Rudé Právo, únor 1987 (LXVII/26-49)
1987-02-02 / No. 26
PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI 1987 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 26 — ROČNÍK 67 (Právo lidu ročník 90) CENA 50 HALÉŘŮ V porovnání se dvěma minulými úrodnými roky rostlinná výroba loni poklesla. Výpadky proti plánu měli obilnáři, pěstitelé cukrovky, chmele i další- Přesto se však dařilo plnit ekonomické ukazatele. Ve většině zemědělských podniků docílili plánovaného zisku. Z toho je zřejmé, že v JZD a státních statcích dovedou rychle reagovat na změněné podmínky, na různé úpravy ekonomických nástrojů a pravidel hospodaření. Berou také již za svůj kurs na zvýšení samostatnosti a odpovědnosti podniků, přechod na plný chozrasčot a postupně i samofinancováni. Ve většině pracovních kolektivů pochopili, že se nevyplatí váhat a čekat, nebo dokonce uhýbat. Stát nemůže donekonečna tak štědře — v porovnání s jinými vyspělými zeměmi — dotovat zmíněné odvětví národního hospodářství, i když hraje v životě společnosti zcela nezastupitelnou roli. Posun ve vědomí lidí je jistě cenný a prospěšný. Často je však provázen myšlením a jednáním, jehož důsledky je potřeba dobře analyzovat a uvážit. Například prosazování jen úzkých, čistě podnikových, oborových, resortních zájmů typu »vem, kde vem«, jen když budou zisky a prémie. Nebo podnikavost, která odvrací pozornost od efektivní intenzifikace rostlinné výroby jako základu zemědělství a jde některou ze zdánlivě snazších cest к získání peněz, urychlení rozvoje naší společnosti asi mnoho nepomohou. A když, tak jen dočasně a za cenu pozdějších obtíží. Objevuji se rovněž názory, že teď se bude všechno měřit jen a jen korunou a bude záležet jen a jen na vedoucích pracovnících, na jejich přesnosti, znalostech, nesmlouvavosti к podřízeným apod. A tudíž iniciativy lidí nebude už teď vlastně ani zapotřebí, jsou jedinci, kteří vyčkávají, nevěří, že se něco změní, váhají, jinými slovy — žijeme v období velkého myšlenkového kvasu, hledání efektivnějších cest к urychlení rozvoje ekonomiky a uspokojování potřeb obyvatelstva.'Změny v psychice lidí jsou nezhytným předpokladem všech dalších změn. V minulých dnech byly zveřejněny informace o výsledcích národního hospodářství SSSR, o vzestupu ekonomiky včetně zemědělství. Mnoho obyvatel našeho venkova navštívilo Sovětský svaz, existují také bohaté družební styky. Je tedy známo, jak nepříznivé přírodní a složité ekono-mické podmínky má sovětské zemědělství v porovnání 8 naším. Tím silněji působí zveřejněné údaje. Vyplatí se otevřeně diskutovat, říkat pravdu, přesvědčovat lidi, získávat je. Socialistická podnikavost není přece totéž jako »hrát si ien na vlastním pí-sečku«, živelně, na úkor jiného přetahovat pracovní síly, materiál, nejlepší osiva, zdroje. Právě nekázeň a živelnost, nepořádky brzdí postup vpřed. Jde přece o celospolečenskou efektivnost, jejímž základem může být jen plánovité hospodářství, ovšem mnohem kvalitněji prováděné než dosud. Spojit iniciativu podniků s výhodami centralizovaného řízení bude vyžadovat i podstatné změny v kvalitě práce ministerstev zemědělskoprůmyslového komplexu včetně dalších, nižších článků státního řízení. Jak složitá to bude práce, ukazují Zásady přestavby hospodářského mechanismu ČSSR. nedávno publikované v Rudém právu, jak potřéiSne jsou to změny, o tom by mohli nejlépe mluvit lidé z výroby. Vždyť například právě zemědělství se trvale potýká s nedostatky materiálně technického zásobování, které, jak známo, jsou ve zmíněném odvětví potenciálním nositelem vědeckotechnického pokroku do praxe. Každý čin se do budoucna bude skutečně měřit koranou. Nelze například považovat za správné vybudování zahradnického specializovaného střediska s mnohamiliónovými náklady v místě, kde jsou každoročně záplavy, a zelinářství je tak odsonzeno ke ztrátám. Nejdříve se tedy měly ony milióny investovat do regulace řeky či výstavby vodní nádrže apod., bez ohledu na to, že je to v jiném resortu. Měřit hospodaření korunou — to je nanejvýš nutný požadavek, avšak neznamená, že se tak má dít bez účasti lidí, jejich iniciativy. Nemálo chybných rozhodnutí ze strany různých článků hospodářského vedeni či výzkumu v minulých letech bylo realizováno jen proto, že se pracující v materiální výrobě nevyjádřili otevřeně к problémn. Možnost tu ovšem vždy hýla, ale její praktické využ*tí nejednou sklouzlo к formálnosti. Na besedách na pracovištích byla nejednou řečena i trpká slova. Proč však nejsou názory lidí z výroby a podniků brány vyššími řídicími hospodářskými orvén v v potaz tak. jak by si zasluhovalo právě hledisko efektivnosti? Slýchali jsme dříve i větu, která je skutečnou obžalobou administrativního řízení a poručníkování lidem ve výrobě: My víme, že je to nesmysl, ale musíme to dělat, jinak bychom na to (například na výstavbu kravína apod.) nedostali peníze. Pravda, takové chyby jsou už více let překonané, zdá se to jako dávná minulost. Ale právě na tom je vidět, jak rychle je možno měnit psychiko lidí, jestliže je důsledně plněna politická linie a změny jdou, jak se říká, lidem ze srdce. Iniciativa musí mít nový obsah odpovídající nynější etapě výstavby. Heslo pražské výzvy — Spojením vědy s výrobou, modernizací, tvůrčím úsilím kolektivů za splnění úkolů pětiletky — si vzalo za své stejně jako kritéria iniciativy ORO mnoho zemědělských podniků. Tak například ve Státním statku Liptovský Mikuláš vedla pražská výzva к závazku na zlepšení ochrany a kvality zemědělské půdy, ke zdokonalování spotřebičů energie, к lepšímu využití paliv a úspoře nákladů na výrobu. Jde tedy o kvalitativní změny ve výrobě а к tomu je potřeba právě i změněného myšlení. Neméně cenným důkazem změn v psychice lidí bude i to, když búdon mít příslušné orgány odvahu říci: ty a ty podniky se к výzvám přihlásily, ale závazky splnily jen částečně, anebo nesplnily. Člověk se přece nesnaží proto, aby byl chválen, ale proto, aby uskutečnil svá předsevzetí. Ale i rozbor příčin, proč ten který kolektiv závazek nesplnil, je každopádně cenný. Možná že se při takové analýze objeví různé konflikty. Povedou však třeba к tomu, že v podniku zavládne jiný přistup к talentovaným a nadaným lidem, ke zlepšovatelům, vynálezcům. Možná rozbor okáže, že v některých provozech to není s péčí o pracující takové, jak se po léta vykazuje. Má-li být plán výroby obilí v osmé pětiletce splněn, je potřeba docílit v průměru 4,5 tuny z hektaru. To je velké číslo. Vždyť v roce 1986 činil zmíněný průměr v ČSSR 4,28 tuny. Vyžaduje to vytvořit dělné ovzduší kritické náročnosti, komunistické otevřenosti tak, jak se to daří například ve Východočeském kraji, kde docilují v zemědělství trvale dobrých výsledků a loni — v obecně nepříznivých podmínkách — sklidili z hektaru v průměru 4,6 tuny obilí. Postup socialistické společnosti vpřed je neodmyslitelně spjat s výchovou lidí. I tady se hledají nové metody a cesty. Jedno je však jisté. Osvědčeným výchovným prostředkem a také prostředkem změny psychiky člověka je úporné řešení problémů — praxe. Změna přístupů v zemědělství Odsouzení praktik USA v Jižní Koreji PAŘÍŽ (Zpravodaj ČTK) — Mezinárodní styčný výbor pro mír a znovusjednocení Koreje (CILRECO) vyzval národy, vlády, parlamenty a a pokrokové sily světa, aby aktivněji podpořily snahu KLDR o nastolení míru na Korejském poloostrově a jeho znovusjednoceni. Podpořil požadavek KLDR na třístranné jednání na toto téma mezi Pchjongjangem, Soulem a Washingtonem a ostře odsoudil pokračující koloniální praktiky USA v Jižní Koreji. Rok 1987 vyhlásil Mezinárodním rokem za mír a znovusjednoceni Koreje. Další námořní manévry Team Spirit 1987, chystané pod taktovkou USA u korejských břehů, označil za »nepřípustnou provokaci«. Vyzval USA, aby »přestaly organizovat agresivní manévry a přijaly pávrh na třístranná jednání s cílem uzavřít mírovou smlouvu a přijmout prohlášení o neútočení« mezi oběma korejskými státy. CILRECO dále odsoudil útisk, jímž trpí obyvatelstvo Jižní Koreje ze střeny úřadú, a vyjádřil svou solidaritu se všemi oběťmi »hrozné represe a opakovaného porušováni lidských práv«. Podpořil také návrh KLDR, aby se letní olympijské hry roku 1988 konaly současně v obou zemích, což by »přispělo к posílení národní svornosti a vytvořilo podmínky příznivé míru v duchu olympijských ideálů«. My pro Integrační sMy S ředitelem Pramenu Praha o sociálním zabezpečení našich pracovníků v SSSR Když první naši stavbaři před basem vystoupili v Aksaji, v Kazašské SSR, přibližné tři tisíce kilometrů od domova, aby zde zahájili výstavbu jedné z integračních staveb, očekávali je také zástupci pražského Pramene. Mezi nimi byl tehdy i Jiří Kozel, ředitel podniku, jehož posláním je zajišťovat sociální služby pro výstavbu plynovodu Progress, těžebního a ůpravárenského kombinátu v Dolináké a plynárenského komplexu v Aksaji, známého pod označením Karačaganak. O tom jsme s nim také hovořili. ■ Váš podnik se nyní stává největším československým »hoteliérem«. Dé se to tak říci. Vedle stravování a ubytování budeme navíc zajišťovat doplňkový prodej potravin a průmyslového zboží pro několik tisíc našich pracovníků na integračních stavbách v Sovětském svazu po celou dobu výstavby. ■ Umíte to? Načerpali jsme zkušenosti na plynovodu Sojuz a využili jsme je v řídící činnosti i kádrové práci, kde se opíráme o zkušené pracovníky. ■ Byly vám к něčemu zkušenosti stavbařekých podniků? Všech jejich poznatků využíváme, ať už jde o zkušenosti z domova, či ze zahraničního podnikání. ■ Liší se od sebe? V zahraničí je to podstatně složitější. Je to dáno vzdálenostmi, rozsahem přepravovaného zboží a zajišťovaného materiálu, ale i obsahem a spojením. Řídit z Prahy něco, co je vzdálené tisíce kilometrů, je někdy dost složité. Ale zde jsme využili zkušeností soudruhů z partnerské organizace v NDR. ■ Máte dostatek kvalifikovaných pracovníků? Na zahraničních pracovištích musí být stoprocentní odborníci ^a morálně a politicky vyzrálí lidé. Hlavním zdrojem jsou restaurace a jídelnv. interhotely Čedok a spotřební družstva. ■ Přesto jste museli některé lidi vyměnit. V některých případech se to stalo. Zejména tehdy, když nesplňovali profesionální předpoklady. ■ Jak zvládáte stravování? Zvládnout je musíme, to je naší povinností, ale úkol je to veliký. Stravovací jednotky na jednotlivých pracovištích Sovětského svazu jsou velice rozdílné a rozdílné jsou i podmínky stravování. Nejmenší kuchyně a jídelny mají denní kapacitu tři sta strávníků, největší budujeme pro sedm a půl tisíce vydaných Jídel denně. Pokaždé to chce zvolit jiný způsob řízení a organizace práce. Získali jsme již dostatek zkušeností a myslím, že víme, jak na to. ■ Před časem jsme se v Dolináké setkali s názorem skupiny dělníků, že dobře vaří jen v době konání kontrolního dne. Jiná skupina tento názor vyvrátila. Přesto se nabízí otázka — jste schopni zajistit takový jídelníček, aby vyhovoval všem? Při tisících strávníků ani nelze vyhovět chuti každého z nich. Snažíme se však spolu se stravovacími komisemi najít jídla, která jsou mezi stavbaři oblíbena. Říká se sice, že hlad je nejlepší kuchař, ale přesto, pokud nejsou zbytky na talířích, je to známka, že chutnalo. Přizpůsobování obliby stravy se snažíme zajistit i tak, že větší skupině stavbařů vaří jejich krajané. Samozřejmě že v zahraničí musíme respektovat i momentální surovinové možnosti. ■ Od některých dělníků na Karačaganaku jsem slyšel stížnosti na nekvalitní maso. Jak to bylo doopravdy? V první fázi rozběhu stavby nebylo dost vepřového. V Kazachstánu se konzumuje mnohem méně než u nás, a my, pochopitelně, nebudeme vozit maso až z Československa. Vyřešilo se to ve spolupráci se sovětskými orgány к naší spokojenosti. Jinou věcí je uchování masa v horkých dnech, kterýph je tu požehnaně. Měli jsme к dispozicí jediný chladírenský přepravník na přivážení i uchování veškerého masa. S tak nedostatečným vybavením nemůžeme být spokojeni. ■ Nezdá se vám, že projekty nových kuchyní nezajišťují zlepšení situace? К projektům se vyjadřujeme a pří zjištění nedostatků jsou pak dopracovány tak, aby v době jejich realizace bylo vše v pořádku. Proto se také zúčastňujeme přejímání objektů. ■ Takže věříte, že to bude vždy v pořádku? Jsem o tom přesvědčen. ■ Karačaganak, ale především Progress, jako liniová stavba, budou mít mnohá vzdálená pracoviště. Jak zajistíte lidem v průběhu pracovní směny teplou stravu? Ve spolupráci s dodavateli jsme hledali nějakou reálnou možnost. Nejde jen o vzdálenosti, aló v případě plynovodu Progress i o horské oblasti. Rozvážení jídla by bylo značně neekonomické, navíc by jídlo zřejmě vystydlo. Proto jsme přijali návth pracovníků Plynostavu Pardubice a Pramenu Užhorod, jehož podstatou je využití sovětských termosů o obsahu dva a půl litru garantujících uchovat stravu až pětašedesát stupňů teplou po dobu dvaceti hodin. ■ Vraťme se však к ubytování. Co vám činí potíže? Především nedostatek pracovních sil pro úklid. My jsme »hotelem« se vším všudy, tedy i s pomocnými silami, které se těžko shánějí 1 doma. ■ S čím budete obchodovat v ubytovacích areálech? Chceme našim lidem zajistit zboží, o které je běžně zájem. Udělali jsme si průzkum a ten v současnosti vyhodnocujeme. ■ Jsou tím myšleny kartáčky na zoby, anebo pivo? Obojí, a další sortiment, ať již dovážený z domova, nebo nakupovaný v Sovětském svazu. Nejde o Tuzex ani o Luxus, ale o zboží, které jo zapotřebí ke každodennímu životu. Vždy však půjde o omezený sortiment, jehož rozsah je podmíněn platnými finančními předpisy o hospodárném podnikání v zahraničí. ■ Budete v SSSR důle rozšiřovat své podnikání? S rozvojem vybraných integračních akcí je to nezbytné. Letos to bude v souvislosti s naší účastí na další větvi plynovodu Jamburg. V Gorkovské a RJazaňské oblasti budeme zřizovat další závody. Ty zajistí sociální služby pro pracovníky, kteří budou stavět kompresní stanice a dvě stě dvacet kilometrů liniové části plynovodu. Děkujeme za rozhovor. MILOSLAV VLTAVSKÝ Ze zimního taktického cvičení tankistů, o kterém píšeme na straně 2. Na snímku velitel tanku svobodník Miroslav Norek a střelec vojín Tibor Goth. Foto JIŘÍ ŠLAPÁK NAPĚTÍ A NERVOZITA V BEJRÜTU Letiště opět uzavřeno Trvají izraelské útoky na jižní Libanon i boje o palestinské tábory • Vydírání pokračuje BEJRUT (Zpravodaj ČTK) — Bejrútské mezinárodní letiště zůstalo v neděli opět uzavřeno v důsledku hrozeb nového ostřelování od místních reakčních sil. Mezi letadly, která musela být odkloněna, bylo i letadlo letící na pravidelné lince Praha—Bejrút. Letoun ČSA přistál místo v Bejrútu V kyperské Larnace. Libanonská křesťanská pravice tak chce dosáhnout otevření nové přistávací plochy v oblastí, kterou kontroluje — v Halatu u Byblosu. Záměry pravice mají z politického hlediska separatistický charakter, protože směřují к odtržení křesťanských pblastí od zbytku země. O víkendu pokračovaly izraelské útoky proti jižnímu Libanonu i boje o palestinské tábory u Bejrútu. Izraelské dělostřelectvo umístěné v tzv. bezpečnostním pásmu na jihu Libanonu ostřelovalo v sobotu řadu jiholibanonských vesnic. Granáty několik vesničanů zabily a zranily. Podle bejrútského deníku As-Safir izraelští agresoři a vojáci tzv. Jiholibanonské armády vydržované Izraelem v lednu 25krát střelbou napadli příslušníky Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL). Sdělil to mluvčí UNIFIL v Bejrútu. Při přestřelkách mezi příslušníky šíitského hnutí Amal a obyvateli palestinského tábora Šatila u Bejrútu byla jedna osoba zabita a 16 zraněno. Mezi raněnými je větší počet palestinských dětí. Dva lidé přišli o život a přes deset utrpělo zranění při násilném obléhání palestinského tábora Rašídíja u přístavního města Súru. »Válka o tábory« mezi Palestinci a Amalem si podle agentury AFP od 30. září loňského roku vyžádala 542 mrtvých a 2136 raněných. □ Teroristická skupina, která před týdnem unesla z Bejrútské univerzity tři americké a jednoho indického profesora nadále pokračuje ve svých odsouzeníhodných vyděračských hrozbách. V sobotu oznámila své další podmínky pro propuštěni rukojmích. »Organizace svaté islámské války za osvobození Palestiny« žádá výměnou za osvobození rukojmích propuštění 400 palestinských a arabských vězňů držených v izraelských žalářích. Pokud výměna nenastane do týdne, tři Američané a jeden Ind »budou popraveni a jejich těla pohozena na smetišti«. Na potvrzení věrohodnosti tohoto prohlášení připojili к svému ultimátu fotografii jednoho z unesených, amerického hostujícího profesora matematiky, 391etého Jamese Turnéra. Ultimátum vyvolalo v Bejrútu vážné obavy z americké vojenské intervence proti Libanonu, nebude-li požadavek únosců splněn. U libanonských břehů již řadu dní křižuje flotila 30 amerických válečných plavidel v čele s letadlovými loďmi Nimitz a Kennedy a odpovědní činitelé ve Washingtonu prohlásili, že prezident Reagan »uvažuje o všech alternativách odvety«, bude-li některý z amerických rukojmích usmrcen. Anglikánský duchovní Terry Wait, který se pokouší zprostředkovat propuštění dalších amerických rukojmích v Libanonu, je sám již 13 dni nezvěstný. Panují obavy, že je některou ze skupin Hizbulláhu (Alláhovy strany) držen jako rukojmí. Předseda libanonské Pokrokové socialistické strany Valid Džumblát se v sobotu nabídl, že je ochoten dát se osobně к dispozici únoscům místo •T. Waita. Zima stále přidělává starosti Zamrzlé vagóny brzdí přepravu • Lékaři upozorňují na nebezpečí omrzlin • Občané Bratislavy pomáhají likyidovat kalamitu PRAHA (Od našich zpravodajů a ČTK) — Na horách sluníčko a teploty kolem nuly, v nížinách mráz mnohde v noci přesahující 20 stupůů. Tento neobvyklý vývoj počasí způsobil o volných dnech velkou radost návštěvníkům zimních středisek, ale mnoho starosti pracovníkům v nepřetržitých provozech a také lékařům. Například zdravotnici na Gottwaldovsku zaregistrovali patnáct případů lehkých omrzlin, dva těžké a jeden dokonce smrtelný. Mnozí tedy podcenili své schopnosti. Z příspěvků našich zpravodajů však vyplývá, že nehledě na nepříznivé podmínky, pokračoval na mnoha místech zápas s rozmary počasí. Pomáhá občanská aktivita BRATISLAVA — Svetozár Ivan, jinak hlavní výpravčí tramvají ze závodu Elektrické trakce v Brati-slavě-Krasňanech, se v sobotu na konečné tramvají v Račí osvědčil v roli vedoucího dvacetičlenné party řidičů a technickohospodářských pracovníků z uvedeného závodu. Celkem v Rači v sobotu pracovalo 140 lidí. Tamější JZD ochotně poskytlo dva nákladní vozy a jeden nakladač. Řidiči Luboš Horný, Stanislav Sčibrány 1 Igor Hečko neváhali přijít ani v neděli. »Je jen škoda, že nám neposkytly mechanismy i další podniky, mohlo se víc udělat. Zejména na sídlišti Záhumenice jsou ještě zledovatělé chodníky, bohužel, občané se zde jaksi neměli к prácí,« postěžoval si předseda MNV Dušan Beladiš. (fm) Regulace vlaků se osvědčuje OSTRAVA — V neděli ráno bylo v Třineckých železárnách VŘSP., v Nové huti Klementa Gottwalda a ve Vítkovicích — Železárnách a strojírnách Klementa Gottwalda nevyložených 1298 vagónů s rudou a dalšími hutními substráty. »Ale už nestojí zamrzlé vlaky na trati,« řekl nám spokojeně Jaroslav Babíca, dispečer hutního dispečinku generálního ředitelství Hutnictví železa v Ostravě. »A to díky rozumné nakládce, při níž Je možné omezený počet vlaků vozit přímo na vlečky hutních závodů, kde jsou rozmrazovny.« Nejmenší počet zamrzlých vogónů měli v tyto dny hutníci v NHKG — asi 200. Rozmrazování čerstvých nákladů rudného koncentrátu trvalo v těchto dnech kolem deseti hodin, dolomitických písků i 24 hodin. Jedenadvacet vozů úplně promrzlého uhlí je však v rozmrazovacích tunelech tři dny a ještě je nemohli vytáhnout. (ře) Bagr stále v akci OPAVA — Práce na uvolňování zamrzlého koryta Moravice u Branky na Opavsku se nezastavily ani v sobotu a v nedělí. V podmínkách, kdy mráz dosahuje třinácti až patnácti stupňů a kdy teplota vody v řece je pouhé dvě desetiny stupně nad nulou, je úsilí lidí zvlášť složité. Jak nás informoval Antonín Žůrek, technik Povodí Odry, po oba dny byl nasazen také mohutný japonský obojživelný dálkově ovládaný bagr Komatsu. Částečné uvolnění koryta Moravice umožní obnovit v pondělí vyučování v hradecké základní škole, odkud se děti kvůli vodě prosakující do sklepních prostorů musely přechodně přemístit do kulturního domu. (jt) Vázne přeprava uhlí ÚSTI NAD LABEM — Pomalý pohyb vlakové zátěže, odstavené vlaky a nedodržování nakládky a vykládky za uplynulé dva dny dále zkomplikovaly situaci v obvodu Provozního oddílu v Ostí n. Labem. Celkový počet zamrzlých vozových jednotek stoupl na 611. Například v Severočeských chemických závodech Lovosice zamrzlo 81 vozů, v Tonase Neštěmice 40 vozů. Manko jen ve vykládce za měsíc leden vzrostlo na víc než půl miliónu tun. Železničáři společně s přepravci se rozhodli odstranit vzniklé dopravní ztráty. Horníci v severočeském hnědouhelném revíru jsou připraveni к odevzdání potřebného množství uhlí, ale chybějí jim připravené vagóny. Uvolnění nákladních vlaků pro přísun do revíru je naléhavou otázkou těchto dnů. (koj STRUČNĚ ZE SVĚTA • К OTÁZKÁM ZAJIŠTĚNI BEZPEČ NOSTI a politického urovnáni regionálních problémů v Asii a Tichomoří hovořil na tiskové konferenci v Moskvě ministr zahraničí MoLR M. Diigersiiren. • PROTI JADERNÝM ZKOUŠKÁM USA se vyslovuji rozumně uvažující lidé v Evropě i ve Spojených státech. • LIBANONSKÁ KS ukončila přípravy na svůj V. sjezd, který se bude konat ve dnech 3.—5. února. (Podrobnosti přinášíme na str. 6) DNES V LISTĚ ODVOLÁNI Z FUNKCÍ ohlas na článek v RP str. 2 Z DISKUSE NA CELOSTÁTNÍM AKTIVU К ZABEZPEČENÍ ZÁVĚR0 4. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ str. 3 O NOVÉ FORMĚ REKREAČNÍCH POBYTŮ str. i JAK OCENIT PRÁCI VEDOUCÍCH A ČLENŮ SOUBORŮ ZÁJMOVÉ UMĚLECKÉ ČINNOSTI Str. 5