Rudé Právo, únor 1988 (LXVIII/25-49)

1988-02-01 / No. 25

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ. SPOJTE SE! PONDĚLÍ E PRAVtI ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY Č ES К OS LO VE N S KA ČÍSLO 25 — ROČNÍK 68 (Právo lidu ročník 91) 0 N 0 R Z Důrazněji v intenzifikaci práva Federálního statistického úřadn o vývoji národního hospodář­ství a plněni státního pláni) ČSSR v roce 1987 — mnohem otevřeněj­ší než kdykoliv předtím — potvrzuje vcelku to, co v průběhu loňské­ho roku signalizovaly dílčí zprávy a přehledy. Podtrhla a sečetla vý­sledky, které v mnohém ohledu mají daleko к uspokojeni. Obsahuje řadu pozitivních ádajfi o našem společném hospodařeni, ale i některé z kladných stránek nnti к zamyšleni nad jejich souvislostmi i pří­činami а к hledáni cest к nápravě. Po pravdě řečeno, ono v podstatě ani nejde o hledáni nových cest, neboť jsou známé a prosazované, zatím však s nedostačujícími výsledky. Stručně tedy řečeno — vi se co dělat, ala pře­vážně se to nedělá. je příjemné konstatovat vzestup nominálních peněžních příjmů oby­vatelstva, průměrné měsíční mzdy i reálné mzdy, zatímco indez maloob­chodních cen loni stoupl jen nepatrně. Vzrostly peněžní výdaje obyvatel­stva na nákup zboží a služeb a na finanční platby, a přesto se jeltě zvýšil stav vkladů občanů ve státní spořitelně i stav hotovosti obyvatelstva. To upozorňuje, že nabídka zboží a služeb postrádala větší přitažlivost, přes­tože podíl průmyslového zboží na celkovém maloobchodním obratu dosáhl už 53,2 procenta. Odložená kupní sila dokazuje, že nabídka neodpovídá po­ptávce. Lze to vysvětlit pouze tím, že některých druhů zboží se loni vyrobilo mé­ně než o rok dříve? Přehledná tabulka uveřejněná ve zprávě je vypočítává — osobni automobily, jednostopá motorová vozidla, jízdní kola, užitkový a ozdobný porcelán, bavlnářské tkaniny, osobni prádlo, oděvy, kožená obuv. Naproti tomu značně vzrostla produkce hledaného zboží, jako jsou mraznič­ky a barevné televizory (i když by se jich prodalo ještě víc). Ale i kdyby vnitřní trh dostal některého zboží vlče, např. o osm tisíc osobních auto­mobilů požadovaného typu, představovalo by to v maloobchodním obratu růst pouze o půl miliardy korun, tedy jedno procento z hoto­vosti v rukou občanů. Příčiny nevyužité kup­ní sily jsou tedy nejen v nižší výrobě, ale také v její celkové úrovni jak z hlediska kvality, tak I užitných vlastnosti. Už řadu let se zdůrazňuje, že při plněni plánn je prvořadou pozornost bezpodmínečně nutno věnovat kvalitativním ukazatelům. Výsledky však dokazují, že právě tyto ukazatele nejsou v popředí pozornosti, že stále se jde nejdříve za množstvím. To má pochopitelně velmi nepříjemné dů­sledky pro efektivnost celé naši ekonomiky. Intenzifikace národního hospodářství postupuje jen zvolna, stále se pro­jevuje spíše v množství, než v kvalitě. Technologické výrobní procesy jsou značně nákladné, nedaří se snižovat především materiálové náklady. A je tedy logické, že při vysokých nákladech a většinou limitovaných odbyto­vých cenách je pak tvorba zisku neuspokojivá ve vztahu к odvodům do stát­ních rozpočtů. Ono totiž je třeba z dosaženého zisku odpočítávat náklady na hospodařeni se zásobami, které i loni místo poklesu zaznamenaly další růst. Míra takto umrtvených prostředků se v nejednom podniku promítala do jeho platebních schopnosti, přesněji řečeno přispěla к jeho platební neschopnosti. Proč se však při tak vysokém stavu zásob kdejaká organizace vymlouvá na problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích? Vždyť — zjednodu­šeně vzato — by se asi půl roku mohlo pracovat jen ze zásob. A jestliže to v praxi nelze uskutečnit, pak tedy struktura zásob je jiná, než organi­zace potřebuji. Jak je tedy možné, že si takové zásoby pořídily? Samy si tak ovázaly těžký kámen na krk, který jim potápí efektivnost. Lze hledat vysvětleni v tom, že zásoby byly pořízeny pro jiné výrobky, než nyní ekonomika potřebuje? Ani to neobstojí, protože přizpůsobování struktury výroby požadavkům odbytu je velmi pomalé. Také uplatňování vědeckotechnického rozvoje v národním hospodářství se neprojevilo v pod­statnějším růstu výkonnosti a efektivnosti ekonomiky, ve zvyšování kvality produkce a její užitné hodnoty. Takže převážně se pracuje a vyrábí posta­ru. A zásoby roston právě proto, že výroba málo respektuje požadavky od­bytu, produkuje neodbytné nebo málo či neefektivně uplatnitelné výrobky. Tak by se dalo pokračovat v objasňováni příčin málo uspokojivých loň­ských výsledků. Ale současně s tím naléhavěji vyvstává potřeba změny hos­podářského mechanismu. Kdyby tak mohl platit už od zítřka! Od chvíle, kdy podniky přejdou na samofinancování a budou plně závislé na výno­su své práce, donutí je to totiž zcela jinak dívat se na své výrobní pro­gramy, donutí je to konečně respektovat požadavky odběratelů a produ­kovat nejen to, co potřebuji, ale především na vyšší technické úrovni a kvalitě. Donutí je to zcela přehodnotit vztah к zásobám, nákupu a spotřebě surovin, materiálů i energie, к využití výrobních zařízení. A pokud ještě některá hospodářská vedení s obratem otálejí, přimějí je к tomu pracovní kolektivy, kterým neiqůže být a nebude lhostejné, zda jejich podnik či or­ganizace jsou schopny zabezpečit dostatek prostředků na mzdy a další od­měny. Budou se nepochybně měnit i další vztahy. Tak třeba nepochybně vzroste podíl investic věnovaných na rekonstrukce a modernizace. Více úsilí nutno věnovat nejen uváděni nových kapacit do provozu včas, ale také co nejrychlejšlmu dosažení projektovaných parametrů. I to je vlastně odraz toho, oč se loni valně nedbalo. Vcelku dobře vyšlo z konečného hodnoceni zemědělství, 1 když v řadě položek nedosáhlo plánované úrovně především vlivem nepříznivých klima­tických podmínek v rozhodujících fázích. To se následně promítlo i do vý­konů potravinářského průmyslu. Přesto však zásobování potravinami bylo vcelku plynulé. Ještě nad jednou části zprávy Federálního statistického úřadu je třeba se zamyslet. Na jedné straně bylo na ochranu a tvorbu životního prostředí vynaloženo zhruba 13 miliard korun investičních prostředků, na druhé straně byl však zaznamenán značný počet narušení životního prostředí, zvláště haváriemi na vodních tocích. Jen v nemnoha případech to bylo za­viněno objektivními příčinami technického rázu, většina znečištění nebo ohrožení jakosti vody byla následkem nepozornosti a nedisciplinovanosti lidi. Na jedné straně tedy společnost vynakládá obrovské částky na to, aby mohla žít ve zdravém prostředí, na druhé straně několik jedinců to tres­tuhodně maří. Co lze tedy vyčíst z loňských výsledků, co je rozhodující pro to, aby le­tošní byly výražně lepší, příznivější? Více poctivosti a svědomitosti v práci, více pořádku a kázně, více odpovědnosti к celospolečenským zájmům. Příznivější sněhové podmínky na našich horách přilákaly o tomto víkendu více lyžařů. Náš snímek je ze sjezdovky nedaleko turistické chaty Na Besky­­dě v oblasti Bumbálky na Frýdeckomístecku. Foto ČTK — PETR BERGER v 1988 M ■ , Na horách přibylo sněhu Lyžařské vleky v provozu BANSKA BYSTRICA (Od našeho zpravodaje) — V sobotu od časného rána téměř celý den na území Středoslovenského kraje vydatně pršelo, na horách ve vyšších polohách padal sníh. Oblíbené luční terény na Donovalech po­kryla patnácticentimetrová vrstva sněhu, a tak v neděli Na zahradišti byl až vlek v provozu a lyžaři si konečně přišli na své. Výrazně se zlepšily sněhové pod­mínky i v oblasti Jasné na severní straně Nízkých Tater, kde napadlo také kolem 15 cm sněhu. Na Chop­­ku přibylo 20 cm a celková sněhová přikrývka zde přesahuje sto centi­metrů. V neděli ráno zde byl osmi­­stupňový mráz, nadále sněžilo a foukal silný vítr, proto sedačkový výtah na vrchol tohoto více než dva tisíce metrů vysokého horského ma­sívu nebyl v provozu. Silničáři byli zejména v horských oblastech kraje v permanenci. V so­botu protáhli více než čtyři tisíce kilometrů silnic a více než 1500 km i posypali, převážně inertními a částečně chemickými materiály. (bkl ŽILINA (ČTK) — Zlepšené sněhové podmínky ve Vrátné na Zilinsku při­lákaly o tomto víkendu na sjezdovky této vyhledávané malofatranské ob­lasti zimních sportů stovky domá­cích i zahraničních lyžařů, i když zde panovalo proměnlivé počasí spo­jené s přeháňkami deště se sněhem. V údolí Vrátné, kde bylo jen ne­celých pět centimetrů sněhu, byly v provozu obě sedačkové lanovky — na Grúň i do Snílovského sedla na Chlebu a v provozu byly i lyžařské vleky na severní a jižní svah Chle­bu. Jestliže v sobotu členové Horské služby pro tuto oblast zaznamenali jen jediné drobné poranění lyžaře, v neděli těsně před setměním muse­li podniknout pátráni po zabloudi­lém polském lyžaři a jeho dítěti. KARLOVY VARY — Zatímco v Karlových Varech není po sně­hu ani památky, v nedalekém stře­disku zimních sportů v Božím Da­ru se již dá lyžovat. Umožňuje to třiceticentimetrová vrstva sněhu, která pokrývá také nejvyšši vrchol Krušnohoří — Klínovec —, a blíz­ký Neklid. Návštěvníci hor měli к dispozici všechny vleky včetně oblíbené se­dačkové lanovky z Jáchymova na Klínovec. Rovněž sjezdovky jsou, po­kud to dovolila potřebná vrstva sněhu, upravené. Přesto od milov­níků rychlé jízdy vyžadují maxi­mální pozornost, protože nezakryté drny a kameny jsou stále reálným nebezpečím. Jenom v sobotu se na svazích Krušných hor vystřídaly té­měř tři tisíce rekreantů. Mezi ni­mi nechyběli ani turisté ze soused­ní NDR. V neděli připadl další sníh. Podle hlášení Horské služby se sídlem na Božím Daru se vytvořily ideální podmínky pro běžkaře, kte­ří ještě v sobotu museli jezdit v za­mrzlé stopě. Spokojeni byli také muži v čer­vených větrovkách, kteří o tomto víkendu asistovali pouze u jedno­ho lehčího úrazu. OSTRAVA — Sobotní a nedělní sněhová nadílka výrazně zlepšila podmínky pro lyžování ve vyšších polohách Beskyd a Jeseníků. Teplo­ty se pohybovaly pod bodem mra­zu. (Pokračování na str. 2j NEJEN VÝDĚLEK, 1 SEBEREALIZACE str. 4 DN ES V LISTĚ ČÍM ŽIJÍ ZÁKLADNÍ ORGANIZACE STRANY PO 7. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ str. 3 0 BRIGÁDĚ SOCIALISTICKÉ PRÁCE PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY str 3 Ekonomická aktivita důchodců V zimních měsících je středem po­zorností návštěvníků Severočeské bo­tanické zahrady v Liberci především rozsáhlý areál výstavních a pěstitel­ských skleníků. Zdejší botanická za­hrada byla první v Československu, kde se podařilo mnottt vzácné druhy orchideji. Cl Foto ČTK - STANISLAV PEŠKA Obnovo lesů jizerských hor Čím pokrýt 1500 hektarů holin? • Orientace na smrk pichlavý a jiné odolnější dřeviny • Iniciativa ochránců přírody Liberecka a Jablonecka LIBEREC (Od našeho zpravodaje) — Lesy v Jizerských ho­rách začaly očividně chřadnout zejména v posledních deseti letech. Těžké rány jim zasazují imise kysličníku síry a jiné škod liviny, jejichž zdroje jsou především mimo naše státní hranice. Pokud jde o domácí zdroje znečišťování ovzduší, existuje soubor konkrétních opatření, která se postupně uvádějí v život. Stranické orgány a národní výbory Severočeského kraje, okresů Liberec a Jablonec nad Nisou, pro­sazují ofenzivní přístup к zachováni Jizerských hor jako chráněné oblasti přirozené akumulace vod pro Čechy, základny lesního hospodářství, chrá­něné krajinné oblasti a rekreačního zázemí mimořádného významu. Vychází se ze skutečnosti V Jizerských horách je na 1500 hektarů holin tam, kde ještě před pár lety šuměly lesy. Značně na­rušené imisemi jsou přírodní re­zervace, jako Špičák, Holubník a prales Jizera, které budou muset být navrženy ke zrušení. Loni se vykácely lesy oslabené škodlivina­mi a napadené kůrovcem na bře­zích přehrady Souš. Všechno, co se dneska děje ko­lem Jizerských hor, se vymyká z normálu. Narušená ekologická rovnováha charakterizovaná úbyt­kem lesů způsobuje i nepříznivé změny ve struktuře půdy a nad­měrné odplavování zeminy z hor. Jak odhaduje vedoucí Správy chráněné krajinné oblast! Jizerské a Lužické hory ing. Jan Hromek, za předchozích deset let se odpla­vilo tolik zeminy, že Je to množství představující čtyřpodlažní dům dlouhý čtyři kilometry. Rozhodující cestou к nápravě je omezování, odstranění vlivu prů­myslových exhalací, a to především budováním účinných odsiřovacích zařízeni a odlučovačů popílku v te­pelných elektrárnách a teplárnách. A je rovněž známé, že to není otáz­ka řešitelná ze dne na den — tako­vá je realita a z ni je nutné vy­cházet. To si plně uvědomuj! pře­devším lesáci. Bude to jiný les Pro výsadbu dřevin jsou tu samy o sobě těžké podmínky: drsné klí­ma s velmi nízkými teplotami a kyselost půdy. Nová. výsadba po­stupuje v návaznosti na těžbu dře­va v oblastech, kde řádil kůrovec. Pracovníci Lesního závodu Frýd­lant v Čechách započali s nucenou těžbou v roce 1984. Zpočátku to bylo 200 000 kubických metrů dře­va ročně, loni již o 30 000 kubíků méně a v současnosti se hovoří o dotěžování. Jinými slovy, Frýd­lantští se dostanou v nejbližších letech na roční těžební hranici 100 000 kubických metrů. Pak zů­stanou к vyčištění zbytky suchých porostů, které kůrovec — lýkožrout smrkový — nenapadá. Likvidaci napadených porostů usnadňuje štěpkovač BRUKS, drtič zahraniční výroby. Nedořešené je využívání rozdrceného dřevního od pádu, především jako cenově vý­hodného paliva do kotelen i pro obyvatelstvo. »Také půdu pro vý­sadbu nových dřevin připravujeme s použitím výkonné techniky,« do­plnil informaci ředitel Lesního zá­vodu Frýdlant v Čechách ing. Josef Beránek. »Předně máme к dispozici malý bagr vhodný do močálovitého terénu i na příkré horské stráně, jehož lžící se hloubí jámy pro vy­sazované stromky. Místo smrku zte­pilého vysazujeme hlavně na hře­benech smrk pichlavý. Není sice vysokokmenný, dobře využitelný z těžebního hlediska, ale vyznačuje se větší odolností vůči Imisím a neokusuje je] zvěř pro jeho pichla­vost. V pěstební základně našeho závodu u Nového Města pod Smr­kem, kde postupně zřizujeme na ploše 21 hektarů velkoškolku, pěs­tujeme obalové sazenlce smrku pichlavého. Po přesazeni do terénu se jich ujímají více než dvě třetiny. Naše roční potřeba je zhruba pět miliónů kusů, z nichž velký díl za­jišťuje naše podnikové ředitelství Severočeských státních lesů Tepli­ce. Máme poměrně hodně zamokře­­ných ploch, které musíme odvod­ňovat. Nyní zalesňujeme 850 hekta­rů holin. Věříme v reálnost obnovy lesů v Jizerských horách a první výsledky nám to potvrzují.« S chemií opatrně Se stejným názorem jsme se se­tkali v libereckém Lesním závodě Nisa, kterému připadá 36 000 hek­tarů lesů, z nichž je zasažena Imi­semi jedna třetina. Teritorium Li­bereckých, ve srovnání s Frýdlant­skými, se nachází spíše v nižších polohách pohoří. Proto i řešení ob­novy lesních porostů má své od stíny. »Půjde o jiný les,« zpřesnil pohled do budoucnosti tng. Vladi­slav Šroubek. Vedle smrku pichla­vého, jehož vysazování musí před­cházet vápnění kyselé půdy. se zvý­ší zastoupení kleče, jívy, jeřábu, břízy a jiných dřevin podle lokál­ních podmínek. Narážíme na nedostatek pracov­ních sil v pěstební činností, při vy­­klizovánl klestu, ošetřování a sáze­ní stromků. Před nedávném jsem byl v Praze na štábu brigád OV SSM, kde jsem se dotazoval na možnost brigádnické pomoci v prázdninových měsících. Bylo mi řečeno, že mají být vyslány tři ti­síce brigádníků do Krkonoš a že na Jizerské hory se již asi nedo­stane ...« Pomoc ochránců přírody V okresech Liberec a Jablonec nad Nisou je velmi populární sou­těž Pomoc Jizerským horám, orga­nizovaná oběma okresními národ­ními výbory, komisemi pro ochra­nu životního prostředí. Výsledkem této široce založené iniciativy jsou desetitisíce hodin odpracovaných dospělými i mládeží při úklidu klestu, zalesňování, při ochraně les­ních kultur a pěstební činnosti, sběru šišek a semen vybraných dřevin. Jako příklad nevšední Ini­ciativy lze uvést skupinu pracovní­ků střediska energetiky Slévárny LIAZ v Liberci, kteří založili před dvěma lety BSP ochránců přírody. Jejich první akcí byla pomoc při likvidaci kůrovce, později jím byl přidělen hektarový pozemek u čer­né hory, který oplotili, osadili jed­ním z druhů smrku pichlavého a mají úsek v trvalé péči. Nyní se brigáda připravuje na množení ně­kterých původních jlzerskohor­­ských dřevin pro Lesní závod Nisa ve vlastních sklenících, které jsou přímo v areálu slévárny. Obětavých ochránců přírody na Liberecku I Jablonecku přibývá. Je­jich snahu doprovází přesvědčení, že i s jejich přičiněním se Jizerské hory znovu zazelenají l tam, kde jsou dnes holé pláně. Přiložit ru­ku к dílu by měli I chataři a cha­lupáři. JAROSLAV RAUS Telegram mistru světa v cyklokrosu PRAHA (ČTK) - Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslal v so­botu čs. reprezentantu Karla Camr­­dovi do švýcarského Hágendorfu te­legram, v němž mu srdečně blaho­přál к vybojování titulu mistra svě­ta v cyklokrosu a zdůraznil, že jeho úsilí a houževnatost jsou příkladem pro ostatní čs. sportovce, Čs. ministr zahraničí odcestoval do Ženevy PRAHA (ČTK) - Ministr zahra­ničních věci ČSSR Bohuslav Chňou­­рек odcestoval v neděli do Žene­vy. Zúčastní se zasedání Konferen­ce o odzbrojení, na němž vystoupí v souladu se závěry Výboru minis­trů zahraničních věcí členských stá­tů Varšavské smlouvy v Praze v říj­nu minulého roku, zvláště pak к dokumentu O zvýšení efektivnos­ti Konference o odzbrojení v Že­­nevě, přijatému na tomto zasedání. Před odjezdem se s ním rozlou­čil první náměstek ministra zahra­ničních věcí ČSSR Jaromír Johanes. OKUPOVANÁ ARABSKÁ ÚZEMÍ STÁLE VŘOU Granáty se slzným plynem na nemocnici v Nábulusu Ostrá střelba do lidí # Zákaz vycházení v Gaze a všech uprchlických táborech # V největším z nich, Balátě, dokonce výjimečný stav • Palestinská národní vlajka na mešitě Al-Aksá ve východním Jeruzalémě TEL AVIV (ČTK) — Prakticky všechna města a osady na okupovaném arabském území se znovu staly dějištěm prudkých srážek Palestinců s izrael­skou armádou. Měly za následek dosud neupřesněný poěet mrtvých. Mohut­ná protlizraelská demonstrace se také konala v okupované arabské východní části Jeruzaléma. Arabští obyvatelé tam spálili izraelské a americké vlajky a na mešitě Al-Aksá byla vztyčena pa­lestinská národní vlaika. V arab­ských čtvrtích města byly posíleny jednotky izraelské armády a poli­cie. Na západním břehu Jordánu a v pásmu Gázy se v sobotu zostřilo napětí. Akce izraelské okupační armády se tam stále více podobají bojovým srážkám s arabským oby­vatelstvem. Proti účastníkům masové demon­strace v Nábulusu, kteří pálili pneumatiky a házeli po okupantech kamení, použily izraelské jednotky nejprve slzný plyn. obušky a gumo­vé projektily, posléze zahájily pal­bu ostrým střelivem. To si vyžáda­lo několik desítek raněných. Jen v jedné z městských čtvrtí bylo palbou zraněno nelméně 35 osob. Vojenské úřady vyhlásily v Ná­­bulusu stav obležení a zakázaly vstup novmářům. Izraelští vojáci rovněž stříleli granáty se slzným plynem na městskou nemocnici, kam bylo jen v sobotu večer do­praveno více než dvacet osob se zraněními od střelných zbrani. V Gaze bylo v nemocnici ošetře­no 40 Palestinců zbitých vojáky při rozhánění demonstrace. Podle izra­elského rozhlasu byly jialbou roz­háněny také demonstrace v Rámal­­láhu. Prudké srážky pokračovaly prakticky ve všech palestinských uprchlických táborech a na mnoha dalších místech okupovaných úze­mí. Izraelští vojáci vtrhli také do tá­bora palestinských uprchlíků u Je­ruzaléma a rozehnali tam protestní demonstraci. Zranili přitom 70 Pa­lestinců. V Gaze a všech uprchlic­kých táborech byl vyhlášen zákaz vycházení. V Balátě, největším utečeneckém táboře na západním břehu Jordánu, byl na několik hcdin vyhlášen vý­jimečný stav. V několika případech použili Izraelci při střelbě do de­monstrantů kromě gumových pro­jektilů také ostrou munici. Arabští obchodníci na okupova­ných územích pokračovali i v so­botu ve stávce, která trvá již ně­kolik týdnů. Speciální oddíly ar­mády a policie se pokoušely lejich obchody otevřít násilím, přičemž z průčelí strháyaly rolety a vyla­­movaly dveře. Delegace francouzských novinářů, které navštívila Izraelem okupova­ná území, požadovala okamžitě pro­puštění zatčených palestinských no­vinářů a všech místních obyvatel. Delegace dále vyslovila protest pro­ti akcím izraelských úřadů, které neumožňují zpravodajům zahranič­ních sdělovacích prostředků plnit jejich pracovní úkoly. Nové podněty příhraničním stykům ČSSR - SSSR Představitelé Východoslovenského kraje a Zakarpatské oblasti hodnotili první zku­šenosti z přímých výrobních vztahů UŽHOROD (Od našeho zpravodaje) — Podle dohody o přímých výrob­ních vztazích spolupracuje ve Východoslovenském kraji a Zakarpatské oblasti více než třicet průmyslových podniků a zemědělských družstev. Vyplynulo to z jednání představitelů našeho nejvýchodnějšího kraje s před staviteli sousední sovětské oblasti, к němuž došlo v Užhorodě v pátek. List Zakarpatskaja Pravda ve svém nedělním vydání obsáhle in­formuje o výsledcích prvních kroků této nové progresivní formy meziná­rodní spolupráce družebních oblasti. Zdůrazňuje jejich bezprostřední vý­robní užitek pro obě strany a fakt, že o obsahu této spolupráce a jejím dalším vývoji rozhodují vedení vý­robních kolektivů bez vměšování ústředních orgánů a bez jakéhoko­liv dalšího prostředníka. Za příklad je dána spolupráce prešovského sdružení Robot a Kirovóvá strojíren­ského závodu z Mukačeva. К roku 1990 vzroste objem jejich vzájemné kooperační a specializované výroby na 4 milióny rublů (asi 40 miliónů korun). Představitelé sousedních oblastí bilancovali současně poznatky z dal­ších úseků příhraniční spolupráce — vědeckotechnické, obchodní (vzá­jemná výměna potravinářského a průmyslového zboží), mezilidské kontakty Za minulé dva roky vy­cestovalo ze Zakarpatí na východní Slovensko přes 460 skupin odborní­ků, dělníků, družstevníků a veřej­ných pracovníků za studiem zkuše­ností svých sousedů. Zhruba stejné množství skupin tíašich občanů na­vštívilo v téže době Zakarpatskou oblast. Rozšiřují se individuální ná­vštěvy v rámci místního styku. ^Na užhorodském setkání bylo do­hodnuto, aby společné programy spolupráce vytvářely příhodné před­poklady pro rozšíření samostatnosti a posílení odpovědnosti všech zúčastněných výrobních organizací za konečné výsledky společné čin­nosti, která se bude stále více roz víjet v podmínkách chozrasčotu a samofinancování. Současně si představitelé obou družebních oblastí uvědomují, že je třeba důsledně pokračovat v úsilí o potlačování formalismu, okáza­losti a byrokratických překážek ve vzájemné spolupráci. Zavázali se více informovat veřejnost o průbě­hu spolupráce. Dohodli se, že by stranické orgány a organizace obou oblastí měly jednou či dvakrát v ro­ce důsledně analyzovat stupeň roz­voje přímých výrobních vztahů a dalších forem spolupráce a přijí­mat nezbytná opatření к odstraně­ní nedostatků, к zvýšení efektiv­nosti příhraničních styků. V čele východoslovenské delega­ce byl vedoucí tajemník KV KSS Ján Pirč, v čele zakarpatské dele­gace první tajemník oblastního vý­boru KSSS Genrich Bandrovskij. К obdobné schůzce došlo před ro­kem ve Vyšném Německém, v břez­nu se v Michalovcích uskutečnilo setkání spojené s podepsáním do­hod o přímé spolupráci. Nyní na užhorodském jednání byl přijat plán společných akcí obou družebních oblastí na rok 1988. IU) > •4

Next