Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-02-25 / No. 24

ě s . e k o n o m i k a _______________* PODNIKOVÉ INFORMACE PODNIKY GENERÁLNÍHO ŘEDITEL­STVÍ TESLA PRAHA mají proti roku 1969 plán letošní výroby vyšší o 17,5 %, což představuje výrobu tele­vizorů o 65 000 více (celkem bude vyrobeno 420 000 kusů] než loni, ra­diopřijímačů o 93 000 více (celkem 407 000) a magnetofonů o 12 000 ku­sů více než loni (celkem jich vyro­bí 123 000)/ Podle slov generálního ředitele K. Venda bude nutné věno­vat zvýšenou pozornost snížení ná­kladových položek a zaměřit se na dostatečně atraktivní nové výrobky zejména pro zahraniční trhy. NOVÉ PODNIKY NÁBYTKÁŘSKÉHO PRŮMYSLU mají být dokončeny v druhé polovině t. r. Jde o nový zá­vod na ohýbaný nábytek v Bystřici pod Hostýnem a závod na sektorový nábytek v Rousínově. Oba nové pod­niky mají mít podstatný podíl na tom, zda letos při čtvrtletních kon­­traktaclch se postupně zvýší dodáv­ky do maloobchodní sítě až na 120 % v porovnání s rokem 1968, jak zní úkol dohody s ministerstvem průmyslu CSR. Zvýšit se má dále vý­roba kancelářského a vestavěného nábytku. Důležité jsou i exportní úkoly, jejichž plnění umožňuje do­voz exotických dýh, některých laků a lepidel a čalouněných materiálů. Pracovníci nábytkářského průmyslu však poukazuji na to, že se jim ne­dostává základních dřevařských po­lotovarů, které jsou na druhé straně v nadměrném množství 'vyváženy. TECHNICKOEKONOMICKÁ KONFE­RENCE ČKD BLANSKO projednala připravenost podniku na některé vý­znamné objednávky: kulových uzávě­rů pro plynovody do SSR, čerpadel pro přečerpací hydroelektrárnu Bel­­meken v Bulharsku a dalších. Účast­níci konference zpřesnili také celo­podnikový závazek, podle něhož se produkce zboží podniku zvýší proti loňské skutečnosti o 20 mil. Kčs, hodnota exportních dodávek do so­cialistických zemí se zvýší na 164 mil. Kčs a do kapitalistických států na 94 mil. Kčs. ÜTVAR PRŮMYSLOVÝCH PRÁV za­ložili v Nové huti Klementa Gott­walda v Ostravě-Kunčicích. Soustře­ďuje a ochraňuje veškeré duševní vlastnictví podniku, tedy i myšlenky úspěšných zlepšovacích návrhů. Jeho posláním je rozvíjet také aktivní li­cenční politiku a připravovat akce na podporu rozvoje hnutí zlepšova­­telů a vynálezců. Loni např. zlepšo­­vatelé NHKG podali celkem 998 ná­vrhů, z nichž podnik 672 přijal a 585 zavedl ve výrobním procesu. Uplat­něním návrhů se ušetřilo v podniku 17,8 mil. Kčs. V SEVEROČESKÉM HNĚDOUHEL­NÉM REVÍRU splnili převážnou část dlouhodobého plánu na výstavbu ob­jektů a zavedení různých služeb pro havíře. Podle generelu, schváleného v roce 1960, byla vybudována zdra­votnická střediska, palivový kombi­nát A. Zápotockého v Úžině zřídil rekreační středisko v Telnici, Doly J. Fučíka v Bílině středisko vodních sportů, Doly V. I. Lenina v Komořa­­nech chatový tábor na Máchově je­zeře, saunu v Komořanech a budují rekreační středisko v Jesenici. Nová zdravotnická, sociální a kulturní za­řízení podstatně zlepšila péči o se­veročeské havíře. V průběhu roku 1969 provedl Český cenový úřad rozsáhlou prověrku správ­nosti tvorby cen a dodržování podmínek, za kterých byly ceny stanoveny u prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků u národních pod­niků Prefa. Prověrka byla zaměřena na dva základní úseky stanovené kon­trolním programem, a to na správnost tvorby cen nových výrobků a dále na dodržování podmínek, za kterých byly ceny stanoveny. V prvé části prověrky bylo zjištěno, že nedostatky v tvorbě cen nových výrobků se v národních podnicích Prefa vyskytují jen sporadicky, celkem v zanedbatelné míře. Značně vysoký stupeň kvalifikace a disciplíny pracov­níků cenového úseku jsou zárukou poměrně kvalitní tvorby cen. Naproti tomu druhý úsek prověrky přinesl celou škálu poznatků o složi­tosti výrobního procesu v návaznosti na platné předpisy o cenách i na plně­ní technických norem. Obě uvedená hlediska mají úzký vztah k určenému cíli prověrky. GUMOTEX V BŘECLAVI zvyšuje letos produkci o 74 mil. Kčs ve zboží; toto zvýšeni představují většinou výrobky z molitanu pro automobilový a nábytkář­ský průmysl (lehátka, sedadla, opěradla apod.). Podnik je však také tradičním výrobcem hraček z PVC (na snímku záběr z jejich dekorování/, které jsou rovněž dobrým vývozním artiklem, prá­vě tak íako nafukovací gumotextilnl le­hátka a čluny. Snímek ČTK - F. Nesvadba CO UKÁZALA HLOUBKOVÁ PROVĚRKA U NÁRODNÍCH PODNIKŮ PREFA STABILNÍ CENY-LABILNÍ KVALITA? kde bylo v roce 1967 vyrobeno 91 437 ke stropních desek, bylo odzkoušeno 40 de­sek místo 61; u stožárových patek byl povinný počet zkoušek splněn na 20% (2 místo 8). Obdobně nebylo ustanoveni o četností zkoušek splněno 1 v roce 1968, a to i u závodů Benešov n. Pl. a Zatec. Prováděné zkoušky ukázaly, že zkou­šené výrobky (stožárové patky Krásné Březno) mají nevyhovující statické vlast­nosti v důsledku nízké kvality betonu. Podle zprávy zkušebny byla betonová směs nedostatečně zpracována, obsaho­vala menší množství hrubých zrn kame­niva a málo cementu. Vzhledem k ne­vyhovujíc! kvalitě uložil vedoucí podni­kové technické kontroly provést opako­vanou zkoušku se 6 výrobky. Tento úkol nebyl závodem splněn. Obdobný nedo­statek, tj. malé množství cementu a gra­nulovaných drtí, byl zjištěn podnikovou zkušebnou kromě závodu v Krásném Březně i v závodě Benešov n. Pl. a Zatec při zkouškách krychelných pevnosti be­tonu vyšších značek B 250 a B 330. Výsledky zkoušek krycbelné pevností jsou patrny z následujícího přehledu za rok 1968: Základním předpisem pro výrobu pre­fabrikovaných stavebních dílců a beto­nových výrobků jsou „Směrnice pro pro­váděn! předvýrobní přípravy, vstupní kontroly materiálů, mezioperaění a vý­stupní kontroly výroby“ vydané generál­ním ředitelstvím Prefabrikácia v Brati­slavě. Směrnicemi je stanovena základní výrob­ní dokumentace, jejíž součástí jsou tech­nologická pravidla a z nich vyplývající normy spotřeby základních materiálů. Normy spotřeby základního materiálu jsou jako „limitní z hlediska materiálo­vých nákladů“ (čl. 5, 3). „Normovaná spotřeba složek betonových směs! musí být podložená matematicko-statistickýra zhodnocením pevnosti betonu jednotli­vých druhů a receptur podle výroben při zváženi současné úrovně kvality zá­kladních surovin a výrobní technologie (čl. 5, 2). Předmětové normy, normy čin­nosti a spotřební normy jsou závazným technickým podkladem pro stanoven! vý­konových norem a výrobních kalkulací“ (čl. 6). Z uvedených ustanovení „Směrnic“ je zřejmé, že spotřební normy jednotlivých složek betonových směsí jsou, i když z hlediska nákladů jako limitní, stano­veny na podkladě statických výpočtů a předepsaných technických parametrů. To se ověřuje před povolením nových výrobků k hromadné výrobě tzv. prů­kazní zkouškou podle ON 7230U5, která má zvláště prokázat, že na daném stroj­ním zařízení a za použití zvolených ma­teriálů při určené technologii výroby lze zhotovit výrobek potřebné jakosti a pro požadovanou funkci. Normy spotřeby, ze­jména kameniva, nejsou tedy nahodile získané veličiny, ale důkladně ověřená množství, stanovená obvykle v poměrech těženého kameniva a granulovaných drtí. Při zkoumání skutečné spotřeby ka­meniva jako základních složek betono­vých směsí v rozdělení na štěrkopísek a granulované drtě, byly s výjimkou Pre­­fy n. p. Brno za rok 1968 a Prefy n. p. Olomouc na všech ostatních Prefách v CSR zjištěny značné úspory granulova­ných drtí a naproti tomu značně vyšší spotřeba štěrkopísků. Rozsah těchto zá­měn ukazuje tento přehled za rok 1968 (v m3): NEŽÁDOUCÍ ÚSPORY Uvedená čísla dokládají nejen exis­tenci vzájemných záměn, ale u podniků Hýskov, Vaňov a Pardubice 1 celkové úspory kameniva. K určitému zkreslení vykazované spotřeby mohlo dojít nepřes­nostmi v měření, přepočtu dodávek a zá­sob, nemalý podíl je však nutno přisou­dit vlastní kvalitě norem spotřeby dané zdusatelností apod. Uvědomíme-li si, že cena m3 granulovaných drtí je i téměř o 100 % vyšší než cena štěrkopísků (např. plánovaná cena u n. p. Pardubi­ce je u štěrkopísku 28,20 Kčs a u gra­nulovaných drtí 56,— Kčs), ukazuje se, že pouhé záměny těchto materiálů jsou slušným zdrojem zisku. Daleko ostřeji, než celopodnikové su­máře vystupuje provádění záměn při sle­dování spotřeby podle jednotlivých zá­vodů. je prokázáno, že k záměnám ne­dochází lineárně u všech závodů, ale ze­jména u těch, které vyrábějí betonové výrobky. Rozsah záměn je nejlépe patrný z pro­centních podílů štěrkopísku a granulo­vaných drtí z celkového množství kame­niva v betonových směsích na vybraných závodech. štěrko- gra­závod písek nul. drtě Náchod norma 69,1 30,9 skutečnost 95,8 4,2 rozdíl +26,7 —26,7 Chotěboř norma 57,1 42,9 skutečnost 76,1 23,9 rozdíl +19,0 —19,0 Ostí n. O. norma 56,4 43,6 skutečnost 94,2 5,8 rozdíl +37,8 —37,8 Krásné Březno norma 58,7 43,3 skutečnost 74,8 5,8 rozdíl +18,1 —37,8 Zatec norma 81,1 38,9 skutečnost 76,2 23,8 rozdíl +15,1 -+15,1 V úsporách na nákladech roku 1968 představují tyto záměny u osmi prově­řovaných provozoven pardubické Prefy 568 tisíc Kčs a u tří provozoven vaňov­­ské Prefy 436 tisíc Kčs. U těchto tří pro­vozoven spolu s provedenými záměnami kameniva v betonové směsi došlo sou­časně k úsporám ve spotřebě cementu proti normám. V měřítku všech sedmi podniků Prefa v CSR představují záměny štěrkopísku za granulované drtě a úspory rozdíl ve velkoobchodních cenách v roce 1968 4,280 mil. Kčs. Závažná je skutečnost, že pro­váděné záměny tvoří v těchto podnicích systém trvající již léta. Na oprávněnost zásluh-o takovýto zisk mohou být různé názory. Faktem zůstává, že provádění záměn materiálu při výrobě prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků není výsadou pouze tohoto oboru. Roz­díl je v tom, že v jiných odvětvích ná­rodního hospodářství jsou úspory z pros­tých záměn materiálu proti spotřebním normám evidovány a odváděny do stát­ního rozpočtu. Tak např. pro potravinář­ský průmysl stanoví „Cenové pokyny“ vy­dané ministerstvem zemědělství a výži­vy, že „oborové změny v materiálovém složení, nebo vybavení výrobku proti stavu, který byl vzat za základ při sta­novení ceny projednat 1 po stránce ce­nové, 1 když změněný výrobek nelze po­kládat za nový (čl. 30); návrh změny musí být doložen propočtem vlivu na zisk a cenu.............. (čl. 31); nedojde-li při změně k úpravě ceny, musí být za­jištěno sledován! finančního dosahu a je­ho vypořádání např. dodatkovým odvo­dem, dotací v rámci redistribuce pro­středků apod. (čl. 33); ...jednotlivé změny v jakosti, v materiálovém slože­ní, nebo vybavení výrobků individuálně prováděné výrobnami nepodléhají ceno­vému řízení, avšak musí být zajištěno sledování a finanční vypořádání podle odst. 33 (odst. 34). Podmínky, za kte­rých se uskutečňují záměny v provozov­nách n. p. Prefa, jsou obdobné, jako podmínky uvedené v čl. 34. Podobně jsou řešeny obdobné zámě­ny materiálu a surovin 1 ve spotřebním průmyslu. Tato opatření sleduji záměr, zamezit výrobcům dosahování nezaslou­ženého zisku pouhou záměnou materiá­lů či surovin. Zásadní stanovisko orgánu státního zkušebnictví v odvětví stavebních hmot Technického zkušebního ústavu staveb­ního rovněž tuto tezí podporuje. Vyplý­vá ze záměru prováděných povinných průkazních zkoušek, jejichž výsledek má prokázat, že na daném strojním zaříze­ni, skladbě výrobní linky, podle přede­psaných pracovních postupů a při po­užití určitých surovin a materiálů, lze vyrobit výrobek a dosáhnout jeho tech­nické parametry a předepsanou kvali­tu. Jestliže cokoliv z uvedených podmí­nek dozná významné změny, af již z nut­nosti, nebo ve snaze po úsporách, nebo 1 zlepšení, avšak i při pouhém podezře­ni, že ke změně došlo, je nutno proká­zat právoplatnými zkouškami, že se tak nestalo na úkor jakosti a ohrožení funk­ce výrobku. Pro kontrolu výroby a pro zkoušení že­lezobetonových prefabrikátů je platná oborová norma ON 723005 vydaná minis­terstvem stavebnictví. Podle článku 12 se výrobními kontrolními zkouškami pe­riodicky sleduje způsobilost zpracova­ných materiálů, betonové směsi a betonu použitých k výrobě prefabrikovaných sta­vebních dílců, jakož i Jakost hotových výrobků. Zkoušky koná výrobce ve své zkušebně, nebo je objednává na své ná­klady ve zkušebním ústavu, nebo v jiné odborné zkušebně. Podle článku 19 ON kontroluje se kry­­chelná pevnost, na hotových výrobcích se provádí kontrola podle čl. 20, 21, 23, 24 a 26 ON. Tak např. podle čl. 23 mají se pre­fabrikáty podrobovat periodickým zatěž­kávacím zkouškám. Četnost zkoušek je stanovena tak,, že se má provádět jedna zkouška na 3 kusech z každé započaté série 1500 ks téhož typu při objemu 1 kusu do 2 m3. U prvků o objemu větším než 2 m3 na 3 kusech z každé započaté série 1000 ks. Ustanoveni 51. 23 ON nebylo důsledně respektováno. Např. u n. p. Prefa Vaňov v Ústí n. L. v závodě Krásné Březno, počet % závod značke zkoušek vyhovělo navyhovělo nevyhovujících betonu celkem zkoušek Krásné Březno B 170 65 57 8 12,3 B 250 66 40 26 39,4 B 330 49 13 36 73,5 Benešov n. PI. B 170 27 17 10 37,0 B 250 83 47 36 43,4 Zatec B 170 1 — 1 100,0 B 250 73 56 17 23,3 B 330 6 4 2 33,3 Zkoušky předepsané ON čl. 20 — tvar, rozměry, váha a dovolená odchylka a čl. 21 — ověření jakosti betonu osvědčenou nedestruktivní metodou (Schmidt či Weitzmann) u každých vyrobených 500 ks téhož typu se na uvedených závodech neprovádějí vůbec. Obdobná situace je i v závodech n. p. Prefa Pardubice. Např. v závodě Předmě­­řice u silničních panelů KZD la, bylo v roce 1967 ze 40 zkoušek dosaženo vy­hovující pevnosti betonu ve 26 přípa­dech, tj. v 65 %, a v roce 1968 ze 24 zkoušek dokonce pouze v 1 případě. V Rosickém závodě u stropních nosníků PZT 18 — 424, od zahájení až do zákazu výroby nebyla dosažena předepsaná pev­nost betonu B 330 ani po 232 dnech tuhnutí. Přesto, jako plnohodnotných by­lo dodáno z celkové výroby přes 2000 ks a necelých 700 ks (po zákazu výroby) bylo dodáno v přiměřené ceně jako vý­robek s jiným určením. V závodě Čeper­­ka nebyla ověřována pevnost betonu B 330 krychelnými zkouškami jak předepi­suje norma. Pevnosti betonu B 250 u zá­vodu v Rychnově nad Kněžnou bylo po­dle vyhodnocení krychelných zkoušek za rok 1967, dosahováno cca z Jedné tře­tiny a v roce 1968 asi z 50 %. Podle před­ložených výsledků zkoušek prováděných nedestruktivní metodou na hotových prvcích (dílcích) vyhovují z provedených 63 zkoušek pouze 2 zkoušky nad 90 °/o požadované pevnosti. Na uvedených příkladech bylo pouká­záno na poměrně značný rozsah neplně­ní základních předpisů o jakosti prefab­rikovaných stavebních dílců a betono­vých výrobků. Při projednávání zjiště­ných nedostatků projevila se snaha hod­notit kvalitu jen podle některých fi­nálních parametrů, např. podle dosaže­ní minimálního stupně bezpečnosti. U některých pracovníků technického úseku se vyskytují v rozporu s normou názory, že není nutné dosáhnout přede­psané pevnosti betonu po 28 dnech. )e projevován názor, že v našich výrobních a podnebnlch podmínkách beton dozraje v konstrukci apod. n. p. Prefa štěrkopísky granulované drtě norma skut. rozdíl norma skut. rozdíl Hýskov 227 490 240 400 +12 910 211 210 186 780 — 24 430 Přeštice 180 422 231 242 +50 820 168 761 119 346 — 49 415 Vaňov 140 418 144 537 + 4 119 95 425 77 816 — 17 609 Pardubice 140 927 155 484 +14 557 100 162 77 871 — 22 491 Brno 217 948 216 577 — 1 371 83 369 80 066 — 3 303 Olomouc 328 507 329 402 + 895 65 738 65 738 — Celkem 1 235 712 1 317 642 +81 930 724 665 607 417 —117 248 NORMY JSOU ZÁVAZNÉ Záměny u výroben Prefa, jak již bylo řečeno, byly zjištěny především u výroby betonových výrobků, kde hlavní motiva­cí zvyšování podílu štěrkopísku v beto­nových směsí může být jejich lepší zpra covatelnost, úhlednější povrchy apod.; částečně 1 menší technologická kázeň v menších provozovnách. Řešení zjiště­ných nesprávnosti může být vedeno dvě­ma směry. A to bud cestou prověrky spotřebních norem u výrobků, u kte­rých to dovolí nároky na statické a ostatní technické ukazatele, anebo zpřís­nění technologické kázně a dodržování stanovených spotřebních norem ověře­ných průkazními a ostatními zkouška­mi. Současně s tím by mělo být zavedeno i sledování záměn materiálu alespoň u štěrkopísku a granulovaných drtí a jejich vypořádávání formou dodatkových odvo­dů. V souvislosti se zjištěnými nedostatky v .technologii výroby a prováděnými zá­měnami kameniva v betonových směsích byla nemenší pozornost věnována dosa­hované kvalitě výrobků. I v tomto směru byla zjištěna řada nedostatků nedodržo­váním platných předpisů zajišťujících dodržování požadované jakosti výrobků. ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ' Uznání podobných názorů kontrolními orgány, event, jejich obecné rozšíření by vedlo k anarchií ve výrobě. Příslušné normy byly se všemi orgány a výrobci projednány a odsouhlaseny. Je třeba trvat na jejich plnění v celém rozsahu. Rovněž cena byla stanovena za jakost odpovída­jící příslušné normě, na což odkazují i všeobecné podmínky ceníku. Právě ve vztahu k ceně je nutno požadavek jakosti zajišťovat, protože jakost výrobku sta­novená normou je jednou z rozhodují­cích podmínek, za kterých byly ceny stanoveny. Pokud nejsou v cenících sta­noveny ceny za výrobek nižší jakosti, než stanoví norma, měly by být tyto výrob­ky při strohém výkladu normy dodává­ny jako výmět se značnou slevou z ce­ Rozvoj pracovní iniciativy v letošním roce (Pokračováni ze sir. 1) vyhodnocena a oceněna titulem „pod­nik, závod, dílna, kolektiv 25. výročí osvobození“, které budou udělovány v květnu. Jaké další problémy hodláte v ko­misí řešit v zájmu dalšího rozvoje iniciativy pracujících? Především chceme vycházet z do­sažených zkušeností rozvoje mnoho­stranných forem aktivního přístupu jednotlivců i pracovních kolektivů v dílnách i v závodech"' k plnění pra­covních úkolů. Tyto zkušenosti se nám stanou podkladem, jak dále, ze­jména po lednovém zasedání ÚV KSC, budeme v odborech napomáhat dal­šímu zkvalitňování a prohlubování pracovní a tvůrčí iniciativy lidí na počest XIV. sjezdu KSC. Budeme připravovat návrh na oce­ňování podniků za výsledky letošního roku tak, aby nejlepšlm pracovním kolektivům podniků se dostalo morál­ního i finančního ocenění počátkem příštího roku. Potřeba upevňování so­cialistického vztahu k práci vyžaduje dostat do popředí pozornosti odboro­vých funkcionářů i hospodářského ve­dení podniků rozvoj brigád socialis­tické práce, které sehrály v minulosti významnou úlohu. Rovněž nám půjde 0 to, dostat rychle do pohybu rezer­vy, které máme ve vynálezcovském a zlepšovatelském hnutí, především tam, kde nepůsobí závodní odbočky VTS. Sami cítíme, jak jsme v pozornosti 1 péči odborové organizace o zlepšo­­vatele, vynálezce a novátory zůstali mnoho dlužni a chceme to napravit. ny. Tato praxe však není běžně zavede­na. Zjištění provedená na některých zá­vodech ukázala, že výrobky v jakosti neodpovídající normě jsou fakturovány jako plnohodnotné a odběratelé, až na výjimky neprovádějí kontrolu požadova­ných vlastností. V tomto směru neplní ani dodavatel ani odběratel příslušná ustanoven! zákona č. 109/1964 Sb. — Hospodářský zákoník — zvláště §§ 134, 192 a 183, 204 a 208. Hospodářský zákoník ukládá výrobci odpovědnost za dodržení kvality dodáva­ných výrobků. Přejímání výrobků bez náležitého ověření jakosti je zřejmě od­razem panujících dodavatelsko-odběra­­teiských vztahů s převahou dodavatele a chronickým nedostatkem těchto výrob­ků. Důsledkem je, že se odebírají a což je závažnější, zabudovávají výrobky, kte­ré jsou z hlediska normy nevyhovující. Provedení prověrky takto širokého roz­sahu 1 dosahu si vyžádalo velkého úsilí zúčastněných pracovníků Českého cenového úřadu. Bylo nutno obsáhnout a osvojit si znalost značného kvanta předpisů, norem a základní technické li­teratury, jakož i výzkumných prací. Je třeba ještě dodat, že ke zkvalitnění naší kontrolní činnosti velmi přispěla úzké spolupráce s Úřadem pro normalizaci a zejména s Technickým a zkušebním ústavem stavebním, jako orgánem stát­ního zkušebnictví. Jeho pracovníci velmi účinně a s ochotou pomáhali objasňovat sporné otázky, zejména kde nepřesnost či nejasnost v předpisech či normách neumožňovala jednoznačný výklad. Sou­stavná konfrontace hledisek ekonomiky cen s technickými přispěla nejen k fi­nančnímu postihu prověřovaných organi­zací, ale, a to zejména, ukázala mož­nost! široké součinnosti orgánů sice růz­ného zaměření, avšak se stejným cílem pomoci zlepšení jakosti naší socialistic­ké výroby. Ladislav Szkibik, pracovník ČCO Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ Podnikatelská činnost družstev, společenských organizací a drobných provozoven národních výborů je nyní pod kontrolou, neboť docházelo k je­jímu značnému zneužíváni. Kupř. v Severomoravském kraji orgány VB odhalily v posledních dvou letech a předaly prokuratuře 46 případů roz­krádání, při nichž vznikla celková škoda přes 1100 000 Kčs, které byly umožněny nedostatečnou prvotní evi­dencí a kontrolou. Dalších 41 přípa­dů VB vyšetřuje. Jde i o takové pří­pady jako je propláceni mezd ne­existujícím lidem, dvojí fakturaci ap.

Next