Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-02-25 / No. 24
ě s . e k o n o m i k a _______________* PODNIKOVÉ INFORMACE PODNIKY GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ TESLA PRAHA mají proti roku 1969 plán letošní výroby vyšší o 17,5 %, což představuje výrobu televizorů o 65 000 více (celkem bude vyrobeno 420 000 kusů] než loni, radiopřijímačů o 93 000 více (celkem 407 000) a magnetofonů o 12 000 kusů více než loni (celkem jich vyrobí 123 000)/ Podle slov generálního ředitele K. Venda bude nutné věnovat zvýšenou pozornost snížení nákladových položek a zaměřit se na dostatečně atraktivní nové výrobky zejména pro zahraniční trhy. NOVÉ PODNIKY NÁBYTKÁŘSKÉHO PRŮMYSLU mají být dokončeny v druhé polovině t. r. Jde o nový závod na ohýbaný nábytek v Bystřici pod Hostýnem a závod na sektorový nábytek v Rousínově. Oba nové podniky mají mít podstatný podíl na tom, zda letos při čtvrtletních kontraktaclch se postupně zvýší dodávky do maloobchodní sítě až na 120 % v porovnání s rokem 1968, jak zní úkol dohody s ministerstvem průmyslu CSR. Zvýšit se má dále výroba kancelářského a vestavěného nábytku. Důležité jsou i exportní úkoly, jejichž plnění umožňuje dovoz exotických dýh, některých laků a lepidel a čalouněných materiálů. Pracovníci nábytkářského průmyslu však poukazuji na to, že se jim nedostává základních dřevařských polotovarů, které jsou na druhé straně v nadměrném množství 'vyváženy. TECHNICKOEKONOMICKÁ KONFERENCE ČKD BLANSKO projednala připravenost podniku na některé významné objednávky: kulových uzávěrů pro plynovody do SSR, čerpadel pro přečerpací hydroelektrárnu Belmeken v Bulharsku a dalších. Účastníci konference zpřesnili také celopodnikový závazek, podle něhož se produkce zboží podniku zvýší proti loňské skutečnosti o 20 mil. Kčs, hodnota exportních dodávek do socialistických zemí se zvýší na 164 mil. Kčs a do kapitalistických států na 94 mil. Kčs. ÜTVAR PRŮMYSLOVÝCH PRÁV založili v Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Soustřeďuje a ochraňuje veškeré duševní vlastnictví podniku, tedy i myšlenky úspěšných zlepšovacích návrhů. Jeho posláním je rozvíjet také aktivní licenční politiku a připravovat akce na podporu rozvoje hnutí zlepšovatelů a vynálezců. Loni např. zlepšovatelé NHKG podali celkem 998 návrhů, z nichž podnik 672 přijal a 585 zavedl ve výrobním procesu. Uplatněním návrhů se ušetřilo v podniku 17,8 mil. Kčs. V SEVEROČESKÉM HNĚDOUHELNÉM REVÍRU splnili převážnou část dlouhodobého plánu na výstavbu objektů a zavedení různých služeb pro havíře. Podle generelu, schváleného v roce 1960, byla vybudována zdravotnická střediska, palivový kombinát A. Zápotockého v Úžině zřídil rekreační středisko v Telnici, Doly J. Fučíka v Bílině středisko vodních sportů, Doly V. I. Lenina v Komořanech chatový tábor na Máchově jezeře, saunu v Komořanech a budují rekreační středisko v Jesenici. Nová zdravotnická, sociální a kulturní zařízení podstatně zlepšila péči o severočeské havíře. V průběhu roku 1969 provedl Český cenový úřad rozsáhlou prověrku správnosti tvorby cen a dodržování podmínek, za kterých byly ceny stanoveny u prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků u národních podniků Prefa. Prověrka byla zaměřena na dva základní úseky stanovené kontrolním programem, a to na správnost tvorby cen nových výrobků a dále na dodržování podmínek, za kterých byly ceny stanoveny. V prvé části prověrky bylo zjištěno, že nedostatky v tvorbě cen nových výrobků se v národních podnicích Prefa vyskytují jen sporadicky, celkem v zanedbatelné míře. Značně vysoký stupeň kvalifikace a disciplíny pracovníků cenového úseku jsou zárukou poměrně kvalitní tvorby cen. Naproti tomu druhý úsek prověrky přinesl celou škálu poznatků o složitosti výrobního procesu v návaznosti na platné předpisy o cenách i na plnění technických norem. Obě uvedená hlediska mají úzký vztah k určenému cíli prověrky. GUMOTEX V BŘECLAVI zvyšuje letos produkci o 74 mil. Kčs ve zboží; toto zvýšeni představují většinou výrobky z molitanu pro automobilový a nábytkářský průmysl (lehátka, sedadla, opěradla apod.). Podnik je však také tradičním výrobcem hraček z PVC (na snímku záběr z jejich dekorování/, které jsou rovněž dobrým vývozním artiklem, právě tak íako nafukovací gumotextilnl lehátka a čluny. Snímek ČTK - F. Nesvadba CO UKÁZALA HLOUBKOVÁ PROVĚRKA U NÁRODNÍCH PODNIKŮ PREFA STABILNÍ CENY-LABILNÍ KVALITA? kde bylo v roce 1967 vyrobeno 91 437 ke stropních desek, bylo odzkoušeno 40 desek místo 61; u stožárových patek byl povinný počet zkoušek splněn na 20% (2 místo 8). Obdobně nebylo ustanoveni o četností zkoušek splněno 1 v roce 1968, a to i u závodů Benešov n. Pl. a Zatec. Prováděné zkoušky ukázaly, že zkoušené výrobky (stožárové patky Krásné Březno) mají nevyhovující statické vlastnosti v důsledku nízké kvality betonu. Podle zprávy zkušebny byla betonová směs nedostatečně zpracována, obsahovala menší množství hrubých zrn kameniva a málo cementu. Vzhledem k nevyhovujíc! kvalitě uložil vedoucí podnikové technické kontroly provést opakovanou zkoušku se 6 výrobky. Tento úkol nebyl závodem splněn. Obdobný nedostatek, tj. malé množství cementu a granulovaných drtí, byl zjištěn podnikovou zkušebnou kromě závodu v Krásném Březně i v závodě Benešov n. Pl. a Zatec při zkouškách krychelných pevnosti betonu vyšších značek B 250 a B 330. Výsledky zkoušek krycbelné pevností jsou patrny z následujícího přehledu za rok 1968: Základním předpisem pro výrobu prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků jsou „Směrnice pro prováděn! předvýrobní přípravy, vstupní kontroly materiálů, mezioperaění a výstupní kontroly výroby“ vydané generálním ředitelstvím Prefabrikácia v Bratislavě. Směrnicemi je stanovena základní výrobní dokumentace, jejíž součástí jsou technologická pravidla a z nich vyplývající normy spotřeby základních materiálů. Normy spotřeby základního materiálu jsou jako „limitní z hlediska materiálových nákladů“ (čl. 5, 3). „Normovaná spotřeba složek betonových směs! musí být podložená matematicko-statistickýra zhodnocením pevnosti betonu jednotlivých druhů a receptur podle výroben při zváženi současné úrovně kvality základních surovin a výrobní technologie (čl. 5, 2). Předmětové normy, normy činnosti a spotřební normy jsou závazným technickým podkladem pro stanoven! výkonových norem a výrobních kalkulací“ (čl. 6). Z uvedených ustanovení „Směrnic“ je zřejmé, že spotřební normy jednotlivých složek betonových směsí jsou, i když z hlediska nákladů jako limitní, stanoveny na podkladě statických výpočtů a předepsaných technických parametrů. To se ověřuje před povolením nových výrobků k hromadné výrobě tzv. průkazní zkouškou podle ON 7230U5, která má zvláště prokázat, že na daném strojním zařízení a za použití zvolených materiálů při určené technologii výroby lze zhotovit výrobek potřebné jakosti a pro požadovanou funkci. Normy spotřeby, zejména kameniva, nejsou tedy nahodile získané veličiny, ale důkladně ověřená množství, stanovená obvykle v poměrech těženého kameniva a granulovaných drtí. Při zkoumání skutečné spotřeby kameniva jako základních složek betonových směsí v rozdělení na štěrkopísek a granulované drtě, byly s výjimkou Prefy n. p. Brno za rok 1968 a Prefy n. p. Olomouc na všech ostatních Prefách v CSR zjištěny značné úspory granulovaných drtí a naproti tomu značně vyšší spotřeba štěrkopísků. Rozsah těchto záměn ukazuje tento přehled za rok 1968 (v m3): NEŽÁDOUCÍ ÚSPORY Uvedená čísla dokládají nejen existenci vzájemných záměn, ale u podniků Hýskov, Vaňov a Pardubice 1 celkové úspory kameniva. K určitému zkreslení vykazované spotřeby mohlo dojít nepřesnostmi v měření, přepočtu dodávek a zásob, nemalý podíl je však nutno přisoudit vlastní kvalitě norem spotřeby dané zdusatelností apod. Uvědomíme-li si, že cena m3 granulovaných drtí je i téměř o 100 % vyšší než cena štěrkopísků (např. plánovaná cena u n. p. Pardubice je u štěrkopísku 28,20 Kčs a u granulovaných drtí 56,— Kčs), ukazuje se, že pouhé záměny těchto materiálů jsou slušným zdrojem zisku. Daleko ostřeji, než celopodnikové sumáře vystupuje provádění záměn při sledování spotřeby podle jednotlivých závodů. je prokázáno, že k záměnám nedochází lineárně u všech závodů, ale zejména u těch, které vyrábějí betonové výrobky. Rozsah záměn je nejlépe patrný z procentních podílů štěrkopísku a granulovaných drtí z celkového množství kameniva v betonových směsích na vybraných závodech. štěrko- grazávod písek nul. drtě Náchod norma 69,1 30,9 skutečnost 95,8 4,2 rozdíl +26,7 —26,7 Chotěboř norma 57,1 42,9 skutečnost 76,1 23,9 rozdíl +19,0 —19,0 Ostí n. O. norma 56,4 43,6 skutečnost 94,2 5,8 rozdíl +37,8 —37,8 Krásné Březno norma 58,7 43,3 skutečnost 74,8 5,8 rozdíl +18,1 —37,8 Zatec norma 81,1 38,9 skutečnost 76,2 23,8 rozdíl +15,1 -+15,1 V úsporách na nákladech roku 1968 představují tyto záměny u osmi prověřovaných provozoven pardubické Prefy 568 tisíc Kčs a u tří provozoven vaňovské Prefy 436 tisíc Kčs. U těchto tří provozoven spolu s provedenými záměnami kameniva v betonové směsi došlo současně k úsporám ve spotřebě cementu proti normám. V měřítku všech sedmi podniků Prefa v CSR představují záměny štěrkopísku za granulované drtě a úspory rozdíl ve velkoobchodních cenách v roce 1968 4,280 mil. Kčs. Závažná je skutečnost, že prováděné záměny tvoří v těchto podnicích systém trvající již léta. Na oprávněnost zásluh-o takovýto zisk mohou být různé názory. Faktem zůstává, že provádění záměn materiálu při výrobě prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků není výsadou pouze tohoto oboru. Rozdíl je v tom, že v jiných odvětvích národního hospodářství jsou úspory z prostých záměn materiálu proti spotřebním normám evidovány a odváděny do státního rozpočtu. Tak např. pro potravinářský průmysl stanoví „Cenové pokyny“ vydané ministerstvem zemědělství a výživy, že „oborové změny v materiálovém složení, nebo vybavení výrobku proti stavu, který byl vzat za základ při stanovení ceny projednat 1 po stránce cenové, 1 když změněný výrobek nelze pokládat za nový (čl. 30); návrh změny musí být doložen propočtem vlivu na zisk a cenu.............. (čl. 31); nedojde-li při změně k úpravě ceny, musí být zajištěno sledován! finančního dosahu a jeho vypořádání např. dodatkovým odvodem, dotací v rámci redistribuce prostředků apod. (čl. 33); ...jednotlivé změny v jakosti, v materiálovém složení, nebo vybavení výrobků individuálně prováděné výrobnami nepodléhají cenovému řízení, avšak musí být zajištěno sledování a finanční vypořádání podle odst. 33 (odst. 34). Podmínky, za kterých se uskutečňují záměny v provozovnách n. p. Prefa, jsou obdobné, jako podmínky uvedené v čl. 34. Podobně jsou řešeny obdobné záměny materiálu a surovin 1 ve spotřebním průmyslu. Tato opatření sleduji záměr, zamezit výrobcům dosahování nezaslouženého zisku pouhou záměnou materiálů či surovin. Zásadní stanovisko orgánu státního zkušebnictví v odvětví stavebních hmot Technického zkušebního ústavu stavebního rovněž tuto tezí podporuje. Vyplývá ze záměru prováděných povinných průkazních zkoušek, jejichž výsledek má prokázat, že na daném strojním zařízeni, skladbě výrobní linky, podle předepsaných pracovních postupů a při použití určitých surovin a materiálů, lze vyrobit výrobek a dosáhnout jeho technické parametry a předepsanou kvalitu. Jestliže cokoliv z uvedených podmínek dozná významné změny, af již z nutnosti, nebo ve snaze po úsporách, nebo 1 zlepšení, avšak i při pouhém podezřeni, že ke změně došlo, je nutno prokázat právoplatnými zkouškami, že se tak nestalo na úkor jakosti a ohrožení funkce výrobku. Pro kontrolu výroby a pro zkoušení železobetonových prefabrikátů je platná oborová norma ON 723005 vydaná ministerstvem stavebnictví. Podle článku 12 se výrobními kontrolními zkouškami periodicky sleduje způsobilost zpracovaných materiálů, betonové směsi a betonu použitých k výrobě prefabrikovaných stavebních dílců, jakož i Jakost hotových výrobků. Zkoušky koná výrobce ve své zkušebně, nebo je objednává na své náklady ve zkušebním ústavu, nebo v jiné odborné zkušebně. Podle článku 19 ON kontroluje se krychelná pevnost, na hotových výrobcích se provádí kontrola podle čl. 20, 21, 23, 24 a 26 ON. Tak např. podle čl. 23 mají se prefabrikáty podrobovat periodickým zatěžkávacím zkouškám. Četnost zkoušek je stanovena tak,, že se má provádět jedna zkouška na 3 kusech z každé započaté série 1500 ks téhož typu při objemu 1 kusu do 2 m3. U prvků o objemu větším než 2 m3 na 3 kusech z každé započaté série 1000 ks. Ustanoveni 51. 23 ON nebylo důsledně respektováno. Např. u n. p. Prefa Vaňov v Ústí n. L. v závodě Krásné Březno, počet % závod značke zkoušek vyhovělo navyhovělo nevyhovujících betonu celkem zkoušek Krásné Březno B 170 65 57 8 12,3 B 250 66 40 26 39,4 B 330 49 13 36 73,5 Benešov n. PI. B 170 27 17 10 37,0 B 250 83 47 36 43,4 Zatec B 170 1 — 1 100,0 B 250 73 56 17 23,3 B 330 6 4 2 33,3 Zkoušky předepsané ON čl. 20 — tvar, rozměry, váha a dovolená odchylka a čl. 21 — ověření jakosti betonu osvědčenou nedestruktivní metodou (Schmidt či Weitzmann) u každých vyrobených 500 ks téhož typu se na uvedených závodech neprovádějí vůbec. Obdobná situace je i v závodech n. p. Prefa Pardubice. Např. v závodě Předměřice u silničních panelů KZD la, bylo v roce 1967 ze 40 zkoušek dosaženo vyhovující pevnosti betonu ve 26 případech, tj. v 65 %, a v roce 1968 ze 24 zkoušek dokonce pouze v 1 případě. V Rosickém závodě u stropních nosníků PZT 18 — 424, od zahájení až do zákazu výroby nebyla dosažena předepsaná pevnost betonu B 330 ani po 232 dnech tuhnutí. Přesto, jako plnohodnotných bylo dodáno z celkové výroby přes 2000 ks a necelých 700 ks (po zákazu výroby) bylo dodáno v přiměřené ceně jako výrobek s jiným určením. V závodě Čeperka nebyla ověřována pevnost betonu B 330 krychelnými zkouškami jak předepisuje norma. Pevnosti betonu B 250 u závodu v Rychnově nad Kněžnou bylo podle vyhodnocení krychelných zkoušek za rok 1967, dosahováno cca z Jedné třetiny a v roce 1968 asi z 50 %. Podle předložených výsledků zkoušek prováděných nedestruktivní metodou na hotových prvcích (dílcích) vyhovují z provedených 63 zkoušek pouze 2 zkoušky nad 90 °/o požadované pevnosti. Na uvedených příkladech bylo poukázáno na poměrně značný rozsah neplnění základních předpisů o jakosti prefabrikovaných stavebních dílců a betonových výrobků. Při projednávání zjištěných nedostatků projevila se snaha hodnotit kvalitu jen podle některých finálních parametrů, např. podle dosažení minimálního stupně bezpečnosti. U některých pracovníků technického úseku se vyskytují v rozporu s normou názory, že není nutné dosáhnout předepsané pevnosti betonu po 28 dnech. )e projevován názor, že v našich výrobních a podnebnlch podmínkách beton dozraje v konstrukci apod. n. p. Prefa štěrkopísky granulované drtě norma skut. rozdíl norma skut. rozdíl Hýskov 227 490 240 400 +12 910 211 210 186 780 — 24 430 Přeštice 180 422 231 242 +50 820 168 761 119 346 — 49 415 Vaňov 140 418 144 537 + 4 119 95 425 77 816 — 17 609 Pardubice 140 927 155 484 +14 557 100 162 77 871 — 22 491 Brno 217 948 216 577 — 1 371 83 369 80 066 — 3 303 Olomouc 328 507 329 402 + 895 65 738 65 738 — Celkem 1 235 712 1 317 642 +81 930 724 665 607 417 —117 248 NORMY JSOU ZÁVAZNÉ Záměny u výroben Prefa, jak již bylo řečeno, byly zjištěny především u výroby betonových výrobků, kde hlavní motivací zvyšování podílu štěrkopísku v betonových směsí může být jejich lepší zpra covatelnost, úhlednější povrchy apod.; částečně 1 menší technologická kázeň v menších provozovnách. Řešení zjištěných nesprávnosti může být vedeno dvěma směry. A to bud cestou prověrky spotřebních norem u výrobků, u kterých to dovolí nároky na statické a ostatní technické ukazatele, anebo zpřísnění technologické kázně a dodržování stanovených spotřebních norem ověřených průkazními a ostatními zkouškami. Současně s tím by mělo být zavedeno i sledování záměn materiálu alespoň u štěrkopísku a granulovaných drtí a jejich vypořádávání formou dodatkových odvodů. V souvislosti se zjištěnými nedostatky v .technologii výroby a prováděnými záměnami kameniva v betonových směsích byla nemenší pozornost věnována dosahované kvalitě výrobků. I v tomto směru byla zjištěna řada nedostatků nedodržováním platných předpisů zajišťujících dodržování požadované jakosti výrobků. ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ' Uznání podobných názorů kontrolními orgány, event, jejich obecné rozšíření by vedlo k anarchií ve výrobě. Příslušné normy byly se všemi orgány a výrobci projednány a odsouhlaseny. Je třeba trvat na jejich plnění v celém rozsahu. Rovněž cena byla stanovena za jakost odpovídající příslušné normě, na což odkazují i všeobecné podmínky ceníku. Právě ve vztahu k ceně je nutno požadavek jakosti zajišťovat, protože jakost výrobku stanovená normou je jednou z rozhodujících podmínek, za kterých byly ceny stanoveny. Pokud nejsou v cenících stanoveny ceny za výrobek nižší jakosti, než stanoví norma, měly by být tyto výrobky při strohém výkladu normy dodávány jako výmět se značnou slevou z ce Rozvoj pracovní iniciativy v letošním roce (Pokračováni ze sir. 1) vyhodnocena a oceněna titulem „podnik, závod, dílna, kolektiv 25. výročí osvobození“, které budou udělovány v květnu. Jaké další problémy hodláte v komisí řešit v zájmu dalšího rozvoje iniciativy pracujících? Především chceme vycházet z dosažených zkušeností rozvoje mnohostranných forem aktivního přístupu jednotlivců i pracovních kolektivů v dílnách i v závodech"' k plnění pracovních úkolů. Tyto zkušenosti se nám stanou podkladem, jak dále, zejména po lednovém zasedání ÚV KSC, budeme v odborech napomáhat dalšímu zkvalitňování a prohlubování pracovní a tvůrčí iniciativy lidí na počest XIV. sjezdu KSC. Budeme připravovat návrh na oceňování podniků za výsledky letošního roku tak, aby nejlepšlm pracovním kolektivům podniků se dostalo morálního i finančního ocenění počátkem příštího roku. Potřeba upevňování socialistického vztahu k práci vyžaduje dostat do popředí pozornosti odborových funkcionářů i hospodářského vedení podniků rozvoj brigád socialistické práce, které sehrály v minulosti významnou úlohu. Rovněž nám půjde 0 to, dostat rychle do pohybu rezervy, které máme ve vynálezcovském a zlepšovatelském hnutí, především tam, kde nepůsobí závodní odbočky VTS. Sami cítíme, jak jsme v pozornosti 1 péči odborové organizace o zlepšovatele, vynálezce a novátory zůstali mnoho dlužni a chceme to napravit. ny. Tato praxe však není běžně zavedena. Zjištění provedená na některých závodech ukázala, že výrobky v jakosti neodpovídající normě jsou fakturovány jako plnohodnotné a odběratelé, až na výjimky neprovádějí kontrolu požadovaných vlastností. V tomto směru neplní ani dodavatel ani odběratel příslušná ustanoven! zákona č. 109/1964 Sb. — Hospodářský zákoník — zvláště §§ 134, 192 a 183, 204 a 208. Hospodářský zákoník ukládá výrobci odpovědnost za dodržení kvality dodávaných výrobků. Přejímání výrobků bez náležitého ověření jakosti je zřejmě odrazem panujících dodavatelsko-odběrateiských vztahů s převahou dodavatele a chronickým nedostatkem těchto výrobků. Důsledkem je, že se odebírají a což je závažnější, zabudovávají výrobky, které jsou z hlediska normy nevyhovující. Provedení prověrky takto širokého rozsahu 1 dosahu si vyžádalo velkého úsilí zúčastněných pracovníků Českého cenového úřadu. Bylo nutno obsáhnout a osvojit si znalost značného kvanta předpisů, norem a základní technické literatury, jakož i výzkumných prací. Je třeba ještě dodat, že ke zkvalitnění naší kontrolní činnosti velmi přispěla úzké spolupráce s Úřadem pro normalizaci a zejména s Technickým a zkušebním ústavem stavebním, jako orgánem státního zkušebnictví. Jeho pracovníci velmi účinně a s ochotou pomáhali objasňovat sporné otázky, zejména kde nepřesnost či nejasnost v předpisech či normách neumožňovala jednoznačný výklad. Soustavná konfrontace hledisek ekonomiky cen s technickými přispěla nejen k finančnímu postihu prověřovaných organizací, ale, a to zejména, ukázala možnost! široké součinnosti orgánů sice různého zaměření, avšak se stejným cílem pomoci zlepšení jakosti naší socialistické výroby. Ladislav Szkibik, pracovník ČCO Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ Podnikatelská činnost družstev, společenských organizací a drobných provozoven národních výborů je nyní pod kontrolou, neboť docházelo k jejímu značnému zneužíváni. Kupř. v Severomoravském kraji orgány VB odhalily v posledních dvou letech a předaly prokuratuře 46 případů rozkrádání, při nichž vznikla celková škoda přes 1100 000 Kčs, které byly umožněny nedostatečnou prvotní evidencí a kontrolou. Dalších 41 případů VB vyšetřuje. Jde i o takové případy jako je propláceni mezd neexistujícím lidem, dvojí fakturaci ap.