Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-01-29 / No. 12

ôs. e k o n o m i k a _______________________________ ___ ____________________________ 2 -PODNIKOVÉ INFORMACE ViiDNl DlLO LIPTOVSKÁ MARA u Liptovského Mikuláše bude patřit v najbližších Čtyřech letech mezi nej­větší stavby žilinského Váhostavu. Vyžádá si investice přesahující jednu a půl miliardy KCs. První agregát zaChe vyrábět elektrickou energii v říjnu 1975 a do Července následují­cího roku uvedou do provozu další tři agregáty s celkovým výkonem 200 MW. Letos proinvestují 100 mil. Kčs, montáž technologie vlastni hy­­drocentrály začne v roce 1972. Na vodním díle Liptovská Mara bude přemístěno 10 mil. kubíků zeminy, uloží se tu 300 000 kubíků betonu a 1500 tun ocelových konstrukcí. CHLUMČANSKÉ KERAMICKÉ ZÁVO­DY v Chlumčanech u Plzně se stávají největším výrobcem keramických dlaždic v Evropě. Letos uvedou do provozu nový moderní závod, jehož náklady na výstavbu dosáhnou 234 mil. Kčs. Po úplném záběhu má vy­rábět 1 250 000 m2 keramických dlaž­dic, takže podnik bude celkem produ­kovat 2 700 000 m! výrobků z kera­miky, pro něž má podnik bohaté zdro­je kvalitního kaolinu a hlíny. Ge­nerálním dodavatelem stavby je plzeň­ský Armabeton, generálním dodava­telem technologického zařízení Škoda Plzeň. Zhruba polovina strojního za­řízení pochází od západoněmeckých firem Lacis a Dorst a od italské fir­my Sitty. porada Ředitelů uranového PROMYSLU. Generální ředitel Čs. ura­nového průmyslu ing. Václav Běžel na poradě ředitelů závodů kladl dů­raz kromě výrobních úkolů, tj. těžby a zpracování, na plnění odbytu ura­nové rudy do SSSR a na efektivnost výroby. Pracovní porady se také zú­častnil vládní zmocněnec pro čs. uranový průmysl ing. Arnošt Šindler. TŘICET PANELU ZE SKLENĚNÝCH ROUR převzal bratislavský podnik Klenoty pro své prodejny ze Závodů technického skla v Dúbravce u Bratislavy. Panely použije jako příč­ky oddělující jednotlivá pracoviště. Skleněné roury již uplatnili bytoví architekti v mnoha společenských a reprezentačních místnostech, jako' jsou hotely, generální ředitelství a banky. Pro svou eleganci a dobré zvukové izolační vlastnosti lze skle­něné roury použít i v bytových inte­riérech, lze je barvit a snadno pře­stavovat. Mají široké uplatnění ve stavebnictví zejména jako světlíky do chodeb, zábradlí balkónů i jako stěny. PROPŮJČENI ZNAČKY TESLA. Do konce ledna budou předány značky Tesla 35 vybraným opravnám a ra­­diotelevizním střediskům místního hospodářství v Praze, Hradci Krállo­­vé, Českých Budějovicích, Plzni, Li­berci a Brně. Jde o podniky, které nejkvalitněji poskytují služby obyva­telstvu na úseku technického servisu a oprav výrobků Tesla. Dobrá spolu­práce obchodního úseku Tesla s pod­niky mí9tního hospodářství přináší dobré výsledky ve zkracování termí­nů a zlevnění služeb. PLZEŇSKÁ ŠKODOVKA poskytuje už od července 1968 dobrovolné dů­chodové nadlepšení všem zaměstnan­cům, kteří pracovali v podniku 30 a více let. Vyplácí ho ke starobnímu, invalidnímu či vdovskému důchodu v rosjmezí od 80 do 200 Kčs měsíčně. Více než šesti tisícům bývalých ško­­dovákfl, jichž se to týká, vyplatil pod­­nid loni téměř devět miliónů Kčs. Škodovka považuje toto opatření za jeden ze způsobů jak stabilizovat po­čty pracovníků a zabezpečit si jejich dobrý vztah k podniku. PLOVOUCÍ DRAPÁKOVY BAGR ový­konu 300 m3 zá hodinu vyrobily Slo­venské loděnice v Komárně a byl po­staven ve štěrkovně v Tovačově. Je­řábová věž je 20 metrů vysoká, zve­dací rychlost drapáku je 80 metrů za minutu a při jednom záběru vy­zvedne drapák najednou 8 m3 mate­riálu. Bagr pohání čtyři elektrické motory, energie se přivádí kabely na plovoucí lince dlouhé 270 metrů do středu jezera. Nový stroj váží 250 tun a je umístěn na plovákovém tělese o rozměru 20X15 metrů. Bagr se ovládá automaticky pomocí hydrau­liky z jednoho řídícího centra. Je schopen těžit štěrk z hloubky 30 m, zatímco současné stroje dovolují těž­bu zatím do 12 metrů. DRUŽSTEVNÍ PODNIK NA VÝROBU VAJEC se buduje nedaleko Chrudimi. Ve dvou moderních a rozlehlých tří­podlažních halách se bude chovat přes 140 000 nosnic. Generálním do­davatelem je podnik Technický roz­voj v Tachově a technologické zaří­zení je z dovozu z NDR. V družstev­ním podniku se sdružila JZD, státní statky, Zemědělský nákupní a záso­bovací podnik a další organizace chrudimského okresu. Jedna z nej­větších drůbežáren v naší republice má být v provozu letos v června. PRVNl ČS. ATOMOVÁ ELEKTRÁRNA v Joslovských Bohunicích u Trnavy vstupuje do závěrečné etapy výstavby. Tě­žiště montážních prací se přesunulo do reaktorové haly a dále se zde montují vzduchotechnická zařízení. Náš sní­mek je ze strojovny, kde jsou umístěny tři 50 MW turbíny. Montují je pracovníci CKD Praha. Snímek ČTK — K. Cích Bytová výstavba v ČSR a SSR Bytová tíseň — jeden ze základ­ních celospolečenských problémů na­ší republiky — je skutečností, která se postupně nahromadila zejména v padesátých létech. Význam této pro­blematiky docenily strana a vláda již v roce 1959, kdy byl přijat dokument k řešení bytové otázky. Přes miliar­dové prostředky, které od té doby byly vynaloženy z celospolečenských zdrojů, i přes rostoucí aktivní účast obyvatelstva, se však podnes nepo­dařilo naléhavost bytové tísně pod­statně snížit. K příčinám tohoto vý­voje patří dynamika vývoje bytové situace, zvláště pak skutečnost, že čistý přínos nové bytové výstavby je silně snižován růstem domácností i rostoucím úbytkem bytů. Dalšími pří­činami je nerovnovážný stav vývoje naší ekonomiky; promítající se ze­jména v inflačních tlacích na trhu investic, nedostatečná koncepčnost opatření státní bytové politiky a tím i neucelenost jednotlivých jejich prv­ků. Politickohospodářská směrnice na léta 1966—1970 (usnesení vlády 139 z roku 1966) stanovila dokončit ve všech formách bytové výstavby v ČSSR celkem 460 000 bytů. Podí­vejme se, jak se vyvíjela situace v jednotlivých republikách a jaké jsou výhledy. ■ V ČSR mělo být postaveno do kon­ce roku 1970 celkem 303 000 bytů v tomto členění: 206 900 bytů doda­vatelským způsobem, 33 000 druž­stevní výpomocí, 58 600 . rodinných domků a z účelových prostředků mi­nisterstva zemědělství a výživy mělo být postaveno 4500 bytů. Za dva ro­ky (1966—1967) bylo však postaveno pouze 95 637 bytů, takže výpadek či­nil 9965 bytů. Tato neuspokojivá si­tuace vedla vládu k tomu, že stano­vila svým usnesením 426/1967 dokon­čit ve zbývajících třech letech (1968 až 1970) následující počty bytů: do­davatelským způsobem 137 610 bytů, družstevní svépomocí 35 731, 36 87l rodinných domků a z účelových pro­středků ministerstva zemědělství a výživy 4481 bytů. Tyto počty byly Podniky Zbrojovky v roce 1970 Podniky výrobní hospodářské jed­notky Zbrojovky Brno vstoupily do letošního roku se značně sníženým objemem zásob ve skladech Ústřed­ního podniku zemědělské techniky. V důsledku odbytových potíží v roce 1967 vyvinuly v posledních dvou le­tech a zavedly do výroby několik no­vých strojů, což vyvolalo větší po­ptávku jak u nás, tak v zahraničí. Ovšem mnoho strojů nemá při pro­deji na domácím trhu dostatečnou rentabilitu, takže podniky nejsou dostatečně zainteresovány na jejich výrobě. Také výrobní základna se zú­žila: z VHJ Zbrojovky byly vyčleně­ny Agrostroj Malacky, závody v Sabi­­nově a Rožmitálu pod Třemšínem a Rumburské strojírny. Loni také na­stal značný odchod pracovníků z pod­niků, které vyrábějí zemědělskou techniku. Tyto skutečnosti ovlivňují plánované úkoly na letošní rok. Vý­roba zboží má růst o 8 °/o, z toho na­příklad v Závodech na valivá ložis­ka a traktory v Líšni o 13,3 °/o a v Agrostroji Prostějov o 8,4 %. Při určitém doplnění stavu zásob lze předpokládat růst odbytu o 3—3,5 %. Poptávka po traktorech a zeměděl­ských strojích vysoko překračuje možnosti, dané výrobními kapacitami podniků brněnské Zbrojovky. Proto se počítá i se značným dovozem ze­mědělské mechanizace ze zahraničí. («0 uloženy ministru stavebnictví a před­sedům krajských národních výborů jako závazný úkol. V roce 1968 či­nil celkový výpadek 5347 bytů (šlo zejména o neplnění svépomocné družstevní výstavby a rodinné dom­ky) a v roce 1969 nebylo postaveno 4400 bytů (2100 dodavatelským způ­sobem, 1900 družstevních a 400 ro­dinných domků). V národohospodářském plánu na letošní rok (usnesení vlády ČSR 277­1969) se ukládá dokončit 53 379 by­tů dodavatelským způsobem, 11473 bytů v družstevní svépomocné výstav­bě, 10 268 bytů ve výstavbě rodin­ných domků, takže celkový počet či­ní 75120 bytů. Znamená to tedy, že proti původnímu usnesení z r. 1966 bude v ČSR za léta 1968—1970 po­staveno o 22 795 bytů méně. V pří­pravě pětiletého plánu na léta 1971 až 1975 se proto uvažuje s realizací 370 000 bytů, z nichž dodavatelské stavební organizace mají postavit 263 tisíc bytů, družstevní svépomocí má být postaveno 46 000 bytů a 61000 bytů v rodinných domcích. ■ SSR. Vývoj výstavby nových bytů na Slovensku v posledních 10 letech stagnuje. V létech 1961—1965 se zde dokončilo ve všech formách výstav­by 162 346 bytů a v létech 1966—1970 bude postaveno pouze 157 000 bytů. Intenzita výstavby nových bytů se pohybuje mezi 6—6,8 bytů na 1000 obyvatel, což je velmi nizký podíl. V minulých létech se kladl nedo­statečný důraz .na rozvoj materiálové základny nejen ve stavebnictví, ale i v ostatních průmyslových odvět­vích, které se na bytové výstavbě po­dílejí. Nedocenil sě význam podmi­ňujících investic, jako jsou zdroje tepla, vody, elektrické energie, ply­nu a kanalizace. Tyto investice se staly limitujícím činitelem celkové­ho rozvoje bytové výstavby na Slo­vensku. Všechny tyto problémy se po­dařilo řešit v souvislosti s přípravou plánu výstavby na léta 1971—1975. Sjedno'tily se názory jednotlivých mi­nisterstev na Slovensku, zejména po­kud jde o rozsah, strukturu rozmís­tění a způsoby zabezpečení výstavby bytů. V létech 1971—1975 se počítá v SSR s výstavbou 198 000 bytů, z to­ho 133 500 bytů dodavatelským způ­sobem. Zvýši se intenzita výstavby na 8,35 bytů na 1000 obyvatel v průmě­ru celé pětiletky a tím se Slovensko zařadí mezi průmyslově vyspělé ze­mě. Klíčovým problémem pro reali­zaci tohoto vysokého počtu bytů Je rozvoj kapacit stavební výroby a sla­děni podmiňujících investic s kom­plexní bytovou výstavbou. Připravuje se proto výstavba nových paneláren s roční kapacitou 13 000 bytů a re­konstrukce dosavadních paneláren tak, aby se rovněž zvýšila jejich ka­pacita. (vh) Jednotné principy odměňování (Dokončení ze str. Ir) Pro případ potřeby rozšířit působ­nost vyhlášky na další organizace mů­že být použito zmocnění, na jehož zá­kladě budou národní ministerstva prá­ce a sociálních věcí moci o rozšíření plaínnsti vyhlášky rozhodnout. Vyhláška řeší i postup při vydá­vání mzdových předpisů a povolování výjimek. Dělba pravomoci mezi fede­rálními a národními orgány vychází z ústavního zákona číslo 143/1968 Sb., o československé federaci a vy­užívá přitom poznatků dosavadní pra­xe. Do působnosti federálních orgánů náleží stanovení jednotných zásad ta­rifní soustavy, obsahujících zejména způsob hodnocení prací, základní stup­nice mzdových tarifů a příplatky k nim.. Do působnosti ministerstev práce a sociálních věcí národních re­publik patří schvalovat mzdové sou­stavy pro jednotlivá odvětví podle ce­lostátních zásad, řídit a koordinovat jejich provádění, organizovat a řídit mzdovou kontrolu a vydávat víceod­­větvové mzdové předpisy. Minister­stvům národních republik přísluší za­bezpečovat mzdovou politiku v jejich oboru působnosti, vydávat odvětvové mzdové předpisy, se souhlasem mi­nisterstev práce a sociálních věcí re­publiky a kontrolovat a zabezpečovat mzdový vývoj v odvětvích spadajících do jejich působnosti M. K. Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ Plán vnitřního obchodu na letošní rok počítá se vzestupem maloobchod­ního obratu, odpovídajícímu plánova­nému růstu příjmů obyvatelstva, tj. přibližně o 5 %. Počítá se s tím, že dodávky zboží do obchodů budou proti předpokladu vyšší o 2—3 mi­liardy Kčs. Výrobcům byly dodávky pro tržní fondy stanoveny v plánu ja­ko závazné a přitom jako minimální. Současně se zvýhodňuje přímý dovoz textilu a obuvi v rámci stanovených limitů a přidělují se mimořádné pro­středky na dovoz surovin. Letos má být dosaženo v podstatě vyrovnané­ho trhu u potravin a základních dru­hů průmyslového zboží. Během tří let se mají zásoby vyrovnat na normo­vaný stav, aby umožňovaly plynulej­ší zásobování i ve struktuře, která odpovídá poptávce. Generální ředite­lé jednotlivých obchodních oborů jed­nají v těchto dnech o naplněni smluv a o struktuře dodávek. • • • Za nákupy vydali čs. občané v uply­nulém roce 137 mld 870 mil. Kčs. V této částce jsou i výdaje za veřej­né stravování. V ČSR činí loňský obrat zhruba 100 mld Kčs; v druhé polovině roku překračoval skutečnost roku 1968 o 14 °/o, ve druhé polovině se již projevila regulační mzdová opa­tření vlády a maloobchodní obrat se zvýšil proti stejnému období roku 1968 o 6,6 %. Nejvýraznější vzestup tržeb dosáhl obchod klenoty, kde in­dex 1968/1969 činí 138 %, obchod ná­bytkem dosáhl obratu o 22 % vyššího, obchod průmyslovým zbožím o 17 % a nejnižší index vykazuje obchod po­travinami — 105,5 . • • • Rok 1970 v dopravě. Plán na letošní rok v neželezničnich oborech dopra­vy předpokládá zvýšení plynulosti a úrovně dopravního provozu a přepra­vy. Objem přepravovaných tun ve ve­řejné automobilové dopravě se má zvýšit o 3,3 °/o a v tunokilometrech o 4,8 °/o — znamená to přepravit cel­kem 155 mil. tun zboží a materiálu. V městské dopravě má dojít k vysoké­mu růstu počtu pracovníků — o 1240 osob a dopravní výkony se mají zvý­šit o 6 °/o. Počet přepravovaných osob leteckou dopravou stoupne o 9 °/o, v mezinárodní přepravě o 10 %, vod­ní doprava má přepravit 2,9 mil. tun, z toho 1,5 mil. tun pro zahraniční pře­pravu. 9 W 9 Spolupráce spojů ČSSR—Bulharsko. V Praze bylo podepsáno ujednání o poštovní a telekomunikační službě mezi ČSSR a Bulharskou lidovou re­publikou. Zakotvuje zásady spoluprá­ce v oblasti služeb telegrafu, telefo­nu, dálnopisu, radiokomunikací a poš­­tovnictví; vychází přitom z úmluv a předpisů uplatňovaných v celosvěto­vém měřítku a umožňuje rozšiřovat vzájemné i tranzitní telekomunikační styky. Nové ujednání nahrazuje do­hodu z roku 1949 a nabude účinnosti 1. července 1970. • • • Výbor pro hospodářskou politiku Sněmovny národů se bude v březnu zabývat zpracováním koncepce po­stupného vyrovnávání ekonomiky a sociální úrovně v obou republikách. O měsíc později spolu s dalšími vý­bory se bude zabývat problematikou zahraničního obchodu. V květnu chce výbor získat informace o postupu pra­cí na formulaci průmyslové politiky, zejména se zaměří na rozmístění ka­pacit petrochemie, automobilového a dřevařského průmyslu. V červnu sou­středí pozornost na problémy rozvoje zemědělství a potravinářského prů­myslu. W W W Stálá pracovní komise pro ekono­mickou reformu a technický rozvoj při průmyslovém výboru České ná­rodní rady posoudila zprávu o situa­ci v zásobování elektrickou energii a teplem, která bude předložena spo­lečnému jednáni průmyslových výbo­rů České a Slovenské národní rady 5.-6. února ve Smolenicích. Na toto jednání budou přizváni také experti z tepelné a jaderné energetiky. Rozsáhlou akci o racionalizaci prá­ce a racionalizaci řízení zejména v podnikové sféře připravuje Český ko­mitét pro vědecké řízení. Brněnské podniky budou letos uplatňovat mo­derní analytické metody, jejichž vý­sledky ve zlepšené ekonomice by se měly projevit už v polovině t. r. Dal­ší významnou akcí Českého komitétu pro vědecké řízení bude mezinárodní konference obdobných organizací so­cialistických zemí, na níž budou po­loženy základy k těsné spolupráci. Poptávka po potravinářských výrob­cích vyžaduje, aby jejich dodávky vzrostly letos o 4,4 %, tj. o 3 mld Kčs v maloobchodních cenách. Zároveň musí být zabezpečeny zásoby zrnin, cukrovky, brambor, masa, mléka a vajec pro státní fondy, které loni značně poklesly. EKONOMICKÉ AKTUALITY Stejnojmenná knižnice vychází v redakci ekonomické literatury ČTK a zabývá se zajímavými otáz­kami čs. ekonomiky. Seznamuje vedoucí hospodářské pracovníky s pokrokovými metodami práce, or­ganizace a řízení, s otázkami pod­nikání, s novými poznatky vědy a techniky. Dokázala kolem sebe soustředit okruh předních ekono­mických pracovníků a autorů. Až dosud vyšly nebo jsou připrave­ny k vydání tyto svazky: Metodika strukturního bilanco­vání v průmyslu (A. Šmilauer — Z. Storch a Z. Benýšek), vyšlo v červnu 1969 za 23 Kčs. Hodnocení ekonomické efektiv­nosti při rozhodováni podniků (E. Suchánek a kol.), vyšlo v srpnu 1969 za 32 Kčs. Public Relations v marketingu (A. Kachlík), vyšlo v listopadu 1969 za 20 Kčs Marketing v obchodních činnos­tech průmyslových podniků (F. Mareček), vyjde v I. čtvrtletí 1970 za 28 Kčs Průmyslové svazy — jejich mi­nulost, současnost a budoucnost (F. Jaška), vyšlo v březnu 1969 za 12 Kčs Metody sítové analýzy v řídícím procesu (V. Machová), vyjde v I. čtvrtletí 1970 za 20 Kčs Ekonomické prognózy (V. Halaxa), vyjde v I. čtvrtletí 1970 za 30 Kčs Matematické metody v podnikové ekonomice (kolektiv autorů), vy­jde ještě letos. Doporučené zásady hodnocení ekonomické efektivnosti investic, vyjde rovněž letos. Všechny publikace lze objednat v odbytovém oddělen! ČTK, Haš­­talské 14, Praha 1. Nejnovější čs. adresář Sháníte adresy podniků, jména jejich vedoucích pracovníků, In­formace o jejich výrobních pro­gramech? Doporučujeme vám pro­to objednat si urychleně šestisvaz­­kovou publikaci „Československá federace“, která začíná vycházet v ČTK (objednávky přijímá odby­tové oddělení Haštalská 14, Pra­ha 1). Dosud vyšly dva svazky, v nichž jsou úplné seznamy čs.-vý­robní základny, členěné podle od­větví národního hospodářství. Ve 3 svazku je navíc připojen adre­sář vědeckovýzkumné a vývojové základny a přehled o samočin­ných počítačích, nasazených v ČSSR. V letošním roce vyjdou ješ­tě tyto svazky: Státní moc a sprá­va, Společenské organizace. Kul­turní zařízení a Mezinárodní vzta­hy. Všechny svazky přinášejí — v porovnání s dříve vydanou Hos­­podářskopolitlckou rukovětí — mnoho nového dosud nepubliko­vaného materiálu.

Next