Rudé Právo, srpen 1989 (LXIX/179-205)
1989-08-01 / No. 179
ÚTERÝ 1989 ШВЕ PRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVE NSKA ČÍSLO 179 — ROČNÍK 69 (Právo lidu ročník 92) Biotechnologie pro praxi P lnění sociálních, ekonomických a ekologických cílů je bezprostředně spjato se zásadním urychlením vědeckotechnického rozvoje, s úsilím o proniknutí nejnovějších poznatků do života celé společnosti. Mezi obory, o kterých se v této souvislosti nejvíc mluví, patří biotechnologie. Umožňuji řešit mnohé problémy, se kterými se v současné době potýkáme — zlepšení životního prostředí a zdraví lidí, úsporu energetických zdrojů, zvýšeni kvality výživy. Jejich řešení je nejen úkolem naším, ale každá vyspělé země. Ve světě však postupují rychle, tempo rozvoje moderních biotechnologií dnes snese srovnání snad jen s nástupem mikroelektroniky v nedávné době. U nás — přes prokazatelé přínosy biotechnologií — často váháme jak se zahajováním výzkumných prací, tak především в aplikací nových poznatků v praxi a ve výrobě. Na 14. zasedání OV KSČ bylo zdůrazněno, že ačkoli jsou moderní biotechnologie n nás na začátku rozvoje, Jsou schopné přinést významné příspěvky к Intenzifikaci. V čem spočívají hlavní nedostatky? Okoly rozvoje biotechnologií byly na požadované úrovni plněny často jen ve sféře výzkumu a vývoje, vázlo především jejich uplatnění ve výrobě. Často se ani neobjevily v plánech, značná část investičních akcí musela být pro nepřipravenost a nedostatek prostředků odsouvána až na 90. léta. Avšak i na zahájených stavbách se projevují zejména problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, což způsobuje realizátorům další zvyšování nákladů a nutnost neplánovaných dovozů, zejména z nesocialistických zemí, a v řadě případů I zpoždění v zahajováni a dokončování investičních akcí. Také naše potravinářské strojírenství — již tradičně zaměřené na výrobu zařízení a přístrojů pro kvasné technologie — »zaspalo« a nevyužilo nejen možností zabezpečit naši potřebu, ale ani výhodných vývozů do celého světa. To neznamená, že se nepodařilo vůbec nic, naopak jsou mnohé slibné výsledky. Za takový příklad úspěšné spolupráce naší vědy a výroby může sloužit zabezpečení biologických prostředků pro ochranu polních a lésních porostů a skladů před škůdci. Teoretické otázky vyřešily Entomologický ústav ČSAV, Vysoká škola zemědělská v českých Budějovicích, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu v Praze, Ostav fytopatologie a entomologie SAV Ivanka prl Dunaji. Realizace a v některých případech i produkce přístrojů a dalších zařízení pro zabezpečení výroby se iniciativně ujaly některé zemědělské podniky, jako například JZD Slušovice, Cbelčice, Blatnice, Vladislav. A výsledek? Biologické prostředky špičkové světové úrovně, které umožňují podstatné omezení nebo odstranění použití chemických látek proti některým škůdcům. Nyní jde o to, aby se vytvořilo takových spojení vědy a výroby co nejvíce. V základním výzkumu se naše vědecká pracoviště nyní zaměří na tří nejprogresívnější inovační směry, a to na rozvoj a uplatnění genových manipulací, molekulárního inženýrství a technologií bioprocesů. Očinky tohoto programu se projeví v zemědělské výrobě, v její vyšší výkonnosti prostřednictvím nových metod šlechtěni odrůd rostlin a plemen hospodářských zvířat. V potravinářství umožní inovace zvýšení kvality výroby, ve farmacii poslouží к vývoji a výrobě nových léků a veterinárních přípravků. Praxe již dokazuje, že mikroorganismy mohou nahradit průmyslová hnojivá a chemické látky pro ochranu rostlin, likvidovat odpad nejen v zemědělství, ale i v průmyslových podnicích a městských aglomeracích, a přitom lze navíc získat nejen energii — bioplyn, ale i řadu dalších, člověku prospěšných produktů. Co dále dělat, aby se nové poznatky uplatnily v co nejširší míře i ve výrobě? Především zvýšit aktivitu podniků v této oblasti, nečekat na ideální podmínky. Vždyf s uplatňováním nového hospodářského mechanismu se vytvářejí možnosti pro širší rozvoj biotechnologii. Pozitivní úlohu jistě sehraji základní zákony přestavby, zejména zákony o státním podniku a o zemědělském družstevnictví, které dávají prostor pro podnikavost, samostatné rozhodováni a hledání nejvýhodnějších cest pro uspokojováni společenských potřeb a zároveň i pro vytváření zisku podniků. Program rozvoje biotechnologií nebude také ležet pouze na bedrech podniků, ale podpoří ho i stát. Půjde o pomoc při získávání technologických poznatků v omezeném okruhu témat v tuzemsku, ale především při získávání poznatků ze zahraničí. Je třeba si však uvědomit, že zvládnutí biotechnologií v plné šíři vlastními silami není reálné. Proto je třeba se opřít v mnohem větší míře než dosud o spolupráci zemí RVHP. Základem к tomu je Komplexní program vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000. Jeho pátý prioritní směr se týká právě rozvoje biotechnologií a jejich využiti v praxi. Na něj navazuji vícestranné a dvoustranné projekty. Více je třeba přitom využít přímých vztahů, zakládáni společných podniků, a to i s firmami z nesocialistických zemí. Jen tak se mohou biotechnologie během relativně krátké doby stát skutečně jedním z hlavních faktorů zlepšení života našich lidí. Více net čtyři sta miliónů křišťálových souborů vyráběných progresivní technologii, zcela odlišnou od tradiční rukodělné výroby, vyvezl od poloviny sedmdesátých let státní podnik Crystalex Nový Bor. Na snímku sklářský mistr František Sauer zhotovuje vázu. Foto ČTK — PETR JOSEK PRO DOBROU PŘÍPRAVU VÝROČNÍCH. SCHŮZÍ Odpovídáme na dotazy čtenářů к politickoorganizátorské práci strany str. 3 I HUDBA SE DOVÁŽÍ A VYVÁŽÍ Rozhovor s ústředním ředitelem Fragokoncertu str. 5 Zúžené hraniční pásmo Byl zjednodušen výdej propustek # Změny vstupují v platnost od úterý 1. srpna PRAHA (CTK) — Od úterý 1. srpna 1989 vstupují v platnost změny v úpravách hraničního pásma a vstupu do něho. Tiskový mluvčí federálního ministerstva vnitra major Jiří Bělohlávek к tomuto v rozhovoru pro CTK uvedl: »Statut hraničního pásma, který vychází ze zákona č. 69/1951 Sb. 0 ochraně státních hranic, zveřejněného’ ve Sbírce směrnic pro národní výbory č. 16/1964, vymezil režim vstupu do tohoto prostoru podél státních hranic s NSR a Rakouskem. V souladu s požadavky na zjednodušení styků občanů se státními orgány byla federálním ministerstvem vnitra přijata opatření ve dvou směrech: Jednak к zúžení hraničního pásma na nezbytně nutnou míru pro spolehlivé zabezpečení ochrany státních hranic a také ke zjednodušení administrativních úkonů souvisejících s žádostmi a vydáváním propustek do hraničního pásma. Po provedených opatřeních souvisejících se zúžením hraničního pásma bude z něj vyňato asi 14 500 hektarů lesní a zemědělské půdy, což rozšíří možnosti plnění hospodářských úkolů jednotlivými organizacemi a pochopitelně se sníží 1 počet propustek vydávaných do tohoto prostoru. Kromě lesni a zemědělské půdy budou z hraničního pásma vyňaty některé další prostory z ekonomických důvodů, např. kamenolomy, pískovny, úseky železničních tratí, ale také například prostor budování stanoviště lodí v úseku Lanžhot—Kúty i některé turistické a rekreační oblastL« Na otázku spojenou s konkrétními změnami při vyřizování žádosti a vydávání propustek do hraničního pásma J. Bělohlávek odpověděl, že ke snížení administrativních úkonů souvisejících s žádostmi a vydáváním propustek do hraničního pásma (vydávají je okresní správy SNB) nebude vyžadováno potvrzení závodního výboru ROH. Pouze při žádosti o vstup do hraničního pásma za účelem myslivosti nebo rybolovu je potřebné na žádosti o propustku uvést stanovisko základní organizace mysliveckého nebo rybářského svazu, jehož je žadatel členem, případně jiného orgánu, který vydal povolenku к výkonu mysliveckého nebo rybářského práva. /Pokračování na str. 2J CO PŘINÁŠÍ 1ETNÍ AKTIVITA STUDENTŮ Zkušenost к nezaplacení PRAHA (Od naší zpravodajky) — Prázdniny se přehouply do druhé poloviny a spolu 8 nimi také letní aktivita studentů středních a vysokých škol. Pro mnohé organizace a podniky je pomoc studentů v letních měsících neocenitelná. Často si právě diky jí mohou zaměstnanci vybrat řádnou dovolenou. »V letošním roce jsme se snažili letní aktivitu více decentralizovat,« říká místopředseda městského štábu letní aktivity v Praze Roman Sedláček. »Náš štáb koordinuje brigády v celé Praze, přímo řídí jen některé. Většinu jsme ponechali na celoškolských výborech SSM, které samy s podniky uzavírají smlouvy. Letos je novinkou, že uzavírají s některými organizacemi smlouvy na vedlejší hospodářskou činnost, kde se jasně říká, za kolik práce kolik peněz. Zpravidla každých čtrnáct dnů se scházíme s předsedy jednotlivých štábů, abychom případně mohli řešit vzniklé problémy. Zatím se žádné vážné neobjevily. Většina organizací požaduje méně brigádníků než v uplynulých letech. Podmínky samofinancování jsou tvrdé a nutí organizace zbytečně neplýtvat prostředky.« Letos se v průběhu letní aktivity v pražských podnicích vystřídá ve dvou turnusech zhruba pět tisíc vysokoškoláků a ve čtyřech etapách 0 tisíc méně středoškoláků. Díky možnosti, kdy fakulty samy uzavírají smlouvy, nastupuje většina chlapců a děvčat do organizací blízkých zaměřením jejích studijnímu oboru. Přesto právě tady se názory dost liší. Představy a skutečnost »Nastoupili Jsme sem, do fakultní nemocnice na Vinohradech, s určitými představami. V žádném případě ale nebyly takové, že budeme mýt nádobí. Domnívali Jsme se, že se dostaneme do kontaktu s pacienty, lékaři. A zatím... Kdybychom si měli možnost vybrat, raději bychom šil třeba někam na stavbu. 1 když zase na přístup personálu к nám si v žádném případě nemůžeme stěžovat. A koneckonců — alespoň budeme vědět, jak to na klinice chodí. I když jen přes okna kuchyně.« (Jura) Marček, Martin Langstein, studenti 1. ročníku lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy.) Představy a skutečnost. Právě to bývá příčinou častého rozčarování studentů. Nelze ani jednomu upřít snahu alespoň trochu uplatnit svou odbornost. I když po prvním roční« ku se o velkých znalostech příliš hovořit nedá. К představám, že let-, ní aktivita má pomoci v budoucím povolání, je totiž třeba zdůraznit slovo také. Stejně tak je přece jejím cílem pomocí podnikům v době dovolených. »S hygienickou fakultou máme dlouholetou a velmi dobrou spolupráci. Letos však trochu zaskřípala. Na poslední chvíli nám celoškolský výbor SSM oznámil, že třicet lidí musí jít pomoci do stavebnictví. Tím se i stalo, že třeba chlapci musí brigádničit v kuchyni. Jinak studenty využíváme jako pomocný zdravotnický personál, jako sanitáře. Bez letní aktivity si provoz nemocnice neumíme představit. Takže o zahálení brigádníků, jak se o tom někde hovoří, nemůže u nás být ani řeč. I lékaři hodnotí, až na malé výjimky, studenty velmi dobře.« (Jana Skalická, vedoucí sestra, fakultní nemocnice na Vinohradech.) »Moje zkušenost ve srovnání s Martinem a Jurou je odlišná. Pomáhám na sále a to je přesně, co jsem si představoval. Pracoval jsem tady ještě před fakultou a také jsem byl v kuchyni. Podle mě Je každé zkušenost к nezaplaceni. Vozím mimo jiné pacienty na sál, snažím se je před operací alespoň slovně uklidnit. Je to tady prima.« (Jan Tomáš, student 1. ročníku lékařské fakulty hygienické UK.) Různá spokojenost Rovněž při rekonstrukci hotelu Florenc v Praze 1, kam na pomoc pracovníkům Pražské stavební obnovy nastoupili studenti fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze, je větší spokojenost podniku se studenty než naopak. »Kluci jsou к ruce zedníkům a nemůžeme na jejich adresu říci jediné špatné slovo. Jsou šikovní a je vidět, že už mají o stavebnictví páru. Jsou — 9 to žel — leckdy lepší než naši vlastní vyučenci. I když к odborným práčem je pustit nemůžeme. stejně jako na lešení. Nema-jí totiž bezpečnostní školení.« (Jiří Rampas, parťák.) »My máme spojenou letní aktivitu s odbornou praxí. Pokud jde o aktivitu, pak to našim představám vyhovuje. Pro odbornou praxi pak vůbec ne. Mysleli jsme si, že něco pochytíme, ale uklízet umíme z domova. Peníze se však hodí. Kolik jich bude, to je zatím tajemstvím. I když každá koruna je dobrá.« (Pavel Zedrobílek, Libor Kábrt, studenti 1. ročníku fakulty architektury ČVUT Praha.) »Každá zkušenost je к nezaplacení.« Slova vyřčená jedním ze studentů dost výstižně odpovídají na otázku, co přináší letní aktivita. I když nelze popřít, že nemalý prospěch přináší organizacím, pokud jí ovšem dokáži plně využít. NAĎA ADAMIČKOVA STRUČNĚ ZE SVĚTA Hledá se řešení pro Kambodžu V Paříži pokračuje jednání mezinárodni konference o Kambodži, která má najít cesta к politickému urovnání jednoho z nejzávažnějších regionálních konfliktů. Bejrút pod palbou S plnou silou propukly opět v neděli a v noci na pondělí dělostřelecké a raketové souboje znepřátelených politickonáboženských skupin v Bejrútu. Obyvatelstvo ve strachu před ostřelováním prcháš města. Sejm o návrhu na nového premiéra PLR Na jednáni polského Sejmu bude projednávána kandidatura Czesiawa Kissczaka na funkci předsedy vlády PLR. (Podrobnosti na str. 7) Rozhovor M. Jakeše pro list El País PRAHA (ČTK) — Generální tajemník ŰV KSČ Miloš Jakeš poskytl rozhovor španělskému listu El País. Odpověděl v něm na řadu otázek týkajících se hodnocení mezinárodně politické situace a zahraniční politiky Československa, současného vývoje a postupu procesu přestavby a demokratizace v naší zemi. Jako santtář oddělení jednotky Intenzívní péče chirurgie pracuje Luboš Ševčík, student lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. Andrea Reptíšová a Zuzana Otrubová studují také na lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy. Teď pracují v kuchyňce chirurgie. Na snímku jsou při vydávání snídaní na jednom z pokojů. Snímky RP — VACLAV JIRSA r К čs.-nizozemské akci za zákaz jaderných zkoušek Předseda československého mírového výboru Josef Krejčí odpověděl na otázky zpravodaji ČTK PRAHA (CTK) — V pondělí 7. srpna předají současně zástupci čs. a nizozemského mírového hnutí na velvyslanectvích jaderných mocnosti (SSSR, USA, Británie, Francie a Cíny) v Praze a Haagu text společné petice požadující úplný zákaz jaderných zkoušek. Místopředseda Cs. mírového výboru (ČSMV) Josef Krejčí odpověděl v této souvislosti na otázky zpravodaji CTK: ■ Co je smyslem společné petice? CSMV rozvíjí úzké kontakty s míí tut-yuxt a fiáciíístickými organizacemi a hnutími na celém světě s cílem. aby tyto vztahy měly vždy co nejkonkrétnější podobu jak v obsahu. tak i ve formách a metodách spolupráce. Za několik dní si připomeneme již 44. výročí jaderného útoku USA na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Při této příležitosti Zemi již potřetí obletí Světová mírová vlna, jejímž hlavním posláním je mobilizovat mezinárodní veřejnost к aktivní podpoře návrhů na likvidaci jaderných a dalších zbraní hromadného ničení. Do jejího rámce jsme zasadili také naši společnou petici připravenou ve spolupráci s Humanistickou mírovou radou Nizozemí. Tato paralelní akce se širokým zapojením organizací, spolků a sdružení, které udržují úzké styky s našimi mírovýťni hnutími, je zaměřena především na podporu okamžitého zákazu zkoušek jaderných zbraní jako prvního předpokladu к jejích likvidaci. ■ Co míníte vaši iniciativou získat? Tento požadavek se nastoluje v mírovém hnutí již delší dobu. К pozitivním krokům přistoupil také Sovětský svaz, který před časem vyhlásil jednostranné moratorium na jaderné zkoušky — žel. Jeho příklad ostatní jaderné mocnosti neopětovaly. Tato problematika tedy dále zůstává především na poli protlválečnébo hnutí. Naší petici chceme dokázat, že myšlenka zákazu zkoušek nezná ani geografických, ani politických hranic, ale že její realizace je v zájmu celého lidstva, v zájmu zachování života na Zemi. Naše akce je jednou z mnoha, které proběhnou v týdnu od 6. do 13. srpna v rámci Světové mírové vlny a Týdne boje proti zbraním hromadného ničeni. Zároveň je však výjimečná tím, že ke společnému cíli se aktivizují mírová hnutí ,bez ohledu na společenský a politický systém svých zemí. Petice je dalším důkazem univerzálnosti myšlenky zachování míru a života na naší planetě a prosazení všelidských ideálů světa bez násilí a bez ohrožování samotné existence lidské civilizace. Л Kdo se к petici zatím připojil? V Nizozemí se к ní přihlásilo na čtyřicet organizací a hnutí a v CSSR dosud asi 150 společenských organizací. politických stran, církvi, profesních mírových skupin í okresních a krajských mírových rad. V celé naší společnosti se akce setkala s maximálním pochopením a podporou — je vidět, že otázka Jaderného odzbrojení je i pro naše občany vysoce aktuální. ■ Co ještě budete organizovat při třeti Světové mírové vlně? V týdnu od 6. do 13. srpna počítáme zhruba se stem různých událostí. Např. v Komárně se uskuteční společný čs.-matíarský běh míru do Komáromu v MLR. ve Zvolenu, Karviné a Prešově se připravují mírové mítinky, v Plzni lesní brigáda, v Praze, Bratislavě a v řadě dalších československých měst budou uspořádána shromáždění pracujících a podobně. Lež má krátké nohy... Již počtvrté v těchto dnech přinášíme vyjádření občanů naší vlasti, jejichž jméno zneužila Svobodná Evropa a další zahraniční vysílačky v souvislosti s podpisovou kampaní pod výzvu Několik vět. Nepodepsali a od výzvy »charty« a dalších nezákonných skupin se veřejně distancují. Jména jsou prý vybírána namátkově a z různých věkových a sociálních vrstev. Všechny podpisy jsou vlastnoruční a nikdo není к jejímu podpisu přemlouván. Tak to tvrdí Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Naskýtá se všali otázka: Z čeho jsou vlastně jména vybírána? Jakou věrohodnost mohou prokazovat jména, za nimiž následují údaje typu důchodkyně, lékař, závozník, horník, studentka...? Nic víc. Snad i proto potřebovali organizátoři Několika vět »přesvědčivě« zdůvodnit podpisy pod výzvu, když se v případě známé televizní hlasatelky Zdeny Vařechové uchýlili к bezpříkladnému výmyslu. 29. 7. Hlas Ameriky totiž tvrdil, že Zdena Vařechová podepsala výzvu Několik vět, a navíc »svůj podpis doprovodila dopisem« ze 7. července. Dopis tato stanice přečetla: »Vážení a blízcí, již delší dobu v úzkém rodinném kruhu přemýšlíme o kulturní politice v tomto státě. Manžel má možnost vyjádřit svůj názor v kolektivu sólistů činohry Národního divadla a já volím tuto formu. Jednoznačně připojuji svůj podpis к mnoha dalším členům kulturní fronty, kteří tak vyjadřují svůj nesouhlas s politikou naší vlády. V duchu přestavby a demokratizace naší společnosti by změny měly začít především v umělecké sféře. O tom jsem přesvědčena. Zdena Vařechová, hlasatelka Čs. televize^ Originál svého dopisu zasílám na ÜV KSČ a opisy kulturním institucím.« Tolik Hlas Ameriky. A jaká je pravda? Do redakce Rudého práva jsme dostali prohlášení Zdeny Vařechové, hlasatelky Čs. televize, tohoto znění: »V souvislosti s tvrzením západních rozhlasových vysílaček o podpisech pamfletu Několik vět se v posledních dnech také rozšířila správa, že jsem se připojila к těm, kteří touto cestou vyjadřují nesouhlas s kulturní politikou naši vlády. Chci využít této příležitosti a rozhodně všechny podobné smyšlenky, které mají pravděpodobně pomáhat těm, již se rozhodli trvale otravovat ovzduší současných dnů, jednoznačně odmítnout. Doufám zároveň, že tento můj rozhodný osobní protest proti autorům podobných lží též posílí veřejnou diskusi, která se obrací právě proti nim.« Manipulátoři z řad »charty« snad mohou do určité míry žonglovat se jmény našich občanů a spoléhat se na to, že jsou pro veřejnost anonymní. V případě známých osobností se však dostávají na tenký led. Což skutečně nepočítali s tím, že se proti jejich nehoráznému postupu tito lidé ohradí? Anebo jim jde jen o publicitu bez ohledu na skutečnost, bez ohledu na pravdu? Existují však krásná přísloví: Lež má krátké nohy, daleko nedojde a tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ... MARIE BOUDOVÁ ADMIRÁL SCHMÄHUNG: Bundeswehru postočí dvě stě tisíc mužfi BONN (Zpravodaj CTK) — Západoněmecký admirál Elmar Schmähling považuje za možné, aby se početní stav bundeswehru snížil do roku 2000 o více než polovinu. V koncepci, o níž informoval časopis Bunte, admirál napsal, že 200 tisíc vojáků postačí. Nynější mírový stav bundeswehru, který dosahuje 495 000 mužů, není podle Schmählinga vojensky odůvodněn. S překvapivým útokem z Východu už není třeba počítat, Snížení stavu západoněmecké armády se může uskutečnit ve dvou fázích. V první by mohl být snížen na přibližně 300 000 mužů. Automatizace výzbroje umožní, aby do roku 2000 měl bundeswehr nanejvýš 200 000 příslušníků. Podle experta sociálně demokratické strany (SPD) pro otázky obrany Waltera Kolbowa nejsou admirálovy představy nereálné. Kolbow požaduje vytvoření komise složené z politiků a vojáků, která by tyto a podobné návrhy posoudila.