Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-01-13 / No. 5
Úkoly plánu ČSR 1970 Nárouoiiuopoaaiahy plán České so clalistická republiky na letošní rok klade důraz zejména na 3 skupiny úkolů: zastavení inflačních tendencí, řešení disproporcí na vnitřním trnu a koncepci řešení problémů, které bv se mohly ukázat limitujícími články rozvoje v příštích letech. O úkolech národohospodářského plánu ČSR podali informace na tiskové besedě svolané Českým úřadem pro tisk a informace, předseda České vlády próf. ing. Josef Kempný CSc. a místopředseda vlády a ministr plánování ing. Stanislav Rázl. Zastavit inflační křivku mají zejména dvě opatření: cenové moratorium a předstih v tvorbě národního důchodu před jeho užitím. Poprvé po několika letech se předpokládá rychlejší tvorba než užití národního důchodu. Rozhodná opatření se přijímají k omezení Investic, jež byly v minulosti jedním z hlavních zdrojů vytváření inflační situace. Řešit se bude také otázka neúměrných výrobních zásob. Nepůjde o jejich likvidaci za každou cenu, ale o jejich racionální, promyšlené snížení. Pro řešení disproporcí na vnitřním trhu je zejména důležité nepřipustit neúměrný růst příjmů obyvatelstva a zajistit maximum zboží pro vnitřní trh. Zároveň plán zakládá řešení úkolů, jež by se mohly stát limitujícími v příštích letech. Úloha plánu se posiluje na všech stupních, úkoly plánu mají být rozepsány do 60 dnů až na jednotlivá pracoviště. S jednotlivými podniky a integračními seskupeními budou ministerstva uzavírat tzv. protokoly o zabezpečení státního plénu. Jednou z priorit letošního plánu je bytová výstavba, kde půjde o maximální zkrácení lhůt odevzdávání bytů. Jen to pomůže k tomu, aby bylo letos dokončeno všemi formami výstavby 89 000 bytů a dalších 75 000 bylo rozestavěno. Nejtíživější jsou problémy v hlavním městě Praze, kde tzv. komplexní náklady na jednu bytovou jednotku dosahují téměř 300 000 'korun. • Maloobchodní obrat má letos dosáhnout 121,4 mld Kč*. Situace vyžaduje, aby dodávky spotřebního zboží kryly nejen tento obrat, ale aby současně strukturálně zlepšily a zvýšily objem zásob. Proto plán počítá s tím, že objem dodávek do tržních fondů bude činit 127,5 mld Kčs. • Průmysl obohatí tržní fondy přírůstkem větším než 8,5 %, potravinářského zboží bude více o 4,5 °/o, stavebnin o 25 °/o a výrobní družstva dodají na trh o 20 % více svých výrobků. Na trhu má být více prádla, nábytku a osobních automobilů. • U některých nedostatkových druhů zboží bude pokračovat zvýšený dovoz zejména ze socialistických zemí. Plán počítá í s aktivní pomocí výrobcům. Tak například ministerstvo obchodu ČSR uvolnilo 140 miliónů na dovoz licencí na výrobu zařízeni, která pomohou zlepšit zásobování nedostatkovými druhy. Realizací tohoto záměru by se mohlo ročně vyrábět žádané zboží v hodnotě 2 mld Kčs. • Mezi investiční akce, které mail být dokončeny anebo kterým je v plánu věnována zvýšená pozornost, patři například dokončení elektráren Mělník, Počerady a Malešice, dostavba Zépadomoravských strojíren v Třebíči, rozšíření závodu Blanických strojíren ve Vlašimi na výrobu balicích automatů, cementárna a vápenka Mokré, výroba tenkýoh papírů v Olšanech, úpravna tkalcovny v Otíně, Fezko Strakonice, zplyňování mazutu v Chemických závodech Záluží u Mostu a další investiční akce. • Letošní plán nemůže pochopitelně vyřešit všechny objektivní problémy, ale začíná řešit ty, které budou stěžejní v najbližších létech. Patří k nim zabezpečeni dostatečného množství paliv a energie, racionalizace stavebnictví (zakládají se nové investice v průmyslu stavebních hmot) a rozvoj bytové výstavby. Plně záleží na odpovědném přístupu k plnění všech úkolů národohospodářského plánu a na rozvoji iniciativy podniků * praouiíoích. V I S ^ f$ E LIST PRO PRŮMYSL, FINANCE A OBCHOD ETM hospodářství CENA 2,50 Kčs Před novou etapou rozvoje RVHP Rok 1970 je pro členské země Rady vzájemné hospodářské pomoci mimořádně důležitou vývojovou etapou. Končí jím pětileté údobí, v němž ještě sehráli důležitou úlohu v ekonomice většiny těchto států činitelé expanzivního charakteru, ale zároveň se začaly uplatňovat — i když v rňznýcti stupních — vyšší, intenzívní formy rozvoje. Nezbytnost vyrovnat se s požadavky vědeckotechnické revoluce způsobila, že země RVHP v uplynulém údobí postupně přistupovaly k zásadním změnám v ekonomické sféře. Letos počítají nejen s dokončením úkolů stanovených na léta 1966—1970, ale zároveň i s vytvořením vhodných podmínek pro příští pětiletou etapu, v níž se bude dále realizovat započatý proces. Svědčí o tom přijaté koncepce hospodářských plánů pro rok 1970. Hlavní důraz — jak uvádí polský odborný tisk — kladou země RVHP na řešení problémů vyplývajících z uskutečňování Vědeckotechnické revoluce a nových forem ekonomické činnosti. Zároveň učinily potřebná opatřen! k likvidaci napětí a nedostatků, k nimž docházelo během uply nulého roku v hospodářské sféře. Charakteristickým jevem je, že v některých členských zemí RVHP se předvídá u nejdůležitějšího ukazatele, jakým je národní důchod, zachování umírněného tempa růstu, a to v rozmezí zhruba 6 °/o. Odpovídá to politice intenzivního a selektivního rozvoje. Značné diference naproti tomu existují v předpokládaném vze stupu průmyslové výroby. V Maďarsku činí přírůstek stanovený pro toto odvětví 6 %, v SSSR 6,3 %, v ČSSR 6,7 %, v Polsku 7,2 %, v Bulharsku 8,0 % v NDR 8,5 % a v Rumunsku 11,3 i%. ještě větší rozdíly jsou patrné v plánovaném růstu zemědělské produkce, avšak jednoznačně lze konstatovat, že v celé skupině sledovaných socialistických států se počítá s dalším rozšířením a modernizací technické vybavenosti zemědělství. O úsilí dosáhnout žádoucích změn v hospodářském procesu svědčí rovněž směrnice, týkající se efektivností technického rozvoje. Velkou váhu má zejména ukazatel produktivity a spotřeby výrobních materiálů. Typické je, že nejvyšší přírůstek produktivity práce, a to 9,4 %, plánuje pro svůj průmysl právě NDR, která již v současné době vykazuje v tomto odvětví nejintenzívnější rozvoj. Rovněž k význačnému růstu produktivity (o 8,8 proč.) má dojít v Rumunsku; Maďarsko počítá s vzestupem o 6 % a SSSR a Polsko po 5,2 %. Očekává se, že růst produktivity práce v běžném roce se bude ve většině zemí RVHP významně podílet na dynamice rozvoje průmyslové produkce. V plánech pro rok 1970 uskutečňují sledované země politiku takových strukturálních přeměn průmyslu, které by zajistily nejrychlejší technický pokrok. V oblasti strojírenství získávají pří zachování vysokého tempa rozvoje ve všech zemích absolutní prioritu ta odvětví, která umožňují uplatňování moderní technologie výroby, tj. především elektrotechnický a elektronický průmysl, včetně výroby počítačů, zařízení pro automatizaci apod. Všechny země RVHP počítají rovněž s udržením výrazného tempa růstu chemického průmyslu. Jednotlivě se pak preferují odvětví odpovídající specifiku dané země, které vymezuje dosažený stupeň ekonomického rozvoje, struktura hospodářství, surovinová základna aj. V NDR se např. plánuje značné zvýšení (o 50%) investičních nákladů na geologický průzkum, Rumunsko klade důraz na rozvoj metalurgického průmyslu, jehož produkce má vykázat téměř dvojnásobný vzestup proti plánovanému přírůstku celého průmyslu, charakteristickým rysem sovětského plánu je požadavek vyššího tempa růstu výroby spotřebního zboží než výrobních prostředků apod. V investičních záměrech zemí RVHP pro rok 1970 se dále obráží politika koncentrace pracovních sil a prostředků na vybrané optimální projekty (v PLR označovaná jako politika selektivního rozvoje). Zároveň se zdůrazňuje nutnost soustřeďovat finanční prostředky na dokončení již započatých investic. Za zmínku stojí též směrnice plánů přihlížející k vzestupu reálných příjmů obyvatelstva, zlepšení struktury tržní produkce a kvality spotřebního zboží spolu s rozšířením jeho nabídky. V roce 1970 budou ve všech zemích RVHP pokračovat změny systému řízení i plánování v souladu s přijatými usneseními. Předpokládaná je rovněž další intenzifikace rozvoje vědeckotechnické základny, což se projeví mj. v růstu nákladů na základní a aplikovaný výzkum. Všeobecně se předvídá značný vzestup v oblasti zahraničního obchodu, zejména uvnitř socialistického tábora. Realizace těchto cílů podpoří dvou- i vícestrannou spolupráci v rámci RVHP. Úspěchy strojírenství v BLR V roce 1970 se má produkce strojírenského průmyslu Bulharské lidové republiky zvýšit ve srovnání s předchozím rokem o 11 %. Její hodnota dosáhne přibližně 3 mld leva, což bude — jak konstatovala agentura BTA — téměř 17násobek strojírenské výroby z roku 1956. Největší přírůstek v rámci bulharského strojírenství zaznamená v letošním rooe proti roku 1969 obor elektronické výpočetní techniky (+ 86 procent) a podstatně se také urychlí výroba elektronických přístrojů a prvků, elektrických kladkostrojů a vozíků, kovoobráběcích strojů 1 traktorů. Současně se v bulharském strojírenství urychlí proces koncentrace a specializace výroby, jakož i výzkumných a vývojových prací. Letos bude v BLR dáno do provozu 42 nových strojírenských podniků, mj. továrna na akumulátory, na kovoobráběcí soustruhy, krátkovlnné radiostanice, vysokonapěťovou aparaturu a na traktory. Značné prostředky se věnují také na rozšíření, rekonstrukci a modernizací dosavadních strojírenských závodů. Bulharští strojaři mají za úkol pokračovat ve vývoji automatických řídících systémů a v komplexní mechanizaci výroby s použitím elektronické výpočetní techniky. Na realizaci těchto prací bude vydáno 33 mil. leva. Ve spolupráci se strojaři členských zemí RVHP v rámci mezinárodní výrobní specializace vyvinou a dají do výroby další typizované soustavy strójů pro různá národohospodářská odvětví. Rumunská metalurgie v roce 1970 V loňském roce dodalo rumunské hutnictví železa a oceli nad plán 74 000 t surového železa, i5 400 tun oceli, 23 400 tun válcovaného železa a téměř 5 000 tun ocelových trub. Výrobní kapacita značně vzrostla díky tomu, že byla předčasně uvedena do provozu řada důležitých objektů, a to druhá vysoká pec v galackém metalurgickém kombinátu (objem 1700 m* m), výrobní oddělení elektrooceli v hunedoarském metalurgickém kombinátu a další. Letos má toto odvětví dosáhnout ještě větších úspěchů. Plán na rok 1970 předpokládá zvýšení výroby surového železa o 22 proč., oceli o 19 % a válcovaného materiálu o 19,3 %. Produkce oceli dosáhne letos 6,5 mil. tun — což je 19krát více než v roce 1938 a l,9krát více než v roce 1965. Na jednoho obyvatele Rumunska připadne 325 kg oceli, takže RSR v tomto směru dostihne. úrovně řady evropských zemí s rozvinutou metalurgií, jako jsou Itálie, Francie a Polsko. Předpokládá se rovněž značná diverzifikace hutní výroby; sortiment má být rozšířen o 14 nových druhů oceli nezbytných pro výrobu motorových lokomotiv s hydraulickým pohonem, mohutných parních kotlů, osobních automobilů, chemického zařízení a dalších výrobků. Rumunská černá metalurgie tak vstoupila do rozhodující etapy, zajišťující nezbytné podmínky pro splnění úkolu daného X. sjezdem RKS, tj. produkovat v roce Í975 přibližně 10—10,5 mil. tun oceli. Plány hutního průmyslu Polska Polské hutnictví stojí v letošním roce před velkými úkoly. Podle směrnic plánu pro tento poslední rok současné pětiletky má mj. vyrobit 15 mil. tun koksu, i mil. t surového železa, téměř 11 mil. t oceli, zhruba 7,7 mil. t válcovaných výrobků a 174 tis. km trub. Dosažení stanovených kvantitativních ukazatelů není však jediným primárním hlediskem. Stejně rozhodujícím je podle směrnic plánu pro rok 1970 1 podstatné zvýšení efektivnosti produkce, zejména formou vzestupu produktivity práce. K tomu má napomáhat rychlejší zavádění pokrokových technologií, instalace moderních strojů a zařízení a z toho plynoucí úspory ve spotřebě paliv a materiálů. Na investice v polském hutnictví je pro letošní rok k dispozici 5,8 mld zlotých, jejichž využití bude podléhat přísnějším kritériím než dosud. NDR pomáhá rozvojovým zemím Německá demokratická republika poskytuje v současné době vědeckou a technickou pomoc při výstavbě více než 360 průmyslových závodů a jiných objektů v rozvojových zemích Asie a Afriky. Děje se tak v rámci dohod o vědecké a technické spolupráci, jež byly uzavřeny na vládní úrovni již se 14 zeměmi, iýa základě dohod jsou vysíláni poradci, vědci a experti z NDR, kteří pomáhají při výstavbě hospodářství těchto zemí. Na druhé straně se dostává mnoha obyvatelům rozvojových států vzdělání na vysokých a odborných školách v NDR. Současně s tím zintenzívňuje NDR také své zahraničně obchodní vztahy s rozvojovými zeměmi. Letos připadá kolem . 40 % zahraničního obchodu s těmito zeměmi na arabské státy a jihovýchodní Asie. Nejvýznaminějšlm obchodním partnerem NDR z rozvojových zemí je Indie; výměna zboží mezi NDR a Indií stoupla od podepsání první dohodv v roce 1954 na 12násobek. NDR vyváží do Indi« zejména výrobky kovozpracujícího průmyslu, obráběcí strom, polygrafická zařízení, lodě, umělá hnojiva a další zboží. Za její pomoci se v Indii buduje velký závod na kabely a další, na výrobu psacích strojů. Příkladem pomoci NDR rozvojovým zemím je i výstavba největšího textilního kombinátu v jihovýchodní As,!, který se buduje na Cejlónu a který bude po dokončení vyrábět ročně 4 mil. metrů bavlněných textilií. V obchodu s rozvojovými zeměmi odebírá NDR 1 tzv. netradiční zboží, zejména polotovary a hotové výrobky, což těmto zemím umožňuje rozšiřovat exportní potenciál. V obchodu s rozvojovými zeměmi se pro blízkou budoucnost uvažuje o nových formách hospodářské spolupráce. Půjde především o nahrazení dosavadních klasických obchodních a platebních dohod rámcovými hospodářskými dohodami na pět i více let, jež mají umožnit ve vzájemné spolupráci potřebnou stabilitu a dlouhodobé plánování výměny zboží, vědecké a technické pomoci a finančních vztahů. V METALURGICKÉM KOMBINÁTE V ORSKU v SSSR uvedli do provozu novou válcovnu plechů, jejíž zařízení vyrobil plzeňský podnik Skoda spolu s dalšími strojírenskými podniky v CSSR. Na snímku je pohled na nové válcovací zařízení. Válcovna není zdaleka jedinou, kterou CSSR dodaia do Sovětského svazu. V současné době plzeňská Škodovka projektuje .a dodává kompletní zařízení pro válcovnu tlustých plechů v závadě Azovstal. Telefoto CTK-TASS Japonsko-sovětská dohoda o dřevě Japonsko a Sovětský svaz uzavřely nedávno dohodu o budoucích dodávkách dřeva ze sibiřské oblasti do Ja.ponska, která má charakter technické spolupráce a předvídá pomoc ze strany Japonska při rozvoji lesního hospodářství na Sibiři výměnou za dodávky dřeva pro japonský průmysl celolózy a papíru. Dohoda zahrnuje výměnu informací a dokumentaci technologických postupů ve velmi širokém rozsahu. Týká se lesního hospodářství, výroby dřevotřískových desek a překližek, jakož i výstavby komunikací a transportu kulatiny a desek. Jak je patrno z informace japonského sdružení hospodářských organizací — Keddanren, hodlá Japonsko v nastávajícím desetiletí importovat ze Sovětského svazu ročně 500 000 — 1 mil. m3 listnatého dřeva na třískové desky. Japonsko má na druhé straně zajistit Sovětskému svazu dodávky strojů a zařízení potřebných pro rozvoj sibiřského dřevařského průmyslu. V nejbližší době se v Japonsku očekává návštěva sovětské technické delegace, která má prodiskutovat podrobnosti realizace zmíněné dohody. Itálie pro obchod se ZST Význam rozvíjení hospodářských styků Itálie s evropskými socialistickými zeměmi zdůraznil Italský ministr zahraničního obchodu Riccardo Misasi v interview, který uveřejnil časopis Politica. Misasi prohlásil, že Itálie uskutečňuje otevřenou obchodní politiku vůči všem oblastem a ze mim, i když mají odlišnou hospodářskou soustavu. Hlavní pozornost musí věnovat tzv. nastupujícím zemím. K nim Misasi počítá kromě zemí východní. Evropy též oblast Středozemního moře, která má pro Itálií také značný politický význam. Ministr ve svém interview pro časopis Politica zhodnotil nové obchodní dohody, které Itálie v posledních měsících uzavřela se socialistickými zeměmi: s Československem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. O nových obchodních dohodách s# Sovětským Svazem a Polskem Itálie ještě jedná. Podle názoru italské vlády vytvořily nové dohody základy pro rozšířeni vzájemné výměny zboží. Pra Itálii je zvlášť důležité, že umožni zvýšení vývozu citrusových plodů db evropských socialistických zemí. Sovětsko-polská spolupráce Spolupráce mezi Sovětským svazem a Polskem v oblasti stavebních a silničních strojů značně pomohla sovětským a polským konstruktérům zlepšit provozní kvality těchto strojů. Protokol, jehož podepsáním skončilo v Moskvě setkání odborníku obou uvedených zemí, předpokládá rozšíření společných zkoušek stavebních a silničních strojů i v příštím roce. Plán spolupráce na příští pětiletku (1971—1975), schválený Janem Chyliňskim, náměstkem ministra strojírenského průmyslu PLR a Nikolajem Grečinem, náměstkem ministra stavebního a silničníhg strojírenství SSSR, zahrnuje zejména zkoušky rypadel, tahačů a srovnavačů. Inženýři obou zemí budou také společně vypracovávat dálkové řízení pro stavební a silniční stroje.