Rudé Právo, listopad 1989 (LXX/257-282)

1989-11-01 / No. 257

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! STŘEDA LISTOPAD / ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 257 — ROČNÍK 70 (Právo lidu ročník 92) CENA 50 HALÉŘŮ Základní zákon strany O návrhu nových stanov Komunistické strany Československa hovoříme s vedoucím oddělení ústředního výboru KSČ soudruhem Vladimírem Pátkem V úterý jsme zveřejnili návrh nových stanov strany schválený к celostranické diskusi 15. zasedáním OV KSČ. Jak bude tato diskuse probíhat, o tom hovoříme s vedoucím oddělení ŰV KSČ soudruhem Vladimírem Pátkem. ■ Jaký Je hlavní smysl celostranic­ké diskuse? Přípravu XVIII. sjezdu Komunistic­ké strany Československa, jeho zá­kladních dokumentů, které pro­jedná, opíráme o zobecnění boha­tých zkušenosti celé strany, všech jejich orgánů a organizací, každé­ho komunisty. Týká se to i návrhu nových stanov strany, které patří к hlavním dokumentům, jimiž se strana řídi, organizuje a rozvíjí svůj vnitřní 21vot a činnost ve společnos­ti. Často o nich po pravdě hovoříme jako o základním zákonu vnitřního života a činnosti strany. К napínáni toho Je třeba, aby stanovy výrazně působily na růst akceschopnosti a bojovnosti, zejména základních or­ganizaci, všech členů a kandidátů strany. Samozřejmě i na růst úrov­ně práce všech stranických orgánů, aby jejich činnost přinášela v no­vých podmínkách žádoucí výsledky. Spolu s uplatněním kolektivní moud­rosti, získáním názorů a připomínek к dopracováni předloženého návrhu stanov má celostranická diskuse přispívat к vytváření náročné atmo­sféry a podněcovat činorodou práci komunistů, zaměřenou na realizaci současných klíčových úkolů naši politiky, jde zejména o splnění úko­lů letošního roku, odpovědnou pří­pravu plénu na rok 1990 a uplatnění nového hospodářského mechanismu, o zvýšenf nezastupitelnosti úlohy jednotlivých složek našeho politic­kého systému, zejména Národní fronty. Projednáni návrhu nových stanov je proto třeba ve všech stranických orgánech a základních organizacích důsledné spojovat s hodnocením, jak se v konkrétních podmínkách jejich činnosti naplftují stanovy strany a uskutečňují stranická usnesení. Ostřední výbor od diskuse očekává že přlspéje к aktivizaci stranického života, upevnění a semknutosti stra­nických řad. ■ V Jakém časovém období se dis­kuse organizuje? Celostranická diskuse к návrhu stanov bude probíhat do konce úno­ra 1990: Každý člen a kandidát stra ny, každá základní organizace, kaž­dý stranický orgán mají ve smyslu vnitrostranické demokracie a zásad kolektlvnosti uplatňovaných ve stra­nickém životě právo vyjádřit svůj názor, připomínku nebo námět a stát se tak spolutvůrcem nových stanov. Vzhledem к náročnosti zpracování připomínek očekáváme, že členové a kandidáti budou své připomínky zasílat jíž během měsíce listopadu. V základních organizacích se návrh nových stanov projedná po výroč­ních členských schůzích, to je v pro-sind 1989 — lednu 1990 na člen­ských schůzích. V tomto termínu zaujmou své stanovisko к předlože­nému dokumentu rovněž všeplenár­­ní schůze, podnikové, celozúvodní, městské, místní a jim naroveň po­stavené konference. V únoru se návrh nových stanov projedná na zasedáních okresních výborů a na okresních konferencích strany. Poté se к návrhu vyjádří krajské výbory a krajské konference, výbor pro stranickou práci v ČSR, ústřední vý­bor a sjezd KSS. ■ Komu připomínky posílat? Členové a kandidáti strany je za­sílají přímo ústřednímu výboru KSČ, Základní organizace celozávodní, podnikové, městské, místní a jim naroveň postavené stranické orgány — po projednáni na členských a všeplenárních schůzích, stranických konferencích — je zašlou prostřed­nictvím okresních výborů strany. Přímo řízené základní organizace podávají své připomínky z člen­ských schůzí prostřednictvím oddé-lení OV KSČ, výboru pro stranickou práci v ČSR, ústředního výboru KSS a krajských výborů strany. ■ fde o vnitrostranickou diskusi. Přesto, mohou se Jí zúčastnit i občané, kteří nejsou členy stra­ny? Co se od nich očekává? Jak již bylo řečeno na 15. zasedá­ni OV KSČ, strana se neuzavírá ani námětům a připomínkám společen­ských a zájmových organizací sdru žených v Národní frontě, pracov­ních kolektivů i jednotlivců z řad pracujících a ostatních občanů, kte­ří nejsou členy KSČ a chtějí do dis­kuse přispět konstruktivním názo­rem. Zde bych chtěl připomenout, že v ústředním výboru jim bude vě­nována stejná pozornost jako při­pomínkám komunistů. Zkušenosti ze stranické práce mezi lidmi nám ukazují, že v jejich názorech, ná­mětech a návrzích je mnoho pod­nětných myšlenek i pro zdokonalo­váni činnosti strany. ■ Co se s připomínkami stane? Každá připomínka bude prostudo­vána a vyhodnocena. S ohledem na předpokládané množství bude použi­to i výpočetní techniky. Výsledky a návrhy na využití připomínek ve stanovách projedná komise ŰV KSČ pro úpravu stanov KSČ. Pak bude připraven konečný návrh nových stanov pro XVIII sjezd. PoKud by ne­bylo možné ve stanovách některé připomínky uplatnit pro ejich díl­čí charakter, budou využ.ty к dal­šímu zdokonaleni stranické práce. Očastnícl diskuse jistě pochopí, že nebude možné na každou připomín­ku písemně odpovědět. ■ Jak tedy budnu členové stran; i ostatnf veřejnost informováni o průběhu diskuse či o někte­rých zásadních námětech a problémech? Například ve stranickém tisku, ale 1 v ostatních sdělovacích prostřed­cích budou průběžně zveřejňovány zkušenosti a informace z diskuse ke stanovám, výměna názorů na řešení nejdůležitějších otázek a problémů. Uvnitř strany budou různé seminá­ře, aktivy. Využijeme к tomu i stra­nické vzděláváni. ■ Nejen širší stranickou veřejnost bude jisté zajímat, kdo vlastně tvoři okrnh zpracovatelů návrhu nových stanov? Na vypracování návrhu nových stanov se podílel široký okruh stra­nických funkcionářů a orgánů. Po­zornost tomuto závažnému úkolu vě­novali členové a kandidáti OV KSČ, členové ŰKRK KSČ, pravidelně se těmito otázkami, převážně na spo­lečných zasedáních, zabývaly komi­se OV KSČ pro úpravu stanov a stá­lá komise pro otázky vnitřního ži­vota strany. Do přípravy byla zapo­jena vědecká pracoviště strany — Vysoká škola politická OV KSČ a Ostav marxismu-leninismu OV KSČ. Svými připomínkami a náměty při­spěly krajské a městské výbory stra­ny v Praze a Bratislavě, okresní vý­bory a další vybrané stranické or­gány. Své názory vyjádřili v dopi­sech zasílaných ŰV KSČ i někteří členové strany a základní organiza­ce. Ústřednímu výboru došlo к ná­vrhu nových stanov více než 4000 připomínek. Lze říci, že se v nich odrážejí bohaté zkušenosti z uplat­ňování současných stanov strany. Významně přispěly к dopracování návrhu stanov pro celostranickou diskusi. ■ К samotnému návrhu stanov. Z čeho vychází? Především z požadavku, aby sta­novy odpovídaly novým podmínkám života a práce strany, účinné přispí­valy к vytváření nezbytných před­pokladů pro Její avantgardní úlohu při plnění úkolů přestavby a demo­kratizace všech sfér života společ­ností. Rozhodujícím východiskem je přitom neměnná platnost lenin­ských myšlenek o revoluční podsta­tě strany a tomu odpovídající prin­cipy a normy její výstavby a čin­nosti. V návrhu se proto zachová­vají osvědčené leninské principy a normy obsažené v současných sta­novách. Některé normy se zároveň aktualizují a řada dalších se do­plňuje, aby strana mohla stále vý­razněji prohlubovat demokratičnost svého vnitřního života a zvyšovat účinnost svého působeni ve společ­nosti. (Pokračování na str. Z) Foto RP — VACLAV JIRSA Z POBYTU JOZEFA LENÄRTA VE FRANCII Beseda s podnikateli PAR12 (Od našeho zpravodaje) — Beseda s čelnými představiteli fran­couzských průmyslových a obchodních kruhů v Paříži byla v úterý hlav­ním bodem programu člena předsednictva a tajemníka OV KSČ Josefa L e n á r t a, který je ve Francii na pracovni návštěvě na pozváni FKS. Předseda čs. výboru Národní ra­dy francouzských zaměstnavatelů (CNPF), generální ředitel banky Crédit Commercial de France Char­les do Croisset v úvodním slově v sídle rady zdůraznil, že CNPF při­kládá velký význam rozvoji vztahů mezi Francii a Československem. I když se v osmdesátých letech zvýšil objem výměn dvakrát, úroveň je dosud hodně skromná. Čs. vý­bor, který pracuje v rámci CNPF již patnáct let, hodlá vyslat na ja­ře příštího roku do Prahy delega­ci, jež by prozkoumala možnosti dalšího zlepšení hospodářských vztahů. J. Lenárt připomněl tradice vzá­jemných vztahů, i pokles následkem komplikovaného vývoje v minulos­ti, který dodnes v negativním smys­lu poznamenává naše hospodářské íi vědecké vztahy. Současná doba však dává možnost postoupit ve směru jejich intenzifikace. V dalším zdůraznil, že ČSSR vy­tvořila i legislativní podmínky, kte­ré umožňují dobře obchodovat, ko­operovat a zakládat společné pod­niky. Připravuje se mezivládní do­hoda o zárukách Investic. J. Lenárt pak podal obšírný vý­klad o konkrétních možnostech spolupráce v informatice atomové energie, automobilového průmyslu, chemie, železniční a letecké do­pravy, jakož i o dalších námětech Zdůraznil význam vytváření společ ných podniků (zatím existuji čtyři) V další části besedy hovořili vy soci představitelé — generální ře ctitelé nebo jejich zástupci — spo lečností Jako Alcatel, Citroön, CBC (hotely), EDF International (ato­mové elektrárny), Litwin (ropa a petrochemie), Renault a další na­črtli obraz svých dobrých i nega­tivních zkušenosti z obchodováni s ČSSR, uskutečněných i připravo­vaných projektů a konkrétně reago­vali na některá slova čs. hosta. Vy­jádřili zájem, rychleji, šířejl a v nových formách rozvíjet vzájem­né hospodářské vztahy. V odpoledních hodinách jozefa Lenárta přijal v Bourbonském palá­ci první místopředseda francouzské­ho Národního shromáždění André Billarden. Zajímal se o současný vý­voj v Československu a vyjádřil ná­zor, že by se vztahy parlamantů obou zemí měly dostat na vyšší úroveň. Jozef Lenárt hovořil o změnách v legislativní oblasti v ČSSR a o ně­kterých aspektech politiky přestav­by. Zdůraznil, že jde o významný proces, který vychází z českoslo­venských podmínek a zkušeností. Československý host zavítal rov­něž do pařížského sídla Společnosti Francie-Československo (AFT). Mís­topředseda AFT Marius Bertou ho informoval o historii i současné bo­haté činnosti organizace. Čs. velvyslanec ve Francii Peter Colotka, který se zúčastnil celého úterního programu soudruha Lenár­ta, uspořádal na jeho počest oběd. Zúčastnil se jej člen politického by­­ra a tajemník ŰV FKS Gaston Plis­­sonniere a další představitelé etra­ny- MILAN MÄDR 1989 Gorbačov a Bush se setkají 2.-3.12. ve Středomoří Neoficiální schůzka nebude mít pevný program • Se­tkání střídavě na palubách sovětské a americké vojen­ské lodi • Vrcholná schůzka v USA podle plánu v prv­ní polovině příštího roku MOSKVA/WASHINGTON (Od našeho zpravodaje a ČTK) — M lehali Gor­bačov a George Bush se setkají ještě letos 2. a 3. prosince. Schůzka se uskutečni ve Středomoří, střídavě na palubách sovětské a americké vo­jenské námořní lodi. Oznámili to v úterý v Moskvě sovětský ministr zahra­nič! Eduard Ševardnadze a ve Wazhingtonu americký prezident George Bush. Jak Ševardnadze i Bush shodně informovali, jednání nejvyšších před­stavitelů obou zemí nebude mit pev­ně stanovený program. První setká­ní M. Gorbačova s G. Bushem po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta nebude mít oficiální ráz, a jeho smyslem bude hlubší vzájem­né poznání a lepší pochopení názo­rů obou nejvyšších představitelů. Ševardnadze na tiskové konferen­ci v Moskvě podtrhl, že strany sl nekladon za cil dosáhnout během této neoficiální schůzky dohod к Ja­kýmkoliv konkrétním otázkám a konkrétním směrům. Uvedl, že pro­sincové setkání je třeba chápat jako mimořádně významnou přípravnou etapu к plánované oficiální návště­vě Michaila Gorbačova v USA. Vzhledem к tomu, že na přelomu jara a léta příštího roku se usku­tečni řádné oficiální sovětsko-ame­­rické setkání na nejvyšší úrovni, považují obě strany za užitečné a nezbytné provést v dané chvíli ta­kovouto neoficiální schůzku, pod­trhl sovětský ministr. Nepochybuji, řekl dále, že prosincová schůzka dvou představitelů určitě přispěje к rozvoji a prohloubení těch pozi­tivních přeměn, к nimž dochází v sovětsko-amerických vztazích bě­hem uplynulých let a jež tak pří­znivě ovlivňují celkové oteplení po­litického klimatu na naší planetě. (Pokračování na str. 7) Na snímku z brněnské fakultní nemocníce zdravotní sestra Darfa Navráti­lová připravuje olivovací přistroj na jednotce intenzívní péče II. interní kli­niky. Foto ČTK — IGOR ŽEHL DN ES V LISTĚ JAK POSTUPUJE MODERNIZACE SPOTŘEBNÍHO PRŮMYSLU sfr. 3 V ZÁKULISÍ PARLAMENTU Rozhovor s mluvčím Nejvyiiího sovětu SSSR str. 6 J. Johanes do ČLR PRAHA (ČTK) — Na pětidenní oficiální přátelskou návštěvu Čínské lidové republiky, která se uskuteč­ňuje na pozvání ministra zahranič­ních věci ČLR Čchien Čchi-čchena, odcestoval v úterý ministr zahranič­ních věcí ČSSR Jaromír Johanes. Kulatý stůl v Evropě Za účasti členů Severoatlantické­ho shromáždění a poslanců z Cos koslovenska, Maďarska a Polska byl v zfipadoněmeckém Bonnn zahájen kulatý ztál. Přítomní si vymění ná­zory na otízky odzbrojeni a spolu­práce v Evropě. V Číně schválen zákon o demonstracích Stálý výbor Všečínského shromáž­dění lidových zástupců schválil zá­kon o demonstracích. (Podrobností na str. 7) Nová lůžka v nemocnici v Brně BRNO (Od našeho zpravodaje) — Další části rozsáhlé moderní fakult­ní nemocnice s poliklinikou v Bmě­­-Bohunicích byly předány do pro­vozu v úterý. V lůžkovém bloku za­hájí od středy 1. listopadu činnost tři interní kliniky, dále klinika ra­­diodiagnostická, kožní, neurologic­ká, oddělení rehabilitace a praco­viště pro centrální příjem nemoc­ných. Začne tedy postupně sloužit 456 nových nemocničních lůžek. Po dokončení lůžkového bloku v příš­tím roce přibude ještě 540 lůžek. Započne též stavba dvou dalších in­ternátních ubytoven pro zdravotní sestry. V posledních letech se vy­nakládá na výstavbu nemocnice ko­lem 'sta miliónů korun ročně. Třílůžkové pokoje se skříňkami a sociálním zařízením poskytnou lep­ší podmínky pro pacienty i ošetřu­jící personál. Návštěvám nemoc­ných, jež budou umožněny denně v odpoledních hodinách, budou к dispozici zvláštní haly. (««) MAĎARSKÝ PARLAMENT O VODNÍM DÍLE NA DUNAJI Schváleno zastavení výstavby stupně Nagymaros BUDAPEŠŤ (Od našeho zpravodaje) — Maďarský parlament v úterý večer schválil návrh vlády na zastaveni výstavby stupně Nagymaros na soustavě dunajských vodních dél a zplnomocnil Ji znemožnit provozováni stupně Gab­číkovo na výroba špičkové elektrické energie. Maďarsko tak prakticky od­stoupilo od mezistátní smlouvy s Československem z roku 1977. Pro návrh vlády se vyslovilo IBS poslanců, proti 7 a hlasováni se zdrželo 74 poslanců. PRAHA (Od našich zpravodajek) — Rozvojem hlavního města CSSR se v úterý v Praze zabývala 1B. schůze České národní rady. Poslanci konstato­vali, že rozvojové záměry podle schváleného oblastního plánu na 8. pětilet­ku se v uplynulém období nedařilo plně uskutečňovat. Jako příčiny označili zejména neúčinnou řídicí a organizátorskon práci zainteresovaných resortů i Národního výboru hlavního města Prahy, ale 1 nedostatek stavebních ka­pacit, který v mnoha případech zpomalil plněni Jednotlivých úkolft. Poslan­ci dále vyslovili- souhlas s usnesením o návrhu na způsob přijeti nové Ústavy ČSSR, ČSR a SSR a s novelou divadelního zókona. Návrhy na příslušné rozhodnutí předložili předseda vlády Miklós Németh a vládni zplnomocněnec László Udvari. Jejich podstatou je úplné a definitivní zrušeni výstav­by stupně Nagymaros jako nej­­účlnnějšl technické opatřeni pro znemožnění výroby špičkové elek­trické energie v gabčíkovské hy­­drocentrále. Provoz tohoto stupně na základní výkon váže maďarská strana realizací celého komplexu dalších ekologických výzkumů a opatření proti rizikům, která podle jejího názoru ohrožují životní pro­středí a zásobování celé oblasti pitnou vodou. M. Németh odůvodnil návrh vlá­dy vznikem »ekologického nouzo­vého stavu« a odmítl názor, že vy­chází z politických motivů. Podle jeho slov na výrobu špičkové ener­gie v gabčíkovském stupni vůbec nebudou podmínky. Od parlamentu žádal zplnomocněni na jednání s čs. stranou o úpravě mezistátní smlouvy z roku 1977 ve smyslu ma­ďarských rozhodnutí. Projektované investice do rozvoje infrastruktury zájmové oblasti, především proti­povodňové, se mají v původním roz­sahu realizovat. L. Udvari tvrdil, že Českosloven­sko nepřistoupilo na kompromisní návrhy, které předkládala maďarská strana, proto podle jeho výroku čs. požadavky na odškodněni »nemají právní základ«. Rakouské nároky budou řešeny dodávkami elektric­kého proudu od roku 1996. V diskusi měli dominantní slovo odpůrci díla, kteří zdůraznili poli­tické aspekty negativního rozhod­nutí. Předseda příslušného parla­mentního výboru Bela Berdar pod­pořil návrh vlády vycházejíc! ze změněné politické situace, ve kte­ré, jak řekl, musí vláda rozhodo­vat »jinak« než předtím. Připomněl, že se proti výstavbě nagymarosské­­tío stupně konaly letos protestní demonstrace, odpůrci získali 140 000 podpisů a byly hlasy 1 za uspořádá­ni lidového hlasování. Akce zastán­ců díla, kteří posbírali též podobný počet podpisů za dokončení dunaj­ské kaskády, a zejména stanoviska kompetentních maďarských odbor­níků, přesvědčivě vyvracejících tvr­zení akademické komise, však ne­uvedl. Prohlásil, že prý investice byla od samého začátku »pomýle­ným politickým rozhodnutím«. (Pokračování na sír. 7) Zpráva к hlavní problematice přednesená prvním místopředsedou vlády ČSR a předsedou České ko­mise pro plánování a vědeckotech­nický rozvoj Miroslavem Tomanem podrobné charakterizovala Jednotli­vé úseky rozvoje města, ale také příčiny, které způsobily leckdy až kritický stav. Požadavky na růst průmyslu s sebou nesly zejména příliv pracovních sil. A to vyvola­lo i další negativní dopady na do­pravu, bydleni, zhoršováni životní­ho prostředí. Proto dokumenty tý­kající se dalšího rozvoje hlavního města vycházejí z nové ekonomické struktury a jejich cílem je odstranit nebo zmírnit nedostatky ve všech sférách života. Týkají se zejména bytové výstavby a hospodaření s byty, zdravotnictví, obchodu a služeb, dopravy a životního pro­středí. Jak bylo uvedeno ve zprávě, v Praze se od roku 1970 postavilo více než 160 tisíc bytů. Většina z nich však ve velkých sídlištních celcích, což s sebou přinášelo dal­ší komplikace. Proto se záměry na příští období orientují především na vnitřní část města, na její kom­plexní přestavbu a modernizaci. Za velmi neuspokojivý označila zpráva stav pražského zdravotnic­tví. Důvodem je nedostatečná mate­riálně technická základna. Proto vláda rozhodla o přepracování ge­nerelu rozvoje pražského zdravot­nictví, jehož aktualizovaný návrh projedná ještě v letošním roce. Ve službách a obchodu je před­mětem oprávněné kritiky občanů i poslanců úroveň a zásobováni hlavního města. Přestože se rozši­řuje prodejní plocha, komplikuje si­tuaci nedostatek pracovních sil. К úspěchu minulého období na­opak patří výsledky přestavby do­pravních systémů. Plynule pokra­čuje výstavba metra. V návaznosti na nl se počítá s rozšířením elek­trické trakce. Postupně bude také omezována autobusová doprava, kte­rá se soustředí jen na obsluhu vy­braných územních celků, počítá se rovněž s nahrazením autobusů vhodnějšími trolejbusy. Ke zlepšeni přispívá rovněž budování Základní­ho komunikačního systému. К přednostnímu řešení ekologic­kých problémů by měla přispět ze­jména výstavba tepelného napáječe Mělník, spalovny Malešice, čistírny odpadních vod stejně jako plynofi­kace města. Jak konstatovala zpráva, zpraco­vané dokumenty к rozvoji Prahy vy­jadřují reálný a vyvážený rozvoj všech složek města po roce 1990 při respektováni priority Prahy Jako hlavního města federace a České socialistické republiky. (Pokračování na str. 2) ZAČALA SCHŮZE ČESKÉ NÁRODNÍ RADY 0 dalším rozvoji Prahy Zprávu vlády ČSR přednesl její místopředseda Miroslav Toman stup přijetí nové Ústavy ČSSR, ČSR a SSR Schválen po* Velvyslanec SSSR v CSSR Viktor Lomakin (na snímku druhý zleva) navští­vil v úterý Rudé právo. Ve velvyslancově doprovodu byl také rada-vyslanec velvyslanectví SSSR Marat Kuzněcov (první zprava) a rada sovětského vel­vyslanectví Alexandr Udalcov (druhý zprava). Sovětští hosté si prohlédli tis­kárenské provozy a novou redakční budovu. Viktor Lomakin se také setkal s vedoucími pracovníky redakce Rudého práva. Hosty uvítali šéfredaktor Rudého práva Zdeněk Hoření a podnikový ředitel Tiskařských závodů Rudé právo Jan Škopek. Foto RP — VACLAV JIRSA К otázkám ekonomiky Porada tajemníků pro stranickou práci v průmyslu PRAHA (z) — Za řízeni člena předsednictva a tajemníka OV KSČ Ivana К n o t к a a účasti tajemníka OV KSČ Františka Hanuše se v úterý uskutečnila v Praze porada tajemníků KV KSČ, KV KSS a městských výborů strany v Praze a Bratislavě pro stranickou práci v průmyslu. Na poradě byly projednány vý­sledky 15. zasedáni OV KSČ, před­ložena informace o vývoji národní­ho hospodářství za 1.—3. čtvrtletí a výhled plnění do konce letošní­ho roku. Prodiskutovány byly také některé zkušenosti z přípravy na zabezpečování státního plánu na rok 1990. V úvodním vystoupení Ivan Kno­tek zdůraznil, že spolu s přestav­bou je nutné věnovat pozornost správnému vysvětlování důležitos­ti úkolů, zabezpečení komplexního přístupu a sjednocení postupu při jejich realizaci. Podtrhl, že někte­ré úkoly vyžadují podrobnější roz­pracování a konkretizaci z hledis­ka specifik jednotlivých krajských stranických organizací. Jde mimo jiné o to, aby krajské výbory stra­ny zavedly účinný systém pravidel­né kontroly plnění úkolů v rozho­dujících oblastech výroby. Zdůraznil, že je nutné dbát o to, aby hospodářské organizace zpra­covaly vlastní ekologické programy tak, aby plnění výrobních úkolů a jejich sociálně ekonomický rozvoj nebyly v rozporu s požadavky na péči o životní prostředí. Je však nutné přijmout i důsledné opatření ke zvýšení technologické kázně, kvality obsluhy a údržby strojů a zařízení. Působit na zvýšení ekolo­gického vědomí obyvatelstva. Zvý­šit požadavky na pracovníky odpo­vídající za oblast životního prostře­dí ve státních podnicích, družstvech a národních výborech. Ivan Knotek zdůraznil, že za roz­hodující je nutno dnes považovat zabezpečení úkolů v hospodářské politice strany, zejména splnění státního plánu letošního roku a kvalitní přípravu státního plánu a hospodářských plánů podniků a or­ganizací na rok 1990. V souvislosti s hodnocením vývoje národního hospodářství a plnění úkolů státní­ho plánu v roce 1989 zdůraznil, že zvýšenou iniciativou a zlepšenou ří­dící prací se dají zvládat i nároč­nější úkoly. Výsledky ukazují, že nastoupená cesta konkrétní přestav­by je správná a stanovená opatřeni je třeba ještě důsledněji realizovat. Zkušenosti ukazují, že pozornost je nutno soustředit na působení eko­nomických nástrojů, v plánování, financování a úvěrování, které ne­působí dostatečně účinně na inves­tory a dodavatele a zatím v potřeb­né míře nemění jejich přístupy к přípravě a realizaci investiční výstavby. (Pokračováni na str. 2)

Next