Svět Hospodářství, 1969 (X/1-78)

1969-01-14 / No. 5

Nová obchodní politika USA souvislosti s nástupem nové vlády ve * Spojených státech amerických přibývá úvah také o příští obchodní politice USA. Vcelku se má za to, že alespoň v prvním roce Nixonovy vlády nedojde k převratným změ­nám. Všeobecně se soudí, že není důvodu, proč by nový president USA měl zvrátit hlavní linii americké obchodní politiky v posledních 35 letech — to znamená postupné uvolňování administrativních překážek ve světovém ob­chodě. Tento názor se udržuje přes nepříznivý vý­voj amerického zahraničního obchodu v loň­ském roce. Ačkoli vývoz USA se zvýšil asi 0 9 %, byla by obchodní bilance Spojených států amerických za rok 1968 deficitní, kdyby se odečetly dodávky v rámci pomoci rozvo­jovým zemím. Tato skutečnost je důsledkem ohromného vzestupu dovozu, jehož hodnota (kolem 32,7 mld dolarů) bude asi o 22 % vyšší než za rak 1967. Proto také bude pře­bytek obchodní bilance za uplynulý rok činit podle předběžného odhadu pouze 1 mld do­larů ve srovnání se 4,1 mld dolarů předloni. Během volební kampaně sliboval president Nixon podniknout v případě svého zvolení něco proti nevítané konkurenci zahraničních výrobků na úseku textilu a oceli. Pokud jde o ocel, dušlo v mezidobí již k určitému řešení, totiž k jednání o systému dobrovolného omezení dodávek na americký trh ze strany Japonska a západoevropských států; ministerstvo zahraničních věcí USA v něm figuruje jako prostředník. Jestliže za­mýšlené dohody bude dosaženo, lze předpo­kládat, že nová vláda vyčká s eventuálními dalšími kroky (například se zavedením auto­nomních importních kvót), dokud nebude jas­no, jak se osvědčí omezení sjednaná mezi­státně. O opatřeních proti lavinovitému dovozu za­hraničního textilu mluvil zatím president Ni xon celkem jen všeobecně, až na to, že se vyslovil pro zákrok, kte rým by byly dány jisté tne ze dovozu tex­tilních výrob ků z vlny, ů­­mělých vláken a směsí. Prak­ticky by šlo pravděpodobně o podobné omeze­ní, jak se již provádí v případě bavlněných textilií. Považuje se proto za možné, že president Nixon vysloví souhlas se zákonem o omezení dovozu textilu formou kvót, který má v Kon­gresu mnoho příznivců. Zároveň se však vy­skytují obavy, že tento zákon nebude nakonec omezen pouze na textil, ale budou do něho pojaty i předpisy o restrikcích dovozu dal­šího zboží, jak to požadují představitelé růz­ných výrobních odvětví. Z předcházejícího období se přesouvá do doby nové americké vlády také zatím nevy­řešená otázka zrušení předpisů o celním pro­jednávání některých dovážených výrobků — především dehtových barviv — na podkladě americké prodejní ceny srovnatelného zboží místo na podkladě ceny fakturované zahra­ničním dodavatelem. Tento ochranářský sy­stém, pra který jinde ve světě není obdoby, byl předmětem zdlouhavého jednání smluv­ních stran Všeobecné dohody o clech a ob­chodu (GATT) na celně obchodní konferenci a poskytnutí některých celních slev dohod­nutých v rámci tzv. Kennedyho kola bylo na­konec podmíněno jeho anulováním. K zrušení příslušných předpisů, které tvoří součást ame­rického celního kodexu, je však třeba schvá­lení Kongresu, a k tomu zatím nedošlo. Dosud není jasno, jakou iniciativu projeví v této věci Nixonova vláda, považuje se však za jisté, že jinak bude vyvíjet maximální úsilí k snížení netarifních překážek (jež se po velké redukci celních sazeb g Kennedyho kole dostaly všeobecně do ostřejšího světla). Zá­roveň nejsou žádné pochyby o tom, že ještě více než dosud bude sledovat obchodní po­litiku svých partnerů a že se bude odvetný­mi opatřeními bránit proti případně zavede­ným subvencím nebo jiným akcím, jež podle názoru USA by nebyly slučitelné s přijatelný­mi konkurenčními podmínkami. Protekcionářské tendence v americké ob­chodní politice může však podstatně oslabit vývoj zahraničního obchodu. Očekává se to­tiž, že horečná ekonomická aktivita, která charakterizovala minulý rok a měla za ná­sledek nepřiměřený vzestup dovozu, v letoš­ním roce ochabne. Podle četných prognóz má zvýšení hrubého národního produktu v tomto roce činit pouze 8,5% (při vzestupu cen o 3,5%), zatímco loni to bylo podle předběžných údajů 9 % (z čehož zhruba po­lovina připadala na zvýšení cen). Toto uklid­nění ve vnitřní ekonomice země by působilo 1 na růst exportu, který by mohly příznivě ovlivňovat i dobré odbytové podmínky v od běratelských zemích, zejména v Německé spolkové republice. Na podkladě těchto úvah, které mají na zřeteli i některé dílčí skutečnosti (sjednané omezení dovozu ocelí, vlastní výroba malých automobilů aj.), se považuje za pravděpodob­né, že by se přebytek obchodní bilance v le tošním roce mohl proti loňsku zdvojnásobit. Některé prognózy připouštějí dokonce jeho zvýšení na troj- a čtyřnásobek. Ačkoli tyto poslední předpovědi jsou asi již motivovány více přáním než reálnými možnostmi, je fak tem, že Spojené státy americké by takové přebytky potřebovaly, aby se pozice americ­kého dolaru zpevnila. Posílení amerického dolaru není jen v zá­jmu USA, neboť tato rezervní měna je v sou­časné době páteří celého kapitalistického mě­nového systému. Proto je závažné, jakým způ­sobem k tomu dojde. Jestliže by ochranářské kruhy ve Spojených státech amerických opa novaly pole a americký import byl uměle brzděn, mohlo by dojít k utlumení hospodář­ské aktivity v řadě zemí, které jsou s ame­rickou ekonomikou úzce spjaty a řnf“'ovou reakcí by se tento útlum pak šířil dále. pmn'1 1 I—■—MM KmjpB 1 ni iiiiiii m VYDÁVÁ ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ CENA 2.50 Křs ROČNÍK X. 5 14. LEDNA 1 969 Výroba automobilů ve Francii Francouzské sdružení Chambre Syndicate des Consiructeurs ďAutomobi­­les předběžně oznámilo, že přes stávky v květnu a červnu loňského roku produkce automobilů ve Francii v celém roce 1968 dosáhla dosud nejvyšší úrovně. Stoupl také vývoz automobilů, hlavně však jejich dovoz. Podle citovaného sdružení vzrostla francouz­ská produkce automobilů v loňském roce ve srovnání s rokem 1967 ze 2 010 000 na 2 078 tis. kusů, tj. o 3,4 %, a ve srovnání s rekord­ním rokem 1966 (2 025 000 kusů) o 2,6%. Od října 1968 se prý plně využívá kapacit fran­couzských automobilek a kdyby ke stávkám v květnu a červnu nedošlo, francouzská celo­roční výroba automobilů by překročila 2,2 mil. kusů. Loňská výroba osobních automobilů ve Fran­cii se zvětšila proti r. 1967 z 1 776 500 na 1835 tis. ks í+3,3%) a užit. automobilů z 233 200 na 243 000 kusů (+4,2%). Tyto příznivé vý­sledky však nemohou zastřít jisté obavy pro­ducentů, vyplývající především z nového zvý­šení daně z přidané hodnoty, jejíž sazba u osobních vozů se zvýšuje z 20 % na 25 % a podle platné výpočetní metody z dosavad­ních 25 % na 33,3% spotřebitelské ceny. I když se vlivem současného zrušení daně ze mzdy zvýšení daně z přidané hodnoty projeví na prodejních cenách jenom částečně, obávají se francouzské automobilky dalšího poklesu do­mácí poptávky, která již loni byla asi o 3 % nižší než v předchozím roce. V prvních ,11 měsících 1968 klesly prodeje nových autombbilů ve Francii ve srovnání se stejným údobím 1967 z 1 272 400 na 1 245 000 kusů, přičemž odbyt osobních vozů se zmenšil z 1132 300 na 1 096 100 kusů, kdežto užitko­vých automobilů vzrostl ze 140 100 na 148 900 kusů. Při celkovém poklesu prodejů automo­bilů ve Francii o 2,2 % (osobních vozů o 3,2 procenta) klesl odbýt domácích výrobků na vnitřním trhu asi o 8 ¥o, z toho osobních auto­mobilů o 10 %. Zato prodeje zahraničních au­tomobilů vzrostly téměř o 25*%, převážně vli­vem stávek ve Francii. Jenom podstatnému oživení vývozu do zahra­ničí vděčí francouzský automobilový průmysl za to, že si produkci v loňském roce nejen za­choval, ale také nadále rozšířil, jeho podíl na domácím trhu se však. značně snížil. Jestli­že se francouzský export automobilů za 11 měsíců 1968 zvýšil ze 763 000 na 867 400 kusů, čili o 13,7 %, dovoz automobilů do Francie ve stejné době vzrostl ze 194 000 na 275 000 kusů, tj. zhruba o 42 %. Při vzestupu vývozu osob­ních vozů ze 686 000 na 790 600 kusů (+ 15 °/o) a stagnaci exportu užitkových automobilů na úrovni 77 000 kusů stoupl dovoz osobních vo­zů ze 177 000 na 253 500 ( + 43 %) a užitko­vých vozidel ze 17 000 na 21 500 kusů ( + 26 procent). V prozatímních informacích producentů au­tomobilů ve Francii o produkci a vývozu je­jich výrobků v roce 1968 se mj. zdůrazňuje,­­že firma Citroen zaznamenala snížení výroby z 500 030 na 460 600 kusů a zvýšení exportu ze 129 517 na 153 800 kusů, její pobočka Ber­­liet zase zvýšení výroby nákladních automobilů z 15 132 na 16 105 kusů a zvýšení vývozu ze 3469 na 5100 kusů, firma Peugeot oznámila stagnaci výroby i exportu na úrovni 405 000, resp. 156 000 kusů a firma Simca zvýšení pro­dukce z 248 000 na 317 000 a vývozu ze 129 000 na 168 000 kusů. Z těchto neúplných údajů by bylo možno vyvozovat, že největší francouzská automobilka Renault, jež zatím žádnou infor­maci nezveřejnila, spolu se svou pobočkou Sa­­viem a zbývajícími malými producenty zvý­šila výrobu automobilů z 842 000 na 879 000 kusů a export (za 11 měsíců) z 345 000 na 385 000 kusů. sh 14.1. 69 K obchodu Jugoslávie s RZ Clen Svazové výkonné rady M. Mejak nedáv­no oznámil, že Socialistická federatívni repu­blika Jugoslávie hodlá v roce 1969 zavést mno­hostrannou soustavu zúčtování v obchodu s rozvojovými zeměmi. Má to přispět k pře­konání stagnace, která se projevuje ve vzájem­ných obchodních stycích v posledních letech. Představitel Jugoslávie zdůraznil, že aktivní­ho salda výměny zboží SFRJ s „třetím světem“ nelze vhodně využít, neboť s většinou zemí té­to oblasti uzavřela' Jugoslávie clearingové do­hody. Mnohostranné zúčtování by se mělo plně nebo částečně opírat o směnitelné měny. Ve zdůvodněných případech se bude používat i ji­ných forem zúčtování, které by nejlépe odpo­vídaly potřebám zainteresovaných zemí. Kromě změny soustavy zúčtování je třeba, aby jugoslávské podniky zvýšily své úsilí o zí­skání nových trhů v rozvojových zemích. Z tohoto hlediska nejslibnější jsou trhy afric­kých zemí. V nejbližší době odjede do východ­ní Afriky obchodní delegace SFRJ pod vede­ním ministra zahraničního obchodu V. Grivče­­va. Další delegace zamýšlí v brzké době na­vštívit západní Afriku. Jugoslávie bude pokračovat v rozvíjení i ostatních forem hospodářské spolupráce s roz­vojovými zeměmi. Týká se to především podílu jugoslávských firem ve smíšených podnicích, úvěrových dohod a dalších forem dlouhodobé spolupráce. sh 14.1. 69 Zlepšení vývoje v Argentině? Nedávno hovořil argentinský ministr hospo­dářství dr. Krieger Vasena na tiskové konfe­renci o budoucím hospodářském vývoji Argen­tiny. Jeho názory pokládají někteří pozorova­telé za dosti optimistické. Ministr například očekává, že vzestup cen nepřevýší letos 4 %. O tom, jak se budou vy­víjet životní náklady, které v roce 1968 podle oficiálních údajů vzrostly o 8 %, se ministr nezmínil. Přírůstek hrubého národního pro­duktu má v roce 1969 činit 6 %. Odhad budoucího vývoje ekonomiky byl vy­pracován v souvislosti s předložením návrhu státního rozpočtu Argentiny na rok 1969. Z ana­lýzy jednotlivých rozpočtových položek lze soudit, že splnění předpokládaných cílů je re­álné, jestliže se podaří udržet v zemi poli­tickou stabilitu. Záměrem vlády je snížit de­ficit rozpočtu o 11 % na 43 200 mil. pesos při předpokládaných celkových výdajích 1020,5 mld pesos. Zdá se zároveň, že se loni téměř podařilo splnit úkol týkající se omezení roz­počtového schodku z roku 1967 na polovinu, tj. z 96 000 mil. na 48 500 mil. pesos. V rámci intencí letošní rozpočtové politiky bude redukována daň z příjmů. Snížení se má však vyrovnat pozemkovou daní, která vstou­pila v platnost na údobí nejméně tří let. Ze­mědělci musí nyní odvádět 1,6 % daně ze 70 procent tržní hodnoty půdy. Podíl výdajů na obranu se však v roce 1969 zvyšuje z 11 % na 15 % z celkového rozpočtu, zatímco podíl vý­dajů na sociální potřeby (včetně bydlení) se podle návrhu omezí ze 7% na 4%. Společ­nosti budou osvobozeny od placení 8 % daně z dividend. Kromě všeobecného zvýšení základních mzdo­vých a platových tarifů v soukromém sekto­ru o 8 '%, které vstoupilo v platnost 1. ledna 1969, byly jxidstatně zvýšeny i zvláštní sociál­ní přídavky. Platnost zákona z března roku 1967 o mzdovém stropu skončila. Nová ujedná­ní platí do konce letošního roku. Minimální měsíční mzda činí 20 000 pesos (dosud 15 750 pesos). Vláda doufá, že mzdové úpravy nevyvolají zvyšování cen a naopak počítá v jednotlivých případech se snižováním cen. Tyto úvahy vyplý­vají mj. z předpokladu, že se podnikům poda­ří vyrovnat zvýšení nákladů (asi o 2%), ks kterému dojde v souvislosti s růstem mezd, a to rozšířentím obratu a úsporami, jež vzniknou snížením poplatků za elektřinu a v důsledku levnějších úvěrů při zlepšení likvidity. Vláda požaduje, aby podniky při tvorbě cen proje­vily ukázněnost. Jestliže však dojde přesto ke zvyšování cen, bude vláda nucena ceny kontrolovat. V nezbytném případě bude uvol­něn i dovoz spotřebního zboží. Ministr hos­podářství je však přesvědčen, že dvacetileté údobí prudce stoupající inflační spirály bylo již ukončeno. Omezení inflačního tlaku umož­ní podnikům lepší přípravu střednědobých plánů, což až dosud nebylo možné. Pokud jde o vývoj zahraničního obchodu v loňském roce, vyplývá z údajů za prvních 9 měsíců, že export dosáhl hodnoty 1 mld dol. ve srovnání s 1.2 mld v téže době loni. Hod­nota importu zůstala zhruba na úrovni 805 mil. dot., takže aktivum obchodní bilance po­kleslo. Říjnový vývoz však vykazoval opět stoupající trend, k čemuž přispěla redukce exportní dpně na obilí, odprodej zásob vzhle­dem k očekávané velmi dobré sklizni pšenice a nově zavedený export vysoce kvalitního vý­sekového masa ve speciálním balení, od něhož si slibuje Argentina zlepšení odbytových mož­ností na zahraničních trzích. V souladu s uspokojivým vývojem exportu za pos'ední čtvrtletí se odhaduje celoroční hod­nota argentinského vývozu na 1,35 mil. dol. a výše přebytku obchodní bilance na 200 mil. dol. V letošním roce se má podle ministra hos­podářství zvýšit vývoz na 1,5 mld dol. sh 14. 1. 69 Ekonomika Mongolska v letošním roce Rok 1969 je předposledním rokem realizace pětiletého plánu rozvoje národní­ho hospodářství Mongolské lidové republiky. V tomto roce se má úhrnný spole­čenský produkt zvýšit o 14 %, národní důchod o 12,1 ®/o a produktivita práce o 5,9 %. Závažné úkoly stanoví plán na letošní rok mongolskému zemědělství. Hrubá produkce ze­mědělství překročí úroveň roku 1968 o 16 6 %, z toho živočišná výroba o 5,3 %. Početní stavy hospodářských zvířat vzrostou o 1,8 %. Značná pozornost se věnuje dodávkám krmiv, které proti loňsku mají stoupnout o 38,7 %. V obla­sti rostlinné produkce plán předvídá vzestup výroby o 47,4 %. Osevní plochy se zvýší o 4,1 procenta a celková sklizeň obilnin l,5krát proti roku 1968. Splnění těchto úkolů bude za­jištěno především zvýšením investičních vkla­dů. V letech 1969—1970 bude do tohoto hospo­dářského odvětví investováno 917 mil. tugri ků, čili 38,8 % veškerých investičních prostřed ků. Do konce pětiletky obdrží mongolské ze­mědělství pres 1 tis. traktorů a více než 500 kombajnů. Přírůstek hrubé průmyslové výroby má v le­tošním roce činit 18,7 %. Produkce základních druhů průmyslových výrobků se zvýší takto: uhlí o 17.%, cementu o 45.5%, řeziva na dvoj­násobek. Produktivita práce v průmyslu vzro­ste o 10,5 %, vlastní náklady výroby se sníží o 1,9 %. Produkce elektrické energie stoupne o 11,7%. Do národního hospodářství budou v letech 1969—1970 investovány prostředky v hodnotě 2 359,2 mil. tugriků. Objem investic v roce 1969 překročí úroveň předchozího roku o 18,9 procenta.. Objem stavebně montážních prací je pláno­ván v rozsahu 746,9 mil. tugriků, tj. o 12,3 % vyšší než v roce 1968. Produktivita práce v tomto odvětví se zvýší na 11 % a vlastní ná­klady stavebně montážních prací poklesnou o 1,5 %. V souladu se státním plánem se dále zvý­ší životní úroveň mongolského obyvatelstva. Mzdový fond dělníků a zaměstnanců vzroste o 6,3%, důchody zemědělského obyvatelstva stoupnou o 12,4 %. O 10,2 % vzroste bytoví' fond v Mongolsku. Maloobchodní obrat Státní­­. ..ho a (+'••• 's”’tho obchodu překročí loňskou úroveň o 3,i %. sh 14. l. 69 Půst produkce oceli v MU Členské státy Montánní unie vyrobily loni rekordní množství 98,62 mil. tun oceli; v po­rovnání s rokem 1967 stoupla produkce o 9,7 procenta. V jednotlivých zemích Montánní unie dosáh­la produkce oceli této výše: NSR 41,16 mil. t (+12%), Fr nein 20,40 mil. (+3,8%), Itá­lie 16 S8 mil. (+6 6%), Belgie 11, 57 mil. í+19,1%), Lucembursko 4,83 mil. (+7,9%) a Nizozemí 3,70 mil. tun (+ 8,9%). sh 14. 1. o9

Next