Rudé Právo, srpen 1987 (LXVII/178-203)
1987-08-01 / No. 178
PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 178 — ROČNÍK 67 (Právo lidu ročník 90) 0 nový vztah к socialistickému vlastnictví Přestavba našeho hospodářského mechanismu je právem označována za nejdůležitčjší změnu v Československé ekonomice posledních Čtyř desetiletí. Jde skuteCně o změnu široce pojatou a svými důsledky dalekosáhlou, neboť ovlivní, přiměje к přeformulováni Cl zcela novému pojetí mnoha dosud platných zákonných aktů. Nejen však to, co je na papíře, bnde se měnit, ale v souvislosti s přestavbou musí dojít i ke změnám ve vztazích lidi к práci, řešeni problémů, plánováni dalšího rozvoje apod. Socializace dovršená únorem v roce 1948 přinesla do vlastnických vztahů nový pojem — naše. Zvykali jsme si na socialistické celospolečenské vlastnictví továren, bank, pojišťoven a mnohého dalšího. Zvykali jsme si na to, že pracujeme pro sebe a na sebe, na vztah předtím neznámý, a proto nový. Naši pracující byli plni odhodlání starat se o »naše« jako o své vlastni. Cas však nestojí, nýbrž spěchá a v tom shonu obCas z dobrých předsevzetí něco se odloupne, něco ustoupí ze středu pozornosti, něco se přeorganizuje a na něco se také zapomene. Třeba na trvalou výchovu vztahu к socialistickému celospolečenskému vlastnictví. Nic se sice na jeho pojetí nezměnilo a ani napříště nezmění, ale vztah některých lidi к němu se jaksi pochroumaL Není dílny, ve které by se někdy něco nepokazilo. Ale nad viníkem se většinou mávne jen rukou, ani za napomenuti nikomu nestojí, jen tu a tam se obCas něco předepíše к náhradě, obvykle mizivému zlomku skutečné ztráty. A proč také z toho hned dělat případ, zkažený materiál se prostě započítá do nákladů a on už to někdo zaplatí. Nemusí se vždy kazit materiál, někdy stačí něco nedomvslet ve výzkumu či vývoji. Co na tom, vždyť i negativní výsledek je výsledek, zvykli si říkat někteří pracovnici. Náklady na tu nedomyšlenost se zakalkuluji do režijních či jiných výdajů a je po starosti — on to někdo zaplatí. Kolik takových příkladů by bylo možné uvádět, není snad třeba vypočítávat. Ale na druhé straně lze uvádět příklady strojů a zařízeni tak drahých, že se vyvážej! s nepatrným ziskem nebo i ztrátou. Použijí-li se v tuzemsku, ovlivní jejich cena produkci uživatele opět na úkor dalších zákazníků. Dobře se vl, že náklady na naši výrobu srovnatelnou s ttmže zbožím jiných vyspělých producentů jsou značně vyšil. Proto rok co rok se ukládá snižovat výrobní, zejména materiálové náklady. V loňském roce se plánovaného poklesu nedosáhlo, ani letos nevypadá situace příznivěji. Nelze zjednodušovat, jde o souvislost mnoha činitelů a přičiň, a přesto se vtírá otázka: nemá na tom podíl značně uvolněný vztah к socialistickému celospolečenskému vlastnictví? Nejen lidi v dílnách, ale také na stavbách a vůbec ve všech oborech činnosti, i těch tzv. neproduktlvnich. je možné zmíněný vztah nějak znovu upevnit? Takové řešení je sice zatím vzdálené, ale zcela reálné. Ozce souvisí s přestavbou hospodářského mechanismu, návrhem zákona o státním podniku, s celou připravovanou změnou, která zasáhne do všech oblasti ekonomiky. Zatím je zvykem spokojit se v dodavatelsko-odběratelských vztazích s jakoukoliv dodávkou, byť značně vadného materiálu či komponentů. Spokojí se 8 nl však samofinancujte! podnik, který by si tím ztížil, ne-li zcela znesnadnil odbyt svých výrobků? Připustí vedeni takového podniku dosavadní objem vnitřních ztrát zaviněných nekvalitní prací? A budou vůbec kolektivy pracujících trpět mezi sebou lajdáky a neumětely? Vždyť hospodářský výsledek se bude přímo dotýkat jejich kapes. Často a hodně se mluv! o zhodnocovaclch procesech. Zatím se jejich úroveň probírá a posuzuje většinou na místech, která je tak jako tak nemohon ovlivnit. Co to vlastně je ten zhodnocovaci proces? Ne zrovna přesně, ale srozumitelně řečeno, udělat z materiálu za tisícovku výrobek za tři, pět nebo také deset tisíc korun. Nebo z tuny kovu mít osmdesát, padesát nebo jen deset procent odpadu. jak tohle souvisí se vztahem к socialistickému vlastnictví? Dosud je to vztah mnoha lidem vzdálený, ale už jen dočasně. Suroviny, materiály a ostatní potřeby bude muset každý podnik nakupovat za vlastni prostředky. A bude-li s nakoupeným špatně hospodařit, nedokáže-li z toho vyrobit to, co se žádá v příslušné kvalitě a na vysoké technickoekonomické úrovni, s náklady к tomu nezbytně nutnými, sotva získá odbytem takových výrobků prostředky na nákup dalších surovin, materiálů a ostatních potřeb, na příděly do nutných podnikových fondů včetně mzdového. Okřídlený požadavek starat se o svěřené s péči řádného hospodáře dostane najednou velmi konkrétní podobu a nečekaný význam. Zejména v podnicích, kde plný chozrasčot bude dopracován až na jednotlivé dílny a střediska, které budou hospodařit každé na svůj účet. Velmi rychle vezme za své falešná solidarita party a bude se formovat nová, založená na poctivém úsilí každého jednotlivce přispět svému kolektivu tím nejlepšim, co dokáže. A bude proto i správné a spravedlivé, když právě v tomto kolektivu se bude také rozhodovat, jaký kdo měl podíl na dosažených výsledcích. Začne platit známá, ale opomíjená rovnice: vztah к práci = vztah к socialistickému celospolečenskému vlastnictví. je však nutné čekat, až nový hospodářský mechanismus, zákon o státním podniku a další připravované dokumenty vstoupl v platnost? Pak sice bude všechno jasnější a pochopitelnější, ale cožpak už dnes efektivnost práce neovlivňuje možnosti společnosti a tím i každého jejího občana? Cožpak už dnes — ale bylo tomu tak i vždy předtím — nepotřebujeme hospodařit racionálněji, intenzivněji vytvářet prostředky к uspokojování celospolečenských i osobních potřeb? Tu abecedu, kterou jsme ovládali před čtyřmi desítkami roků a lety se z ni některá písmenka kamsi vytratila, je nezbytné se znovu doučit a obnovit vědomí, Že socialistické celospolečenské vlastnictví čili to vše, čemu se v celospolečenském slova smyslu říká naše, si zasluhuje prvořadou pozornost, péčí a takové zacházení, aby se cílevědomě rozmnožovalo maximálním tempem, jakého jsme schopni. V každé době neson lidé odpovědnost za své činy nejen vůči sobě samým, ale také ke generaci předcházející a ke generaci nastupující. Dosah a význam oné odpovědnosti nepřipouštějí odklady. DN ES V LISTĚ TAJEMSTVÍ KREMELSKÉHO LUSTRU O zručnosti kamenickošenovských sklářů sír. 3 O DALŠÍM ROZVOJI SOVĚTSKÉ ARCHITEKTURY A URBANISMU str. 5 NECHCEME SE PODBÍZET Rozhovor o televizní tvorbě pro děti a mládež str. 5 INICIATIVA SSSR: Návrh no omezení strategických zbrani ŽENEVA (ČTK) — Na plenárním zasedání na sovětsko-amerických rozhovorech o jaderných a kosmických zbraních v Ženevě předložil v pátek Sovětský svaz návrh smlouvy mezi SSSR a USA o omezení strategických útočných zbraní. Současně sovětská delegace předložila ke smlouvě návrh doplňujících a všeobecných ustanovení. PŘIJETÍ, JEDNÁNÍ, TELEGRAMY, POPISY PRAHA (CTK) — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentovi Švýcarské konfederace Pierru Aubertovi pří příležitosti státního svátku jeho země. 1987 CENA 1 Kčs Družstevníci JZD Dřísy v okrese Mělník sklízejí řezanou cibuli. Celkem jí chtějí dodat na trh osm set tun. Na snímku Božena Drábková při sklizni řezané cibule. Foto CTK — JAROSLAV HEJZLAR S TAJEMNÍKEM VÝCHODOČESKÉHO KV KSČ O PLNĚNÍ PIÁNU A DISKUSI Nejde o slova, ale o činy HRADEC KRÁLOVĚ (Od našeho zpravodaje) — V každém podniku a závodu nyní v pololetí znají výsledky svého hospodařeni. Je úsilí za splnění plánu celého roku Um zorným úhlem, z něhož se vede na pracovištích diskuse к návrhu zákona o státním podniku? O tom jsme besedovali s tajemníkem KV KSČ pro řízeni stranické práce v průmyslu Květoslavem Hradeckým. »JiŽ v dubnu předsednictvo krajského výboru strany projednalo, jak jsou komplexně zabezpečovány úkoly státního plánu v kraji. Situace nebyla růžová, výpadky způsobené mrazy hrozivé. Červnový výhled plnění plánu sestavený hospodářskými pracovníky ukázal, že nesplníme zisk o miliárdu korun, upravené vlastní výkony o půl miliardy, zůstaneme hluboce dlužni v dodávkách pro tržní fondy, na export, ale také že vysoce budou překročeny mzdy. Nezbylo než projednat stav s řediteli na krajském výboru. Pohovory to však byly jiné než dříve. Ještě třeba loni si stranický tajemník pozval ředitele a za účasti předsedy stranické organizace diskutovali, jak zlepšit plněni plánu,« říká soudruh Hradecký. ■ Tato praxe se neosvědčila? Neubránili jsme se roli jakéhosi rádce. Radili jsme řediteli, jak má řídit, a to je nesprávné. Proto jsme od toho ustoupili. Nyní jsme к tomuto sezení pozvali i nadřízené generálni ředitele, dále ředitele banky, statistiky, celnice, krajské finanční správy, inspektorátu bezpečnosti práce a příslušné tajemníky okresních výborů strany. Před vlastním jednáním se všichni v podniku vyjádřili. ■ Co se ukázalo? Chyby, které často zůstávají »pod pokličkou«. Ředitel celnice například hovořil o zpožděných a špatně vybavených zakázkách do zahraničí, další ukázal, že zboží připravené na export je v některých případech až z 80 procent vadné. Inspektorát bezpečnosti práce na faktech doložil, jak se ten který podnik stará o lidi, finanční správa, co znamenají pro podnik ztráty z nekvalitní výroby. Takový pohled z druhé strany nastojil atmosféru přísných faktů, z nichž lze stěží někam utéct. Ředitelé podniků pak mohli reagovat jen na kon- STRUČNĚ ZE SVĚTA • MICHAIL GORBAČOV se v Moskvě setkal s malajsijským prezidentem Mahathirem Mohamedem. • JAPONSKA VLÄDA se rozhodla к další obchodní diskriminací socialistických zemi. • USNESENI O VYUŽITÍ PRÁZDNÝCH DOMÜ na venkově bylo vydáno v Sovětském svazu. • KOSMICKÁ LOĎ SOJUZ TM 3 se odpojila od modulu Kvant. (Podrobnosti na str. 7) krétní nedostatky. Jednání stranického orgánu přispělo ke změně situace v podnicích. Vyburcovalo ředitele. ■ Chceš tím říci, že plán v pololetí byl splněn? Ano. Například výroba zboží. Odhad — neplnění, skutečnost — 100,3 procenta. Upravené vlastní výkony byly splněny na 101 procento, zisk na 104,3 procenta. ■ Hodnoceni je však globální, pod pláštíkem celku bývají trhliny. Zaměřujeme se na sedmnáct podniků, které úkoly neplní. Zejména Agrozet Jičín, kde je výpadek ve výrobě skoro 20 miliónů korun, dále ZPA Trutnov, Tesla Hradec Králové a Přelouč, Cementárny a vápenky Prachovice, podniky textilního a elektrotechnického průmyslu a další. ■ V čem vidi krajský výbor příčiny neplněni plánu? Za prvé v jeho nekomplexnostl a neprovázanostl. Za druhé v pomalém zlepšování organlzétorské a řídící práce vedoucích hospodářských pracovníků, za třetí — a to považujeme za zvlášť škodlivé — v systému trvalého dohánění výpadků z prvních měsíců roku, zejména v textilním, elektrotechnickém, strojírenském průmyslu a ve stavebnictví. Tak vzniká praxe mimořádných opatření, šturmu, nervozity. Veaoucí pracovníci žijí v operatívé. Věda a technika, socialistická podnikavost, koncepce podniku, práce s lidmi a mez! lidmi zůstávají stranou. To svědčí o nízké kompetentnosti kádrů. Mezi řediteli, včetně generálních. Je Častá tolerance, takzvané vzájemné chápání problémů, proč jeden nemůže dodat druhému, a navzájem se v tom ujišťují. Je i — řekl bych —jakási finanční negramotnost některých vedoucích hospodářských pracovníků. ■ V čem spočívá? V použití bankovních úvěrů ne na rozvoj výroby, ale к financování nadměrných zásob, mezd apod. Stále přežívá mnohomluvnost, deklarativnost mnoha řídících pracovníků. Více argumentují, proč to či ono nejde, než aby přemýšleli o cestách vedoucích к řešení problémů. Nezřídka tito vedoucí zaměňují 1 intenzifikaci práce se slovní intenzifikací. O modernizaci, robotizaci se více hovoří na stranických schůzích než mezi vedoucími hospodářskými pracovníky. ■ Vedete ředitele ke stranické odpovědnosti? Ano. I když mnoho lidí nám to vyčítá. Říkají: jsou to vaše kádry, tak proč je trestáte? Domníváme se, že nejsme přísní. Jen spravedliví. Nelze beztrestně neplnit plán, který je vyššim hospodářským orgánem považován za objektivní. Za sjezdové závěry musejí bojovat, v tom prokázat svou osobní angažovanost. Nechceme jen slova, ale činy. Ostatně, návrh zákona takový postoj vyžaduje. ■ Diskuse kolem návrhu se teprve rozbíhá. jistě. V mnoha podnicích je celozávodní dovolená, soudruzi se s dokumentem seznamuji a budou ho projednávat až ve druhé polovině srpna nebo v září na členských schůzích. Požadujeme, aby diskuse byla spojena s mobilizací sil za splnění úkolů letošního roku a vytvoření dobrého nástupu do nového. To je základ. Nejde také o předhánění se, kdo kolik akcí udělá к diskusi. Neuspěchat ji — jsou na ni přece tři měsíce — je také předpoklad její hloubky a jasně formulovaných stanovisek. Máme se o co opřít, široce uplatňujeme experiment. Jedenáct podniků a třicet šest závodů pracuje podle nových podmínek. Na průmyslové výrobě kraje se podílej! dvanácti procenty. A přestože je brzo na nějaké kategorické soudy, mohu říci, že ve všech jsou lepší výsledky, než je průměr kraje. V těchto podnicích stranické organizace musely zdokonalit metody politického ovlivňováni hospodářského vedení. Více projednávají i sociální otázky prohlubují denní práci s lidmi. Do experimentu se od 1. ledna 1988 zapojí další podniky a závody včetně družstevních, obchodních i místního průmyslu. Musíme však přiznat, že ne vždy a všude je plné pochopení к tomu, aby se do něho šlo. To je na všech úrovních řízení. ■ Jaké Jsou první poznatky z diskuse к návrhu zákona o státním podniku? Osobně Jsem si ověřil, že lidi dokument velmi zajímá. Na pracovištích se o něm mluví. Zaslechl Jsem i názor ve Východočeských chemických závodech v Pardubicích, že nesmíme připustit, aby zákon zapadl ve stohu jiných opatření. Krajský výbor bude diskusi pozorně vyhodnocovat, postupovat připomínky a návrhy z jednání základních organizací ústřednímu výboru. V osmnácti rozhodujících podnicích kraje jsou svolány koordinační porady předsedů stranických organizací ke sjednocení postupu v organizování diskuse. Cílem je, aby к návrhu zákona promluvilo co nejvíce pracujících, aktivně se tak podíleli na jeho konečné podobě. Děkujeme za rozhovor. VACLAV PERGL v i Ve Valašském muzeu o přírodě v Rožnově pod Radhostěm je v plném proudu letni turistická sezóna. Tisíce návštěvníků z CSSR i ze zahraničí mají možnost seznámit se s původní architekturou, řadou zajímavých t výtvarně hodnotných rukodělných výrobků. Jsou zde také vytvořeny vhodné podmínky к Častému hostování našich i zahraničních folklórních skupin. Na snímku nahoře vystoupení souboru Vsacan ze Vsetína. Dole František Slavík z Valašského Meziříčí vyrábí dřevěnou formu na perník. Foto ČTK — PETR BERGER Zbývá ještě mnoho udělat pro stabilní a mírový svět Na vídeňské schůzce KEBS promluvil čs. ministr za* hraničí Bohuslav Chňoupek • Jednání bude pokračovat po letní přestávce 22. září. VlDEŇ (Zpravodaj ČTK) — Na vídeňské následné schůzce Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci promluvil v pátek čs. ministr zahraničních věci Bohuslav Chňoupek. Zhodnotil dosavadní průběh jednáni a vyjádřil přesvědčeni, že vídeňská schůzka posune kupředu celoevropský proces. Na pátečním zasedáni promluvil též rakouský ministr zahraničí Alois Močka další vedouc! delegací účastnických zemí. Pak bylo jednáni vídeňské schůzky přerušeno a pn letni přestávce bude pokračovat 22. záři. Ministr B. Chňoupek ve svém projevu řekl mimo Jiné: Můj úmysl promluvit na vídeňské následné schůzce je motivován jedinou snahou: podělit se s vámi o názor na stav nejzávažnějších otázek diskutovaných na tomto fóru, vyjádřit v duchu spolupráce některé představy, které by mohly přispět к řešení těchto úkolů. Vycházet přitom — samozřejmě — z dnešní situace, kdy se podařilo zastavit eskalaci mezinárodního napětí a vytvořit podmínky pro jeho zmírňováni. Je to nadějný vývoj. Avšak к tomu, abychom mohli hovořit o stabilním a mírovém světě, zbývá ještě mnoho udělat. Změny к lepšímu, jichž jsme svědky, mají mnoho objektivních a subjektivních faktorů charakteru sociálně ' ekonomického, vojenskopolitického a mezinárodního. Velkou, a odvážím se použít termínu nezastupitelnou, měrou se na nich podílí program přestavby, zdokonalování systémů řízení národního hospodářství, prohlubováni demokratizace a další projevy nového (Pokračování na str. 7J O LIDI NA POLÍCH JE DOBŘE POSTARÄNO Kooperace ve žních násobí síly DUNAJSKÁ STŘEDA (Od naši zpravodajky) — Na polích JZD Horné Potůň v okrese Dunajské Středa vládne přátelské nálada. Počasí žnfm přeje. Sešli se tu přátelé, aby společně sklidili cbléb. Jak by neměli radost, když se jim práce daří. Se zalíbením se divaji na plochy, které se již proměnily ve strniště. Po boku osádek z Horni Potůně jsou zde chlapi z JZD Vlčkov z okresu Uherské Hradiště a JZD Zdounky na Kroměřížsku. »Jen se neupejpej a nandej si ještě,« popichují chlapi vousatého řidiče lovícího z hrnců voňavé maso a brambory. »Nezapomeň na čalamádu.« »Ale, vezmu si Ji potom,« pouští se s chutí Jan Havránek do vepřové pečeně. »Chutná?« »Hanět nemůžu. Jídla, pití — tedy limonád —■ i práce Je dost,« směje se. Krajina se koupe v žhavém moři slunečních paprsků. Další osádky kombajnů a aut pospíchají do stínu košatých stromů, aby si odpočinuly a naobědvaly se. Zaprášené ruce zvědavě nadzvedávají pokličky a do čistých talířů a misek nabírají polévku. Každý si může naložit co hrdlo ráčí. Nikdo nikoho neomezuje. »Zanedlouho tady skončíme a pojedeme zase my pomáhat do Zdounek. Bude to fajn,« jen tak mimochodem prohodí kombajnér Arpád Aranyosi a potutelně se dívá na kamaráda Havránka. »No, jak by ne. Máme totiž prima kuchaře, prostě se těší na dobrou baštu,« říká s úsměvem kombajnér z Moravy. Jejich přátelství je již letité, stejně jako spolupráce. »Vyměňujeme si také osivo, chemikálie, součástky,« připomíná další společné zájmy ing. František Hegyi, hlavní mechanizátor družstva z Horní Potoně. »Mimochodem, naši kamarádi přijeli s dobře připravenými stroji. Opravujeme jen drobnější závady. Svou práci znají a techniku včas přizpůsobují změněným podmínkám, stavu porostu,« libuje si. Hned po skončení žní v Horní Potöni vyrazí sedm zdejších kombajnérů se stroji pomáhat do Vlčnova a Zdounek. Nebudou však jediní. Celkem 102 kqmbajnů vyjede z okresu Dunajská Středa. Nejvíc jich poputuje na jižní Moravu. Oplatí stejnou mincí, kterou jim v těchto dnech dává 153 kombajnů z Jihomoravského, Severomoravského a Středočeského kraje. »Vzájemně si pomáhat, spolupracovat, prospívá všem. Tuto tradici jsme založili už hodně dávno. Jsou tomu jistě dvě desítky let,« vzpomíná ing. Fridrich Bott, hlavní mechanizátor okresní zemědělské správy. »Mnohem lépe se tak využívá nákladná zemědělská technika. Můžeme ji operativněji nasazovat podle toho, jak jednotlivé porosty dozrávají,« zdůrazňuje. »Význam má i pro vzájemné poznávání a upevňování přátelství. Jezdíme ke kamarádům a oni zase к nám jako domů. Zvlášť staří mazáci znají pole družebního družstva jako svá vlastní.« Ve všech zemědělských podnicích mají ubytovny hotelového typu, závodní kuchyně. Na otázku, zda si hosté nestěžují, zda nemají nějaké připomínky к péči o ně, soudruh Bott odpovídá také otázkou: »Asi by к nám sotva tolik let jezdili, kdybychom se o ně neuměli postarat, ne?« Dotaz byl asi zbytečný, protože ať jsme se ptali kohokoliv, hostů i domácích, všichni se tvářili nadmíru spokojeně a s uznáním mluvili především o dobrých jídlech připravovaných jako doma. »Jezdím pomáhat osmý rok,« povídá Arpád Aranyosi, »a můžu říci, že v péči se hodně změnilo к lepšímu. Pamatuji ještě doby, kdy místnosti, kde osádky spaly, připomínaly spíše hospodářské objekty než lidské obydlí. Dneska si žijeme jako v hotelu.« Jeho slova ztvrzuje přízemní budova na kraji sadu, v níž hosté, kteří do Horní Potóně přijeli, bydlí. V družstevní kuchyni na farmě Michalna Ostrovena chvíli zavládl klid. »Ženské, za pár minut začneme připravovat svačiny,« mrkla na budík Gizela Lelkešová. Spolu s Annou Melegovou a Margitou Gyurtovičovou nejen vaří, ale musí se poprat i s horou špinavého nádobí. Zvlášť teď, o žních, jim moc času na odpočinek nezbývá. Denně zvládnout 250 porcí oběda a navrch ještě svačiny, není jen tak. Dobře, že se střídají s další družstevní kuchyní. Ale i tak musejí vstávat, když úsvit teprve stoupá po stupíncích rána. Chlapi odkládají misky a odcházejí ke strojům. Vracejí se na pole, aby společně sklidili štědré dary přírody. JANA ČASNOCHOVA