Sbírka zákonů a nařízení, leden-červen 1920 (No. 1-80)
1920-01-14 / No. 4
2G obecná hodnota pozemko. Při určení náhrady budiž přihlíženo k dosavadnímu způsobu užívání pozemku. K té okolnosti, že pozemek stal se pozemkem stavebním po té, kdy ho vlastník nabyl, nebo že ho lze užiti ke stavbě, možno přihlížeti jen potud. pokud vlastník pozemku učinil naň za tím účelem zvláštní náklad. Při určeni náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné (§ 305 obč. zák.) a k hodnotě, které nabude snad vyvlastnený předmět provedením zamýšleného podniku. Při určení náhrady budiž dbáno změny v hodnotě pozemku, který zůstal nevyvlastněn. Náhradu lze dáti také v pozemcích stejné hodnoty. Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel. §6. Nevykáže-li vlastník, že oprávnění z knihovních závad souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz, uvedený v prvé větě tohoto paragrafu, jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je soudně neb notářsky ověřen. Jakmile vyvlastňovací nález nabude právni moci a náhrada bude zaplacena neb u knihovního soudu náhrada nebo prozatímní jistota ('§ 4) složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli. § 7. Právo vlastnické k vyvlastněnému pozemku, který získaly vyvlastněním okres, obec nebo stavební sdružení, lze zcizit! jen se svolením ministerstva sociální péče, a vyvlastnitel je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález. Ministerstvo sociální péče může svému svolení připojiti vhodné podmínky. Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a povinnost, vyslovené v prvé větě tohoto paragrafu. § 8. Ze závažných důvodů může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti. §9. Vyvlastnění pozbude účinku, jestliže vlastník vyvlastňovaného pozemku do doby, než vyvlastňovací nález nabude právní moci, předloží náležitý projekt zastavění vyvlastňovaného objektu obytným stavením, se stavbou nejdéle do půl roku započne a ji též dokončí v přiměřené lhůtě, kterou ustanoví vyvlastňovací úřad. Lhůta může býti ze závažných důvodů prodloužena. Ntprovede-li vlastník vyvlastneného pozemku díla uvedeného v í. odstavci do doby, jemu určené, může býti vyvlastnění uplatněno podle původního nálezu. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1924. § 11. Tento zákon provésti ukládá se ministru vnitra, sociální péče, veřejných prací a spravedlnosti. T, G> Masaryk v. r. Tusar v. r. Dr. Winter v. r. Hanin! v. r. Švehla v. r. Dr. Veselý v. i. jímž se mění ustanoveni zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními. Článek I. Ustanoveni § 4 zákona ze dne 4. ledna 1909, čís. 4 ř. z., se zrušují. článek. II. Ustanovení §§ 2, 3, 11, 12, 15 a 17 tohoto zákona se pozměňují a budou příště zníti takto: Nebude-li ve lhůtě § 4 stanovené započato se g 2 stavbou, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti i vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného j Státnímu melioračnímu fondu bude věnován zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě , v rozpočtu ministerstva zemědělství v letech 1919 zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplátniti ná- i až 1928 ze státních peněz každoročně určitý peníz, hradu škody pořadem práva. I nejvyšší částkou 15,000.000 korun. ffttjifj. Cls-21 - ijjiiqtf . Zákon se dne 19. prosince 1919,