Rudé Právo, srpen 1989 (LXIX/179-205)

1989-08-01 / No. 179

ÚTERÝ 1989 ШВЕ PRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVE NSKA ČÍSLO 179 — ROČNÍK 69 (Právo lidu ročník 92) Biotechnologie pro praxi P lnění sociálních, ekonomických a ekologických cílů je bezpro­středně spjato se zásadním urychlením vědeckotechnického rozvoje, s úsilím o proniknutí nejnovějších poznatků do živo­ta celé společnosti. Mezi obory, o kterých se v této souvislosti nej­víc mluví, patří biotechnologie. Umožňuji řešit mnohé problémy, se kterými se v současné době potýkáme — zlepšení životního prostře­dí a zdraví lidí, úsporu energetických zdrojů, zvýšeni kvality výživy. Jejich řešení je nejen úkolem naším, ale každá vyspělé země. Ve světě však postupují rychle, tempo rozvoje moderních bio­technologií dnes snese srovnání snad jen s nástupem mikroelektro­niky v nedávné době. U nás — přes prokazatelé přínosy biotechno­logií — často váháme jak se zahajováním výzkumných prací, tak především в aplikací nových poznatků v praxi a ve výrobě. Na 14. za­sedání OV KSČ bylo zdůrazněno, že ačkoli jsou moderní biotechno­logie n nás na začátku rozvoje, Jsou schopné přinést významné pří­spěvky к Intenzifikaci. V čem spočívají hlavní nedostatky? Okoly rozvoje biotechnologií byly na požadované úrovni plněny často jen ve sféře výzkumu a vý­voje, vázlo především jejich uplatnění ve výrobě. Často se ani ne­objevily v plá­nech, značná část investičních akcí musela být pro nepřiprave­nost a nedostatek prostředků od­souvána až na 90. léta. Avšak i na zahájených stavbách se pro­jevují zejména problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, což způsobuje realizátorům další zvyšování nákladů a nutnost ne­plánovaných dovozů, zejména z nesocialistických zemí, a v řadě pří­padů I zpoždění v zahajováni a dokončování investičních akcí. Také naše potravinářské strojírenství — již tradičně zaměřené na výrobu zařízení a přístrojů pro kvasné technologie — »zaspalo« a nevyužilo nejen možností zabezpečit naši potřebu, ale ani výhodných vývozů do celého světa. To neznamená, že se nepodařilo vůbec nic, naopak jsou mnohé slibné výsledky. Za takový příklad úspěšné spolupráce naší vědy a výroby může sloužit zabezpečení biologických prostředků pro ochra­nu polních a lésních porostů a skladů před škůdci. Teoretické otázky vyřešily Entomologický ústav ČSAV, Vysoká škola zemědělská v českých Budějovicích, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu v Praze, Ostav fytopatologie a entomologie SAV Ivanka prl Dunaji. Realizace a v některých případech i produkce přístrojů a dalších zařízení pro zabezpečení výroby se iniciativně ujaly některé země­dělské podniky, jako například JZD Slušovice, Cbelčice, Blatnice, Vladislav. A výsledek? Biologické prostředky špičkové světové úrov­ně, které umožňují podstatné omezení nebo odstranění použití che­mických látek proti některým škůdcům. Nyní jde o to, aby se vy­tvořilo takových spojení vědy a výroby co nejvíce. V základním výzkumu se naše vědecká pracoviště nyní zaměří na tří nejprogresívnější inovační směry, a to na rozvoj a uplatnění ge­nových manipulací, molekulárního inženýrství a technologií bio­­procesů. Očinky tohoto programu se projeví v zemědělské výrobě, v její vyšší výkonnosti prostřednictvím nových metod šlechtěni odrůd rostlin a plemen hospodářských zvířat. V potravinářství umožní ino­vace zvýšení kvality výroby, ve farmacii poslouží к vývoji a výrobě nových léků a veterinárních přípravků. Praxe již dokazuje, že mikro­organismy mohou nahradit průmyslová hnojivá a chemické látky pro ochranu rostlin, likvidovat odpad nejen v zemědělství, ale i v prů­myslových podnicích a městských aglomeracích, a přitom lze navíc získat nejen energii — bioplyn, ale i řadu dalších, člověku prospěš­ných produktů. Co dále dělat, aby se nové poznatky uplatnily v co nejširší míře i ve výrobě? Především zvýšit aktivitu podniků v této oblasti, ne­čekat na ideální podmínky. Vždyf s uplatňováním nového hospodář­ského mechanismu se vytvářejí možnosti pro širší rozvoj biotechno­logii. Pozitivní úlohu jistě sehraji základní zákony přestavby, ze­jména zákony o státním podniku a o zemědělském družstevnictví, které dávají prostor pro podnikavost, samostatné rozhodováni a hle­dání nejvýhodnějších cest pro uspokojováni společenských potřeb a zároveň i pro vytváření zisku podniků. Program rozvoje biotechnologií nebude také ležet pouze na bedrech podniků, ale podpoří ho i stát. Půjde o pomoc při získávání technologických poznatků v omezeném okruhu témat v tuzemsku, ale především při získávání poznatků ze zahraničí. Je třeba si však uvědomit, že zvládnutí biotechnologií v plné šíři vlastními silami není reálné. Proto je třeba se opřít v mnohem větší míře než dosud o spolupráci zemí RVHP. Základem к tomu je Komplexní program vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000. Jeho pátý prioritní směr se týká právě rozvoje biotechnologií a je­jich využiti v praxi. Na něj navazuji vícestranné a dvoustranné pro­jekty. Více je třeba přitom využít přímých vztahů, zakládáni společ­ných podniků, a to i s firmami z nesocialistických zemí. Jen tak se mohou biotechnologie během relativně krátké doby stát skutečně jedním z hlavních faktorů zlepšení života našich lidí. Více net čtyři sta miliónů křišťálo­vých souborů vyráběných progresiv­ní technologii, zcela odlišnou od tradiční rukodělné výroby, vyvezl od poloviny sedmdesátých let státní podnik Crystalex Nový Bor. Na snímku sklářský mistr František Sauer zhotovuje vázu. Foto ČTK — PETR JOSEK PRO DOBROU PŘÍPRAVU VÝROČNÍCH. SCHŮZÍ Odpovídáme na dotazy čtenářů к politicko­­organizátorské práci strany str. 3 I HUDBA SE DOVÁŽÍ A VYVÁŽÍ Rozhovor s ústředním ředitelem Fragokoncertu str. 5 Zúžené hraniční pásmo Byl zjednodušen výdej propustek # Změny vstu­pují v platnost od úterý 1. srpna PRAHA (CTK) — Od úterý 1. srpna 1989 vstupují v platnost změny v úpra­vách hraničního pásma a vstupu do něho. Tiskový mluvčí federálního mi­nisterstva vnitra major Jiří Bělohlávek к tomuto v rozhovoru pro CTK uvedl: »Statut hraničního pásma, který vychází ze zákona č. 69/1951 Sb. 0 ochraně státních hranic, zveřej­něného’ ve Sbírce směrnic pro ná­rodní výbory č. 16/1964, vymezil re­žim vstupu do tohoto prostoru po­dél státních hranic s NSR a Rakous­kem. V souladu s požadavky na zjed­nodušení styků občanů se státními orgány byla federálním minister­stvem vnitra přijata opatření ve dvou směrech: Jednak к zúžení hra­ničního pásma na nezbytně nutnou míru pro spolehlivé zabezpečení ochrany státních hranic a také ke zjednodušení administrativních úko­nů souvisejících s žádostmi a vydá­váním propustek do hraničního pás­ma. Po provedených opatřeních sou­visejících se zúžením hraničního pásma bude z něj vyňato asi 14 500 hektarů lesní a zemědělské půdy, což rozšíří možnosti plnění hospo­dářských úkolů jednotlivými orga­nizacemi a pochopitelně se sníží 1 počet propustek vydávaných do tohoto prostoru. Kromě lesni a ze­mědělské půdy budou z hraničního pásma vyňaty některé další prosto­ry z ekonomických důvodů, např. kamenolomy, pískovny, úseky želez­ničních tratí, ale také například prostor budování stanoviště lodí v úseku Lanžhot—Kúty i některé turistické a rekreační oblastL« Na otázku spojenou s konkrétní­mi změnami při vyřizování žádos­ti a vydávání propustek do hranič­ního pásma J. Bělohlávek odpově­děl, že ke snížení administrativních úkonů souvisejících s žádostmi a vy­dáváním propustek do hraničního pásma (vydávají je okresní správy SNB) nebude vyžadováno potvrzení závodního výboru ROH. Pouze při žádosti o vstup do hraničního pás­ma za účelem myslivosti nebo ry­bolovu je potřebné na žádosti o pro­pustku uvést stanovisko základní organizace mysliveckého nebo ry­bářského svazu, jehož je žadatel členem, případně jiného orgánu, kte­rý vydal povolenku к výkonu mysli­veckého nebo rybářského práva. /Pokračování na str. 2J CO PŘINÁŠÍ 1ETNÍ AKTIVITA STUDENTŮ Zkušenost к nezaplacení PRAHA (Od naší zpravodajky) — Prázdniny se přehouply do druhé polo­viny a spolu 8 nimi také letní aktivita studentů středních a vysokých škol. Pro mnohé organizace a podniky je pomoc studentů v letních měsících ne­ocenitelná. Často si právě diky jí mohou zaměstnanci vybrat řádnou do­volenou. »V letošním roce jsme se snažili letní aktivitu více decentralizovat,« říká místopředseda městského štábu letní aktivity v Praze Roman Sedlá­ček. »Náš štáb koordinuje brigády v celé Praze, přímo řídí jen někte­ré. Většinu jsme ponechali na celo­­školských výborech SSM, které sa­my s podniky uzavírají smlouvy. Le­tos je novinkou, že uzavírají s ně­kterými organizacemi smlouvy na vedlejší hospodářskou činnost, kde se jasně říká, za kolik práce kolik peněz. Zpravidla každých čtrnáct dnů se scházíme s předsedy jednot­livých štábů, abychom případně mohli řešit vzniklé problémy. Za­tím se žádné vážné neobjevily. Vět­šina organizací požaduje méně bri­gádníků než v uplynulých letech. Podmínky samofinancování jsou tvr­dé a nutí organizace zbytečně ne­plýtvat prostředky.« Letos se v průběhu letní aktivity v pražských podnicích vystřídá ve dvou turnusech zhruba pět tisíc vy­sokoškoláků a ve čtyřech etapách 0 tisíc méně středoškoláků. Díky možnosti, kdy fakulty samy uzavíra­jí smlouvy, nastupuje většina chlap­ců a děvčat do organizací blízkých zaměřením jejích studijnímu oboru. Přesto právě tady se názory dost liší. Představy a skutečnost »Nastoupili Jsme sem, do fakultní nemocnice na Vinohradech, s urči­tými představami. V žádném přípa­dě ale nebyly takové, že budeme mýt nádobí. Domnívali Jsme se, že se dostaneme do kontaktu s pacien­ty, lékaři. A zatím... Kdybychom si měli možnost vybrat, raději by­chom šil třeba někam na stavbu. 1 když zase na přístup personálu к nám si v žádném případě nemů­žeme stěžovat. A koneckonců — alespoň budeme vědět, jak to na klinice chodí. I když jen přes okna kuchyně.« (Jura) Marček, Martin Langstein, studenti 1. ročníku lékař­ské fakulty hygienické Univerzity Karlovy.) Představy a skutečnost. Právě to bývá příčinou častého rozčarování studentů. Nelze ani jednomu upřít snahu alespoň trochu uplatnit svou odbornost. I když po prvním roční­­« ku se o velkých znalostech příliš hovořit nedá. К představám, že let-, ní aktivita má pomoci v budoucím povolání, je totiž třeba zdůraznit slovo také. Stejně tak je přece jejím cílem pomocí podnikům v době do­volených. »S hygienickou fakultou máme dlouholetou a velmi dobrou spolu­práci. Letos však trochu zaskřípa­la. Na poslední chvíli nám celoškol­­ský výbor SSM oznámil, že třicet li­dí musí jít pomoci do stavebnictví. Tím se i stalo, že třeba chlapci musí brigádničit v kuchyni. Jinak studen­ty využíváme jako pomocný zdravot­nický personál, jako sanitáře. Bez letní aktivity si provoz nemocnice neumíme představit. Takže o zahá­lení brigádníků, jak se o tom někde hovoří, nemůže u nás být ani řeč. I lékaři hodnotí, až na malé výjim­ky, studenty velmi dobře.« (Jana Skalická, vedoucí sestra, fakultní nemocnice na Vinohradech.) »Moje zkušenost ve srovnání s Mar­tinem a Jurou je odlišná. Pomáhám na sále a to je přesně, co jsem si představoval. Pracoval jsem tady ještě před fakultou a také jsem byl v kuchyni. Podle mě Je každé zku­šenost к nezaplaceni. Vozím mimo jiné pacienty na sál, snažím se je před operací alespoň slovně uklid­nit. Je to tady prima.« (Jan Tomáš, student 1. ročníku lékařské fakulty hygienické UK.) Různá spokojenost Rovněž při rekonstrukci hotelu Florenc v Praze 1, kam na pomoc pracovníkům Pražské stavební obno­vy nastoupili studenti fakulty ar­chitektury Českého vysokého učení technického v Praze, je větší spoko­jenost podniku se studenty než na­opak. »Kluci jsou к ruce zedníkům a nemůžeme na jejich adresu říci je­diné špatné slovo. Jsou šikovní a je vidět, že už mají o stavebnictví pá­ru. Jsou — 9 to žel — leckdy lepší než naši vlastní vyučenci. I když к odborným práčem je pustit nemů­žeme. stejně jako na lešení. Nema-jí totiž bezpečnostní školení.« (Jiří Rampas, parťák.) »My máme spojenou letní aktivitu s odbornou praxí. Pokud jde o akti­vitu, pak to našim představám vy­hovuje. Pro odbornou praxi pak vů­bec ne. Mysleli jsme si, že něco po­chytíme, ale uklízet umíme z domo­va. Peníze se však hodí. Kolik jich bude, to je zatím tajemstvím. I když každá koruna je dobrá.« (Pavel Zed­­robílek, Libor Kábrt, studenti 1. roč­níku fakulty architektury ČVUT Pra­ha.) »Každá zkušenost je к nezaplace­ní.« Slova vyřčená jedním ze stu­dentů dost výstižně odpovídají na otázku, co přináší letní aktivita. I když nelze popřít, že nemalý pro­spěch přináší organizacím, pokud jí ovšem dokáži plně využít. NAĎA ADAMIČKOVA STRUČNĚ ZE SVĚTA Hledá se řešení pro Kambodžu V Paříži pokračuje jednání mezi­národni konference o Kambodži, která má najít cesta к politickému urovnání jednoho z nejzávažnějších regionálních konfliktů. Bejrút pod palbou S plnou silou propukly opět v ne­děli a v noci na pondělí dělostře­lecké a raketové souboje znepřáte­lených politickonáboženských sku­pin v Bejrútu. Obyvatelstvo ve stra­chu před ostřelováním prcháš měs­ta. Sejm o návrhu na nového premiéra PLR Na jednáni polského Sejmu bude projednávána kandidatura Czesiawa Kissczaka na funkci předsedy vlády PLR. (Podrobnosti na str. 7) Rozhovor M. Jakeše pro list El País PRAHA (ČTK) — Generální ta­jemník ŰV KSČ Miloš Jakeš poskytl rozhovor španělskému listu El País. Odpověděl v něm na řadu otázek týkajících se hodnocení mezinárod­ně politické situace a zahraniční politiky Československa, současné­ho vývoje a postupu procesu pře­stavby a demokratizace v naší zemi. Jako santtář oddělení jednotky Intenzívní péče chirurgie pracuje Luboš Ševčík, student lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. Andrea Reptíšová a Zuzana Otrubová studují také na lékařské fakultě hygie­nické Univerzity Karlovy. Teď pracují v kuchyňce chirurgie. Na snímku jsou při vydávání snídaní na jednom z pokojů. Snímky RP — VACLAV JIRSA r К čs.-nizozemské akci za zákaz jaderných zkoušek Předseda československého mírového výboru Josef Krejčí odpověděl na otázky zpravodaji ČTK PRAHA (CTK) — V pondělí 7. srpna předají současně zástupci čs. a nizo­zemského mírového hnutí na velvyslanectvích jaderných mocnosti (SSSR, USA, Británie, Francie a Cíny) v Praze a Haagu text společné petice po­žadující úplný zákaz jaderných zkoušek. Místopředseda Cs. mírového výbo­ru (ČSMV) Josef Krejčí odpověděl v této souvislosti na otázky zpra­vodaji CTK: ■ Co je smyslem společné petice? CSMV rozvíjí úzké kontakty s mí­­í tut-yuxt a fiáciíístickými organizace­mi a hnutími na celém světě s cí­lem. aby tyto vztahy měly vždy co nejkonkrétnější podobu jak v obsa­hu. tak i ve formách a metodách spolupráce. Za několik dní si při­pomeneme již 44. výročí jaderného útoku USA na japonská města Hiro­šimu a Nagasaki. Při této příležitos­ti Zemi již potřetí obletí Světová mírová vlna, jejímž hlavním poslá­ním je mobilizovat mezinárodní ve­řejnost к aktivní podpoře návrhů na likvidaci jaderných a dalších zbra­ní hromadného ničení. Do jejího rámce jsme zasadili také naši spo­lečnou petici připravenou ve spo­lupráci s Humanistickou mírovou ra­dou Nizozemí. Tato paralelní akce se širokým zapojením organizací, spolků a sdružení, které udržují úzké styky s našimi mírovýťni hnu­tími, je zaměřena především na pod­poru okamžitého zákazu zkoušek ja­derných zbraní jako prvního před­pokladu к jejích likvidaci. ■ Co míníte vaši iniciativou získat? Tento požadavek se nastoluje v mírovém hnutí již delší dobu. К pozitivním krokům přistoupil ta­ké Sovětský svaz, který před časem vyhlásil jednostranné moratorium na jaderné zkoušky — žel. Jeho pří­klad ostatní jaderné mocnosti ne­opětovaly. Tato problematika tedy dále zůstává především na poli pro­­tlválečnébo hnutí. Naší petici chce­me dokázat, že myšlenka zákazu zkoušek nezná ani geografických, ani politických hranic, ale že její realizace je v zájmu celého lidstva, v zájmu zachování života na Zemi. Naše akce je jednou z mnoha, kte­ré proběhnou v týdnu od 6. do 13. srpna v rámci Světové mírové vlny a Týdne boje proti zbraním hromadného ničeni. Zároveň je však výjimečná tím, že ke společnému cíli se aktivizují mírová hnutí ,bez ohledu na společenský a politický systém svých zemí. Petice je dalším důkazem univerzálnosti myšlenky za­chování míru a života na naší pla­netě a prosazení všelidských ideálů světa bez násilí a bez ohrožování samotné existence lidské civilizace. Л Kdo se к petici zatím připojil? V Nizozemí se к ní přihlásilo na čtyřicet organizací a hnutí a v CSSR dosud asi 150 společenských orga­nizací. politických stran, církvi, pro­fesních mírových skupin í okresních a krajských mírových rad. V celé naší společnosti se akce setkala s maximálním pochopením a pod­porou — je vidět, že otázka Jader­ného odzbrojení je i pro naše obča­ny vysoce aktuální. ■ Co ještě budete organizovat při třeti Světové mírové vlně? V týdnu od 6. do 13. srpna počí­táme zhruba se stem různých udá­lostí. Např. v Komárně se uskuteční společný čs.-matíarský běh míru do Komáromu v MLR. ve Zvolenu, Kar­viné a Prešově se připravují míro­vé mítinky, v Plzni lesní brigáda, v Praze, Bratislavě a v řadě dal­ších československých měst budou uspořádána shromáždění pracujících a podobně. Lež má krátké nohy... Již počtvrté v těchto dnech přinášíme vyjádření občanů naší vlasti, jejichž jméno zneužila Svobodná Evropa a další zahraniční vysílačky v souvislosti s podpisovou kampaní pod výzvu Několik vět. Nepode­­psali a od výzvy »charty« a dalších nezákonných skupin se veřejně distancují. Jména jsou prý vybírána namátkově a z různých věkových a sociál­ních vrstev. Všechny podpisy jsou vlastnoruční a nikdo není к jejímu podpisu přemlouván. Tak to tvrdí Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Naskýtá se všali otázka: Z čeho jsou vlastně jména vybírána? Jakou věrohodnost mohou prokazovat jména, za nimiž následují údaje typu důchodkyně, lékař, závozník, horník, studentka...? Nic víc. Snad i proto potřebovali organizátoři Několika vět »přesvědčivě« zdůvodnit podpisy pod výzvu, když se v případě známé televizní hlasatelky Zdeny Vařechové uchýlili к bezpříkladnému výmyslu. 29. 7. Hlas Ameriky totiž tvrdil, že Zdena Vařechová podepsala výzvu Několik vět, a navíc »svůj podpis doprovodila dopisem« ze 7. červen­ce. Dopis tato stanice přečetla: »Vážení a blízcí, již delší dobu v úzkém rodinném kruhu přemýšlíme o kulturní politice v tomto státě. Manžel má možnost vyjádřit svůj názor v kolektivu sólistů činohry Národ­ního divadla a já volím tuto formu. Jednoznačně připojuji svůj podpis к mnoha dalším členům kulturní fronty, kteří tak vyjadřují svůj ne­souhlas s politikou naší vlády. V duchu přestavby a demokratizace naší společnosti by změny měly začít především v umělecké sféře. O tom jsem přesvědčena. Zdena Vařechová, hlasatelka Čs. televize^ Originál svého dopisu zasílám na ÜV KSČ a opisy kulturním institu­cím.« Tolik Hlas Ameriky. A jaká je pravda? Do redakce Rudého práva jsme dostali prohláše­ní Zdeny Vařechové, hlasatelky Čs. televize, tohoto znění: »V souvislosti s tvrzením západních rozhlasových vysílaček o pod­pisech pamfletu Několik vět se v posledních dnech také rozšířila správa, že jsem se připojila к těm, kteří touto cestou vyjadřují ne­souhlas s kulturní politikou naši vlády. Chci využít této příležitosti a rozhodně všechny podobné smyšlen­ky, které mají pravděpodobně pomáhat těm, již se rozhodli trvale otravovat ovzduší současných dnů, jednoznačně odmítnout. Doufám zároveň, že tento můj rozhodný osobní protest proti auto­rům podobných lží též posílí veřejnou diskusi, která se obrací právě proti nim.« Manipulátoři z řad »charty« snad mohou do určité míry žonglovat se jmény našich občanů a spoléhat se na to, že jsou pro veřejnost anonymní. V případě známých osobností se však dostávají na tenký led. Což skutečně nepočítali s tím, že se proti jejich nehoráznému postupu tito lidé ohradí? Anebo jim jde jen o publicitu bez ohledu na skutečnost, bez ohledu na pravdu? Existují však krásná přísloví: Lež má krátké nohy, daleko nedojde a tak dlouho se chodí se džbá­nem pro vodu ... MARIE BOUDOVÁ ADMIRÁL SCHMÄHUNG: Bundeswehru postočí dvě stě tisíc mužfi BONN (Zpravodaj CTK) — Zápa­­doněmecký admirál Elmar Schmäh­­ling považuje za možné, aby se po­četní stav bundeswehru snížil do roku 2000 o více než polovinu. V koncepci, o níž informoval časo­pis Bunte, admirál napsal, že 200 tisíc vojáků postačí. Nynější mírový stav bundesweh­ru, který dosahuje 495 000 mužů, není podle Schmählinga vojensky odůvodněn. S překvapivým útokem z Východu už není třeba počítat, Snížení stavu západoněmecké ar­mády se může uskutečnit ve dvou fázích. V první by mohl být snížen na přibližně 300 000 mužů. Automa­tizace výzbroje umožní, aby do ro­ku 2000 měl bundeswehr nanejvýš 200 000 příslušníků. Podle experta sociálně demokra­tické strany (SPD) pro otázky obra­ny Waltera Kolbowa nejsou admi­rálovy představy nereálné. Kolbow požaduje vytvoření komise složené z politiků a vojáků, která by tyto a podobné návrhy posoudila.

Next