Rudé Právo, květen 1986 (LXVI/102-126)

1986-05-01 / No. 102

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 102 — ROČNÍK 66 (Právo lidu ročník 89) CENA 1 Kčs PROLETÄftl VŠECH ZEMI. SPOJTE SEJ 1986 ČTVRTEK KVĚTEN E PRÁVO Ať žije 1. máj! Společně za splnění programu pokrok Soudruh Gustáv Husák předává čestný titul hrdina socialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socia­­listické práce josefu Lhotákooi. Na dolním snímku pohled na vyznamenané ve Španělském sále Pražského hradit Snímky RP — EMAN UHER SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Hold poctivé tvůrčí práci Propůjčeny tituly hrdinů socialistické práce • Vysoká státní vyznamenání jednotlivcům a kolek­tivům • Státní ceny Klementa Gottwalda za vynikající tvůrčí výkony • Projev Lubomíra Štrougala • Tradiční přátelské setkání pracujících s představiteli strany a státu PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Španělský sál na Hradě se stal v předvečer oslav Svátku práce místem, kde se již tradičně vzdává hold poctivá, tvořivé prácí pro společnost. Stejně jako v předcháze­jících létech se zde shromáždili nejlepší z nejlepších našich pracu­jících, aby převzali tituly a vysoká státní vyznamenání, která jim propůjčil prezident Československá socialistické republiky. Na návrh ÜV KSC, ŰV Národní fronty CSSR, vlády ČSSR, vlád Čes­ké a Slovenské socialistické repub­liky a Ústřední rady odborů se do­stalo к letošnímu 1. květnu 15 pra­cujícím čestného titulu hrdina so­cialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu, dalším 86 jednotliv­cům byly propůjčeny Rády republi­ky, Vítězného února a Rády práce. Prezident republiky dále udělil za vynikající tvůrčí výkony dvacet státních cen Klementa Gottwalda. V čestném předsednictvu zaujali místa generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustav Husák, před­seda vlády ČSSR Lubomír Štrougal další členové předsednictva OV KSČ Vasil Bifak, Peter Colotka, Karel Delegace KSČ na sjezd NKS BONN [ČTK] — Na pozvání ÚV Německé komunistické strany při­cestovala ve středu do NSR delega­ce Komunistické strany Českoslo­venska vedená kandidátem předsed­nictva a tajemníkem ÚV KSČ Janem Fojtíkem. Zúčastní se Vílí. sjezdu NKS. Před odjezdem se s delegací roz­loučil člen předsednictva a tajem­ník ÜV KSČ Vasil Bilak. Hoffmann, Alois Indra. Miloš lakes, Antonín Kapek. Josef Kempný, lö­set Koreák a Jozef Lenárt, kandidá­ti předsednictva .ÚV KSČ Josef Ha­inan. Vladimír Herman, Miloslav Hruškovič, Ignác Janák a František Pitra, tajemníci ÚV KSČ Mikuláš Be­­ho, Josef Havlín a Jindřich Poledník, členové sekretariátu ÚV KSČ Zdeněk Hoření a Marie Kabrhelovš, předse­da ŰKRK KSČ Jaroslav Hain. Dále byli přítomni vedoucí oddě­lení ÚV KSČ, vedoucí tajemnící krajských výborů KSČ a KSS a dal­ší straničtí funkcionáři, místopřed­sedové a ministři vlád ČSSR, ČSR a SSR, vedoucí činitelé Federálního shromáždění ČSSR, České a Sloven­ské národní rady, představitelé or-, gánů, politických stran a společen­ských organizací Národní fronty a další osobnosti. Mezi hosty byli rovněž představi­telé zastupitelských úřadů socialis­tických zemí v ČSSR a Světové od­borové federace. Úvodem slavnostního shromáždě­ni zazněla státní hymna ČSSR. Sou­druh Karel Hoffmann uvítal přítom­né. Připomenul, že od prvního shro­máždění ve Španělském sále, kdy soudruh Klement Gottwald předal první Řády republiky a práce, uply­nulo právě 35 roků. »Bohaté výsled­ky obětavé práce miliónů a příklad­né práce těch nejlepších, spojené s budováním socialismu, úspěchy dosažené za celé období, na kte­ré jsme právem hrdi, byly zhodno­ceny při 40. výročí osvobození Čes­koslovenska Sovětskou armádou,« uvedl soudruh K. Hoffmann. »Bilan­ci výsledků politiky výstavby roz­vinuté socialistické společnosti v posledních 15 letech i v sedmé pětiletce a záslužné práce čs. lidu provedl nedávno XVII. sjezd KSC. Také od slavnostního setkání v před­večer 1. máje minulého roku byla zaznamenána řada pozoruhodných tvůrčích činů a pracovních výkonů inspirovaných zejména 40. výročím osvobození. XXVII. sjezdém KSSS a XVII. sjezdem KSČ a 65. výročím je­jího vzniku, které vyvolaly zvýšenou pracovní iniciativu kolek­tivů 1 jednotlivců.« Poté pronesl slavnostní projev soudruh Lubomír Štrougal. (Plné znění projevu přinášíme na atr. 2.) Návrhy na vysoká státní^ vyzna­menání zdůvodnil tajemník ŰRO Mi­loslav Štancel. * Čestné tituly hrdina socialistické práce, další státní vyznamenání a státní ceny Klementa Gottwalda pře­dali jednotlivcům i kolektivům sou­druzi Gustáv Husák a Lubomír Štrougal. Jménem vyznamenaných poděko­val za vysoké pocty hrdina socialis­tické práce Eduard Kubín, horník z Dolu Marie Majerová v Královském' Poříčí. Zdůraznil, že vynikajících pracovních výsledků je možné do­sahovat jen v dobrých kolektivech, a proto i jejich členům patří vyso­ká uznání, jichž se vyznamenaným na Pražském hradě dostalo, »Udě­láme vše pro to,« ujistil Eduard Ku­bín. »abychom nezklamali důvěru KSČ, našeho pracujícího lidu, abychom i v budoucnu stáli v před­ních řadách úsilí o rozkvět naší vlasti — Československé socialistic­ké republiky.« Slavnostní shromáždění bylo za­končeno Písní práce. Poté se konalo přátelské setkání vyznamenaných s představiteli stra­ny a státu v reprezentačních míst­nostech Hradu. Soudruh Gustáv Hu­sák a další představitelé besedovali s vyznamenanými. Námětem srdeč­ných a neformálních rozhovorů by­ly nejčastěji otázky spojené s ře­šením dalších úkolů rozvoje naší společnosti, s konkrétními problémy pracovišť, každodenním životem, úspěchy í starostmi občanů, (sý) Hovoří kandidáti Národní fronty Budu se »hádat« ... Ing. VLADIMIR PIVEC, samostatný výzkumný pracovník, Výzkumný ústav textilního zušlechťování, Dvůr Králové nád Labem: Kandiduji již potřetí. Zkušenosti z mé práce v komisi MěstNV pro mládež a tělesnou výchovu nejsou dvakrát ke chlubení.. Jedině, co sé nám podařilo prosadit, je dokončení dlouhá léta rozestavěné tělocvičny. Od konce letošního roku bude sloužit třem školám a — poprvé ve Dvo­ře Králové — umožní v regulérních podmínkách rozvoj míčových her. Bude využito od rána do večera. A já se budu »hádat« o další zařízení, které může přispět к završení snahy naší komise i mnoha dobrovolných pracovníků dát mladým další možnosti zdravého využití volného času. Usilujeme totiž o vybavení našeho koupaliště recirkulací vody, neboť používání pitné vody včetně její časté výměny je neekonomické. Jenže město má akutnější starostí — výstavbu čistírny odpadních vod. A tak alespoň uděláme vše pro to, aby recirkulace byla v tomto volebním ob­dobí projekčně a v akci Z i stavebně připravena a mohla být realizována, jakmile budou к dispozici prostředky a dodavatelé technologie a mon­táže. Není malých úkolů VLADIMIR HLÄVKA, řidič krajského závodu Nábytek České Budějovice: Jsem za kandidáta Národní fronty navrhován poprvé. Sbírám tedy zku­šenosti, ale jedno vím — nerad bych zklamal svazarmpvce, kteří mě za poslance Jihočeského KNV navrhli, a především pak své volíce z obvodu obce Libin a střediskové obce Lišov a jejich osad. Zatím jsem se zú­­častnil tří předvolebních setkání, další mě ještě čekají, ale již dnes mohu říci, že z nich mám příjemný pocit. Lidé jsou otevření, mají zájem na rozvoji svých obcí a to těší. V Líšově je hlavním bodem volebního pro­gramu výstavba kulturního Stánku. Někomu by se leckteré připomínky mohly zdát banální, ale věřte, že pro život v malých obcích mají velký význam. Rád bych je pomohl ře­šit. Například ve Zvíkově by chtěli promítat filmová představení. I to jsou věci, které nelze obcházet. Jinak jsem rád, že v práci máme dobrou partu a spolupracovníci mi vycházejí vstříc při výměně směn. Nechci to­tiž své poslanecké volno — byť jsem zatím jen navrhován — využívat za každou cenu, protože Vím, když za mne musí někdo jít na noční vy­kládání vagónů, že to není právě příjemné. Společný zájem i výsledky VACLAV FRIBORT, předseda JZD Bedihošť, okres Prostějov: Za tři volební období, kdy jsem pracoval v radě MNV v Bedihošti, jsem nabyl dost poznatků, abych si byl vědom, co obnáší kandidatura na poslance do krajského národního výboru. Chtěl bych sem přenést zkušenost, že další rozvoj malých obcí není možný bez těsnější spolu­práce národních výborů se zemědělskými družstvy. Ta si dnes svou spo­luodpovědnost za zlepšování prostředí na vesnici musí více uvědomovat. Zdaleka nestačí jen sepsat a potvrdit příslušné dohody Více záleží na chuti prosazovat zájem národního výboru i zemědělského podniku — udržet na vesnici dostatek mladých lidí. V JZD Bedihošť a v obcích jeho obvodu jsme našli s národními vý­bory společnou řeč. Přitom třeba prostory pro novou výstavbu nehledá­me tam, kde by to bylo na úkor zemědělské půdy, nýbrž družstvo vy­kupuje od občanů starší budovy, které často obec jen hyzdí. Takto jsme řadu bytů vybudovali nebo zmodernizovali. Právě i proto nemáme po- Ki( t pracovními silami a je u nás minimální fluktuace. Opravdová radost Každému i nich asi letěly hla­vou vzpomínky na chvíle, kte­ré těmto okamžikům předcházely. Žádní) z nich před sebou neměl vyšlapanou cestu, každý mu­sel něco obhajovat, něco prosazo­vat, musel dávat víc — jako daň ctižádosti prospět jiným. Ale ze­ptejte se jich v takovém svátečním dni na problémy, na to, co je trá­pilo. Ne, pochyby, zatnuté zuby, únava se ztrácejí a oni zaujatě vy­právějí o tom, co je třeba dělat dál. Profesor Vašků, inženýr Urbánek i docent Černý, nositelé státní ce­ny za přínos srdeční chirurgii, mlu­ví o možnostech lékařů za pět, za deset let. Architekt Vítek z bratis­lavského Zdravo projektu považuje ocenění své práce především za odpověď na pochybovačné otázky o potřebě a možnostech uplatnění naší architektury a takové je t pře­svědčení, které st odnáší ze setká­ní se soudruhem Gustávem Husá­kem a dalšími představiteli strany a státu. A hrdina socialistické prá­ce Josef -Lhoták ze severočeských Václavic přiznává nejen překvape­ni z tak vysokého vyznamenání za práci, kterou považuje za samo­zřejmou a všední. Nakonec totiž stejně řekne: řnoc toho musíme udě­lat, abychom nezůstali pozadu. Patří jim právem velká úcta a poděkování. Ale patří také těm, kteří v třpytu Španělského sálu Pražského hradu zasedají každoročně do řad pro hosty. Dne 30. dubna 1986 mezi nimi byla i Kristina Ruislová: »Věděla jsem, že pojedeme do Prahy, dle teprve tady na člověka padá ten zvláštní pocit spokojenosti, štěstí, sounále­žitosti, opravdová radost... Vím, že mohu být na manžela hrdá. Tady je spousta lidí, kteří něco znamenají, a on patří к nejmladším. Pořád se mluví o mladých a důvěře. Pro mne dnešek znamená, že to tak opravdu je.* ZDENKO PAVELKA Bojový, revoluční charakter Prvního mája je dán jeho legendární historií. Svátkem mezinárodní solidarity pracujících byl vy­hlášen z podnětu světového socialistického hnutí. Doporučilo uctít toho dne památku ně­kolika chicagských dělníků, kteří se stali obětmi politického teroru americké buržoazie. Jejich pokojná demonstrace za sociální prá­va, za osmihodinovou pracovní dobu, za lepší život pracujícího člověka, krvavě potlačená, se konala právě před sto lety — 1. května 188S. Vzpomínáme dnes této památné ndálos­­ti dvěma články uvnitř listu. Prvního máje 1890 pak vyšlý do ulic prů­myslových měst většiny evropských států sta­tisíce dělníků, aby poprvé vyjádřili nejen me­zinárodní solidaritu s mučedníky z chicagské­ho Senného náměstí, ale 1 internacionální son­­náležitost boje za svá práva. Básník Jan Ne­ruda, svědek těchto historických událostí, psal o nich jako o »snad nejpamátnějším dni lid­ských dějin vůbec«. Hesla, s nimiž pracující od konce minníého stuletí vycházejí 1. máje do ulic, se měnila v souladu s tím, jak zrálo třídní uvědomění dělnického hi^utl, revolučnost mas. Skromné sociální a ekonomické požadavky přerůstaly postupně v požadavky politické, požadavky re­forem, v bojové revoluční programy zásadních společenských přeměn. Do popředí se postup­ně dostávaly úkoly společné pro pokrokové síly všech zemí. Nejvýrazněji vykrystalizovaly tyto úkoly dnes. Národy socialistických zemí, mezinárod­ní dělnická třída a její spojenci, demokratic­ké síly v kapitalistických zemích, stoupenci národů osvobozeneckých hnutí se dnes spoju­ji v boji proti imperialismu, v boji za mír a proti jadernému nebezpečí, za společenský pokrok. Mnohá politická hnuti v kapitalistických zemích docházejí к závěru, Xe jsou nezbytné rozsáhlé společenské reformy. Právě na tom­to základě vznikají široké demokratické svaz­ky, к jejichž vytvoření už dávno komunisté vyzývali v zájmu společné fronty boje pokro­­kuvých sil proti útlaku a zvůli monopolů. Když Marx a Engels před více než 130 lely vydali svou proslulou výzvu Proletáři všech zemí, spojte sel, vycházeli z toho, ža síla děl­níků tkví v jejich internacionální semknn­­tusti. Tato zkušenost zůstává dodnes závažnou Neuhasitelná pochodeíl součástí ideologie a politiky dělnické třídy. Na otázku, v čem je přitažlivá sila našich idejí, může být jen jedna odpověď: je to rox­­mach světového socialismu, nejrozhodnějšl protiimperialistické sily současnosti, nejmoc­­nější opory světového míru. Každá komunis­tická strana, ať velká, nebo malá, se cítí da­leko silnější vědomím, že va světě existuje reálný socialismus, který neustále, nezadrži­telně, čím dál více ovlivňuje chod dějin i ži­vot celého světa. . Buržoazní Ideologové nadarmo nevynakláda­­jl tolik úsilí, aby pracujícím lživě namluvili, žo krizové jevy a neduhy kapitalismu json »celosvětové«, že proti nim jsou stejně bez­mocné všechny sociální systémy. Je to pokus jednou ranou zabít dvě mouchy — jednak odůvodnit křeče kapitalistického zřízení, jed­nak vrhnout pomlonvačný stín na svět so­cialismu. Tento sáměr nevychází a vyjit nemůže — socialismus postupuje kupředu — i když po nevyzkoušené neprošlapané cestě. Pravda, není to cesta* bez překážek, obtíží či dokonce omylu. Ale komunistické strany si je uvědo­mují, mobilizují pracující к jejich zdolávání. Programy, přijaté na XXVII. sjezdu sovětských komunistů, na našem XVII. sjezdu i na sjez­dech komunistických síran v dalších bratr­ských zemích, to potvrzují. Cíle národů socialistických zemí a dělnické třídy a jejích spojenců v nesocialistických ze­mích json shodné. V nynější etapě jde o to, uhájit světový mír před jadernou hrozbou im­perialismu, zabránit dalšímu zbrojení na Zemi i jeho přenesení do vesmíru a zajistit nejlapši podmínky pro praktické politické prosazování ideálů mezinárodního dorozumění a společen­ského pokroku. Dnes, v první májový den, zaplní lidské zá­stupy náměstí, ulice e veřejná prostranství v nejrůznějších zemích na obou polokoulích naší Země. Srdce účastníků prvomájových oslav budou znít společným rytmem i se srd­ci těch, kteří zaplnili nemocnice po barbar­ských amerických teroristických náletech na libyjská města, kdo pykají za své ušlechtilé pokrokové přesvědčení ve věznicích a mučír­­nách totalitních diktatur, miliónů lidí, jimž jsou upírána práva na práci a důstojnou lid­skou existenci, všech, kdo pokračují v boji za svobodu proti vykořisťování, ponižování, so­ciálním křivdám a bezpráví. Ano — lidé už dávno zapomněli jména ně­kdejších chicagských vrahů. Ale uctívají a budou si stále připomínat památku hrdinů dělnické třídy, kteří se stali — před sto lety — obětmi bezuzdné kapitalistické brutality a zvůle. Odkaz padlých hrdinů má /své aktuální pokračování v dnešním boji pracujících za národní a sociální osvobození. Poetiodeň spo­lečenského pokroku, kterou nesou, je neuhasi­telná! CD UKÁZALA JEDNA PŘEDVOLEBNÍ SCHŮZE Otevřený rozhovor BRATISLAVA (Od našeho zpravodaje) — Lidé přesné rozlišuji, kdy jde o důležité věci, které se týkají jejich života a které mohou ovlivnit svon spoluúčastí na nich. Bylo to zřejmé už z atmosféry před zahájením před­volebního shromáždění občanů va Verkem Bielu, obci ležící dvacet kilo­metrů od Bratislavy. Ještě dlouho před začátkem schů­ze jich mnoho čekalo venku, disku­tovali o tom, co by obec ještě po­třebovala. Říkali to se zaujatostí li­dí, jejichž zájem aktivně se podílet na společném díle je nesporný. »U nás poslanci nejsou osamoce­ní se svou snahou udělat pro lidi co nejvíce,« říká Ladislav Szalav starší. »Dobrovolný podíl občanů je na tom vždy velký a vlastně rozho­dující. Znám to dobře, byl jsem dlouho poslancem. Jdu na schůzi se synem, který kandiduje. Mám z to­ho radost, i když zpočátku jistě bu­de mít problémy. Ve třiadvaceti to­ho člověk o životě a odpovědnosti ve veřejné funkci ještě mnoho neví. Jsem samozřejmě připraven pomocí mu radou, zkušenostmi.« Tak živé jako venku to bylo 1 na schůzi. Sešli se tu starší 1 mnoho mladých, někteří svátečně vystroje­ní, jiní tak, jak právě přišli z prá­ce. Pozorně si všichni vyslechli, nakolik úspěšně to dopadlo s plně­ním volebního programu. Se zájmem o to větším, že občané v obou čás­tech akce »Z« odpracovali za pět let téměř půl miliónu brigádnických ho­din. Tomu odpovídá i celkové dílo za 9,5 miliónu korun. Nejvíce si ta­dy lidé váží dokončení plynofikace obce, sportovního areálu, rekon­strukce a přístavby kulturního domu s klubem důchodců. Přes třicet polo­žek má seznam drobnějších akcí, které ovšem ve svém souhrnu vý­razně přispěly к tomu, že se v obci žije kulturněji, s novými možnostmi pro využití volného času, s rozšíře­ním dalších služeb. Předvolební schůze ve Velkém Bielu také ukázala, že lidé umějí ocenit takové funkcionáře, jímž ne­jde o lacinou popularitu. Kteří si uvědomují, že každé jejich slovo vy­řčené na veřejnosti má svou politic­kou váhu. V obci například čeká 158 rodin na přiděleni stavební parcely pra rodinný domek. Protože »odkrajová­ní« ze zemědělské půdy skončilo, nezbylo než začít s výkupem zahraď a jejich dělením na čtyfarové par­cely. Letos tak uspokojí jednatřicet stavebníků. Mluvil o tom předseda MNV Alexander Leginusz, původně dělník ve strojní a traktorové stani­cí v sousedním Senci: »Někteří lidé by při prodeji těchto zahrad chtěli dostat za pouhou čtvrtinu čtyřikrát až pětkrát více, než sami dali za ce­lou plochu. Takovému obohacováni se na úkor mladých dělnických ro­din, které při stavbě rodinného dom­ku musejí počítat doslova s každou korunou, jsme nemínili přihlížet, a tím méně napomáhat. Byli jsme při­praveni tyto zahrady vyvlastnit. Ala nakonec přece jen došlo к dohodě o jejich úředním odprodeji. Chceme- Ti udržet v obci mladé aktivní lidi, musíme být důslední. Když si ne­mohou postavit domek, odcházejí bydlet do Petržalky a každý pátek se sem vracejí. Tam prožijí týden a přes víkend nám v obci už nepo­mohou, navíc se necítí ničím zavá­záni.« Když se potom představovalo třia­třicet kandidátů do příštího MNV, z nichž většina jsou dělníci, jejich spoluobčané jim všem zatleskali. Ale o poznání více těm, kteří si svědo­mitě plnili své poslanecké funkce, mají v obci přirozenou autoritu a vážnost a nyní znovu kandidují: Ale­xandrovi Leginuszovi, Ireně Ivanové, Margité Farkašové a dalším. Lidé také otevřeně a kriticky po­ukazovali na vleklé problémy s vy­tápěním školy, s udržováním zdra­vého životního prostředí, nezávad­né pitné vody, na zlepšení autobu­sového spojení. Tyto a další věci tvoří rozsáhlý nový volební program, který je však postaven střízlivě, s reálnými možnostmi pro jeho splnění. OLDŘICH ZÁBOJNÍK Sdělení vlády ČSSR Není třeba přijímat zvláštní opatření PRAHA (ÚTK) - Jak jíž bylo oznámeno, provádějí v souvislosti s havárií v čeraobylské jaderné elektrárně v SSSR kompetentní čs. orgány, technická pracoviště Cs. komise pro atomovou energii, Me­teorologický ústav, technické služ­by Cs. jaderných elektráren a dal­ší místa v jednotlivých krajích sou­stavná měření radioaktivity. Jejích poznatky z měření, které vyhodno­cují ministerstvo zdravotnictví CSR a ministerstvo zdravotnictví SSR, ukazují, že není ohroženo zdraví obyvatelstva a že proto není třeba přijímat zvláštní opatřeni na úze­mí CSSR. 1

Next