Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-03-26 / No. 38

^ 'll ^ í LIST PR0 PRÖMYSL’ FINANCE A 0BCH0D Hospodářský rozvoj v zemích RVHP Výběrem řady zajímavých údajů, dávajících možnost srovnání ekonomické­ho rozvoje v zemích RVHP a EHS, se vrací úvodník polského odborného lis­tu „Rynki zagraniczne“ k publikaci Ostředního statistického úřadu PLR, vy­dané koncem minulého roku. Ve studii „Hospodářský rozvoj ze­mí RVHP 1950—1968“ se uvádí, že ekonomický růst v tomto seskupení nejlépe charakterizuje dynamika prů­myslové produkce za uplynulých 20 let. V roce 1968 se země RVHP, kde žije 10 °/o všeho obyvatelstva (tj. 350 mil.) a které zaujímají 18,4% zem­ského povrchu, podílely na celosvě­tové průmyslové produkci 31 %, za­tímco v roce 1950 činil analogický údaj pouze 18 %. Průměrné tempo růstu národního důchodu i průmyslové produkce vle­tech 1950—1967 bylo v zemích RVHP značně vyšší v porovnání se světo­vým průměrem i s vývojem v Evrop­ském hospodářském společenství. Vezme-li se za základ pro objem prů­myslové výroby rok 1950 ( = 100), do­sáhl tento ukazatel v roce 1967 ve sledované skupině socialistických ze­mí 176 bodů, v EHS 135 a v celosvě­tovém průměru 154. Obdobně index průmyslové výroby v přepočtu na 1 obyvatele činil v rámci RVHP 163, v EHS 125 a ve světě 136 bodů. Růst národního důchodu v zemích RVHP lze v údobí let 1950 až 1967 vyjádřit v přepočtu na 1 obyvatele indexem 143, zatímco ve světovém průměru vzrostl index národního dů­chodu na 125 a stejnou úroveň za­znamenaly rovněž země EHS. Zají­mavé jsou i podíly členských zemí RVHP na světové výrobě důležitých surovin a produktů. V roce 1968 při­padlo např. na tuto skupinu 21 % světové produkce elektrické energie, 33 % vytěžené železné rudy, 30 %’ těžby kamenného uhlí, 27 % světové výroby surové oceli, 17 % produkce ropy, 25 % cementu, 22 % syntetic­kých vláken, 33 % světové produkce 4 obilnin, 29 % výroby mléka, 19 % masa apod. Loni zaznamenaly země RVHP dal­ší vzestup národního důchodu i prů­myslové výroby, i když tempo růstu národního důchodu se v SSSR a Pol­sku zpomalilo; souviselo to s neuspo­kojivými výsledky zemědělské pro­dukce vinou nepříznivých povětrnost­ních podmíhek. Index' průmyslové vý­roby činil ve srovnání s rokem 1968 v SSSR 107, Polsku 109, Bulharsku 110, Rumunsku 111, NDR 108, CSSR 105, Maďarsku 103. Jugoslávský prů­mysl zvýšil loni výrobu o 10 %. Srovnání dynamiky rozvoje prů­myslu v evropských socialistických státech a v západní Evropě za léta 1986—1969 ukazuje, že růst výroby v prvé skupině činil 23—57 %, zatím­co v druhé skupině to bylo ve steiné době 11—37 %. V oblasti zahraničního obchodu je na základě publikovaných údajů v ze­mích RVHP patrné poněkud volnější tempo rozvoje, i když lze rovněž ho­vořit o úspěšném růstu celkového obratu, jakož i o rozšiřování a pozi­tivních změnách zbožového sortimen­tu. Zůstává však skutečností, že růst výměny zboží zemí RVHP zaostává za rozvojem průmyslové výroby. Podíl členských zemí ve světovém obchodu dosahuje zhruba 10 %, což při podí­lu 31 % ve světové průmyslové výro­bě svědčí o nedostatečném rozsahu výměny zboží se zahraničím. „Rovněž vzájemný obchod uvnitř RVHP je po­měrně málo. rozvinutý;, jednou z hlav­ních příčin je přitom pomalá realiza­ce více i dvoustranné specializace a spolupráce ve výrobě, představující v současných podmínkách hlavní sti­mul vzájemného obchodu. Konkrétní směrnici pro další pro­hloubení hospodářské spolupráce me­zi členskými státy se stala usnesení XXIII. zvláštního zasedání Rady vzá­jemné hospodářské pomocí, týkající se programu postupné hospodářské integrace. Pokles průmyslové výroby v USA Sezónně upravený index americké průmyslové výroby, sledovaný ústřed­ní bankou USA, klesl v únoru na nej­­nižší úroveň v posledních třinácti měsícíct). Ukazatel, který se označu­je za nejdůležitějšl prd posouzení konjunkturního vývoje, představoval pouze 169,4 % průměru let 1957 až 1959 proti 170,2 % v lednu (po revi­zi). : Vývoj americké průmyslové výroby charakterizuje již sedm měsíců ne­přetržitě klesající křivka, nejdelší od nepříznivého období v letech 1960 až 1961, -kdy snížení činilo celkem 5,7 proč. Tentokrát je zatím pokles mír­nější, pouze tříprocentní. Podle zpráv zahraničního tisku se má sestupná tendence udržet i ve druhém čtvrtletí a nezaměstnanost naopak zase stoupat. Počet nezaměst­naných dosahuje již 4,2 % aktivního obyvatelstva (v období 1960-1961 pře­vyšoval 6,9 %). Zlepšení hospodářské situace se očekává ve druhém pololetí. V sou­vislosti s částečným uvolněným ve­řejných stavebních prací (viz SH 37­1970) byl tento názor vyjádřen ve vládě i na jiných místech. Počítá se také s tím, že do druhého pololetí nastane také určité uvolnění na ka­pitálovém trhu a úrokové sazby se sníží. Ačkoli zvláště nejnovější rozhodnu­tí presidenta Nixona utvrzuje mnoho komentátorů v přesvědčení, že vláda posunula akcent své hospodářské po­litiky z boje proti inflaci na preven­tivní opatření proti ochabnutí ekono­mické aktivity v zemi, nepanuje prý v amerických hospodářských a fi­­nančrtích kruzích žádný optimismus pokud jde o zvládnutí inflace. Italské domácí spotřebiče na výstavě v Praze V audově pražského ministerstva obchodu CSR je otevřena do 27. břez­na výstava sedmi italských výrobců elektrických spotřebičů, zařízení a potřeb pro domácnost, které na čs. trhu zastupuje již několik let ob­chodní organizace Rest-Ital. Největší expozici má podnik Philco Ford Ita­­liana S. p. A. Bergamo, s níš náš pod­nik zahraničního obchodu Merkuria uzavřel smlouvu na dodávku 50 000 až 60 000 praček v nejbližších pěti letech, a to v kompenzaci za naše elektrické motorky. Rest-ltal navazu­je tak na úspěšné obchodní výsledky z roku 1967, kdy dovoz této firmy k nám činil 1,7 mld italských lir a vývoz našich výrobků do Itálie v kompenzaci 3 mld italských lir. Další růst nezaměstnanosti v Británii Kontrolní statistika o počtu neza­městnaných ve Velké Británii, pro­vedená 9. března, ukázala, že neza­městnanost je stále vysoká a dále se zhoršuje. K uvedenému datu činil po­čet registrovaných nezaměstnaných 624 383, - resp. 2,7 % aktivního obyva­telstva. Je to nejvyšší počet evidova­ných pracovních sil bez zaměstnání v tomto měsíci od roku 1963. Světová výstava v Ösace /od 14. března až do září t. r.) je stále středem zasloužené pozornosti celého světa. Pochopitelně nemůže výstavní město pro 37 000 000 návštěvníků existovat bez dopravních pojítek: areál zahrnuje totiž nejen stovku pavilónů, ale i parkové a rekreační plochy, restaurace apod. A tak okružní dopravu obstarává plně automatizovaný monorail, jehož mod]{ je na snímku. Trasa této rychlodráhy zahrnuje sedm stanic; monorail ft absolvuje za 15 minut. Zájem Jugoslávie o spolupráci s NDR Jugoslávský list „Privredni Pregled“ uveřejnil u příležitosti Lipského ve­letrhu rozhovor se členem výkonné rady SFRJ, Hakija Pozderac, o hospo­dářských stycích Jugoslávie s Němec­kou demokratickou republikou. H. Po­zderac v rozhovoru uvedl, že Jugoslá­vie má zájem na rozšíření hospodář­ských styků s NDR,- zejména o vědetr­­kotechnické spolupráci, a vyslovil ná­zor, že existují reálné předpoklady. Dále uvedl, že dosavadní spoluprá­ce mezi oběma zeměmi se vyvíjela uspokojivě, i když v některých obdo­bích vykázala určité výkyvy. V ob­lasti výměny zboží došlo loni ke stag­nací a v důsledku toho ke snížení po­dílu NDR na globálním obratu za­hraničního obchodu Jugoslávie. Proto bude nutno usilovat o realizaci letoš­ního plánu výměny zboží (ve výši 170 mil. dol.j, jakož i dohod o prů­myslové spolupráci a kooperaci. V ob­lasti kooperace bylo dosud dosaženo dobrých výsledků. V této souvislosti se H. Pozderac zmínil o kooperaci ju­goslávského podniku „Cinkarna“ s podnikem VEB Lacke und Farben z NDR při výstavbě závodu na výro­bu titanové běloby v Celje (Slovin­sku), dále o dodávkách zařízení pro hutnický průmysl a jiná další prů­myslová odvětví, V současné době probíhají jednání o výrobní koopera­ci a dodávkách hliníku. Nedostatečně jsou však dosud využity možnosti spolupráce na třetích trzích a proto bude tato otázka středem zájmu na příštím zasedání smíšeného výboru pro hospodářskou a vědeckotechnic­kou spolupráci mezi Jugoslávií a NDR, které se bude konat v Bělehradě. SFRJ klade přitom hlavní důraz na rozvoj dlouhodobé hospodářské spo­luprácí s NDR. Konference o otázkách hospodářského práva Ve dnech 18. až 19. hřezna se konala v Karlových Varech vědecká konfe­rence k vybraným otázkám hospodářského práva. Uspořádal ji Ostav hospo­dářského práva a ústřední výbor České socialistické akademie. O výsledcích konference hovořili s ředitelem Ostavil hospodářského práva Ing. Otou Ka­­renem, CSc., redaktoři Světa hospodářství. Soudruhu řediteli, s jakým zámě­rem byla vůbec tato konference uspo­řádána a co především měla řešit? Náš ústav zpracovává v současné době několik kolektivních výzkum­ných prací k základním otázkám dal­šího vývoje a pojetí hospodářského práva. Jeden z prvých úkolů se týká dalšího pojetí hospodářského záko­nodárství, jeho komplexního zpraco­vání a dalšího vývoje vůbec. Druhým úkolem je studium právních aspek­tů zásad hospodářské politiky státu. A třetím závažným úkolem, který zpracováváme, je vyjasnění úlohy práva v řízení socialistické ekonomi­ky vůbec, studium možností a schop­nosti práva ovlivňovat průběh eko­nomických procesů. Tyto výzkumné práce jsou rozpra­covány zhruba v podobě tezí. Domní­váme se přitom, že tak závažné otáz­ky, které se dotýkají všech podniků a celé ekonomiky, hospodářských pra­covníků i právníků, nelze řešit jen „od zeleného stolu“, tedy jenom v rámci výzkumného ústavu. Proto jsme tyto téze předložili k diskusi, a to byl také hlavní cíl konference. Zpočátku jsme byli trochu na roz­pacích nad počtem účastníků, báli jsme se, že tak velký kolektiv ne­bude dostatečně pracovním tórem. Naštěstí průběh konference naše oba­vy'vyvrátil. V diskusi k jednotlivým tématům vystoupilo vždy 10—15 osou, k základnímu tématu i více. Diskus­ní příspěvky velmi zajímavým způso­bem obohatily naše vlastní pohledy a přístupy proto, že mezi účastníky konference byli pracovníci ústřed­ních orgánů a institucí, podnikoví právníci a teoretičtí pracovníci nejen z oboru hospodářského, ale také ob­čanského práva. Jaká nové pohledy na hospodářsko­­právní zákonodárství konference při­nesla? Konference především potvrdila správnost přístupu k hospodářsko­­právnímu zákonodárství jako k urči­tému celku, diskuse však poukázala také na velmi mnoho případů, kde je zapotřebí hospodářské zákonodárství prohloubit. Tak např. se ukázaly poměrně vM- ké rozpory mezi pojetím odpovědnos­ti za vady v hospodářském zákoníku a odpovědnosti za vadně provedenou přepravu, za ztrátu nebo poškození zás,'.ky. při přepravě. V praxi se totiž jen velmi těžko dá rozeznat, kdy jde o případ odpovědnosti dodavatele ne­bo dopravce. Ná konferenci bylo také velmi kri­tizováno odtrženi základního institu­tu hospodářského práva — splnění dodávky v investiční výstavbě — od způsobu financování, fakturování a placení prací v investiční výstavbě. To potom způsobuje třeba, že doda­vatelé v pražské bytové výstavbě mo­hou čtyři, pět let používat objekty těsně před dokončením jako tzv. sta­­veništní zařízení a odebírat je tak z bytového fondu. A je to pro ně ne­smírně lukrativní, jelikož stavbu mají v podstatě zaplacenu a neplatí z ní žádné nájemné ani poplatky^ z neby­tových prostor. Podobných problémů, na které konference poukázala, bylo mnoho. Zásadně lze říci, že konference dö­(Pokračování na straně 2, / V rakouském i ostatním západním tisku se v poslední době objevují informace o jednání mezi Rakouskem a Evropským hospodářským společen­stvím. Podle nich má být již velmi brzy v Bruselu podepsána dohoda o celních výhodách pro Rakousko, což je hodnoceno jako začátek normaliza­ce jeho vztahů se zeměmi EHS. V tomto smyslu se vyslovilo i něko­lik oficiálních osobností ve Vídní, kde po volbách nastává „střídání stráží". Nyní se již hovoří o široké integraci Rakouska v EHS. Komentátor listu Izvestija B. Vladimírov k těmto in­formacím poznamenává: Připojeni ke společnému trhu by Rakousku přineslo nejen ekonomické, ale i určité politické závazky. Vedlo by především k odklonu od Státní smlouvy a neutrality. Připojení Rakouska ke společnému trhu by nutně vyvolalo novou situaci: Rakousko by se ocitlo v ekonomické i politické závislosti na uzavřené skupině šesti zemí, které jsou záro­veň v Atlantickém bloku. Zapojení kteréhokoli státu do společného trhu vede k tomu, že takový stát — aí si to přeje ěi ne — upustí od své ne­utrality. Ne nadarmo Švýcarsko při­stupuje velmi obezřele ke stykům s EHS. Některé rakouské listy uvádějí, že sdružení se společným trhem není politickou, ale prý čistě ekonomic­kou otázkou. Proto prý nemůže být ani řeči o tom, že rakouská neutrali­ta- by utrpěla. Taková argumentace se však rozchází s tím, co říkali dřívější a říkají nynější činitelé společného trhu, kteří otevřeně přiznávají, že bylo v rozporu s jeho mezinárodními závazky a trvalou neutralitou. Uzná­vají to mimochodem i mnozí čelní ra­kouští politikové. A co lze říci o ekonomickém aspek­tu takového připojení? Fakta dokazu­jí, že podíl západního Německa na objemu rakouského. obchodu v sou­časné době činí přes 35 Vo, zatímco Ra ko u s ko a EH S společenství sleduje nejen ekonomic­ké, ale i politické cíle. Za korunu svého snažení považují „nadnárodní Evropu", v níž by všech ny země byly podřízeny jakési hlav­ní vládě. Jinými slovy to znamená, že jde o pokus vytvořit jakýsi nad­­stát, který by si podřídili vedoucí či­nitelé NATO, v daném případě' — NSR. Zatím takový nadstát ještě ne­existuje, existují však síly, které usi­lují o „malou Evropu" právě v tom­to směru. Není těžké uhodnout, kam by zavedl Rakousko pakt s těmito si­lami. Musilo by se nakonec rozloučit nejen s neutralitou, ale i se svrcho­vaností. Jeho připojení ke společné­mu trhu by z politického hlediska podíl všech socialistických zemí ne­dosahuje ani 15 °/o. V případě připoje­ní Rakouska ke společnému trhu by NSR — v hospodářském smyslu nej­silnější země EHS — zcela určitě ještě hlouběji pronikla do rakouské ekonomiky a zaujala by v ní ještě významnější pozice. Již nyní je pozoruhodné, že v Ra­kousku je mnoho odboček západoně­­meckých monopolů. Porúrské koncer­ny skupují stále více rakouských fi­rem. A co by se stalo, kdyby rakous­ké hospodářství bylo připojeno ke společnému trhu, v němž udává tón NSR? Je jasné, .že v takovém případě by vzniklo vážně nebezpečí, že Ra­kousko ztratí svou hospodářskou ne­závislost, se všemi důsledky pro je­ho politický kurs. Obecně řečeno by to znamenalo nový anšlus. Kompetentní kruhy v Rakousku dobře vědí, že obchodním zájmům by vyhovovalo uzavření běžných obchod­ních dohod s jednotlivými zeměmi. Jejich uzavření v souladu s dalším rozvojem ekonomických styků Ra­kouska by bylo prospěšné jeho hospo­­dářsví a vedlo by k rozšíření export­ních možností. Takový názor zastávají i čelní rakouští národohospodáři a po­litikové. Rakousko by se tak zbavilo nebezpečí, že poruší svou neutralitu. Sovětský svaz má ty nejlepší vzta­hy k rakouskému lidu. V Rakousku je to dobře známo. Dobře známy jsou tam i návrhy Sovětského svazu a dalších socialis­tických zemí na zajištění bezpečnos­ti v Evropě a nastolení celoevropské spolupráce. Tyto návrhy počítají s rozvojem rozsáhlých obchodních a ekonomických styků mezi všemi ze­měmi kontinentu. Jejich uskutečnění by vedlo k tomu, že Evropa — rozpol­cená nyní na politické a ekonomické svazky, rozdělená celními přehradami — by se stala oblastí plodné spolu­práce. Bylo by možné jedině uvítat, kdyby také rakouští státní činitelé usilovali o tento cíl.

Next