Rudé Právo, prosinec 1981 (LXII/284-309)

1981-12-01 / No. 284

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ. SPOJTE SE! ÚTERÝ PROSINEC RUDÉ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 284 — ROČNÍK 62 (Právo lidu ročník 84) 1981 N Ještě rozhodněji v plnění úkolů ejednou v živote přicházejí chvíle, kdy člověk přemýšlí sám o sobě, o smyslu své práce i o jejích výsledcích, kdy si uvědomuje své místo ve společnosti a své poslání. Komunisté tyto chvíle prožívají velmi často. Vědí, že skládají účty ze své činnosti straně, že žijí ve stra­nické organizaci, v níž nedílnou součástí stranické práce je i hodnocení prá­ce celé organizace i jednotlivých členů. Jinak ani postupovat nelze. Vytyčí se úkoly, odpovědnost a je třeba je kontrolovat. Posoudit, zda jsme pracovali dobře, připravit se na nové úkoly, sjednotit síly a znovu se pustit do zápasu za realizaci programu sjezdu, je to nepřetržitý proces. Na jeho konci jsou výsledky vždy vyšší než předchozí, protože i cíle, které si klademe, jsou stále vyšší a náročnější. Je nabíledni, že vyšší a náročnější cíle, řekněme také větší a složitější úkoly, které řešíme, nepoměrně zvyšují požadavky na činnost lidí, na práci každého člověka a komunistů zvlášť. Vždyť je to tak a je to správ­né, že právě na komunisty jsou kladeny požadavky nejvyšší. Od nich se očekává, že na všech úsecích budou vzorem,* že svou prací a životem dají příklad pro masy lidí. Být v prvních řadách boje — jak se to od komunistů vyžaduje — to Je vskutku čest i závazek. Pravda, ne každý v tomto boji pokaždé obstojí, jsou jednotlivci — i někteří komunisté — kteří při prvních těžkostech, při prvních překážkách ztrácejí hlavu a hledají úkryt někde v zátiší. Ale zátiší v našem životě není. Všechno dobré a pěkné, co jsme získali, bylo výsledkem zápasu. To, z čeho se radujeme — z vyspělé společnosti, ze spravedlivého sociálního řádu, ze souboru životních jistot — je výsled­kem revolučního boje a poctivé a obětavé práce miliónů lidí, kteří šli za programem strany a s elánem jej uskutečňovali. Strana nemá jiný cíl než sloužit lidu, než obhajovat jeho zájmy, než pečovat o jeho štěstí a blaho. Vždy jej však uskutečňuje v konkrétních vnějších a vnitřních podmínkách, které mohou být někdy snažší, někdy obtížnější. Není neznámo, že zhruba od poloviny 70. let jsou podmínky, za kterých realizuje výstavbu rozvinutého socialismu, značně obtížnější, a nelze si dělat iluze, že se budou zlepšovat. Pro nás to znamená jen jediné: s ještě větším úsilím, dovedností a rozhodností bezpodmínečně plnit úkoly a účinně řešit problémy. Všude a každý. Dstřední výbor KSC je si vědom, že se může na drtivou většinu členů strany spolehnout. Nejednou prokázali, jak drahý je jim socialismus, jehož vymoženosti jsou udhodláni stále posilovat a roz­víjet. K jejich před­ním povinnostem patří přesvědčovat ostatní pracující o správnosti poli­tiky strany, osvět­lovat její záměry, obhajovat politiku strany proti těm jednotlivcům, kteří ji zpochybňují nebo dokonce ostouzejí. Jsou mezi námi i takoví lidé. Chtěli by jen brát a velmi málo dávat a nejsou přístupni žádným rozumným argumentům. Jen omílají »argumenty« buržoazní pro­pagandy a ze skutečných faktů neznají zhola nic. Jsou však také lidé, kterým není všechno jasné, kteří se trápí pochyb­nostmi, kteří poctivě hledají správná východiska. S těmi je třeba neustále hovořit, ukazovat souvislosti, dávat fakta, aby pochopili každý jednotlivý krok v politice strany. Jey to jeden ze zákonů strany, Být neustále ve spojení s lidmi, otevřeně s nimi hovořit, pravdivě je informovat. I tímto způsobem si strana získává v masách pracujících autoritu a vážnost. Není problém a není otázka, na které by strana nedávala odpověď. Někdy ji však někteří lidé neslyší, protože sami se zříkají informací, které mají k dispozici, ať už ze sdělovacích prostředků, které tlumočí politiku strany, nebo ze schůzí, besed apod. I z dopisů, které dostáváme do redakce, někdy vidíme, že se lidé ptají i na to, co by mohli znát. Obrazně řečeno — přečtou půl věty a dřuhou nechají stát. Pak jim chybějí souvislosti, vazby, prostě se nemohou správně orientovat. Člověk však musí znát souvislosti, aby pochopil ten či onen jev, aby pochopil mezinárodní i vnitřní vývoj, aby byl připraven pro život, ve kterém chce a má hrát aktivní roli. Lze to uvést na příkladech. Jak těžko bychom například rozuměli současným problémům národního hos­podářství bez znalostí ekonomického vývoje ve světě, bez pochopení faktu, že žádná společnost nemůže rozdělovat více, než vytvoří. Není to fráze, když říkáme: jak budeme pracovat, tak budeme žít. A jestliže se nám ne vždycky práce daří, jak bychom chtěli a potřebovali, pak musíme udělat i logický závěr. Na každém pracovišti vidíme, kde se nám daří a kde nikoli. Kde plníme plány a kde zaostáváme, kde šetříme energiemi, surovinami, potravinami a kde plýtváme. Sami bychom se měli na svých pracovištích rozhodněji postavit proti všemu, co je v roz­poru s hospodářskou politikou strany, co je v rozporu 8 celospolečenskými zájmy. Naší společnou snahou, společným zájmem je, abychom plnili zá­věry XVI. sjezdu, plnili plány, protože jen tak můžeme také očekávat, že se budou plnit plány sociálního rozvoje. Když XVI. sjezd KSC hovořil o rozvoji životní úrovně, zdůraznil, že strana vychází z daných možností národního hospodářství. Připomněl, že rozvoj a zkvalitňování životní úrovně nejsou závislé na subjektivním přá­ní, ale na tvorbě hodnot. To musíme mít pořád na mysli. Znovu si připo­meňme ještě jednu pasáž ze sjezdové zprávy. Je stále aktuální: »Vývoj maloobchodních cen bude v mnohém záviset na tom, jak budeme pracovat a zvyšovat produktivitu práce, jak se nám bude dařit prosazovat efektiv­nost, kvalitu a hospodárnost. Prodávat na vnitřním trhu levněji, než v zahraničí nakupujeme a doma vyrábíme, to si nemůže nikdo dlouhodobě dovolit. Cenová politika musí být i nadále pevně řízena, pod přísnou kon­trolou státu, musí být v souladu se mzdovou a sociální politikou a sou­časně ovlivňovat žádoucím směrem vývoj osobní spotřeby, zabraňovat plýt­vání.« Lze předpokládat, že drtivá většina lidi i tyto myšlenky správně po­chopí. Ale zdaleka nejde jen o to, aby je pochopila, ale aby také jejich práce a činnost byly v souladu s potřebami společnosti, aby se přičinila o prosazení efektivnosti, kvality a hospodárnosti, aby dokázala zvyšovat produktivitu práce, zvyšovat výkonnost ekonomiky. Ne každý, pravda, může ovlivnit všechno, ale každý může (ovlivnit něco. A to je důležité. Je pochopitelné, že daleko snadněji se provádí masová politická práce v době, kdy jde všechno hladce, podle plánuj kdy, jak se říká, dobré výsledky mluví samy za sebe. Oč obtížnější je to však v době, kdy jsou problémy, kdy jsou obtíže, kdy je třeba jít i do konfliktů. Není těžké odpovědět na otázku, kdy se nejprůkazněji prověřují schopnosti komu­nistů osvětlovat politiku strany a její záměry, jejich schopnost bojovat za realizaci úkolů. Koiňunisté ve všem mohou být v ofenzívě. Politika strany vždy obhajo­vala zájmy pracujících, a to i tehdy, kdy bylo nutno přijímat i tzv. nepo­pulární opatření. Což například zápas za vyšší pracovní morálku, za vyšší odpovědnost, za diferencované odměňování podle skutečných zásluh je něco, co je proti zájmům pracujících? Což například snaha nezadlužovat republiku je proti zájmům našich lidí? Vždyť to všechno je výrazem realistických postojů, cílevědomá snaha dostávat do souladu potřeby 1 zdroje, výraz toho, že nepouštíme ze zřetele nejenom životní jistoty dnešní generace, ale i generace zítřejší, kterou představují naše děti a vnuci. Ve své argumentaci můžeme srovnávat s tím, co se v důsledku světové krize děje ve vyspělých západních státech. Ještě nikdy tam nedosáhl počet nezaměstnaných takové výše jako nyní, ještě nikdy nebyly tak hjuboce otřeseny životní jistoty pracujících, jako jsme toho svědky dnes. Těžkosti vyplývající ze současného světového ekonomického vývoje řeší kapitalis­té bezohledně, bez citu, právě na úkor pracujících. i My jsme takovou cestou nikdy nešli a nepůjdeme. Vždy budeme vážit každý krok, i když ani my zázraky dělat nemůžeme a musíme se všemi zdroji nadmíru rozumně hospodařit a hledat takové cesty, které vedou nejenom k překonání obtíží, ale zabezpečují i dobrou perspektivu. Soudruh Gustáv Husák na 4. zasedání OV KSČ upozornil, že ve složi­tějších podmínkách má rostoucí význam účinná masová politická práce. Řekl, že naše strana má důvěru obrovské většiny pracujících a že se na ně může obracet i tehdy, když zájem společnosti vyžaduje řešit složité a náročné otázky. »Jsme přesvědčeni,« pokračoval, »že získáme podporu našich pracujících pro opatření nezbytná k zabezpečení stability a roz­voje našeho hospodářství.« My komunisté si však dvakrát musíme podtrhnout slova, která dále v této souvislosti řekl: »Je však třeba s nimi otevřeně hovořit, pravdivě vysvětlovat věci. Jsme povinni udělat vše, aby nám rozuměli nejen komunisté, ale aby nás podporovali všichni pracující. Vždyť socialistické zřízení samotnou svou podstatou slouží zájmům lidu. Je ve vlastním zájmu pracujících, když žádáme poctivou práci, pořádek, disciplínu. To rte směřuje k obraně zájmů dělnické třídy, nejširších vrstev lidu.« CENA 50 HALÉŘŮ Na Pražském hradě s« v pondělí uskutečnilo přátelské setkáni gene* rálního tajemníka ÜV KSČ, prezi­­denta ČSSR soudruha Gustáva Nu­­sáka a generálního tajemníka Ov SED, předsedy státní rady NDR sou­­druha Ericha Honeckera. Snímky RP — EMAN UHER , PŘÁTELSKÁ PRACOVNÍ NÁVŠTĚVA Z NDR Soudruh Erich Honecker přivítán v Praze Setkání generálního tajemníka ÚV KSC a prezidenta CSSR Gustáva Husáka s generálním tajemníkem ÚV SED a předsedou státní rady NDR Erichem Honeckerem • Zahájení jednání na Pražském hradě • Shoda názorů na problémy mezinárodní situace • Večeře na počest hosta a jeho doprovodu PRAHA 30. listopadu (Od našeho zpravodaje a ČTK] — Na pozvání generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Českoslo­venska a prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka přiletěl v pondělí do Prahy na přátelskou pracovní návštěvu generální tajemník ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa (SED) a předseda státní rady Německé demokratické republiky soudruh Erich Honecker. Společně s ním přicestovali členo­vé politického byra OV SED — před­seda rady ministrů NDR Willi Stoph a tajemník ÜV SED Günter Mittag, dále členové OV SED — vedoucí od­dělení mezinárodních vztahů Ov SED Günter Sieber a náměstek před­sedy rady ministrů NDR Gerhard Weiss. Zvláštní letadlo s vzácnou návštěvou přistálo dopoledne v 10.40 hodin na ruzyňském letišti vyzdo­beném vlajkami obou spřátelených států. Nejvyšší stranické a státní před­stavitele NDR na letišti uvítali ge­nerální tajemník ÚV KSČ a prezi­dent ČSSR Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal, další členové předsednictva ÚV KSČ sou­druzi Vasil Bil'ak, Václav Hůla a Mi­loš Jakeš a další osobnosti. Uvítání byl fóvněž přítomen vel­vyslanec NDR v ČSSR Helmut Zie­­bart s pracovníky velvyslanectví NDR. Pražští pionýři společně s pionýry NDR předali hostům na uvítanou kytice rudých květů. Krátce po uvítání na letišti—^e“ uskutečnilo na Pražském hradě přá­telské setkání generálního tajemní­ka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR sou­druha Gustáva Husáka s generálním tajemníkem ÚV SED. a předsedou státní rady NDR soudruhem Erichem Honeckerem. Později bylo na Pražském hradě zahájeno jednání mezi soudruhy Gustavem Husákem a Erichem Ho­neckerem. Z československé strany se rozhovorů dále zúčastnili soudruzi Lubomír Štrougal, Vaši) Bil'ak, Miloš Jakeš, Václav Hůla, Vratislav Vajnar a Michal Štefaňák; za NDR soudruzi Willi Stoph, Günter Mittag, Günter Sieber, Gerhard Weiss a Helmut Zie­­bart. Představitelé obou zemí se vzájem­ně informovali o plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ a X. sjezdu SED, o vý­sledcích, jichž obě strany dosahuji při budování vyspělé socialistické společnosti. Zdůraznili, že úspěšná socialistická výstavba v ČSSR a NDR je založena na důsledném a tvůr­čím uplatňování marxismu-leninis­­mu, na nerozborném přátelství a spoluprácí se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického spo­lečenství. Vysoce ocenili dosaženou úroveň vzájemných vztahů a vše­­stranirě-spolupréee mezi oběma bratr-­­skými stranami a státy a posoudili další možnosti jejich všestranného rozvoje. Předmětem rozhovorů byly také aktuální problémy mezinárodní si­tuace a mezinárodního komunistic­kého a dělnického hnutí a zahranič­ní politiky obou států. Jako stěžej­ní úkol v tgto oblasti zdůraznili sou­druzi Gustáv Husák a Erich Honec­ker společný boj za mír, uvolněni mezinárodního napětí a odzbrojení. Vysoce přitom ocenili výsledky ná­vštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy prezídia Nejvyšší­­ho sovětu SSSR soudruha Leonida Brežněva v NSR. Jednání, které probíhalo v přátel­ské a soudružské atmosféře, se vy­značovalo plnou shodou názorů na všechny otázky. Soudruh Gustáv Husák uspořádal na počest soudruha Ericha Honecke­­ra slavnostní večeři na Pražském hradě. Zúčastnil se jí také soudruh Lu­bomír Štrougal a další členové před­sednictva ÚV KSČ Vasil BiTak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, Václav Hůla, Alois Indra, Miloš Jakeš, Anto­nín Kapek, Josef Kempný, Josef Kor­­čák a Jozef Lenárt, tajemnící ÚV KSČ Mikuláš Beňo, Jan Fojtík, Josef Haman, Josef Havlín, František Pitra a Jindřich Poledník, členka sekre­tariátu ÚV KSČ Marie Kabrhelová, předseda ÜKRK KSČ Miroslav čap­ka a další představitelé. Ze strahy NDR byli mezi hosty rovněž soudruzi Willi Stoph, Günter Mittag, Günter Sieber, Gerhard Weiss, velvyslanec Helmut Ziebart a další činitele. V průběhu večera pronesli sou­druzi Gustáv Husák a Erich Ho­necker přípitky. Večeře se uskutečnila v srdečném a přátelském ovzduší. LADISLAV ALSTER Z rozhovorů delegací ČSSR a NDR na Pražském hradě. PŘED ZAHÁJENÍM NOVÉHO VÝCVIKOVÉHO ROKU ČSLA Naváží na letošní výsledky Všestranná příprava je předpokladem všsch úspěchů • Nejlepší vyznamenáni pu­tovními prapory ÚV SSM • Obětavá pomoc vojáků PRAHA 30. listopadu (Od našeho zpravodaje) — Za několik dní vstoupí příslušníci ČSLA plným krokem do nového výcvikového roku 1981—1982. Mají za sebou období důkladného bilancování všech pozitivních výsledků i toho, co se vykazuje v položkách rezerv, a také týdny všestranných svě­domitých připrav lidí, učebních a výcvikových pomůcek i veškeré vojen­ské techniky. Autoři loňské celoarmádní výzvy — příslušníci Karpatského motostřeleckého útvaru — složili velení ČSLA účty z úspěšné celoroční práce, a o právo vyzvat k socialistické soutěži všechny útvary, školy a zařízení se přihlásili příslušnici tankuvého útvaru. Život jednotek a útvarů byl v mi­nulých týdnech poznamenán přícho­dem nové směny obránců vlasti. Ti dnes ve výcvikových jednotkách již začínají plnit své první bojové úko­ly. Při nich se pozná, kolik znalbstí a prospěšných návyků si odnesli do armády z braneckých výcvikových středisek Svazarmu, jak zvládli abe­cedu základního výcviku a nakolik se sžili s novým kolektivem, v němž prožijí podstatnou část vojenské služby. Platí to plně i o příslušnících au­tomobilní služby jednotek a útvarů, kteří nastoupili do krátkodobých ři­dičských kursů, aby šl prohloubili znalosti získané v autoškolách. Zdo­konalí své řidičské dovednosti i ve značně složitých podmínkách a dů­kladně* se seznámí s technikou, s níž budou po dva roky přicházet každodenně do styku. Právě v těchto dnech mohou ci­vilní řidiči na našich silnicích potkat kolony vojenských automobilů vý­razně označených tabulkami »cvič­ná Jízda«, něhot pouze v podmín­kách běžného provozu mohou řidiči získat všechny nezbytné dovednosti a návyky. A poručík J. Sláma — velitel jed­notky těžkých tahačů T 813 — též každému na faktech dokáže, že tato příprava dává nejmladším vojen­ským řidičům základ, z něhož pozdě­ji vyrostou specialisté nejvyšších tříd i vzorní vojáci. Proto se také na jejich přípravě podílej! nejzku­šenější instruktoři — jako svobod­­ník G. Hodek a vojíni L. Hanáček, F. Stýblar a další. Napodzim přišli k útvarům i noví absolventi vojenských kateder vyso­kých škol. Dnes jsou již zařazeni do odpovědných velitelských, politic­kých a technických funkcí. U Kar­patského motostřeleckého útvaru se dbá na to, aby se tito mladí veli­telé dobře seznámili s novou bojo­vou technikou, zejména s bojovými vozidly pěchoty. Každý již proto ab­solvoval výcvik na řidičském trena­žéru a také řídil bojové vozidlo na tankodromu. Jen velitel, který do­konale ovládá svěřenou techniku a zbraně, může být opravdovým vzo­rem pro své podřízené. Vysoké ocenění Stalo še již dlouholetou tradicí, že nejlepší mládežnické organizace ČSLA jsou každoročně za příkladné plnění úkolů a všestranný rozvoj mládežnické činnosti odměňovány jedním z nejvyšších svazáckých vy­znamenání — udělením putovního praporu ÚV SSM. Pro mládežníky je to nejlepší ocenění jejich účinného podílu na zvyšování úrovně bojové a politické přípravy, dosahování vý­tečných a dobrých studijních 1 pra­covních výsledků. Na konci letošního Výcvikového roku bylo takto vyznamenáno osm útvarů a škol a zařízení ČSLA: Kar­patský motostřelecký útvar, letecký stíhací pluk SNP, dělostřelecký a tankový útvar, útvar PVOS, útvar vojenských železničářů, Vysoká vo jenská letecká škola SNP a Vojen­ský opravárenský závod Nováky. Více než 70 procent socialistic­kých závazků útvaru vyzývatele uzavřeli mládežníci. Všechny také se ctí splnili. Významnou úlohu při­tom sehráli mladí velitelé — funk­cionáři SSM. Takoví jako předseda útvarového výboru SSM nadporučík P. Bajer, který vedl útvarový Ref­lektor mladých, jehož hlídky se mu podařilo ustavit ve všech rotách. fPokračování na str. 2) £ Čs. ministr zahraničí v Bukurešti BUKUREŠf 30. listopadu (Zprávo* daj ČTK) — Na zasedání výboru mi­nistrů zahraničních věcí členských států Varšavské smlouvy přiletěl v pondělí odpoledne do Bukurešti ministr zahraničních věcí ČSSR Bo­huslav Chňoupek. Na bukurešťském mezinárodním letišti Otopeni Bohuslava Chňoupka přivítali ministr zahraničních věcí RSR Štefan Andrei a další rumunští představitelé. Přítomen byl také vel* vyslanec ČSSR v Rumunsku Josef Šimon. Týž den přiletěli do rumunského hlavního města také ministři zahra* ničních věcí Bulharska Petr Mladé* nov, Maďarska Frigyes Puja a Polska Józef Czyrek. Ministři zahraničních věcí Sovětského svazu a NDR Andrej Gromyko a Oskar Fischer přicestují do Bukurešti v úterý dopoledne. V MOSKVĚ PROJEDNANÝ VÝSLEDKY JEDNÁNI L. I. BREŽNĚVA V BONNU Návštéva byla vpravdě mírovou misí Sovětské návrhy jsou programem omezování jaderné výzbroje v Evropě MOSKVA 30. listopadu (ČTK) — Politické byro ÜV KSSS, prezídium Nejvyššího sovětu SSSR a rada ministrů SSSR projednaly výsledky ná­vštěvy generálního tajemníka ÜV KSSS, předsedy prezídia Nejvyššího so­větu SSSR Leonida Brežněva v Německé spolkové republice, která se uskutečnila ve dnech 22. až 25. listopadu, a plně a bezvýhradně schvá­lily velmi důležitou a užitečnou práci, kterou vykonal při jednáni s kanclé­řem NSR Helmutem Schmidtem a dalšími západoněmeckými státními a po­litickými činiteli. > Projevy Leonida Brežněva při ná­vštěvě se setkaly s ohlasem v ce­lé Evropě i ve světě. Návštěva byla vpravdě mírovou misí v tom nej­úplnějším a nejvyšším smyslu slo­va. Za nynější napjaté a velmi závaž­né situace v mezinárodních- vzta­zích, kdy se tyto vztahy mohou prudce zhoršit nebo se obrátit k lepšímu, měla návštěva Leonida Brežněva v NSR zvláštní význam jak pro dvoustranné sovětsko-zápa­­doněmecké vztahy, tak i pro celý komplex vztahů mezi Východem a Západem a pro celkový vývoj svě­tové politiky. Průběh a výsledky nedávného so­­větsko-západoněmeckého setkání na nejvyšší úrovni znovu potvrzují účinnost mezinárodně politické li­nie, kterou vypracoval XXVI. sjezd KSSS a která je zaměřena na od­stranění nebezpečí války, především jaderné, na odzbrojení, uvolňování napětí a mírovou spolupráci států s rozdílným společenským zřízením. Jednání Leonida Brežněva v NSR, jeho setkání a projevy byly význam­nou politickou akcí v praktické rea­lizaci mírového programu na osm­desátá léta. Životní zájmy bezpečností sovět­ského lidu, našich přátel a spojen­ců a všech evropských národů vy­žadovaly, aby se středem jednání v Bonnu stala nejnaléhavější, život­ně důležitá otázka, jak odvrátit ne­bezpečí hrozící Evropě vinou plánů na rozmístění nových druhů ame­rických jaderných raket v řadě zá­padoevropských zemí, především v NSR, vinou úmyslu narušit rovno­váhu sil ve prospěch bloku NATO. Leonid Brežněv vznesl tuto otázku nanejvýš otevřeně a konkrétně. Leonid Brežněv předložil v NSR nové dalekosáhlé návrhy směřující k jedinému cíli — najít vzájemně přijatelné ujednání a zbavit Evro­pu nebezpečí jaderného požáru. Ty­to návrhy nejsou určeny pouze NSR a dalším západoevropským zemím. Jsou adresovány také USA v sou­vislosti s pondělním zahájením so­­větsko-amerických rozhovorů o ja­derných zbraních středního doleta v Evropě. Podstata nových sovětských ná* vrhů tkví v tom, že Sovětský svaa za prvé podstatně doplnil svůj dří­vější návrh na moratorium na vývoj nových a modernizaci dosavadních jaderných prostředků středního do­letu v Evropě po dobu jednání o těch* to druzích zbraní. Vyjádřil ochotu, že sovětská strana, pokud druhá strana bude s tímto moratoríem souhlasit, jednostranně pníží jistou část svých jaderných zbraní střed­ního doletu v evropské části SSSR ve snaze dospět k nižší úrovni, na níž by se SSSR a USA mohly při jednání dohodnout. Za druhé, byl zdůrazněn záměr Sovětského svazu zasazovat se při ženevském jednání o to, aby obě strany radikálně snížily jaderné prostředky středního doletu, a to ne o desítky, ale o stovky jednotek. Přitom je pochopitelně nutno brát v úvahu jak americké předsunuté prostředky, tak i příslušné jaderné prostředky Británie a Francie. Za třetí, SSSR by byl ochoten do-' hodnout se i na tom, že by se obě strany, Západ i Východ, úplně zřekly všech druhů jaderných zbra­ní středního doletu namířených na objekty v Evropě. Jak zdůraznil Leonid Brežněv, So­větský svaz je navíc pro to, aby v Evropě nakonec nebyly vůbec žád­né jaderné zbraně, ani zbraně střed­ního doletu, ani taktické. To bý' bylo skutečně »nulové řešení«, spra­vedlivé pro všechny strany. Návrhy, které předložil Leonid Brežněv, jsou programem omezová­ní jaderné výzbroje v Evropě. Tento program odpovídá tužbám všech národů a požadavkům širákách mas odmítajících hrozbu jaderné války. (Pokračování na str. 7) V Ženevě zahájeno V první den sovětsko-amerických jednání o omezení jaderných zbraní v Evropě se setkali vedoucí delegací ŽENEVA 30. listopadu (zr) — V Ženevě se v pondělí setkali sovětský velvyslanec se zvláštním posláním Julij Kvicinskij a americký velvyslaneo Paui Nitze. Oba diplomaté vedou delegace svých vlád na sovětsko-amerio­­kém jednáni o omezení jaderných zbraní v Evropě. Na uspořádání těchto rozhovorů se 23. září t. r. dohodli v New Yor­ku ministři zahraničí SSSR a USA Andrej Gromyko a generál Alexan­der Haig, kteří zdůraznili, že jedná­ní může mít velký význam pro upev­nění stability a mezinárodní bez­pečnosti; obě strany prohlásily, že vynaloží veškeré úsilí na dosažení odpovídající dohody. Zpráva ze Ženevy nyní konstatu­je, že setkáním vedoucích obou de­legací, Julije Kvicinského a Paula Nitze, byla tato Jednání oficiálně zahájenp ve lhůtě, na níž se v záři dohodli ministři Gromyko a Haig. O otázkách snižování výzbroje včetně jaderných zbraní jednaly v Ženevě delegace SSSR a USA již na podzim roku 1980. Po příchodu prezidenta R. Reagana do Bílého domu však byly tehdejší rozhovory americkou stranou přerušeny. Jak známo, Reaganova vláda stále od­mítá ratifikovat smlouvu SALT 2t kterou jménem Spojených států po* depsal ve Vídni v roce 1979 před­cházející americký prezident Car­ter,

Next