Rudé Právo, srpen 1987 (LXVII/178-203)

1987-08-01 / No. 178

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 178 — ROČNÍK 67 (Právo lidu ročník 90) 0 nový vztah к socialistickému vlastnictví Přestavba našeho hospodářského mechanismu je právem označována za nejdůležitčjší změnu v Československé ekonomice posledních Čtyř desetiletí. Jde skuteCně o změnu široce pojatou a svými důsledky dalekosáhlou, neboť ovlivní, přiměje к přeformulováni Cl zcela novému pojetí mnoha dosud platných zákonných aktů. Nejen však to, co je na papíře, bnde se měnit, ale v souvislosti s přestavbou musí dojít i ke změ­nám ve vztazích lidi к práci, řešeni problémů, plánováni dalšího roz­voje apod. Socializace dovršená únorem v roce 1948 přinesla do vlastnických vzta­hů nový pojem — naše. Zvykali jsme si na socialistické celospolečenské vlastnictví továren, bank, pojišťoven a mnohého dalšího. Zvykali jsme si na to, že pracujeme pro sebe a na sebe, na vztah předtím neznámý, a proto nový. Naši pracující byli plni odhodlání starat se o »naše« jako o své vlastni. Cas však nestojí, nýbrž spěchá a v tom shonu obCas z dobrých předse­vzetí něco se odloupne, něco ustoupí ze středu pozornosti, něco se pře­­organizuje a na něco se také zapomene. Třeba na trvalou výchovu vztahu к socialistickému celospolečenskému vlastnictví. Nic se sice na jeho pojetí nezměnilo a ani napříště nezmění, ale vztah některých lidi к němu se jaksi pochroumaL Není dílny, ve které by se někdy něco nepokazilo. Ale nad viníkem se většinou mávne jen rukou, ani za napomenuti nikomu nestojí, jen tu a tam se obCas něco předepíše к náhradě, obvykle mizivému zlomku skutečné ztráty. A proč také z toho hned dělat případ, zkažený materiál se prostě započítá do nákladů a on už to někdo zaplatí. Nemusí se vždy kazit materiál, někdy stačí něco nedomvslet ve výzkumu či vývoji. Co na tom, vždyť i negativní výsledek je výsledek, zvykli si říkat někteří pracovnici. Náklady na tu ne­domyšlenost se za­kalkuluji do režij­ních či jiných vý­dajů a je po sta­rosti — on to ně­kdo zaplatí. Kolik takových příkladů by bylo možné uvádět, ne­ní snad třeba vy­počítávat. Ale na druhé straně lze uvádět příklady strojů a zařízeni tak drahých, že se vyvážej! s nepa­trným ziskem nebo i ztrátou. Použijí-li se v tuzemsku, ovlivní jejich cena produkci uživatele opět na úkor dalších zákazníků. Dobře se vl, že náklady na naši výrobu srovnatelnou s ttmže zbožím jiných vyspělých producentů jsou značně vyšil. Proto rok co rok se uklá­dá snižovat výrobní, zejména materiálové náklady. V loňském roce se plánovaného poklesu nedosáhlo, ani letos nevypadá situace příznivěji. Nelze zjednodušovat, jde o souvislost mnoha činitelů a přičiň, a přesto se vtírá otázka: nemá na tom podíl značně uvolněný vztah к socialistic­kému celospolečenskému vlastnictví? Nejen lidi v dílnách, ale také na stavbách a vůbec ve všech oborech činnosti, i těch tzv. neproduktlvnich. je možné zmíněný vztah nějak znovu upevnit? Takové řešení je sice zatím vzdálené, ale zcela reálné. Ozce souvisí s přestavbou hospodářského mechanismu, návrhem zákona o státním pod­niku, s celou připravovanou změnou, která zasáhne do všech oblasti eko­nomiky. Zatím je zvykem spokojit se v dodavatelsko-odběratelských vztazích s ja­koukoliv dodávkou, byť značně vadného materiálu či komponentů. Spokojí se 8 nl však samofinancujte! podnik, který by si tím ztížil, ne-li zcela znesnadnil odbyt svých výrobků? Připustí vedeni takového podniku dosa­vadní objem vnitřních ztrát zaviněných nekvalitní prací? A budou vůbec kolektivy pracujících trpět mezi sebou lajdáky a neumětely? Vždyť hospo­dářský výsledek se bude přímo dotýkat jejich kapes. Často a hodně se mluv! o zhodnocovaclch procesech. Zatím se jejich úroveň probírá a posuzuje většinou na místech, která je tak jako tak ne­­mohon ovlivnit. Co to vlastně je ten zhodnocovaci proces? Ne zrovna přesně, ale srozumitelně řečeno, udělat z materiálu za tisícovku výrobek za tři, pět nebo také deset tisíc korun. Nebo z tuny kovu mít osmdesát, padesát nebo jen deset procent odpadu. jak tohle souvisí se vztahem к socialistickému vlastnictví? Dosud je to vztah mnoha lidem vzdálený, ale už jen dočasně. Suroviny, materiály a ostatní potřeby bude muset každý podnik nakupovat za vlastni prostředky. A bude-li s nakoupeným špatně hospodařit, nedokáže-li z toho vyrobit to, co se žádá v příslušné kvalitě a na vysoké technickoekonomické úrovni, s náklady к tomu nezbytně nutnými, sotva získá odbytem takových výrob­ků prostředky na nákup dalších surovin, materiálů a ostatních potřeb, na příděly do nutných podnikových fondů včetně mzdového. Okřídlený požadavek starat se o svěřené s péči řádného hospodáře do­stane najednou velmi konkrétní podobu a nečekaný význam. Zejména v podnicích, kde plný chozrasčot bude dopracován až na jednotlivé dílny a střediska, které budou hospodařit každé na svůj účet. Velmi rychle vezme za své falešná solidarita party a bude se formovat nová, založená na poctivém úsilí každého jednotlivce přispět svému kolektivu tím nej­­lepšim, co dokáže. A bude proto i správné a spravedlivé, když právě v tom­to kolektivu se bude také rozhodovat, jaký kdo měl podíl na dosažených výsledcích. Začne platit známá, ale opomíjená rovnice: vztah к práci = vztah к so­cialistickému celospolečenskému vlastnictví. je však nutné čekat, až nový hospodářský mechanismus, zákon o státním podniku a další připravované dokumenty vstoupl v platnost? Pak sice bu­de všechno jasnější a pochopitelnější, ale cožpak už dnes efektivnost prá­ce neovlivňuje možnosti společnosti a tím i každého jejího občana? Cožpak už dnes — ale bylo tomu tak i vždy předtím — nepotřebujeme hospodařit racionálněji, intenzivněji vytvářet prostředky к uspokojování celospolečen­ských i osobních potřeb? Tu abecedu, kterou jsme ovládali před čtyřmi desítkami roků a lety se z ni některá písmenka kamsi vytratila, je nezbytné se znovu doučit a ob­novit vědomí, Že socialistické celospolečenské vlastnictví čili to vše, čemu se v celospolečenském slova smyslu říká naše, si zasluhuje prvořadou po­zornost, péčí a takové zacházení, aby se cílevědomě rozmnožovalo maxi­málním tempem, jakého jsme schopni. V každé době neson lidé odpovědnost za své činy nejen vůči sobě sa­­mým, ale také ke generaci předcházející a ke generaci nastupující. Dosah a význam oné odpovědnosti nepřipouštějí odklady. DN ES V LISTĚ TAJEMSTVÍ KREMELSKÉHO LUSTRU O zručnosti kamenickošenovských sklářů sír. 3 O DALŠÍM ROZVOJI SOVĚTSKÉ ARCHITEKTURY A URBANISMU str. 5 NECHCEME SE PODBÍZET Rozhovor o televizní tvorbě pro děti a mládež str. 5 INICIATIVA SSSR: Návrh no omezení strategických zbrani ŽENEVA (ČTK) — Na plenárním zasedání na sovětsko-amerických rozhovorech o jaderných a kosmic­kých zbraních v Ženevě předložil v pátek Sovětský svaz návrh smlou­vy mezi SSSR a USA o omezení strategických útočných zbraní. Současně sovětská delegace před­ložila ke smlouvě návrh doplňují­cích a všeobecných ustanovení. PŘIJETÍ, JEDNÁNÍ, TELEGRAMY, POPISY PRAHA (CTK) — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný te­legram prezidentovi Švýcarské kon­federace Pierru Aubertovi pří příle­žitosti státního svátku jeho země. 1987 CENA 1 Kčs Družstevníci JZD Dřísy v okrese Mělník sklízejí řezanou cibuli. Celkem jí chtějí dodat na trh osm set tun. Na snímku Božena Drábková při sklizni řezané cibule. Foto CTK — JAROSLAV HEJZLAR S TAJEMNÍKEM VÝCHODOČESKÉHO KV KSČ O PLNĚNÍ PIÁNU A DISKUSI Nejde o slova, ale o činy HRADEC KRÁLOVĚ (Od našeho zpravodaje) — V každém podniku a zá­vodu nyní v pololetí znají výsledky svého hospodařeni. Je úsilí za splnění plánu celého roku Um zorným úhlem, z něhož se vede na pracovištích diskuse к návrhu zákona o státním podniku? O tom jsme besedovali s ta­jemníkem KV KSČ pro řízeni stranické práce v průmyslu Květoslavem Hradeckým. »JiŽ v dubnu předsednictvo kraj­ského výboru strany projednalo, jak jsou komplexně zabezpečovány úko­ly státního plánu v kraji. Situace nebyla růžová, výpadky způsobené mrazy hrozivé. Červnový výhled plnění plánu sestavený hospodář­skými pracovníky ukázal, že nespl­níme zisk o miliárdu korun, upra­vené vlastní výkony o půl miliardy, zůstaneme hluboce dlužni v dodáv­kách pro tržní fondy, na export, ale také že vysoce budou překročeny mzdy. Nezbylo než projednat stav s řediteli na krajském výboru. Po­hovory to však byly jiné než dříve. Ještě třeba loni si stranický tajem­ník pozval ředitele a za účasti před­sedy stranické organizace diskuto­vali, jak zlepšit plněni plánu,« říká soudruh Hradecký. ■ Tato praxe se neosvědčila? Neubránili jsme se roli jakéhosi rádce. Radili jsme řediteli, jak má řídit, a to je nesprávné. Proto jsme od toho ustoupili. Nyní jsme к to­muto sezení pozvali i nadřízené ge­nerálni ředitele, dále ředitele ban­ky, statistiky, celnice, krajské fi­nanční správy, inspektorátu bezpeč­nosti práce a příslušné tajemníky okresních výborů strany. Před vlast­ním jednáním se všichni v podniku vyjádřili. ■ Co se ukázalo? Chyby, které často zůstávají »pod pokličkou«. Ředitel celnice napří­klad hovořil o zpožděných a špatně vybavených zakázkách do zahraničí, další ukázal, že zboží připravené na export je v některých případech až z 80 procent vadné. Inspektorát bez­pečnosti práce na faktech doložil, jak se ten který podnik stará o lidi, finanční správa, co znamenají pro podnik ztráty z nekvalitní výroby. Takový pohled z druhé strany nasto­­jil atmosféru přísných faktů, z nichž lze stěží někam utéct. Ředitelé pod­niků pak mohli reagovat jen na kon- STRUČNĚ ZE SVĚTA • MICHAIL GORBAČOV se v Mo­skvě setkal s malajsijským pre­zidentem Mahathirem Mohame­dem. • JAPONSKA VLÄDA se rozhodla к další obchodní diskriminací socialistických zemi. • USNESENI O VYUŽITÍ PRÁZD­NÝCH DOMÜ na venkově bylo vy­dáno v Sovětském svazu. • KOSMICKÁ LOĎ SOJUZ TM 3 se odpojila od modulu Kvant. (Podrobnosti na str. 7) krétní nedostatky. Jednání stranic­kého orgánu přispělo ke změně si­tuace v podnicích. Vyburcovalo ře­ditele. ■ Chceš tím říci, že plán v polo­­letí byl splněn? Ano. Například výroba zboží. Od­had — neplnění, skutečnost — 100,3 procenta. Upravené vlastní výkony byly splněny na 101 procento, zisk na 104,3 procenta. ■ Hodnoceni je však globální, pod pláštíkem celku bývají trhliny. Zaměřujeme se na sedmnáct pod­niků, které úkoly neplní. Zejména Agrozet Jičín, kde je výpadek ve výrobě skoro 20 miliónů korun, dá­le ZPA Trutnov, Tesla Hradec Krá­lové a Přelouč, Cementárny a vá­penky Prachovice, podniky textil­ního a elektrotechnického průmyslu a další. ■ V čem vidi krajský výbor příči­ny neplněni plánu? Za prvé v jeho nekomplexnostl a neprovázanostl. Za druhé v poma­lém zlepšování organlzétorské a ří­dící práce vedoucích hospodářských pracovníků, za třetí — a to pova­žujeme za zvlášť škodlivé — v sy­stému trvalého dohánění výpadků z prvních měsíců roku, zejména v textilním, elektrotechnickém, stro­jírenském průmyslu a ve stavebnic­tví. Tak vzniká praxe mimořádných opatření, šturmu, nervozity. Veaoucí pracovníci žijí v operatívé. Věda a technika, socialistická podnikavost, koncepce podniku, práce s lidmi a mez! lidmi zůstávají stranou. To svěd­čí o nízké kompetentnosti kádrů. Mezi řediteli, včetně generálních. Je Častá tolerance, takzvané vzájem­né chápání problémů, proč jeden ne­může dodat druhému, a navzájem se v tom ujišťují. Je i — řekl bych —­­jakási finanční negramotnost někte­rých vedoucích hospodářských pra­covníků. ■ V čem spočívá? V použití bankovních úvěrů ne na rozvoj výroby, ale к financování nadměrných zásob, mezd apod. Stá­le přežívá mnohomluvnost, deklara­­tivnost mnoha řídících pracovníků. Více argumentují, proč to či ono nejde, než aby přemýšleli o cestách vedoucích к řešení problémů. Ne­zřídka tito vedoucí zaměňují 1 in­tenzifikaci práce se slovní intenzi­fikací. O modernizaci, robotizaci se více hovoří na stranických schůzích než mezi vedoucími hospodářskými pracovníky. ■ Vedete ředitele ke stranické od­povědnosti? Ano. I když mnoho lidí nám to vy­čítá. Říkají: jsou to vaše kádry, tak proč je trestáte? Domníváme se, že nejsme přísní. Jen spravedliví. Ne­lze beztrestně neplnit plán, který je vyššim hospodářským orgánem po­važován za objektivní. Za sjezdové závěry musejí bojovat, v tom pro­kázat svou osobní angažovanost. Ne­chceme jen slova, ale činy. Ostatně, návrh zákona takový postoj vyža­duje. ■ Diskuse kolem návrhu se teprve rozbíhá. jistě. V mnoha podnicích je celo­­závodní dovolená, soudruzi se s do­kumentem seznamuji a budou ho projednávat až ve druhé polovině srpna nebo v září na členských schůzích. Požadujeme, aby diskuse byla spojena s mobilizací sil za spl­nění úkolů letošního roku a vytvo­ření dobrého nástupu do nového. To je základ. Nejde také o předhá­nění se, kdo kolik akcí udělá к dis­kusi. Neuspěchat ji — jsou na ni přece tři měsíce — je také před­poklad její hloubky a jasně formu­lovaných stanovisek. Máme se o co opřít, široce uplatňujeme experi­ment. Jedenáct podniků a třicet šest závodů pracuje podle nových podmí­nek. Na průmyslové výrobě kraje se podílej! dvanácti procenty. A přestože je brzo na nějaké kate­gorické soudy, mohu říci, že ve všech jsou lepší výsledky, než je průměr kraje. V těchto podnicích stranické organizace musely zdoko­nalit metody politického ovlivňová­ni hospodářského vedení. Více pro­jednávají i sociální otázky prohlu­bují denní práci s lidmi. Do experimentu se od 1. ledna 1988 zapojí další podniky a závody včetně družstevních, obchodních i místního průmyslu. Musíme však přiznat, že ne vždy a všude je plné pochopení к tomu, aby se do něho šlo. To je na všech úrovních řízení. ■ Jaké Jsou první poznatky z dis­kuse к návrhu zákona o státním podniku? Osobně Jsem si ověřil, že lidi do­kument velmi zajímá. Na pracoviš­tích se o něm mluví. Zaslechl Jsem i názor ve Východočeských chemic­kých závodech v Pardubicích, že nesmíme připustit, aby zákon zapadl ve stohu jiných opatření. Krajský výbor bude diskusi pozor­ně vyhodnocovat, postupovat připo­mínky a návrhy z jednání základ­ních organizací ústřednímu výboru. V osmnácti rozhodujících podnicích kraje jsou svolány koordinační po­rady předsedů stranických organiza­cí ke sjednocení postupu v organi­zování diskuse. Cílem je, aby к ná­vrhu zákona promluvilo co nejvíce pracujících, aktivně se tak podíleli na jeho konečné podobě. Děkujeme za rozhovor. VACLAV PERGL v i Ve Valašském muzeu o přírodě v Rožnově pod Radhostěm je v plném prou­du letni turistická sezóna. Tisíce návštěvníků z CSSR i ze zahraničí mají možnost seznámit se s původní architekturou, řadou zajímavých t výtvar­ně hodnotných rukodělných výrobků. Jsou zde také vytvořeny vhodné pod­mínky к Častému hostování našich i zahraničních folklórních skupin. Na snímku nahoře vystoupení souboru Vsacan ze Vsetína. Dole František Sla­vík z Valašského Meziříčí vyrábí dřevěnou formu na perník. Foto ČTK — PETR BERGER Zbývá ještě mnoho udělat pro stabilní a mírový svět Na vídeňské schůzce KEBS promluvil čs. ministr za* hraničí Bohuslav Chňoupek • Jednání bude pokračovat po letní přestávce 22. září. VlDEŇ (Zpravodaj ČTK) — Na vídeňské následné schůzce Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci promluvil v pátek čs. ministr zahra­ničních věci Bohuslav Chňoupek. Zhodnotil dosavadní průběh jed­náni a vyjádřil přesvědčeni, že vídeňská schůzka posune kupředu celo­evropský proces. Na pátečním zasedáni promluvil též rakouský ministr za­hraničí Alois Močka další vedouc! delegací účastnických zemí. Pak bylo jednáni vídeňské schůzky přerušeno a pn letni přestávce bude po­kračovat 22. záři. Ministr B. Chňoupek ve svém pro­jevu řekl mimo Jiné: Můj úmysl promluvit na vídeňské následné schůzce je motivován je­dinou snahou: podělit se s vámi o názor na stav nejzávažnějších otázek diskutovaných na tomto fó­ru, vyjádřit v duchu spolupráce ně­které představy, které by mohly přispět к řešení těchto úkolů. Vy­cházet přitom — samozřejmě — z dnešní situace, kdy se podařilo zastavit eskalaci mezinárodního na­pětí a vytvořit podmínky pro jeho zmírňováni. Je to nadějný vývoj. Avšak к tomu, abychom mohli ho­vořit o stabilním a mírovém světě, zbývá ještě mnoho udělat. Změny к lepšímu, jichž jsme svědky, mají mnoho objektivních a subjektivních faktorů charakteru sociálně ' ekonomického, vojensko­­politického a mezinárodního. Vel­kou, a odvážím se použít termínu nezastupitelnou, měrou se na nich podílí program přestavby, zdokona­lování systémů řízení národního hospodářství, prohlubováni demo­kratizace a další projevy nového (Pokračování na str. 7J O LIDI NA POLÍCH JE DOBŘE POSTARÄNO Kooperace ve žních násobí síly DUNAJSKÁ STŘEDA (Od naši zpravodajky) — Na polích JZD Horné Po­­tůň v okrese Dunajské Středa vládne přátelské nálada. Počasí žnfm přeje. Sešli se tu přátelé, aby společně sklidili cbléb. Jak by neměli radost, když se jim práce daří. Se zalíbením se divaji na plochy, které se již proměnily ve strniště. Po boku osádek z Horni Potůně jsou zde chlapi z JZD Vlčkov z okresu Uherské Hradiště a JZD Zdounky na Kroměřížsku. »Jen se neupejpej a nandej si ješ­tě,« popichují chlapi vousatého ři­diče lovícího z hrnců voňavé maso a brambory. »Nezapomeň na čala­­mádu.« »Ale, vezmu si Ji potom,« pouští se s chutí Jan Havránek do vepřo­vé pečeně. »Chutná?« »Hanět nemůžu. Jídla, pití — tedy limonád —■ i práce Je dost,« smě­je se. Krajina se koupe v žhavém moři slunečních paprsků. Další osádky kombajnů a aut pospíchají do stínu košatých stromů, aby si odpoči­nuly a naobědvaly se. Zaprášené ru­ce zvědavě nadzvedávají pokličky a do čistých talířů a misek nabírají polévku. Každý si může naložit co hrdlo ráčí. Nikdo nikoho neome­zuje. »Zanedlouho tady skončíme a po­jedeme zase my pomáhat do Zdou­­nek. Bude to fajn,« jen tak mimo­chodem prohodí kombajnér Arpád Aranyosi a potutelně se dívá na ka­maráda Havránka. »No, jak by ne. Máme totiž prima kuchaře, prostě se těší na dobrou baštu,« říká s úsměvem kombajnér z Moravy. Je­jich přátelství je již letité, stejně jako spolupráce. »Vyměňujeme si také osivo, chemikálie, součástky,« připomíná další společné zájmy ing. František Hegyi, hlavní mechanizá­tor družstva z Horní Potoně. »Mi­mochodem, naši kamarádi přijeli s dobře připravenými stroji. Opra­vujeme jen drobnější závady. Svou práci znají a techniku včas přizpů­sobují změněným podmínkám, sta­vu porostu,« libuje si. Hned po skončení žní v Horní Potöni vyrazí sedm zdejších kom­bajnérů se stroji pomáhat do Vlčno­­va a Zdounek. Nebudou však jediní. Celkem 102 kqmbajnů vyjede z okre­su Dunajská Středa. Nejvíc jich po­putuje na jižní Moravu. Oplatí stej­nou mincí, kterou jim v těchto dnech dává 153 kombajnů z Jihomo­ravského, Severomoravského a Stře­dočeského kraje. »Vzájemně si pomáhat, spolupra­covat, prospívá všem. Tuto tradici jsme založili už hodně dávno. Jsou tomu jistě dvě desítky let,« vzpo­míná ing. Fridrich Bott, hlavní me­­chanizátor okresní zemědělské sprá­vy. »Mnohem lépe se tak využívá nákladná zemědělská technika. Mů­žeme ji operativněji nasazovat podle toho, jak jednotlivé porosty dozrá­vají,« zdůrazňuje. »Význam má i pro vzájemné poznávání a upevňování přátelství. Jezdíme ke kamarádům a oni zase к nám jako domů. Zvlášť staří mazáci znají pole družební­­ho družstva jako svá vlastní.« Ve všech zemědělských podnicích mají ubytovny hotelového typu, zá­vodní kuchyně. Na otázku, zda si hosté nestěžují, zda nemají nějaké připomínky к péči o ně, soudruh Bott odpovídá také otázkou: »Asi by к nám sotva tolik let jezdili, kdybychom se o ně neuměli posta­rat, ne?« Dotaz byl asi zbytečný, protože ať jsme se ptali kohokoliv, hostů i domácích, všichni se tvářili nad­míru spokojeně a s uznáním mluvili především o dobrých jídlech připra­vovaných jako doma. »Jezdím pomáhat osmý rok,« po­vídá Arpád Aranyosi, »a můžu říci, že v péči se hodně změnilo к lep­šímu. Pamatuji ještě doby, kdy míst­nosti, kde osádky spaly, připomí­naly spíše hospodářské objekty než lidské obydlí. Dneska si žijeme jako v hotelu.« Jeho slova ztvrzuje pří­zemní budova na kraji sadu, v níž hosté, kteří do Horní Potóně přijeli, bydlí. V družstevní kuchyni na farmě Mi­­chalna Ostrovena chvíli zavládl klid. »Ženské, za pár minut začneme při­pravovat svačiny,« mrkla na budík Gizela Lelkešová. Spolu s Annou Melegovou a Margitou Gyurtovičo­­vou nejen vaří, ale musí se poprat i s horou špinavého nádobí. Zvlášť teď, o žních, jim moc času na odpo­činek nezbývá. Denně zvládnout 250 porcí oběda a navrch ještě svačiny, není jen tak. Dobře, že se střídají s další družstevní kuchyní. Ale i tak musejí vstávat, když úsvit teprve stoupá po stupíncích rána. Chlapi odkládají misky a odchá­zejí ke strojům. Vracejí se na pole, aby společně sklidili štědré dary přírody. JANA ČASNOCHOVA

Next