Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-01-04 / No. 1
Ös. e k o n o m ih a 2 PROMYSL MLÉČNĚ VÝŽIVY VE STRAKONICÍCH vyrábí na plně automatizovaném zařízení dánské firmy Nyro a západoněmecké firmy Vtegand sušené rychlorozpustné beztučné mléko „Laktino-lnstant", které získalo na gastronomické výstavě Ex Plzeň 69 zlatý pohár. Kapacita zařízení činí 180 000 litrů mléka zu z* nuuiri. Snímek CTK - J. Vlach PODNIKOVÉ INFORMACE VÝROBNY KYSELINY DUSIČNÉ. Během let 1968—1969 byly u nás uvedeny do provozu tři výrobny kyseliny dusičné: Chemko Strážské, Moravské dhemické závody Ostrava, Severočeské chemické závody Lovosice. Čtvrtá výrobna je ve výstavbě v podniku Východočeské chemické závody Pardubice. Náběh těchto vývojových jedno-, tek vytváří jednu ze základních podmínek pro zvýšení výroby dusíkatých hnojív v ČSSR. Výrobny jsou střední kapacity, pracují při tlaku 4kp/cm2 a jsou výsledkem spolupráce čs. chemie a strojírenství. Základní technologické podklady byly získány z Lovosic a engineering vypracoval Chemoprojekt Praha. Výrobny jsou realizovány ve třech variantách, u nichž je uplatněno zařízení Závodů vítězného února Hradec Králové a První brněnské strojírny. Vzhledem k příznivým parametrům, které snesou porovnání s vyspělými technologiemi špičkových producentů, bylo zařízení nabídnuto podniku Technc-export k uplatnění na zahraničních trzích. NOVY ZÁVOD NA VÝROBU ŽÁROVEK buduje bratislavská Stavoindu- 6tria v Nových Zámcích v blízkosti Elektrosvitu. Během dvou a půl roku zde proinvestuje pražský podnik TOVOS 150 miliónů Kčs, z čehož 63 mil. Kčs tvoří hodnota zařízení převážně z dovozu z Anglie a Itálie. V novém závodě bude zaměstnáno 1000 lidí, roční produkce má činit 164 mil. Kčs zboží. LINKU NA VÝROBU TAVENÉHO ČE DIČE uvedli do provozu . nově budovaném závodě na výrobu taveného čediče ve Staré Vodě u Chebu. Tavený čedič nahrazuje v mnoha případech kovy, v některých případech je dokonce předčí. Nepůsobí na něj povětrnostní vlivy, je trvanlivý, neohrožují jej ani nejsilnější anorganické kyseliny. Surovinová základna pro nový závod je prakticky neomezená. OBUVNICKÝ PRÜMYSL vyrobí letos o 2,2 mil. párů obuvi více ne? v roce 1969. Z plánovaného objemu výroby 74 mil. párů přijde na vnitřní trh 40 miliónů párů. Podniky obuvnického průmyslu zakládají zvýšení svých úkolů na efektivnějším využití výrobních kapacit. Plán předpokládá také rozhodnější nástup do programované chemizace ; bude vyrobeno 1,3 mil. párů obuvi z prodyšných syntetických usní. PAPÍRNY PRO STAVEBNICTVÍ. Krkonošské papírny v Hostinném nad Labem vyrábějí pro naše stavebnictví výrobky za 120 miliónů Kčs ročně. Patří k nim střešní lepenky, nátěrové izolační hmoty a butylkaučukový tmel. K novinkám patří asfaltové střešní šindele s hliníkovou fólií nebo břidličným posypem, desky „hobrex“ z minerálních vláken, vzorované papíry a obkladové materiály v nejrůznějších vzorech. ROTAČNÍ FILMOVÝ TISK LÁTEK uplatňují ve výrobě v n. p. Tiba Dvůr Králové nad Labem. Rotační šablony a nové zařízení, které dodala rakouská firma Zimmer, umožňuje nepřetržitý až desetibarevný tisk a stroj přitom dosahuje rychlosti 100 metrů tisku za minutu — čili za rok přes 2 mil. metrů. Letos zvýší v podniku roční produkci filmových tisků o plnou čtvrtinu. KOMPLETNÍ BALÍCÍ LINKU RENOPACK oid švýcarské firmy F. Bauman instalovaly Stredoslovenské lihovary a konzervárny v Liptovském Mikuláši.'Automatická linka na výrobu, plně ní, zátkování a etiketování lahví má kapacitu 30 tisíc hektolitrů octa za rok. Stála 500 000‘ devizových korun. Rozvoj výroby průmyslových hnojiv Význam průmyslových hnojiv pro zvýšení rostlinné produkce zintenzlvnění zemědělství je nesporný; svědčí o něm stoupající výnosy zemědělské produkce v zahraničí a v posledních letech i u nás, třebaže naše zemědělství svými výsledky mezi dvěma světovými válkami bylo v popředí evropských států. Nevhodné zásahy do profilu naší zemědělské výroby v padesátých letech zdržely celkový intenzifikační vývoj a saldo čs. zahraničního obchodu je tak ročně zatěžováno vysokými devizovými částkami na dovoz zemědělských výrobků. Proto je minimálním požadavkem našeho zemědělství, aby se vlastní výroba průmyslových hnojiv v příštím desetiletí dostala na úroveň předních evropských států, což znamená respektovat všeobecné tendence světového vývoje: ■ zvyšování výroby vícesložkových hnojiv, které je u nás řešeno výstav bou komplexů výroby kombinovaných hnojiv na bázi rozkladu fosfátů kyselinou dusičnou; ■ dosahování co nejvyšších koncentrací čistých živin ve finálních výrobcích, což pro nás znamená značný zásah do přestavby dnešního profilu výroby; ■ zlepšování vlastností produktů tak, aby byly lépe manipulovatelné a skladovatelné, což znamená uvažovat s výrobou kapalných hnojiv; ■ přechod na velkokapacitní výrobu polotovarů, jakými jsou čpavek, kyselina dusičná, sírová a fosforečná, a finálních výrobků, jakými j»ou močovina, ledky, vícesložková kombinovaná hnojiva. CSSR nemá vlastní základní suroviny pro výrobu průmyslových hnojiv s výjimkou dusíku. Pro tuto výrobu musíme dovážet značná množství fosfátů a fosforitů, síry, draselné soli a zemního plynu. U dovozu draselné soli a zemního plynu lze předpokládat I do budoucna plné uspokojení našich potřeb v rámci obchodních styků zejména se SSSR a NDR, zatímco problematické se jeví krytí bilance fosfátů. K zajištění plánovaného rozvoje zemědělské produkbfe jsou požadovány dodávky průmyslových hnojiv v roce 1970 celkem 1,368 tpj(. tpn pístých živin, v roce 1975 již 1,623 mil. tun. Dnešní spotřeba průmyslových hnojiv činí 1,043 mil. tun, vlastní výroba pouze 0,477 mil. tun. Zemědělství přitom počítá s těmito průměrnými výnosy v q/ha: X t* (c >> B e ^ £ i i S N á s s o a m ■ 3 o •= 3 t, 5 *- O u a tn 1970 26,8 265,8 158,0 36,7 1975 30,0 381,0 170,3 40,0 1980 32,7 393,6 186,0 45,0 Rozvoj výroby dusíkatých hnojív je soustředěn do výstavby dvou jednotek čpavku, každá o kapacitě 1000 tun čpavku za den. Na ně navazují rozsáhlé výstavby výroben hnojiv ze jména kombinovaných a směsných hnojiv. Při výstavbě se uvažuje s nákupem speciálního výrobního zařízení, u některých akcí nákup know-how a licencí. Se zahraniční kooperací se počítá při výstavbě nových výroben čpavku a močoviny (Záluží a Šala), konverze ledku vápenatého (Ostrava a Lovosice), výroben granulovaných vícesložkových hnojiv (Přerov a Bratislava) a při výstavbě výroben kyseliny fosforečné. Při vypracování dlouhodobé koncepce výroby průmyslových hnojiv se uvažuje v investičních záměrech se špičkovou světovou technikou a zařízením. Přesto však i za těchto podmínek vychází doba návratnosti investic relativně dlouhá (v průměru 7—9 let). Z toho vyplývá, že- při současné úrovni cen by docházelo ve výrobních závodech k neefektivní, výrobě, přičemž přechod na vícesložková a kombinovaná hnojiva umožní v zemědělských závodech snížit ootřebu pracovních sil, zvýšit výkon mechanizačních prostředků, snížit ztráty v aplikaci hnojiv, snížit náklady na dopravu, skladování i manipulaci. Tyto úspory budou činit zhruba 27 Kčs na jednu tunu kombinovaného hnojiva. Současná cenová politika v oblasti základních surovin, energie a konečných výrobků: náklady na suroviny tvoří nanříklad 80 i více procent z celkových nákladů a již dosažená úroveň spotřebních norem neumožňuje podstatnější úspory. Přímé mzdové náklady tvoří pouze 1—2 % z celkových nákladů. Výrobci hnojiv na základě dosavadních zkušeností právem požadují zvýšení cen průmyslových hnojiv a kromě toho je nutné stanovit dlouhodobé ceny základních surovin. Rozvoj a modernizace vyžaduje dále úpravu odpisové sazby ze základních fondů a přímou státní účast při výstavbě. (iml ZÁVOD SUBLÍMA BREZNICE NA IMPREGNACI DÍÍEVA zpracovává ročně 100 000 plm dřeva pro potřeby našeho hornictví, spo/ů a CSD. Značná část produkce jde rovněž na export hlavně do kapitalistických států fŘecko, Itálie, NSR. Libye. Libanon a Irán/. Ze socialistických zemí jsou největšími odběrateli Maďarsko a Jugoslávie. Na našem snímku je zachyceno plnění kotlů, kde probíhá tzu. černi impregnace. Snímek ČTK — ]. Nosek Rok 1970 vzemédělství a výživě I Dokončeni ze sir. 1) sliby jsou podstatně nižší než požadavky zemědělských podniků. Poslední jednání se zástupci chemického průmyslu ukazují, že je ohrožena dodávka plánovaného množství průmyslových hnojiv. a to zejména v začátku roku, což je zvlášť důležité pro jarní přihnojení ozimů. Náročné úkoly ve výrobě masa a vajec v příštím roce vyžadují zvýšeni dovozu bílkovinných komponentů do krmných směsí. Tato potřeba není však dosud v úvaze federálního ministerstva plánování plně promítnuta. Ministr-předseda FVZV vyslovil přesvědčení, že společně se zástupci dodavatelských resortů je nutno najít řešení, kterým by byl zajištěn další rozvoj zemědělství a výživy a tím plynulé zásobování obyvatelstva potravinami. K problému tzv. inputových odvětví se ministr-předseda vyjádřil tawě ve svém vystoupení na OVOS zaměstnanců v potravinářském průmyslu. Zdůraznil, že reprodukční schopnosti odvětvi zemědělství a výživy jsou životně závislé na dodavatelských odvětvích. K tomuto závěru vede nejen podmíněnost dalšího rozvoje zemědělství a výživy vědeckotechnickým pokrokem, ale především současná velmi tíživá situace v'pracovních silách v celém zemědělsko-potravinářskérn komplexu. Spolu s Federálním výborem pro průmysl byla proto analyzována situace v inputových odvětvích a hledána východiska řešení. Současný stav těchto odvětví je výsledkem realizace určitých minulých programů, a tím je dána i struktura dnešní materiální základny průmyslové výroby. Zabezpečeni potřeb pro zemědělství a výživu je přitom nedostatečné. Je třeba změnit tento stav. Protože faktická změna a nové uspořádání výrobní základny inputových odvětví je otázkou dlouhodobou a je nutno začít s těmito změnami co nejdříve. Nelze se také spokojit s cenovou politikou dodavatelských odvětví. Snahu promítnout vyšší hmotnou zainteresovanost do růstu prodejních cen není možné akceptovat jejich promítnutím do zemědělství a potravinářského průmyslu při soustavném prosazování politiky relativně levných potravin. Regulované ceny potravin na straně jedné a zvyšování cen dodávaných prostředků na straně druhé by nutně ohrozilo důchodovou situa ci pracovníků agrokomplexu a muselo by zvýšit nezájem o práci v těchto odvětvích. Ovšem celková ekonomická situace v inputových odvětvích je natolik poznamenána deformacemi minulých let, že činnost, která má. zabezpečovat potřeby zemědělství a potravinářského průmyslu je pro nízkou rentabilitu málo zajímavá. Především strojírenství a chemie prosazují přesun výrobních - kapacit do jiných atraktivních výrob. Z toho vyplývá, že je nutno řešit zemědělsko-průmyslový komplex za aktivní ekonomické účasti celého národního hospodářství, jako součást celkové politiky státu. Toto řešení připravují společně Federální výbor pro zemědělství a výživu a Federálni výbor pro průmysl. Výsledek má být zapracován do směrnice pětiletého plánu na léta 1971—1975 a má ekonomicky prosadit takový vývoj mputových odvětví, který bude proporcionální požadavkům zemědělsko-potravinářského komplexu. V oblasti strojírenství, a to v odvětví obou federálních výborfi, se navrhuje účelná kooperace ve výrobě zemědělskýen a potravinářských strojů. Půjde například o kooperaci mezi klasickým strojírenstvím a strojírnami potravinářského průmyslu, opravnami zemědělských strojů i strojními a traktorovými stanicemi apod. Navrhuje se také stanovit principy účasti státu na podnikatelské činností těch strojírenských podniků, které převezmou společensky hutnou výrobu, zavedou jí do svých programů, popřípadě nahradí dovoz těchto výrobků z devizových oblasti nebo zabezpečí výrobu těch výrobků, o které íe v uvedené oblasti zájem. Přitom se musíme opřít ještě více o možnosti dodávek a kooperaci v rámci zemí RVHP a dosáhnout skloubení výrobních programů především mezi CSSR, SSSR, NDR a MLR. K tomu se nyní rýsují veiml příznivé možnosti při rozpracováni programu socialistické integrace v rámci RVHP. Program rná být v příštím roce vyhlášen a na úseku zemědělství a výživy se prvořadá pozornost věnuje novým formám zabezpečování materiálně technické základ, ny pro zemědělství a potravinářský průmysl. (STARJ Novou techniku pro průmysl stavebních hmot O technické úrovni průmyslu stavebních hmot a dílců rozhoduje úroveň technického vybavení strojním a těch nologickým zařízením, stupeň mechanizace a automa tizace a pokrokovost technologie v investiční výstavbě S výjimkou některých novějších závodů vybudovaných v letech 1965—1968 jsou stroje a zařízení tohoto prů myslového oboru zastaralé a nesnesou srovnáni s evrop skon úrovní. Celkové opotřebení činí 56,3 %, v cihlář ské výrobě dokonce 67,5 %. Chybí stále značné množ ství strojů, které naše strojírenství nevyrábí a rovněž v ostatních zemích socialistických není vhodná náhrada. Průmysl stavebních hmot a dílců však očekává v příštích letech další bouřlivý rozvoj vzhledem k plá nované investiční výstavbě. V letech 1971—1975 se předpokládá proinvestovat u nás zhruba 16,1 mld Kčs a nově se mají zahájit stavby o rozpočtových nákladech 16,7 mld Kčs. Z této částky má činit podíl strojních a technologických zařízení, která podmiňují efektivnost investiční výstavby, zhruba 50,8 % (tj. asi 8,19 mld Kčs). Za necelou miliardu má být dovezeno nejdůležitější zařízení a stroje, za 6,7 mld Kčs strojů a zařízení má zajistit čs. strojírenství. Půjde zejména o technologické a strojní zařízení pro cementárny na suchý a mokrý způsob výroby, pro vápenky na kusový, štěrkový a práškový výpal, pro závody na výrobu pálených a nepálených zdicích materiálů a pálené krytiny, dále zařízení pro drtírny a třídírny kamene a štěrkopísků, úpravny keramických surovin, pro výpal a sušení keramických výrobků a pro výrobu stavebních a železobetonových výrobků. V období let 1969—1980 mají být zahájeny a dokončeny tyto vybrané důležité rozvojové akce: 7 cementáren na výrobu 4,5 mil. tun cpmemtu, 14 vápenek na výrobu 1,2 mil. tun vápna, 3 závody na výrobu keramických obkládaček o kapacitě 5,5 mil. m2, 2 závody na výrobu keramických dlaždic o kapacitě 2,5 mil. m2, 1 be-n tonitka o kapacitě 60 000 tun bentonitu, 4 kaolinky o kapacitě 270 000 tun kaolinu, 1 závod na výrobu pálených lupků o kapacitě 160 000 tun, 4 závody na těžbu a úpravu technických písků o celkové kapacitě 1,2 mil. tun, 2 centrální úpravny keramických hmot o kapacitě 200 000 tun, 96 závodů na výrobu pálených zdicích materiálů a pálené krytiny o celkové kapacitě 2,3 mld cihelných jednotek, 14 závodů na výrobu silikátových stavebních dílců o celkové kapacitě 1,2 mil. ni3, 8 závodů na výrobu pórobetonu o celkové kapacitě 1,7 mil. m3, 14 závodů na výrobu umělého lehkého kameniva o celkové kapacitě 2,5 mil. m3 a 8 závodů na výrobu lehkých stavebních dílců o kapacitě 9,5 mil. m2. Potřeba pro tuto rozsáhlou činnost v investiční výstavbě je předmětem jednání, neboť strojírenství musí zabezpečit nejen zvýšení kapacit, ale i výzkum a vývoj mnoha nových strojů a zařízení, popřípadě zvýšení technickoekonomických parametrů v dosavadní výrobě. Uvažuje se rovněž o širším využití licenční politiky a přímém dovozu z kapitalistických států. Souběžně s tím jsou vedena jednání o kooperaci a specializaci výroby mezi zeměmi RVHP. (ar) Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ Přípravy pro rok 1970. Vedení aparátu Federálního výboru pro průmysl na svém prosincovém zasedání projednalo návrh programu státní selektivní politiky čs. průmyslu, rozbor zajištění palivoenergetické bilance na rok 1970 s návrh'1 na opatření, požadavky strojně technologického zařízení na nejvyšší technické úrovni pro rozvoj průmyslu stavebních hmot a dílců, otázky chemizace zemědělství a výhled zavádění automatizační výpočetní techniky v energetice. Symposium o využití samočinných počítačů v uhelném průmyslu. Na zasedání uhelného výboru Evropské hospodářské komise v Ženevě, kterého se zúčastnila čs. delegace, vedená ing. J. Odvárkou z FVP, byl schválen návrh uspořádat v roce 1970 v CSSR symposium o využití samočinných počítačů v uhelném průmyslu. Symposia se zúčastní odborníci pro řízení a problémy produktivity práce v uhelném průmyslu.