Svět Hospodářství, 1969 (X/1-78)
1969-01-14 / No. 5
Nová obchodní politika USA souvislosti s nástupem nové vlády ve * Spojených státech amerických přibývá úvah také o příští obchodní politice USA. Vcelku se má za to, že alespoň v prvním roce Nixonovy vlády nedojde k převratným změnám. Všeobecně se soudí, že není důvodu, proč by nový president USA měl zvrátit hlavní linii americké obchodní politiky v posledních 35 letech — to znamená postupné uvolňování administrativních překážek ve světovém obchodě. Tento názor se udržuje přes nepříznivý vývoj amerického zahraničního obchodu v loňském roce. Ačkoli vývoz USA se zvýšil asi 0 9 %, byla by obchodní bilance Spojených států amerických za rok 1968 deficitní, kdyby se odečetly dodávky v rámci pomoci rozvojovým zemím. Tato skutečnost je důsledkem ohromného vzestupu dovozu, jehož hodnota (kolem 32,7 mld dolarů) bude asi o 22 % vyšší než za rak 1967. Proto také bude přebytek obchodní bilance za uplynulý rok činit podle předběžného odhadu pouze 1 mld dolarů ve srovnání se 4,1 mld dolarů předloni. Během volební kampaně sliboval president Nixon podniknout v případě svého zvolení něco proti nevítané konkurenci zahraničních výrobků na úseku textilu a oceli. Pokud jde o ocel, dušlo v mezidobí již k určitému řešení, totiž k jednání o systému dobrovolného omezení dodávek na americký trh ze strany Japonska a západoevropských států; ministerstvo zahraničních věcí USA v něm figuruje jako prostředník. Jestliže zamýšlené dohody bude dosaženo, lze předpokládat, že nová vláda vyčká s eventuálními dalšími kroky (například se zavedením autonomních importních kvót), dokud nebude jasno, jak se osvědčí omezení sjednaná mezistátně. O opatřeních proti lavinovitému dovozu zahraničního textilu mluvil zatím president Ni xon celkem jen všeobecně, až na to, že se vyslovil pro zákrok, kte rým by byly dány jisté tne ze dovozu textilních výrob ků z vlny, ůmělých vláken a směsí. Prakticky by šlo pravděpodobně o podobné omezení, jak se již provádí v případě bavlněných textilií. Považuje se proto za možné, že president Nixon vysloví souhlas se zákonem o omezení dovozu textilu formou kvót, který má v Kongresu mnoho příznivců. Zároveň se však vyskytují obavy, že tento zákon nebude nakonec omezen pouze na textil, ale budou do něho pojaty i předpisy o restrikcích dovozu dalšího zboží, jak to požadují představitelé různých výrobních odvětví. Z předcházejícího období se přesouvá do doby nové americké vlády také zatím nevyřešená otázka zrušení předpisů o celním projednávání některých dovážených výrobků — především dehtových barviv — na podkladě americké prodejní ceny srovnatelného zboží místo na podkladě ceny fakturované zahraničním dodavatelem. Tento ochranářský systém, pra který jinde ve světě není obdoby, byl předmětem zdlouhavého jednání smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) na celně obchodní konferenci a poskytnutí některých celních slev dohodnutých v rámci tzv. Kennedyho kola bylo nakonec podmíněno jeho anulováním. K zrušení příslušných předpisů, které tvoří součást amerického celního kodexu, je však třeba schválení Kongresu, a k tomu zatím nedošlo. Dosud není jasno, jakou iniciativu projeví v této věci Nixonova vláda, považuje se však za jisté, že jinak bude vyvíjet maximální úsilí k snížení netarifních překážek (jež se po velké redukci celních sazeb g Kennedyho kole dostaly všeobecně do ostřejšího světla). Zároveň nejsou žádné pochyby o tom, že ještě více než dosud bude sledovat obchodní politiku svých partnerů a že se bude odvetnými opatřeními bránit proti případně zavedeným subvencím nebo jiným akcím, jež podle názoru USA by nebyly slučitelné s přijatelnými konkurenčními podmínkami. Protekcionářské tendence v americké obchodní politice může však podstatně oslabit vývoj zahraničního obchodu. Očekává se totiž, že horečná ekonomická aktivita, která charakterizovala minulý rok a měla za následek nepřiměřený vzestup dovozu, v letošním roce ochabne. Podle četných prognóz má zvýšení hrubého národního produktu v tomto roce činit pouze 8,5% (při vzestupu cen o 3,5%), zatímco loni to bylo podle předběžných údajů 9 % (z čehož zhruba polovina připadala na zvýšení cen). Toto uklidnění ve vnitřní ekonomice země by působilo 1 na růst exportu, který by mohly příznivě ovlivňovat i dobré odbytové podmínky v od běratelských zemích, zejména v Německé spolkové republice. Na podkladě těchto úvah, které mají na zřeteli i některé dílčí skutečnosti (sjednané omezení dovozu ocelí, vlastní výroba malých automobilů aj.), se považuje za pravděpodobné, že by se přebytek obchodní bilance v le tošním roce mohl proti loňsku zdvojnásobit. Některé prognózy připouštějí dokonce jeho zvýšení na troj- a čtyřnásobek. Ačkoli tyto poslední předpovědi jsou asi již motivovány více přáním než reálnými možnostmi, je fak tem, že Spojené státy americké by takové přebytky potřebovaly, aby se pozice amerického dolaru zpevnila. Posílení amerického dolaru není jen v zájmu USA, neboť tato rezervní měna je v současné době páteří celého kapitalistického měnového systému. Proto je závažné, jakým způsobem k tomu dojde. Jestliže by ochranářské kruhy ve Spojených státech amerických opa novaly pole a americký import byl uměle brzděn, mohlo by dojít k utlumení hospodářské aktivity v řadě zemí, které jsou s americkou ekonomikou úzce spjaty a řnf“'ovou reakcí by se tento útlum pak šířil dále. pmn'1 1 I—■—MM KmjpB 1 ni iiiiiii m VYDÁVÁ ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ CENA 2.50 Křs ROČNÍK X. 5 14. LEDNA 1 969 Výroba automobilů ve Francii Francouzské sdružení Chambre Syndicate des Consiructeurs ďAutomobiles předběžně oznámilo, že přes stávky v květnu a červnu loňského roku produkce automobilů ve Francii v celém roce 1968 dosáhla dosud nejvyšší úrovně. Stoupl také vývoz automobilů, hlavně však jejich dovoz. Podle citovaného sdružení vzrostla francouzská produkce automobilů v loňském roce ve srovnání s rokem 1967 ze 2 010 000 na 2 078 tis. kusů, tj. o 3,4 %, a ve srovnání s rekordním rokem 1966 (2 025 000 kusů) o 2,6%. Od října 1968 se prý plně využívá kapacit francouzských automobilek a kdyby ke stávkám v květnu a červnu nedošlo, francouzská celoroční výroba automobilů by překročila 2,2 mil. kusů. Loňská výroba osobních automobilů ve Francii se zvětšila proti r. 1967 z 1 776 500 na 1835 tis. ks í+3,3%) a užit. automobilů z 233 200 na 243 000 kusů (+4,2%). Tyto příznivé výsledky však nemohou zastřít jisté obavy producentů, vyplývající především z nového zvýšení daně z přidané hodnoty, jejíž sazba u osobních vozů se zvýšuje z 20 % na 25 % a podle platné výpočetní metody z dosavadních 25 % na 33,3% spotřebitelské ceny. I když se vlivem současného zrušení daně ze mzdy zvýšení daně z přidané hodnoty projeví na prodejních cenách jenom částečně, obávají se francouzské automobilky dalšího poklesu domácí poptávky, která již loni byla asi o 3 % nižší než v předchozím roce. V prvních ,11 měsících 1968 klesly prodeje nových autombbilů ve Francii ve srovnání se stejným údobím 1967 z 1 272 400 na 1 245 000 kusů, přičemž odbyt osobních vozů se zmenšil z 1132 300 na 1 096 100 kusů, kdežto užitkových automobilů vzrostl ze 140 100 na 148 900 kusů. Při celkovém poklesu prodejů automobilů ve Francii o 2,2 % (osobních vozů o 3,2 procenta) klesl odbýt domácích výrobků na vnitřním trhu asi o 8 ¥o, z toho osobních automobilů o 10 %. Zato prodeje zahraničních automobilů vzrostly téměř o 25*%, převážně vlivem stávek ve Francii. Jenom podstatnému oživení vývozu do zahraničí vděčí francouzský automobilový průmysl za to, že si produkci v loňském roce nejen zachoval, ale také nadále rozšířil, jeho podíl na domácím trhu se však. značně snížil. Jestliže se francouzský export automobilů za 11 měsíců 1968 zvýšil ze 763 000 na 867 400 kusů, čili o 13,7 %, dovoz automobilů do Francie ve stejné době vzrostl ze 194 000 na 275 000 kusů, tj. zhruba o 42 %. Při vzestupu vývozu osobních vozů ze 686 000 na 790 600 kusů (+ 15 °/o) a stagnaci exportu užitkových automobilů na úrovni 77 000 kusů stoupl dovoz osobních vozů ze 177 000 na 253 500 ( + 43 %) a užitkových vozidel ze 17 000 na 21 500 kusů ( + 26 procent). V prozatímních informacích producentů automobilů ve Francii o produkci a vývozu jejich výrobků v roce 1968 se mj. zdůrazňuje,že firma Citroen zaznamenala snížení výroby z 500 030 na 460 600 kusů a zvýšení exportu ze 129 517 na 153 800 kusů, její pobočka Berliet zase zvýšení výroby nákladních automobilů z 15 132 na 16 105 kusů a zvýšení vývozu ze 3469 na 5100 kusů, firma Peugeot oznámila stagnaci výroby i exportu na úrovni 405 000, resp. 156 000 kusů a firma Simca zvýšení produkce z 248 000 na 317 000 a vývozu ze 129 000 na 168 000 kusů. Z těchto neúplných údajů by bylo možno vyvozovat, že největší francouzská automobilka Renault, jež zatím žádnou informaci nezveřejnila, spolu se svou pobočkou Saviem a zbývajícími malými producenty zvýšila výrobu automobilů z 842 000 na 879 000 kusů a export (za 11 měsíců) z 345 000 na 385 000 kusů. sh 14.1. 69 K obchodu Jugoslávie s RZ Clen Svazové výkonné rady M. Mejak nedávno oznámil, že Socialistická federatívni republika Jugoslávie hodlá v roce 1969 zavést mnohostrannou soustavu zúčtování v obchodu s rozvojovými zeměmi. Má to přispět k překonání stagnace, která se projevuje ve vzájemných obchodních stycích v posledních letech. Představitel Jugoslávie zdůraznil, že aktivního salda výměny zboží SFRJ s „třetím světem“ nelze vhodně využít, neboť s většinou zemí této oblasti uzavřela' Jugoslávie clearingové dohody. Mnohostranné zúčtování by se mělo plně nebo částečně opírat o směnitelné měny. Ve zdůvodněných případech se bude používat i jiných forem zúčtování, které by nejlépe odpovídaly potřebám zainteresovaných zemí. Kromě změny soustavy zúčtování je třeba, aby jugoslávské podniky zvýšily své úsilí o získání nových trhů v rozvojových zemích. Z tohoto hlediska nejslibnější jsou trhy afrických zemí. V nejbližší době odjede do východní Afriky obchodní delegace SFRJ pod vedením ministra zahraničního obchodu V. Grivčeva. Další delegace zamýšlí v brzké době navštívit západní Afriku. Jugoslávie bude pokračovat v rozvíjení i ostatních forem hospodářské spolupráce s rozvojovými zeměmi. Týká se to především podílu jugoslávských firem ve smíšených podnicích, úvěrových dohod a dalších forem dlouhodobé spolupráce. sh 14.1. 69 Zlepšení vývoje v Argentině? Nedávno hovořil argentinský ministr hospodářství dr. Krieger Vasena na tiskové konferenci o budoucím hospodářském vývoji Argentiny. Jeho názory pokládají někteří pozorovatelé za dosti optimistické. Ministr například očekává, že vzestup cen nepřevýší letos 4 %. O tom, jak se budou vyvíjet životní náklady, které v roce 1968 podle oficiálních údajů vzrostly o 8 %, se ministr nezmínil. Přírůstek hrubého národního produktu má v roce 1969 činit 6 %. Odhad budoucího vývoje ekonomiky byl vypracován v souvislosti s předložením návrhu státního rozpočtu Argentiny na rok 1969. Z analýzy jednotlivých rozpočtových položek lze soudit, že splnění předpokládaných cílů je reálné, jestliže se podaří udržet v zemi politickou stabilitu. Záměrem vlády je snížit deficit rozpočtu o 11 % na 43 200 mil. pesos při předpokládaných celkových výdajích 1020,5 mld pesos. Zdá se zároveň, že se loni téměř podařilo splnit úkol týkající se omezení rozpočtového schodku z roku 1967 na polovinu, tj. z 96 000 mil. na 48 500 mil. pesos. V rámci intencí letošní rozpočtové politiky bude redukována daň z příjmů. Snížení se má však vyrovnat pozemkovou daní, která vstoupila v platnost na údobí nejméně tří let. Zemědělci musí nyní odvádět 1,6 % daně ze 70 procent tržní hodnoty půdy. Podíl výdajů na obranu se však v roce 1969 zvyšuje z 11 % na 15 % z celkového rozpočtu, zatímco podíl výdajů na sociální potřeby (včetně bydlení) se podle návrhu omezí ze 7% na 4%. Společnosti budou osvobozeny od placení 8 % daně z dividend. Kromě všeobecného zvýšení základních mzdových a platových tarifů v soukromém sektoru o 8 '%, které vstoupilo v platnost 1. ledna 1969, byly jxidstatně zvýšeny i zvláštní sociální přídavky. Platnost zákona z března roku 1967 o mzdovém stropu skončila. Nová ujednání platí do konce letošního roku. Minimální měsíční mzda činí 20 000 pesos (dosud 15 750 pesos). Vláda doufá, že mzdové úpravy nevyvolají zvyšování cen a naopak počítá v jednotlivých případech se snižováním cen. Tyto úvahy vyplývají mj. z předpokladu, že se podnikům podaří vyrovnat zvýšení nákladů (asi o 2%), ks kterému dojde v souvislosti s růstem mezd, a to rozšířentím obratu a úsporami, jež vzniknou snížením poplatků za elektřinu a v důsledku levnějších úvěrů při zlepšení likvidity. Vláda požaduje, aby podniky při tvorbě cen projevily ukázněnost. Jestliže však dojde přesto ke zvyšování cen, bude vláda nucena ceny kontrolovat. V nezbytném případě bude uvolněn i dovoz spotřebního zboží. Ministr hospodářství je však přesvědčen, že dvacetileté údobí prudce stoupající inflační spirály bylo již ukončeno. Omezení inflačního tlaku umožní podnikům lepší přípravu střednědobých plánů, což až dosud nebylo možné. Pokud jde o vývoj zahraničního obchodu v loňském roce, vyplývá z údajů za prvních 9 měsíců, že export dosáhl hodnoty 1 mld dol. ve srovnání s 1.2 mld v téže době loni. Hodnota importu zůstala zhruba na úrovni 805 mil. dot., takže aktivum obchodní bilance pokleslo. Říjnový vývoz však vykazoval opět stoupající trend, k čemuž přispěla redukce exportní dpně na obilí, odprodej zásob vzhledem k očekávané velmi dobré sklizni pšenice a nově zavedený export vysoce kvalitního výsekového masa ve speciálním balení, od něhož si slibuje Argentina zlepšení odbytových možností na zahraničních trzích. V souladu s uspokojivým vývojem exportu za pos'ední čtvrtletí se odhaduje celoroční hodnota argentinského vývozu na 1,35 mil. dol. a výše přebytku obchodní bilance na 200 mil. dol. V letošním roce se má podle ministra hospodářství zvýšit vývoz na 1,5 mld dol. sh 14. 1. 69 Ekonomika Mongolska v letošním roce Rok 1969 je předposledním rokem realizace pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství Mongolské lidové republiky. V tomto roce se má úhrnný společenský produkt zvýšit o 14 %, národní důchod o 12,1 ®/o a produktivita práce o 5,9 %. Závažné úkoly stanoví plán na letošní rok mongolskému zemědělství. Hrubá produkce zemědělství překročí úroveň roku 1968 o 16 6 %, z toho živočišná výroba o 5,3 %. Početní stavy hospodářských zvířat vzrostou o 1,8 %. Značná pozornost se věnuje dodávkám krmiv, které proti loňsku mají stoupnout o 38,7 %. V oblasti rostlinné produkce plán předvídá vzestup výroby o 47,4 %. Osevní plochy se zvýší o 4,1 procenta a celková sklizeň obilnin l,5krát proti roku 1968. Splnění těchto úkolů bude zajištěno především zvýšením investičních vkladů. V letech 1969—1970 bude do tohoto hospodářského odvětví investováno 917 mil. tugri ků, čili 38,8 % veškerých investičních prostřed ků. Do konce pětiletky obdrží mongolské zemědělství pres 1 tis. traktorů a více než 500 kombajnů. Přírůstek hrubé průmyslové výroby má v letošním roce činit 18,7 %. Produkce základních druhů průmyslových výrobků se zvýší takto: uhlí o 17.%, cementu o 45.5%, řeziva na dvojnásobek. Produktivita práce v průmyslu vzroste o 10,5 %, vlastní náklady výroby se sníží o 1,9 %. Produkce elektrické energie stoupne o 11,7%. Do národního hospodářství budou v letech 1969—1970 investovány prostředky v hodnotě 2 359,2 mil. tugriků. Objem investic v roce 1969 překročí úroveň předchozího roku o 18,9 procenta.. Objem stavebně montážních prací je plánován v rozsahu 746,9 mil. tugriků, tj. o 12,3 % vyšší než v roce 1968. Produktivita práce v tomto odvětví se zvýší na 11 % a vlastní náklady stavebně montážních prací poklesnou o 1,5 %. V souladu se státním plánem se dále zvýší životní úroveň mongolského obyvatelstva. Mzdový fond dělníků a zaměstnanců vzroste o 6,3%, důchody zemědělského obyvatelstva stoupnou o 12,4 %. O 10,2 % vzroste bytoví' fond v Mongolsku. Maloobchodní obrat Státní. ..ho a (+'••• 's”’tho obchodu překročí loňskou úroveň o 3,i %. sh 14. l. 69 Půst produkce oceli v MU Členské státy Montánní unie vyrobily loni rekordní množství 98,62 mil. tun oceli; v porovnání s rokem 1967 stoupla produkce o 9,7 procenta. V jednotlivých zemích Montánní unie dosáhla produkce oceli této výše: NSR 41,16 mil. t (+12%), Fr nein 20,40 mil. (+3,8%), Itálie 16 S8 mil. (+6 6%), Belgie 11, 57 mil. í+19,1%), Lucembursko 4,83 mil. (+7,9%) a Nizozemí 3,70 mil. tun (+ 8,9%). sh 14. 1. o9