Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-01-04 / No. 1

Ös. e k o n o m ih a 2 PROMYSL MLÉČNĚ VÝŽIVY VE STRAKO­NICÍCH vyrábí na plně automatizovaném zařízení dánské firmy Nyro a západo­­německé firmy Vtegand sušené rychlo­­rozpustné beztučné mléko „Laktino-ln­­stant", které získalo na gastronomické výstavě Ex Plzeň 69 zlatý pohár. Kapa­cita zařízení činí 180 000 litrů mléka zu z* nuuiri. Snímek CTK - J. Vlach PODNIKOVÉ INFORMACE VÝROBNY KYSELINY DUSIČNÉ. Bě­hem let 1968—1969 byly u nás uve­deny do provozu tři výrobny kyseliny dusičné: Chemko Strážské, Moravské dhemické závody Ostrava, Severočes­ké chemické závody Lovosice. Čtvrtá výrobna je ve výstavbě v podniku Vý­chodočeské chemické závody Pardu­bice. Náběh těchto vývojových jedno-, tek vytváří jednu ze základních pod­mínek pro zvýšení výroby dusíka­tých hnojív v ČSSR. Výrobny jsou střední kapacity, pracují při tlaku 4kp/cm2 a jsou výsledkem spolu­práce čs. chemie a strojírenství. Zá­kladní technologické podklady byly získány z Lovosic a engineering vy­pracoval Chemoprojekt Praha. Výrob­ny jsou realizovány ve třech varian­tách, u nichž je uplatněno zařízení Závodů vítězného února Hradec Krá­lové a První brněnské strojírny. Vzhledem k příznivým parametrům, které snesou porovnání s vyspělými technologiemi špičkových producen­tů, bylo zařízení nabídnuto podniku Technc-export k uplatnění na zahra­ničních trzích. NOVY ZÁVOD NA VÝROBU ŽÁRO­VEK buduje bratislavská Stavoindu- 6tria v Nových Zámcích v blízkosti Elektrosvitu. Během dvou a půl roku zde proinvestuje pražský podnik TO­­VOS 150 miliónů Kčs, z čehož 63 mil. Kčs tvoří hodnota zařízení převážně z dovozu z Anglie a Itálie. V novém závodě bude zaměstnáno 1000 lidí, roční produkce má činit 164 mil. Kčs zboží. LINKU NA VÝROBU TAVENÉHO ČE DIČE uvedli do provozu . nově bu­dovaném závodě na výrobu taveného čediče ve Staré Vodě u Chebu. Ta­vený čedič nahrazuje v mnoha pří­padech kovy, v některých případech je dokonce předčí. Nepůsobí na něj povětrnostní vlivy, je trvanlivý, ne­ohrožují jej ani nejsilnější anorganic­ké kyseliny. Surovinová základna pro nový závod je prakticky neomezená. OBUVNICKÝ PRÜMYSL vyrobí letos o 2,2 mil. párů obuvi více ne? v roce 1969. Z plánovaného objemu výroby 74 mil. párů přijde na vnitřní trh 40 miliónů párů. Podniky obuvnického průmyslu zakládají zvýšení svých úkolů na efektivnějším využití vý­robních kapacit. Plán předpokládá také rozhodnější nástup do progra­mované chemizace ; bude vyrobeno 1,3 mil. párů obuvi z prodyšných synte­tických usní. PAPÍRNY PRO STAVEBNICTVÍ. Krko­nošské papírny v Hostinném nad La­bem vyrábějí pro naše stavebnictví výrobky za 120 miliónů Kčs ročně. Patří k nim střešní lepenky, nátěrové izolační hmoty a butylkaučukový tmel. K novinkám patří asfaltové střešní šindele s hliníkovou fólií ne­bo břidličným posypem, desky „hob­­rex“ z minerálních vláken, vzoro­vané papíry a obkladové materiály v nejrůznějších vzorech. ROTAČNÍ FILMOVÝ TISK LÁTEK uplatňují ve výrobě v n. p. Tiba Dvůr Králové nad Labem. Rotační šablony a nové zařízení, které dodala rakou­ská firma Zimmer, umožňuje nepře­tržitý až desetibarevný tisk a stroj přitom dosahuje rychlosti 100 metrů tisku za minutu — čili za rok přes 2 mil. metrů. Letos zvýší v podniku roční produkci filmových tisků o plnou čtvrtinu. KOMPLETNÍ BALÍCÍ LINKU RENO­­PACK oid švýcarské firmy F. Bauman instalovaly Stredoslovenské lihovary a konzervárny v Liptovském Mikulá­ši.'Automatická linka na výrobu, plně ní, zátkování a etiketování lahví má kapacitu 30 tisíc hektolitrů octa za rok. Stála 500 000‘ devizových korun. Rozvoj výroby průmyslových hnojiv Význam průmyslových hnojiv pro zvýšení rostlinné produkce zintenzlv­­nění zemědělství je nesporný; svědčí o něm stoupající výnosy zemědělské produkce v zahraničí a v posledních letech i u nás, třebaže naše země­dělství svými výsledky mezi dvěma světovými válkami bylo v popředí evropských států. Nevhodné zásahy do profilu naší zemědělské výroby v padesátých letech zdržely celkový intenzifikační vývoj a saldo čs. za­hraničního obchodu je tak ročně za­těžováno vysokými devizovými část­kami na dovoz zemědělských výrob­ků. Proto je minimálním požadavkem našeho zemědělství, aby se vlastní výroba průmyslových hnojiv v příš­tím desetiletí dostala na úroveň předních evropských států, což zna­mená respektovat všeobecné tenden­ce světového vývoje: ■ zvyšování výroby vícesložkových hnojiv, které je u nás řešeno výstav bou komplexů výroby kombinovaných hnojiv na bázi rozkladu fosfátů ky­selinou dusičnou; ■ dosahování co nejvyšších koncen­trací čistých živin ve finálních vý­robcích, což pro nás znamená znač­ný zásah do přestavby dnešního profilu výroby; ■ zlepšování vlastností produktů tak, aby byly lépe manipulovatelné a skladovatelné, což znamená uvažo­vat s výrobou kapalných hnojiv; ■ přechod na velkokapacitní výro­bu polotovarů, jakými jsou čpavek, kyselina dusičná, sírová a fosforeč­ná, a finálních výrobků, jakými j»ou močovina, ledky, vícesložková kom­binovaná hnojiva. CSSR nemá vlastní základní suro­viny pro výrobu průmyslových hno­jiv s výjimkou dusíku. Pro tuto vý­robu musíme dovážet značná množ­ství fosfátů a fosforitů, síry, drasel­né soli a zemního plynu. U dovozu draselné soli a zemního plynu lze předpokládat I do budoucna plné uspokojení našich potřeb v rámci obchodních styků zejména se SSSR a NDR, zatímco problematické se jeví krytí bilance fosfátů. K zajištění plánovaného rozvoje zemědělské pro­­dukbfe jsou požadovány dodávky prů­myslových hnojiv v roce 1970 cel­kem 1,368 tpj(. tpn pístých živin, v roce 1975 již 1,623 mil. tun. Dneš­ní spotřeba průmyslových hnojiv činí 1,043 mil. tun, vlastní výroba pouze 0,477 mil. tun. Zemědělství přitom počítá s těmito průměrnými výnosy v q/ha: X t* (c >> B e ^ £ i i S N á s s o a m ■ 3 o •= 3 t, 5 *- O u a tn 1970 26,8 265,8 158,0 36,7 1975 30,0 381,0 170,3 40,0 1980 32,7 393,6 186,0 45,0 Rozvoj výroby dusíkatých hnojív je soustředěn do výstavby dvou jed­notek čpavku, každá o kapacitě 1000 tun čpavku za den. Na ně navazují rozsáhlé výstavby výroben hnojiv ze jména kombinovaných a směsných hnojiv. Při výstavbě se uvažuje s ná­kupem speciálního výrobního zaříze­ní, u některých akcí nákup know-how a licencí. Se zahraniční kooperací se počítá při výstavbě nových výroben čpavku a močoviny (Záluží a Šala), konverze ledku vápenatého (Ostrava a Lovosice), výroben granulovaných vícesložkových hnojiv (Přerov a Bra­tislava) a při výstavbě výroben ky­seliny fosforečné. Při vypracování dlouhodobé kon­cepce výroby průmyslových hnojiv se uvažuje v investičních záměrech se špičkovou světovou technikou a za­řízením. Přesto však i za těchto podmínek vychází doba návratnosti investic relativně dlouhá (v průměru 7—9 let). Z toho vyplývá, že- při současné úrovni cen by docházelo ve výrobních závodech k neefektiv­ní, výrobě, přičemž přechod na více­složková a kombinovaná hnojiva umožní v zemědělských závodech snížit ootřebu pracovních sil, zvýšit výkon mechanizačních prostředků, snížit ztráty v aplikaci hnojiv, snížit náklady na dopravu, skladování i ma­nipulaci. Tyto úspory budou činit zhruba 27 Kčs na jednu tunu kombi­novaného hnojiva. Současná cenová politika v oblasti základních surovin, energie a konečných výrobků: ná­klady na suroviny tvoří nanříklad 80 i více procent z celkových nákladů a již dosažená úroveň spotřebních norem neumožňuje podstatnější úspo­ry. Přímé mzdové náklady tvoří pou­ze 1—2 % z celkových nákladů. Vý­robci hnojiv na základě dosavadních zkušeností právem požadují zvýšení cen průmyslových hnojiv a kromě toho je nutné stanovit dlouhodobé ceny základních surovin. Rozvoj a modernizace vyžaduje dále úpravu odpisové sazby ze základních fondů a přímou státní účast při výstavbě. (iml ZÁVOD SUBLÍMA BREZNICE NA IMPREGNACI DÍÍEVA zpracovává ročně 100 000 plm dřeva pro potřeby našeho hornictví, spo/ů a CSD. Značná část produkce jde rovněž na export hlavně do kapitalistických států fŘecko, Itálie, NSR. Libye. Libanon a Irán/. Ze socialistických zemí jsou největšími odběrateli Maďarsko a Jugoslávie. Na našem snímku je zachyceno plnění kotlů, kde probíhá tzu. černi impregnace. Snímek ČTK — ]. Nosek Rok 1970 vzemédělství a výživě I Dokončeni ze sir. 1) sliby jsou podstatně nižší než poža­davky zemědělských podniků. Posled­ní jednání se zástupci chemického průmyslu ukazují, že je ohrožena do­dávka plánovaného množství průmys­lových hnojiv. a to zejména v začát­ku roku, což je zvlášť důležité pro jarní přihnojení ozimů. Náročné úko­ly ve výrobě masa a vajec v příš­tím roce vyžadují zvýšeni dovozu bíl­kovinných komponentů do krmných směsí. Tato potřeba není však dosud v úvaze federálního ministerstva plá­nování plně promítnuta. Ministr-předseda FVZV vyslovil pře­svědčení, že společně se zástupci do­davatelských resortů je nutno najít řešení, kterým by byl zajištěn další rozvoj zemědělství a výživy a tím ply­nulé zásobování obyvatelstva potra­vinami. K problému tzv. inputových odvět­ví se ministr-předseda vyjádřil tawě ve svém vystoupení na OVOS zaměst­nanců v potravinářském průmyslu. Zdůraznil, že reprodukční schopnosti odvětvi zemědělství a výživy jsou ži­votně závislé na dodavatelských od­větvích. K tomuto závěru vede ne­jen podmíněnost dalšího rozvoje ze­mědělství a výživy vědeckotechnickým pokrokem, ale především současná velmi tíživá situace v'pracovních si­lách v celém zemědělsko-potravinář­­skérn komplexu. Spolu s Federálním výborem pro průmysl byla proto ana­lyzována situace v inputových odvět­vích a hledána východiska řešení. Současný stav těchto odvětví je vý­sledkem realizace určitých minulých programů, a tím je dána i struktura dnešní materiální základny průmys­lové výroby. Zabezpečeni potřeb pro zemědělství a výživu je přitom ne­dostatečné. Je třeba změnit tento stav. Protože faktická změna a nové uspo­řádání výrobní základny inputových odvětví je otázkou dlouhodobou a je nutno začít s těmito změnami co nejdříve. Nelze se také spokojit s cenovou politikou dodavatelských odvětví. Snahu promítnout vyšší hmotnou za­interesovanost do růstu prodejních cen není možné akceptovat jejich promítnutím do zemědělství a potra­vinářského průmyslu při soustavném prosazování politiky relativně levných potravin. Regulované ceny potravin na straně jedné a zvyšování cen do­dávaných prostředků na straně druhé by nutně ohrozilo důchodovou situa ci pracovníků agrokomplexu a muse­lo by zvýšit nezájem o práci v těch­to odvětvích. Ovšem celková ekono­mická situace v inputových odvětvích je natolik poznamenána deformacemi minulých let, že činnost, která má. za­bezpečovat potřeby zemědělství a po­travinářského průmyslu je pro níz­kou rentabilitu málo zajímavá. Pře­devším strojírenství a chemie prosa­zují přesun výrobních - kapacit do ji­ných atraktivních výrob. Z toho vyplývá, že je nutno řešit zemědělsko-průmyslový komplex za aktivní ekonomické účasti celého ná­rodního hospodářství, jako součást celkové politiky státu. Toto řešení připravují společně Federální výbor pro zemědělství a výživu a Federál­ni výbor pro průmysl. Výsledek má být zapracován do směrnice pětileté­ho plánu na léta 1971—1975 a má ekonomicky prosadit takový vývoj m­­putových odvětví, který bude propor­cionální požadavkům zemědělsko-po­­travinářského komplexu. V oblasti strojírenství, a to v odvětví obou fe­derálních výborfi, se navrhuje účelná kooperace ve výrobě zemědělskýen a potravinářských strojů. Půjde na­příklad o kooperaci mezi klasickým strojírenstvím a strojírnami potravi­nářského průmyslu, opravnami země­dělských strojů i strojními a trakto­rovými stanicemi apod. Navrhuje se také stanovit principy účasti státu na podnikatelské činností těch strojíren­ských podniků, které převezmou spo­lečensky hutnou výrobu, zavedou jí do svých programů, popřípadě nahra­dí dovoz těchto výrobků z devizových oblasti nebo zabezpečí výrobu těch výrobků, o které íe v uvedené oblas­ti zájem. Přitom se musíme opřít ještě více o možnosti dodávek a ko­operaci v rámci zemí RVHP a dosáh­nout skloubení výrobních programů především mezi CSSR, SSSR, NDR a MLR. K tomu se nyní rýsují veiml příznivé možnosti při rozpracováni programu socialistické integrace v rámci RVHP. Program rná být v příš­tím roce vyhlášen a na úseku země­dělství a výživy se prvořadá pozor­nost věnuje novým formám zabez­pečování materiálně technické základ, ny pro zemědělství a potravinářský průmysl. (STARJ Novou techniku pro průmysl stavebních hmot O technické úrovni průmyslu stavebních hmot a dílců rozhoduje úroveň technického vybavení strojním a těch nologickým zařízením, stupeň mechanizace a automa tizace a pokrokovost technologie v investiční výstavbě S výjimkou některých novějších závodů vybudovaných v letech 1965—1968 jsou stroje a zařízení tohoto prů myslového oboru zastaralé a nesnesou srovnáni s evrop skon úrovní. Celkové opotřebení činí 56,3 %, v cihlář ské výrobě dokonce 67,5 %. Chybí stále značné množ ství strojů, které naše strojírenství nevyrábí a rovněž v ostatních zemích socialistických není vhodná náhra­da. Průmysl stavebních hmot a dílců však očekává v příštích letech další bouřlivý rozvoj vzhledem k plá nované investiční výstavbě. V letech 1971—1975 se předpoklá­dá proinvestovat u nás zhruba 16,1 mld Kčs a nově se mají zahájit stav­by o rozpočtových nákladech 16,7 mld Kčs. Z této částky má činit podíl strojních a technologických zařízení, která podmiňují efektivnost investič­ní výstavby, zhruba 50,8 % (tj. asi 8,19 mld Kčs). Za necelou miliardu má být dovezeno nejdůležitější zaří­zení a stroje, za 6,7 mld Kčs strojů a zařízení má zajistit čs. strojíren­ství. Půjde zejména o technologické a strojní zařízení pro cementárny na suchý a mokrý způsob výroby, pro vápenky na kusový, štěrkový a práš­kový výpal, pro závody na výrobu pá­lených a nepálených zdicích mate­riálů a pálené krytiny, dále zařízení pro drtírny a třídírny kamene a štěrkopísků, úpravny keramických surovin, pro výpal a sušení keramic­kých výrobků a pro výrobu staveb­ních a železobetonových výrobků. V období let 1969—1980 mají být zahájeny a dokončeny tyto vybrané důležité rozvojové akce: 7 cementá­ren na výrobu 4,5 mil. tun cpmemtu, 14 vápenek na výrobu 1,2 mil. tun vápna, 3 závody na výrobu keramic­kých obkládaček o kapacitě 5,5 mil. m2, 2 závody na výrobu keramických dlaždic o kapacitě 2,5 mil. m2, 1 be-n tonitka o kapacitě 60 000 tun bento­­nitu, 4 kaolinky o kapacitě 270 000 tun kaolinu, 1 závod na výrobu pá­lených lupků o kapacitě 160 000 tun, 4 závody na těžbu a úpravu technic­kých písků o celkové kapacitě 1,2 mil. tun, 2 centrální úpravny ke­ramických hmot o kapacitě 200 000 tun, 96 závodů na výrobu pálených zdicích materiálů a pálené krytiny o celkové kapacitě 2,3 mld cihelných jednotek, 14 závodů na výrobu sili­kátových stavebních dílců o celkové kapacitě 1,2 mil. ni3, 8 závodů na výrobu pórobetonu o celkové kapa­citě 1,7 mil. m3, 14 závodů na vý­robu umělého lehkého kameniva o celkové kapacitě 2,5 mil. m3 a 8 zá­vodů na výrobu lehkých stavebních dílců o kapacitě 9,5 mil. m2. Potřeba pro tuto rozsáhlou činnost v investiční výstavbě je předmětem jednání, neboť strojírenství musí za­bezpečit nejen zvýšení kapacit, ale i výzkum a vývoj mnoha nových strojů a zařízení, popřípadě zvýšení technickoekonomických parametrů v dosavadní výrobě. Uvažuje se rovněž o širším využití licenční politiky a přímém dovozu z kapitalistických států. Souběžně s tím jsou vedena jednání o kooperaci a specializaci výroby mezi zeměmi RVHP. (ar) Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ Přípravy pro rok 1970. Vedení apa­rátu Federálního výboru pro průmysl na svém prosincovém zasedání pro­jednalo návrh programu státní selek­tivní politiky čs. průmyslu, rozbor za­jištění palivoenergetické bilance na rok 1970 s návrh'1 na opatření, po­žadavky strojně technologického za­řízení na nejvyšší technické úrovni pro rozvoj průmyslu stavebních hmot a dílců, otázky chemizace zeměděl­ství a výhled zavádění automatizační výpočetní techniky v energetice. Symposium o využití samočinných počítačů v uhelném průmyslu. Na za­sedání uhelného výboru Evropské hospodářské komise v Ženevě, které­ho se zúčastnila čs. delegace, vedená ing. J. Odvárkou z FVP, byl schválen návrh uspořádat v roce 1970 v CSSR symposium o využití samočinných po­čítačů v uhelném průmyslu. Sympo­sia se zúčastní odborníci pro řízení a problémy produktivity práce v uhel­ném průmyslu.

Next