTK) — Plně obsazená vozidla íránské armády s vojáky po zuby ozbrojenými projížděla ve středu ulicemi íránského hlav­ního města ve zjevná snaze demonstrovat sílu v souvislosti s brzkým návra­tem hlavního opozičního činitele ajatolláha Chomejního do vlasti. Agentura AP s odvoláním na vojenské kruhy v Iránu píše, že celá akce »má připo­menout íránskému obyvatelstvu sílu ozbrojených sil«, jejichž nejvyšší před­stavitelé ofjciálně vyhlašují svou loajalitu premiéru Šahpúru Bachtjárovi. Během posledních pěti dnů ve srážkách demonstrantů s armádou přišly o život stovky osob. Ulice, kde došlo ke srážkám (ze­jména kolem univerzity a v dělnic­kém předměstí Gumruk) připomínají bitevní pole. Lemují je vypálené kost­ry automobilů, přetínají barikády z pokácených stromů a vyvrácených kamenných patníků, všude jsou stopy střel. Stěny domů i ploty v Teheránu jsou polepeny výzvami opozice, jež vybízejí obyvatelstvo, aby pokračova­lo v boji, dokud vláda neodstoupí, a za co nejrychlejší návrat Chomejního do země. Jen úplné vítězství nad mo­narchií, říká se v prohlášení pode­­psaném Národní frontou, nám přinese svobodu a nezávislost. Po několika odkladech návratu ajatolláha Chomejního zaviněných opatřeními Bachtjárovy vlády, po otevření íránských letišť pro civilní dopravu a po souhlasu francouzské letecké společnosti Air France zajis­tit ajatolláhovu přepravu je Chomejní očekáván v Teheránu ve čtvrtek rá­no. Potvrdil to zvláštní výbor, který připravuje jeho uvítání. Podle západních politických pozo­rovatelů, které cituje agentura UPI, hrozí Íránu nebezpečí občanské vál­­•ky zejména proto, že Šahpúr Bachtjár stále odmítá požadavek Chomejního a celé opozice, aby odstoupil. Listy Kejhán a další přinášejí nové zprávy o sílícím vření v íránských ozbrojených silách. Dochází к přípa­dům, kdy vojáci v některých írán­ských městech odmítají střílet do de­monstrantů a dezertují, aby nemu­seli vyjít do ulic se zbraněmi proti lidu. Listy sdělují, že za nesplnění příkazu bylo zatčeno a dopraveno do Teheránu na sto vojáků, kde je čeká polní vojenský soud. 99 % Íránců proti šáhovi Zpravodaj listu Washington Post píše, že byla zcela vyměněna jed­notka íránských vojáků střežících americké velvyslanectví v Teheránu. Stalo se tak poté, kdy jeden z jejich příslušníků najel autem na americ­kého důsto níka. Když všech 60 vo­jáků na nákladních autech odváželi, volali: »Yankeeové, běžte domů!« Bývalý ministr spravedlnosti USA R. Clark, který nedávno navštívil Te­heran, prohlásil na tiskové konferen­ci v sídle OSN v New Yorku, že 99 procent Íránců je proti šáhovi. Clark přiznal, že Bachtjárova vláda je úplně izolována. Odpovídaje na otázku, proč v takovém případě považují USA Bachtjára za údajně »stabilizující fak­tor«, Clark prohlásil, že »zahraniční politika USA se opírá nikoliv o rea­lity, nýbrž o iluze«. Bývalý ministr řekl, že USA všude na světě podpo­rují diktátorské režimy, a zdůraznil, že taková politika je odsouzena к ne­zdaru, (Pokračování na str. 7 j % V diskusi vyjádřili členové komise podporu předloženým návrhům a vy­slovili další konkrétní náměty, připo­mínky a doporučení к jejich dopraco­vání a realizaci. 1979 Molo komise ÚV KSČ PRAHA 31. ledna (z) — Za řízení tajemníka ÜV KSČ Jindřicha Polední­ka jednala ve středu v Praze komise ÚV KSČ pro práci s mládeží. Komise posoudila otázky spojená s posílením vlivu mládežnického tis­ku, vysílání Čs. rozhlasu a Čs. televi­ze na formování socialistického vě­domí mládeže a dále zkušenosti z prá­ce národních výborů v České socia­listické republice s mládeží. ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA CENA 50 HALÉŘI) Na horním snímku pohled na zamrz­lou labskou vodní cestu. Přeprava náloíe. Na dalším snímku B. Sole a S. Trpišovský vkládají náloí pod led. Jeden odstřel »pročistí« padesát metrů řeky. Foto RP — EMAN UHER KOMUNISTÉ V ARMÁDĚ HODNOTÍ VÝSLEDKY SVÉ PRÁCE Věcný, náročný pohled Schůze se vyznačují velkou aktivitou • Dále zvyšovat účinnost ideově výchovné prá­ce • Stálá pezornost mladým členům a kandidátům • V čele úsilí za výtečné splnění bojových úkolů • Ve vojenských závodech za vyšší produktivitu PRAHA 31. ledna (Od našeho zpravodaje) — Také komunisté-příslušníci naší lidové armády na svých současných schůzích knntrulují plnění úkolů, které jim uložil XV. sjezd KSČ, a projednávají závěry 12. zasedání ústředníhu výboru sírany. Schůze se vyznačují vysokou účastí členů a kandidátů — přesahující 90 procent — komplexním přístupem к projednávané tematice 1 věcným, kritickým pohledem na dosažené vý­sledky. Významný podíl na dobré úrovni schůzí má jejich pečlivá příprava ve stranických skupinách a dílčích orga­nizacích KSC i účinná pomoc akti­vistů z řad politických pracovníků, členů celoútvarových výborů KSČ i funkcionářů vyšších štábů. V po­předí pozornosti organizací bojových útvarů stojí otázky dalšího zvyšová­ní bojové pohotovosti a všestranné při­pravenosti útvaru a jednotek. Osvěd­čilo se, že příprava schůzí probíhala v těsném spojení s rozpracováváním úkoiů stanovených pro tento výcvi­kový rok a s mobilizací všech komu­nistů za jejich důslednou realizaci. Velkou odezvu měla přitom výzva příslušníků motostřeleckého útvaru Jiřího z Poděbrad za výtečné splnění všech rozhodujících úkolů. Všechny základní organizace věnu­jí zvýšenou pozornost otázkám co nejúčelnějšího hospodaření s materiá­lem a technickými prostředky. Zvláš­tě to však platí o organizacích ve výrobních závodech, kde těžiště po­zornosti směřuje к tomu, jak se co nejdůsledněji a co nejdříve vyrovnat s důsledky současné energetické si­tuace. Důraz se klade zejména na další zkvalitňování řídicí práce, zvy­šování pracovní a technologické káz­ně a cílevědomý rozvoj inicialivy všech pracovníků. BEZ SEBEUSPOKOJENÍ Společným rysem všech stranic­kých jednáni je snaha zvyšovat účin­ný vliv komunistů na plnění úkolů ve všech oblastech přípravy a života armády. V popředí pozornosti je boj za dosažení vysoké kvality a efektiv­nosti každé hodiny výcviku a přípra­vy, za další upevnění vojenské káz­ně a morálně politického stavu jed­notek. Přijatá usnesení a dlouhodobé plány stranických organizací kladou velkou váhu na rozvoj ideově vý­chovné práce, zejména na její těs­nější sepětí s úkoly a životem jedno­tek a útvarů. Vyžadují zvýšenou ná­ročnost na hodnocení účinnosti ideo­vě výchovné práce. Zvýšené požadavky kladou součas­né schůze i na vnitrostranický život, především na stranickou kázeň, dů­slednou kontrolu plnění stranických usnesení, zvýšení iniciativy a odpo­vědnosti — na osobní příklad každé­ho komunisty. Schůze připomněly IPokračování na str. 2/ Píijeli no Pražském hradé Pověřovaní listiny předali prezidentu Československé socialistické republiky velvyslanci Nového Zélandu, Pákistánu, Afghánistánu a Korejské lidově demokratické republiky » • PRAHA 31. ledna (ČTK) — Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák přijal ve středu na Pražském hradě v souvislosti s předáním pověřovacich listin mimořádného a zplnomocněného velvyslance Nového Zé­landu v ČSSR Francise Anthonyho Smalla. V průběhu přijetí bylo konstatová­no, že československo-novozélandské vztahy se rozvíjejí v duchu zásad dob­ré spolupráce zemí s rozdílným spo­lečenským zřízením a mají předpo­klady pro vzájemně prospěšné další rozšíření. Pověrovací listiny předal preziden­tu ČSSR též mimořádný a zplnomoc­něný velvyslanec Pákistánské islám­ské republiky v ČSSR Sameer Aratoon Yusuf. Při posuzování dosavadní úrovně bi­laterálních vztahů mezi Českosloven­skem a Pákistánem bylo poukázáno na možnost jejich dalšího perspektiv­ního rozvoje ku prospěchu lidu obou zemí. Nástupní audienci na Pražském hra­dě vykonal též mimořádný a zplno­mocněný velvyslanec Afghánské de­mokratické republiky v ČSSR Jasin Bonyadi. V přátelském rozhovoru byl vysoce vyzvednut význam dubnové národně demokratické revoluce, která zname­ná zlom v historickém vývoji Afghá­nistánu. Její zásluhou se Afghánská demokratická republika řadí mezi ze­mě usilující o pokrok a spravedlivý sociální řád ve světě. Bylo konstato­váno, že ČSSR a ADR se řídí ve své zahraniční politice stejnými principy a usilují o prohlubování procesu uvol­ňování mezinárodního napětí a upev­nění trvalého míru. Společné zájmy umožňují další rozvoj všestranné spo­lupráce ve všech oblastech českoslo­­vensko-afghánských vztahů, což odpo­vídá cílům socialistické výstavby v obou zemích. Tentýž den byl přijat v nástupní audienci na Pražském hradě mimo­řádný a zplnomocněný velvyslanec Korejské lidově demokratické repu­bliky v ČSSR Rju Ho-zun. V soudružské atmosféře přijetí by­lo vyjádřeno uspokojení nad dosa­vadním vývojem vzájemných vztahů, к němuž významně přispěla návště­va československé stranické a vládní delegace na nejvyšší úrovni v červnu 1973. Prospěšná spolupráce ČSSR a KLDR ve všech oblastech života obou zemí přispívá к posílení jednoty svě­tového socialistického společenství, urychlení pokroku a zajištění míru ve světě. Československo stejně jako v minulosti i v současné době pod­poruje konstruktivní návrhy vlády Korejské lidově demokratické repu­bliky na sjednocení země mírovou á demokratickou cestou bez cizího vmě­šování. Přijetí nových velvyslanců se zú­častnili ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a vedoucí Kanceláře prezidenta ČSSR František Salda. OBA POVRCHOVÍ REVÍRY SPLNILY ÚTERNÍ TĚŽBU NA 113 PROCENT Další zdařilý den horníků Celková těžba dala 425 488 tun • V závodech je nutné elektřinu odebírat plynule a 15. hodinou není využit energetický výkon ve výši 150 MW PRAHA 31. ledna (Od našeho zpravodaje)' — Havíři dosáhli v úterý spoje­ným úsilím všech revírů letošní nejvyšší těžby — 425 488 tun. Rozpis denního plánu tak překročili o 9,4 pracanta. I v SHR se dařilo plán splnit shodně jako sokolovským havířům na 113 procent. Železnice nadále podporuje zvý­šenou těžbu operativním přísunem většího počtu vagónů jak hlubinným, tak povrchovým dolům. Potěšitelný je i výkon na skrýv­kách v SHR, které plán překročily o 9,4 procenta. Každý kubík nad plán je v tomto revíru, vzhledem к vyso­kým lednovým ztrátám, velmi důleži­tý. Rovněž středeční ranní směna byla ve všech případech příznivá. Severo­čeští havíři vytěžili více než 68 tisíc tun uhlí a překonali tak letošní nej­lepší výkon z dopolední směny. Na Sokolovsku měli značné potíže s po­časím. Na všech lomech padal mokrý sníh a ztěžoval odvoz uhlí. Ale ne­zabránil splnění stanoveného těžeb­ního programu. V hlubinných dolech pokračovala těžba už tradičně úspěš­ně. Zásoby uhlí na skládkách elektrá­ren, vyšší výroba elektřiny při zku­šebním provozu jaderné elektrárny V 1 v Jaslovských Bohunicích a ně­které další příznivé okolnosti umož­ňují od 1. února změnit regulaci od­běru a přejít na zásobování podle sjednaných odběrových diagramů s platností regulačních stupňů č. 7, stanovujícího zákaz přesunu spotřeby elektřiny do nocí, sobot a nedělí, a č. *9, který vyžaduje maximální pro­voz všech závodních elektráren pro dodávky elektřiny do elektrizační soustavy. I když ještě nelze zcela uspokojit všechny spotřebitele, je zvý­šení dodávek na únor o 160 miliónů kilowatthodin výrazným zlepšením ve srovnání s lednem. Nadále je třeba všude věnovat po­zornost odpovědnému hospodaření s palivy, elektřinou a stejně tak i ostatními energetickými zdroji. Ale na druhé straně také jejich mtimál­nímu využívání. Jak asi budou pří­slušní hospodářští pracovníci vysvět­lovat, že mezi 14. a 15. hodinou, zřej­mě při střídání směn, klesá odběr energie v průměru o více než 150 megawattů? Na jedné straně nechybějí nářky na omezený odběr, ale na dru­hé straně se nevyužívá ani to, co je к dispozici. (is) Vítaná iniciativa V plzeňských Železničních oprav­nách a strojírnách se specializují na opravy osobních vagónů a kolejových jeřábů. Ve snaze přispět к zabezpeče­ní přepravy uhlí a dalších důležitých substrátů vypomáhají pracující pod­niku již delší dobu i při běžných a středních opravách vagónů typu VTR a WAP. »Díky pochopení, obětavosti a ini­ciativě lidí se nám od počátku roku podařilo opravit tři desítky náklad­ních vagónů,« uvedl ing. Mil. slav Suchý, výrobní náměstek ředitele. Je to hodně, zvláště když se vezme v úvahu, že ve všech případech se (Pokračování na str. 2] Mezi 14. VÝBUCHY NA LABI Část labské vodní cesty je stále ještě zamrzlá. Uprostřed ledu zůstala stopa po říčním ledoborci Anhalt, který projel proti proudu až na padesátý kilometr, ale musel se vrátit zpět. Nejhorší situace je na čtyřicátém pátém kilometru poblíž Lysé nad Labem. V těchto místech selhal nedávný první pokus o rozstřílení ledové zácpy. Ve středu ráno započál další. Podíl! se na něm skupina odborníků z Vý­chodočeských chemických závodů Synthesla Pardubice, jimž pomáhají pracovníci Povodí Labe. Na počátku týdne se sešli a poradili. »Měli jsme zkušenosti s rozstřelováním ledu na písníkách,« říká Bohouš Sole, v jehož deníku jsou zachyceny odstřely všeho možného materiálu, ale i desítky ki­lometrů melloračních příkopů. »Mohli jsme si proto dovolit říci, žě na La­be půjdeme a neodejdeme odtud s ne­pořízenou.« »Otázkou bylo,« připomíná ing. František Vokáč, CSc., další pracov­ník VCHZ, co si přivézt s sebou ne­boli jaké nálože si připravit.« »Když si člověk neví rady, má sa prý vybavit pro všechny případy,« do­dal s humorem Ing. Stanislav Trpi­šovský. »Ale teď vážně,« vložil se do hovoru Bohouš Sole, »chceme nejen uvolnit vodní cestu, ale také odzkou­šet nejvhodnější technologii, která by se dala případně použít v dalších le­tech bez dlouhých průtahů a vá» hání.« Mezitím stačili na břehu spojit oranžové, silným hadicím podobné nálože do mnohametrového hada. Je­jich spolupracovníci z Povodí Labe dělali ostatní práci. Kladli od břehu lávky sbité z prken, jiní proráželi dí­ry do tlustého ledu. Střelmistr Josef Dvořák už natahoval elektrický ka­bel, Jímž po všech přípravách pro­běhne proud, kterým se nálož odpálí. Řeka v těchto místech zamrzala po léta. »Dříve to však tolik nevadilo,« řekl nám Ing. Jan Miláček z Povodí Labe, který se právě vracel na břeh. »Od Sestašedesátého roku, kdy jsme získali přímé zkušenosti s chováním řeky v zimě, tu plavba kolem vánoc končívala a znovu pak se zahajoval provoz tak asi koncem března, po odchodu velkých vod. Tahle idyla mi­nulosti už Je za námi. Nyní musíme vytvářet podmínkv, jak udržet provoz téměř po celý rok.« To už sl parta chlapů naložila oranžového hada na ramena a po­malu sestupovali po kluzkém svahu к dřevěným lávkám. Opatrně ho slo­žili u díry v ledu. Bohouš Sole se Standou Trpišovským pak vsouvali dlouhou nálož pod led, kde jl měl uchopit říční proud. »Táhni zpátky, Stando,« povídá Bo­houš, »někde se nám to tam zadrh­lo.« Pak společně pracně vsoukané metry pod led znovu putují ven a znovu zpět, a to tak dlouho, než jim proud přišel na pomoc. To už měli vyhráno. Ostatní práce je už jen běž­ná rutina střelmistrů. V té chvíli už také všichni pomocníci putovali do patřičné vzdálenosti, tam, kde už ne­hrozí padající led. Pak už jen připojit kabel ke zdroji proudu, zatočit kličkou a počítat tři, dva, jedna pro fotografa, aby nepro­pásl správný okamžik, při nule se stiskne tlačítko a v té chvíli se za­chvěje zem pod nohama a uprostřed řeky vyrazí podlouhlý závoj: vzhůru letí led s vodou, pískem čí bahnem, chvíli se drží na obzoru a pak spad­ne zpět do řeky, odkud vzešel. Třicet či více metrů řeky je uvolněno. Za chvíli se všechny práce znovu opakují jen s tím rozdílem, že pod led jsou vsunuty dvě padesátimetrové nálože do děr nepříliš od sebe vzdá­lených. »Uvidíme, co to udělá teď,« vysvětluje Bohouš Sole inženýrovi Stanislavu Jirešovi z Povodí Labe, »pokud tu není led až ke dnu, mohli bychom ho uvolnit až ke břehu.« Bylo kolem poledne, když zmáčkli tlačítko. Ještě po dopadu ledu zpět se vzedmula osvobozená řeka ve vlně, která zalila zamrzlou hladinu proti proudu. Ledový krunýř skuteč­ně popraskal až к břehu, na němž Jsme stáli. »Takhle jste to měl na mysli?« zeptal se Jireš Soleho. Ten jenom přikývl, protože další pokus vyšel podle předpokladů. To už se parta lidí z VCHZ a spolu s nimi lidé z Povodí Labe — Jiří Dvořák, Franti­šek Pánek, Miroslav Vavřík, Josef Hronek a Vladimír Jokš — dali do přípravy dalšího odstřelu. Současně František Vokáč nadikto­val inženýru Heřmanu Kramlovi zprá­vu do továrny. Byly v ní pokyny, ja­ké nálože jim mají připravit pro dneš­ní den. »Zpráva tam musí být do čtr­nácti hodin,« připomíná. Do večera se ozvaly ještě další vý­buchy. V obci Semice, která je odtud na dohled, je bylo slyšet docela zře­telně. Na sklonku dne byla uvolně­na řeka v délce čtvrt kilometru. Dnes od rána budou pokračovat na dalším čtvrtkilometrovém úseku. Pokud se nepřihodí nic mimořádného, měli by být do večera se svým úkolem ho­tovi. »Pak už by měl rozstříleným polem projet ledoborec a za ním čluny s uhlím pro Chvaletice,« dodal na­konec inženýr J. Miláček. Kdo by si nepřál, aby se jeho před­stava nesplnilal Vždyť dosud se uhlí do chvaletické elektrárny přepravuje značně nákladně. Po lodích a želez­níci, nákladními auty a dále loděmi, jen aby elektrárna jela. MILOSLAV VLTAVSKÝ VÍDENSKÁ JEDNÁNÍ DO 17. KOLA Snaha NATO získat jednostranné výhody VÍDEŇ 31. ledna (ČTK) — Ve vídeňském Hofburgu bylo ve středu zahájena 17. kalo jednání o snížení stavu nzbrojených sil a výzbroje ve střední Evrnpě. Jménem sncialistických zemi, přímých účastníků vídeňských rnzhnvarů, pro­mluvil polský delegát, velvyslanec Tbdeusz Strulak. Jak bylo oznámeno na odpolední tiskové konferenci, Strulak odsoudil negativní postoj Západu к návrhům z 8. června loňského roku, v nichž SSSR, ČSSR, PLR a NDR v zájmu do­sažení dohody modifikovaly svá pů­vodní stanoviska a v četných otáz­kách přihlédly к požadavkům svých západních partnerů. Navzdory tomu, že již v roce 1976 byly předloženy oficiální údaje o po­četních stavefch pozemních vojsk a letectva ve střední Evropě, jež byly později několikrát doplněny, trvá Zá­pad nadále na svém starém, naprosto nepodloženém tvrzení o početní pře­vaze států Varšavské smlouvy. Tím odůvodňuje svůj požadavek asymet­rického snižování. Tento přístup byl a je zjevným důkazem snahy zemí NATO získat na jednání jednostran­né vojenské výhody na úkor bezpeč­nosti socialistických zemí, prohlásil Tadeusz Strulak. ii

Next