Rudé Právo, duben 1981 (LXI/77-101)

1981-04-01 / No. 77

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ. SPOJTE SEÍ STŘEDA RVOE PRAVD ČÍSLO 77 — ROČNÍK 61 (Právo lidu ročník 84) CENA 50 HALÉŘŮ 19 81 ZAHÁJEN XII. SJEZD BULHARSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY Bilance budovatelů DUBEN Soudruh Todor Zivkov přednesl hlavní sjezdovou zprávu • Přítomna delegace KSC vedená soudruhem Aloisem Indrou • Účast I26 delegací ze IQ8 zemí • Jednání pozdravil vedoucí delegace KSSS soudruh Vladimír Sčerbickij SOFIA 31. března (Od našich zpravodajů) — V nnvém Národním paláci kultury v hlavním městě Bulharska začal v úterý ráno svou práci XII. sjezd Bulharské komunistické strany, na jehož programu je zhodnoceni období, které uplynulo od minulého sjezdu, vytyčení dalších cílů výstavby rozvinuté socialistické společnosti v novém období a volba nových orgánů strany. ných představitelů mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, mezi nimi i soudruha Ludvíka Svo­body, kteří v uplynulém období ze­mřeli. Jednání sjezdu pokračovalo volbou sjezdových pracovních or­gánů. XII. sjezdu BKS se účastní dele­gace KSC, kterou vede člen před­sednictva ÚV KSČ a předseda Fe­derálního shromáždění ČSSR sou­druh Alois Indra. Celkem je na sjezdu přítomno 126 delegací ko­munistických a dělnických stran a pokrokových hnutí ze 108 zemí. Delegáti a hosté sjezdu s velkým zájmem a pozorností vyslechli Zprávu o činnosti ÚV BKS XII. sjez­du a dalších úkolech strany, kterou přednesl soudruh Todor Živkov. Ob­sahuje rozsáhlé zhodnocení činnos­­ti mezi sjezdy, výsledků dosažených v uplynulé pětiletce a vytyčení hlavních úkolů v rozvoji bulharské společnosti v pětiletce nové a v ob­dobí do roku 1990. Soudruh Zivkov v referátu zdů­raznil, že uplynulé období od XI. sjezdu bylo mimořádně plodné a představuje nejúspěšnějšl etapu vý­stavby socialistické společnosti v Bulharsku. Uvedl, že současná průmyslová produkce země předsta­vuje za tři dny takový objem jako Z pověřeni ústředního výboru strany zahájil sjezd první tajemník ÚV BKS a předseda státní rady BLR soudruh Todor Zivkov. Oznámil, že se sjezdu účastní 1658 delegátů. Účastníci nejprve povstáním a mi­nutou ticha uctili památku před­ních bulharských činitelů a význam-za celý rok 1939. Ze všech zemi Balkánského poloostrova Bulhar­sko dosáhlo nejvyšší produkce na jednoho obyvatele ve výrobě elek­třiny, železné rudy, koksu, uhlí, syntetických textilních vláken, pše­nice, cukru atd. Za hlavni úkoly v novém období v rozvoji národní­ho hospodářství označil především uskutečnění proigresívní strukturál­ní přestavby ekonomiky, zvýšení produkce spotřebního zboží a zvý­šen! kvality výroby, v hlavních obo­rech dosáhnout světové úrovně. V zemědělství za hlavní strategický cíl označil vyřešení obilního problé­mu, aby roční produkce obilí kon­cem této pětiletky dosáhla 10,5 až 11 miliónů tun (podstatný výtah za sjezdové zprávy přinášíme na stra­ně 6). V úterý sjezd pozdravil vedoucí delegace KSSS soudruh Vladimir Sčerbickij, člen politického byra ÚV KSSS a první tajemník ÚV KS Ukrajiny. JAN HROBAŘ, OLDŘICH ZÁBOJNÍK Nejnižší náklady - nejvyšší užitek _Ckoíy národního hospodářství vytyčené v návrhu Hlavních směrfi hos- I podářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1981—1985 jsou smě- U jejich společným jmenovatelem je posilovat dynamiku dalšího roz­voje ekonomiky, jejich společným cílem zabezpečit takový souhrn prostřed­ků, které společnost pro svůj další vývoj potřebuje. V době, která uplynula od zveřejnění návrhu Hlavních směrů, měl ohlas ne něj dvě podoby. Někteří lidé uvažovali, zda opravdu máme na to, nač si troufáme, jiní naopak se zamýšleli nad tím, jakými cestami a metodami navržené cíle splnit. Mé opravdu československá ekonomika dost sil k uskutečnění tak obtíž něho programu v době, kdy vnější hospodářské vztahy se spíše dále komplikuji než zjednodušují, kdy pokračuje růst cen surovin a materiálů, paliv a energie na světovém trhu, stále rostou konkurenční střety na trhu hotových výrobků, rozvoj vědy a techniky i jejího uplatňování ve výrobě připomíná rychlovlak nabírajíc! stále vyšší tempo? je návrh Hlavních smě­rů skutečně reálným vyjádřením možností v porovnáni se silami a pro­středky, kterými naše národní hospodářství disponuje? Pro objektivní odpověď je třeba se vrátit o tři roky nazpět, kdy bylo vyhlášeno zavedení komplexního experimentu řízení efektivnosti a jakosti ve vybraných výrobních hospodářských jednotkách. Cožpak tehdy nebylo pochyb o tom, zda je to účelné opatřeni, zda podniky zahrnuté do expe­rimentu jsou schopné plnit jeho podmínky, mnohem přísnější a náročnější než ty, které měly předepsané ostatní podniky. Ano, těm, kteří to dokáži, se slibovaly větší výhody než ostatním, ale v případě neúspěchu je čekal naopak tvrdší postih. Bylo již konstatováno, že experiment »zabral«, naprostá většina expe­rimentujících podniků splnila převážnou část rozhodujících ukazatelů, zvýšila výkonnost, snížila materiálové a energetické náklady na výrobu, zrychlila tempo inovačního procesu, přišla na domácí i zahraniční trh s novými výrobky vyšší technické úrovně a kvality. V experimentujících podnicích se rovněž zrychli lo uvádění vý­sledků vědecko­technického rozvoje do pra­xe, začaly si ví­ce vážit svých zlepšovatelů a vynálezců, po­hotověji využí­vat jejich návr­hů. Rozvoj pra­covní iniciativy a socialistické soutěžení byly cílevědoměji usměrněny na hlavní úkoly a problémy, zabezpečování výrobních procesů se po všech stránkách dosta­lo na vyšší úroveň. Samozřejmě — nebyly jen klady, pomalejší tempo zvy­šování úrovně se projevilo v některých strojírenských výrobních hospo­dářských jednotkách, nedostatečně byl experiment zajištěn a uskutečňo­ván ve vybraných stavebních organizacích. Přesto však úhrnný výsledek byl kladný. A oč jde nyní? Od počátku letoška všechny naše výrobní podniky mají pracovat v duchu zásad zdokonalené soustavy řízení a plánování, podle pravidel obsažených v Souboru opatření, který je rozšířením a prohloube­ním podmínek známých z experimentu. Musí se vypořádat s problémy, z nichž řešení některých je dlouhodobější a namáhavější, ale v podstatě jde o tytéž problémy, které musely řešit experimentující podniky a také ve své vétšině je vyřešily. Loni v březnu na celostátním aktivu k zdokonalené soustavě plánovitého řízení soudruh L. Štrougal uvedl: »Upřímně řečeno, v současné době, kdy se potýkáme s řadou potíží a těžkosti, mnozí lidé se spíše dívají na věci prostřednictvím existujících problémů a nesnází, jenomže každá krajnost má své důsledky. V daném případě, tj. černým pohledem na věci, se ztrácí perspektiva, ztrácí se schopnost reálně zhodnotit možnosti a východiska a aktivně přistupovat k řešení.« Jednostranný pohled vždy svádí k jednostrannému úsudku. Proto je nut­né vždy posuzovat situaci ze všech hledisek. Tak je tomu i s úkoly obsa­ženými v návrhu Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje. Nejsou určeny jen tím, co by naše společnost potřebovala nebo si přála, to by pak musely být značně vyšší a reálnost jejich uskutečněni pochybná. Stanovené úkoly vycházejí z možností, z rozsahu a výkonnosti potenciálu základny národního hospodářství, ze schopností i možnosti naši vědecko­výzkumné a vývojové základny, a rovněž z nevyčerpatelného zdroje tvůr­čích sil našich pracujících. A právě ty podniky, které hledají cesty a metody, jak nové úkoly zabez­pečit a realizovat, dokazují, že jde o správně stanovenou míru náročnosti i správný odhad sil a schopností. A to nikoliv jen ve vztahu k úkolům jim přímo adresovaným, neboť žádnému z podniků nebyly uloženy úkoly snadné a lehké; zvýšení obtížnosti cílů platí pro všechny stejně. Co však zřejmě není stejné, to jsou přístupy k zvládnutí nových požadavků, je to však důvod k tomu, aby se někomu něco slevilo? je třeba vycházet ze zkušeností, které se za dobu socialistické výstavby nashromáždily. Je možné připomenout, že v prvních letech socializace vesnice se úkoly určovaly nerovnoměrně — dobře hospodařícím družstvům větší, zaostáva­jícím menši. Růst požadavků na jedné straně sice nutil dobrá družstva dál usilovat o rozvíjení společné produkce, ale na druhé straně úlevy za­ostávajícím nepřinesly nic dobrého, zmíněná družstva nevyužila období nižších plánovaných nároků ke konsolidaci a rozvoji výrobních podmínek, nýbrž setrvávala na podprůměrné úrovni. Takovou chybu přece nelze opa­kovat v národním hospodářství, v němž jednou z významných podmínek úspěchu je proporcionální, rovnoměrný rozvoj všech podniků. Komunistická strana Československa jako vedoucí sila naší společnosti převzala na sebe velkou odpovědnost za vývoj života v naši vlasti. Proto na svých sjezdech velmi promyšleně vypracovává hlavní záměry své poli­tiky ve všech oblastech života. Tak tomu bylo na XIV. sjezdu, tak tomu bylo na XV. sjezdu strany. Uskutečnění programů obou sjezdů přineslo významný pokrok jak v životní úrovni, tak v zabezpečováni sociálních jistot. V nadcházejících dnech se sejde XVI. sjesd Komunistické strany Československa, aby přijal program na další období. Jedním s dokumentů, které bude sjezd projednávat, je 1 návrh Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje naší vlasti v sedmé pětiletce, je to návrh všestran­ného, důsledného a soustavného zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce. Je to cesta k takové tvorbě zdrojů, aby dál pokračoval dynamický rozvoj ekonomiky a upevňování i zkvalitňování dosažené životní úrovně. Je to tedy správná linie, vycházející z potřeb a zájmů společnosti. Jenže program ještě neznamená výsledky. O ty se budou muset zasadit všichni naši pracující obětavou a poctivou prací, využitím všech svých sil a schop­ností. O úspěchu rozhodne uvědomělý elán, odpovědnost, smysl vzorně plnit přijaté povinnosti, poctivá tvůrčí práce. To jsou základní podmínky pro další budování rozvinuté socialistické společnosti, pro vytvořeni ta­kového jejího postaveni, aby čestně obstála vo světovém soutěženi. Střelba na prezidenta USA Atentátníkem je syn ropného milionáře • Osmý americký pre­zident, na kterého ozbrojení teroristé spáchali atentát WASHINGTON 31. března (Od našeho zpravodaje) — V pondělí odpoledne místního času atentátník John Hinckley vypálil šest střel z pistole na prezi­denta Ronalda Reagana. Po téměř tříhodinové operaci mluvě! univerzitní nemocnice George Washingtona oznámil, že se podařilo vyjmout kulku i prezidentova hrudníku a jeho zdravotní stav je dobrý. Podle jeho slov prezident USA má »vynikající šanci na brzké uzdravení«, lékaři nepředpo­kládají komplikace. Ronald Reagan hovořil na shro­máždění vedení odborového svazu stavbařů, který je součástí reakční odborové centrály AFL-CIO. Po skončení projevu vyšel se svým do­provodem z hotelu Washington Hil­ton, zdravil houf novinářů, kynul přihlížející skupince chodců a rych­le kráčel k černé limuzíně. Najed­nou z levé strany, asi ze vzdále­nosti šesti metrů, ze skupiny tele­vizních kameramanů padla sprška výstřelů. Na zem se skáceli prezi­dentův tiskový mluvčí James Brady s prostřelenou hlavou, člen prezi­dentovy ochrany Timothy McCarthy byl zasažen do břicha a policista Thomas Delahanty do krku. Muži z bezpečnostní služby bleskurychle vtlačili Reagana do auta, které ihned opustilo dějiště atentátu. Před televizními kamerami vypukla 4Pokračováni na str. 7) V Sofii začal sjezd Bulharské komunistické strany. Na snímku pohled na předsednictvo při projevu prvního tajemníka Ov BKS Todora Zivkova. Foto ČTK I náš zdroj inspirace Celostátní seminář k výsledkům XXVI. sjezdu sovětských komunistů PRAHA 31. března (CTK) — Pod heslem XXVI. sjezd KSSS — zdroj iuspi­­race v boji za komunismus a miř se v úterý konal v Praze celostátní semi­nář k výsledkům nedávného vrcholného jednáni sovětských komunistů. Pro lektory ÚV KSC, krajských a okresních výborů strany a další pracovníky naši ideologické fronty ho uspořádalo odděleni propagandy a agitace ÚV KSC. K významu XXVI. sjezdu KSSS pro rozvoj sovětské Společnosti na něm promluvil kandidát předsednictva a tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. O me­zinárodním významu sjezdu refero­val zástupce vedoucího oddělení me­zinárodní politiky ÚV KSČ Michal Štefaňák. Potřebu hlubokého studia doku­mentů XXVI. sjezdu KSSS zdůraznil v úvodu jednání vedoucí oddělení ÚV KSČ Vasil Bejda. Vyjádřil pře­svědčení, že závěry sjezdu KSSS se stanou trvalou součástí naší práce. Semináře se zúčastnil také vedoucí oddělení ÚV KSČ Jan Majcharčík. Soudruh Miloš Jakeš, člen dele­gace KSČ na XXVI. sjezdu KSSS, uvedl, že sjezd nepochybně vstoupí do světové historie jako nejvýznam­nější událost počátku osmdesátých let. Jeho jednání a výsledky mají zásadní význam pro řešení všech klíčových otázek současného světa. Program XXVI. sjezdu je progra­mem světového socialismu, mírové koexistence, programem míru. S vel­kým porozuměním jej přijal nejen sovětský lid, ale všichni pokrokoví lidé. Znovu potvrdil platnost lenin­ské teze, že socialismus a mír jsou nerozlučně spojeny. Výsledky sjezdu sovětských komunistů jsou velkou posilou také pro naši práci, zdrojem bohatých zkušeností při budování rozvinuté socialistické společnosti v naši vlasti. Byly využity i při pří­pravě XVI. sjezdu KSČ. Soudruh Jakeš také připomněl po­zornost, kterou XXVI. sjezd věno­val upevňování přátelství a spolu­práce SSSR s dalšími zeměmi socia­listického společenství, prohlubová­ní socialistické ekonomické Integra­ce. KSSS a další bratrské strany se zaměřují na to, aby se nadcházející dvě pětiletky staly obdobím inten zívni výrobní a vědeckotechnické kooperace socialistických zemí. Na pořad dne se dostávají takové otáz-ky jako sbližování struktur hospo­dářských mechanismů, vytvářen! společných firem apod. V další části referátu se soudruh Miloš Jakeš zabýval hospodářskou politikou KSSS. Podtrhl, že řízení národního hospodářství tvoří jádro veškeré činnosti strany a státu, ne­boť právě v ekonomické oblasti se buduje základ pro plnění sociálních úkolů, pro upevňování obranyschop­nosti a pro aktivní zahraniční poli­tiku. Zde se naplňuje trvalý progra­mový požadavek — všechno pro člo­věka, všechno pro jeho blaho. Z to­ho vvcházela linie XXIV. a XXV. sjezdu a vychází 1 linie XXVI. sjez­du KSSS. Růst hospodářského poten­ciálu Sovětského svazu umožnil v sedmdesátých letech splnit roz­sáhlý program zvyšování životní úrovně lidu. Sedmdesátá léta hodno­til XXVI. sjezd jako významný krok k rozvoji národního hospodářství SSSR, všech svazových a autonom­ních republik. Soudruh Jakeš také rozebral ak­tuální národohospodářské úkoly So­větského svazu osmdesátých let a jedenácté pětiletky. Zdůraznil, že je­jich náročnost byla na XXVI. sjezdu KSSS srovnána s obdobím Industria­lizace. Sovětský svaz vstoupil do no­vého desetiletí s obrovským ekono­mickým a vědeckotechnickým poten­ciálem. Hlavní směry hospodářské­ho a sociálního rozvoje SSSR na léta 1981—1985 a na dobu do roku 1990 jsou výrazem kontinuity hospodář­ské strategie strany. Berou v úvahu (Pokračování na str. 2] Zemřel soudruh B. Lnštovička PRAHA 31. března (ČTK) — Ústřední výbor Komunistické strany Česko­slovenska a Federální shromážděni ČSSR s hlubokým zármutkem ozna­mují. že v pondělí 30. března 1981 zemřel po kratší nemoci ve věku 76 let člen ÚV KSČ, poslanec Federálního shromáždění, člen předsednictva Sně­movny lidu a předseda zahraničního výboru Sněmovny lidu, předválečný člen KSČ soudruh Bohuslav Laštovička. Soudruh Bohuslav Laštovička se narodil 29. dubna 1905 v Pelhřimo­vě. Vyrůstal v proletářském pro­středí. Vystudoval reálné gymná­zium, složil státní zkoušku na Českém vysokém učeni technic­kém a pak krátce sloužil jako důstojník čs. armády, z které byl pro politickou činnost vyloučen. V roce 1931 se stal členem KSČ, v roce 1932 byl zvolen vedoucím Komunistické studentské frakce a řídil přitom studentský ěasopis. Byl jedním z organizátorů vzniku Jed­noty nemajetných pokrokových stu­dentů. Od roku 1934 do roku 1936 pracoval nejprve jako redaktor ostravského deníku a potom Rudé­ho práva. V roce 1936 odešel z pověření strany do Španělska, kde bojoval v interbrigádě proti frankistické­­mu fašismu. Velel protiletadlové baterii Klementa Gottwalda. V roce 1938 se vrátil do Československa, kde působil v různých stranických funkcích. Pracoval opět v Rudém právu jako redaktor; byl instrukto­rem ÚV KSČ a od 1. ledna 1939 ile­gálním politickým tajemníkem kra­je Brno. Z rozhodnutí vedení KSČ odešel téhož roku do exilu do An­glie, kde působil až do roku 1945. Byl členem delegace KSČ, která v závěru války odjela do Moskvy k jednání o programu a ustavení první československé vlády. Po vy­tvoření košické vlády stal se po­mocníkem soudruha Klementa Gott­walda. V Košicích byl v roce 1945 zvolen členem ÚV KSČ. Od května těhož roku byl ředite­lem Čs. rozhlasu, v letech 1948 až 1950 československým velvyslancem v Moskvě, v letech 1950—1952 za­stával funkci náměstka ministra ná­rodní obrany, pak pracoval v růz­ných vedoucích funkcích na mini­sterstvu hutí a rudných dolů. Od roku 1957 byl hlavním redaktorem Nové mysli, od roku 1961 vedoucím mezinárodního oddělení ÚV KSČ. Na XI. sjezdu KSČ byl zvolen kandidá­tem a na XII. sjezdu členem ÚV KSČ, kterým byl dosud. Od roku 1964 do roku 1968 byl členem před­sednictva ÚV KSČ. fPokračování na str. 2] o Telegram R. Reaganovi PRAHA 31. března (CTK) — Pre­zident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal v souvislosti s atentátem z 30. března 1981 prezidentovi Spojených států amerických Ronaldu Wilsonu Reaganovi telegram s přáním brzké­ho uzdravení. REKORD NA METRU Za jedenatřicet dnů 157 metrů traťového tunelu PRAHA 31. břazna (Od našeho zpravodaje) — K hlavním úkolům sedmé pětiletky na území Prahy patří vybudování třetí trasy metra s označením B. Uzavře trojúhelník podzemních linek v centrn města a umožni přestup z každé trasy na každou. Začíná u smíchovského nádraží, za stanici Lidická podjede Vltavu a přes městské centrum povede do stanice So­kolovská. Mezi nejlepší kolektivy při bu­dování trasy B patří pětadvaceti­­členná brigáda socialistické práce raziěů Vojenských staveb Praha, vedená předákem Miloslavem Náh­­líkem. Tento kolektiv, který pracuje se sovětskou důlní technikou, do­vršil v úterý rekordní výkon. Za 31 pracovních dnů vyrazil 157 met­rů traťového tunelu v úseku od Palackého náměstí směrem k Ná­rodní třídě. Překročil tak původní závazek na počest XVI. sjezdu KSČ. Vynikajícího výkonu dosáhli dob­rým využitím techniicy a lepši or­ganizací práce lidí v podzemí i na povrchu. Svých zkušeností využijí pro ražbu dalších úseků metra. Kolektivu v úterý blahopřáli k do­saženému výkonu člen předsednic- Jednání Výboru pro odzbrojení ŽFNEVA 31. března (ČTK) — V ženevském Výboru pro odzbrojení vystoupil v úterý čs. delegát, velvy­slanec Pavel Lukeš. Vyslovil uspo­kojení nad tím, že se podařilo za­hájit neformální jednání o tak důle­žitých otázkách, jakými jsou jader­né odzbrojení a všeobecný zákaz pokusů g jadernými zbraněmi. Čs. představitel zdůraznil význam, který ČSSR přikládá rozhovorům probíhajícím na půdě ženevského výboru o zákazu vývoje, výroby, •hromadění a použití chemických zbraní. Rychlý rozvoj vědy v této oblasti má za následek stále moc­nější účinky těchto zbraní. Tím spíše roste potřeba uzavřít v této oblasti co nejrychleji smlouvu o jejich zá­kazu. Velvyslanec Pavel Lukeš dé­le zdůraznil potřebu urychleného jednání o smlouvě o zákazu radio­logických zbraní. V závěru svého vystoupení zdůraznil připravenost čs. delegace aktivně přispět k uza­vřeni příslušné smlouvy, jejíž text se už začal připravovat. tva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze An­tonín Kapek, hlavní sovětský porad­ce pro pražské metro Alexandr Tt­­mofejev a další. (Ih) Přijeli u L. Štrougala PRAHA 31. března (CTK) m Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijal v úterý v Hrzánském paláci v Praze prezidenta Rakous­ké národní banky Stephana Kořena. Během setkání se oba představi­telé vyslovili k současné světové hospodářské situaci a k jejímu vlivu na ekonomiku průmyslově vyspě­lých a rozvojových zemí. V této souvislosti hovořili také o možnos­tech dalšího prohlubování politické í hospodářské spolupráce mezi Čes­koslovenskem a Rakouskem. Přijetí se zúčastnili předseda Státní banky československé Sva­topluk Potáč a velvyslanec Rakous­ké republiky v ČSSR Heinz Weln* berger. I PORTUGALSKO! Pracující bráni výsledky zestátněni LISABON 31. března (ČTK) — Stávka 380 000 zaměstnanců portu­galských veřejných služeb v sedmi centrálních krajích Portugalska za­hájila v úterý týden boje na obra­nu zestátněného hospodářského sektoru proti novému vyvlastňování a za zlepšeni podmínek pracov­ních smluv. Současně vyhlásilo stávku 14 000 zaměstnanců státní dopravní společnosti Rodovíária Na­cionál a 11000 pracovníků závodu Quimigal. V příštích dnech se k nim připojí rovněž portugalští kováči a zaměstnanci loděnic a elektrotech­nického průmyslu. STALO SE HA HRAHICI J irka setřel rukávem uniformy pot z čela a zhluboka se nadechl. Pes stál ve slehlé suché trávě a oddaně hleděl na svého pána. »Hodný, Ricky, jsi pašák. Tady ten lump odpočíval, víš,« šeptal psovod a ohlí­žel se, kde jsou zbylí čle­nové pátrací skupiny. Když doběhli, vydal znovu po­kyn k pronásledování. Pes bez nej menšího zaváhání zachytil pachový mrak a rozběhl se. Stopa vedla otevřeným terénem. Nedělní ráno dýchalo z plných plic. Za lesem předl motor autobusu, kte­rý vezl ze Sušice do hra­ničních hor lyžaře za po­sledními zbytky sněhu. Dru­hý jarní den se vydařil. Město na Otavě se probou­zelo. Kromě příslušníků Bezpečnosti a pohranlční­­ků v prvosledových jed­notkách nikdo netušil, jak dramatická noc mu před­cházela. Byl v ní násilně zmařen mladý život. Ne­bezpečný zločinec zatím spravedlnosti unikal. Svobodnik Pokorný bě­žel pravidelným tem­pem. Podle Rickova chová­ní na stopě usoudil, že pronásledovaný muž musel na okraji lesíka odpočívat dobré dví hodiny. Stopa byla čerstvější a pes se jí bezpečně držel, přestože po zimních měsících nebyl v nejlepší formě. Patřil ke zdatným stopařům celého svazku. Své kvality proka­zoval 1 dnes. Pracoval s chuti a spolehlivě. Jirku hnala dopředu je­diná myšlenka: zadržet ozbrojeného zločince dří­ve, než se dostane do blíz­kosti státní hranice. Před­pokládal, že tam by znovu použil zbraně, aby se do­stal na druhou stranu. V sázce bylo mnoho: ži­voty kamarádů, s nimiž prožil základní vojenskou službu, Čest pohraniční jed­notky i jeho dobré jméno. Jak ty dva roky utekly! Ve skříňce už visí civilní šaty a valcíři z kladenské huti Koněv už na něho če­kají. A což máma s tátou. Čtyři dny, které mu zbý­vají do návratu domů, po­čítají určitě na prstech. Pod nohama mu to v trá­vě najednou zachrastilo. Psovod rázem nadhodil zbraň, ale když spatřil pe­lášit zajíce, uklidnil se. Za hodíny prožité na hranici dvou světů leccos zažil, ale dnes to bylo přece jenom jiné. Věděl, že když selže on nebo pes, nastaví hrud jiný soudruh. Ale tady byl ted sám. Záleželo jen na jeho schopnostech a po­­hraničnickém mistrovství. Hrdinou se nenarodil. To jen náročná služba na stát-ní hranici ho naučila ská­kat do všech ran, protože to vyžadovaly povinnosti a vojenská přísaha. A chlap přísahá jen jednou a podle toho se také chová. %# nohách měl určitě de­­” vět deset kilometrů, ale odpočinout si nemohl. Pachatel závažného trestné­ho činu prchal skryt rouš­kou tmy celou noc. Jeho desetlhodinový náskok mu­sel vyrovnat. Běželo se mu špatně. Mokřiny čvachtaly pod botami a pahorkatiny, které nechal za zády, mu vytáhly z těla dosti sil. Jiz­va na ruce, kterou se čer­nohnědý Ricky »podepsal« při prvním seznámení, na­běhla a červeně se zbar­vila. Vyběhl na vrchol úvozo­vé cesty a uviděl jeho si­luetu. Od začátku akce uběhlo půldruhé hodiny ... □ Náměstek ministra vnit­ra ČSSR generálmajor Vla­dimír Hrušecký předal de­sátníkovi Pohraniční strá­že Jiřímu Pokornému me­daili Za zásluhy o ochranu hraníc ČSSR, kterou mu ministr vnitra ČSSR Jaro­mír Obzína udělil za proje­venou rozhodnost, odvahu a pohraničnické mistrov­ství. Desátnlcká hodnost, do které byl zároveň mi­mořádně povýšen velitelem svazku, a vyznamenání se na pohraničnické unifor­mě pěkně vyjímají. Jirka přijímá gratulace vedou­cích pracovníků federální­ho ministerstva vnitra a Pohraniční stráže, skrom­ně odpovídá na zvídavé otázky přítomných noviná­řů, ale srdcem Je na hra­nici. »Měl jsem štěstí,« říká, »že velitel vybral právě mne. Stejně tak dobře by však pomohli pracovníkům ministerstva vnitra i Hon­za Kotula, Jánko Fabo, ale i ostatní. Vždyť Pohraniční stráž dobře vychovává a připravuje k plnění bez­pečnostních úkolů všechny své příslušníky.« JINDŘICH SPĚVAK Nedělní drama

Next