Rudé Právo, únor 1987 (LXVII/26-49)

1987-02-02 / No. 26

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI 1987 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 26 — ROČNÍK 67 (Právo lidu ročník 90) CENA 50 HALÉŘŮ V porovnání se dvěma minulými úrodnými roky rostlinná výroba loni poklesla. Výpadky proti plánu měli obilnáři, pěstitelé cukrovky, chmele i další- Přesto se však dařilo plnit ekonomické ukazatele. Ve většině zemědělských podniků docílili plánovaného zisku. Z toho je zřejmé, že v JZD a státních statcích dovedou rychle reagovat na změ­něné podmínky, na různé úpravy ekonomických nástrojů a pravidel hos­podaření. Berou také již za svůj kurs na zvýšení samostatnosti a odpověd­nosti podniků, přechod na plný chozrasčot a postupně i samofinancováni. Ve většině pracovních kolektivů pochopili, že se nevyplatí váhat a čekat, nebo dokonce uhýbat. Stát nemůže donekonečna tak štědře — v porovnání s jinými vyspělými zeměmi — dotovat zmíněné odvětví ná­rodního hospodářství, i když hraje v životě společnosti zcela nezastu­pitelnou roli. Posun ve vědomí lidí je jistě cenný a prospěšný. Často je však provázen myšlením a jednáním, jehož důsledky je potřeba dobře analyzovat a uvážit. Například prosazování jen úzkých, čistě podnikových, oborových, resortních zájmů typu »vem, kde vem«, jen když budou zisky a prémie. Nebo podnikavost, která odvrací pozornost od efektivní intenzifikace rostlinné výroby jako základu zemědělství a jde některou ze zdánlivě snazších cest к získání peněz, urychlení rozvoje naší společnosti asi mnoho nepomohou. A když, tak jen dočasně a za cenu pozdějších obtíží. Objevuji se rovněž názory, že teď se bude všechno měřit jen a jen korunou a bude záležet jen a jen na vedoucích pracovnících, na jejich přesnosti, znalostech, nesmlouvavosti к podřízeným apod. A tudíž ini­ciativy lidí nebude už teď vlastně ani zapotřebí, jsou jedinci, kteří vy­čkávají, nevěří, že se něco změní, váhají, jinými slovy — žijeme v období velkého myšlenkového kvasu, hledání efektivnějších cest к urychlení rozvoje ekonomiky a uspokojování potřeb obyvatelstva.'Změny v psychice lidí jsou nezhytným předpokladem všech dalších změn. V minulých dnech byly zveřejněny informace o výsledcích národního hospodářství SSSR, o vzestupu ekonomiky včetně zemědělství. Mnoho obyvatel našeho venkova navštívilo Sovětský svaz, existují také bohaté družební styky. Je tedy známo, jak nepříznivé přírodní a složité ekono-mické podmínky má sovětské zemědělství v porovnání 8 naším. Tím silněji působí zveřejněné údaje. Vyplatí se otevřeně diskutovat, říkat pravdu, přesvědčo­vat lidi, získávat je. Socialistická pod­nikavost není přece totéž jako »hrát si ien na vlastním pí-sečku«, živelně, na úkor jiného přetahovat pracovní síly, materiál, nej­lepší osiva, zdroje. Právě nekázeň a živelnost, nepořádky brzdí postup vpřed. Jde přece o celospolečenskou efektivnost, jejímž základem může být jen plánovité hospodářství, ovšem mnohem kvalitněji prováděné než dosud. Spojit iniciativu podniků s výhodami centralizovaného řízení bude vyžadovat i podstatné změny v kvalitě práce ministerstev zemědělsko­­průmyslového komplexu včetně dalších, nižších článků státního řízení. Jak složitá to bude práce, ukazují Zásady přestavby hospodářského mechanismu ČSSR. nedávno publikované v Rudém právu, jak potřéiSne jsou to změny, o tom by mohli nejlépe mluvit lidé z výroby. Vždyť například právě zemědělství se trvale potýká s nedostatky materiálně technického zásobování, které, jak známo, jsou ve zmíněném odvětví potenciálním nositelem vědeckotechnického pokroku do praxe. Každý čin se do budoucna bude skutečně měřit koranou. Nelze napří­klad považovat za správné vybudování zahradnického specializovaného střediska s mnohamiliónovými náklady v místě, kde jsou každoročně zá­plavy, a zelinářství je tak odsonzeno ke ztrátám. Nejdříve se tedy měly ony milióny investovat do regulace řeky či výstavby vodní nádrže apod., bez ohledu na to, že je to v jiném resortu. Měřit hospodaření korunou — to je nanejvýš nutný požadavek, avšak neznamená, že se tak má dít bez účasti lidí, jejich iniciativy. Nemálo chybných rozhodnutí ze strany různých článků hospodářského vedeni či výzkumu v minulých letech bylo realizováno jen proto, že se pracující v materiální výrobě nevyjádřili otevřeně к problémn. Možnost tu ovšem vždy hýla, ale její praktické využ*tí nejednou sklouzlo к for­málnosti. Na besedách na pracovištích byla nejednou řečena i trpká slova. Proč však nejsou názory lidí z výroby a podniků brány vyššími řídicími hospodářskými orvén v v potaz tak. jak by si zasluhovalo právě hledisko efektivnosti? Slýchali jsme dříve i větu, která je skuteč­nou obžalobou administrativního řízení a poručníkování lidem ve výrobě: My víme, že je to nesmysl, ale musíme to dělat, jinak bychom na to (například na výstavbu kravína apod.) nedostali peníze. Pravda, takové chyby jsou už více let překonané, zdá se to jako dávná minulost. Ale právě na tom je vidět, jak rychle je možno měnit psychiko lidí, jestliže je důsledně plněna politická linie a změny jdou, jak se říká, lidem ze srdce. Iniciativa musí mít nový obsah odpovídající nynější etapě výstavby. Heslo pražské výzvy — Spojením vědy s výrobou, modernizací, tvůrčím úsilím kolektivů za splnění úkolů pětiletky — si vzalo za své stejně jako kritéria iniciativy ORO mnoho zemědělských podniků. Tak například ve Státním statku Liptovský Mikuláš vedla pražská výzva к závazku na zlepšení ochrany a kvality zemědělské půdy, ke zdokonalování spotřebičů energie, к lepšímu využití paliv a úspoře nákladů na výrobu. Jde tedy o kvalitativní změny ve výrobě а к tomu je potřeba právě i změněného myšlení. Neméně cenným důkazem změn v psychice lidí bude i to, když búdon mít příslušné orgány odvahu říci: ty a ty podniky se к výzvám přihlásily, ale závazky splnily jen částečně, anebo nesplnily. Člověk se přece nesnaží proto, aby byl chválen, ale proto, aby uskutečnil svá předsevzetí. Ale i rozbor příčin, proč ten který kolektiv závazek nesplnil, je každopádně cenný. Možná že se při takové analýze objeví různé konflikty. Povedou však třeba к tomu, že v podniku zavládne jiný přistup к talentovaným a nadaným lidem, ke zlepšovatelům, vynálezcům. Možná rozbor okáže, že v některých provozech to není s péčí o pracující takové, jak se po léta vykazuje. Má-li být plán výroby obilí v osmé pětiletce splněn, je potřeba docílit v průměru 4,5 tuny z hektaru. To je velké číslo. Vždyť v roce 1986 činil zmíněný průměr v ČSSR 4,28 tuny. Vyžaduje to vytvořit dělné ovzduší kritické náročnosti, komunistické otevřenosti tak, jak se to daří napří­klad ve Východočeském kraji, kde docilují v zemědělství trvale dobrých výsledků a loni — v obecně nepříznivých podmínkách — sklidili z hek­taru v průměru 4,6 tuny obilí. Postup socialistické společnosti vpřed je neodmyslitelně spjat s výchovou lidí. I tady se hledají nové metody a cesty. Jedno je však jisté. Osvědčeným výchovným prostředkem a také prostředkem změny psychiky člověka je úporné řešení problémů — praxe. Změna přístupů v zemědělství Odsouzení praktik USA v Jižní Koreji PAŘÍŽ (Zpravodaj ČTK) — Mezi­národní styčný výbor pro mír a zno­­vusjednocení Koreje (CILRECO) vy­zval národy, vlády, parlamenty a a pokrokové sily světa, aby aktiv­něji podpořily snahu KLDR o na­stolení míru na Korejském polo­ostrově a jeho znovusjednoceni. Podpořil požadavek KLDR na tří­stranné jednání na toto téma mezi Pchjongjangem, Soulem a Washing­tonem a ostře odsoudil pokračující koloniální praktiky USA v Jižní Ko­reji. Rok 1987 vyhlásil Mezinárodním rokem za mír a znovusjednoceni Ko­reje. Další námořní manévry Team Spirit 1987, chystané pod taktovkou USA u korejských břehů, označil za »nepřípustnou provokaci«. Vyzval USA, aby »přestaly organizovat agresivní manévry a přijaly pávrh na třístranná jednání s cílem uza­vřít mírovou smlouvu a přijmout prohlášení o neútočení« mezi obě­ma korejskými státy. CILRECO dále odsoudil útisk, jímž trpí obyvatelstvo Jižní Koreje ze střeny úřadú, a vyjádřil svou soli­daritu se všemi oběťmi »hrozné re­prese a opakovaného porušováni lidských práv«. Podpořil také návrh KLDR, aby se letní olympijské hry roku 1988 konaly současně v obou zemích, což by »přispělo к posílení národní svornosti a vytvořilo pod­mínky příznivé míru v duchu olym­pijských ideálů«. My pro Integrační sMy S ředitelem Pramenu Praha o sociálním zabezpečení našich pracovníků v SSSR Když první naši stavbaři před basem vystoupili v Aksaji, v Kazašské SSR, přibližné tři tisíce kilometrů od domova, aby zde zahájili výstavbu jedné z integračních staveb, očekávali je také zástupci pražského Pra­mene. Mezi nimi byl tehdy i Jiří Kozel, ředitel podniku, jehož posláním je zajišťovat sociální služby pro výstavbu plynovodu Progress, těžebního a ůpravárenského kombinátu v Dolináké a plynárenského kom­plexu v Aksaji, známého pod označením Karačaganak. O tom jsme s nim také hovořili. ■ Váš podnik se nyní stává největ­­ším československým »hotelié­rem«. Dé se to tak říci. Vedle stravo­vání a ubytování budeme navíc za­jišťovat doplňkový prodej potravin a průmyslového zboží pro několik tisíc našich pracovníků na integrač­ních stavbách v Sovětském svazu po celou dobu výstavby. ■ Umíte to? Načerpali jsme zkušenosti na ply­novodu Sojuz a využili jsme je v ří­dící činnosti i kádrové práci, kde se opíráme o zkušené pracovníky. ■ Byly vám к něčemu zkušenosti stavbařekých podniků? Všech jejich poznatků využíváme, ať už jde o zkušenosti z domova, či ze zahraničního podnikání. ■ Liší se od sebe? V zahraničí je to podstatně slo­žitější. Je to dáno vzdálenostmi, roz­sahem přepravovaného zboží a zajiš­ťovaného materiálu, ale i obsahem a spojením. Řídit z Prahy něco, co je vzdálené tisíce kilometrů, je ně­kdy dost složité. Ale zde jsme vy­užili zkušeností soudruhů z partner­ské organizace v NDR. ■ Máte dostatek kvalifikovaných pracovníků? Na zahraničních pracovištích mu­sí být stoprocentní odborníci ^a mo­rálně a politicky vyzrálí lidé. Hlav­ním zdrojem jsou restaurace a jídel­­nv. interhotely Čedok a spotřební družstva. ■ Přesto jste museli některé lidi vyměnit. V některých případech se to stalo. Zejména tehdy, když nesplňovali profesionální předpoklady. ■ Jak zvládáte stravování? Zvládnout je musíme, to je naší povinností, ale úkol je to veliký. Stravovací jednotky na jednotlivých pracovištích Sovětského svazu jsou velice rozdílné a rozdílné jsou i pod­mínky stravování. Nejmenší kuchyně a jídelny mají denní kapacitu tři sta strávníků, největší budujeme pro sedm a půl tisíce vydaných Jídel denně. Pokaždé to chce zvolit jiný způsob řízení a organizace práce. Získali jsme již dostatek zkušeností a myslím, že víme, jak na to. ■ Před časem jsme se v Dolináké setkali s názorem skupiny dělní­ků, že dobře vaří jen v době ko­nání kontrolního dne. Jiná skupi­na tento názor vyvrátila. Přesto se nabízí otázka — jste schopni zajistit takový jídelníček, aby vy­hovoval všem? Při tisících strávníků ani nelze vyhovět chuti každého z nich. Sna­žíme se však spolu se stravovacími komisemi najít jídla, která jsou mezi stavbaři oblíbena. Říká se sice, že hlad je nejlepší kuchař, ale přesto, pokud nejsou zbytky na talířích, je to známka, že chutnalo. Přizpůsobo­vání obliby stravy se snažíme zajis­tit i tak, že větší skupině stavbařů vaří jejich krajané. Samozřejmě že v zahraničí musíme respektovat i momentální surovinové možnosti. ■ Od některých dělníků na Karača­­ganaku jsem slyšel stížnosti na nekvalitní maso. Jak to bylo do­opravdy? V první fázi rozběhu stavby neby­lo dost vepřového. V Kazachstánu se konzumuje mnohem méně než u nás, a my, pochopitelně, nebudeme vozit maso až z Československa. Vy­řešilo se to ve spolupráci se sovět­skými orgány к naší spokojenosti. Jinou věcí je uchování masa v hor­kých dnech, kterýph je tu požehna­ně. Měli jsme к dispozicí jediný chladírenský přepravník na přiváže­ní i uchování veškerého masa. S tak nedostatečným vybavením nemůže­me být spokojeni. ■ Nezdá se vám, že projekty no­vých kuchyní nezajišťují zlepšení situace? К projektům se vyjadřujeme a pří zjištění nedostatků jsou pak dopra­covány tak, aby v době jejich rea­lizace bylo vše v pořádku. Proto se také zúčastňujeme přejímání objek­tů. ■ Takže věříte, že to bude vždy v pořádku? Jsem o tom přesvědčen. ■ Karačaganak, ale především Pro­gress, jako liniová stavba, budou mít mnohá vzdálená pracoviště. Jak zajistíte lidem v průběhu pracovní směny teplou stravu? Ve spolupráci s dodavateli jsme hledali nějakou reálnou možnost. Nejde jen o vzdálenosti, aló v pří­padě plynovodu Progress i o hor­ské oblasti. Rozvážení jídla by bylo značně neekonomické, navíc by jíd­lo zřejmě vystydlo. Proto jsme při­jali návth pracovníků Plynostavu Pardubice a Pramenu Užhorod, jehož podstatou je využití sovětských ter­mosů o obsahu dva a půl litru ga­rantujících uchovat stravu až pěta­šedesát stupňů teplou po dobu dva­ceti hodin. ■ Vraťme se však к ubytování. Co vám činí potíže? Především nedostatek pracovních sil pro úklid. My jsme »hotelem« se vším všudy, tedy i s pomocnými si­lami, které se těžko shánějí 1 doma. ■ S čím budete obchodovat v uby­tovacích areálech? Chceme našim lidem zajistit zboží, o které je běžně zájem. Udělali jsme si průzkum a ten v současnosti vy­hodnocujeme. ■ Jsou tím myšleny kartáčky na zo­by, anebo pivo? Obojí, a další sortiment, ať již do­vážený z domova, nebo nakupovaný v Sovětském svazu. Nejde o Tuzex ani o Luxus, ale o zboží, které jo zapotřebí ke každodennímu životu. Vždy však půjde o omezený sorti­ment, jehož rozsah je podmíněn platnými finančními předpisy o hos­podárném podnikání v zahraničí. ■ Budete v SSSR důle rozšiřovat své podnikání? S rozvojem vybraných integrač­ních akcí je to nezbytné. Letos to bude v souvislosti s naší účastí na další větvi plynovodu Jamburg. V Gorkovské a RJazaňské oblasti budeme zřizovat další závody. Ty zajistí sociální služby pro pracovní­ky, kteří budou stavět kompresní stanice a dvě stě dvacet kilometrů liniové části plynovodu. Děkujeme za rozhovor. MILOSLAV VLTAVSKÝ Ze zimního taktického cvičení tankistů, o kterém píšeme na straně 2. Na snímku velitel tanku svobodník Miroslav Norek a střelec vojín Tibor Goth. Foto JIŘÍ ŠLAPÁK NAPĚTÍ A NERVOZITA V BEJRÜTU Letiště opět uzavřeno Trvají izraelské útoky na jižní Libanon i boje o palestin­ské tábory • Vydírání pokračuje BEJRUT (Zpravodaj ČTK) — Bejrútské mezinárodní letiště zůstalo v ne­děli opět uzavřeno v důsledku hrozeb nového ostřelování od místních re­­akčních sil. Mezi letadly, která musela být odkloněna, bylo i letadlo letící na pravidelné lince Praha—Bejrút. Letoun ČSA přistál místo v Bejrútu V kyperské Larnace. Libanonská křesťanská pravice tak chce dosáhnout otevření nové přistávací plochy v oblastí, kterou kontroluje — v Halatu u Byblosu. Záměry pravice mají z politického hlediska separatistický charakter, protože směřují к odtržení křesťan­ských pblastí od zbytku země. O víkendu pokračovaly izraelské útoky proti jižnímu Libanonu i boje o palestinské tábory u Bejrútu. Izraelské dělostřelectvo umístěné v tzv. bezpečnostním pásmu na ji­hu Libanonu ostřelovalo v sobotu řadu jiholibanonských vesnic. Gra­náty několik vesničanů zabily a zra­nily. Podle bejrútského deníku As-Safir izraelští agresoři a vojáci tzv. Jiho­­libanonské armády vydržované Izrae­lem v lednu 25krát střelbou napadli příslušníky Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL). Sdělil to mluvčí UNIFIL v Bejrútu. Při přestřelkách mezi příslušníky šíitského hnutí Amal a obyvateli pa­lestinského tábora Šatila u Bejrútu byla jedna osoba zabita a 16 zra­něno. Mezi raněnými je větší počet palestinských dětí. Dva lidé přišli o život a přes deset utrpělo zranění při násilném obléhání palestinského tábora Rašídíja u přístavního města Súru. »Válka o tábory« mezi Pales­tinci a Amalem si podle agentury AFP od 30. září loňského roku vy­žádala 542 mrtvých a 2136 raněných. □ Teroristická skupina, která před týdnem unesla z Bejrútské univer­zity tři americké a jednoho indické­ho profesora nadále pokračuje ve svých odsouzeníhodných vyděrač­­ských hrozbách. V sobotu oznámila své další podmínky pro propuštěni rukojmích. »Organizace svaté islámské války za osvobození Palestiny« žádá vý­měnou za osvobození rukojmích pro­puštění 400 palestinských a arab­ských vězňů držených v izraelských žalářích. Pokud výměna nenastane do týdne, tři Američané a jeden Ind »budou popraveni a jejich těla po­hozena na smetišti«. Na potvrzení věrohodnosti tohoto prohlášení při­pojili к svému ultimátu fotografii jednoho z unesených, amerického hostujícího profesora matematiky, 391etého Jamese Turnéra. Ultimátum vyvolalo v Bejrútu váž­né obavy z americké vojenské inter­vence proti Libanonu, nebude-li po­žadavek únosců splněn. U libanon­ských břehů již řadu dní křižuje flo­tila 30 amerických válečných plavi­del v čele s letadlovými loďmi Ni­­mitz a Kennedy a odpovědní činitelé ve Washingtonu prohlásili, že pre­zident Reagan »uvažuje o všech al­ternativách odvety«, bude-li někte­rý z amerických rukojmích usmrcen. Anglikánský duchovní Terry Wait, který se pokouší zprostředkovat pro­puštění dalších amerických ruko­jmích v Libanonu, je sám již 13 dni nezvěstný. Panují obavy, že je ně­kterou ze skupin Hizbulláhu (Allá­hovy strany) držen jako rukojmí. Předseda libanonské Pokrokové so­cialistické strany Valid Džumblát se v sobotu nabídl, že je ochoten dát se osobně к dispozici únoscům místo •T. Waita. Zima stále přidělává starosti Zamrzlé vagóny brzdí přepravu • Lékaři upozorňují na nebezpečí omrzlin • Občané Bratislavy pomáhají likyidovat kalamitu PRAHA (Od našich zpravodajů a ČTK) — Na horách sluníčko a teploty kolem nuly, v nížinách mráz mnohde v noci přesahující 20 stupůů. Tento neobvyklý vývoj počasí způsobil o volných dnech velkou radost návštěvní­kům zimních středisek, ale mnoho starosti pracovníkům v nepřetržitých provozech a také lékařům. Například zdravotnici na Gottwal­­dovsku zaregistrovali patnáct přípa­dů lehkých omrzlin, dva těžké a je­den dokonce smrtelný. Mnozí tedy podcenili své schopnosti. Z příspěv­ků našich zpravodajů však vyplý­vá, že nehledě na nepříznivé pod­mínky, pokračoval na mnoha mís­tech zápas s rozmary počasí. Pomáhá občanská aktivita BRATISLAVA — Svetozár Ivan, ji­nak hlavní výpravčí tramvají ze závodu Elektrické trakce v Brati-slavě-Krasňanech, se v sobotu na konečné tramvají v Račí osvědčil v roli vedoucího dvacetičlenné par­ty řidičů a technickohospodářských pracovníků z uvedeného závodu. Celkem v Rači v sobotu pracovalo 140 lidí. Tamější JZD ochotně po­skytlo dva nákladní vozy a jeden nakladač. Řidiči Luboš Horný, Stani­slav Sčibrány 1 Igor Hečko neváha­li přijít ani v neděli. »Je jen škoda, že nám neposkytly mechanismy i další podniky, mohlo se víc udě­lat. Zejména na sídlišti Záhumenice jsou ještě zledovatělé chodníky, bo­hužel, občané se zde jaksi neměli к prácí,« postěžoval si předseda MNV Dušan Beladiš. (fm) Regulace vlaků se osvědčuje OSTRAVA — V neděli ráno bylo v Třineckých železárnách VŘSP., v Nové huti Klementa Gottwalda a ve Vítkovicích — Železárnách a strojírnách Klementa Gottwalda ne­vyložených 1298 vagónů s rudou a dalšími hutními substráty. »Ale už nestojí zamrzlé vlaky na trati,« řekl nám spokojeně Jaroslav Babíca, dis­pečer hutního dispečinku generál­ního ředitelství Hutnictví železa v Ostravě. »A to díky rozumné na­kládce, při níž Je možné omezený počet vlaků vozit přímo na vlečky hutních závodů, kde jsou rozmra­­zovny.« Nejmenší počet zamrzlých vogó­­nů měli v tyto dny hutníci v NHKG — asi 200. Rozmrazování čerstvých nákladů rudného koncentrátu trva­lo v těchto dnech kolem deseti ho­din, dolomitických písků i 24 ho­din. Jedenadvacet vozů úplně pro­mrzlého uhlí je však v rozmrazova­­cích tunelech tři dny a ještě je ne­mohli vytáhnout. (ře) Bagr stále v akci OPAVA — Práce na uvolňování zamrzlého koryta Moravice u Bran­ky na Opavsku se nezastavily ani v sobotu a v nedělí. V podmínkách, kdy mráz dosahuje třinácti až pat­nácti stupňů a kdy teplota vody v řece je pouhé dvě desetiny stup­ně nad nulou, je úsilí lidí zvlášť složité. Jak nás informoval Antonín Žůrek, technik Povodí Odry, po oba dny byl nasazen také mohutný ja­ponský obojživelný dálkově ovláda­ný bagr Komatsu. Částečné uvolnění koryta Moravi­ce umožní obnovit v pondělí vyučo­vání v hradecké základní škole, od­kud se děti kvůli vodě prosakující do sklepních prostorů musely pře­chodně přemístit do kulturního do­mu. (jt) Vázne přeprava uhlí ÚSTI NAD LABEM — Pomalý po­hyb vlakové zátěže, odstavené vla­ky a nedodržování nakládky a vy­kládky za uplynulé dva dny dále zkomplikovaly situaci v obvodu Provozního oddílu v Ostí n. La­bem. Celkový počet zamrzlých vo­zových jednotek stoupl na 611. Na­příklad v Severočeských chemic­kých závodech Lovosice zamrzlo 81 vozů, v Tonase Neštěmice 40 vozů. Manko jen ve vykládce za měsíc leden vzrostlo na víc než půl mi­liónu tun. Železničáři společně s přepravci se rozhodli odstranit vzniklé dopravní ztráty. Horníci v severočeském hnědo­uhelném revíru jsou připraveni к odevzdání potřebného množství uhlí, ale chybějí jim připravené vagóny. Uvolnění nákladních vlaků pro přísun do revíru je naléhavou otázkou těchto dnů. (koj STRUČNĚ ZE SVĚTA • К OTÁZKÁM ZAJIŠTĚNI BEZPEČ NOSTI a politického urovnáni re­gionálních problémů v Asii a Ti­chomoří hovořil na tiskové kon­ferenci v Moskvě ministr zahra­ničí MoLR M. Diigersiiren. • PROTI JADERNÝM ZKOUŠKÁM USA se vyslovuji rozumně uva­žující lidé v Evropě i ve Spoje­ných státech. • LIBANONSKÁ KS ukončila pří­pravy na svůj V. sjezd, který se bude konat ve dnech 3.—5. února. (Podrobnosti přinášíme na str. 6) DNES V LISTĚ ODVOLÁNI Z FUNKCÍ ohlas na článek v RP str. 2 Z DISKUSE NA CELOSTÁTNÍM AKTIVU К ZABEZPEČENÍ ZÁVĚR0 4. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ str. 3 O NOVÉ FORMĚ REKREAČNÍCH POBYTŮ str. i JAK OCENIT PRÁCI VEDOUCÍCH A ČLENŮ SOUBORŮ ZÁJMOVÉ UMĚLECKÉ ČINNOSTI Str. 5

Next