Rudé Právo, březen 1987 (LXVII/50-75)

1987-03-26 / No. 71

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI. SPOJTE SEI E PRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 71 —■ ROČNÍK 67 (Právo lidu ročník 90) N ejcennější hodnotou bojovníků za pokrokovou budoucnost lidstva, z niž čerpají jistotu, že jdou po správné cestě a že jejich úsilí bude přes všechny obtíže a překážky naplněno úspěchem, je po­znáni zákonitostí, podle nichž se řídí vývoj přírody a společnosti, znalost teorie marxismu-leninismu. Komunistická strana, která vede pracující po této cestě, mohla by s ní bez onoho kompasu snadno sejit, podlehnout živelnosti, ztratit ze zřetele konečný cil. Je proto nesmírně důležité, aby teorie jako celek i její jednotlivé součásti plnily toto své poslání, aby byly spolehlivým návodem к jed­náni, jež směřuje к rozvoji socialistické ekonomiky, společenských vztahů, vědy a umění, všech oblasti života socialistické společnosti. Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, dokument, v němž naše strana zakotvila svon dějinnou zkušenost z nej­obtížnějšího období, z boje proti pravicovému oportunismu, ukazuje i úkoly strany týkající se ideologické oblasti. Dokazuje, že strana nesmí podléhat prakticismn a oslabit ideologickou práci, která je nedílnou součásti boje strany a dělnické třídy. Připomíná v této souvislosti důležitou zásadu: dbát, aby se ideologická činnost nestala — v důsledku oslabení pozor­nosti к rozvoji teorie — pouze propagandou politiky, ale také aby ani nesklouzla na abstraktní vysvětlování marxisticko-leninských pouček. Udržovat marxisticko-leninskou teorii, která má reagovat na všechny proměny přírody a společnosti i našeho poznáni, na potřebné úrovni, zabezpečovat její spojení se společenskou praxí není ovšem nic snad­ného a samozřejmého, zvláště v současnosti, v období vědeckotechnické revoluce, je to však kategorický požadavek, který byl znovu zdůrazněn i na 5. zasedáni OV KSČ: »je třeba přehodnotit činnost společenských věd, aby nejen registrovaly fakta, ale více pomáhaly straně a společnosti při řešení současných problémů.« Život se prudce vyvíjí kupředu a teorie, která neosvětluje cestu a zaostává za potřebami praxe, oslabuje své poslání. Podstatným rysem marxismu-leninismu ie právě to, že netvoří uzavřený systém dogmat, ale že je trvalým, nikdy nekončícím procesem poznávání a přeměňování skutečnosti, že se stále obohacuje o nové poznatky vědy a praxe. Slabá místa v působení společenskovědní fronty v naší zemi vznikají především z její malé schopnosn formulovat společenské pod­mínky a důsledky vědeckotechnické revoluce. Základním posláním této fronty je analyzovat život naší společnosti s větší smělostí a soustav­ností; jejím úkolem je přicházet s koncepcemi a návrhy na urychlování sociálně ekonomic­kého rozvoje, na zkvalitňováni spo­lečenského systé­mu, zdokonalování ekonomického me­chanismu a pro­­gnézování dalšího vývoje společnosti. Strategie urych­lení sociálně eko­nomického rozvoje, kterou vytyčil XVII. sjezd KSČ, vyžaduje, aby byla překonána jistá od­trženost teorie od úkolů, které vystupuji před společenskou praxí. Akti­­vizace teoretické fronty vystupuje v této souvislosti jako mimořádně závažný úkol a jeho realizace vyžaduje i v našich podmínkách mnohého se zříci a mnohé začít znovu. Za potřebami společenské praxe zaostává zejména ekonomická teorie. Předsudky o úloze zbožně peněžních vztahů a působení zákona hodnoty, které měli a zčásti dosud mají někteří hos­podářští pracovníci a dokonce i ekonomové-teoretici, to, že tyto vztahy byly považovány za něco cizorodého, působícího proti socialismu, mělo a dosud má vážné následky pro hospodářskou praxi, vede к subjekti­­viemu v tvorbě cen, к malému zájmu o kvalitativní stránky výroby, o její efektivnost. je přirozené. Ze v politické ekonomii, tak jako v každé vědě, je řada otázek již vyřešena. Avšak rozvoj společnosti otevírá nové a nové pro­blémy, na které je třeba hledat odpověď, a také opravit, nově formulovat poučky, které vývoj překonal. Kromě již připomenuté problematiky je to například otázka ekonomických příčin negativních jevů v ž vote so­cialistické společnosti, způsoby aktivizace lidí, rozvíjení ekonomických vztahů socialismu a podobně. Radu nových, teoreticky nevyřešených problémů přináší rozvoj socialistické ekonomické integrace. Zaostávání se ovšem neprojevuje jen v politické ekonomii, ale i v jiných součástech marxisticko-leninské teorie, především ve vědeckém komunismu. Promyšleně a s velkou odpovědností přistupují к tvůrčímu rozvíjení revoluční teorie sovětští komunisté, jak dosvědčuje řada dokumentů OV KSSS z posledního období. Především materiály XXVII. sjezdu, zvláště Program KSSS. V srpnu loňského roku přijal ÜV KSSS usnesení o teo­retickém a politickém časopisu Kommunist. Byla uspořádána významná porada vedoucích pracovníků kateder společenských věd. Pronikavá ana­lýza marxisticko-leninské teorie, 'jejího současného stavu a perspektiv vývoje je obsažena v projevu soudruha Michails Gorbačova O přestavbě a kádrové politice strany na lednovém zasedání OV KSSS. Tyto dokumenty zdůrazňují základní metodologické hledisko, s nímž se v Sovětském svazu přestupuje к rozvíjení marxisticko-leninské teorie — zkoumat nové jevy života a poznatky moderní vědy ve spojení s bo­hatými zkušenostmi dějin, na základě všestranného uplatnění velkého odkazu Marxe, Engelse a Lenina. Přístup KSSS к rozvíjení marxisticko-leninské teorie je příkladný pro další komunistické strany. Vždyť marxismus-leninismus je jeden, rozdílné jsou jen podmínky, za nichž je tato teorie přeměňována ve společenskou praxi. Lednové zasedání OV KSSS ukazuje, že za hlavní příznak zaostávání teorie je třeba považovat nedostatečné nplatňováni ďalektiky. této »duše marxismu«,^ jak ji nazval Lenin. Leninova myšlenka, že »hodnota teor!e je v přesném vyjádření všech rozporů, které se vyskytují v životě«, byla nejednou přehlížena. Tak se po řadu let vytvářel idealizovaný, zkreslený obraz o společenských procesech. Zjednodušeně bylo nejednon vyk’ádáno i Leninovo učení o socialismu. To mělo za následek, že teoretické před­stavy o socialismu zůstaly v mnohém na úrovni 30.—40. let. V době. kdy se tak často citovala pravďvá slova, že není nic praktičtějšího než dobrá teorie, se bohužel nejednou jen málo vykonalo pro to, aby teorie byla opravdu dobrá, to jest, aby mohla odpovídat na otázky kladené praxí. Uvedené nedostatky, jakkoliv jsou vážné a přinášejí socialismu nemalé škody, nejsou nepřekonatelné. Naopak, sám život vyžaduje, aby se učení marxismu-leninismu rychle zbavovalo toho, co se přežilo a brání pravdi­vému poznání skutečnosti, aby rozvoj vědeckého zkoumání společnosti umožnil vbrzku pokrýt bílá místa na mapě společenského poznání. Vždyť známá Marxova myšlenka obsažená v tezích o Feuerbachovi, že filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to, ho změnit, vůbec neznamená, že není nutné svět vykládat. Naopak, aby bylo možné ho správným směrem měnit, je třeba správně ho vykládat. I naše komunistická strana má právo a povinnost přispět svým dílem к rozmnožování a rozvíjení společné ideové výzbroje mezinárodního ko­munistického hnutí — marxisticko-leninské teorie. Inspirována příkladem KSSS, bude v souladu se závěry svého XVII. sjezdu usilovat o rozvoj marxismu-leninismu a o uplatněni jeho výsledků ve společenské praxi. S větší smělostí a soustavnosti Vytvořen podnik Škoda-Uralmaš Závěr návštěvy sovětské delegace PLZEŇ (CTK) — Dohodo o vytvoření společného podniku Škoda—Ural­­maš se sídlem v Plzni podepsali ministr hutnictví a těžkého strojírenství CSSR Eduard Saul a první náměstek předsedy Byra rady ministrů SSSR pro strojírenství Jurij Konyšev. Jde o podnik inženýřsko-dodava­­telského typu a předmětem jeho činnosti je řízení vývoje, projekce a realizace dodávek technologickýcn zařízení pro válcování oceli a ne­železných kovů za studená včetně úpravárenských linek. Společný podnik je prvním svého druhu v Československu. PRAHA — Setkáním s místopředse­dou vlády ČSSR Ladislavem Gertem skončila ve středu pracovní návště­va sovětské delegace vedené jurijem Konyševem. Výsledkem třídenního jednání je konkretizace dohod o za­ložení 26 společných podniků, orga­nizací, sdružení a přímých vztahů. Ke spolupráci jsou připraveny také MEZ Mohelnice se sovětskou orga­nizací Elektrodvigatěl Užhorod. Po­dle dohod budou pracovat tři spo­lečné kolektivy. Byla podepsána rov­něž dohoda o spolupráci ve výrobě normálu tvářením a navázáno dva­cet přímých výrobních a vědecko­technických vztahů mezi českoslo­venskými a sovětskými podniky. ČTVRTEK1987 Zpráva ze zasedání předsednictva ŰV KSČ O úkolech komunistů v Revolučním odborovém hnutí • К opatřením ke zvýšení účinnosti práce Sboru národní bezpečnosti # Projednána zpráva o výsledcích pobytu studijní delegace ústředního výboru strany v So* větském svazu PRAHA — Předsednictvo ŰV KSČ se na svém středečním zasedání zabývalo úkoly komunistů v Revo­lučním odborovém hnutí v souvis­losti s přípravou XI. vSeodborového sjezdu. Zdůraznila význam závěrů 5. zasedáni Ov KSČ к dalšímu po­stupu přestavby ekonomického me­chanismu а к prohloubeni demokra­tizace naSí společnosti pro zaměře­ni další práce ROH. Poukázalo na to, že nová etapa našeho rozvojé, spojená s uskutečňováním hlubo­kých zmén v ekonomické, sociální, společenské a dalších oblastech, vy-tváří nové podmínky pro naplňová­ni ekonomické a sociální, společen­ské a výchovné funkce ROH a vy­volává nezbytnost zdokona’ení je­ho činnosti. Významný bnde podíl ROH při přestavbě hospodářského mechanlsmn a při řešeni otázek po­stavení pracovních kolektivů. Před­sednictvo OV KSČ vyzvedlo rovněž úlohu odborů v zápase o intenzifi­kaci ekonomiky a růst produktivity práce na základě vědeckotechnické­ho rozvoje. Ie nedílně spjata s uplat­ňováním jejich poslání při zabez­pečování sociálních zájmů a při ochraně práv pracnjících. Naplňo­vání nových odpovědných úko’ú Re­volučního odborového hnnti vyžadn­­je v celé jeho činnosti prohlubovat vnitroodborovou demokracii, ener­gicky překonávat projevy byrokra­­tismu, formalismu a administrativ­ních metod, proh'nbovat po'itickou práci, vytvářet atmosféru otevřenos­ti, kritiky a sebekrtiky, podněcovat iniciativu a aktivitu pracujících. Předsednictvo projednalo dále zprávu o realizaci opatření ke zvý­šení účinnosti práce Sboru národní bezpečnosti, zejména v boji proti kriminalitě, při opevňováni veřejné­ho pořádku a při ochraně občanů. Cílem těchto opatření je posílit vý­kon pořádkové a- bezpečnostní služ­by SNB v terénu. Předsednictvo OV KSČ vzalo rov­něž na vědomí zprávu o výsledcích pobytu studijní de'egace ústředního výboru KSČ, vedené tajemníkem Ov KSČ Jindřichem Poledníkem v So­větském svazu. Projednalo získané poznatky z práce místních sovětů po XXVIL sjezdu KSSS, zejména v roz­voji socialistické demokracie, zdoko­nalování volebního systému, zabez­pečování sociálního a ekonomického programu v místech a rozvoje no­vých forem služeb obyvatelstvu. Ulo­žilo získaných zkušeností využívat při zvyšování úrovně práce národ­ních výborů v ČSSR. V průběhu svého jednání předsed­nictvo rozhodlo o některých dalších otázkách z oblasti vnitřní a zahra­niční politiky. Soudruh Michail Gorbačov přijal ve středu v Moskvě účastníky zasedání výboru ministrů zahraničních věcí člen­ských států Varšavské smlouvy. Telefoto ČTK DNES V LISTĚ CHTĚJÍ ZÁRUKY JISTOTY }e možné změnit technologii izolaci střech? str. 4 Nad stránkami sovětského tisku JE LEHKÉ BÝT DIVÁKEM? str. 6 KAŽDÝ KLIENTEM A DODAVATELEM Dokončeni reportáže našeho pařížského zpravodaje str. 6 SKONČILO ZASEDANÍ MINISTRŮ ZAHRANIČÍ ZEMI VARŠAVSKÉ SMLOUVY Uchránit lidstvo před nebezpečím jaderného zničení Setkání Michaila Gorbačova s účastníky zasedání • Na závěr zasedání přijata výzva států Varšavské smlouvy Za rozvoj celoevropského procesu a za úspěšné ukončení vídeňské schůzky Ф Komuniké ze zasedání MOSKVA (ČTK, zr) — V Moskvě ve středu skončilo zasedání výboru ministrů zahraničních věci členských států Varšavské smlouvy. Na závěr zasedání přijali jeho účastnici výzvu států Varšavské smlouvy Za rozvoj celoevropského procesu a za úspěšné ukončení vídeňské schůzky, a komu­niké ze zasedání výboru. (Text obou dokumentů uveřejňujeme na str. 7.) Generální tajemník ÜV KSSS Mi­chail Gorbačov se téhož dne sešel s účastníky zasedání výboru minist­rů zahraničních věcí členských stá­tů Varšavské smlouvy, ministry za­hraničních věcí Bulharské lidové republiky Petrem Mladenovem, Čes­koslovenské socialistické republiky Bohuslavem Chňoupkem, Maďarské lidové republiky Péterem Várko­­nyim, Německé demokratické repu­bliky Oskarem Fischerem, Polské lidové republiky Mariánem Orze­­chowským a Rumunské socialistic­ké republiky Ioanem Tatuem. V rozhovoru, který se vyznačoval soudružským ovzduším a plným vzá­jemným porozuměním, ministři vy­slovili uspokojeni nad přestavbou práce výboru ministrů zahraničních věcí, která je stále vlče tvůrčí a předpokládá, že každý se bude ini­ciativněji podílet na realizaci spo­lečně vypracované linie zemí socia­listického společenství. Bylo pouká­záno na velký význam sovětských iniciativ, jejichž cílem je zajistit přežití lidstva a spolehlivou bez­pečnost pro každý národ a pro všechny země a vytvořit svět bez násilí a bez jaderných zbraní. Zvlášť byl zdůrazněn historický význam procesů, které se nyní odehrávají v Sovětském svazu a jež souvisejí s urychlením sociálně ekonomické­ho rozvoje, s přestavbou a demokra" tlzací, pro osudy socialismu a míru. Michail Gorbačov vyjádřil uspoko­jení nad prací výboru ministrů za­hraničních věcí a hovořil o tom, že je nezbytné dodat jí větší dynamič­nost a operativnost, aby tento důle­žitý nástroj koordinace zahraničně­politické činnosti bratrských socia­listických zemí v plné míře odpoví­dal zvýšeným a složitějším úkolům na světovém dějišti a rozšiřujícím se možnostem ovlivňovat mírumi­lovnou politikou socialismu osudy světa. Je skutečností, že iniciativy Sovětského svazu a členských států Varšavské smlouvy zaměřené na od­vrácení jaderné katastrofy a na od­zbrojení si získávají sympatie a pod­poru světového veřejného mínění a přímo mění ovzduší veškerého mezi­národního života. Sovětský svaz s veškerou odpovědností přistupuje к otázkám války a míru, činil a bu­de činit vše, co je v jeho silách, aby uchránil lidstvo před nebezpečím jaderného zničení. Michail Gorbačov konstatoval, že bratrské strany a země budují své vztahy na pevném základě rovno právnosti, samostatnosti a odpověd nosti, iniciativy a koordinovanosti KSSS a Sovětský svaz důsledně do držují linii, kterou kolektivně vy pracovaly země socialistického spo lečenství. Když hovořil o vnitřních záleži­tostech Sovětského svazu, Michail Gorbačov zdůraznil, že sovětský lid řeší úkoly, jež mají dalekosáhlé dů­sledky pro odhalení možností, která má socialistické zřízení. Přestavba není jednoduchá záležitost. Nepostu­puje bez boje a bez problémů, pro­tože se týká mnoha lidí, celé spo­lečnosti. Komunisté, všichni sovětští lidé však mají jediné přání — ne­zastavovat se na polovině cesty a dovést obnovu všech stránek života sovětského lidu do konce. Michali Gorbačov popřál účastní­kům zasedání výboru m nistrů za­hraničních věcí a všem diplomatům socialistických zemí tvůrčí odvahu a novátorský přístup v úsilí o dosa­žení ušlechtilého cíle, jímž je za­bránit válce. Požádal je též, aby vedoucím představitelům bratrských členských zemi Varšavské smlouvy tlumočili soudružský pozdrav. Setkání se zúčastnil člen politic­kého byra ŰV KSSS, mnistr zahra­ničních věcí SSSR Eduard Ševard­­nadze a tajemník OV KSSS Vadím Medveděv. □ Týž den ministři zahraničních věcí zemí Varšavské smlouvy odces­tovali z Moskvy. Na letišti šeremeťjevo se s nimi rozloučil Eduard Ševardnadze, ofi­ciální představitelé ministerstva za­hraničních věcí SSSR a vedoucí di­plomatických misí BLR, CSSR, MLR, NDR, PLR a RSR v Sovětském svazu. PRAHA — Na ruzyňském letišti v Praze přivítal B. Chňoupka ná­městek ministra zahraničních věcí ČSSR Zdeněk Černík. Přítomen byl rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR Viktor Lomakin. STRUČNĚ ZE SVĚTA ) PŘES 1200 NIKARAGUJSKÝCH KONTRAREVOLUCIONARO vy­cvičila v záškodnických meto­dách boje proti sandinovské re­voluci americká Ostřední zpra­vodajská služba. Ě OBCHODNÍ LOĎ směřující do ji­­holibanonské Sajdy přepadl izraelský bojový Člun. Ě vyšetřovaní aféry iranga-TE naznačuje, že bývalý ředitel CIA W. Casey měl mnohem vý­znamnější úlohu, než se dosud soudilo. I SPOLKOVÝ SOUD V KARLSRUHE zrušil rozsudek nad bývalým esesákem W. Ottem, který se po­dílel na zavraždění předsedy KS Německa E. ThSimanna v kon­centračním táboře Buchenwald — podivná spravedlnost justice NSR. I ČS. NÁMOŘNÍ LOĎ TŘINEC po­skytla pomoc posádce čtyřčlen­né americké plachetnice. (Podrobnosti na str. 7) BŘEZEN SLOVO KE DNI Máme hodně společného Zprávu o tom, že v blízké době uvítáme v naší zemí soudruha Mi­chaila Gorbačova, jsem přivítal s opravdovým zájmem. Jako občana i stranického funkcionáře mě zajímají názory nejvyššího sovětského představitele na řešení úkolů urychlení sociálního a ekonomického roz­voje SSSR. Máme přece v řešení vlastního programu urychleni mnoho společného. V růstu aktivity sovětské společnosti po XXVll. sjezdu KSSS hledám poučeni pro vlastní práci. Nejvíce mé jako dělníka zaujaly netradiční přístupy к řízeni a orga­nizování výroby, ke spravedlivějšímu oceňování poctivé práce, ke zlep­šování pracovního prostředí. Vítám, že sovětští lidé přistupují к řešení věcí otevřeně, kriticky, přitom zásadově, za skutečné účasti pracujících. Je v tom, myslím, i příklad, jak v našich podmínkách dosáhnout lepších výsledků, zásadovějšího řešení problémů. Abych to vztáhl к nám, mám na mysli i naše trvalé nedostatky v ply­nulosti dodávek výrobních materiálů, jež způsobují potíže nám i našim odběratelům. Nebo i to, že jako závod bychom měli důsledněji prosa­zovat vědu a techniku do výrobní praxe, řešit obnovu výrobního zařízeni, zvláště и soustružně výroby, v níž národnímu hospodářství, hlavně elek­trotechnickému průmyslu, nedáváme vše, co potřebuje. JAROSLAV REINBERGER, dělník, předseda ZO KSČ, Šroubárna Turnov Umělecká poselství budoucnosti Závěr IV. sjezdu Svazu českých výtvarných umělců PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Diskusí pokračoval ve středu v Praze IV. sjezd Svazu českých výtvarných umělců. Také závěrečného dne jednáni se zúčastnila delegace OV KSČ a vlády ČSR, vedená členem předsednictva OV KSČ a předsedou České národní rady J o s e f e m К e m p n ý m, který ve svém' vystoupení pozdravil jednání sjezdu jménem ústředního výboru KSČ i jménem generálního tajemníka a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. (Výtah z projevu přinášíme na str. 5.) Ve sjezdové diskusi informoval malíř Quido Fojtík o práci Českého fondu výtvarných umění. Zdůraznil význam výkupu uměleckých děl z výstav tvůrců a jejich využití к zakládáni galérií i širšímu spo­lečenskému uplatněni tvorby. Stá­le je nedostatečné vybavení prode­jen výtvarnými potřebami a pozna­menal také nutnost začlenit Art Cen­trum, vyvážející naše umění do za­hraničí, do sféry ministerstva kul­tury. Malíř a grafik Dušan Janoušek za nepříznivý fakt označil, že za uplynulé čtyři roky nebyl v Seve­romoravském kraji přijat žádný mladý výtvarník za člena svazu, »je třeba se také vážně zabývat otázkou financováni zejména závaž­ných společenských zakázek. Jedno­roční finanční plány vedou často ke „šturmovštině“, neboť díla v tomto termínu nelze odpovědně realizovat. Navrhujeme rozpočtová­ní finančních prostředků na pětile­té období.« Malíř Ladislav Karonšek hovořil o problémech vznikajících z rozdělení výtvarníků na členy svazu a umělce evidované při Českém fondu výtvarných umění a požadoval změnu této struktury. Zdůraznil nutnost pořádání pravi­delných celorepublikových výstav mladých umělců do 35 let a kon­frontačních přehlídek formou saló­nů. Poté pozdravil jménem Svazu slo­venských výtvarných umělců jedná­ní sjezdu jeho předseda zasloužilý umělec Ivan Schumann. Zdůraznil potřebu prohloubení vzájemné spo­lupráce. Jako dobrý příklad uvedl, že v předsjezdových jednáních oba svazy společně připravily návrh na zavedení kandidátstvf do svazu, ze­jména pro absolventy vysokých uměleckých škol. »Podobné jako ostatní umělci máme nedostatek kvalitních a ce­nově dostupných materiálů,« řekl restaurátor Jiří Toroň, »chybějí ba­revné pigmenty, plátna různých kvalit a rozměrů, potřeby pro so­chařskou práci, v našem případě také plátkové zlato apod. Stejně obor trpí nedostatkem pomocných služeb.« V pozdravném příspěvku předsedy Svazu českých architektů Zdeňka Kuny zazněly myšlenky o tom, že spolupráce architekta a výtvarníka by měla začínat od Sa­mého počátku společného dila. Jen tak lze vytvořit prostředí, kde se lidé mohou cítit dobře, které bude (Pokračováni na str, 2) PŘIJETÍ,JEDNÁNÍ, TELEGRAMY, DOPISY PRAHA (ČTK) — Prezident ČSSR Gustáv Hnsák zaslal blahopřejný te­legram prezidentu Bangladéšské li­dové republiky Hnsainu Muhamma­­dn Eršádovi při příležitosti státního svátku jeho země. PRAHA (z) — Ostřední výbor KSČ zaslal pozdravný telegram ústřednímu výboru Brazilské komu­nistické strany při příležitosti 65. výročí jejího založení. V tele­­.gramu se zdůrazňuje, že Brazilská komunistická strana, věrna princi­pům marxismu-leninismu, si svým bojem za životni zájmy brazilských pracujících získala úctu mezi po­krokovými silami brazilské společ­nosti. Významnou události v živo­tě strany se stane jeji nadcházející VIII. sjezd, který vytyčí nové úkoly v současné důležité etapě života země. Zemřela soudružka Gusta Fučíková PRAHA (ČTK) — Ostřední výbor Komunistické strany Československa, ústřední výbor Národní fronty ČSSR, Federální shromáždění ČSSR a ústřední výbor Československého svazn žen s hlubokým zármutkem oznamují, že ve středu 25. března 1987 zemřela ve věku 83 let bývalá členka Ov KSČ, poslankyně Federálního shromážděni ČSSR a čestná předsedkyně Ov Čs. svazu žen Gusta Fučíková. Politicky začala pracovat již ve dvacátých letech, kdy ji do řad komunistické strany přivedly její pokrokové názory, hluboké třídní cítění, smysl pro sociální spravedl­nost. Po studiích na obchodní aka­demii prošla četnými zaměstnáními, působila v Mezinárodním všeodbo­­rovém svazu Rudých odborů a na obchodním zastupitelství Sovětské­ho svazu v Praze. V letech 1937—1938 pracovala ja­ko překladatelka v redakci Rudého práva. Po zákazu jeho vydávání se po boku Julia Fučíka zapojila do protifašistického odboje, psala člán­ky pro ilegální komunistický tisk, účastnila se jeho kolportování. V roce 1942 byla zatčena gestapem a poté uvězněna v koncentračních táborech v Terezíně a Ravensbrůc­­ku. Ani vězení a mučení, ani ztřáta nejbližšího člověka, Julia Fučíka, popraveného nacisty, nezlomily je­jí neochvějnou důvěru ve svobod­nou a socialistickou budoucnost Československa. Symbolem nového života a hlubokou inspirací v její práci se pro ni stal Sovětský svaz, který mnohokrát ve svém životě navštívila. Po osvobození se Gusta Fučíková účastnila zápasu za pokrokovou orientaci republiky, za vítězství ideálů socialismu, za vybudování nové společnosti. Pracovala jako redaktorka díla Julia Fučíka. Zasloužila se o to, že se jeho odkaz stal trvalou politic­kou a literární hodnotou v Česko­slovensku i v zahraničí. Aktivně působila v českosloven­ském i mezinárodním ženském a mírovém hnutí. V letech 1969—1974 byla předsedkyní Československé ra­dy žen a poté čestnou předsedkyní ÜV Čs. svazu žen. Byla členkou předsednictva Československého mí­rového výboru, čestnou předsedky­ní Světové rady míru a čestnou místopředsedkyní Mezinárodní de­mokratické federace žen. Vykonávala významné stranic­ké a veřejné funkce. Od roku 1971 do XVII. sjezdu KSČ byla členkou ústředního výboru Komunistické strany Československa, v období 1971—1981 poslankyní Sněmovny li­du FS ČSSR a v letech 1971—1976 členkou jeho předsednictva. Za obětavou práci pro stranu a vítězství socialismu v naší zemi, pro rozvoj přátelství se Sovětským svazem a činnost v mírovém a žen­ském hnutí jí byl propůjčen Řád Klementa Gottwalda, dvakrát Rád republiky. Řád Vítězného úhora, Řád práce, Československá cena míru, Řád přátelství národů SSSR a dal­ší československá a zahraniční vy­znamenání. Poslední rozloučeni se soudruž­kou Gustou Fučíkovou se koná ve středu 1. dubna 1987 ve 14.00 ho­din ve velké obřadní síni kremato­ria v Praze-Strašnicích. I

Next