Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-03-26 / No. 38
^ 'll ^ í LIST PR0 PRÖMYSL’ FINANCE A 0BCH0D Hospodářský rozvoj v zemích RVHP Výběrem řady zajímavých údajů, dávajících možnost srovnání ekonomického rozvoje v zemích RVHP a EHS, se vrací úvodník polského odborného listu „Rynki zagraniczne“ k publikaci Ostředního statistického úřadu PLR, vydané koncem minulého roku. Ve studii „Hospodářský rozvoj zemí RVHP 1950—1968“ se uvádí, že ekonomický růst v tomto seskupení nejlépe charakterizuje dynamika průmyslové produkce za uplynulých 20 let. V roce 1968 se země RVHP, kde žije 10 °/o všeho obyvatelstva (tj. 350 mil.) a které zaujímají 18,4% zemského povrchu, podílely na celosvětové průmyslové produkci 31 %, zatímco v roce 1950 činil analogický údaj pouze 18 %. Průměrné tempo růstu národního důchodu i průmyslové produkce vletech 1950—1967 bylo v zemích RVHP značně vyšší v porovnání se světovým průměrem i s vývojem v Evropském hospodářském společenství. Vezme-li se za základ pro objem průmyslové výroby rok 1950 ( = 100), dosáhl tento ukazatel v roce 1967 ve sledované skupině socialistických zemí 176 bodů, v EHS 135 a v celosvětovém průměru 154. Obdobně index průmyslové výroby v přepočtu na 1 obyvatele činil v rámci RVHP 163, v EHS 125 a ve světě 136 bodů. Růst národního důchodu v zemích RVHP lze v údobí let 1950 až 1967 vyjádřit v přepočtu na 1 obyvatele indexem 143, zatímco ve světovém průměru vzrostl index národního důchodu na 125 a stejnou úroveň zaznamenaly rovněž země EHS. Zajímavé jsou i podíly členských zemí RVHP na světové výrobě důležitých surovin a produktů. V roce 1968 připadlo např. na tuto skupinu 21 % světové produkce elektrické energie, 33 % vytěžené železné rudy, 30 %’ těžby kamenného uhlí, 27 % světové výroby surové oceli, 17 % produkce ropy, 25 % cementu, 22 % syntetických vláken, 33 % světové produkce 4 obilnin, 29 % výroby mléka, 19 % masa apod. Loni zaznamenaly země RVHP další vzestup národního důchodu i průmyslové výroby, i když tempo růstu národního důchodu se v SSSR a Polsku zpomalilo; souviselo to s neuspokojivými výsledky zemědělské produkce vinou nepříznivých povětrnostních podmíhek. Index' průmyslové výroby činil ve srovnání s rokem 1968 v SSSR 107, Polsku 109, Bulharsku 110, Rumunsku 111, NDR 108, CSSR 105, Maďarsku 103. Jugoslávský průmysl zvýšil loni výrobu o 10 %. Srovnání dynamiky rozvoje průmyslu v evropských socialistických státech a v západní Evropě za léta 1986—1969 ukazuje, že růst výroby v prvé skupině činil 23—57 %, zatímco v druhé skupině to bylo ve steiné době 11—37 %. V oblasti zahraničního obchodu je na základě publikovaných údajů v zemích RVHP patrné poněkud volnější tempo rozvoje, i když lze rovněž hovořit o úspěšném růstu celkového obratu, jakož i o rozšiřování a pozitivních změnách zbožového sortimentu. Zůstává však skutečností, že růst výměny zboží zemí RVHP zaostává za rozvojem průmyslové výroby. Podíl členských zemí ve světovém obchodu dosahuje zhruba 10 %, což při podílu 31 % ve světové průmyslové výrobě svědčí o nedostatečném rozsahu výměny zboží se zahraničím. „Rovněž vzájemný obchod uvnitř RVHP je poměrně málo. rozvinutý;, jednou z hlavních příčin je přitom pomalá realizace více i dvoustranné specializace a spolupráce ve výrobě, představující v současných podmínkách hlavní stimul vzájemného obchodu. Konkrétní směrnici pro další prohloubení hospodářské spolupráce mezi členskými státy se stala usnesení XXIII. zvláštního zasedání Rady vzájemné hospodářské pomocí, týkající se programu postupné hospodářské integrace. Pokles průmyslové výroby v USA Sezónně upravený index americké průmyslové výroby, sledovaný ústřední bankou USA, klesl v únoru na nejnižší úroveň v posledních třinácti měsícíct). Ukazatel, který se označuje za nejdůležitějšl prd posouzení konjunkturního vývoje, představoval pouze 169,4 % průměru let 1957 až 1959 proti 170,2 % v lednu (po revizi). : Vývoj americké průmyslové výroby charakterizuje již sedm měsíců nepřetržitě klesající křivka, nejdelší od nepříznivého období v letech 1960 až 1961, -kdy snížení činilo celkem 5,7 proč. Tentokrát je zatím pokles mírnější, pouze tříprocentní. Podle zpráv zahraničního tisku se má sestupná tendence udržet i ve druhém čtvrtletí a nezaměstnanost naopak zase stoupat. Počet nezaměstnaných dosahuje již 4,2 % aktivního obyvatelstva (v období 1960-1961 převyšoval 6,9 %). Zlepšení hospodářské situace se očekává ve druhém pololetí. V souvislosti s částečným uvolněným veřejných stavebních prací (viz SH 371970) byl tento názor vyjádřen ve vládě i na jiných místech. Počítá se také s tím, že do druhého pololetí nastane také určité uvolnění na kapitálovém trhu a úrokové sazby se sníží. Ačkoli zvláště nejnovější rozhodnutí presidenta Nixona utvrzuje mnoho komentátorů v přesvědčení, že vláda posunula akcent své hospodářské politiky z boje proti inflaci na preventivní opatření proti ochabnutí ekonomické aktivity v zemi, nepanuje prý v amerických hospodářských a finančrtích kruzích žádný optimismus pokud jde o zvládnutí inflace. Italské domácí spotřebiče na výstavě v Praze V audově pražského ministerstva obchodu CSR je otevřena do 27. března výstava sedmi italských výrobců elektrických spotřebičů, zařízení a potřeb pro domácnost, které na čs. trhu zastupuje již několik let obchodní organizace Rest-Ital. Největší expozici má podnik Philco Ford Italiana S. p. A. Bergamo, s níš náš podnik zahraničního obchodu Merkuria uzavřel smlouvu na dodávku 50 000 až 60 000 praček v nejbližších pěti letech, a to v kompenzaci za naše elektrické motorky. Rest-ltal navazuje tak na úspěšné obchodní výsledky z roku 1967, kdy dovoz této firmy k nám činil 1,7 mld italských lir a vývoz našich výrobků do Itálie v kompenzaci 3 mld italských lir. Další růst nezaměstnanosti v Británii Kontrolní statistika o počtu nezaměstnaných ve Velké Británii, provedená 9. března, ukázala, že nezaměstnanost je stále vysoká a dále se zhoršuje. K uvedenému datu činil počet registrovaných nezaměstnaných 624 383, - resp. 2,7 % aktivního obyvatelstva. Je to nejvyšší počet evidovaných pracovních sil bez zaměstnání v tomto měsíci od roku 1963. Světová výstava v Ösace /od 14. března až do září t. r.) je stále středem zasloužené pozornosti celého světa. Pochopitelně nemůže výstavní město pro 37 000 000 návštěvníků existovat bez dopravních pojítek: areál zahrnuje totiž nejen stovku pavilónů, ale i parkové a rekreační plochy, restaurace apod. A tak okružní dopravu obstarává plně automatizovaný monorail, jehož mod]{ je na snímku. Trasa této rychlodráhy zahrnuje sedm stanic; monorail ft absolvuje za 15 minut. Zájem Jugoslávie o spolupráci s NDR Jugoslávský list „Privredni Pregled“ uveřejnil u příležitosti Lipského veletrhu rozhovor se členem výkonné rady SFRJ, Hakija Pozderac, o hospodářských stycích Jugoslávie s Německou demokratickou republikou. H. Pozderac v rozhovoru uvedl, že Jugoslávie má zájem na rozšíření hospodářských styků s NDR,- zejména o vědetrkotechnické spolupráci, a vyslovil názor, že existují reálné předpoklady. Dále uvedl, že dosavadní spolupráce mezi oběma zeměmi se vyvíjela uspokojivě, i když v některých obdobích vykázala určité výkyvy. V oblasti výměny zboží došlo loni ke stagnací a v důsledku toho ke snížení podílu NDR na globálním obratu zahraničního obchodu Jugoslávie. Proto bude nutno usilovat o realizaci letošního plánu výměny zboží (ve výši 170 mil. dol.j, jakož i dohod o průmyslové spolupráci a kooperaci. V oblasti kooperace bylo dosud dosaženo dobrých výsledků. V této souvislosti se H. Pozderac zmínil o kooperaci jugoslávského podniku „Cinkarna“ s podnikem VEB Lacke und Farben z NDR při výstavbě závodu na výrobu titanové běloby v Celje (Slovinsku), dále o dodávkách zařízení pro hutnický průmysl a jiná další průmyslová odvětví, V současné době probíhají jednání o výrobní kooperaci a dodávkách hliníku. Nedostatečně jsou však dosud využity možnosti spolupráce na třetích trzích a proto bude tato otázka středem zájmu na příštím zasedání smíšeného výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Jugoslávií a NDR, které se bude konat v Bělehradě. SFRJ klade přitom hlavní důraz na rozvoj dlouhodobé hospodářské spoluprácí s NDR. Konference o otázkách hospodářského práva Ve dnech 18. až 19. hřezna se konala v Karlových Varech vědecká konference k vybraným otázkám hospodářského práva. Uspořádal ji Ostav hospodářského práva a ústřední výbor České socialistické akademie. O výsledcích konference hovořili s ředitelem Ostavil hospodářského práva Ing. Otou Karenem, CSc., redaktoři Světa hospodářství. Soudruhu řediteli, s jakým záměrem byla vůbec tato konference uspořádána a co především měla řešit? Náš ústav zpracovává v současné době několik kolektivních výzkumných prací k základním otázkám dalšího vývoje a pojetí hospodářského práva. Jeden z prvých úkolů se týká dalšího pojetí hospodářského zákonodárství, jeho komplexního zpracování a dalšího vývoje vůbec. Druhým úkolem je studium právních aspektů zásad hospodářské politiky státu. A třetím závažným úkolem, který zpracováváme, je vyjasnění úlohy práva v řízení socialistické ekonomiky vůbec, studium možností a schopnosti práva ovlivňovat průběh ekonomických procesů. Tyto výzkumné práce jsou rozpracovány zhruba v podobě tezí. Domníváme se přitom, že tak závažné otázky, které se dotýkají všech podniků a celé ekonomiky, hospodářských pracovníků i právníků, nelze řešit jen „od zeleného stolu“, tedy jenom v rámci výzkumného ústavu. Proto jsme tyto téze předložili k diskusi, a to byl také hlavní cíl konference. Zpočátku jsme byli trochu na rozpacích nad počtem účastníků, báli jsme se, že tak velký kolektiv nebude dostatečně pracovním tórem. Naštěstí průběh konference naše obavy'vyvrátil. V diskusi k jednotlivým tématům vystoupilo vždy 10—15 osou, k základnímu tématu i více. Diskusní příspěvky velmi zajímavým způsobem obohatily naše vlastní pohledy a přístupy proto, že mezi účastníky konference byli pracovníci ústředních orgánů a institucí, podnikoví právníci a teoretičtí pracovníci nejen z oboru hospodářského, ale také občanského práva. Jaká nové pohledy na hospodářskoprávní zákonodárství konference přinesla? Konference především potvrdila správnost přístupu k hospodářskoprávnímu zákonodárství jako k určitému celku, diskuse však poukázala také na velmi mnoho případů, kde je zapotřebí hospodářské zákonodárství prohloubit. Tak např. se ukázaly poměrně vM- ké rozpory mezi pojetím odpovědnosti za vady v hospodářském zákoníku a odpovědnosti za vadně provedenou přepravu, za ztrátu nebo poškození zás,'.ky. při přepravě. V praxi se totiž jen velmi těžko dá rozeznat, kdy jde o případ odpovědnosti dodavatele nebo dopravce. Ná konferenci bylo také velmi kritizováno odtrženi základního institutu hospodářského práva — splnění dodávky v investiční výstavbě — od způsobu financování, fakturování a placení prací v investiční výstavbě. To potom způsobuje třeba, že dodavatelé v pražské bytové výstavbě mohou čtyři, pět let používat objekty těsně před dokončením jako tzv. staveništní zařízení a odebírat je tak z bytového fondu. A je to pro ně nesmírně lukrativní, jelikož stavbu mají v podstatě zaplacenu a neplatí z ní žádné nájemné ani poplatky^ z nebytových prostor. Podobných problémů, na které konference poukázala, bylo mnoho. Zásadně lze říci, že konference dö(Pokračování na straně 2, / V rakouském i ostatním západním tisku se v poslední době objevují informace o jednání mezi Rakouskem a Evropským hospodářským společenstvím. Podle nich má být již velmi brzy v Bruselu podepsána dohoda o celních výhodách pro Rakousko, což je hodnoceno jako začátek normalizace jeho vztahů se zeměmi EHS. V tomto smyslu se vyslovilo i několik oficiálních osobností ve Vídní, kde po volbách nastává „střídání stráží". Nyní se již hovoří o široké integraci Rakouska v EHS. Komentátor listu Izvestija B. Vladimírov k těmto informacím poznamenává: Připojeni ke společnému trhu by Rakousku přineslo nejen ekonomické, ale i určité politické závazky. Vedlo by především k odklonu od Státní smlouvy a neutrality. Připojení Rakouska ke společnému trhu by nutně vyvolalo novou situaci: Rakousko by se ocitlo v ekonomické i politické závislosti na uzavřené skupině šesti zemí, které jsou zároveň v Atlantickém bloku. Zapojení kteréhokoli státu do společného trhu vede k tomu, že takový stát — aí si to přeje ěi ne — upustí od své neutrality. Ne nadarmo Švýcarsko přistupuje velmi obezřele ke stykům s EHS. Některé rakouské listy uvádějí, že sdružení se společným trhem není politickou, ale prý čistě ekonomickou otázkou. Proto prý nemůže být ani řeči o tom, že rakouská neutralita- by utrpěla. Taková argumentace se však rozchází s tím, co říkali dřívější a říkají nynější činitelé společného trhu, kteří otevřeně přiznávají, že bylo v rozporu s jeho mezinárodními závazky a trvalou neutralitou. Uznávají to mimochodem i mnozí čelní rakouští politikové. A co lze říci o ekonomickém aspektu takového připojení? Fakta dokazují, že podíl západního Německa na objemu rakouského. obchodu v současné době činí přes 35 Vo, zatímco Ra ko u s ko a EH S společenství sleduje nejen ekonomické, ale i politické cíle. Za korunu svého snažení považují „nadnárodní Evropu", v níž by všech ny země byly podřízeny jakési hlavní vládě. Jinými slovy to znamená, že jde o pokus vytvořit jakýsi nadstát, který by si podřídili vedoucí činitelé NATO, v daném případě' — NSR. Zatím takový nadstát ještě neexistuje, existují však síly, které usilují o „malou Evropu" právě v tomto směru. Není těžké uhodnout, kam by zavedl Rakousko pakt s těmito silami. Musilo by se nakonec rozloučit nejen s neutralitou, ale i se svrchovaností. Jeho připojení ke společnému trhu by z politického hlediska podíl všech socialistických zemí nedosahuje ani 15 °/o. V případě připojení Rakouska ke společnému trhu by NSR — v hospodářském smyslu nejsilnější země EHS — zcela určitě ještě hlouběji pronikla do rakouské ekonomiky a zaujala by v ní ještě významnější pozice. Již nyní je pozoruhodné, že v Rakousku je mnoho odboček západoněmeckých monopolů. Porúrské koncerny skupují stále více rakouských firem. A co by se stalo, kdyby rakouské hospodářství bylo připojeno ke společnému trhu, v němž udává tón NSR? Je jasné, .že v takovém případě by vzniklo vážně nebezpečí, že Rakousko ztratí svou hospodářskou nezávislost, se všemi důsledky pro jeho politický kurs. Obecně řečeno by to znamenalo nový anšlus. Kompetentní kruhy v Rakousku dobře vědí, že obchodním zájmům by vyhovovalo uzavření běžných obchodních dohod s jednotlivými zeměmi. Jejich uzavření v souladu s dalším rozvojem ekonomických styků Rakouska by bylo prospěšné jeho hospodářsví a vedlo by k rozšíření exportních možností. Takový názor zastávají i čelní rakouští národohospodáři a politikové. Rakousko by se tak zbavilo nebezpečí, že poruší svou neutralitu. Sovětský svaz má ty nejlepší vztahy k rakouskému lidu. V Rakousku je to dobře známo. Dobře známy jsou tam i návrhy Sovětského svazu a dalších socialistických zemí na zajištění bezpečnosti v Evropě a nastolení celoevropské spolupráce. Tyto návrhy počítají s rozvojem rozsáhlých obchodních a ekonomických styků mezi všemi zeměmi kontinentu. Jejich uskutečnění by vedlo k tomu, že Evropa — rozpolcená nyní na politické a ekonomické svazky, rozdělená celními přehradami — by se stala oblastí plodné spolupráce. Bylo by možné jedině uvítat, kdyby také rakouští státní činitelé usilovali o tento cíl.