Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-09-19 / No. 114

Jednání o indonéských dluzích V Indonésii dlí od 24. srpna patnáctičlenná delegace sovětských expertu, která jedná s představiteli indonéské vlády o úhradě úvě­rů poskytnutých Sovětským svazem a dosahu­jících částky 694,6 mil. dolarů. Dalším téma­tem jednání je účast SSSR při dokončení vý­stavby průmyslových závodů zahájené před ro­kem 1965. jde o ocelárnu v Chilegon a továr­nu na strojená hnojiva v Chilachap. Zprávy tiskových agentur nasvědčují tomu, že po dvou týdnech jednání nebylo dosaženo žádné dohody v klíčových otázkách. Indonéská strana naléhá na odročení termínů splatnosti úvěrů, kdežto Sovětský svaz požaduje vyrov­nání svých pohledávek. Podle indonéských kruhů — v souladu s dohodou uzavřenou s vlá­dou presidenta Sukarna — je Indonésie v le­tošním roce povinna poukázat Sovětskému svazu částku 12(1 mil. dolarů jako splátku úvě­ru Původně stanovený termín pobytu sovětské delegace v Indonésii již minul, ale experti SSSR nadále jednají s indonéskými předsta­viteli, což je zde hodnoceno s mírným opti­mismem, že se podaří dosáhnout příznivého řešení pro Indonésii. Sovětsko-indonéská jednání jsou se zájmem sledována věřitelskými zeměmi, jak socialis­tickými, tak i vyspělými kapitalistickými. Dne 15. září mělo být zahájenu zasedání předsta­vitelů západních zemí — členů konsorcia po­moci Indonésii (IGGI). Experti z těchto zemí — jak oznamují tisková agentury — se budou snažit vypracovat opatření, která by přispěla ke zlepšení platební bilance Indonésie. Další otázkou, která má být předmětem jednání, bu­de nepochybně problém použití indonéskou vládou finanční pomoci na běžný finanční rok, přislíbené kapitalistickými státy (členy kon­sorcia), ve výši 500 mil. dolarů. Možnost po­skytnutí této pomoci je spojována s eventuál­ním souhlasem SSSR s odročením splácení dlu­hů. sh 19.9.69 K obchodu SSSR s asijskými zeměmi Počátkem letošního září byla v Singapuru obchodní delegace Sovětského svazu, která zkoumala možnosti zvýšení sovětských dodá­vek na tento trh. Obchodní výměna mezi Sin­gapurem a SSSR dosahuje v současné době kolem 20 mil. dolarů, přičemž bilance obchod­ních obratů vykazuje vysoké aktivní saldo ve prospěch Singapuru, ještě nepříznivěji se vy­víjí bilance obratů Sovětského svazu s Malaj­sií. Sovětské nákupy cínu a kaučuku na ma­­lajsijském trhu dosahují v poslední době 100 mil. dolarů ročně, zatímco dovoz Malajsie ze SSSR je nepatrný a v letošním roce dosáhne kolem 1 mil. dolarů. Nedostatek rovnováhy ve vzájemných obchodních stycích je základní příčinou brzdící rychlejší rozvoj výměny mezi oběma zeměmi. Za účelem aktivizace sovětského vývozu na tyto trhy hodlá SSSR použít řadu podpůrných prostředků. Předvídá se uspořádání průmyslo­vých výstav, vyslání ubchodních delegací, ja­kož i nabiunulí technické pomoci a dudávek „know-how“. Koncem tohoto měsíce má do Kuala Lumpur odjet devítičlenná sovětská delegace pod ve­dením náměstka ministra zahraničního obcho­du SSSR M. Kuzmina, která zde zahájí sovět­skou průmysluvou a obchodní výstavu. Výsta­va má trvat od 21. září do 12. října. Tiskové zprávy informují rovněž o obchod­ních jednáních mezi Sovětským svazem a Thaj­skem. Ze ,zpráv pocházejících z kruhů blízkých thajskému ministerstvu zahraničních věcí vy­plývá, že vláda Thajska je ochotna uzavřít obchodní dohodu se Sovětským svazem. Mi­nistr zahraničních věcí Thajska B. Atthakor prohlásil, že ministerstvo zahraničních věcí zkoumá návrhy na rozvoj obchodu s členskými zeměmi RVHP. Tyto záměry jsou součástí vše­obecného programu obchodní politiky Thajska předvídajícího rozšíření odbytových trhů a na­lezení nových zdrojů dovozu s cílem zreduko­vat pasivní saldo obchodní bilance. *h 19. 9. 69 Hlubší spolupráce ve stavebnictví Ministři stavebnictví Polska a Německé de­mokratické republiky podepsali ve Varšavě protokol o spolupráci v oblasti stavebnictví a průmyslu stavebních materiálů. Jde přede­vším » prohloubení vědeckovýzkumné a hos­podářské spolupráce v letech 1969—1970. Byl rovněž projednán předběžný program vzájem­ných styků v letech 1971—1975. Protokol poprvé schvaluje bezprostřední do­hody mezi odvětvovými stavebními sdruženími obou zemí. V oblasti elektroenergetiky bylo dohodnuto, že Polsko se bude specializovat a poskytovat pomoc NDR v tradiční energetické výstavbě, zatímco NDR poskytne Polsku pomoc při realizaci jaderných elektráren. Konkrétní formy spolupráce byly stanoveny i v oblasti výroby betonu, ocelových konstrukcí a cemen­tu. V průběhu rozhovorů, jakož i v podepsaném protokolu byl upřesněn program vývozu sta­vebních služeb, poskytovaných Polskem na lé­ta 1969—1970. Jde mj. o výstavbu chladicích věží pro elektrárnu v Thierbachu a velkých závodů na výrobu porcelánu v Illmenau. Mise japonského průmyslu do ZST Podle Správy tiskové agentury Reuter odje­de B. října do evropských socialistických zemí sedmnáctičlenná japonská obchodní delegace, složená z představitelů čelných chemických firem. V průběhu jednoměsíčního pobytu má delegace navštívit Sovětský svaz, Polsko, NDR, Bulharsko a GSSR. Hlavním cílem návštěvy japonské obchodní delegace v evropských socialistických zemích je zvýšení dodávek jak chemických produktů, tak kompletních objektů pro chemický průmysl na trhy těchto zemí. Podle oznámení mluvčího Japonského sdružení chemického průmyslu k rozhodnutí o vyslání delegace došlo na zá­kladě rostoucího zájmu socialistických zemí o nákupy japonských chemických závodů a technologických procesů. sh 19. 9. 69 svět hospodářství Ročník I # Číslo 75 (Světové hospodářství ročník X, číslo 114) • Cena Kčs 2,50 # 19. září 1969 Slibné výsledky brněnského veletrhu Letos se znovu potvrdilo, že brněnský veletrh nemá význam pouze pro česko­slovenskou ekonomiku a pro československé vnějši hospodářské vztahy, ale pro vnější hospodářské vztahy všech zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Obchody uzavřené mezi Československem a Sovětským svazem a mezi Českoslo­venskem a dalšími socialistickými zeměmi dosáhly úctyhodné výše. Představite­lům socialistických zemí veletrh umožnil navázat řadu obchodních kontaktů i ve směru na Západ. Spokojeni jsou i mnozí obchodníci z kapitalistických zemí, pro které se Brno stále více stává branou do všech zemí RVHP. Publika bylo méně než jiné roky — ve srov­nání s loňskem asi o 20 %. Zato o to více bylo vážných zájemců, obchodníků, technických expertů i politických představitelů z mnoha zemí světa, kteří si nechtěli nechat ujít tuto mimořádnou příležitost. Dobrá organizace ve­letržního provozu, oborové seskupeni exponátů a zdatná informační služba pak mnoha zahra­ničním účastníkům dala zapomenout na stále trvající nedostatky v ubytování, se kterými se Brno dosud marně potýká. Obchodní výsledky Široká konfrontace nabídky vytváří na brněn­ském veletrhu vhodné klima pro obchodní ope­race, které jsou vlastním smyslem veletrhu. Českoslovenští i zahraniční účastníci veletrhu vyslovili v tomto směru uspokojení nad cel­kovými dosaženými výsledky. Nás zajímají, přirozeně, především výsledky našich podniků. Obecně je možno říci, že jsou dobré, že vcelku byla splněna očekávání. Celkový objem kontraktů československých podniků (započítáváme i některé rozpracova­né obchody, které budou uzavřeny v nejbližší době) dosáhl částky zhruba 12 mld Kčs. Z to­ho připadá na náš vývoz do zahraničí asi 9 mil. Kčs a na dovoz asi 3 mld Kčs. Podstatně nižší částka dovozu je odůvodňována tím, že naše podniky nakupují velice rozvážně a že také ne všechny zahraniční exponáty byly do­vezeny včas. Bylo již dohodnuto, že někteří zahraniční partneři ponechají exponáty v Brně ještě jeden až dva týdny, aby umožnili našim zástupcům dodatečný výběr. Teritoriální rozdělení kontraktů, které čs. podniky v Brně uzavřely, odpovídá struktuře našeho zahraničního obchodu. Asi tři čtvrtiny objemu všech našich kontraktů připadají na Sovětský svaz, Německou demokratickou repu­bliku a ostatní socialistické státy. Zbytek — asi jedna čtvrtina — připadá na kapitalistické státy. Zástupci našich podniků měli během deseti dnů brněnského veletrhu hodně práce. A ne­byla to práce neúspěšná, o čemž svědčí ko­merční výsledky. Pokud jde o vývoz, pak podnik Pragoinvest kontrahoval částku asi 2 mld Kčs, Motokov asi 1 mld Kčs, Investa asi 800 mil. Kčs, podnik Kovo zhruba 700 mil. Kčs, Strojexport také asi 700 mil. Kčs a Strojimport přibližně 400 mil. Kčs. Pokud jde o dovoz, pak hodnota kontraktů Motokovu dosáhla částky asi 650 mil. Kčs, Strojexportu přes 500 mil. Kčs, Ferrometu asi 400 mil. Kčs a Merkuríe přibližně 200 mil. Kčs. Z jednotlivých vývozních kontraktů našich podniků je možno uvést smlouvy Strojexportu na dodávku stavebních strojů do NDR za téměř 500 mil. Kčs, na dodávku silničních strojů do Sovětského svazu za 80 mil. Kčs a dodávky vysokozdvižných vozíků do Dánska, Británie a Francie v hodnotě asi 5 mil. Kčs. Strojimport uzavřel důležité smlouvy o dodávkách obrábě­cích strojů — vyveze jich do NDR za 70 mil. Kčs a za stejnou částku jich doveze. Techno­export vyveze do Německé demokratické re­publiky zařízení pro výstavbu pivovarů v hod­notě 90 mil. Kčs a do Sovětského svazu gumá­renské stroje za 60 mil. Kčs. Škodaexport do­dá do NDR lakovnu za 60 mil. Kčs. Motokov uzavřel řadu kontraktů na dodávku náklad­ních automobilů — do Polska za 150 mil. Kčs, do NDR za 150 mil. Kčs, do Rumunska za 80 mil. Kčs a do Maďarska za 77 mil. Kčs. Dále Motokov dodá do NDR motocykly za 40 mil. Kčs a do NSR pneumatiky za 5 mil. Kčs. Kro­mě toho rozpracoval Motokov smlouvu o do­dávce motocyklů v hodnotě 30 mil. Kčs do USA, Kovo dodá do Sovětského svazu telefonní ústředny za 200 mil. Kčs a další zařízení za 100 mil. Kčs, kalkulační a psací stroje do NDR za 80 mil. Kčs a telefonní zařízení v ceně 23 mil. Kčs do Maďarska. Pragoinvest kontraho­val dodávku cementárny v hodnotě 142 mil, Kčs do Brazílie a dodávku tramvají v ceně 80 mil. Kčs do NDR. Kromě toho uzavřel Pra­goinvest smlouvy o dodávce jeřábů za 8 mil, Kčs do NSR a drtičů za 1 mil. Kčs do Nor­ska. Merkuria dodá Sovětskému svazu kino­­zařízení za 414 mil. Kčs a NDR třídičky vajec za 17 mil. Kčs a mycí zařízení za 13 mil. Kčs. I-ntersigma uzavřela se sovětským part­nerem dohodu o dodávce průmyslových arma­tur za 22 mil. Kčs, do NDR dodá tato firma průmyslových armatur za 27 mil. Kčs, čer­padel a závlahových soustav za 33 mil. Kčs. Investa vyveze do SSSR textilní stroje v ceně 90 mil. Kčs, do NDR za 25 mil. Kčs a do Pol­ska za 15 mil. Kčs. Investa dále dodá šicí stroje do Japonska, Portugalska, Dánska a Ni­zozemí v celkové hodnotě asi 5 mil. Kčs. O nejzávažnější naší exportní zakázce se již referovalo dříve. Připomeňme tedy jen pro úplnost, že Ferromet uzavřel se sovětským partnerem smlouvu o dodávce bezešvých tru­bek v hodnotě asi 700 mil. Kčs. (Pokračováni na str. 3/ Situace v polské energetice U příležitosti „Dne energetika“ v Polsku, konstatuje list „Trybuna ludu“, že pat­­náctinásobný růst proudukce elektrické energie v poválečném období nejvýstižnějt charakterizuje dynamiku rozvoje polské energetiky. Všeobecná elektrifikace Polska je v závěreč­né fázi; spotřeba elektrické energie na jed­noho obyvatele byla v uplynulém roce 14krát vyšší než v roce 1938. Zajištění rostoucí potřeby energie v průmys­lu i komunálním hospodářství vyžaduje ne­ustálé rozšiřování energetické základny. Na zá­kladě výstavby nových objektů dosáhla v roce 1968 instalovaná kapacita polských elektráren 11,6 tis. MW. Délka elektrického vedení činí již 470 tis. km, přičemž v posledních letech rozšíření sítě postupuje rychlým tempem. Přes tyto pozitivní výsledky se již v loňském roce projevily ízávažné obtíže v plném krytí potřeb země dodávkami elektrické energie. Je­jich bezprostřední příčinou byly omezené pro­dukční možnosti polských elektráren. Vyplývá to z nedostatečných investic do energetiky v uplynulých letech. Projevují se i nedostatky v dodávkách strojů a zařízení. Vzhledem k této situaci existují podložené obavy, zda energe­tika dosáhne letos plánované kapacity zhruba 1350 MW. Nedávná vládní rozhodnutí ovlivnila výrazně rychlejší tempo investičních prací. To se týká zvláště stavebních podniků. V dodávkách za­řízení je však nadále nepříznivá situace. Zpoždění v tempu rozvoje energetiky v sou­časné pětiletce povede k nutnosti limitováni spotřeby elektrické energie v několika příštích letech. Jak se předvídá, až do roku 1974 se bude projevovat deficit kapacity v rozsahu 500 MW. K podstatnému zlepšení dojde teprve na základě plné produkční kapacity - ve velkýcn elektrárnách v Kozienicach, Rybníku, Ostrol§ce a v dalších objektech. Polský tisk rovněž informuje, že probíhají studijní práce (podnik „Energoprojekt“J týka­jící se možnosti instalace bloků o 500 MW v elektrárnách. Rychlá Instalace těchto bloků může mít značný význam pro snížení nákladů výstavy elektráren. Odhaduje se, že investiční náklady na elektrárny vybavené bloky o 500 MW mohou být ve srovnání s elektrárnami s bloky o 200 MW nejméně o 10 % nižší. sh 19. 9. 69 Vývoj a působení cen v prvním pololetí Málo příznivé vývojové tendence a prohlubující se nerovnováha v našem národním hospodář­ství v I pololetí t. r. nevytvářely podmínky potřebné pro výraznější pozitivní změny v sou­stavě cen zejména pokud jde o objektivizaci cen a odstraňování zásadnějších disproporci. V cenovém vývoji I. pololetí se promítly zejména důsledky centrálních opatření, o nichž bylo převážně rozhodnuto již v minulém roce, a to u velkoobchodních cen především v rámci in dividualizace, příp. dohod o vývoji cen, u maloobchodních cen pak zejména úpravy provede­né k 14. 5. 1969. V oblasti velkoobchodních cen nabvly účin­nosti individualizované ceny v dalších oborech a odvětvích a vstoupily v platnost některé dal­ší dohody, v nichž se projevuje centrálně po­volené zvýšení cenové úrovně, zejména k za­jištění prostředků na rozvoj a zvýšení produk­ce, zvýšení mezd, důsledků zvýšených cen su­rovin a materiálů apod. Celkově byla indivi­dualizace ukončena již u cca 90% objemu pro­dukce průmyslu a stavebnictví, dohod o vývoji cen bylo do konce I. pololetí uzavřeno celkem 16. K nejvýznamnějšímu zvýšení velkoobchod­ních cen dochází v I. pololetí (proti prosinci 1968)*) zejména v průmyslu stavebních hmot (o 14,3 %), ve strojírenství (o 3,3 %), v potra­vinářském průmyslu (o 0,9%), v textilním prů­myslu (o 3,4%), u konfekce (o 7,2%), v dře­vozpracujícím průmyslu (o 3,6 %) a v prů­myslu kožedělném, obuvnickém a kožešnickém (o 5,9%). Relativně méně výrazný růst velko­obchodních cen vykazují i další odvětví. V 1. pololetí t. r. se realizované úpravy cen projevily v růstu celkové úrovně velkobchod­­ních cen průmyslu ČSSR o 2,2 bodu (proti •} podle centrálního výběrového indexu CSSR; za ČSR nebyl v r. 1968 index sestavován. prosinci m. r.J. Proti stejnému období loňské­ho roku se zvýšila celková úroveň velkoob­chodních cen o 2,4 bodu. Od 1. I. 1967 vzrostly velkoobchodní ceny dokonce již o 4,8 bodu. Úroveň velkoobchodních cen stavební výroby se v důsledku centrálních opatření, realizova­ných k 1. I. 1969 a I. VI. 1969, zvyšuje o cca 6,5 %. Ke zvýšení dochází v důsledku promít­nutí vlivů změn cen stavebních hmot a dalšícn vstupních materiálů do cen stavebních prací. V dopravě, po zásadní úpravě železničních nákladních tarifů (zvýšení o cca 4%) reali­zované k 1. X. 1968, zejména za účelem po­krytí mimořádného růstu mezd, nedošlo v I. pololetí k dalším podstatnějším změnám. Ob­dobně u nákupních cen zemědělských výrobků a ekonomických nástrojů v zemědělství se ne­počítá v r. 1969 s podstatnějšími změnami. Pro­vádějí se pouze dílčí úpravy některých příplat­ků k nákupním cenám a některých sazeb pří­růstkových prémii. Zvýšení velkoobchodních cen v I. pololetí v průmyslu ČSSR o 2,4 % proti stejnému ob­dobí m. r. představuje zhruba více než 40 % celkového růstu výkonů (příp. odbytu) prů­myslu. Celkový roční dopad zvýšení velkoob chodních cen v průmyslu a stavebnictví lze pro letošní rok na základě dosavadního vý­voje, vykazovaného centrálním indexem, od­hadovat za ČSR zhruba na 8 mld Kčs. Úroveň maloobchodních cen zboží a slu­žeb vzrostla v průměru za I. pololetí v ČSR proti stejnému období loňského roku o 3 %. K nejvýraznějšímu růstu došlo u průmyslo­vého zboží o 4,6 %, u veřejného stravování a služeb o 3,8%; u potravin pouze o 1,2%. Podstatný vliv na růst maloobchodních cen mají úpravy provedené k 14. V. L r., kdy u celé řady ohorů a odvětví byly souěasně realizovány změny velkoobchodních cen v rám­ci individualizace, příp. dohod a uplatněna sazbová daň z obratu, což se projevilo v in­dexech růstu maloobchodních cen zejména v květnu, z části ještě i v červnu. Zvýšení ma­loobchodních cen v červnu proti stejnému ob­dobí m. r. činí celkově 4,8 %, při nejvyšším růstu maloobchodních cen průmyslového zboží o 8,2 % a veřejného stravování a služeb o 4,6 proč. Úroveň maloobchodních cen potravin vzrostla o 2,2 %. U průmyslového zboží se na celkovém zvýšení podílejí zejména stavební hmoty, potřeby pro domácnost, obuv a kože­ná galanterie a textil. Ve veřejném stravováni, kde jsou od r. 1968 plně uplatněny volné ceny, ovlivňují vývoj maloobchodních cen především alkoholické nápoje (zejména pivo). U služeb došlo k výraznému zvýšení maloobchodních cen zejména v zakázkovém šití oděvů, v ho­ličských službách a u praní. Změny maloob­chodních cen potravinářského zboží byly pro­vedeny zejména u těch výrobků, kde se od­straňovalo převýšení maloobchodních cen ce­ (PokraČováni na str. 4/

Next